xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

Gazeta członków ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA

A COEXISTENTIA-EGYÜTTÉLÉS politikai mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ

www.coexistentia.cz

nr 70 (2/2015) 18.9.2015 r.

Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

W sobotę 16.5.2015 r. w Domu PZKO w Jabłonkowie odbył się XIV Kongres ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA – widok na salę obrad / V sobotu 16.5.2015 v Domě PZKO v Jablunkově se konal XIV Kongres politického hnutí COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA (COEX) – pohled na jednací sál

Przed zagajeniem obrad plenarnych z programem kulturalnym wystąpił dziecięcy zespół folklorystyczny „Rozmarynek“ / Před zahájením jednání z kulturním programem vystoupil dětský folklorní soubor „Rozmarynek”

Informacja prasowa z obrad XIV Kongresu i Rady Republikowej ruchu politycznego COEXISTENTIA, Jabłonków, 16.5.2015 r. / Tisková zpráva z jednání XIV. Kongresu a Republikové rady politického hnutí COEXISTENTIA, Jablunkov, 16.5.2015

XIV Kongres ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA (dalej COEX) odbył się w sobotę 16.5.2015 r. w Domu PZKO w Jabłonkowie. Przed zagajeniem obrad plenarnych, z programem kulturalnym wystąpił dziecięcy zespół folklorystyczny „Rozmarynek“, działający pod kierownictwem Krystyny Mruzek przy PSP im. Henryka Sienkiewicza w Jabłonkowie. Sprawozdanie z działalności COEX przedstawił jego przewodniczący, Józef Przywara. Działalność sekcji polskiej omówił Karol Madzia, sekcji węgierskiej Arpád Kosár. Z gości obecnych na Kongresie wystąpili Stanisław Jakus, zastępca burmistrza Jabłonkowa i Karel Fiedler, poseł Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej.

Kongres wybrał nowe władze COEX – przewodniczącego COEX, Józefa Przywarę, pierwszego wiceprzewodniczącego, Róberta Andrása Komjathyego, 24-osobową Radę Republikową w składzie: Helena Bubik, Judit Černakowa-Illés, Zoltán Domonkos, Władysław Drong, János Fajd, István Fucsik, Stanisław Gawlik, Bogusław Kaleta, Eugeniusz Kiedroń, Jolana Kónyowa, László Attila Kocsis, Róbert András Komjathy, Arpád Kosár, László Labancz, Karol Madzia, Karel Matisz, Władysław Niedoba, Józef Przywara, Bogusław Raszka, Eduard Szabó, Ernö Soós, Józef Toboła, Tadeusz Toman, Paweł Wania, 3-osobową Komisję Rewizyjną w składzie: Lajos Balla, László Derian, Jadwiga Karolczyk i 3-osobowy Sąd Rozjemczy w składzie: András Dojcsan, Józef Pietrus, Tadeusz Kornuta. Przyjęto program wyborczy na okres 06/2015-05/2017 i priorytety programowe na kadencję wyborczą 06/2015-05/2017.

Na zebraniu Rady Republikowej COEX, które odbyło się po zakończeniu Kongresu wybrano 12-osobową Radę Wykonawczą COEX w składzie Zoltán Domonkos, Władysław Drong, István Fucsik, Stanisław Gawlik, László Attila Kocsis, Róbert András Komjathy, Arpád Kosár, Karol Madzia, Władysław Niedoba, Józef Przywara, Józef Toboła, Tadeusz Toman. Sekretarzem Rady Wykonawczej COEX wybrano Zoltána Domonkosa. Rada Republikowa COEX zaakceptowała regulamin obrad sekcji narodowych – polskiej i węgierskiej.

XIV. Kongres politického hnutí COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA (dále COEX) se konal v sobotu 16.5.2015 v Domě PZKO v Jablunkově. Před zahájením plenárního jednání vystoupil dětský folklorní soubor „Rozmarynek“, který působí pod vedením Krystyny Mruzek při PZŠ Henryka Sienkiewicze Jablunkov, p.o. Zprávu z činnosti COEX přednesl jeho předseda, Josef Przywara. O činnosti polské sekce referoval Karel Madzia, o činnosti sekce maďarské Arpád Kosár. Z hostů přítomných na Kongrese vystoupili Stanislav Jakus, místostarosta Jablunkova a Karel Fiedler, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Kongres zvolil nové vedení COEX – předsedu COEX Josefa Przywaru, prvního místopředsedu COEX Róberta Andráse Komjatyho, 24člennou Republikovou radu ve složení: Helena Bubiková, Judita Černaková-Illésová, Zoltán Domonkos, Władysław Drong, János Fajd, István Fucsik, Stanislav Gawlik, Bohuslav Kaleta, Evžen Kiedroń, Jolana Kónyová, Ladislav Kocsis, Robert András Komjathy, Arpád Kosár, László Labancz, Karel Madzia, Karel Matisz, Vladislav Niedoba, Josef Przywara, Bohuslav Raszka, Eduard Szabó, Ernö Soós, Josef Toboła, Tadeusz Toman, Pavel Wania, 3člennou Revizní komisi ve složení: Ludovít Balla, Ladislav Derian, Jadwiga Karolczyk a 3člennou Smírčí komisi ve složení: András Dojcsan, Józef Pietrus, Tadeusz Kornuta. Byl schválen volební program na období 06/2015-05/2017 a programové priority na volební období 06/2015-05/2017.

První schůze Republikové rady COEX, která se konala po ukončení jednání Kongresu zvolila 12člennou Výkonnou radu COEX ve složení: Zoltán Domonkos, Władysław Drong, István Fucsik, Stanislav Gawlik, Ladislav Kocsis, Róbert András Komjathy, Arpád Kosár, Karel Madzia, Vladislav Niedoba, Josef Przywara, Josef Toboła, Tadeusz Toman. Tajemníkem Výkonné rady COEX byl zvolen Zoltán Domonkos. Republiková rada COEX schválila jednací řády národních sekcí – polské a maďarské.

Zdjęcia z obrad XIV Kongresu COEX / Snímky z jednání XIV. Kongresu COEX

Przemówienie Józefa Przywary, przewodniczącego COEX, / Projev Josefa Przywary předsedy COEX,

obrady prowadzi Józef Toboła, / jednání řídí Josef Toboła,

Karol Madzia, przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej COEX i Karel Fiedler, poseł Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej, / Karel Madzia předseda Polské národní sekce COEX a Karel Fiedler poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

pracuje komisja wyborcza powołana w celu wyboru centralnych organów COEX, / pracuje volební komise zřízená s cílem volby ústředních orgánů COEX,

przemówienie László Attily Kocsisa, przewodniczącego Komitetu Wspomnieniowego Jánosa Esterházyego COEX, / projev Ladislava Kocsise předsedy Vzpomínkového výboru Jánose Esterházyho COEX,

działacze Węgierskiej Sekcji Narodowej COEX, / funkcionáři Maďarské národní sekce COEX,

w dyskusji wystąpił zastępca burmistrza Jabłonkowa, Stanisław Jakus. / v diskusi vystoupil místostarosta Jablunkova Stanislav Jakus.

Międzynarodowa konferencja naukowa „Przywrócić honor Jánosowi Esterházyemu” – Praga, 27.6.2015 r.

Mezinárodní vědecká konference „Navrátit čest Jánosi Esterházymu” – Praha, 27.6.2015

W sobotę 27.6.2015 r. odbyła się w Pradze międzynarodowa konferencja naukowa „Przywrócić honor Jánosowi Esterházyemu”, nad którą patronat objął Tibor Petö, ambasador Węgier w Republice Czeskiej. Organizatorami konferencji były Organizacja Pożytku Publicznego Koexistencia o.p.s. i komitet wspomnieniowy Jánosa Esterházyego, działający przy ruchu politycznym COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA-EGYUTTÉLÉS. Pierwszą część obrad prowadził Peter Balla, drugą – Stanisław Gawlik. Przemówienie inaugurujące konferencję wygłosił László Attila Kocsis, przewodniczący komitetu wspomnieniowego.

Hrabia János Esterházy, z pochodzenia po ojcu Węgier, po matce Polak, urodził się 14.3.1901 r. w Veľkim Záluži na Słowacji. W polityce był obecny od 1931 r., kiedy wybrano go przewodniczącym Ligi Przynależności Węgierskiej w Czechosłowacji (Csehszlovákiai Magyar Népközösségi Liga), działającej przy Wspólnocie Narodów. W rok później został wybrany przewodniczącym Regionalnej Partii Chrześcijańsko-Socjalistycznej (Országos Keresztény szocialista Párt). Po wyborach parlamentarnych w 1935 r. został posłem Zgromadzenia Narodowego. Podczas swojego pierwszego przemówienia w parlamencie powiedział m.in. „Wbrew naszej woli przyłączono nas do Słowacji, dlatego żądamy, aby rząd czechosłowacki w pełnym wymiarze respektował nasze prawa mniejszościowe, językowe, kulturalne i gospodarcze”. Po 1938 r., po powstaniu Państwa Słowackiego, zdecydował się pozostać na jego terenie i bronić praw 70 tysięcy Węgrów, a jednocześnie domagał się od rządu węgierskiego, aby dotrzymywał praw obywateli słowackich na terenach przyłączonych do Węgier. Oficjalnie dystansował się od idei socjalizmu narodowego. Był jedynym posłem w ówczesnym parlamencie słowackim, który 15.5.1942 r. głosował przeciw ustawie numer 68/1942 o wysiedleniu Żydów, jednocześnie pomagał setkom prześladowanych Żydów, Czechów i Słowaków na terenie Słowacji i organizował transporty prześladowanych na Węgry. W 1947 r. na podstawie wykonstruowanych procesów politycznych, bez możliwości obrony, został skazany na karę śmierci, zmienioną później na dożywocie. Zmarł 8.3.1957 r. w więzieniu w Mirowie. Jego działalność doceniła Rzeczpospolita Polska – prezydent Lech Kaczyński odznaczył go medalem Polonia Restituta. W 2010 r. izraelski Yad Vashem docenił jego wysiłki, poświęcone na ratowanie prześladowanych Żydów. Amerykański Anti-Defamation League v 2011 r. udzielił Esterhazyemu Medal Jana Karskiego (Courage to Gare Award) za odwagę podczas ochrony uniwersalnych wartości ludzkich.

Wykłady podczas konferencji wygłosili m.in. Zdeněk Hazdra, dyrektor Ústavu pro studium totalitních režimů, Andrej Tóth z Wyższej Szkoły Ekonomicznej w Pradze, historycy z Węgier – László Szárka, Imre Molnár, István Janek i ze Słowacji – Attila Simon i Miklós Duray, reprezentujący mniejszość węgierską. Polskich naukowców reprezentował Arkadiusz Adamczyk z Uniwersytetu Jana Kochanowskiego w Kielcach, który wygłosił referat „János Esterházy – symbol czy antybohater”. Zabrakło niestety historyków słowackich. W ramach konferencji wykład na temat losu wybitnego polityka mniejszości niemieckiej o podobnym życiorysie z okresu pierwszej Republiki Czechosłowackiej, Wenzela Jakscha, wygłosił Lukáš Novotný z Uniwersytetu Zachodnioczeskiego w Pilznie.

W ramach konferencji odbył się wernisaż wystawy obrazów z reprodukcjami portretów Jánosa Esterházyego, której organizatorem jest praska komórka terenowa Związku Węgrów Żyjących na Ziemiach Czeskich. W programie kulturalnym zaprezentował się zespół folklorystyczny działający przy Szkole Podstawowej Kościoła Reformowanego z Węgierskim Językiem Nauczania w słowackiej Rožňawie oraz recytacja w wykonaniu Vivien Kroštófowej, uczennicy tej szkoły. (Tadeusz Toman, dyrektor Koexistencia o.p.s.)

V sobotu 27.6.2015 se konala v Praze mezinárodní vědecká konference „Navrátit čest Jánosu Esterházymu”, nad kterou záštitu přijal Tibor Petö, velvyslanec Maďarska v České republice. Pořadateli konference byli Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s. a vzpomínkový výbor Jánose Esterházyho, působící při politickém hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ-WSPÓLNOTA-EGYUTTÉLÉS. První část jednání řídil Peter Balla, druhou – Stanislav Gawlik. Úvodní projev na konferenci přednesl László Attila Kocsis, předseda vzpomínkového výboru.

Hrabě János Esterházy, původem po otci Maďar, po matce Polák, se narodil 14.3.1901 ve Veľkém Záluží na Slovensku. V politice byl přítomen od 1931 roku, kdy byl zvolen předsedou Ligy maďarské sounáležitosti v Československu. Rok později byl zvolen předsedou Regionální strany křesťansko-sociální. Po parlamentních volbách v 1935 roce se stal poslancem Národního shromáždění. Při svém prvním parlamentním projevu řekl m. j. „Proti naši vůli nás připojili ke Slovensku, proto žádáme, aby československá vláda plně respektovala naše menšinová práva, jazyková, kulturní a hospodářská”. Po 1938 roce, po vzniku Slovenského štátu, se rozhodl zůstat na jeho území a bránit práva 70 tisíců Maďarů, a současně požadoval po maďarské vládě, aby dodržovala práva slovenských občanů na územích připojených k Maďarsku. Oficiálně se distancoval od ideje národního socialismu. Byl jediným poslancem v tehdejším slovenském parlamentu, který 15.5.1942 hlasoval proti zákonu číslo 68/1942 o vysídlení Židů, současně pomáhal stovkám pronásledovaných Židů, Čechů a Slováků na území Slovenska a organizoval transporty pronásledovaných do Maďarska. V 1947 roce na základě vykonstruovaných politických procesů, bez možnosti obhajoby, byl odsouzen k trestu smrti, který byl později změněn na doživotí. Zemřel 8.3.1957 ve věznici v Mírově. Jeho činnost ocenila Polská republika – prezident Lech Kaczyński ho vyznamenal medailí Polonia Restituta. V 2010 roce izraelský Yad Vashem ocenil jeho úsilí, věnované na záchranu pronásledovaných Židů. Americký Anti-Defamation League v 2011 roce udělil Esterházymu Medaili Jana Karského (Courage to Gare Award) za odvahu při záchraně všestranných lidských hodnot.

Referáty na konferenci přednesli m. j. Zdeněk Hazdra, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, Andrej Tóth z Vysoké školy ekonomické v Praze, historici z Maďarska – László Szárka, Imre Molnár, István Janek a ze Slovenska – Attila Simon a Miklós Duray, zastupující maďarskou menšinu. Polské vědce reprezentoval Arkadiusz Adamczyk z Univerzity Jana Kochanowského v Kielcích, který přednesl referát „János Esterházy – symbol nebo antihrdina”. Bohužel chyběli slovenští historici. V rámci konference referát na téma osudu významného politika německé menšiny o obdobném životopise z období první Československé republiky, Wenzela Jaksche, přednesl Lukáš Novotný ze Západočeské univerzity v Plzni.

V rámci konference se konala vernisáž výstavy obrazů s reprodukcemi portrétů Jánose Esterházyho, kterou pořádala pražská oblastní buňka Svazu Maďarů žijících v českých zemích. V rámci kulturního programu se prezentoval folklorní soubor působící při Základní škole Reformované církve s maďarským jazykem vyučovacím ze slovenské Rožňavy a recitace v provedení Vivien Kroštófové, žákyně této školy. (Tadeusz Toman, ředitel Koexistencie o.p.s.)

Hrabia János Esterházy,

wybitny polityk węgierskiej mniejszości narodowej w Czechosłowacji

i w okresie Państwa Słowackiego

významný politik maďarské národnostní menšiny v Československu

a v období Slovenského štátu

Zagajenie międzynarodowej konferencji naukowej „Przywrócić honor Jánosowi Esterházyemu” z 27.6.2015 r.

Zahájení mezinárodní vědecké konference „Navrátit čest Jánosi Esterházymu” z 27.6.2015

Szanowne Panie, Szanowni Panowie, Mili Goście!

W imieniu Komitetu Organizacyjnego jak najserdeczniej Państwa pozdrawiam na dzisiejszej międzynarodowej konferencji naukowej na temat „Przywrócić honor Jánosowi Esterházyemu”, której organizatorem jest Organizacja Pożytku Publicznego Koexistencia o.p.p., przy ścisłej współpracy z Komitetem Jánosa Esterházyego, działającego przy ruchu politycznym COEXISTENTIA-SOUŽITÍ-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA oraz innych stowarzyszeń obywatelskich i spółek krajów Grupy Visegradzkiej.

Szczególnie serdecznie witam naszych gości głównych: Jego Ekscelencję pana Tibora Petö, ambasadora nadzwyczajnego i pełnomocnego Węgier w Republice Czeskiej, pod jegoż patronatem konferencja przebiega. Witam dalej panią Naděždę Kavalírową, przewodniczącą Konfederacji Więźniów Politycznych Republiki Czeskiej, pana Jana Janků, byłego współwięźnia Jánosa Esterházyego, pana Tomáša Kafkę, dyrektora Wydziału Państw Europy Środkowej Ministerstwa Spraw Zagranicznych Republiki Czeskiej, pana Miklósa Istvána Patrubányego, przewodniczącego Światowego Związku Węgrów, pana Árpáda Martényego, przewodniczącego Komitetu Pamięci Jánosa Esterházyego przy Stowarzyszeniu Rákoczego, i nie na końcu naszych zacnych wykładowców i kolejnych występujących.

Tym powitalnym i wstępnym przemówieniem zagajam konferencję, która w istocie już się zaczęła recytacją wzruszającego wierszyka, który przed chwilą wysłuchaliśmy w wykonaniu Vivien Krištófowej, uroczej uczennicy Szkoły Podstawowej Kościoła Reformowanego z Węgierskim Językiem Nauczania w Rožňawie na Słowacji. To jest właściwie symbolika wyrażająca potrzebę zachować język ojczysty i własną kulturę narodową, jako warunek zachowania swojej tożsamości mniejszości narodowych, żyjących gdziekolwiek na świecie. O to dbał i czołowy polityk mniejszości węgierskiej w byłej Czechosłowacji i z okresu Państwa Słowackiego, z pochodzenia po ojcu Węgier, po matce Polak, János Esterházy. Działał jednak w innym czasach i w odmiennych warunkach. To, wierzymy, przekonująco udowodnią fakty i argumenty naszych prelegentów, cenionych historyków i politologów z czterech krajów demokratycznych.

Dalszą symbolikę można widzieć w tym, że konferencja odbywa się w Dniu Pamięci Ofiar Reżymu Komunistycznego, do których János Esterházy, naszych organizatorów konferencji zdaniem, bezsprzecznie należy. Przecież był skazany przez sąd o zbrodniczej opinii, który w latach powojennych i w pięćdziesiątych prowadził wykonstruowane, koncepcyjne procesy polityczne, i był gnębiony w komunistycznych więzieniach aż do swej śmierci w 1957 roku. Jego szczątki są złożone na Cmentarzu Motolskim w Pradze we wspólnym grobie ofiar reżymu komunistycznego, a jego nazwisko wypisano na tablicy wzniesionego tam Pomnika.

Panie i Panowie, chciałbym nadmienić, że bodźcem do zorganizowania tej międzynarodowej konferencji naukowej było stanowisko Komitetu Petycyjnego Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej, jako odpowiedź na naszą petycję z 8 marca 2012 r. postulującą rehabilitację Jánosa Esterházyego. Jej zdaniem rehabilitacja prawna nie jest możliwa, ponieważ czeskie sądy nie są kompetentne w tej sprawie i był skazany przez Sąd Narodowy w Bratysławie, a do innej rehabilitacji brak na razie dostatecznych podstaw. Dlatego zdaniem Komitetu Petycyjnego potrzebna jest jeszcze dalsza dyskusja, a przede wszystkim badania historyczne i naukowe, które wyjaśnią szersze konteksty historyczne działalności Jánosa Esterházyego, odpowiednią platformą do takiej dyskusji może być Grupa Visegradzka. Celem dzisiejszej konferencji jest właśnie to, aby naukowcy z krajów Grupy Visegradzkiej przedstawili na niej wyniki swoich najnowszych badań, które mogłyby później posłużyć odpowiednim organom Republiki Czeskiej jako wiarygodna podstawa do obiektywnego wytłumaczenia problemu rehabilitacji moralnej Jánosa Esterházyego.

Nadzieję, że do takiej obiektywnej oceny dojdzie, dają nam niektóre pozytywne kroki w ostatnich latach z punktu widzenia oceny historii grup mniejszości narodowych w Republice Czeskiej społeczeństwa czeskiego i niektórych jego czołowych przedstawicieli. Chciałbym podkreślić przede wszystkim stanowisko ówczesnego premiera rządu czeskiego Jiřego Paroubka, wyrażone w jego liście adresowanym przewodniczącemu ruchu politycznego COEXISTENTIA z dnia 3 stycznia 2006 roku. W nim premier podkreślił, że mu losy tysięcy byłych obywateli czechosłowackich – członków węgierskiej mniejszości narodowej, którzy byli po drugiej wojnie światowej dotknięci bezprawiem, nie są w żadnym wypadku obojętne.

Panie i Panowie, kończąc pozwólcie mi wyrazić przekonanie, że konferencja spełni swoje posłannictwo i będzie naszym skromnym przyczynkiem wspierającym prezydenturę Republiki Czeskiej w Grupie Visegradzkiej, która rozpoczyna się za kilka dni, 1 lipca 2015 r. Dziękuję Państwu za uwagę. (László Attila Kocsis)

Vážené Dámy, Vážení Pánové, Milí Hosté!

Jménem Organizačního výboru Vás co nejsrdečněji pozdravuji na této mezinárodní vědecké konferenci na téma „Navrátit čest Jánosi Esterházymu”, kterou pořádá Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., za úzké spolupráce s Výborem Jánose Esterházyho, působícího při politickém hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA a s dalšími občanskými sdruženími a spolky Visegrádské skupiny.

Zvlášť srdečně vítám naše hlavní hosty: Jeho Excelenci pana Tibora Petö, mimořádného a zplnomocněného velvyslance Maďarska v České republice, pod jehož záštitou se konference koná. Dále vítám paní Naděždu Kavalírovou předsedkyni Konfederace politických vězňů České republiky, pana Jana Janků bývalého spoluvězně Jánose Esterházyho, pana Tomáše Kafku ředitele Odboru států střední Evropy Ministerstva zahraničí České republiky, pana Miklóse Istvána Patrubányho předsedu Světového svazu Maďarů, pana Árpáda Martényho předsedu Pamětního výboru Jánose Esterházyho při Rákocziho sdružení, pana Miklóse Durayho předsedu Sdružení za společné cíle, předsedkyni Svazu Maďarů žijících v českých zemích Annu Rákócziovou, a v neposlední řadě naše ctěné přednášející a další vystupující.

Tímto uvítacím a úvodním projevem zahajuji konferenci, která v podstatě už byla zahájena recitací dojemné básničky, kterou jsme před chvíli vyslechli v podání Vivien Krištófové, roztomilé žáčky Základní školy Reformované křesťanské církve s maďarským vyučovacím jazykem v Rožňavě na Slovensku. Je to vlastně symbolika vyjádřující potřebu udržet si mateřský jazyk a vlastní národní kulturu, jakožto podkladu pro uchování své identity národnostních menšin žijících kdekoli na světě. O to se zasazoval i přední politik maďarské menšiny v bývalém Československu a v období Slovenského štátu, původem po otcově straně Maďar, po matčině straně Polák, János Esterházy. Působil však v jiné době a za jiných poměrů. To, věřme, přesvědčivě doloží fakty a argumenty i naši přednášející, uznávaní historici a politologové ze čtyř demokratických zemí.

Další symboliku lze spatřit v tom, že se konference koná v Den památky obětí komunistického režimu, k nimž János Esterházy, podle nás, organizátorů konference, bezpochyby patří. Vždyť byl odsouzen zlopověstným soudem, jenž v poválečných a v padesátých letech vedl vykonstruované, koncepční politické procesy a byl trýzněn v komunistických žalářích až do konce svého života v 1957 roce. Jeho tělesné ostatky jsou uloženy na Motolském hřbitově v Praze ve společném hrobě obětí komunistického režimu, a jeho jméno se dostalo na desku tam postaveného Památníku.

Dámy a Pánové, chtěl bych podotknout, že podnět k uspořádání této mezinárodní vědecké konference dalo stanovisko Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k naši petici z 8. března 2012 žádající rehabilitaci Jánose Esterházyho. Podle tohoto stanoviska právní rehabilitace není možná, protože české soudy nejsou příslušné, byl odsouzen Národním soudem v Bratislavě, a k jiné rehabilitaci zatím není dost podkladů. Proto je třeba podle Petičního výboru vést ještě další diskuse a především historický a vědecký výzkum k objasnění širších historických souvislostí působení Jánose Esterházyho, vhodnou platformou pro takovou diskusi by mohla být Visegrádská skupina. Cílem dnešní konference je právě to, aby na ní vědci ze zemí Visegrádské čtyřky představili výsledky svých nejnovějších výzkumů, jež by pak mohly sloužit příslušným orgánům v České republice jako věrohodný podklad pro objektivní posouzení otázky morální rehabilitace Jánose Esterházyho.

Naději, že k takovému objektivnímu posouzení dojde, nám dávají některé pozitivní posuny v posledních letech v pohledu české veřejnosti i některých jejich čelních představitelů na minulost národnostních komunit v České republice. Chtěl bych vyzvednout zejména postoj tehdejšího předsedy vlády České republiky Jiřího Paroubka, vyjádřeny v jeho dopise adresovaném předsedovi politického hnutí COEXISTENTIA ze dne 3. ledna 2006. V něm premiér zdůraznil, že mu osudy tisíců bývalých československých občanů – příslušníků maďarské národnosti, kteří byli po druhé světové válce postiženi bezprávím, nejsou v žádném případě lhostejné.

Dámy a Pánové, na závěr mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že konference splní své poslání a bude také skromným příspěvkem podporujícím předsednictví České republiky ve Visagradské čtyřce, které začíná za několik dní, 1. července 2015. Děkuji Vám za milou pozornost. (Ladislav Kocsis)

Program międzynarodowej konferencji naukowej

„Oddać honor Jánosowi Esterházyemu”,

która odbyła się w Instytucie Węgierskim w Pradze dnia 27.6.2015 r.

Część pierwsza: prowadził Peter Balla, członek Komitetu Organizacyjnego Konferencji.

Zagajenie: László Attila Kocsis, przewodniczący Komitetu Organizacyjnego Konferencji i COEX – Komitetu Wspomnieniowego Jánosa Esterházyego.

Przemówienia gratulacyjne gości głównych i przemówienia powitalne: Tibor Petö, ambasador nadzwyczajny i pełnomocny Węgier, Naděžda Kavalírowa, przewodnicząca Konfederacji Więźniów Politycznych Republiki Czeskiej, Jan Janků, były współwięzień Jánosa Esterházyego, Aleš Kýr, kierownik Biura Dokumentacji i Historii Akademii Służby Więziennej Republiki Czeskiej, Anna Rákoczy, przewodnicząca Związku Węgrów Żyjących na Ziemiach Czeskich, Adám István Miklós Patrubány, przewodniczący Światowego Związku Węgrów, Ádám Martényi, Stowarzyszenie Rákoczego, przewodniczący Komitetu Pamięci Jánosa Esterházyego, Imre Knirs, zastępca burmistrza miasta Komarna, przewodniczący stowarzyszenia Za Lepsze Komárno, Miklós Duray, przewodniczący Związku za Wspólne Cele.

Wernisaż wystawy „Hommage á János Esterházy”, której organizatorem jest praska organizacja podstawowa Związku Węgrów Żyjących na Ziemiach Czeskich.

Część druga: prowadził Stanisław Gawlik, zastępca przewodniczącego Komitetu Organizacyjnego Konferencji i COEX – Komitetu Wspomnieniowego Jánosa Esterházyego.

Wykłady naukowe: Zdeněk Hazdra (Republika Czeska), dyrektor Zakładu Studiów Reżymów Totalitarnych – „Urodzeni w nieurodzonym świecie – szlachta w historii czechosłowackiej pierwszej połowy 20. wieku”, Andrej Tóth (Republika Czeska), Wyższa Szkoła Ekonomiczna w Pradze i Uniwersytet Południowoczeski w Czeskich Budziejowicach – „János Esterházy – czołowy przedstawiciel polityczny mniejszości węgierskiej w międzywojennej Czechosłowacji (1932-1939)”, Attila Simon (Republika Słowacka), dyrektor Forum Instytutu Badań Mniejszości – „Szczyt kariery politycznej Jánosa Esterházyego – przewodniczącego Partii Węgierskiej”, László Szarka (Węgry), Węgierska Akademia Nauk – „Problematyka ochrony mniejszości i polityki rewizyjnej w działalności Jánosa Esterházyego jako przewodniczącego Zjednoczonej Partii Węgierskiej w latach 1936-1938”, Arkadiusz Adamczyk (Rzeczpospolita Polska), Uniwersytet Jana Kochanowskiego w Kielcach – „János Esterházy – symbol czy antybohater”, Eva Irmanowa (Republika Czeska), Akademia Nauk RC, Uniwersytet Karola w Pradze – „Postać Jánosa Esterhazyego – w niewoli wyobraźni społeczeństwa czeskiego”, Imre Molnár (Węgry), Węgierskie Ministerstwo Wewnętrznych Stosunków Gospodarczych i Spraw Zagranicznych - „Wiara Jánosa Esterházyego w świecie więzień komunistycznych”, István Janek (Węgry), Węgierska Akademia Nauk – „János Esterházy i słowaccy Żydzi”, Lukáš Novotný (Republika Czeska), Uniwersytet Zachodnioczeski w Pilźnie – „Wenzel Jaksch – los wybitnego polityka-aktywisty mniejszości niemieckiej pierwszej republiki po 1938 roku”.

Podsumowanie: Andrej Tóth, zastępca przewodniczącego Komitetu Organizacyjnego Konferencji.

Występ taneczny i muzyczny: uczniowie Szkoły Podstawowej Kościoła Chrześcijańskiego Reformowanego z Węgierskim Językiem Nauczania w Rożniawie (Republika Słowacka).

Program mezinárodní vědecké konference s názvem „Navrátit čest Jánosi Esterházymu“, konané v pražském Maďarském institutu 27.6.2015

První část: moderoval Petr Balla, člen Organizačního výboru konference.

Zahajovací projev: László Attila Kocsis, předseda organizačního výboru konference a COEX – Pamětního výboru Jánose Esterházyho.

Zdravice hlavních hostů a úvodní projevy: Tibor Pető, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Maďarska, Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR

Jan Janků, spoluvězeň Jánose Esterházyho, Aleš Kýr, vedoucí Kabinetu dokumentace a historie Akademie vězeňské služby ČR, Ádám István Miklós Patrubány, předseda Světového svazu Maďarů, Anna Rákóczi, předsedkyně Svazu Maďarů žijících v českých zemích, Árpád Martényi, předseda Pamětního výboru Jánose Esterházyho Rákócziho spolku, Imre Knirs, místostarosta města Komárno, předseda sdružení Za lepší Komárno, Miklós Duray, předseda Svazu za společné cíle.

Vernisáž výstavy „Hommage à János Esterházy“, v organizování Pražské základní organizace Svazu Maďarů žijících v českých zemích.

Druhá část: moderoval Stanislaw Gawlik – místopředseda organizačního výboru konference a COEX – Pamětního výboru Jánose Esterházyho.

Odborné přednášky: Zdeněk Hazdra (Česká republika), Ústav pro studium totalitních režimů, ředitel – „Urození v neurozeném světě – k otázkám postavení šlechty v československých dějinách první poloviny 20. století“, Andrej Tóth (Česká republika), Vysoká škola ekonomická v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – „János Esterházy – vůdčí politický představitel maďarské menšiny v meziválečném Československu (1932–1939)“, Attila Simon (Slovenská republika), Fórum Institut pro výzkum menšin, ředitel – „Vrchol politické kariéry Jánose Esterházyho – předsedy Maďarské strany (1938–1945)“, László Szarka (Maďarsko), Maďarská akademie věd – „Problematika ochrany menšin a revizní politiky v  činnosti Jánose Esterházyho jako předsedy Sjednocené maďarské strany v letech 1936–1938“, Arkadiusz Adamczyk (Polská republika), Univerzita Jana Kochanowského – „János Esterházy – symbol nebo antihrdina“, Eva Irmanová (Česká republika), Akademie věd České republiky, Univerzita Karlova v Praze – „Osobnost Jánose Esterházyho – v zajetí představ české veřejnosti“, Imre Molnár (Maďarsko), Maďarské ministerstvo vnějších hospodářských vztahů a zahraničních věcí –„Víra Jánose Esterházyho ve světě komunistických věznic“, István Janek (Maďarsko), Maďarská akademie věd – „János Esterházy a slovenští Židé“, Lukáš Novotný (Česká republika), Západočeská univerzita v Plzni – „Wenzel Jaksch – osud významného aktivistického německého menšinového politika první republiky po roce 1938; paralelní příběh aktivistického politika směrodatné národnostní menšiny první republiky“.

Shrnutí: Andrej Tóth, místopředseda organizačního výboru konference.

Hudební a taneční vystoupení žáků ZŠ Reformované křesťanské církve s vyučovacím jazykem maďarským v Rožňavě (Slovenská republika).

A „Visszaadni Esterházy Jánosnak becsületét“ című nemzetközi tudományos konferencia Programja (Prágai Magyar Intézet, 2015. június 27., Praha 1, Rytířská 25-27)

Első rész: moderátor Balla Péter, a Konferencia Rendezőbizottságának tagja.

Megnyitóbeszéd: Kocsis László Attila, a Konferencia Rendezőbizottságának és az Esterázy János Emlékbizottság elnöke.

A fővendégek köszöntői és beveztőbeszédek: Pető Tibor, Magyarország rendkívüli és meghatalmazott nagykövete, Kavalírová Naděžda, a Cseh Politikai Foglyok Konföderációjának elnöke, Janků Jan, Esterházy János volt rabtársa, Kýr Aleš, a Dokumentáció és a Büntetés-végrehajtás történet Kabinetjének vezetője, Patrubány Miklós István Ádám, a Magyarok Világszövetségének elnöke, Rákóczi Anna, a Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetségének elnöke, Martényi Árpád, a Rákóczi Szövetség Esterházy János Emlékbizottságának elnöke Knirs Imre, Komárom alpolgármestere, az Egy Jobb Komáromért polgári társulás elnöke

Duray Miklós, a Szövetség a Közös Célokért elnöke.

A „Hommage à János Esterházy“ c. kiállítás megnyitása a Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége Prágai Alapszervezetének rendezésében.

Második rész: moderátor Stanislaw Gawlik, a Konferencia Rendezőbizottságának és a COEX – Esterházy Emlékbizottság alelnöke.

Szakmai előadások: Hazdra Zdeněk (Csehország), Totális Rezsimeket Tanulmányozó Intézet, igazgató – „Nemesek a nem nemes világban – a nemesség helyzetének néhány aspektusaihoz a csehszlovák történelemben a 20-ik század első felében“, Tóth Andrej (Csehország), Közgazdasági Tudományegyetem, Prága, Dél-Csehországi Egyetem, České Budějovice – „Esterházy János – a két világháború közötti Csehszlovákia vezető magyar politikusa (1932–1939)“, Simon Attila (Szlovákia), Fórum Kisebbségkutató Intézet, igazgató – „Esterházy János pályafutásának csúcsán (1938–1945) a Magyar Párt elnökeként“, Szarka László (Magyarország), Magyar Tudományos Akadémia BTK – „Kisebbségvédelem és revízió Esterházy pártelnöki tevékenységében 1936-1938 között“, Arkadiusz Adamczyk (Lengyelország), Jan Kochanowski Egyetem – „Esterházy János szimbólum vagy antihős“, Irmanová Eva (Csehország), Cseh Tudományos Akadémia, Károly Egyetem – „Esterházy János személyisége – a cseh közvélemény elképzeléseinek a foglya“, Molnár Imre (Magyarország), Magyarország Külgazdasági és Külügyminisztérium – „Esterházy János hitvallása a komunista börtönök világában“, Janek István (Magyarország), Magyar Tudományos Akadémia – „Esterházy János és a szlovákiai zsidóság“, Novotný Lukáš (Csehország), Nyugatcsehországi Egyetem, Plzeň – „Jaksch Wenzel – az első Csehszlovák Köztársaság jelentős német kisebbségi aktivista politikusának sorsa 1938 után; az első köztársaság irányadó nemzeti kisebbségének jelentős aktivista politikusa párhuzamos élettörténete“.

Összefoglaló: Tóth Andrej, a Konferencia Rendezőbizottságának alelnöke.

Rozsnyói Református Egyházközség Alapiskolája diákjainak műsoros fellépése (Szlovákia).

Piotrowice koło Karwiny: Rada Gminy w Piotrowicach koło Karwiny żądania MK PZKO w Piotrowicach nie zaakceptowała / Petrovice u Karviné: Zastupitelstvo Obce Petrovice u Karviné žádost MS PZKO Petrovice neschválilo

Rada Gminy w Piotrowicach koło Karwiny podczas obrad 29.6.2015 r. wzięła do wiadomości żądanie Miejscowego Koła PZKO w Piotrowicach z 16.6.2015 r. omówienia wniosku o włączenie Domu PZKO do akcji „Rekonstrukcja budynku nr 147 – Gminne Centrum Kultury” i nie akceptuje włączenia do planu rekonstrukcji budynku nr 147 budynku PZKO w zakresie wnioskowanym przez Miejscowe Koło PZKO w Piotrowicach. Załączniki: żądanie, dokumentacja fotograficzna

Zastupitelstvo Obce Petrovice u Karviné na jednání dne 29.6.2015 bere na vědomí žádost Místní skupiny PZKO Petrovice ze dne 16.6.2015 o projednání návrhu na zařazení rekonstrukce klubovny Místní skupiny PZKO do akce „Rekonstrukce objektu č. p. 147 – Kulturní centrum obce” a neschvaluje zařazení rekonstrukce budovy PZKO v rozsahu požadovaném Místní skupinou PZKO Petrovice do akce rekonstrukce objektu č. p. 147. Přílohy: žádost, fotodokumentace

Žádost podle § 16, odst. 2, písm. f), g) zákona č. 128/2000 Sb.

Žádost Zastupitelstvu Obce Petrovice u Karviné o projednání návrhu na zařazení rekonstrukce klubovny MK PZKO do akce „Rekonstrukce objektu č. p. 147 – Kulturní centrum obce”

Vážený pane starosto, Vážení členové zastupitelstva Obce Petrovice u Karviné, dovolte mi, abych Vás jménem naší MS PZKO Petrovice požádal o projednání možnosti provedení stavebních úprav objektu naší klubovny.

Objekt byl vybudován v roce 1976 svépomocně členy MS. Budova nemá č. p. a je vedena jako stavba občanského vybavení. Je přistavena k objektu č. p. 147 (tzv. Restaurace Krutki). Po celou dobu existence je budova jen běžně udržována (výměna kotle ÚT na TÚV, výměna podlahy, výměna oken). Stavba je ve stavu, kdy není reprezentativní v rámci svého účelu užívání. Obvodové zdivo objektu je poškozeno vodou. Nad terénem je to způsobeno vlhkostí vzlínající ze země (špatná hydroizolace). V místě napojení na objekt tzv. Restaurace Krutki je to způsobeno špatným odvodem déšťových vod z objektu tzv. Restaurace Krutki a jejich stékání na zdivo řešené stavby. Sociální zařízení (WC) a kuchyně již nejsou vyhovující. Během celé doby užívání nebyla provedena renovace těchto částí, byla provedena jen běžná údržba. Bývalá kotelna a sklad jsou rovněž nevyhovující pro další využití. Při výstavbě objektu ani během jejího provozu nebyly tyto místnosti zcela dokončeny. Chybí omítky, nejsou provedeny podhledy apod. Stávající stav objektu je patrný z přiložené fotodokumentace.

Objekt je celoročně využíván pro činnost PZKO, dalších organizací i soukromých osob. Ve stávajícím stavu již stavba není důstojným stánkem kulturního života. Po provedení stavebních úprav objektu a jeho propojení s objektem č. p. 147 – kulturním centrem vznikne kompletní společenské a kulturní centrum a zároveň vznikne důstojná klubovna naší organizace.

Předpokládané stavební úpravy jsou patrné z přiložených náčrtků. Dále by se jednalo o úpravy topení, vody a odpadů. Hydroizolace a zateplení fasády je součástí rekonstrukce objektu č. p. 147. Odhadované náklady činí cca 1.300 tis. Kč.

V Petrovicích u Karviné, 15.6.2015

Předseda MS PZKO Petrovice, člen Zastupitelstva Obce Petrovice u Karviné

Návrh stavebních úprav klubovny MK PZKO Petrovice

Vnitřní dispozice jsou patrné z výkresové části. Ve 2. NP je navržen vstup a chodba, ze které je přístupný sál, sociální zařízení (WC pro muže a ženy), malá kuchyňka s kuchyňským výtahem, schodiště do 1. NP, chodba spojující budovu PZKO a rekonstruovaný objekt kulturního centra a šatna. V 1. NP je navrženo posezení, kancelář, sklad, kuchyně a kuchyňským výtahem, sociální zařízení (WC pro personál), chodba a šatna s odpočinkovou místnosti pro personál. Do kuchyně a kanceláře je samostatný vstup. V rámci stavebních úprav, nové dispozice bude provedeno vybourání nových otvorů (dveřních) v nosných zdech. Veškeré úpravy budou v dalším stupni PD konzultovány se statikem. Nově zpracované plochy, chodníky ani parkovací stání nebudou řešeny v rámci stavebních úprav. Kapacita objektu zůstává stávající.

Vzduchotechnika – Sál a posezení u schodiště bude větráno přirozeně okny. V kuchyni a sociálním zařízení bude zajištěno větrání pomocí potrubních rozvodů VZT či samostatných ventilátorů. Podrobně bude řešeno v dalším stupni PD.

Elektroinstalace – V rámci stavebních úprav budou provedeny nové rozvody elektroinstalace. Navrhovanými změnami nedojde k výraznému navýšení instalovaného výkonu objektu.

Zdravotechnika – V rámci stavebních úprav budou provedeny nové rozvody ZDT. Rovněž bude provedena úprava odkanalizování. Splaškové vody budou svedeny, napojeny na nově navrhovanou žumpu či ČOV u rekonstruovaného objektu kulturního centra. Déšťové vody budou likvidovány stávajícím způsobem. Zdrojem TÚV bude zásobník umístěný v kuchyni v 1. NP. Voda bude ohřívaná pomocí plynového kotle umístěného rovněž v kuchyni v 1. NP.

Vytápění – Objekt bude vytápěn pomoci plynového kotle umístěného v kuchyni v 1. NP. Přesný návrh bude řešen v dalším stupni PD a bude zohledňovat výpočet tepelných ztrát a technické řešení objektu.

Předpoklad nákladů: plochy s nepatrnými stavebními úpravami: 125 m², cena Kč/m²: 3.000,- Kč, cena celkem: 375.000,- Kč, plochy s velkými stavebními úpravami, změnami: 88 m², cena Kč/m²: 10.000,- Kč, cena celkem 880.000,- Kč, přípojka kanalizace: 30.000,- Kč, celková orientační cena díla bez DPH: 1.285 000,- Kč

Ewa Kawulok – nowa wójt Gminy Milikowa / Ewa Kawulok – nová starostka Obce Milíkova

Nowym wójtem Gminy Milikowa na następcę za zmarłego wójta Karola Klimka (COEX) Rada Gminy w Milikowie wybrała 24.8.2015 r. Ewę Kawulok (COEX), przewodniczącą Miejscowego Koła PZKO w Milikowie-Pasiekach, która dotychczas pracowała jako pielęgniarka na oddziale chorób wewnętrznych szpitala na Sośnie w Trzyńcu. W ubiegłym roku startowała, podobnie jak jej poprzednik, z listy ruchu politycznego COEXISTENTIA i zdobyła od milikowian najwięcej głosów spośród wszystkich kandydatów. W „Głosie Ludu” nowa wójt przedstawiła obecnie najważniejsze sprawy, którymi trzeba się zająć. „Projektów i inwestycji jest sporo, niektóre już ruszyły, inne będzie trzeba przygotować i zrealizować. Wspomnę, na przykład, zaplanowany remont wieżyczki na budynku szkoły, chcemy zagospodarować były Dom Kultury Na Pile, gdzie ma powstać aż pięć nowych mieszkań. Musimy też wybudować chodniki. Drogi są u nas wąskie, a wiadomo – nasza wieś jest rozległa i dzieci chodzą do szkoły z różnych znacznie oddalonych od centrum osad. Musimy zadbać o ich bezpieczeństwo. Karol Klimek był bardzo dobrym wójtem. Będę się starała jak najlepiej kontynuować i dokończyć to, co on rozpoczął. Liczę na pomoc zastępcy wójta Jiřego Šustka.” Milików dzieli się na dwie główne części – Centrum i Piła, ale osad jest więcej. Każda z nich ma w Radzie Gminy swoich przedstawicieli, którzy dbają o swoją dzielnicę.

Novým starostou Obce Milíkova za zemřelého starostu Karla Klimka (COEX) Zastupitelstvo Obce Milíkova zvolilo 24.8.2015 Evu Kawulokovou (COEX), předsedkyní Místní skupiny PZKO v Milíkově-Pasekách, která dosud pracovala jako zdravotní sestra na interním oddělení nemocnice Třinec-Sosna. V minulém roce kandidovala, obdobně jako její předchůdce, z listiny politického hnutí COEXISTENTIA a obdržela od milíkovanů nejvíce hlasů se všech kandidátů. V „Glosu Ludu” nová starostka současně nastínila nejdůležitější záležitosti, které je nutno řešit. „Projektů a investic je mnoho, některé se už rozběhly, jiné bude nutno připravit a uskutečnit. Připomenu například plánovanou rekonstrukci věžičky na budově školy, chceme obhospodařit bývalý Kulturní dům Na Pile, kde má vzniknout až pět nových bytů. Musíme také postavit chodníky. Cesty jsou u nás úzké, a jak je známo, naše vesnice je rozsáhlá a dětí chodí do školy z různých značně vzdálených od centra osad. Musíme se postarat o jejich bezpečnost. Karel Klimek byl velmi dobrým starostou. Budu se snažit co nejlépe pokračovat a dokončit to, co on začal. Počítám s pomocí místostarosty Jiřího Šustka.” Milíkov se dělí na dvě hlavní částí – Centrum a Pilu, ale osad je více. Každá z nich má v Zastupitelstvu Obce Milíkov své zástupce, kteří se starají o svou čtvrť.

Nekrolog

Wyrazy głębokiego żalu i współczucia Rodzinie i Przyjaciołom z powodu śmierci wójta Milikowa

śp. Doc. inż. Karola Klimka, CSc.,

działacza samorządowego, członka zarządu, a od 2014 r. wójta, kandydującego z listy wyborczej ruchu politycznego WSPÓLNOTA-COEXISTENTIA składają członkowie Polskiej Sekcji Narodowej i Rady Republikowej COEXISTENTII.

Obradował zarząd i rada nadzorcza Koexistencia o.p.p. / Jednala správní rada a dozorčí rada Koexistencia o.p.s.

Koexistencia o.p.p. obradowała 15.7.2015 r. w Bystrzycy, 18.8.2015 r. w Pradze i 20.8.2015 r. w Czeskim Cieszynie. Obrady prowadził Tadeusz Toman, dyrektor Koexistencia o.p.p. Decydowano o rozliczeniu wydatków międzynarodowej konferencji naukowej „Przywrócić honor Jánosowi Esterázyemu“ z 27.6.2015 r. Poinformowano również o uchwale Sądu Wojewódzkiego w Ostrawie, która wykreśla z rejestru handlowego członka rady nadzorczej, doc. inż. Sándora Pálffygo, CSc. z dniem 10.5.2014 r. i jednocześnie zapisuje do rejestru handlowego, inż. Árpáda Kosára z dniem 2.7.2015 r. Zaakceptowano plan działalności – zorganizowanie konferencji naukowej „Dwujęzyczność – oczywistość, a co tak trójjęzyczność”, która odbędzie się w październiku 2015 r. w Trzyńcu i wydanie we wrześniu 2015 r. „WTZ“ nr 70 z artykułami pokongresowymi COEX.

Koexistencia o.p.s. jednala 15.7.2015 v Bystřici, 18.8.2015 v Praze a 20.8.2015 v Českém Těšíně. Jednání řídil Tadeusz Toman ředitel Koexistencia o.p.s. Bylo řešeno finanční vyrovnání výdajů mezinárodního vědeckého semináře „Navrátit čest Jánosi Esterházymu“ ze dne 27.6.2015. Dále byla sdělena informace usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým se vymazává člen dozorčí rady Doc. Ing. ALEXANDER PÁLFFY, CSc ke dni 10.5.2014 a současně se zapisuje člen dozorčí rady ARPÁD KOSÁR ke dni 2.7.2015. Byl schválen plán činnosti – uspořádání vědeckého semináře „Dvojjazyčnost – samozřejmost, a co takhle trojjazyčnost?”, který se bude konat v říjnu 2015 v Třinci a vydání „WTZ“ č. 70 v září 2015 s pokongresovými články COEX.

Wybory prezydenckie w Polsce – Andrzej Duda prezydentem

Prezidentské volby v Polsku – prezidentem zvolen Andrzej Duda

Pierwsza tura wyborów odbyła się 10.5.2015 r.

Wyniki: 1. Andrzej Duda (Prawo i Sprawiedliwość) – 34,76%, Bronisław Komorowski (Platforma Obywatelska) – 33,77%, 3. Paweł Kukiz (kandydat niezależny) – 20,8%, 4. Janusz Korwin-Mikke (ruch KORWiN) – 3,26%, 5. Magdalena Ogórek (Sojusz Lewicy Demokratycznej) – 2,38%, 6. Adam Jarubas (Polskie Stronnictwo Ludowe) – 1,6%, Grzegorz Braun (kandydat niezależny) – 0,83%, Janusz Palikot (Twój Ruch) – 1,42%, Marian Kowalski (Ruch Narodowy) – 0,52%, Jacek Wilk (Kongres Nowej Prawicy) – 0,46%, Paweł Tanajno (Demokracja Bezpośrednia) – 0,2%. Frekwencja w pierwszej turze wyniosła 48,96%. Na Dudę zagłosowało 5 179 092 wyborców, na Komorowskiego – 5 031 060 wyborców.

W pierwszej turze w wyborach za granicą wśród Polonii zwyciężył Paweł Kukiz – 63 018 głosów, drugi był Andrzej Duda – 40 5154 głosów, trzeci Bronisław Komorowski – 34 766 głosów. W Republice Czeskiej, w dwóch Obwodowych Komisjach Wyborczych utworzonych w Pradze i Ostrawie, zwyciężył Bronisław Komorowski – 358 głosów przed Pawłem Kukizem – 185 głosów i Andrzejem Dudą – 134 głosy.

Druga tura wyborów – decydujące starcie dwu kandydatów z największą liczbą głosów z pierwszej tury – urzędującego prezydenta Bronisława Komorowskiego i kandydata Prawa i Sprawiedliwości Andrzeja Dudy, odbyło się 24.5.2015 r. Zdaniem obserwatorów polskiej sceny politycznej kampania prezydencka była wyjątkowo nudna, dla odmiany jej finisz był niezwykle emocjonujący, a to za sprawą niespodziewanych wyników pierwszej tury wyborów. W „Głosie Ludu” – Gazecie Polaków w Republice Czeskiej z 21.5.2015 r. na temat szans obu kandydatów wypowiedzieli się m. in. Daniel Kadłubiec, polonista i profesor uniwersytecki oraz Eugeniusz Delong, członek Rady Rządu RC ds. Mniejszości Narodowych – obaj byli przekonani, że zwycięży Komorowski, Helena Legowicz, kierowniczka Oddziału Literatury Polskiej, Biblioteki Regionalnej w Karwinie, miała nadzieję, że zwycięży Komorowski, Rudolf Miliński, aktor, reżyser, wiceprezes Kongresu Polaków nie chciał wypowiadać się, kto zwycięży. Ostatecznie prezydentem był wybrany Andrzej Duda. „Przyjmujemy ten wynik do wiadomości i ślemy nowemu prezydentowi serdeczne pozdrowienia” – powiedział Józef Szymeczek, prezes Kongresu Polaków w RC („Głos ludu”, 26.5.2015 r.) „Wybór Andrzeja Dudy stanowi jednak dla nas pewne zaskoczenie, a sam polityk jest nam nieznany. Ale na sytuację polityczną w Polsce patrzymy bez żadnych uprzedzeń, dlatego przy najbliższej nadarzającej się okazji z pewnością zaprosimy prezydenta do odwiedzenia Zaolzia” – dodał.

Wyniki: 1. Andrzej Duda (PiS) – 51,55%, 2. Bronisław Komorowski (PO) – 48,45%. Frekwencja wyborcza osiągnęła 55,5%.

První kolo voleb se konalo 10.5.2015.

Výsledky: 1. Andrzej Duda (Právo a spravedlnost) – 34,76 %, Bronisław Komorowski (Občanská platforma) – 33,77 %, 3. Paweł Kukiz (nezávislý kandidát) – 20,8 %, 4. Janusz Korwin-Mikke (hnutí KORWiN) – 3,26 %, 5. Magdalena Ogórek (Spojení demokratické levice) – 2,38 %, 6. Adam Jarubas (Polská lidová strana) – 1,6 %, Grzegorz Braun (nezávislý kandidát) – 0,83 %, Janusz Palikot (Tvé hnutí) – 1,42 %, Marian Kowalski (Národní hnutí) – 0,52 %, Jacek Wilk (Kongres nové pravice) – 0,46 %, Paweł Tanajno (Bezprostřední demokracie) – 0,2 %. Volební účast v prvním kole byla 48,96 %. Na Dudu hlasovalo 5 179 092 voličů, na Komorowského – 5 031 060 voličů.

W prvním kole voleb v zahraničí mezi Polonii zvítězil Paweł Kukiz – 63 018 hlasů, druhý byl Andrzej Duda – 40 5154 hlasů, třetí Bronisław Komorowski – 34 766 hlasů. V České republice, ve dvou Okrskových volebních komisích zřízených v Praze a Ostravě, zvítězil Bronisław Komorowski – 358 hlasů před Pawłem Kukizem – 185 hlasů a Andrzejem Dudou – 134 hlasy.

Druhé kolo voleb – rozhodující souboj dvou kandidátů s největším počtem hlasů v prvním kole – úřadujícího prezidenta Bronisław Komorowského a kandidáta Práva a Spravedlnosti Andrzeja Dudy se konal 24.5.2015. Míněním pozorovatelů polské politické scény prezidentská kampaň byla výjímečně nudná,naopak její vyvrcholení byl nesmírně emoční, a to z důvodu neočekávaných výsledků prvního kola voleb. V „Glosu Ludu” – novinách Poláků v České republice ze dne 21.5.2015 se na téma šancí obou kandidátů vypověděli m. j. Daniel Kadłubiec polonista a vysokoškolský profesor a Evžen Delong člen Rady vlády ČR pro národnostní menšiny – oba byli přesvědčeni, že zvítězí Komorowski, Helena Legowicz ředitelka Oddělení polské literatury, Regionální knihovny v Karviné, měla naději, že zvítězi Komorowski, Rudolf Moliński herec, režisér, místopředseda Kongresu Poláků se nechtěl na téma možného vítěze vyjadřovat. Nakonec prezidentem byl zvolen Andrzej Duda. „Přijímáme tento výsledek na vědomí a zasíláme novému prezidentovi srdečné pozdravy” – řekl Józef Szymeczek předseda Kongresu Poláků v ČR („Glos ludu”, 26.5.2015) „Volba Andrzeje Dudy je pro nás určitým překvapením, a samotný politik není nám znám. Ale na politickou situaci v Polsku se díváme bez jakýchkoliv předsudků, proto při nejbližší možné příležitosti určitě pozveme prezidenta na návštěvu Zaolší” – dodal.

Výsledky: 1. Andrzej Duda (PiS) – 51,55 %, 2. Bronisław Komorowski (PO) – 48,45 %. Volební účast byla 55,5procentní.

Gratulacje Prezydentowi RP / Blahopřání Prezidentu PR

Szanowny Pan Andrzej Duda

Prezydent Rzeczypospolitej Polskiej

Ul. Wiejska 10, 10-902 Warszawa

Szanowny Panie Prezydencie,

członkowie i działacze Polskiej Sekcji Narodowej ruchu poliycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA w Republice Czeskiej pragną niniejszym złożyć Panu Prezydentowi życzenia pomyślnego sprawowania Urzędu oraz wyrazy uznania dla Pana decyzji o utworzeniu Biura ds. Kontaktów z Polakami za Granicą i powierzenia go bezpośrednio szefowi Gabinetu Prezydenta. Jest to krok zgodny z wizytą śp. Prezydenta RP Lecha Kaczyńskiego, którego gorąco witaliśmy w trakcie jego wizyty w Czeskim Cieszynie.

Jako autochtoniczni obywatele Śląska Cieszyńskiego, bez naszej woli oddzieleni od Macierzy, pragniemy dbać o dobre imię naszej Ojczyzny Polski. Z władzami Republiki Czeskiej staramy się uzgadniać, w myśl podpisanych przez nią Traktatów Europejskich „o Ochronie Mniejszości Narodowych“ oraz „o Ochronie Języków Mniejszościowych i Regionalnych“, prawa nam należące. Problemy na szczeblu regionalnym oraz lokalnym rozwiązujemy, chociaż z większymi oporami. Najbardziej na sercu leży nam fakt niedoceniania naszych starań przez władze RP i brak ich wsparcia przy rozwiązywaniu żywotnych dla nas problemów. Tłumaczone to jest zdziwieniem, że przy tak dobrych stosounkach pomiędzy RP i RC niemożliwe jest ingerowanie w tak błahych sprawach. To nieporozumienie spoczywa prawdopodobnie w małej znajomości realiów na szczeblu lokalnym i regionalnym w Republice Czeskiej.

Wierzymy, że będziemy mogli zawsze otwarcie przedstawiać Panu Prezydentowi nasze problemy i będziemy traktowani na równi z Polakami żyjącymi na Obczyźnie, którym granice przesunięto bez ich zgody.

W celu przedstawienia naszej przeszło dwudziestoletniej działalności, w załączniku, prezentujeme strony internetowe www.coexistentia.cz, gdzie przedstawiamy nasze dokonania i działalność na rzecz polskiej mniejszości narodowej w Republice Czeskiej.

Ze słowami głębokiego szacunku

Polska Sekcja Narodowa COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA, Karol Madzia, przewodniczący

Ruch Polityczny COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA, Józef Przywara, przewodniczący

W Czeskim Cieszynie 21.8.2015 r.

Vážený Pane Prezidente,

členové a funkcionáři Polské národní sekce politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ v České republice chtějí tímto blahoprát Panu Prezidentovi úspěšného plnění Úřadu, a také projevy uznání pro Vaše rozhodnutí zřídit Kancelář pro styk s Poláky za hranicemi a podřídit ji bezprostředně Kanceláři prezidenta. Toto rozhodnutí je v souladu s návštěvou sp. Prezidenta Lecha Kaczynského, kterého jsme vřele vítali při jeho návštěvě v Českém Těšíně.

Jako autochtonní občané Těšínského Slezska, bez naší vůle odříznutí od Matice, toužíme dbát o dobré jméno naší Vlasti. S vládou České republiky se snažíme ujednávat, v souladu s podepsanými Evropskými dohodami „o ochraně národnostních menšin” a „o ochraně menšinových a regionálních jazyků” práva nám příslušející. Problémy na regionální a lokální úrovní se snažíme řešit, i když naražíme na větší odpor. Nejvíce na srdci nám leží skutečnost nedocenění našich snah vládou PR a scházející z její strany podpora při řešení našich životních problémů. Vysvětlováno je to podivem, že při dobrých vztazích mezi PR a ČR není možné zasahovat v takto malicherných záležitostech. Toto nedorozumění spočívá pravděpodobně v nízké znalosti reálií na lokální a regionální úrovni v České republice.

Věříme, že budeme vždy mohli otevřeně předkládat Panu Prezidentovi informace o našich problémech a bude s námi zacházeno stejně jako s Poláky žijícími ve Vyhnanství, kterým hranice byly přemístěny bez jejich vůle.

S cílem předložení naší, více jak dvacetileté činnosti, v příloze, ukazujeme internetové stránky www.coexistentia.cz, kde prezentujeme naše úspěchy a činnost v zájmu polské národnoctní menšiny v České republice.

Se slovy upřímné úcty

Polská národní sekce COEXISTENTIA-SOUŽITÍ, Karel Madzia, Předseda

Politické hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ, Josef Przywara, Předseda

Festiwal PZKO w Karwinie / Festival PZKO v Karviné

W sobotę 30.5.2015 r. odbył się w Parku Bożeny Nemcowej w Karwinie-Frysztacie 26. Festiwal Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego w Republice Czeskiej, największa impreza prezentująca dorobek Polaków działających w Republice Czeskiej. Po odśpiewaniu hymnów państwowych czeskiego i polskiego, Festiwal PZKO otworzył prezes PZKO, Jan Ryłko. W bloku programowym wystąpiły połączone chóry, a Noemi Bocek i Przemek Orszulik odśpiewali (patrz zdjęcie) hymn festiwalowy, specjalnie na tę okazję skomponowany przez Filipa Macurę do tekstów Henryka Jasiczka. Na scenie przedstawiły się kolejno zespoły taneczne, teatry i gawędziarze z poszczególnych miejscowych kół PZKO. Wystąpił reprezentacyjny zespół taneczny Olza, wędryńscy Gimnaści, a po nich kapele Glayzy i Noemiracles. Głównym punktem programu był występ polskiego zespołu pop-rockowego, Kombi. Wykorzystując przerwy między występami, goście tłumnie odwiedzali stoiska miejscowych kół PZKO, oferujące szeroki wybór dań miejscowej kuchni. Uczestnicy mogli też zapoznać się z publikacjami i wydawnictwami Zarządu Głównego PZKO. Imprezą towarzyszącą była wystawa rękodzieła artystycznego w Domu PZKO w Karwinie-Frysztacie. Swe prace prezentowały tu kluby kobiet z całego Zaolzia.

V sobotu 30.5.2015 se konal v Parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě 26. Festival Polského kulturně-osvětového svazu v České republice, největší akce, která ukazuje výsledky práce Poláků působících v České republice. Po odzpívání české a polské státní hymny Festival zahájil předseda Jan Ryłko. V programovém bloku vystoupily spojené sbory, a Noemi Bocek a Przemek Orszulik (na snímku) zazpívali festivalovou hymnu, speciálně pro tuto příležitost složenou Filipem Macurou na texty Henryka Jasiczka. Na scéně se představily postupně taneční soubory, divadla a vyprávěči z jednotlivých skupin PZKO. Vystoupil reprezentační taneční soubor „Olza”, vendryňstí Gymnasté, a po nich kapely Glayzy a Noemiracles. Hlavním bodem programu bylo vystoupení polské popp-rockové skupiny Kombi. Hosté využívali přestávek mezi vystoupeními a houfně navštěvovali stánky Místních skupin PZKO, které nabízely široký sortiment jídel místní kuchyně. Účastníci také mohli se seznámit s publikacemi a vydavatelstvími Hlavního výboru PZKO. Doprovodnou akcí byla výstava rukodělných uměleckých prací v Domě PZKO Karviná-Fryštát. Své práce zde prezentovaly kluby žen z celého Zaolší.

68. Gorolski Święto w Jabłonkowie

68. Gorolský svátek v Jablunkově

Przez trzy dni – od piątku 31.7.2015 do niedzieli 2.8.2015 r. – Jabłonków żył 68. Gorolskim Świętem. Występy zespołów folklorystycznych w Lasku Miejskim obejrzało ok. 14 tysięcy widzów, więcej niż w roku ubiegłym. Najbardziej uroczystym dniem Gorolskigo Święta jest tradycyjnie niedziela. W godzinach dopołudniowych na jabłonkowskim Rynku Mariackim było odprawione nabożeństwo ekumeniczne. W samo południe z rynku w stronę Lasku Miejskiego wyruszył korowód, który należy do najbardziej widowiskowych części Gorolskigo Święta. Prowadził go na siwku Adam Ryłko, a za nim maszerowały zespoły występujące na festiwalu i jechały ciągnięte przez konie wozy alegoryczne poszczególnych miejscowych kół PZKO obwodu jabłonkowskiego. Występy zagaiły połączone chóry PZKO – męski „Gorol” z Jabłonkowa i żeński „Melodia” z Nawsia. Jan Ryłko, prezes MK PZKO w Jabłonkowie przywitał na scenie szereg oficjalnych gości, m.in. Annę Olszewską konsul generalną Rzeczpospolitej Polskiej w Ostrawie, senatora Senatu Parlamentu Republiki Czeskiej Petra Gawlasa i innych. W programie kulturalnym wystąpiły dorosłe i dziecięce zespoły folklorystyczne z naszego regionu, jak również egzotyczne zespoły z Brazylii i Turcji, a ponadto zespół „Rudki” z Rzeszowa, „Polonez” z Kanady, Slezský soubor Heleny Salichové z Ostrawy. Gwiazdą wieczoru był słowacki „Železiar” z Koszyc. Program dowcipnie komentowali Tadeusz Filipczyk i Karol Skupień. Zespoły z Egiptu, Ukrainy, Litwy wystąpiły w piątek i sobotę. Imprezą towarzyszącą od lat Gorolskimu Świętu jest Rajd Turystyczny „ O kyrpce Macieja”.

Na zdjęciu połączone chóry „Gorol” i „Melodia” rozpoczęły niedzielny program.

Po tří dny – od pátku 31.7.2015 do neděle 2.8.2015 – Jablunkov žil 68. Gorolským svátkem. Vystoupení folklorních souborů v Městském lesíku zhlédlo asi 14 tisíc diváků, více než v minulém roce. Nejslavnostnějším dnem Gorolského svátku je tradičně neděle. V dopoledních hodinách na Mariánském náměstí byla odsloužena ekumenická mše svatá. Přesně v poledne z náměstí směrem k Městskému lesíku vyrazil průvod, který patří k nejdivadelnějším částem Gorolského svátku. Vedl ho na šedáku Adam Ryłko, a za nim pochodovaly soubory vystupující na festivalu a jely alegorické vozy jednotlivých místních skupin PZKO jablunkovského regionu táhnuté koňmi. Vystoupení zahájily spojené pěvecké sbory PZKO – mužský „Gorol” z Jablunkova a ženský „Melodia” z Návsí. Jan Ryłko předseda MS PZKO Jablunkov přivítal na scéně řadu oficiálních hostů, m. j. Annu Olszewskou, generální konsulku Polské republiky v Ostravě, senátora Senátu Parlamentu České republiky Petra Gawlase a další. V kulturním programu vystoupily dospělé a dětské folklorní soubory z našeho regionu, a také egzotické soubory z Brazílie a Turecka, a dále soubor „Rudki” z Rzeszova, Polonez” z Kanady, slezský soubor Heleny Salichové z Ostravy. Hvězdou večera byl slovenský „Železiar” z Košic. Program humorně komentovali Tadeusz Filipczyk a Karol Skupień. Soubory z Egypta, Ukrajiny a Litvy vystoupily v pátek a sobotu. Léta doprovodnou akci Gorolského svátku je Turistický závod „O kyrpce Matěje”.

Na snímku spojené pěvecké sbory „Gorol” a „Melodia” zahájily nedělní program.

Zabawki dla przedszkoli / Hračky pro mateřské školy

Bal ruchu politycznego COEXISTENTIA razem z ruchem politycznym Úsvit přímé demokracie i Organizacją Miejską ČSSD, który odbył się 24.1.2015 w Trzyńcu-Lesznej Dolnej był pomyślny również finansowo. Organizatorzy balu zadecydowali, że za zarobione pieniądze zakupią zabawki dla przedszkoli – czeskiego w Trzyńcu i czesko-polskiego w Wędryni-Zaolziu. Na zdjęciu: wiceprzewodniczący COEXISTENTII Karol Madzia i poseł Izby Poselskiej Parlamentu RC za ruch Úsvit Karel Fiedler razem z przedszkolakami z Wędryni-Zaolzia. / Ples politického hnutí COEXISTENTIA spolu s politickým hnutím Úsvit přímé demokracie a Místní organizací ČSSD, který se konal 24.1.2015 v Třinci-Lištné byl úspěšný také finančně. Pořadatelé plesu rozhodli, že za vydělané peníze koupí hračky pro mateřské školy – českou v Třinci a česko-polskou ve Vendryni-Zaolží. Na snímku: místopředseda COEXISTENTIE Karel Madzia a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Fiedler spolu s předškoláky z Vendryně-Zaolší. (foto: Karol Madzia)

„Pocztówka z Zaolzia” – film o Polakach z Zaozia / „Pohlednice ze Zaolší” – film o Polácích z Zaolší

Luděk Ondruška i Izabela Wałaska (na zdjęciu) są autorami i reżyserami filmu „Pocztówka z Zaozia”, który prezentuje ciekawe sylwetki Polaków pochodzących z Zaolzia, mieszkających na Zaolziu lub poza nim, często nawet za granicą. Film trwa 85 minut o prezenntuje dwudziestu bohaterów . W fimie wystąpili Renata Drösler – aktorka i piosenkarka, Roman Kufa – chirurg plastyczny, Bogdam Trojak – poeta, winiarz, Waldemar, Adam i Mariusz Wałachowie – przedsiębiorcy, Irena Prengel-Adamczyk – historyk sztuki i muzealnik, Tomasz Santarius – neurochirurg, naukowiec, Noemi Bocek – piosenkarka, Albert Černý – muzyk, Renata Putzlacher – poetka, autorka projektów kulturalnych, Maciej Cymorek – aktor, Karol Cieślar – architekt, Przemek Branny – aktor, piosenkarz, Ilona Kołbik – psycholog, Ewa Farna – piosenkarka, Józef Kajfosz – fizyk jądrowy, myśliciel chrześciański, Ewa Katrušák – dyrektor organizacji „Całe Czechy czytają dzieciom”, Stanisław Czudek – lekarz, Jerzy Buzek – były premier RP, przewodniczący Parlamentu Unii Europejskiej. Twórcy filmu już pracują nad kolejnymi filmami. Pierwszy z nich „O Polakach i Czechach” prawdopodobnie będzie można obejrzeć w kinach jeszcze w bieżycym roku.

Luděk Ondruška a Izabela Walaská (na snímku) jsou autory a režiséry filmu „Pohlednice ze Zaolší”, který představuje zajímavé osobnosti ze Zaolží bydlící na Zaolží nebo mimo něj, často v zahraničí. Film trvá 85 minut a představuje dvacet hrdinů. Ve fimu vystupují Renata Dresslerová – herečka a zpěvačka, Roman Kufa – plastický chirurg, Bogdan Trojak – básník, vinař, Waldemar, Adam a Mariusz Walachové – podnikatelé, Irena Prengel-Adamczyková – historik umění a muzejník, Tomasz Santarius – neurochirurg, vědec, Noemi Bocek – zpěvačka, Albert Černý – hudebník, Renata Pulzlacherová – básnířka, autorka kulturních projektů, Maciej Cymorek – herec, Karel Cieslar – architekt, Przemek Branny – herec, zpěvák, Ilona Kolbiková – psycholog, Ewa Farna – zpěvačka, Jozef Kajfosz – jaderný fyzik, křesťanský myslitel, Ewa Katrušaková – ředitelka organizace „Celé Česko čte dětem”, Stanislaw Czudek – lékař, Jerzy Buzek – bývalý předseda vlády PR, předseda Parlamentu Evropské unie. Tvůrci filmu už pracují na dalších filmech. První „O Polácích a Češích” pravděpodobně bude uveden do kin už v letošním roce.

Odpust w Cierlicku-Kościelcu / Pouť v Těrlicku-Kostelci

Dostojny, ale i rozrywkowy charakter miał w niedzielę 9.8.2015 r. odpust w Cierlicku na Kościelcu, obchodzony ku czci św. Wawrzyńca. Uroczysta msza św. odprawiona była w języku polskim i czeskim w kościele na wzgórzu kościeleckim. Wiele atrakcji w Domu Polskim Żwirki i Wigury przygotowali cierliccy pezetkaowcy. Na zdjęciu: uczestnicy przed Domem Polskim Żwirki i Wigury, Józef Przywara i Tadeusz Smugała – współorganizatorzy imprezy. / Důstojný, ale také zábavný charakter měla pouť, která se konala 9.8.2015 v Těrlicku na Kostelci, slavena byl na počest sv. Vavřince. Slavnostní mše svatá byla sloužena v polském i v českém jazyce v kostele na kosteleckém vrcholku. Mnoho atrakcí v Polském domě Žwirky a Wigury připravili těrličtí členové PZKO. Na snímcích: účastníci před Polským Domem Žwirky a Wigury, Josef Przywara a Tadeusz Smugała – spolupořadatelé akce (foto: www.zwrot.cz).

Konferencja nad Leksykonem / Seminář s Lexikonem

W dniach 15-16.6.2015 r. odbyła się w Domu PZKO w Bystrzycy konferencja naukowa pt. „Miejsce regionalizmu w zachowaniu dziedzictwa kulturowego”. Jej organizatorami byli Instytut Nauk Pedagogicznych Uniwersytetu Opolskiego, Wydział Etnologii i Nauk o Edukacji Uniwersytetu Śląskiego w Cieszynie, Wydział Pedagogiczny Uniwersytetu Ostrawskiego oraz Kongres Polaków w Republice Czeskiej. Udział w konferencji wzięli nie tylko zawodowi historycy, ale i społecznicy, m. in. działacze WSPÓLNOTY-COEXISTENTII Karol Madzia, Stanisław Gawlik i Tadeusz Toman. Tematem pierwszego dnia było omówienie czwartego tomu „Leksykonu Polaków w Republice Czeskiej i Republice Słowackiej”. Książka jeszcze nie jest wydrukowana, ale wszyscy mogli nabyć darmowo płytę, na której wszystkie cztery tomy leksykonu zostały potraktowane jako jedna całość. Autorzy publikacji są świadomi tego, że wśród haseł brakuje jeszcze kilku ważnych pozycji, dlatego noszą się z zamiarem, już poza projektem, opracować suplement, który będzie uzupełnieniem 4-tomowego leksykonu. Kolektyw autorski leksykonu pracował pod kierownictwem prof. Zenona Jasińskiego. Drugi dzień konferencji dotyczył badań regionalistycznych na Śląsku i przejawów regionalizmu w działalności Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego w Republice Czeskiej, jego Sekcji Ludoznawczej i Sekcji Historii Regionu oraz Kongresu Polaków w Republice Czeskiej. Na zdjęciach: 1) prof. Zenon Jasiński (z lewej) i prof. Bogdan Cimała – główni wykładowcy, 2) uczestnicy konferencji za COEX – Stanisław Gawlik, Karol Madzia i Tadeusz Toman.

Ve dnech 15-16.6.2015 se konal v Domě PZKO Bystřice vědecký seminář nt. „Místo regionalismu v uchování kulturního dědictví”. Jeho pořadateli byli Institut pedagogických věd Opolské univerzity, Katedra etnologie a věd o vzdělávání Slezské univerzity v Těšíně, Pedagogická katedra Ostravské univerzity a Kongres Poláků v České republice. Semináře se účastnili nejen profesionální historici, ale také veřejnost, m. j. funkcionáři COEXISTENTIE-SOUŽITÍ Karel Madzia, Stanislav Gawlik a Tadeusz Toman. Témou prvního dne bylo projednání čtvrtého svazku „Lexikonu Poláků v České republice a Slovenské republice”. Kniha ještě není vytištěna, ale všichni měli možnost zdarma pořídit si desku, na které lexikon je zohledněn jako jeden celek. Autoři publikace si uvědomují, že mezi hesly chybí ještě několik důležitých položek, proto plánují, už mimo projekt, vydat dodatek, který bude doplněním 4svazkového lexikonu. Autorský kolektiv lexikonu pracoval pod vedením prof. Zenona Jasinského. Druhý den konference se týkal regionalistického výzkumu ve Slezsku a projevů regionalismu v činnosti Polského svazu kulturně-osvětového v České republice, jeho Lidověznalecké sekce a Sekce regionálních dějin a Kongresu Poláků v České republice. Na fotografiích: 1) prof Zenon Jasinski (zleva) a prof. Bogdan Cimala – hlavní přednášející, 2) účastníci konference za COEX – Stanislav Gawlik, Karel Madzia a Tadeusz Toman.

Czeska gazeta o Beacie Bocek / České noviny o Beatě Bocek

Autorka tekstów, piosenkarka i kompozytorka Beata Bocek pierwotnie zajmowała się chorymi i dotkniętymi chorobą ludźmi. Ostatni rok w pełni poświęca muzyce. Organizuje koncerty, a sama występuje na scenie. Pracuje nad wydaniem czwartej płyty, i jak sama mówi, u swojej muzyki daje się prowadzić przede wszystkim własną intuicją. Śpiewa w kilku językach. – pisze „Karvinský deník” z 25.8.2015 r. „Przypominam sobie, że moja babcia grywała na harmonijce ustnej i również śpiewała w chórze kościelnym. Mamusia nam dzieciom okazyjnie grywała na akordeonie. Śpiewano w szkole, w szkółce niedzielnej w kościele, słuchałam radia i jakimś sposobem muzyka przemawiała do mnie tak, że miałam potrzebę grać sobie melodie znanych piosenek, wtedy już na fortepianie, który babcia, nam wnukom, kupiła. Również ojciec śpiewał, na wojnie grał na gitarze. Piosenkarka odpowiedziała także na pytanie redakcji o wpływ przenikania kultur w regionie przygranicznym na swoją twórczość. „W swoich piosenkach nie śpiewam o Śląsku, pomimo to wiem, gdzie są moje korzenie. U nas w domu mówi się „po naszemu”, w szkole uczyłam się po polsku, a dopiero później po czesku. Ojciec mi kiedyś opowiadał, jak byli mnie zapisać w urzędzie, do jakiej szkoły będę uczęszczać. Już w 1983 roku mu tam urzędniczka mówiła, że do polskiej szkoły to nie ma sensu, że szybko i tak zanikną, niech nas zapisze do czeskiej. Jednak ojciec nie dał za wygraną i do polskiej szkoły poszliśmy wszyscy trzej, ja i moje dwoje rodzeństwa. Jestem dumna ze swego pochodzenia, ale patriotyzm już tak nie przeżywam. Moje pochodzenie tego historycznie i językowo ciekawego regionu mnie bezsprzecznie wzbogaca”.

Textařka, zpěvačka a skladatelka Beata Bocek se původně věnovala nemocným a postiženým lidem. Poslední rok se naplno věnuje hudbě. Organizuje koncerty a sama vystupuje. Pracuje na vydání své čtvrté desky, a jak říká, u své muziky se nechá vést především vlastní intuicí. Zpívá v několika jazycích. – píše „Karvinský deník” z 25.8.2015. „Vzpomínám si, že moje babička hrávala na foukací harmoniku a taky chodívala zpívat do kostelního sboru. Maminka nám dětem občas hrávala na akordeon. Zpívalo se ve škole, v nedělní školce v kostele, poslouchala jsem rádio a nějakým způsobem ke mně hudba promlouvala tak, že jsem měla potřebu si hrát melodie známých písní, tehdy už na klavír, který babička nám, svým vnukům, pořídila. Otec taky rád zpívá, na vojně hrával na kytaru.. Zpěvačka odpověděla také na otázku redakce o ovlivňování své tvorby prolínáním kultur v příhraničním regionu. „Ve svých písničkách nezpívám o Slezsku, přesto vím, kde mám kořeny. U nás doma se mluví „po našymu”, ve škole jsem se učila polsky a až pak česky. Otec mi jednou vyprávěl, jak mě byli zapsat na úřadě, do jaké školy budu chodit. Už v roce 1983 mu tam úřednice říkala, že do polské školky to nemá smysl, že brzy stejně zaniknou, ať nás zapíše do české. Otec se však nedal a do polské školy jsme nastoupili všichni tři, já i mí dva sourozenci. Jsem hrdá na svůj původ, ale patriotismus už tak neprožívám. Můj původ tohoto historicky a jazykově zajímavého regionu mě bezpochyby obohacuje”.

Nowy rok szkolny w polskich szkołach w Republice Czeskiej / Nový školní rok v polských školách v České republice

W polskich szkołach podstawowych i średnich na Zaolziu rozpoczął się rok szkolny 2015/2016. Uroczyste apele zagaiły naukę w dziesięciu szkołach pełnoklasowych (Hawierzów-Błędowice, Sucha Górna, Lutynia Dolna, Karwina-Frysztat, Gnojnik, Czeski Cieszyn, Trzyniec-Dworcowa, Wędrynia, Bystrzyca, Jabłonków) i w piętnastu małoklasówkach (Orłowa-Lutynia, Stonawa, Olbrachcice, Cierlicko, Czeski Cieszyn-Sibica, Ropica, Oldrzychowice, Trzyniec-Taras, Koszarzyska, Gródek, Nawsie, Milików, Łomna Dolna, Bukowiec, Mosty koło Jabłonkowa). W inauguracji nowego roku szkolnego w Gnojniku brał udział m.in. nowo mianowany konsul generalny Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie Janusz Bilski. Dyrektor szkoły, Tadeusz Grycz, wspomniał, że w szkole zawiśnie obraz z wizerunkiem Adama Makowicza, wybitnego pianisty jazzowego pochodzącego z Gnojnika. Sam artysta ma zamiar przybyć do gnojnickiej szkoły jesienią i tam koncertować. W Karwinie podczas uroczystości zagajenia roku szkolnego na rynku we Frysztacie przedstawiono nowe logo szkoły zaprojektowane przez Barbarę Kowalczyk. „Wiadomo, że dzisiaj w naszym świecie medialnym, logo czy jakiś symbol odgrywa bardzo dużą rolę. Nasza szkoła przez długi czas nie miała żadnego takiego obrazka, który Wam dzieciom mógłby się kojarzyć z naszą placówka, dlatego postanowiliśmy coś takiego wymyślić i przygotować” – powiedział dyrektor szkoły, Tomasz Śmiłowski. Nowy rok szkolny zainaugurowało również Polskie Gimnazjum im. Juniusza Słowackiego w Czeskim Cieszynie. Dyrektor, Andrzej Bizoń, przywitał w szkole 78 pierwszoklasistów – absolwentów polskich szkół podstawowych z całego Zaolzia, oraz dwie nowe nauczycielki – Grażynę Mlčoch i Katarzynę Bezecną. Uroczystość inauguracyjną uświetnił występ chóru gimnazjalnego „Collegium Iuvenum” pod batutą Leszka Kaliny. Następnie młodzież obejrzała spektakl Sceny Polskiej Teatru Cieszyńskiego pt. „Powsinogi beskidzkie”. W tym roku szkolnym do Polskiego Gimnazjum uczęszcza 318 uczniów.

V polských základních a středních školách na Zaolží byl zahájen nový školní rok 2015/2016. Slavnostní nástup zahájil výuku v deseti úplných základních školách (Havířov-Bludovice, Horní Suchá, Dolní Lutyně, Karviná-Fryštát, Hnojník, Český Těšín, Třinec-Nádražní, Vendryně, Bystřice, Jablunkov) a v patnáctí málotřídkách (Orlová-Lutyně, Stonava, Albrechtice, Těrlicko, Český Těšín-Svibice, Ropice, Oldřichovice, Třinec-Terasa, Košařiska, Hrádek, Návsí, Milíkov, Dolní Lomná, Bukovec, Mosty u Jablunkova). Inauguraci nového školního roku v Hnojníku se účastnil m. j. nově jmenovaný generální konsul Polské republiky v Ostravě Janusz Bilski. Ředitel školy Tadeusz Grycz vzpomněl m. j., že ve škole bude zavěšen obraz s podobiznou Adama Makowicze, významného jazzového klavíristy pocházejícího z Hnojníku. Samotný umělec má v úmyslu přijet do hnojnické školy na podzim a koncertovat tam. V Karviné při slavnostech zahájení nového školního roku na náměstí ve Fryštátě było uvedeno nové logo školy navržené Barbarou Kowalczykovou. „Všichni víme, že dnes v našem mediálním světě, logo nebo nějaký jiný symbol odehrává velmi významnou roli. Naše škola po dlouhé období neměla žádný takový obrázek, který by Vám dětem mohl se spojovat s naším zařízením, proto jsme se rozhodli něco takového vymyslet a připravit” – řekl ředitel školy Tomasz Smilowski. Nový školní rok zahájilo také Polské gymnázium Juliusze Slowackého v Českém Těšíně. Ředitel Andrzej Bizoń uvítal ve škole 78 nových prvňáků – absolventů polských základních škol z celého Zaolší, a dvě nové učitelky – Gražynu Mlčochovou a Katarzynu Bezecnou. Slavnostnímu zahájení dodalo lesku vystoupení gymnázialního sboru „Collegium Iuvenum” pod vedením Leszka Kaliny. Následně mládež zhlédla představení Polské scény Těšínského divadla pn. „Powsinogi beskidzkie”. V tomto školním roce Polské gymnázium navštěvuje 318 žáků.

80. rocznica upamiętnienia śmierci Józefa Piłsudskiego w Zułowie

80. výročí připomínky úmrtí Józefa Pilsudského v Zulově

Dnia 17.5.2015 r. w Zułowie, miejscu urodzenia Marszałka, odbyła się uroczystość upamiętnienia osiemdziesiątej rocznicy śmierci Naczelnika. Na uroczystość przybyli przedstawiciele polskich organizacji z okolicznych miejscowości wileńszczyzny i Polski. Przybyli poseł na Sejm Republiki Litewskiej, prezes Związku Polaków na Litwie (ZPL) Michał Mackiewicz, poseł na Sejm Republiki Litewskiej, prezes Stowarzyszenia Nauczycieli Szkół Polskich na Litwie Macierz Szkolna Józef Kwiatkowski, poseł na Sejm Republiki Litewskiej, Zbigniew Jedziński z małżonką, Konsul Generalny Rzeczpospolitej Polskiej w Wilnie Stanisław Cygnarowski, radna do rady rejonowej, zastępca prezesa ZPL, prezes ZPL rejonu Irena Beinar, radny do rady rejonowej, prezes ZPL w Nowych Święcianach Wacław Wiłkoić, radny do rady rejonu Bronius Vilimas, radny do rady rejonu Antoni Jundo, wicestarosta Podbrodzia Edward Worszyński i inni.

Uroczystosć rozpoczęła się mszą świętą w kościółku w Powiewiórce, gdzie Marszałek był ochrzszczony. Po mszy świętej zebrani skierowali się do Zułowa, gdzie na pamiętnym miejscu u dębu zasadzonego w 1937 roku przez prezydenta II Rzeczpospolitej Polskiej Ignacego Mościckiego i marszałka Rydza-Śmigłego, by złożyć wieńce i oddać należny hołd. Uroczystość przerwała krótka fala silnego deszczu i silnych podmuchów wiatru. Tak przyroda tego pamiętnego miejsca podkreśliła tę smutną uroczyszość. Po jej zakończeniu aktorzy Teatru przy Domie Polskim przedstawili koncert. Uczestnicy mogli po uroczystości ogrzać się grochówką i kaszą, którą częstowali zebranych harcerze. (Józef Przywara).

Dne 17.5.2015 v Zulově, místě narození Maršálka, se konala vzpomínková slavnost k 80tému výročí smrti Náčelníka. Slavnosti se účastnili zástupci polských organizací z okolních obcí vilenska a Polska. Objevili se poslanec Sejmu Litevské republiky, předseda Svazu Poláků na Litvě (SPL) Michal Mackiewicz, poslanec Sejmu Litevské republiky, předseda Sdružení učitelů polských škol v Litvě Matice Školská Jozef Kwiatkowski, poslanec Sejmu Litevské republiky Zbigniew Jedzinski z manželkou, Generální konsul Polské republiky ve Vilniusu Stanislaw Gyganowski, zastupitelka do oblastní rady, zástupce předsedy SPL, předseda SPL oblastí Irena Beimar, zastupitelka do oblastní rady, předseda SPL v Nových Swiecianech Waclaw Wilkoic, zastupitel do oblastní rady Bronius Vilimas, zastupitel do oblastní rady Antoni Jundo, místostarosta Podbrodí Edward Worszynski a další. Slavnost zahájila mše svatá v kostelíku v Powiewiorce, kde Maršálek byl pokřtěn. Po mši svaté účastníci namířili do Zulova, kde na památném místě u dubu zasazeného v 1937 roce prezidentem II Polské republiky Ignacy Moscickým a maršálkem Rydzem-Smiglým, položili věnce a vzdali příslušný hold. Slavnost přerušila krátká vlna prudkého déště a silné porývy větru. Takto příroda tohoto památného místa zdůraznila tuto smutnou slavnost. Po jejím ukončení herci Divadla při Polském Domu uvedli koncert. Účastníci se mohli po slavnosti zahřát hrachovou polévkou a kaší, kterou hostili shromážděné skauti.

Wizyta węgierskich samorządowców / Návštěva maďarských samosprávných zaměstnanců

Nad Olzą gościła od 12.5.2015 do 15.5.2015 r. 15-osobowa delegacja samorządowców z Węgier. Byli to przedstawiciele mikroregionu gmin wokół miasta Tata, które jest miastem partnerskim Bystrzycy. „Z miastem Tata współpracujemy od dziesięciu lat. Dlatego szefowie Stowarzyszenia Gmin Regionu Jabłonkowskiego, które zaprosiło węgierskich samorządowców, poprosili nas, żebyśmy pilotowali to spotkanie” – poinformował nas wójt Bystrzycy, Roman Wróbel. „To była pierwsza wizyta przedstawicieli węgierskiego mikroregionu nad Olzą, chociaż odwiedzili już wszystkie partnerskie mikroregiony w całej Europie”. Na czele 15-osobowej delegacji burmistrzów, pracowników wydziałów finansowych, oświaty i usług socjalnych, stanął burmistrz Taty, József Michl, były doradca premiera Viktora Orbana. Goście wzięli udział w konferencji nt. rozwoju regionalnego w nowych realiach planu dotacyjnego 2014-2015, spotkali się w wójtami gmin zrzeszonych w Stowarzyszeniu Gmin Regionu Jabłonkowskiego, by omówić możliwości dalszej ponadgranicznej współpracy. Mogli odwiedzić też siedzibę firmy Pro North, nową trzyniecką Werk Arenę oraz starą piekarnię firmy Bajusz. Zwieńczeniem wizyty był koncert, podczas którego zatańczył dla gości z Węgier zespół regionalny „Bystrzyca”, na fortepianie zaś zagrał laureat nagrody Pianista Roku 2014 – Michał Šupák. („Głos Ludu”, 19.5.2015 r.).

Nad Olzu přijela od 12.5.2015 do 15.5.2015 15členná delegace samosprávných zaměstnanců z Maďarska. Byli to zástupci mikroregionu u města Tata, který je družebním městem Bystřice. „S městem Tata spolupracujeme už deset let. Proto šéfové Sdružení obcí jablunkovského regionu, které pozvalo maďarské samosprávné zaměstnance, nás poprosilo, abychom doprovázeli hosty na tomto setkání” – informoval starosta Bystřice Roman Wróbel. „To byla první návštěva zástupců maďarského mikroregionu nad Olzou přestože dříve navštívili již všechny partnerské mikroregiony v celé Evropě”. V čele 15členné delegace starostů, zaměstnanců finančních odborů, osvěty a sociálních služeb stanul starosta Taty, József Michl, bývaly poradce premiéra Viktora Orbana. Hosté se účastnili konference na téma regionálního rozvoje v nových reáliích dotačního plánu 2014-2015, se setkali se starosty obcí Sdružení obcí jablunkovského regionu, aby projednat možnosti další přeshraniční spolupráce. Mohli navštívit také sídlo firmy Pro North, novou třineckou Werk Arénu a starou pekárnu firmy Bajusz. Zakončením návštěvy byl koncert, při kterém tančil pro hosty z Maďarska regionální soubor „Bystrzyca”, na klavír zase hrál laureát ceny Klavírista roku 2014 – Michal Šupák. („Głos Ludu”, 19.5.2015)

70. rocznica ukazania się pierwszego numeru „Głosu Ludu” / 70. výročí vydání prvního čísla „Głosu Ludu”

Dokładnie 9.6.1945 r. ukazał się pierwszy numer „Głosu Ludu”. Od tego czasu zmieniło się niemal wszystko – mamy za sobą kilka rewolucji, zrywów wolnościowych na Wełtawą i Wisłą, ale największa rewolucja technologiczna, rozgrywa się na naszych oczach od kilku lat. Dzięki internetowi „Głos Ludu” – choć w dużej mierze pozostaje gazetą Polaków w Republice Czeskiej – jest czytany na całym świecie – napisała gazeta-jubilat w artykule redakcyjnym. Z okazji jubileuszu do „Głosu Ludu” wpłynęły liczne gratulacje przede wszystkim od czytelników, ale i osób publicznych i innych redakcji, w tym naszego „WTZ”.

W imieniu redakcji "WTZ" – gazety członków ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA życzę redakcji "Głosu Ludu" – gazety Polaków w Republice Czeskiej wielu pomysłów dziennikarskich oraz trochę więcej obiektywizmu i większego otwarcia na informacje o działalności Polaków – członków naszego ruchu politycznego, a szczególnie radnych, którzy nas reprezentują. O 70. rocznicy ukazania się "Głosu Ludu" poinformuję w 70. numerze "WTZ", który właśnie przygotowuję. Tadeusz Toman, redaktor naczelny "WTZ"

Dziękuję w imieniu całej redakcji. Tomasz Wolff.

Přesně 9.6.1945 bylo otištěno první číslo „Glosu Ludu”. Od tohoto období se změnilo téměř všechno – proběhlo několik revolucí, osvobozeneckých hnutí nad Vltavou a Vislou, ale největší revoluce, technologická, probíhá již několik let na našich očích. Díky internetu „Glos Ludu” – i když zůstává především novinami Poláků v České republice – je čten v celém světě – napsaly noviny-jubilant v redakčním článku. U příležitosti jubilea do „Glosu Ludu” došla četná blahopřání především od čtenářů, ale také od veřejných osob a jiných redakcí, včetně našeho „WTZ”.

Jménem redakce „WTZ” – novin členů politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ přeji redakci „Glosu Ludu” – novin Poláků v České republice mnoho novinářských podnětů, trochu více objektivity a většího otevření se na informace o činnosti Poláků – členů našeho politického hnutí, především zastupitelů, kteří nás zastupují. O 70tém výročí vydání prvního čísla „Glosu Ludu” budu informovat v 70. čísle „WTZ”, který právě připravuji. Tadeusz Toman, šéfredaktor „WTZ”.

Děkuji jménem celé redakce. Tomasz Wolff.

List do ministra Dienstbiera / Dopis ministrovi Dienstbierovi

Mgr. Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu,

Úřad vlády České republiky,

Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1

Plnění evropských úmluv Českou republikou

Vážený Pane Ministře, zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, § 29 odst. 2 umožňuje označit název obce, její části, ulice a jiná veřejná prostranství a označení budov státních a samosprávných orgánů též v jazyce národnostní menšiny, jestliže podle posledního sčítání lidu se hlásilo k této národnosti alespoň 10 % občanů obce a jestliže byly splněny další byrokratické požadavky (dříve petice občanů, dnes dopis výboru pro národnostní menšiny obce).

Podle našeho názoru tato koncepce, uvedena v zákoně, je ratifikací Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v rozporu s přijatými závazky České republiky. Zejména pokud jde o polskou národnostní menšinu v Moravskoslezském kraji.

Dodatečné požadavky, které je nutno splnit pro realizaci dvojjazyčných nápisů jsou v příkrém rozporu se zákonem č. 296/2009 Sb., § 6 odst. b) o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 a s jeho výsledky, kdy cca 25 % občanů České republiky nedeklarovalo žádnou národnost. Proto jakékoli procentuální výpočty se stávají nelegitimními a prosazovaná stanoviska orgánů státu a samosprávy jsou v příkrém rozporu s exaktními matematicko-statistickými vědami.

Tento diskriminační zákon znemožňuje navíc uplatnit požadavek na dvojjazyčné nápisy ve velkých městech, kde žije početná polská národnostní menšina. Jako příklad uvedu statutární města Karviná a Havířov, kde žije více než 1000 občanů polské národnosti, a kde samospráva prosazuje politiku proti dvojjazyčným nápisům a přítom se obhajuje českým zákonem.

Proto naše politické hnutí COEXISTENTIA, po konzultaci s občanskými sdruženími polské národnostní menšiny, požaduje, aby byla stanovena zákonem oblast ex officio s povinností instalovat nápisy také v jazyce polském bez jakýchkoli předběžných podmínek. Domníváme se, že by to mělo být v obcích Těšínského Slezska s autochtonním polským obyvatelstvem.

V Českém Těšíně, 9.7.2015

Josef Przywara, předseda politického hnutí COEXISTENTIA

Střelniční 28/209 / ul. Strzelnicza 28/209, 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn

Odpowiedź ministra / Odpověď ministra

Vážený pane předsedo, děkuji Vám za podnětný dopis ohledně dvojjazyčných nápisů naTěšínském Slezsku. Váš nápad, aby byla zákonem stanovena ex officio oblast s povinnosti instalovat dvojjazyčné nápisy bez dalších podmínek,stojí jistě za úvahu. Byl také předmětem diskuse v roce 2008, kdy Výbor pro spolupráci s orgány samosprávy, který je poradním gremiem Rady vlády pro národnostní menšiny, koncipoval nově navržený text obou ustanovení novelizovaného zákona o obcích, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013Sb., o katastru nemovistostí (katastrální zákon).

Připomínám, že členy Výboru jsou vedle zástupců polské menšiny také zastupitelé několika obcí z Těšínského Slezska, a to právě těch s vyšším početním zastoupením polské národnosti. Jejich návrh je totožný s návrhem, který je ve stádiu 2. čtení projenáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR:

§ 29 – (2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejich částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního v posledních dvou sčítání lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o to písemně požádá spolek, který podle stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny *) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obce.

*) § 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, § 214 občanského zákoníku.

§ 117 – (3) Obec, v jejimž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10% občanů obce hlasících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny *). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.

Z pohledu na praxi většiny států, které ratifikovaly Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, se situace v České republice nijak neodlišuje.

Jistě uznáte, že údaj o národnosti ve sčítání sám o sobě nemůže splňovat požadavky na matematicko-statistickou exaktnost, jde o údaj do určité míry daný subjektivním vnímáním sčítaných osob.

Obraťte se prosím, na zástupce polské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny, kteří tuto záležitosti mohou prezentovat na jednání Rady.

S pozdravem Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu,

předseda Rady vlády pro národnostní menšiny

V Praze dne 27.7.2015

Rada asociace krajů ČR

K souhrnné zprávě, týkající se problematiky národnostních menšin

Problémy, které nejvíce tíží polskou národnostní menšinu

1. Porušování zákona č. 40/2009 Sb. § 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a § 256 Podněcování k nenávisti vůčí skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod politické hnutí COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA upozorňovalo orgány činné v trestním řízení na opakující se tendence nesnášenlivosti a xenofobie zveřejňované na internetových stránkách, ale bylo nám sděleno, že z důvodu čl. 17 Listiny základních práv a svobod je svoboda projevu a právo na informace zaručeno. Každý má právo vyjádřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem. Nebylo zde přihlíženo na čl. 10 Listiny základních práv a svobod, kde má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřena jejich postata a smysl. Nejnovější příklady: http://vrchovsky.blog.cz/0709/tesinsko-vzpominky-varuji.

„Národ vrahů židovské populace, pokračovatelé holokaustu promluvili. Ruku v ruce s nacisty tady razí novou tvář své krvavé historie. Národ udavačů, který se nebránil nelidských činů pro získání majetku. Ještě máte na rukou krev, a nejenom židovskou, jak se tady dá zjistit.”

„Taky vsadím na Polaki, možná už budou mít nějaké nové dřevěné šavle a pěkně vykrmené poníky, to by byl boj. Ovšem proč bojovat s poláky, ty se dá koupit, stačí trošku interešiku a za groš prodají vlastní matku. Kšeft jim jde, ale hlavičky mají prázdné. A mimochodem jediný čaroděj na blogu jsi ty, ty se dokážeš proměnit na Vanu a pak zase na Jorga.”

„hodnotu pšonku. Akumulují v sobě tolik hnusu, že by je s podpisem na papír nikdo s příspěvatelů nedal. Ale jinak bychom se o odpornosti některých individuí nic nedověděli.

Jsem vděčný Čechům, že svou holubičí povahou, velkorysostí, shovívavostí a trpělivým sametem dokázali získat na svou stranu drtivou většinu Poláků z Předolží. Místní Poláci potvrzují, že Polsko je pro nich cizí zemí.

A proto se přidali a dále se přidávají k většině, se kterou se cítí více rozumní, která je jim názorově i myšlenkově bližší.

Přirozená asimilace pokračuje a české Těšínsko se stává opět regionem v němž se lidé dobře cítí, kde se má smysl se usadit a žít. Zapšklí extrémisté mizí, někteří přesto zůstavají, alespoň na tomto blogu.”

„Co my na to?? Odpusťme jim to jejich chování, je to jejich mentalita. Polská mentalita, bez slušnosti, stejně jako cikání kradou tak. Polská menšina nemá vychování, možná bych obě tlupy srovnal na stejnou úroveň, my po nich chlebem a oni po nás urážkama a hanobením naší historie. Další fakt může být ten, že cítí svůj konec, tam bude asi hlavní kámen úrazu. Já bych je nechal na pokoji, možná zase desku z 500stovky ukradou. „stejně jak ji ukradi Šnejdárkovi”, uděláme novou coby ne. Tak stejně jako by to udělali cikáni, čím dál více se mi zdá, že polácí mají s cikány hodně společného, kočujou po celém světě, neví kam patří, kam přijdou se roztahujou a budujou gheta. Bylo by dobré pro ně vybudovat rezervaci, tam by si dali cedule v Polštině i SPZtky na auta by mohli mít Polské třeba Vartšavy „to by se jim sakra líbilo” kávu by měli z dvojitým w „jako na Gorolu”, místo stromů by tam rostly dřeva a spoustu kásných jiných polskostí, vše by zajídali Krovkama z dvojitým w atd. atd...”

„Budu rád, když žáci českých základních škol budou vědět jaký národ se učí ve szkolach podstavovych, potomci těch co bez ostychu dokázali zabíjet své sousedy, mimochodem ty, co si od nich půjčovali peníze. Dnes už se dětí budou učit ve škole proč je v Bystřici památník na budově č. 500 protože Polka Rakowská udala gestapu dva mladé lidi a ti byli na místě díky polské menšině popraveni. A těch věcí bude ještě mnohem více milý příteli Jorguši.”

Navrácení majetků polských organizací předaných do vlastnictví obcí na základě rozhodnutí KNV v Ostravě v roce 1953.

Stanovisko politického hnuti COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA v této záležitostí bylo předano:

Předsedovi vlády ČR Miloši Zemanovi,

Předsedovi vlády ČR Jiřímu Paroubkovi (jediný vyjádřil lítost nad jejich stížnosti a omluvil se v dopise, který je umístěn na stránkách www.coexistentia.cz)

Radě vlády pro národnostní menšiny k rukám Petra Uhla, a doc. J.Sulitky

Nevyřešenou otázkou zůstává náhrada nebo rekompenzace za majetky předválečných polských organizací v českém Těšínském Slezsku, zejména konfiskováná jako bývalý německý majetek. Dokumentace soupisu záborů polských majetků byla předložena s žádostí o navrácení českým úřadům.

Všechny ostatní majetky (s výjimkou těch, které byly částečně uhrazeny), které byly bezprávně odebrané a neexistuje reálná možnost jejich návratu, by měl být vyceněné jako zápůjčka Českému státu, a kterou by Česká republika měla kompenzovat roční úroková splátkou tak, aby za 50 let došlo k částečnému vrácení hodnoty odebraného majetku. Výše úroků se každoročně rozdělí podle počtu jednotlivých členů všech existujících polských organizací, mezi těmito organizacemi. Tak, aby bylo dosaženo spravedlivého odškodnění vyplývající z bezprávní konfiskace majetku našich předků. Neosvobozuje to ale český stát od poskytování finanční podpory polským organizacím vyplývající ze stávajících právních závazků – jako, že jsme stále daňoví poplatníci této země.

2. Návrh na novelizaci zákona o obcích a o ochraně národnostních menšin ve smyslu změny zákona o Sčítání lidu 2011.

Zákon č. 128/2000 Sb. § 29 (2) a zákon ze dne 10. července 2001 o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů upravují nejen práva národnostních menšin, ale stanovují podle jakého zákona se zjišťuje jejich četnost.

S ohledem na změnu zákona č. 296/2009 Sb. o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v § 6 bod b), kde národnost se stala dobrovolným údajem došlo k tomu, že cca 28 % občanů ČR neudálo svoji národnost. S hlediska na výpočet populace menšiny v obcí, který je stanoven k poměru občanů české národností, je dřívější způsob výpočtu irelevantní, neboť k české národnosti nemůže být připojena populace, která se neřádí k žádné národností.

Proto je nutné, s ohledem na tuto situaci, přistoupit na jiný, reálný model přepočtu občanů národnostní menšiny v obci.

3. Na příkladu informací ve Zprávě o situaci národnostních menšin v České republice v Příloze č. 1 Veřejná správa na místní či regionální úrovni a národnostní menšiny 1. Byl v roce 2011 v působnosti obce ustanoven výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně vyřizoval? 2. Jaká byla v roce 2011 spolupráce obce popř. výboru pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních menšin? 2a. Příklady dobré praxe v roce 2011: ... 2b. Problémy v roce 2011: ... 4. Jaké zkušenosti má obec s implementaci Charty? Je nutné, aby jejích věrohodnost byla potvrzená Výborem pro národnostní menšiny.

4. V rámci implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků a Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin je nutné novelizovat zákon o kronikách obcí č. 132/2006 Sb. tak, aby v obcích, jež dosahují 10 % menšinové populace, bylo možné provádět zápis v kronikách obcí dvojjazyčně.

5. Porušování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, kdy Ministerstvo spravedlnosti ČR uvedlo, že z důvodu ukončení magisterského studia v oboru „Práva” na Jagelonské univerzitě v Krakově je to pro přijetí do justičních profesí nedostatečné. Nepřihlédlo při tom na to, že dotyčný má 7 letou praxi v ČR, v tomto období složil advokátní zkoušku v ČR a uspěl v rámci výběrového řízení k přijetí na funkci státního zástupce.

Za Polskou národní sekci politického hnutí COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA

zpracoval dr inż. Stanisław Gawlik

Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / ul. Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman (redaktor naczelny / šéfredaktor), Zoltán Domonkos, Józef Toboła, Władysław Drong, Stanisław Gawlik, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 14.9.2015, treść numeru zamieszczona na stronach internetowych www.coexistentia.cz, w formie drukowanego zeszytu gazeta jest przekazywana instytucjom i archiwom, czytelnikom wyłącznie na zamówienie / obsah čísla zveřejněn na webových stránkách www.coexistentia.cz, v tištěné podobě jsou noviny poskytovány institucím a archivům, čtenářům pouze na objednávku