Vážené Dámy a vážení Pánové!
Dovolte mi, prosím, abych také i já srdečně pozdravil Vás, účastníky XVI. Kongresu COEX. Zároveň předávám vřelé pozdravy od Spolku Jánose Esterházyho za lidské a křesťanské hodnoty a od Sdružení za společné cíle, o což mě požádal jeho předseda pan dr. Miklos Duray, zakladatel a první předseda našeho hnutí. Využívám této příležitosti, abych upřímně blahopřál našim polským přátelům k nadcházejícímu velkému svátku – Dne vyhlášení nezávislosti Polska. S Vaším laskavým svolením bych se nyní podělil s Vámi s některými svými myšlenkami k předneseným zprávám, jakož i k celkové činnosti COEX za uplynulých 30 let její existence, a to jako bývalý předseda COEX a dlouholetý předseda Maďarské národní sekce COEX a Pamětního výboru Jánose Esterházyho COEX. Těší mě, že referát pana dr. Stanislava Gawlika objektivně a pozitivně hodnotí vykonanou práci hnutí, s čímž se plně ztotožňuji. Chápu, že z časových důvodů nemohla obsahovat výčet všech důležitých událostí, natož je podrobně rozvádět. Chtěl bych proto některé z mého hlediska důležité momenty doplnit. Naše hnutí, jakožto politická organizace hájící lidská práva a práva národních menšin, od prvopočátku vystupovalo proti tzv. Benešovým dekretům, založeným na nedemokratickém principu kolektivní viny, a které dodnes mají své neblahé důsledky. V této souvislosti připomínám jako událost mimořádného významu, korespondenci předsedy hnutí s předsedou vlády České republiky Jiřím Paroubkem před 14-ti lety. Tehdy – 17. listopadu 2005 – jsem dopisem pozdravil pana premiéra ke Dni boje za svobodu a demokracii a vyjádřil své uznání za jeho iniciativu ve věci omluvy německým antifašistům z řad bývalých občanů ČSR za utrpení a křivdy, jež byly na nich páchány krátce po ukončení druhé světové války na našem území. Zároveň jsem však vyjádřil i zklamání nad tím, že se to nevztahuje na další národnostní menšiny žijící v České republice, jmenovitě na Maďary a Poláky, na nichž byla také spáchaná nemalá křivda v téže době. V písemné odpovědi z 3. ledna 2006 pan předseda vlády poděkoval za uznání k Prohlášení vlády České republiky vůči aktivním odpůrcům nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postižení v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu. Zdůraznil, že omluva je zaměřena nejen vůči příslušníkům německé národností, mezi cílovou skupinu občanů patří rovněž příslušníci maďarské a polské národnosti. Dodal, že mu osudy tisíců občanů, kteří byli po druhé světové válce postiženi bezprávím, nejsou v žádném případě lhostejné. Týká se to zvláště i bývalých československých občanů – příslušníků maďarské národností, kteří byli v letech 1946-1947 násilně přesídlení z jižního Slovenska do pohraničí českých zemí na nucené práce. Maďaři žijící v České republice i na Slovensku si tohoto politického gesta, na což čekali celých šest desetiletí, vysoce váží, i když nesměřuje k materiálnímu odškodnění postižených osob, nýbrž je především výrazem morálního uznání. Také maďarská vláda toto ocenila, přesto že prezident České republiky Václav Klaus svému maďarskému protějškoví László Sólyomovi při státní návštěvě prohlásil, že omluvu vlády nesdílí. O omluvě české vlády jsem měl čest referovat ve svém projevu na zahájení putovní dokumentární výstavy „Never again“ v budově Evropského parlamentu v Bruselu v květnu 2006, věnované 60. výročí deportace 44 tisíc Maďarů ze Slovenska do českého pohraničí. Komentáře tehdy hovořily o „prolomení ledů v Česku“. COEX se vždy ozvala, když národním menšinám ve světě oklešťovali jejich práva, nebo když se útočilo na suverenitu národních států. Tak tomu bylo například při vydání diskriminačních jazykových zákonů na Slovensku před lety a nedávno na Ukrajině, a v případě útoku na Maďarsko v Evropském Parlamentu. Svá stanoviska jsme vydali formou veřejných či společných prohlášení a peticí Za naše postoje vyjádřila poděkování před lety Strana maďarské koalice na Slovensku nebo předseda maďarské vlády Viktor Orbán dopisem ze dne 29. listopadu 2016. Od počátku připisujeme mimořádnou pozornost uctění památky a rehabilitace hraběte Jánose Esterházyho, předního politického činitele Maďarů v bývalém Československu. Pamětný výbor Jánose Esterházyho při našem hnutí úzce spolupracuje se Spolkem Jánose Esterházyho za lidské a křesťanské hodnoty. V součinnosti s Maďarskou a Polskou národní sekci, a též s obecně prospěšnou společností Koexistencia ops, jsme uspořádali několik úspěšných mezinárodních konferencí za účasti domácích a zahraničních historiků, politologů a politiků. Na jubilejní vzpomínkové akci v březnu 2017 při příležitostí 60. výročí úmrtí našeho mučedníka jsme pozdravili i předsedu Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pana Karla Schwarzenberga, který tam přednesl proslulý výrok oceněný i v zahraničí, že János Esterházy byl jedním z nejčestnějších politiků Střední Evropy ve XX. století a že jeho odsouzení bylo velkou chybou československého státu. Maďarská národní sekce COEX vždy napomáhala uspokojování duchovních potřeb věřících. Jako její předseda jsem vedl korespondenci s arcibiskupem pražské arcidiecéze Miloslavem Vlkem a též s jeho nástupcem Dominikem Dukou o obnovení pravidelných maďarských svatých mší v Praze, což se také stalo před třemi lety. V minulém roce byla zřízena Maďarská římskokatolická fara, a stal jsem se členem její pastorační rady. Vloni v květnu jsem byl poctěn tím, že na pozvání prezidenta Maďarska pana Jánose Ádera jsem se zúčastnil předání vysokého maďarského státního vyznamenání kardinálu Dukovi v Budapešti. Letos v březnu jsem se na pozvání arcibiskupa krakovské arcidiecéze, kardinála Jędraszewského zúčastnil zahájení procesu blahořečení Jánose Esterházyho. U zrodu myšlenky kanonizace byl přítomen i Pamětný výbor Jánose Esterházyho, mám na mysli hlavně naší žádost, se kterou jsme se obrátili společným dopisem v této záležitosti na arcibiskupa olomoucké arcidiecéze a metropolitu moravského kardinála Jana Graubnera. Dostalo se mi velké cti a tím i našemu hnutí, zúčastnit se večeře prezidenta republiky Václava Klause na Pražském hradě v dubnu 2011 na počest prezidenta Maďarska Pála Schmitta i oběda prezidenta republiky Miloše Zemana v prosinci 2017 na počest prezidenta Jánose Ádera. Teď jsem dostal pozvání od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Vondráčka na slavnostní akci k 30. výročí listopadových událostí roku 1989. To vše svědčí o tom, že si COEX všímají v nejvyšších politických kruzích. Sám to považuji také za výraz uznání mnoholeté úspěšné činnosti našeho hnutí, za což i touto cestou děkuji Vám všem, kteří jste se podíleli na společné práci. Děkuji Vám, že jste mě vyslechli a přeji další úspěšné pokračování v plodném sněmování.