xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

Gazeta członków ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA

A COEXISTENTIA-EGYÜTTÉLÉS politikai mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ

www.coexistentia.cz

nr 63  (1/2014)                       28.2.2014 r.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

W dniu 26.2.2014 r. odbyła się w Strasburku, na zaproszenie Posła Parlamentu Europejskiego, Vojtěcha Mynářa, przy okazji wizyty Prezydenta Republiki Czeskiej, Pana Miloša Zemana, w Parlamencie Europejskim, profesjonalna międzynarodowa debata związana z otwarciem wystawy "Przyszłość śródlądowych dróg wodnych w Unii Europejskiej i korytarz wodny Dunaj-Odra-Łaba". / 2014 február 26.-án Strassbourgban, Miloš Zemannak a Cseh Köztársaság elnökének az Európai Parlamentben tett látogatása alkalmából Vojtěch Mynář Európai Parlamenti képviselő meghívására nemzetközi szakmai vitát tartottak, amely a „Belföldi víziutak az Eutrópai Unióban és a Duna-Odra-Labe víziút” kiállítás megnyitójával volt összekapcsolva. / Dne 26.2.2014 se konala ve Štrasburku na pozvání poslance Evropského parlamentu Vojtěcha Mynáře, a to u příležitosti návštěvy prezidenta České republiky Miloše Zemana v Evropském Parlamentu, odborná mezinárodní debata spojená s vernisáží výstavy „Budoucnost vnitrozemských vodních cest v Evropské unií a Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe”.

Stonawa-styczeń 1919 r. – W niedzielę 26.1.2014 r. odbyły się w Stonawie rocznicowe obchody upamiętniające ofiary konfliktu zbrojnego z stycznia 1919 roku. Na zdjęciu minister Stanisław Ciechanowski oddaje hołd zabitym żołnierzom. / Stonava-1919 januárja – 2014. január 26.-án Stonaván megtartották a az 1919.-es januári háborús konfliktus áldozatainak tiszteletére évente megrendezettt ünnepséget. A felvételen Stanislaw Ciechanowski miniszter rója le tiszteletét a legyilkolt lengyel katonáknak. / Stonava-leden 1919 – V neděli 26.1.2014 se konaly ve Stonavě výroční slavnosti na počest obětí válečného konfliktu z ledna 1919. Na snímku ministr Stanislaw Ciechanowski vzdává čest zavražděným polským vojákům.

Nawsie-luty 1944 r. – Dokładnie w 70 lat od stracenia przez Niemców w Nawsiu pięciu mężczyzn odbyło się 14.2.2014 r. zapalenie zniczy i złożenie kwiatów pod pomnikiem upamiętniającym to wydarzenie. / Návsí-1944 februárja – Pontosan 70 év múlt el azóta, hogy a németek Návsí községben kivégeztek öt férfit, erre 2014. február 14.-én az eseményre emlékeztető emlékmű alatt gyertyagyújtással és virágok elhelyezésével emlékeztek. / Návsí-únor 1944 – Přesně 70 let od popravy pěti mužů dokonané Němci v Návsí konalo se 14.2.2014, u pomníku připomínajícím tuto událost, zapálení svíček a položení květin.

Novoroční pozdrav předsedy politického hnutí COEXISTENTIA

-SOUŽITÍ-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA

    Vážení a milí členové, stoupenci, přívrženci a sympatizanti politického hnutí COEXISTENTIA, milí čtenáři časopisu „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“ a internetového portálu www.coexistentia.cz.

    Dovolte mi, prosím, abych na prahu nového roku Vás co nejsrdečněji pozdravil a z celého srdce popřál do roku 2014 vše nejlepší.

    Zároveň bych chtěl vyjádřit upřímné poděkování našim členům a aktivistům za dobře vykonanou práci v minulém roce při naplňování Programu a Programových priorit Hnutí, jež byly přijaty na XIII. Kongresu COEXISTENTIE, konaném v dubnu ve Vendryni. Děkuji také Vašim rodinám za zajištění dobrého rodinného zázemí pro Vaši práci ve prospěch společnosti.

    Pevně věřím, že společným úsilím úspěšně zvládneme také náročné úkoly, které stojí před námi v tomto takzvaném supervolebním roce, a to jak na úseku hájení menšinových práv, prosazování zájmů našich národních komunit, tak i při prohlubování vzájemných vztahů mezi naší vlastí a našimi mateřskými zeměmi.

    Vážené Dámy a vážení Pánové, k dosažení cílů Hnutí, a samozřejmě i osobních předsevzetí Vám přeji odpovídající dobré podmínky, zejména pevné zdraví, silnou vůli a životní optimizmus!

Doc. Ing. Alexander Pálffy, CSc., předseda

Życzenia noworoczne przewodniczącego ruchu politycznego COEXISTENTIA-SOUŽITÍ-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŻITTJA

    Szanowni i mili członkowie, sympatycy i zwolennicy ruchu politycznego COEXISTENTIA, mili czytelnicy pisma „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“ i stron internetowych www.coexistentia.cz.

    Pozwólcie mi, proszę, abym Was na progu Nowego Roku jak najserdeczniej pozdrowił i z całego serca życzył Wam wszystkiego najlepszego w 2014 roku.

    Jednocześnie chciałbym wyrazić uprzejme podziękowanie naszym członkom i działaczom za dobrze wykonaną pracę w ubiegłym roku przy wdrażaniu Programu i Priorytetów Programowych Ruchu, przyjętych na XIII Kongresie COEXISTENTII, który odbył się w kwietniu w Wędryni. Dziękuję również Waszym rodzinom za zapewnienie dobrej podstawy rodzinnej dla Waszej pracy na rzecz społeczeństwa.

    Wierzę na pewno, że wspólnym wysiłkiem podołamy również trudnym zadaniom, które stoją przed nami w bieżącym, tak zwanym superwyborczym, roku, i to jak na odcinku obrony praw mniejszościowych, forsowania interesów naszych społeczności narodowych, tak i przy pogłębianiu wzajemnych stosunków między naszą ojczyzną a Macierzą.

    Szanowne Panie i Szanowni Panowie, dla osiągnięcia celów Ruchu, i oczywiście i osobistych przedsięwzięć, życzę Wam odpowiednich dobrych warunków, zwłaszcza pewnego zdrowia, silnej woli oraz optymizmu życiowego!

Doc. Inż. Sándor Pálffy, CSc., przewodniczący

A COEXISTENTIA-SOUŽITÍ-WSPÓLNOTA-EGYÜTTÉLÉS-SPIVŽITTJA Politikai Mozgalom elnökének újévi köszöntője

    A COEXISTENTIA politikai mozgalom tisztelt és kedves tagjai, követői, hívei és rokonszenvezői, a Wiadomości-Tudósítások-Zprávy c. folyóirat és a www.coexistentia hírportál kedves olvasói!

    Kérem, engedjék meg, hogy az újév küszöbén a legszívélye-sebben  köszöntsem Önöket és a 2014. évben a legjobbakat kívánjam.

    Egyben szeretném kifejezni őszinte köszönetemet tagjainknak és aktivistáinknak a múlt évben jól elvégzett munkájukért a Mozgalom Programjának és Programprioritásainak megvalósítása terén, melyeket a COEXISTENTIA áprilisban Vendryně községben megtartott XIII. Kongresszusa fogadott el. Épp úgy köszönöm családjaiknak is, amiért jó családi hátteret biztosítottak Önöknek a társadalom javára végzett munkájukhoz.  

    Erős meggyőződésem, hogy közös igyekezettel sikeresen megbirkózunk igényes feladatainkkal is, melyek ebben az úgynevezett szuperválasztási évben állnak előttünk - mind a kisebbségi jogok védelme, nemzeti közösségeink érdekeinek érvényesítése terén, mind hazánk és anyaországaink közötti jó  kapcsolatok elmélyítése terén. 

    Tisztelt Hölgyeim és Uraim! Mozgalmunk céljainak és természetesen személyes eltökéltsé-geiknek megvalósításához jó feltételeket, főleg kiváló egészséget, erős akaratot és életoptimizmust kívánok! 

Doc. Ing. Pálffy Sándor, CSc., elnök

Nowy rząd Republiki Czeskiej / Nová vláda České republiky

Prezydent Miloš Zeman powołał 17.1.2014 r. na urząd premiera Bohuslava Sobotkę z ČSSD, a nowy rząd uzyskał wotum zaufania w Izbie Poselskiej Parlamentu RC 29.1.2014 r. / Prezydent Miloš Zeman jmenoval 17.1.2014 předsedou vlády Bohuslava Sobotku z ČSSD, a nová vláda získala v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR důveru 29.1.2014.

Premier / Premiér: Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Minister finansów, wicepremier Ministr financí, vicepremiér: Andrej Babiš (ANO)

Wicepremier / Vicepremiér: Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

Minister spraw wewnętrznych / Ministr vnitra: Milan Chovanec (ČSSD)

Minister spraw zewnętrznych / Ministr zahraničí: Lubomír Zaorálek (ČSSD)

Minister obrony / Ministr obrany: Martin Stropnický (ANO)

Minister sprawiedliwości / Ministryně spravedlnosti: Helena Válková (ANO)

Minister pracy i spraw socjalnych / Ministryně práce a sociálních věcí: Michaela Marksová Tominová (ČSSD)

Minister przemysłu i handlu / Ministr průmyslu a obchodu: Jan Mládek (ČSSD)

Minister rolnictwa / Ministr zemědělství: Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Minister transportu / Ministr dopravy: Martin Kolovratník (ANO)

Minister rozwoju regionalnego / Ministryně pro místní rozvoj: Věra Jourová (ANO)

Minister środowiska naturalnego / Ministr životního prostředí: Richard Brabec (ANO)

Minister służby zdrowia / Ministr zdravotnictví: Svatopluk Němeček (ČSSD)

Minister szkolnictwa / Ministr školství: Marcel Chládek (ČSSD)

Minister kultury / Ministr kultury: Daniel Herman (KDU-ČSL)

Minister ds. praw człowieka / Ministr pro lidská práva: Jiří Diensbier (ČSSD)

Bohuslav Sobotka urodził się w 1971 r. Jest absolwentem Wydziału Prawa na Uniwersytecie im. Masaryka w Brnie. Od 1996 roku jest posłem Izby Poselskiej Parlamentu RC. W latach 2002-2006 był ministrem finansów w trzech kolejnych rządach ČSSD. Od 2011 roku jest przewodniczącym ČSSD. W dniu 17.1.2014 r. został powołany przez prezydenta Miloša Zemana na stanowisko premiera rządu RC. Z żoną Olgą ma dwóch synów. / Bohuslav Sobotka se narodil v 1971 roce. Ukončil Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od 1996 roku je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V období 2002-2006 byl ministrem financí ve třech vládách ČSSD. Od roku 2011 je předsedou ČSSD. Dne 17.1.2014 ho prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem. S manželkou Olgou má dva syny.

Wykaz premierów rządu Republiki Czeskiej / Seznam premiérů vlády České republiky:

1. Václav Klaus – ODS (2.7.1992 – 2.1.1998)

2. Josef Tošovský – bezpartyjny / nestraník (17.12.1997 – 22.7.1998)

3. Miloš Zeman – ČSSD (17.7.1998 – 15.7.2002)

4. Vladimír Špidla – ČSSD (12.7.2002 – 4.8.2004)

5. Stanislav Gross – ČSSD (26.7.2004 – 25.4.2005)

6. Jiří Paroubek – ČSSD (25.4.2005 – 4.9.2006)

7. Mirek Topolánek – ODS (16.8.2006 – 8.5.2009)

8. Jan Fischer – bezpartyjny / nestraník (9.4.2009 – 13.7.2010)

9. Petr Nečas – ODS (28.6.2010 – 10.7.2013)

10. Jiří Rusnok – bezpartyjny / nestraník (25.6.2013 – xxxx)

11. Bohuslav Sobotka – ČSSD (od 17.1.2014)

Wybory do Parlamentu Europejskiego w Republice Czeskiej

w 2014 r. / Volby do Evropského parlamentu v České republice

v roce 2014

    Wybory do Parlamentu Europejskiego w Republice Czeskiej odbędą się w dniu 23 i 24 maja 2014 r. w ramach całej Unii Europejskiej. W Czechach wybiera się 21 deputowanych z łącznie 751 posłów, których oczekuje pięcioletni mandat.

System wyborczy. Jest tylko jeden ogólnokrajowy okręg wyborczy. Każda partia lub ruch zgłasza jedną listę wyborczą w całej Republice Czeskiej. Musi ją zgłosić co najmniej 66 dni przed dniem wyborów (18 marca). Mandaty zostaną równomiernie rozdzielone pomiędzy partie, które przekroczą 5-procentową klauzulę oddanych głosów. Prawo do zwrotu kosztów wyborczych (30 Kč za głosowanie) mają te partie, które uzyskają co najmniej 1% głosów.

Prawo wyborcze. Aktywne prawo wyborcze (prawo głosowania) mają oprócz czeskich obywateli w wieku powyżej 18 lat również obywatele innych państw członkowskich Unii Europejskiej, jeżeli są oni zameldowani w dniu wyborów co najmniej 45 dni na pobyt stały lub czasowy w Republice Czeskiej. Podobnie bierne prawo wyborcze (prawo być wybieranym) mają oprócz obywateli czeskich w wieku 21 lat lub więcej obywatele Unii Europejskiej, jeżeli w dniu wyborów są co najmniej 45 dni zameldowani na pobyt stały lub czasowy w Republice Czeskiej.

Kampania i program wyborczy. Hasło pierwszego z czterech etapów kampanii brzmi „Działać. Wpływać. Decydować.“ Politolog Michael Pink twierdzi, że wybory europejskie w Republice Czeskiej należą do tych najmniej znaczących wyborów. Pomimo tego, że wybieramy do Parlamentu Europejskiego, oczekuje się, że głównym tematem po raz kolejny będzie polityka krajowa i wielu wyborców traktowało będzie wybory jako „referendum w sprawie rządu“.

    Zgodnie z prawem podmiotom kandydującym przeznaczono 14 godzin czasu antenowego w Telewizji Czeskiej i tak samo w Czeskim Radio. Czas ten podzielono równo pomiędzy partie dla prezentacji własnych nagrań. Większość partii planuje rozpocząć kampanię wyborczą na wiosnę, kiedy przedstawią własną listę kandydacką. Niektórzy partyjni kandydaci przygotowują tę kampanię za własne pieniądze. Istnieje prawdopodobieństwo, że z powodu niskiej frekwencji wyborczej do uzyskania miejsca w Parlamencie Europejskim wystarczy niewielka liczba głosów preferencyjnych.

    Volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční 23. a 24. května 2014 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. V Česku se bude volit 21 poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát.

Volební systém. Je pouze jeden celorepublikový volební obvod, každá kandidující strana či hnutí proto podává pro celé Česko jedinou volební kandidátku. Tu musí odevzdat nejpozději 66 dnů před volbami (18. března). Mandáty si rovnoměrně rozdělí ty strany, které přesáhnou 5 % uzavírací volební klauzuli. Nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů (ve výši 30 Kč za hlas) mají ty strany, které získají alespoň 1 % hlasů.

Volební právo. Aktivní volební právo (právo volit) mají kromě občanů České republiky starších 18 let i občané ostatních členských zemí Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášení k trvalému pobytu nebo přechodnému pobytu v České republice. Obdobně pasívní volební právo (právo být volen) mají kromě českých občanů starších 18 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášení k trvalému či přechodnému pobytu v České republice.

Kampaň a volební program. Heslo první ze čtyř fází kampaně zní „Jednat. Ovlivňovat. Rozhodovat.“ Podle politologa Michaela Pinka jsou přesto evropské volby v Česku těmi nejméně významnými volbami. Přestože se volí do Evropského parlamentu, očekává se, že hlavní místo budou mít opět především vnitropolitická témata a řada voličů volby pojme jako „referendum o vládě“.

    Dle zákona je kandidujícím subjektům vyhrazeno před volbami 14 hodin vysílacího času v České televizi a stejný čas v Českém rozhlase. Tento čas se mezi strany rovnoměrně rozdělí a je jím poskytnut k vlastní produkci. Většina stran plánuje začít s kampaní na jaře až budou mít zkompletované kandidátky. Někteří straničtí kandidáti chystají osobní kampaň placenou z vlastních peněz. Je pravděpodobné, že kvůli nízké volební účasti může stačit pro křeslo v Evropském parlamentu zisk nevelkého počtu preferenčních hlasů.

Konferencja w Strasburku na temat śródlądowych dróg wodnych

w UE / Mezinárodní konference na téma vnitrozemských

vodních cest v EU

Memorandum uczestników profesjonalnej międzynarodowej debaty, która odbyła się w Strasburku w dniu 26. 2. 2014 r. na zaproszenie Posła Parlamentu Europejskiego, Vojtěcha Mynářa, przy okazji wizyty Prezydenta Republiki Czeskiej, pana Miloša Zemana w Parlamencie Europejskim, związanej z otwarciem wystawy "Przyszłość śródlądowych dróg wodnych w Unii Europejskiej-TEN-T i korytarz wodny Dunaj-Odra-Łaba": / Memorandům účastníků odborné debaty, která se konala ve Štrasburku dne 26. února 2014 na pozvání poslance Evropského parlamentu Vojtěcha Mynáře, a to u příležitosti návštěvy prezidenta České republiky pana Miloše Zemana v Evropském parlamentu, spojené s vernisáži výstavy „Budoucnost vnitrozemských vodních cest v Evropské unií – TEN-T a Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe”:

Aktualny stan śródlądowych dróg wodnych i śródlądowych dróg wodnych w Europie Środkowej:

1) Europejska sieć dróg wodnych w regionie Europy Środkowo-Wschodniej cierpi na fundamentalną niespójność, co w kontekście historycznym uwidocznia się zwłaszcza niedocenianiem żeglugi śródlądowej i jej infrastruktury.

2) W wyniku tego niefortunnego rozwoju historycznego jest katastrofalny spadek znaczenia żeglugi śródlądowej w Rzeczpospolitej Polskiej, Republice Czeskiej i Republice Słowackiej, co ostro kontrastuje z naturalnym stanem w krajach UE-15.

3) Sytuacja ta ma negatywny wpływ na rozwój gospodarczy dużych regionów, na bilans systemów transportowych w tych krajach, a także na funkcjonujący rynek transportowy, wspierający konkurencyjność, co prowadzi do realizacji celów opisanych w "Białej Księdze : Plan utworzenia jednolitego europejskiego obszaru transportu – dążenie do osiągnięcia konkurencyjnego i wydajnego systemu transportu korzystającego ze źródeł, KOM (2011) 144 w brzmieniu końcowym".

4) Struktura Transeuropejskiej Sieci Transportowej TEN-T zakłada dla korytarzy łączących główne ośrodki z niższym potencjałem wzrostu, wytwarzać co najmniej trzy rodzaje transportu, które w tych regionach nie są realizowane.

Drogi w kierunku naprawy:

5) Korekta polega przede wszystkim na systematycznej dobudowie i modernizacji śródlądowych ciągłych funkcjonalnych dróg wodnych w Europie Środkowej i związanej z nią  infrastruktury. Ten proces dobudowy wymaga uzupełnienie Rozporządzenia Parlamentu Europejskiego i Rady (UE) o głównych kierunkach Unii w kierunku rozwoju transeuropejskich sieci transportowych  (TEN-T) o odpowiednie odcinki dróg wodnych.

6) Kluczowymi brakującymi drogami o znaczeniu europejskim w tym obszarze są  korytarze objęte w Umowie europejskiej o głównych śródlądowych drogach wodnych o międzynarodowym znaczeniu (AGN), a mianowicie: Droga Wodna na Łabie (E20), Korytarz Wodny Dunaj-Odra- Łaba (E20, E30), Droga Wodna na Odrze Świnoujście-Koźle-Ostrawa (E30 ), Droga Wodna na Wagu (E81).

7) Z podanych powyżej korytarzy jest obecnie częścią transeuropejskiej Sieci Transportowej TEN-T tylko zaszeregowana  Droga Wodna na Łabie z Hamburga do Pardubic i Droga Wodna na Wagu do Żyliny, natomiast nową trasę Korytarza Wodnego Dunaj-Odra-Łaba i Drogę Wodną na Odrze od kanału Havela-Odra na Śląsk mimo wszelkich wysiłków nie udało się zaklasyfikować do tej sieci. Dla systematycznego programu prowadzącego do rozwiązania wąskich gardeł i usunięcia brakujących odcinków należy szukać rozwiązań  wszystkimi dostępnymi sposobami  na poziomie krajowym, na poziomie międzynarodowym, a w szczególności na poziomie UE . Konsensualnym środkiem miałoby być zaszeregowanie wszystkich tych dróg wodnych do Transeuropejskiej Sieci Transportowej TEN- T.

Na czym można budować:

8) Podstawą współpracy na Drodze Wodnej na Łabie został określony Wspólnym Oświadczeniu  o Intencji  Współpracy, Celach i Działaniach Transportowych na Drodze Wodnej na Łabie aż do Stopnia Wodnego Geesthacht koło Hamburga, podpisanym  31. lipca 2006 pomiędzy Federalnym Ministerstwem Transportu, Budownictwa i Mieszkań Republiki Federalnej Niemiec i Ministerstwem Transportu  Republiki Czeskiej. Realizacja celów tego oświadczenia została potwierdzona w liście przez panią Kanclerz Angelą Merkel w dniu 6. czerwca 2011.

9) Znaczącym kamieniem milowym w celu wsparcia wyżej wymienionych celów są wyniki rozmów prezydentów Polski i Czech , panów Bronisława Komorowskiego i Milosza Zemana w Warszawie w dniach 24. - 25. maj 2013.

10) Na poziomie regionalnym są ważne wspólne pozytywne stanowiska  polskich wojewodów z regionów wzdłuż  rzeki Odry , a także pozytywna uchwała  Stowarzyszenia Okręgów Czeskich, wspierająca przygotowania i stopniową realizację korytarza wodnego Dunaj-Odra-Łaba (26.4.2013) .

11) Spośród wielu głosów specjalistycznych dziedzin, należy uwidocznić wnioski ze znaczącej międzynarodowej konferencji Transport Ostrava 2013 i Konferencji Dunaj-Odra-Łaba, które wyraźnie wspierały realizację transgranicznej drogi wodnej Koźle-Ostrawa w ramach realizacji korytarza wodnego Dunaj-Odra-Łaba.

Propozycje aktualnych kroków

12) Zdecydowane działania prowadzące do zakończenia procedury udzielania pozwoleń i późniejszej realizacji strategicznych budów strukturalnych, zapewniających  szybkie usuwanie wąskich gardeł wpływających na funkcjonalność Drogi Wodnej na  Łabie, w szczególności w formie Stopnia Wodnego Decin i przedłużenia drogi  wodnej  do Pardubic.

13) Stabilizacja międzynarodowego statusu prawnego Drogi Wodnej na  Łabie między Republiką Czeską i Republiką Federalną Niemiec, zgodnie z historycznymi zmianami i umowami, zapewniającymi bezpłatny dostęp do morza i do sieci europejskich dróg wodnych.

14) Wzmocnienie i rozszerzenie czesko-polskiej grupy roboczej dla  korytarza wodnego Dunaj-Odra-Łaba;  aktualne cele to przygotowanie traktatu polsko-czeskiego, dotyczącego  określenia punktu styku i współpracy w przygotowaniu i realizacji Korytarza Wodnego Dunaj-Odra-Łaba, na podstawie jakościowej, technicznej, ekonomicznej i enwiromentalnej  dokumentacji.

15) Skuteczne negocjacje z innymi zainteresowanymi państwami, ogólna poprawa współpracy międzynarodowej w dziedzinie żeglugi śródlądowej.

16) Stabilizacja trasy i włączenie do miejscowych planów Korytarza Wodnego Dunaj-Odra-Łaba w całości na terytorium wszystkich uczestniczących państw,

17) Realizacja modernizacji Odrzańskiej Drogi Wodnej na terenie  Polski objętej w Dokumencie  implementacyjnym (DI) do Strategii Transportowej Polski do 2020 r., z osiągnięciem minimum IV klasy drogi wodnej,

18) Zrealizować transgraniczną drogę wodną  Koźle-Ostrava oraz Port Ostrava-Bohumin i planowane  wspólne Centrum  Logistyczne Gorzyczki-Věřňovice na terenie  EUWT-TRITIA, która obiecuje znaczący wkład do rozwoju gospodarczego, rozwoju regionalnego (stworzenie warunków dla powstawania nowych centrów produkcji i  handlu, w tym powstanie nowych miejsc pracy) i umożliwi działalność przedsiębiorcom ze względu na  szybsze połączenia z innymi regionami Europy oraz lepszego dostępu do rynków światowych przez Bałtyk i Morze Adriatyckie.

19) Określić kroki planu w kierunku realizacji Korytarza  Wodnego Dunaj-Odra-Łaba w poszczególnych funkcjonalnych odcinków.

20) Systematyczna praca w kierunku doprowadzenia kroków legislacyjnych Komisji Europejskiej  w celu  włączenia Korytarza Wodnego Dunaj-Odra-Łaba i Odrzańskiej Drogi Wodnej  do  Transeuropejskiej Sieci Transportowej TEN-T .Podstawą do tego jest szybkie opracowanie studium wykonalności i wsparcie przez zainteresowane państwa.

21) Wspieranie  kroków dążących w kierunku możliwości korzystania z funduszy europejskich w ramach Programu Operacyjnego Transport na lata 2014-2020, ukierunkowanego na dobudowę i ulepszenie infrastruktury dróg wodnych środkowo-europejskich członków UE.

W Strasburgu dnia 26.lutego 2014 r.

Załącznik: podpisy uczestników  

Současný stav vnitrozemské plavby a vnitrozemských vodních cest ve střední Evropě:

1) Evropská síť vodních cest trpí ve středoevropské oblasti zásadní nekonzistentností, což vyplývá z historických souvislostí, zejména podceněním vnitrozemské plavby a její infrastruktury,

2) Důsledkem tohoto neblahého historického vývoje je katastrofální propad významu vnitrozemské plavby v Polské republice, České republice a Slovenské republice, což ostře kontrastuje s běžným stavem v zemích EU-15.

3) Tato situace má negativní vliv na hospodářský rozvoj rozsáhlých regionů, na vyváženost dopravních soustav těchto zemí a fungující dopravní trh podporující konkurenceschopnost, vedoucí k naplnění záměru dokumentu „BÍLÁ KNIHA: Plán jednotného dopravního systému – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje, KOM (2011) 144 v konečném znění”.

4) Struktura transevropské dopravní sítě TEN-T předpokládá pro koridory, spojující nejdůležitější centra s nižší dynamikou růstu, alespoň tři druhy dopravy, což ve zmíněných regionech není naplněno.

Cesty k nápravě

5) Náprava spočívá především v systematické dostavbě a modernizaci funkční souvislé sítě vnitrozemských vodních cest ve střední Evropě a související infrastruktury. Tato dostavba si vyžádá doplnění NAŔÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU a RADY (EU) o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) o příslušné úseky vodních cest.

6) Klíčovými chybějícími funkčními trasami evropského významu jsou v této oblasti koridory, obsažené v evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), a to: Labská vodní cesta (E20), Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe (E20, E30), Oderská vodní cesta Świnoujście-Koźle-Ostrava (E30), Vážská vodní cesta (E81).

7) Z těchto koridorů je v současnosti do transevropské dopravní sítě TEN-T zařazena pouze Labská vodní cesta z Hamburku do Pardubic a Vážská vodní cesta do Žiliny, zatímco trasy Vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a Oderské vodní cesty od kanálu Havola-Odra do Slezska se přes veškeré úsilí nepodařilo zařadit. Na systematickém programu vedoucím k vyřešení úzkých míst a odstranění chybějících spojení je nutné usilovat všemi dosažitelnými prostředky na úrovní národních států, na mezinárodním poli a zejména na půdě EU. Konsensuálním prostředkem by mělo být zařazení všech těchto vodních cest do transevropské dopravní sítě TEN-T.

O co se opíráme:

8) Základní rámec spolupráce na Labské vodní cestě definované Společným prohlášením úmyslu o spolupráci a dopravních cílech a opatřeních na labské vodní cestě až do plavebního stupně Geesthacht u Hamburku uzavřeným 31. července 2006 mezi Spolkovým ministrem dopravy, výstavby a bydlení Spolkové republiky Německo a Ministerstvem dopravy České republiky. Naplnění cílů tohoto prohlášení dále potvrdil podpis kancléřky Angely Merkelové ze dne 6. června 2011.

9) Významným mezníkem, podporujícím výše uvedené cíle, jsou pozitivní výsledky jednání prezidentů Polské republiky a České republiky pánů Bronisława Komorowského a Miloše Zemana ve Varšavě ve dnech 24.-25. května 2013.

10) Na regionální úrovní je významný například společný kladný postoj polských vojvodů a maršálků z Poodří, jakož i usnesení Asociace krajů České republiky k podpoře přípravy a postupné realizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (26.4.2013).
11) Z řady hlasů z odborné oblasti lze vyzdvihnout například závěry významné mezinárodní konference Transport a konference Dunaj-Odra-Labe, obě konané v Ostravě roku 2013, které jednoznačně podporují uskutečnění přeshraniční vodní cesty Koźle-Ostrava jako součást dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

Návrh aktuálních kroků:

12) Rozhodná opatření vedoucí k rychlému odstranění úzkých míst ovlivňujících funkčnost Labské vodní cesty, zejména v podobě Plavebního stupně Děčín a prodloužení vodní cesty do Pardubic,

13) Stabilizace právního postavení mezinárodní labské vodní cesty mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, navazující na historické úpravy a dohody, zajišťující svobodný přístup k moři a k sítí evropských vodních cest,

14) Posílení a rozšíření Česko-polské pracovní skupiny pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, mezi aktuální cíle patří příprava česko-polské smlouvy o hraničním bodu dotyku a spolupráci při přípravě a realizaci vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, na základě kvalitní technické, ekonomické a environmentální dokumentace – především  studie proveditelnosti,

15) Efektivní jednání s dalšímu zúčastněnými státy, celkové zlepšení mezinárodní spolupráce v oblasti vnitrozemských vodních cest.

16) Stabilizace trasy a zařazení do územních plánů vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe v celé své délce na území všech zúčastněných států,

17) Realizovat modernizaci Oderské vodní cesty v Polsku dle Implementačního dokumentu (ID) k Dopravní strategií Polské republiky do roku 2020 s dosažením minimálně IV. třídy vodních cest,

18) Realizovat přeshraniční vodní cestu Koźle-Ostrava včetně přístavu Ostrava-Bohumín a navrhovaného společného Logistického centra Gorzyczki-Věřňovice na území ESÚS TRITIA, které slibuje významně podpořit hospodářský rozvoj růst regionu (vytvoření podmínek pro vznik nového centra výroby a obchodu, včetně vzniku nových pracovních míst) a umožní podnikatelským aktivitám kvalitnější a rychlejší spojení do ostatních evropských oblastí a lepší dostupnost i ke světovým trhům prostřednictvím Baltsko-jaderského koridoru.

19) Naplánovat kroky vedoucí k dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe v jednotlivých funkčních celcích,

20) Systematická práce na opatřeních, které by výustily v legislativní kroky Evropské komise směřující k zařazení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a Oderské vodní cesty do systému transevropské dopravní sítě TEN-T. Předpokladem k tomu je urychlené zpracování studie proveditelnosti a podpůrná stanoviska zúčastněných států.

21) Podpora kroků směřujících k možnosti čerpání evropských finančních prostředků v rámci Operačního programu Doprava v období 2014-2020, zamířeného na výstavbu a zlepšení infrastruktury vodních cest středoevropských členů EU.

Ve Štrasburku dne 26. února 2014

Příloha: podpisy účastníků

Nowa ustawa Republiki Czeskiej o podwójnym obywatelstwie / Nový zákon České republiky o dvojím občanství

    Od 1 stycznia 2014 r. wchodzi w życie Ustawa nr. 2013 o obywatelstwie Republiki Czeskiej wraz ze zmianami ogłoszona w zeszycie nr 77/2013 Dz.U. Nowa norma prawna umożliwia obywatelom Republiki Czeskiej uzyskać obywatelstwo innego państwa (Rzeczypospolitej Polskiej, Węgier, Grecji itp.) bez tego, aby automatycznie utracili obywatelstwo Republiki Czeskiej, co dotychczas – z niektórymi wyjątkami – nie było możliwe. 

    Ruch polityczny COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA, wskazując na te wyjątki, domagał się uregulowania prawnego, które dotyczyłoby wszystkich obywateli, bez wyjątku. No i nareszcie dopięliśmy swego.

    Powstaje zatem pytanie, kto i jakim sposobem może starać się o obywatelstwo Rzeczpospolitej Polskiej. Tutaj kompetentnym jest organ przedstawicielstwa Rzeczypospolitej Polskiej – Konsulat Generalny RP w Ostrawie. Tam powinni zainteresowani zwracać się z zapytaniami. Można również samemu zerknąć na warunki udzielania obywatelstwa polskiego które reguluje ustawa z dnia 2 kwietnia 2009 r. opublikowana w Dz.U. z 2012 r. pozycja 161. Tam są określone cztery formy: 1) z mocy prawa – dziecko urodzone w Polsce, 2) przez nadanie obywatelstwa polskiego – Prezydent RP, 3) przez uznanie za obywatela polskiego cudzoziemcom zamieszkałym w Polsce – wojewoda właściwy, 4) przez przywrócenie obywatelstwa polskiego – za pośrednictwem konsulatu w miejscu zamieszkania do Ministra Spraw Wewnętrznych RP. Nas, obywateli Republiki Czeskiej, dotyczy ta czwarta forma z tym, że wymagana jest opłata skarbowa 219 PLN. Stanisław Gawlik

    Od 1. ledna 2014 platí zákon č. 2013 o občanství České republiky, včetně změn vyhlášený ve sbírce č. 77/2013 Sb. Nová právní norma umožňuje občanům České republiky získat občanství jiného státu (Polské republiky, Maďarska, Řecka apod.), aniž by automaticky pozbyli občanství České republiky, což dosud – až na některé výjimky – nebylo možné.

    Politické hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ, když poukazovalo na tyto výjimky, prosazovalo právní úpravu, která by se týkala všech občanů, bez výjimky. No a konečně jsme dosáhli své.

    Vzniká tedy otázka, kdo a jakým způsobem se může snažit získat občanství Polské republiky. Zde příslušným orgánem zastupitelstva Polské republiky je Generální konsulát PR v Ostravě. Tam se mohou zájemci obracet s otázkami. Je možnost osobně se podívat na podmínky udělování polského občanství, které upravuje zákon ze dne 2. dubna 2009, zveřejněn ve Sbírce zákonů z 2012 roku, pozice 161. Tam jsou vymezeny čtyři formy: 1) na základě práva před zákonem – dítě narozené v Polsku, 2) udělením polského občanství – Prezident PR, 3) rozhodnutím uznání polského občanství cizincům s pobytem v Polsku – příslušný hejtman, 4) obnovení polského občanství – prostřednictvím konsulátu v místě bydliště do Ministerstva vnitra PR. Nás, občanů České republiky, se týká tato čtvrtá forma s tím, že se požaduje manipulační poplatek 219 PZL. Stanislav Gawlik

Informace o dvojím občanství v časopise „Prágai Tükör”

    Po dohodě se šéfredaktorem dvouměsíčníku „Prágai Tükör“ byl ve 4. čísle uveřejněn jeho článek pod názvem „Bude dvojí občanství" a podnázvem „Miloš Zeman podepsal", v němž podává podrobnou informaci (v rozsahu více než jedné strany ) o tom, že  Parlament schválil a  prezident republiky již podepsal zákon umožňující dvojí občanství, který vstoupí v platnost prvního ledna 2014. V závěru článku je zdůrazněno, že z hlediska Maďarů žijících v Česku nastane změna spočívající v tom, že od 1. ledna mohou přijímat maďarské státní občanství aniž by ztratili dosavadní české občanství.

    Tentýž list, v 5. čísle přináší na pěti stranách zevrubnou informaci Maďarského Velvyslanectví v Praze s titulkem „Maďarské státní občanství, zjednodušený naturalizační proces". Uvádí se v ní hlavní ustanovení novelizovaného zákona o maďarském státním občanství č. LV/1993, přijatý Parlamentem 26. května 2010, jenž nově zavádí zjednodušený naturalizační proces, jehož cílem bylo usnadnit Maďarům žijícím v zahraničí  kontakty s mateřskou zemí a zaručit jim, aby také v právním smyslu mohli mít s ní vazbu a přitom zůstali ve své rodné vlasti. Obsahuje i příslušná ustanovení zmíněného nového zákona o českém státním občanství č. 186/2013 Sb. a také ujištění, že přijetím maďarského občanství nikdo nepřijde automaticky o české.

    V souladu s těmito českými a maďarskými právními normami již 16. ledna složili slib na Velvyslanectví a tak získali maďarské občanství 4 Maďaři žijící v České republice. S vedoucí konzulárního úřadu Velvyslanectví bylo dohodnuto, že začátkem února se zúčastní veřejné schůze Maďarské národní sekce a podá na ní zevrubný výklad maďarského zákona a o náležitostech k žádosti o maďarské občanství.

    Doporučuji Polské národní sekci postupovat obdobně, tedy za spolupráce s PZKO a Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě, resp. s Koexistencia o.p.s. a s redakci „WTZ“ a našich webových stránek. Bylo by žádoucí zveřejnit jak informaci Velvyslanectví České republiky v Bratislavě o novém zákoně o českém státním občanství, tak i informaci Generálního konzulátu o postupu při žádostech o přijímání polského občanství, o kterou by měla Polská národní sekce písemně požádat Generální konzulát. László Attila Kocsis

Nová právní úprava na úseku státního občanství,

tj. zákon č. 186/2013 o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)

    Zákon o státním občanství České republiky nabude účinnosti dne 1.1.2014.Nabytím jeho účinnosti se zároveň zrušuje zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon o státním občanství České republiky přináší, a to i s přihlédnutím k věcné agendě zastupitelských úřadů České republiky na úseku státního občanství, tyto základní změny:

    Nová právní úprava plně opouští princip jediného státního občanství a naopak se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního občanství pro české státní občany. V nové právní úpravě tak je jednoznačně akcentován trend, který se v oblasti státního občanství stále více uplatňuje i v jiných evropských státech.

Věcná příslušnost na úseku státního občanství a orgány na úseku státního občanství

    Zákon o státním občanství České republiky nově stanovuje, že výkon státoobčanské agendy, kterou nyní vykonávají magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně, přechází na příslušné krajské úřady, v jejichž obvodech tato města leží.

    Zákon o státním občanství České republiky zavádí na úseku státního občanství legislativní zkratku zastupitelský úřad, jímž se rozumí zastupitelský úřad nebo konzulární úřad České republiky, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.

Nabývání státního občanství České republiky určením otcovství

    Je upraveno zcela nově. Ze zákona (automatický) nabývají státní občanství České republiky děti, k nimž určil otcovství souhlasným prohlášením učiněným s matkou dítěte státní občan České republiky, pokud je matka dítěte: a) občankou členského státu EU nebo b) občankou Švýcarské konfederace nebo c) občankou státu, který je smluvní stranou Dohody o evropském hospodářském prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo d) bezdomovkyní (apatridou) a nebo e) občankou jiného než shora uvedeného státu (např. Kanady) a má povolen trvalý pobyt na území České republiky.

    Automaticky se dále nabývá státní občanství České republiky v případě určení otcovství státního občana České republiky, je-li matka cizinka, soudem (§ 6 zákona o státním občanství) nebo tehdy, když rodiče prokáží otcovství genetickou zkouškou formou znaleckého posudku (§ 7 odst. 2 zákona o státním občanství).

    Pokud nedojde k nabytí státního občanství České republiky určením otcovství automaticky, je zde možnost udělení státního občanství České republiky podle zvláštní úpravy – viz § 28 zákona o státním občanství.

Nabývání státního občanství České republiky cizinci

    Zákon o státním občanství České republiky nově definuje podmínky pro udělení státního občanství České republiky. Zpřísňuje požadavky na prokázání znalosti českého jazyka, kterou musí osoby žádající o udělení českého státního občanství prokázat. Vedle prokázání znalosti českého jazyka návrh zákona nově stanovuje podmínku spočívající v prokázání základní znalosti ústavního systému a státních symbolů České republiky a základní orientaci v kulturně-společenských, zeměpisných a historických reáliích České republiky. Osoby žádající o udělení českého státního občanství již nadále nebudou muset prokazovat pozbytí svého dosavadního státního občanství.

    Nová právní úprava umožní zjednodušené nabytí státního občanství formou prohlášení tzv. migrantům druhé generace.

Pozbývání státního občanství České republiky

    Od 1.1.2014 již nebude součástí právního řádu České republiky ustanovení, podle kterého čeští státní občané nabytím cizího státního občanství na vlastní žádost pozbývají automaticky své dosavadní české státní občanství, resp. takovým osobám bude tato nová právní norma umožňovat v plné míře disponovat tzv. dvojím státním občanstvím.

    Jediným zákonným způsobem pozbytí českého státního občanství bude od 1.1.2014 jeho pozbytí na základě prohlášení o vzdání se státního občanství České republiky (§ 40 zákona o státním občanství České republiky). O prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky již nebudou nadále rozhodovat zastupitelské úřady, nýbrž krajské úřady.

Prokazování státního občanství České republiky

    Od 1.1.2014 se bude státní občanství České republiky prokazovat následujícími doklady (§ 41 zákona o státním občanství České republiky); a) občanským průkazem České republiky, b) cestovním dokladem České republiky, c) osvědčením ne starším 1 roku, d) listinou o nabytí nebo udělení státního občanství České republiky ne starší 1 roku.

Jednou z příloh zákona o státním občanství České republiky je Dotazník ke zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním občanství České republiky.

Změna zákona o správních poplatcích

    V části IV. zákona o státním občanství České republiky je novela zákona o správních poplatcích, která v položce 159 stanoví konzulární poplatky za vydání osvědčení o státním občanství České republiky a za přijetí prohlášení o nabytí státního občanství České republiky.

Nabývání státního občanství České republiky cizinci – bývalými státními občany

    Nový zákon o státním občanství České republiky umožňuje zjednodušeným způsobem formou prohlášení nabýt české státní občanství fyzickým osobám, které pozbyly české nebo československé státní občanství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejednalo-li se o pozbytí československého státního občanství podle ústavního dekretu prezidenta republiky o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské nebo podle smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině1), nebo nejedná-li se o československého státního občana, který se ke dni 1. ledna 1969 stal, nebo by se k tomuto dni stal státním občanem Slovenské socialistické republiky, anebo po 1. lednu 1969 nabyl státní občanství Slovenské socialistické republiky nebo Slovenské republiky a je dosud jejím občanem. Učinění prohlášení bude umožněno rovněž bývalým československým státním občanům, kteří měli před odchodem do ciziny trvalý pobyt na území České republiky nebo České socialistické republiky, pokud nejsou ke dni učinění prohlášení státními občany Slovenské republiky (ustanovení § 31 zákona o státním občanství České republiky).

    Zjednodušené nabytí státního občanství České republiky bývalými občany tak již nebude vázáno na pozbytí českého resp. československého státního občanství pouze v období od 25.2.1948 do 28.3.1990; prohlášení tak budou moci učinit i bývalí občané, kteří státní občanství pozbyli před 25.2.1948 a po 28.3.1990 (s výjimkou uvedenou výše).

Zákon o státním občanství České republiky na rozdíl od současné právní úpravy neumožňuje bývalým občanům do prohlášení zahrnout nezletilé děti, které nikdy nebyly státními občany České republiky! Pro děti, které pozbyly státní občanství České republiky, budou prohlášení činit jejich zákonní zástupci.

    Nový zákon o státním občanství České republiky obsahuje speciální ustanovení (§ 33 zákona o státním občanství České republiky), které umožňuje zjednodušeným způsobem formou prohlášení nabýt české státní občanství rovněž fyzickým osobám, které se narodily v době od 1. října 1949 do 7. května 1969 mimo území Československé republiky a jeden z jejích rodičů byl ke dni jejího narození československým státním občanem a k 1. lednu 1969 se stal nebo by se k tomuto dni stal českým státním občanem. Toto prohlášení lze podat nejpozději do jednoho roku od data nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 1.1.2015).

   Nový zákon o státním občanství nadále umožní nabýt prohlášením státní občanství České republiky fyzickým osobám, které byly k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky a nebyly českým státním občanem ani státním občanem Slovenské republiky; nabytí státního občanství České republiky tímto způsobem není umožněno fyzické osobě, která je ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky (§ 32 odst. 1). Fyzická osoba, jež je v přímé linii potomkem bývalého občana podle předcházející věty, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud nebyla českým státním občanem ani státním občanem Slovenské republiky.

    Zákon o státním občanství již nadále neobsahuje ustanovení, která by umožnila některým slovenským státním občanům zjednodušeným způsobem nabýt české státní občanství formou prohlášení (§ 18a, § 18b a § 18c zákona č. 40/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dle přechodného ustanovení zakotveného v § 72 zákona o státním občanství však budou moci oprávnění slovenští státní občané učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 18a, § 18b a 18c zákona č. 40/1993 Sb., a nabýt takto státní občanství České republiky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti zákona o státním občanství České republiky (tj. do 1.1.2015).

   V této souvislosti upozorňujeme, že nová úprava státního občanství ČR nemá vliv na případné souvislosti aplikace novely zákona o státním občanství SR (zákon č. 250/2010 Z.z.), který zavádí do právního řádu Slovenské republiky další způsob ztráty státního občanství SR. Tato novela ustanovuje ztrátu státní občanství SR ex lege, jako následek nabytí cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle. Ke ztrátě občanství nedojde, pokud občan SR získá cizí občanství v souvislosti s uzavřením manželství s občanem jiného státu za trvání společného manželství, další výjimkou je nabytí cizího občanství narozením. Novela nabyla účinnosti 17. 6. 2010.  To znamená, že nadále platí, že případě nabytí státního občanství České republiky občanem Slovenska (kromě shora uvedených výjimek), dochází ke ztrátě slovenského občanství ex lege.

Co można przeczytać z Wikipedii / Co můžeme přečíst na Wikipedii

Zamieszczamy trzy różne podejścia do COEXISTENTII na Wikipedii. Na czeskim portalu internetowym całkowite kłamstwo dotyczące jak informacji personalnych, tak oceny działalności. / Zveřejňujeme tři různé přístupy ke COEXISTENTII na Wikipedii. Na českém internetovém portále úplná lež týkající se jak personálních informací, tak hodnocení činnosti.

Coexistentia z Wikipedii, wolnej encyklopedii

Ruch Polityczny Coexistentia-Wspólnota-Együttélés-Spivžitja-Soužití-Zusammenleben (także skrótowo: Coexistentia-Soužití-Wspólnota-Együttélés, COEX) – ugrupowanie polityczne działające wśród mniejszości narodowych Czechosłowacji, następnie zaś Czech, mające na celu zabezpieczenie praw mniejszości narodowych i etnicznych w demokratycznym państwie czeskim.

Historia – Ugrupowanie powstało w listopadzie 1989 jako Ruch Polityczny Mniejszości Narodowych w Czechosłowacji „Coexistentia“. Było odpowiedzią na ignorowanie problemów mniejszości narodowych przez Forum Obywatelskie. Organizacja powstała na bazie Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego (PZKO), węgierskiego „Csemadoku“ oraz Związku Ukraińców i Rusinów. Celem działania Wspólnoty była ochrona praw mniejszości narodowych, zwłaszcza w dziedzinie szkolnictwa i kultury. Odwoływało się do Polaków, Węgrów, Ukraińców, Rusinów i Niemców.

    Ruch polityczny pod nazwą „Coexistentia“ powstał w 1993. W jego skład weszły trzy sekcje narodowe: węgierska (MNS), ukraińska (UNS) i polska (PNS). Przewodniczącym ruchu wybrano Polaka Stanisława Gawlika. W związku z podziałem Czechosłowacji w 1993 roku pole działalności węgierskiej i ukraińskiej sekcji zostało poważnie ograniczone.

    Obecnie na czele trzech sekcji narodowych stoją: Karol Madzia (polska, od 2011), Vasil Vaník (ukraińska, od 1993), László Attila Kocsis (węgierska, 1993-1994, 1998-2005, od 2009).

Udział w wyborach – Ruch brał udział w wyborach parlamentarnych 1998 i 2002, wiążąc się z niewielkimi ugrupowaniami pozbawionymi znaczenia politycznego. Od wyborów do Parlamentu Europejskiego, w których poparł kandydaturę Józefa Zieleńca, stale współpracuje z SNK-ED. W wyborach do Senatu partia popierała kandydatów startujących z różnych list, m.in. Igora Petrova w 2004 (lista SNK-ED). Znacznie większe sukcesy partia odnotowywała w wyborach samorządowych, uzyskując mandaty w radach miast i gmin zamieszkałych przez mniejszości narodowe (w tym na Śląsku Cieszyńskim).

Przewodniczący – Stanisław Gawlik (1993-2001), Władysław Niedoba (2001-2005), László Attila Kocsis (2005-2009), Aleksander Pálffy (od 2009)

Spolužitie z Wikipedie

Spolužitie (maďarsky Együttélés, též Politické hnutie Spolužitie, maďarsky Együttélés Politikai Mozgalom, celým názvem Coexistentia-Soužití-Spolužitie-Wspólnota-Együttélés-Zusammenleben-Spivzittja-Koegzystencja, zkrátka COEX) byla československá politická strana vzniklá roku 1990 jako střechová politická platforma reprezentující etnické menšiny v polistopadovém Československu. Po rozdělení ČSFR působila strana samostatně v Česku a na Slovensku, v českých zemích coby regionální formace (zejména) polské menšiny, na Slovensku jako převážně maďarská politická síla, která se roku 1998 sloučila do Strany maďarské koalice.

Dějiny a ideologie – Koncem roku 1989 se mezi etnickými menšinami v Československu začaly vydělovat proudy, které upřednostňovaly samostatný politický postup. Mezi přední polské zastánce tohoto směru patřil poslanec České národní rady Vladislav Niedoba, který zastával názor, že polská menšina by se měla politicky angažovat samostatně a nevázat se výlučně na Občanské fórum. V prosinci 1989 a lednu 1990 navázali polští menšinoví aktivisté kontakty s etnickými Maďary ze Slovenska (zejména bývaly disident Miklós Duray a István Harna), mezi nimiž rovněž existoval názorový proud upředostňující samostatnou politickou reprezentaci (na rozdíl od koncepce, kterou vyznávala Maďarská nezávisla iniciativa, vázaná na hnutí Verejnosť proti násiliu). Zároveň probíhala jednání s představiteli německé a rusínské menšiny. V lednu 1990 proběhla na Těšínsku petiční akce, na jejímž základě se podařilo opatřit tisíc podpisů potřebných pro registraci nového politického subjektu. Ministerstvo vnitra zaregistrovalo novou stranu 27. února 1990, na Slovensku 1. března 1990. Ideologicky šlo o stranu obhajoby menšinových etnických zájmů s prvky konzervatismu, národně liberálního demokratismu a nacionálního populismu.

    Strana pak 31. března 1990 uspořádala svůj zakládající kongres v Bratislavě. Předsedou se stal Miklós Duray, jedním z místopředsedů Polák Stanislav Gawlik. Strana sdružovala etnické menšiny v ČSFR, přičemž z demografického hlediska nejvýznamnější roli hrála menšina maďarská na Slovensku.

    Ve volbách v roce 1990 získalo Spolužitie mandáty ve Slovenské národní radě i v obou komorách Federálního shromáždění, přičemž kandidovalo v koalici s dalším menšinovým politickým subjektem, kterým bylo Maďarsko křesťanskodemokratické hnutí (MKDH). Obdobně Spolužitie uspělo i ve volbách v roce 1992 (pouze s mírnou změnou, kdy ke koalici Spolužitie-MKDH přistoupila i formace Maďarská ľudová strana). V českých zemích byly ovšem volební zisky Spolužitie jen minimální a do České národní rady nekandidovalo. Na kandidátní listině koalice Spolužitie-MKDH do Federálního shromáždění se v roce 1990 i 1992 objevili i někteří etničtí Poláci z českých zemí, kteří tak byli zvoleni do parlamentu (Vladislav Niedoba, Stanislav Gawlik). V komunálních volbách roku 1990 bylo na Slovensku za Spolužitie zvoleno 102 starostů a primátorů a 2416 členů obecních a městských zastupitelstev, v českých zemích získalo Spolužitie 19 mandátů v regionu Těšínska. V komunálních volbách na Slovensku roku 1994 získalo 131 postů starostů a primátorů a 2215 členů zastupitelstev.

    Po zániku Československa pokračovalo hnutí Spolužitie na Slovensku jako převážně maďarská formace a roku 1998 splynulo s dalšími politickými stranami maďarské menšiny do Strany maďarské koalice. V Česku strana pokračovala po zániku ČSFR samostatně, nyní již jen jako regionální formace pod názvem Spolužití nebo Coexistentia. 15. května 1993 se konal kongres hnutí v Ostravě, kde byly ustaveny i maďarská a ukrajinsko-rusínská sekce, ale faktický význam měla jen polská menšina. Předsedou strany v Česku se stal Stanislav Gawlik. Spolužití se účastnilo komunálních voleb, ale získávalo jen řádově desítky mandátů. Před sněmovními volbami roku 1996 Spolužití uzavřelo dohodu s hnutím NEZÁVISLÍ a někteří jeho představitelé byli začleněni na kandidátní listinu nezávislých. Nezískalo ale parlamentní zastoupení. V krajských volbách roku 2000 kandidoval za stranu neúspěšně předák německé menšiny Hans Korbel. V sněmovních volbách roku 2002 Spolužití vytvořilo alianci s formací Strana venkova – spojené občanské síly, ale ani tentokrát se podařilo získat mandáty. Kandidáti za Spolužití se rovněž pokoušeli neúspěšně o zvolení do senátu. V senátních volbách roku 1996 to byl Jiří Czap za senátní obvod č. 73 – Frýdek-Místek, senátních volbách roku 1998 Jiří Pinkava v témže obvodu.

    V roce 2001 odešel z postu předsedy Spolužití Stanislav Gawlik, nahradil ho Vladislav Niedoba.

Volební výsledky – 1990 (v koalici s MKDH):

Volby do České národní rady 1990 – nekandidovala

Volby do Slovenské národní rady 1990 – 8,66 % hlasů, 14 mandátů

Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990 – na Slovensku 8,6 % hlasů, 5 mandátů, v Česku 0,08 % hlasů a 0 mandátů

Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1990 – na Slovensku 8,49 % hlasů, 7 mandátů, v Česku nekandidovala

1992 (v koalici s MKDH a MĽS):

Volby do České národní rady 1992 – nekandidovala

Volby do Slovenské národní rady 1992 – 7,42 % hlasů, 14 mandátů

Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992 – na Slovensku 7,37 % hlasů, 5 mandátů, v Česku 0,07 % hlasů a 0 mandátů

Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění 1992 – na Slovensku 7,39 % hlasů, 7 mandátů, v Česku 0,06 % hlasů a 0 mandátů

Spolužitie z Wikipédie, slobodnej encyklopédie

Spolužitie, alebo úplným názvom Együttélés-Spolužitie-Wspólnota-Soužití bola jedna z maďarských politických stran, ktoré vznikli na Slovensku po nežnej revolúcii.

    Strana Spolužitie bola založená v roku 1990. Spolužitie sa oficiálne proklamovalo ako politická strana národnostných menšín, ale prakticky išlo o maďarskú politickú stranu, pretože prevážná vačšina členov bola maďarskej národnosti. Spolužitie zaniklo v júni 1998 zlúčením s ďalšími dvomi maďarskými politickými stranami Maďarským kresťanskodemokratickým hnutím (MKDH) a Maďarskou občianskou stranou (MOS). Novovytvorená strana dostala názov Strana maďarskej koalície. Predsedom Spolužitia bol Miklós Duray.

Parlamentné voľby – Voľby do SNR v roku 1990

Spolužitie vytvorilo pred voľbami do Slovenskej národnej rady (SNR) v roku 1990 volebnú koalíciu s ďalšou maďarskou politickou stranou – MKDH. Koalícia získala 8,66 % hlasov a 14 mandátov v SNR a stala se piatym najsilnejším zoskupením v parlamente.

Voľby do SNR v roku 1992

Pred voľbami do SNR v roku 1992 vytvorilo Spolužitie znovu volebnú koalíciu s MKDH. Koalícia získala 7,42 % hlasov a tak isto 14 mandátov v SNR a zostala piatym najsilnejším zoskupením v NR SR.

Voľby do NR SR v roku 1994

Pred voľbami do Národnej rady SR v roku 1994 vytvorilo Spolužitie znovu volebnú koalíciu maďarských politických strán, ktorú tentoraz okrem Spolužitia a MKDH tvorila aj MOS. Koalícia mala oficiálny názov Maďarská koalícia. Koalícia získala 10,18 % hlasov a 17 mandátov v NR SR.

Wiadomości polskie przesunięto na godziny nocne / Polské zprávy posunuty do nočních hodin

W ĺistopadzie ubiegłego roku czeska telewizja publiczna przesunęła czas nadawania „Wiadomości w języku polskim” z piątku godz. 18.00 na niedzielę godz. 6.00 rano. To krok niezrozumiały dla polskiej mniejszości narodowej zamieszkałej w Republice Czeskiej Mało atrakcyjny czas pociągnął za sobą spadek oglądalności, a to z kolei może prowadzić do likwidacji programu. Rada Wykonawcza ruchu politycznego COEXISTENTIA omówiła problematykę związaną z tym dyskryminacyjnym krokiem i podjęła uchwałę, w której domaga się przywrócenia wiadomościom w języku polskim pierwotnego czasu nadawania.

V listopadu minulého roku česká veřejnoprávní televize posunula čas vysílání programu „Zprávy v polském jazyce” z pátku 18:00 hod. na nedělní 6:00 hod. ranní. Tento krok je nepochopitelný pro polskou národní menšinu žijící v České republice. Málo atraktivní čas měl za následek pokles sledovanosti, a to v důsledku může vést ke zrušení programu. Výkonná rada politického hnutí COEXISTENTIA projednala problematiku související s tímto diskriminačním krokem a přijala usnesení, ve kterém požaduje obnovení zpráv v polském jazyce v původním čase.

Impreza wspomnieniowa w Stonawie / Pietní slavnost ve Stonavě

   W niedzielę 26.1.2014 r. odbyły się rocznicowe obchody upamiętniające ofiary konfliktu zbrojnego z stycznia 1919 roku. W tych dniach mija właśnie 95 lat od czesko-polskiego konfliktu granicznego na Śląsku Cieszyńskim. W Stonawie zostało zamordowanych przez czeskich żołnierzy 20 polskich żołnierzy 12. wadowickiego Pułku Piechoty.

    Do Stonawy przybyły delegacje z Warszawy na czele z ministrem rządu polskiego, Janem Stanisławem Ciechanowskim, dyrektorem Urzędu ds. Kombatantów i Osób Represjonowanych. Obecna była konsul generalna RP w Ostrawie, Anna Olszewska, przedstawiciele Kongresu Polaków w RC, ZG PZKO, Koła Polskich Kombatantów, Stowarzyszenia Rodzina Katyńska, ruchu politycznego COEXISTENTIA i innych organizacji i instytucji.

      Uroczystości rozpoczęły się od mszy świętej w kościele parafialnym pw. św. Marii Magdaleny w intencji ofiar konfliktu granicznego, a także 66 stonawian, którzy polegli w pierwszej wojnie światowej. W tym roku mija właśnie setna rocznica tej wojny. Nabożeństwo miało charakter ekumeniczny, kazanie wygłosił emerytowany biskup Śląskiego Kościoła Ewangelickiego A.W. ks. Władysław Volný, a liturgię poprowadził proboszcz parafii katolickiej, ks. Roland Manowski. Obaj podkreślali potrzebę pojednania, tolerancji, szanowania poglądów przedstawicieli innych narodów, czy wyznań, co daje gwarancję, że nie powtórzą się wydarzenia sprzed lat 95. W ramach nabożeństwa wystąpił chór mieszany „Hejnał-Echo” z Karwiny. Po mszy delegacje złożyły kwiaty przy pomniku stonawskich ofiar I wojny światowej oraz przy grobie ks. Franciszka Krzystka, który postarał się o pochówek polskich żołnierzy zamordowanych w 1919 roku, a także o dokumentację tego barbarzyńskiego czynu. Przy mogile i tablicy pamiątkowej polskich żołnierzy odbyła się główna część uroczystości wspomnieniowej. Do niej nawiązała konferencja w Domu PZKO w Stonawie.

    Spotkanie w Domu PZKO w Stonawie zagaił występ chóru MK PZKO Stonawa. W programie konferencji historycznej odbyła się premiera filmu Otylii Toboły i Jerzego Brzóski „Sto lat później”, który prezentował wydarzenia 1919 roku w konfrontacji z dzisiejszą sytuacją Polaków Republice Czeskiej. Na podstawie trzypokoleniowej rodziny Orszulików ze Stonawy widzimy jak pojmują patriotyzm Polacy na Zaolziu. Historyk Krzysztof Nieścior z Muzeum 4. Pułku Strzelców Podhalańskich przekazał na ręce ministra Ciechanowskiego spis miejsc pochówku polskich żołnierzy i milicjantów poległych w walkach o Śląsk Cieszyński przed 95 laty.W oficjalnym wykazie grobów wojennych nie są oni, niestety, ujęci. W swoim referacie przypomniał, że czeskie oddziały, łamiąc umowę o tymczasowej granicy z listopada 1918 roku, 23 stycznia 1919 roku wkroczyły pod wodzą Josefa Šnejdárka na Śląsk Cieszyński, który pod względem militarnym był w tym czasie praktycznie bezbronny. Czoło stawiło i  wojsko Franciszka Latinika oraz ochotnicy. Konflikt zakończył się zawieszeniem broni, granicę ustalono następnie na Olzie. Do tej pory udało się ustalić nazwiska ponad 200 żołnierzy Wojska Polskiego, którzy polegli w tym konflikcie. Mogiła w Stonawie jest tylko jednym z jego elementów, jedną z mogił zbiorowych.

    Goście mogli bliżej się zapoznać z historią konfliktu oraz dziejami stonawskiej mogiły dzięki wystawie przygotowane przez mgr Mariana Steffka z Ośrodka Dokumentacji Kongresu Polaków w RC. Stefania Piszczek ze Stonawy przypomniała sylwetki nieżyjących już osób, które w przeszłości zasłużyły się o to, by pamięć o polskich żołnierzach przetrwała.

    Organizatorami imprezy, która odbyła się pod patronatem Anny Olszewskiej, konsul generalnej RP w Ostrawie byli Miejscowe Koło PZKO w Stonawie, Sekcja Historii Regionu ZG PZKO, Koło Polskich Kombatantów w RC, Polska Sekcja Ruchu Politycznego COEXISTENTIA i organizacja pożytku publicznego Koexistencia o.p.s.

   V neděli 26.1.2014 se konaly výroční slavnosti na počest obětí válečného konfliktu z ledna 1919. V těchto dnech si přípomínáme právě 95 let od česko-polského hraničního konfliktu na Těšínském Slezsku. Ve Stonavě bylo zavražděno českými vojsky 20 polských vojáků 12. vadovického Pluku pěchoty.

    Do Stonavy dorazily delegace z Varšavy v čele s ministrem polské vlády Janem Stanisławem Ciechanowským, ředitelem Úřadu pro válečné veterány a osoby válkou postižené. Přítomná byla také generální konzulka PR v Ostravě Anna Olszewska, zástupci Kongresu Polaků v ČR, HV PZKO, Skupiny polských válečných veteránů, sdružení Katyňská rodina, politického hnutí COEXISTENTIA a jiných organizací a institucí.

    Slavnosti byly zahájeny mši svatou v farním kostele svaté Maři Magdalény v intenci obětí hraničního konfliktu, a také 66 občanů Stonavy, kteří zahynuli v první světové válce. V letošním roce si přípomínáme právě sté výročí této války. Bohoslužba měla ekumenický charakter, kázání pronesl emeritní biskup Slezské evangelické církve A.V. kn. Vladislav Volný a liturgií vedl farář katolické farnosti kn. Roland Manowski. Oba zdůraznili potřebu usmíření, tolerance, úcty k názorům zástupců jiných národů či vyznání, což dává jistotu, že se nebudou opakovat události před 95 lety. V rámci bohoslužby vystoupil smíšený sbor „Hejnał-Echo” z Karviné. Po bohoslužbě delegace položily květiny k pomníku stonavských obětí první světové války a u hrobu kněze Franciszka Krzystka, který se postaral o pohřbení polských vojáků zavražděných v 1919 roce, a také o dokumentaci tohoto barbarského činu. U hrobu a pamětní tabuli polských vojáků se konala hlavní část vzpomínkových slavností. Na ní navázal seminář v Domě PZKO ve Stonavě.

     Setkání v Domě PZKO ve Stonavě zahájilo vystoupení sboru MK PZKO Stonawa. Na programu semináře byla premiéra filmu Otylie Toboła a Jiřího Brzóski „Sto let později”, který ukázoval události z 1919 roku v konfrontaci s dnešní situací Poláků v České republice. Na základě třígenerační rodiny Orszuliků ze Stonavy můžeme vidět jak chápou vlastenectví Poláci na Zaolzí. Historik Krzysztof Nieścior z Muzea 4. Pluku podhalanských střelců předal k rukám ministra Ciechanowského seznam míst pohřbu polských vojáků a milicionářů, kteří zahynuli v bojích o Těšínské Slezsko před 95 lety. V oficiálním seznamu vojenských hrobů tyto nejsou, bohužel, zahrnuty. Ve svém referátu připomněl, že české oddíly pod velením Josefa Šnejdárka porušily smlouvu o dočasné hranici z listopada 1918 roku a 23. ledna 1919 zabraly Těšínské Slezsko, které vojensky bylo v tomto období prakticky bezbranné. Postavilo se jim vojsko Franciszka Latinika a dobrovolníci. Konflikt byl ukončen příměřím, následně hranice byla vytyčena na Olze. Dodnes se podařilo určit jména více jak 200 vojáků Polského vojska, kteří padli v tomto konfliktu. Hrob ve Stonavě je pouze jedním z několika hromadných pohřebišť.

    Hosté se mohli podrobněji seznámit s historií konfliktu a s dějinami stonavského hrobu prostřednictvím výstavy, kterou připravil Mgr. Marian Steffek z Dokumentačního střediska Kongresu Poláků v České republice. Stefania Piszczek ze Stonavy připomněla charakteristiky již nežijících lidí, kteří se v minulosti zasloužili o to, aby památka na polské vojáky se zachovala.

    Pořadateli akce, která se konala pod záštitou Anny Olszewské, generální konzulky PR v Ostravě byly Místní skupina PZKO ve Stonavě, Sekce regionálních dějin Hlavního výboru PZKO, Skupina polských válečných veteránů v ČR, Polská národní sekce politického hnutí COEXISTENTIA a obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s.

Uroczystość wspomnieniowa w Nawsiu / Pietní slavnost v Návsí

   W piątek 14.2.2014 r. odbyła się w Nawsiu przy pomniku straconych dokładnie przed 70. laty przez niemieckie gestapo pięciu mężczyzn uroczystość wspomnieniowa, w której udział wzięli m.in. w imieniu ruchu politycznego COEXISTENTIA i Sekcji Historii Regionu Zarządu Głównego PZKO Stanisław Gawlik, wójt gminy Lenka Husarova, działacze Miejscowego Koła PZKO, członkowie Koła Polskich Kombatantów w RC, stowarzyszenia „Rodzina Katyńska” i jabłonkowskiego Stowarzyszenia Bojowników o Wolność, a także krewni Stanisława Ruckiego z Nydku, jednego ze straconych wówczas żołnierzy polskiego podziemia. Oprócz niego byli wówczas zamordowani Jan Holeksa z Ustronia, Paweł Łabaj z Istebnej, Oskar Sztwiertnia z Wisły i Jan Cellner z Dziećmorowic.

    W imieniu Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie wiązankę kwiatów złożyła wicekonsul Marta Kovács. Przed pomnikiem straconych wystąpiła polska i czeska młodzież szkolna, odbył się apel poległych, księża zmówili modlitwę. W drugiej części uroczystości zebrani przenieśli się do Urzędu Gminnego w Nawsiu, gdzie m.in. wyświetlono krótki film przygotowany przez studio telewizyjne TV Polar, przypominające tragiczne wydarzenie z 14 lutego 1944 roku.

V pátek 14.2.2014 se konala v Návsí pietní slavnost u pomníku zavražděných přesně před 70. lety německým gestapem pěti mužů, které se zúčastnili m.j. jménem politického hnutí COEXISTENTIA a Sekce regionálních dějin Hlavního výboru PZKO Stanislav Gawlik, starostka obce Lenka Husárová, funkcionáři Místní skupiny PZKO, členové Skupiny polských válečných veteránů v ČR, sdružení „Katyňská rodina” a jablunkovského Sdružení bojovníků za svobodu, a také rodina Stanislava Ruckého z Nýdku, jednoho ze zavražděných vojáků polského odboje. Kromě něho byli tenkrát zavraždění Jan Holeksa z Ustroně, Paweł Łabaj z Istebné, Oskar Szwiertnia z Wisly a Jan Cellner z Dětmarovic.

    Jménem Generálního konzulátu PR v Ostravě květiny u pomníku položila místokonzulka Marta Kovács. U pomníku zavražděných vystoupila polská a česká školní mládež, konala se výzva zavražděných, kněží pronesli motlitbu. V druhé části slavnosti se účastníci přemístili do budovy Obecního úřadu Návsí, kde byl m.j. promítnut film připraven televizním studiem TV Polar, připomínající tyto tragické události.  

6.2.2014 r – obradowała Rada Wykonawcza COEXISTENTII

6.2.2014 – jednala Výkonná rada COEXISTENTIE

Odłożone zebranie z grudnia 2013 r. odbyło się w Czeskim Cieszynie. Obrady pod nieobecność przewodniczącego COEX prowadził pierwszy wiceprzewodniczący Józef Przywara. Informację z działalności COEX przedstawił sekretarz Rady Wykonawczej COEX, Zoltán Domonkos. Omówiono m.in. treść listów, które przesłane będą ministrowi transportu Antonínu Prachařowi i ministrowi Rady Legislacyjnej Rządu, Praw Człowieka i Równych Szans, Jiřemu Diensbierowi. Na wniosek Węgierskiej Sekcji Narodowej COEX zostały zmienione terminy zebrań centralnych organów ruchu w 2014 roku w następujący sposób: 1.3.2014 r. (sobota, godz. 10:00) – Ostrawa, Rada Republikowa + Rada Wykonawcza, 13.6.2014 r. (piątek, godz. 15:00) – Kocobędz, Rada Wykonawcza, 27.9.2014 r. (sobota, godz. 10:00) – Praga, Rada Republikowa + Rada Wykonawcza, 12.12.2014 r. (piątek, godz. 15:00) – Koberzyce, Rada Wykonawcza.

Odložená schůze z prosince minulého roku se konala v Českém Těšíně. Z důvodu nepřítomnosti předsedy COEX, jednání řídil první místopředseda COEX, Josef Przywara. Informaci o činnosti COEX sdělil tajemník Výkonné rady COEX Zoltán Domonkos. Projednán byl m.j. obsah dopisů, které budou zaslány ministrům dopravy Antonímu Prachařovi a ministrovi Legislativní rady vlády, lidských práv a rovných příležitosti Jiřímu Diensbierovi. Na návrh Maďarské národní sekce COEX byly upraveny termíny jednání ústředních orgánů hnutí v 2014 roce následovně: 1.3.2014 (sobota, 10:00 hod.) – Ostrava, Republiková rada + Výkonná rada, 13.6.2014 (pátek, 15:00 hod.) – Chotěbuz, Výkonná rada, 27.9.2014 (sobota, 10:00 hod.) – Praha, Republiková rada + Výkonná rada, 12.12.2014 (pátek, 15:00 hod.) – Kobeřice, Výkonná rada.

Uchwała z zebrania Rady Wykonawczej COEX z 6.2.2014 r.

Usnesení ze schůze Výkonné rady COEX z 6.2.2014

1) RW COEX przyjmuje do wiadomości informację sekretarza RW COEX Domonkosa z działalności COEX, / VR COEX bere na vědomí informaci tajemníka VR COEX Domonkose o činnosti COEX,

2) RW COEX stwierdza, że zadania RW są regularnie realizowane, / VR COEX konstatuje, že úkoly VR se průběžně plní,
3) RW COEX uchwala wniosek Węgierskiej Sekcji Narodowej – terminy zebrań Rady Republikowej i RW w 2014 roku, / VR COEX schvaluje návrh Maďarské národní sekce – termíny schůzí Republikové rady a VR v 2014 roce,

4) RW COEX zobowiązuje Domonkosa przekazać w terminie ustawowym sprawozdanie audytorskie za 2013 rok do biura komitetu budżetowego Izby Poselskiej Parlamentu RC, / VR COEX ukládá Domonkosovi předat v zákonném termínu auditorskou zprávu za 2013 rok kanceláři rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,

5) RW COEX zobowiązuje Domonkosa przesłać list grzecznościowy ministrowi Rady Legislacyjnej Rządu, Praw Człowieka i Równych Szans, Jiřemu Diensbierowi (wniosek Węgierskiej Sekcji Narodowej COEX) z podpisem przewodniczącego COEX w dniu 7.2.2014 r., / VR COEX ukládá Domokosovi zaslat zdvořilostní dopis ministru Legislativní rady vlády, lidská práva a rovné příležitosti Jiřímu Diensbierovi (návrh Maďarské národní sekce COEX) s podpisem předsedy COEX dne 7.2.2014,

6) RW COEX zobowiązuje Domonkosa przesłać list ministrowi transportu Antonínu Prachařowi (wniosek Polskiej Sekcji Narodowej COEX) z podpisem przewodniczącego COEX w dniu 7.2.2014 r., / VR COEX ukládá Domonkosovi zaslat dopis ministru dopravy Antonínu Prachařovi (návrh Polské národní sekce COEX) s podpisem předsedy COEX dne 7.2.2014,

7) RW COEX zobowiązuje Domonkosa przesłać list razem z załącznikiem ministrowi Rady Legislacyjnej Rządu, Praw Człowieka i Równych Szans, Jiřemu Diensbierowi (wniosek Polskiej Sekcji Narodowej COEX) z podpisem przewodniczącego COEX w dniu 21.2.2014 r., / VR COEX ukládá Domonkosovi zaslat dopis spolu s přílohami ministru Legislativní rady vlády, lidská práva a rovné příležitosti Jiřímu Diensbierovi (návrh Polské národní sekce COEX) s podpisem předsedy COEX dne 21.2.2014,

8) RW COEX zobowiązuje Madzię podpisać i przesłać list ministrowi Rady Legislacyjnej Rządu, Praw Człowieka i Równych Szans, Jiřemu Diensbierowi (wniosek Gawlika) w dniu 28.2.2014 r., / VR COEX ukládá Madziovi podepsat a zaslat dopis ministru Legislativní rady vlády, lidská práva a rovné příležitosti Jiřímu Diensbierovi (návrh Gawlika) dne 28.2.2014,

9) RW COEX zobowiązuje członków Rady Wykonawczej włączyć się aktywnie do przygotowań wyborów komunalnych w październiku 2014 r. i brać udział w rozmowach przedwyborczych w gminach, / VR COEX ukládá členům Výkonné rady aktivně se zapojit do přípravy komunálních voleb v říjnu 2014 a účastnit se předvolebních jednání v obcích,

10) RW COEX zobowiązuje Domonkosa zwołać zebranie Rady Republikowej i RW w sobotę 1.3.2014 r. do Ostrawy. / VR COEX ukládá Domonkosovi svolat schůzi Republikové rady a VR v sobotu 1.3.2014 do Ostravy.

Ryłko o stosunku PZKO z Kongresem Polaków / Ryłko

o vztahu PZKO ke Kongresu Poláků

    „Głos Ludu“ z 16.11.2013 r. zamieścił wypowiedź przewodniczącego Zarządu Głównego PZKO dotyczącą stosunku PZKO do Kongresu Polaków, które ocenia negatywnie. Ryłko powiedział m.in. „Przykro mi, że te stosunki są niezbyt dobre, ale nie wydaje mi się, że powodem tego są działania PZKO. O tym, że trzeba coś tu zmienić, mówiłem na Zgromadzeniu Ogólnym Kongresu Polaków w 2012 roku. Zresztą PZKO już dwie kadencje wcześniej zgłaszał poprawki do statutu Kongresu Polaków. Te zmiany cały czas w żaden sposób nie były brane pod uwagę, Tak samo było na ostatnim Zgromadzeniu Ogólnym. Uważam, że delegaci Zgromadzenia Ogólnego zostali oszukani, ponieważ wmówiono im, że proponuje im się kompromis. Tymczasem chodzi o kolejne przedłużenie trwającego stanu o cztery lata. Nadal uważam, że obecny system jest niesprawiedliwy i niedemokratyczny, ponieważ organizacja licząca 13 tys. członków ma na Zgromadzeniu Ogólnym KP tyle samo przedstawicieli co organizacje liczące 50 osób. Prócz tego są tam delegaci wybrani na sejmikach gminnych, którzy nie reprezentują nikogo, tylko sami siebie. Ciągle słyszymy, że to jest tak, jak w wolnych wyborach, każdy może przyjść i wybierać delegata. Ale nie można zapominać o tym, że sejmiki bywają organizowane po zebraniach członkowskich PZKO, bo inaczej na ten sejmik prawie nikt by nie przyszedł. Dlatego to jest tworzenie wirtualnej rzeczywistości i przekonywanie ludzi do czegoś, czego nie ma.“

   „Głos Ludu” z 16.1.2013 zveřejnil vyjádření předsedy Hlavního výboru PZKO týkající se vztahu PZKO ke Kongresu Poláků, které hodnotí negativně. Ryłko řekl m.j. „Je mi líto, že tyto vztahy nejsou příliš dobré, ale nezdá se mi, že je to způsobeno činností PZKO. O tom, že je nutno zde něco změnit, jsem mluvil na Valném shromáždění Kongresu Poláků v 2012 roce. Ostatně PZKO už před dvěma volebními obdobími žádalo provést změny ve stanovách Kongresu Poláků. Tato žádost po celé období žádným způsobem nebyla zohledňována. Totéž bylo na posledním Valném shromáždění. Jsem přesvědčen, že delegáti Valného shromáždění byli podvedeni, poněvadž jim bylo namluveno, že je navrhován kompromis. Zatímco jde o další prodloužení trvajícího čtyři roky stavu. Nadále jsem přesvědčen, že současný systém je nespravedlivý a nedemokratický, protože organizace, která má 13 tisíc členů má na Valném shromáždění stejný počet zástupců jako organizace, které mají 50 členů. Kromě toho jsou tam přítomni delegáti voleni na místních shromážděních (sejmiky), kteří nereprezentují nikoho, jen sami sebe. Stále slyšíme, že je to jako ve svobodných volbách, každý může se zúčastnit a volit delegáta. Ale nemůžeme zapomínat na to, že místní shromáždění často jsou pořádána po členských schůzích PZKO, protože jinak by se tohoto shromáždění nikdo neúčastnil. Proto jde o tvorbu virtuální reality a přesvědčování lidí pro to, co neexistuje.”

Pożegnania w 2013 roku / Odešli v 2013 roce

W ubiegłym roku odeszli do wieczności ludzie, społecznicy związani z naszym regionem, ale też wielu znanych osób, którzy w wyraźny sposób wpisali się w dzieje Polski, Czech, Europy i świata. / V minulém roce odešli na věčnost lidé spojeni svou aktivitou s našim regionem, ale také mnoho známých osob, kteří se výrazně zapsali do dějin Polska, Česka, Evropy a světa. W 2014 roku zmarli: Józef Glemp (83), prymas Polski w latach 1981-2009, Margaret Thatcher (87), premier Wielkiej Brytanii w latach 1979-1990, Tadeusz Mazowiecki (86), pierwszy po II wojnie światowej niekomunistyczny premier Polski, Sławomir Mrożek (83), wybitny polski pisarz i dramaturg, Edmund Niziurski (88), pisarz książek dla młodzieży, Vladimír Čech (61), popularny aktor czeski, Jan Chmiel (70), poeta, pisarz ludowy, popularyzator gwary ludowej, Leon Miękinia (83), inicjator powstania Książnicy Cieszyńskiej,

Stanisław Wałach (92) – Śmiłowice, inż. Franciszek Danel (72) – Hawierzów-Błędowice, Anna Bockowa (91) – Trzyniec, Erwin Wala (70) – Hawierzów, aktywny działacz klubu sportowego w Suchej Górnej, Danuta Kaimowa (77) – Trzyniec, Leopold Morawiec (88) – Czeski Cieszyn, Paweł Mrózek (89) – Trzyniec-Leszna Dolna, Leon Mikula (86) – Czeski Cieszyn, sercem górnosuszanin, Elżbieta Harok (88) – Stonawa, zamieszkała w Hawierzowie-Szumbarku, Helena Baronowa (89) – Trzyniec, Kinga Grygowa (73) – Trzyniec-Końska, Franciszek Zuber (79) – Wędrynia, Marta Brodowa – Tyra, Józef Niemiec (88) – Stonawa, emerytowany nauczyciel, działacz MK PZKO, Wanda Byrtusowa – Jabłonków-Biała, Erwin Ściskała (80) – Olbrachcice, Maria Święcicka (97) – Trzyniec, Bronisława Tarabowa (77) – Sucha Górna, Henryk Michalski (60) – Bogumin-Zabłocie, działacz COEXISTENTII, inż. Tadeusz Chrobok – Karwina, Leon Bulat (70) – Karwina-Nowe Miasto, Helena Drózdowa – Bystrzyca, Erwin Gałęziok (78) – Cierlicko, Alfons Glombek (84) – Stonawa, Karol Baron (88) – Hawierzów-Żywocice, Emilia Paszowa (91) – Czeski Cieszyn, Janina Brzeżańska (73) – Karwina-Raj, Otto Glac (68) – Stanisłowice, mgr. Krystyna Byrtus (69) – Czeski Cieszyn, Elżbieta Hanzlowa (80) – Karwina-Granice, Janina Paździora (91) – Ustroń, Maria Folwarczna (93) – Czeski Cieszyn, Maria Michejdowa (92) – Karwina, Irena Maroszowa (64) – Karwina, Gustaw Martynek (71) – Bystrzyca, Józef Böhm (82) – Karwina-Granice, chórzysta „Hejnał-Echo”, Marie Balcorová (89) – Czeski Cieszyn, Stanisław Bura (61) – Sucha Górna, Stanisława Jonsztowa (66) – Czeski Cieszyn, Rodolf Podola (74) – Karpętna, Krystyna Kubiczek (70) – Czeski Cieszyn, aktorka Teatru Lalek Bajka, Barbara Kozieł (87) – Ropica, Maria Motykowa (96) – Oldrzychowice, Pawełka Kubicowa (91) – Hawierzów-Błędowice, Jakub Marcol (86) – Rychwałd, Anna Adamkowa (100) – Czeski Cieszyn, Anna Rygulska (86) – Czeski Cieszyn, Erwin Sznapka – Karwina-Raj, ks. Bolesław Czesław Chroboczek, OFM Conv. (83) – Sucha Górna, Władysława Kaletowa (83) – Gródek, Jadwiga Staniowa (56) – Czeski Cieszyn, Helena Suszkowa (80) – Nawsie, Helena Szuścik (83) – Wędrynia, Franciszek Kufa (84) – Mosty koło Jabłonkowa, Bronisława Wacławikowa (85) – Karwina-Nowe Miasto, Wilhelm Weiser (84) – Sucha Górna, mgr Jan Matula (90) – Żuków Dolny, profesor Średniej Szkoły Ekonomicznej w Czeskim Cieszynie, Jan Kuźma (62) – Trzyniec, Helena Przeczkowa (85) – Trzyniec-Guty, Elżbieta Przeczek (90) – Hawierzów-Szumbark, Elżbieta Lasek (85) – Sucha Średnia, Franciszek Piwko (80) – Cierlicko, Wanda Hruba (82) – Trzyniec-Kanada, Anna Pieczonkowa (91) – Karwina-Raj, Jana Kloza (85) – Olbrachcice, Zofia Włosokowa (58) – Cierlicko Górne, dyrektorka przedszkola, działaczka PZKO, Anna Brózdowa (83) – Oldrzychowice, Helena Cyżowa (84) – Hawierzów-Błędowice, Krystyna Josiek (73) – Trzyniec-Dolna Leszna, Jadwiga Urszula Branna (63) – Czeski Cieszyn-Mosty, Teodor Pawlas (91) – Hawierzów, inż. Bohdan Kubiński (54) – Leszna Dolna, Maria Fujtikowa (90) – Hawierzów, Olga Kożusznikowa (86) – Hawierzów, Władysław Kupczyk (88) – Karwina-Nowe Miasto, Agnieszka Ormaniec (93) – Czeski Cieszyn, Józef Macura (79) – Trzyniec-Łyżbice, Antoni Podstawka (81) – Marklowice, Marta Gajdzicowa (96) – Czeski Cieszyn, Maria Cechlowa (87) – Karwina-Nowe Miasto, Jerzy Zientek (98) – Śmiłowice, Agnieszka Siwek (81) – Sucha Górna, Marta Josiekowa (80) – Ropica, Anna Zientek (88) – Śmiłowice, Elżbieta Sztułowa (94) – Darków, Tadeusz Mandrysz, Jadwiga Drobisz (87) – Czeski Cieszyn, Marie Laliková (77) – Wędrynia, Adolf Balon (83) – Ropica i Czeski Cieszyn, vinż. Zbigniew BIłko (48) – Hawierzów-Podlesie, Bronisława Prengel (87) – Czeski Cieszyn, Alicja Chlebowczykowa (81) – Olbrachcice, Wanda Czechowa (81) – Cierlicko, Irena Starostová (83) – Czeski Cieszyn, Petr Hlubek (63) – Sucha Średnia, Eduard Biłko (73) – Hawierzów-Podlesie, Daniela Wajner-Plevíková (65) – Czeski Cieszyn, Marian Pilch (45) – Bystrzyca, Anna Chodurowa – Hawierzów-Żywocice, Zbigniew Wygrys (67) – Czeski Cieszyn, Anna Bubikowa (86) – Olbrachcice, Józef Kufa (89) – Jabłonków, Eva Lorencová (79), Alojzy Wacławek (81) – Leszna Dolna, Krystyna Dudzikowa (93) – Karwina-Nowe Miasto, Hildegarda Kolasa (90) – Czeski Cieszyn, Helena Rakowska – Trzyniec-Taras, Doc. Ing. Miroslav Chocholáč, CSc. – Gnojnik, Zbigniew Ożóg – Skrzeczoń, Henryka Pawlas (85) – Czeski Cieszyn Anna Nowakowa (87) – z Nawsia, zamieszkała w Kocobędzu, Bronisław Farnik (68) – Olbrachcice, Anna Ruskowa (90) – Karwina-Nowe Miasto, Emilia Kurzeja (72) – Sucha Górna, Bruno Rygiel (88) – Karwina-Nowe Miasto, profesor Uniwersytetu Śląskiego w Cieszynie, kompozytor, dyrygent, Irena Hliśnikowska (86) – Trzyniec-Podlesie, Wilhelm Mikula (86) – Czeski Cieszyn, Leopold Danel (73) – Karwina-Nowe Miasto, Józef Miczka (60) – Tyra, Josef Hanus (70) – Karwina-Raj, inż. Paweł Gajdacz (74) – Trzycież, Maria Febrowa (82) – Olbrachcice, Emilia Roboszowa (82) – Darków, Ludmiła Kiedroniowa (91) – rodem z Karwiny, zamieszkała w Ostrawie, Anna Boszczyková (80) – Czeski Cieszyn, Wanda Tomanowa (84) – Datynie Dolne,  inż. Czesław Kocur (72) – Hawierzów-Błędowice, Anna Mitońska (89) – Koszarzyska, Otto Liszok (70) – Karwina-Nowe Miasto, inż. Josef Pindur (82) – Rzeka, Henryk Oczadły (68) – Ropica, Jan Turoń (84) – Bystrzyca, František Hübner (69) – Karwina-Granice, Antonín Bialoň (87) – Olbrachcice, Pawełka Brózdowa (87) – Żuków Dolny, inż. Bogusław Młynek (79) – Gródek, Bogusław Tacina (74) – Nawsie, MUDr. Jan Möhwald – Orłowa, Erich Motloch (89) – Stonawa, Anna Witalowa (82) – Hawierzów-Sucha, Maria Wrożynowa (89) – Bogunim, Gertruda Szarowska-Cedivodová (98) – Czeski Cieszyn, Franciszek Filipek (81) – Piotrowice, Tadeusz Macura (83) – Hawierzów-Sucha, Stanisław Broda – Tyra, prezes MK PZKO, Danuta Tomiczkowa (72) – Sucha Górna, Jerzy Sikora (56) – Nawsie, Marjánna Kuśowa (84) – Czeski Cieszyn, Maria Przybyłowa (83) – Żuków Dolny, Zbigniew Bajger (66) – Hawierzów-Podlesie, Jan Przywara (91) – Cierlicko Dolne, inż. Jan Smelík (80) – Orłowa, Antoni Nożka (79) – pochodzący z Łąk, Czeski Cieszyn, inż. Józef Orszulik (90) – Sucha Górna, prezes Stowarzyszenia Emerytów i Rencistów Polskich w RC, Helena Śmiejowa (74) – Karwina-Frysztat, Julia Chroboczkowa (84) – Sucha Górna, Marta Marcinkowa (90) – Czeski Cieszyn, Olga Chodurowa (85) – Bystrzyca, Józef Gaś (99) – Sucha Górna, Ewa Kantorowa (84) – Gródek, Irena Suchankowa (83) – Czeski Cieszyn, Wanda Sznapkowa (78) – Karwina-Stare Miasto, mgr. Henryka Göbel – Czeski Cieszyn, emerytowany nauczyciel Polskiego Gimnazjum w Czeskim Cieszynie, Maria Wałoszkowa (83) – Olbrachcice, Rudolf Górecki (74) – Karwina-Granice, Bruno Suchanek (94) – Olbrachcice, Łucja Franek (78) – Czeski Cieszyn, dyrektorka szkoły podstawowej w Sibicy, Irena Molenda (85) – Olbrachcice i Oldrzychowice, Anna Kiszka – Sucha Górna, Franciszka Kuboniowa (89) – Olbrachcice, Ludwik Ciompa (75) – Hawierzów-Szumbark, Józef Raszka (84) – Czeski Cieszyn-Żuków, Anna Kafkowa (94) – pochodząca z Karwiny, Hawierzów, Bronisława Gałuszka (86) – Cierlicko Górne, Elżbieta Kalnikowa (89) – Karwina-Granice, Zofia Tomanowa.    

Z ostatniej chwili: Zimowe Igrzyska Olimpijskie / Aktuálně: Zimní olympijské hry v Soči

ZIO w Soczi były bardzo pomyślne dla reprezentacji, jak Polski, tak Czech. „Jesteśmy wszyscy zadowoleni. Sześć medali to tyle co w Vancouver, ale aż cztery z najcenniejszego kruszcu, co jest rekordem.” – stwierdził Apoloniusz Tajner, szef polskiej misji olimpijskiej. Najbardziej utytułowanym sportowcem w historii zimowych igrzysk został norweski biatlonista Ole Einer Bjoerndalen. W Soczi zdobył dwa złote medale, powiększając swój dorobek do 13 medali: 8 złotych, 4 srebrnych i 1 brązowego. / ZOH v Soči byly velmi úspěšné jak pro reprezentanty Polska, tak Čech. „Všichni jsme spokojeni. Šest medailí je stejný počet jako ve Vancouver, ale až čtyři jsou z nejcennějšího kovu, což je rekord.” – řekl Apoloniusz Tajner šéf polské olympijské mise. Největší počet titulů v historii zimních olympiád získal norský biatlonista Ole Einer Bjoerndalen. V Soči vybojoval dvě zlaté medaile a zvětšil tímto svou bilanci na 13 medailí: 8 zlatých, 4 stříbrné a 1 bronzový.

Wyniki / Výsledky (klasyfikacja narodów / pořadí národů): 1. Rosja / Rusko (13-11-9), 2. Norwegia / Norsko (11-5-10), 3. Kanada / Norsko (10-10-5), 4. Stany Zjednoczone / USA (9-7-12), 5. Holandia / Holandsko (8-7-9), ... 11. Polska / Polsko (4-1-1), 15. Republika Czeska / Česká republika (2-4-2), 21. Słowacja / Slovensko (1-0-0)

Polska / Polsko – złote medale: Kamil Stoch – 2 x (skoki narciarskie na skoczni normalnej / skoky na lyžích na normálním můstku, skoki narciarskie na skoczni dużej / skoky na lyžích na velkém můstku), Justyna Kowalczyk (bieg narciarski na 10 km stylem klasycznym / běh na lyžích na 10 km klasicky), Zbigniew Bródka (zawody w łyżwiarstwie szybkim na 1,5 km), srebrny medal: Katarzyna Bachleda-Curuś, Luiza Złotkowska, Katarzyna Woźniak, Natalia Czerwionka (zawody drużynowe w łyżwiarstwie szybkim kobiet na 2,4 km / rychlobruslení družstev žen na 2,4 km), brązowy medal: Zbigniew Bródka, Jan Szymański, Konrad Niedźwiedzki (zawody drużynowe w łyżwiarstwie szybkim na 3,2 km / rychlobruslení družstev můžů na 3,2 km).

Republika Czeska / Česká republika – złote medale: Eva Samková (snowboardcross), Martina Sábliková (zawody w łyżwiarstwie szybkim na 5 km / rychlobruslení na 5 km), srebrne medale: Martina Sábliková (zawody w łyżwiarstwie szybkim na 3 km / rychlobruslení na 3 km), Ondřej Moravec (biatlon – bieg pościgový / biatlon – dostihový závod), Gabriela Soukalová (biatlon – bieg masowy / biatlon – hromadný běh), Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup, Ondřej Moravec (biatlon – sztafeta mieszana / biatlon – smíšená štafeta), brązowe medale: Jaroslav Soukup (biatlon – sprint / biatlon - sprint), Ondřej Moravec (biatlon – bieg masowy / biatlon – hromadný běh).

Słowacja / Slovensko – złoty medal: Anastasia Kuzmina (biatlon – 7,5 km).

Sukces Adama Ondrucha / Adam Ondruch sikere / Úspěch

Adama Ondrucha

Wielki sukces osiągnęli na styczniowym wytrzymałościowym biegu górskim na Łysą Górę w Beskidach zawodnicy Klubu Sportowego X-Trail Orłowa, którego przewodniczącym jest Adam Ondruch, absolwent Gimnazjum Polskiego w Karwinie. Ondruch razem z Oldřichem Kokošem w bieżącym roku zwyciężyli w biegu dwójek. Chodziło o trzeci rocznik, brać udział mogą w nim jak osoby indywidualne, ale również dwójki, które po ubiegnięciu określonego odcinka zmieniają się jak w sztafecie. Na zdjęciach Adam Ondruch na czele biegu i na podium zwycięzców razem z Oldřichem Kokošem. / Nagy sikert értek el az Orlová X-Trail sportklub versenyzői a januárban a Beszkidekben megtartott kitartást igénylő hegyi futóversenyen, a sportklub elnöke Adam Ondruch az egykori Karvinái Lengyel Gimnáziumban végzett diák. Ondruch idén Oldřich Kokoš-sal együtt megnyerte a párosok versenyét. Már a harmadik évfolyamról volt szó, részt vehetnek egyéni versenyzők valamint párosok is, ezeknél a megfelelő szakasz lefutása után ugyanúgy váltanak mint a stafétában. A fényképeken Adam Ondruch látható a futómezőny élén, valamint Oldřich Kokoš-sal együtt a győzelmi emelvényen. / Velkého úspěchu dosáhli na lednovém vytrvaleckém horském běhu na Lysou Horu v Beskydech závodníci Sportovního klubu X-Trail Orlová, jehož předsedou je Adam Ondruch, absolvent Polského gymnázia v Karviné. Ondruch společně s Oldřichem Kokošem letos zvítězili v závodě dvojic. Jednalo o třetí ročník, účastnit se ho mohou jednak jednotlivci, ale také dvojice, které se po uběhnutí příslušného úseku vystřídají jako ve štafetě. Na fotografiích Adam Ondruch v popředí běhu a na stupních vítězů společně s Oldřichem Kokošem.

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy /  adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / ul. Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman (redaktor naczelny / šéfredaktor), Zoltán Domonkos, Józef Toboła, Władysław Drong, Stanisław Gawlik, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 27.2.2014, treść numeru zamieszczona na stronach internetowych www.coexistentia.cz, w formie drukowanego zeszytu gazeta jest przekazywana instytucjom i archiwom, czytelnikom wyłącznie na zamówienie / obsah čísla zveřejněn na webových stránkách www.coexistentia.cz, v tištěné podobě noviny jsou poskytovány institucím a archívům, čtenářům pouze na objednávku