Wiadomości

********************************************************************************************************************

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

6 – 6/2006 (7.9.2006 r.)

Gazeta członków Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota

A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

********************************************************************************************************************

Zebranie zarządu Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota, połączone ze spotkaniem z działaczami Ruchu w gminach, 17.7.2006 r. , Czeski Cieszyn, Komenskiego 4, salka posiedzeń Kongresu Polaków w RC / Schůze výboru Polské národní sekce politického hnutí Coexistentia-Soužití, spojená se setkáním s funkcionáři Hnutí z obcích, 17.7.2006, Český Těšín, Komenského 4, zasedací místnost Kongresu Poláků v ČR, od lewej / zleva: Alfred Kołorz, Józef Pietrus, Franciszek Jeżowicz, Piotr Żabiński, Stanisław Przyhoda, Edward Zaleski, Paweł Wania, Jadwiga Karolczyk, Władysław Drong (zdjęcie / foto: Józef Toboła)

TREŚĆ PISMA / OBSAH NOVIN

Kolejny numer „WTZ” zamieszcza informacje z działalności organów centralnych i Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota. Zawiera również materiały z archiwum – dziś zamieszczamy referat wygłoszony przez posła Parlamentu Europejskiego Árpada Duka Zólyomi na seminarium międzynarodowym, które organizowała OWUP Koexistencia w Pradze w dniu 17.12.2015 r. Zamieszczamy również przyczynki działaczy Węgierskiej Sekcji Narodowej ze wspomnianej konferencji. Następny numer będzie poświęcony przede wszystkim udziałowi Wspólnoty w wyborach komunalnych 20.-21.10.2006 r. Numer ukaże się na początku października. / Další číslo „WTZ” zveřejňuje informace o činnosti ústředních orgánů a Polské národní sekce politického hnutí Coexistentia-Soužití. Obsahuje také materiály z archívu – dnes zveřejňujeme referát poslance Evropského parlamentu, Árpáda Duka Zolyomiho z mezinárodní konference pořádané OPS Koexistencia v Praze dne 17.12.2005. Zveřejňujeme také příspěvky členů Maďarské národní sekce z této konference. Příští číslo bude z velké částí věnováno účastí Soužití v komunálních volbách 20-21.10.2006. Číslo vyjde začátkem října.

rada redakcyjna / redakční rada

PAROUBEK – TOPOLÁNEK ?

Kto właściwie wygrał wybory parlamentarne w czerwcu 2006 r.? Kto będzie rządzić w Republice Czeskiej – Jiří Paroubek i ČSSD lub Mirek Topolánek i ODS? Albo czekają nas przedterminowe wybory? Trzy miesiące po wyborach wybrano tylko tymczasowego przewodniczącego Izby Poselskiej.

Kdo vlastně vyhrál parlamentní volby v červnu 2006? Kdo bude vládnout v České republice – Jiří Paroubek a ČSSD nebo Mirek Topolánek a ODS? Nebo nás čekají předčasné volby? Tři měsíce po volbách byl zvolen pouze prozatímní předseda Poslanecké sněmovny.

Wyniki wyborów do Izby Poselskiej Parlamentu RC z 2.-3.6.2006 r. na Zaolziu

SNK ED – 1. Tadeusz Wantuła

SNK ED – 2. Zdzisław Wantuła

SNK ED – 3. Tadeusz Siwek

Uroczystości w Mirowie / Slavnosti v Mírově

W sobotę 10.6.2006 r. odbyły się na cmentarzu w Mirowie nad mogiłami Jánosa Esterházyho i przeszło 500 Polaków, uroczystości wspomnieniowe. Okazją była rocznica urodzin węgierskiego polityka i humanisty. O imprezie poinformował „Głos Ludu” – gazeta Polaków w Republice Czeskiej („Wspólnota uczciła pamięć 500 Polaków”). Wspólnotę reprezentowali inż. Tadeusz Toman, István Fucsik, JUDr György Némes i inż. Stanisław Przyhoda. W uroczystościach brali udział goście z Węgier i Słowacji oraz gospodarze gminy na czele z wójtem Jaromírem Jílkiem. Przemówienie w imieniu Wspólnoty wygłosił w języku polskim Tadeusz Toman. / V sobotu 10.6.2006 se konaly na hřbitově v Mírově, nad hrobem Jánose Esterházyho a přes 500 Poláků, vzpomínkové slavnosti u příležitosti výročí narození maďarského politika a humanisty. O slavnostech informoval „Głos Ludu” – tiskovina Poláků v České republice. Soužití reprezentovali na slavnostech Ing. Tadeusz Toman, István Fucsik, JUDr. György Namés a Ing. Stanislav Przyhoda. Přijeli hosté z Maďarska a ze Slovenska a místní občané se starostou Jaromírem Jílkem. Projev jménem Soužití přednesl v jazyce polském Tadeusz Toman.

Przemówienie: „Niech żywi nie tracą nadziei i przed Narodem niosą oświaty kaganiec. A kiedy trzeba, na śmierć idą po kolei, jak kamienie przez wroga rzucane na szaniec. Spotykamy się w wiosce Mirów, na więziennym cmentarzysku, przed pomnikiem pomordowanych, by uczcić pamięć bohaterów wielu narodów, którzy w ubiegłym stuleciu zginęli tu z rąk oprawców ówczesnych reżymów. Zbieramy się, by przypomnieć sobie i przekazać potomnym, czym kierowali się ówcześni mordercy, którzy często bez sądów więzili i posyłali na śmierć niewinne ofiary tylko dlatego, że byli innej narodowości, innej wiary czy przekonania politycznego. Należy się zastanowić, kto wychował ówczesnych ciemięzców, morderców, kto dał im prawo nienawidzić inne narody, prawo nienawiści człowieka do człowieka? Gdzie podziała się u nich godność ludzka. Trzeba się również dziś zastanowić, czy w ostatecznej mierze staramy się zapobiegać rozprzestrzenianiu się zła, czy robimy wszystko, by wychowywać naszych obywateli w miłości do bliźnich, wzajemnemu zrozumieniu, tolerancji, zgodzie, poszanowaniu do innych narodów i narodowości, żyjących w tym kraju. Apelujemy, niechaj i tutaj prawo prawem jest, a sprawiedliwość niechaj zawsze sprawiedliwością będzie. Tu na więziennym cmentarzu, na wzgórzu koło pomnika hrabiego Jánosa Esterházyego, demokraty, posła wielu krajów, syna ojca-Węgra i matki-Polki, z dala od ojczystych stron spoczywają prochy ponad 500 pomordowanych Polaków. Ich nazwiska wyryte są na tabliczkach koło pomnika dlatego, że siepacze nawet grobów im nie ufundowali. Przechodniu, powiedz Polsce i na Węgrzech, w kraju nad Dunajem, Wisłą czy Olzą, że tu spoczywają ich synowie! Przeminęły lata a myśmy zostali. Burzą dziejów nie dali się zgnieść. Sztandar wiary co w ręce Ojcowie nam dali – to nasz honor, to chwała, to cześć. Dziś z honorem i ze czcią składamy tu kwiaty. Kłaniamy się Bohaterom, którzy za nas złożyli cenę najwyższą, żebyśmy my mogli żyć. Dlatego nie zapominajmy na czasy minione, lecz żyjmy w zgodzie i wzajemnej miłości. Wam Bohaterowie, za trudy i poświęcenie, dziękuję w smutku. Cześć Waszej Pamięci!”

Obradował Konwent Polskiej Sekcji Narodowej / Jednal Konvent Polské národní sekce

Konwent odbył się w czwartek 8.6.2006 r. w salce posiedzeń Kongresu Polaków w RC w Czeskim Cieszynie. W programie obrad była ocena pracy przedstawicielstw gminnych oraz przygotowanie Ruchu do zbliżających się wyborów komunalnych, m.in. powołanie sztabu wyborczego i przyjęcie priorytetów programowych. Sprawozdanie z działalności wygłosił przewodniczący PSN, Władysław Niedoba. Obszerną część swego referatu poświęcił omówieniu pracy działaczy Wspólnoty w gminach. Powiedział m.in. „Nie chcę oceniać pracy naszych radnych w gminach. Wspólnota bowiem nie działa z biur partyjnych i nie rozdziela zadań, licząc na doświadczenie naszych działaczy. Jedynym zadaniem Was, przedstawicieli w gminach, jest, abyście po zakończeniu kadencji mogli swoim wyborcom spojrzeć prosto w oczy i powiedzieć, że dobrze broniliście interesów polskości w swoim okręgu wyborczym”. W dalszej części obrad przyczynki dyskusyjne przedstawili radni z Ropicy – Paweł Wania, Lutyni Dolnej – inż. Józef Toboła i Cierlicka – Mgr. Barbara David. Powołano poszerzony sztab wyborczy, w skład którego wchodzą z ramienia PSN – inż. Wiesław Sikora (przewodniczący sztabu wyborczego), inż. Tadeusz Toman, Władysław Drong, inż. Józef Toboła, JUDr Eugeniusz Kiedroń i inż. Józef Pietrus. Do końca czerwca działacze w gminach zakończą kompletowanie list wyborczych. W miastach, jak Karwina i Hawierzów, Wspólnota liczy na współpracę z SNK ED. Uchwalono, z drobnymi poprawkami, priorytety programowe. Poprawki były związane z koniecznością włączenia do programu punktów dotyczących znowelizowanej ustawy o gminach i podkreślenie konieczności ratyfikacji przez Republikę Czeską Europejskiej Konwencji o Ochronie Języków Regionalnych lub Mniejszościowych. W dyskusji podjęto temat wyborów parlamentarnych. Przyjęto uchwałę nt. konieczności pilnego zwołania tzw. grupy „3x3”. Działacze Wspólnoty krytycznie ocenili działalność Kongresu Polaków w kampanii wyborczej, przede wszystkim zaś fakt nie zaakceptowania wniosków Wspólnoty w sprawach personalnych i wysunięcie kandydatów przez Wspólnotę nie zaaprobowanych. „Głos Ludu” zamieścił o Konwencie dwa artykuły – przed obradami „Posiedzenie Konwentu Wspólnoty” (10.6.2006 r.) i po obradach „Wybory samorządowe – powód do mobilizacji”.

Ve čtvrtek 8.6.2006 se konal v Českém Těšíně Konvent Polské národní sekce. Zhodnotil práci zastupitelů v obcích a jednal o přípravě Hnutí na komunální volby – zvolil volební štáb a přijal programové priority. Zprávu o činnosti přednesl předseda sekce, Vladislav Niedoba (...). Diskusní příspěvky přednesli zastupitelé z Ropice, Dolní Lutyně a Těrlicka. Byl zřízen volební štáb. Funkcionáři v obcích ukončí do konce června kompletaci kandidátních listin. Ve velkých městech Hnutí počítá na spolupráci s SNK ED. Byly schváleny, s malými změnami, programové priority. Změny souvisely s nutnosti uvedení do souladu programu Hnutí s novelizací zákona o obcích a zdůraznění nutnosti ratifikace Českou republikou Evropské úmluvy o ochraně regionálních a menšinových jazyků. V diskusi bylo projednáno téma parlamentních voleb. Bylo přijato usnesení o nutnosti urychleného svolání tzv. skupiny „3x3” (Soužití, Kongres Poláků, PZKO). Funkcionáři Soužití kriticky zhodnotili činnost Kongresu Poláků v předvolební kampani, především skutečnost neakceptování personálních návrhů Soužití a kandidování neakceptovatelných kandidátů. „Głos Ludu”” zveřejnil o jednání dva články.

Umowa o współdziałaniu z SNK ED / Smlouva o součinnosti s SNK ED

Dnia 13.5.2006 r. była podpisana umowa o współdziałaniu w wyborach komunalnych 2006 między ruchem politycznym Coexistentia i partią polityczną SNK Europejscy Demokraci. Umowę podpisali prezesi obu organizacji, Jana Hybášková (SNK ED) i László Kocsis (COEX). Współpraca ma dotyczyć jak programu wyborczego, tak spraw organizacyjnych. Strony umawiające się uzgodniły zgłosić w Karwinie, Hawierzowie, ewentualnie innych miastach koalicyjną listę wyborczą. Wspólnota i SNK ED zobowiązały się aktywnie działać w kampanii przedwyborczej. SNK ED zapewni sfinansowanie ulotek i propagację w prasie regionalnej. Wspólnota będzie propagować listy koalicyjne w mediach mniejszości narodowych i na imprezach stowarzyszeń mniejszości narodowych. / Dne 13.5.2006 byla podepsána smlouva o součinnosti v komunálních volbách 2006 mezi politickým hnutím Coexistentia (COEX) a politickou stranou SNK Evropští demokraté (SNK ED). Smlouvu podepsali předsedové obou organizací (...). Spolupráce se týká jak volebního programu, tak organizačních záležitostí. Smluvní strany se dohodly přihlásit koaliční kandidátní listinu v Karviné, Havířově, případně v jiných městech. SNK ED zajistí profinancování letáků a propagaci v regionálním tisku. Soužití bude propagovat koaliční kandidátní listiny v národnostním tisku a na akcích občanských sdružení národnostních menšin.

List w sprawie umowy międzynarodowej

Józef Staniek, członek stałej Komisji Polonijnej przy Europejskiej Unii Wspólnot Polonijnych i Edward Kieyne, przewodniczący Krajowego Zrzeszenia Organizacji Polskich w Północnej Nadrenii Westfalii przekazali 20.4.2006 r. list na ręce Ministerstwa Spraw Zagranicznych Rzeczypospolitej Polskiej Stefana Mellera, i dla informacji prezydenta RP Lechowi Kaczyńskiemu, w sprawie przystąpienia do opracowania a następnie wynegocjowania przez Ministerstwo Spraw Zagranicznych RP z rządami Republiki Federalnej Niemiec i Republiki Czeskiej nowych umów międzynarodowych, które zgodnie z ustaleniami Konwencji Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych skutecznie chroniłyby prawa narodowe społeczności polskich w obu krajach. Autorzy listu w uzasadnieniu piszą m.in. „Przed sześciu laty RP ratyfikowała umowę międzynarodową – Konwencję Ramową Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych. W deklaracji interpretacyjnej do tej konwencji rząd polski zobowiązał się do zawierania międzynarodowych umów bilateralnych, które chroniłyby Polaków w krajach ościennych. Po ratyfikacji tych umów (...) przedstawiciele polskich mniejszości zwracali uwagę polskim politykom na konieczność natychmiastowego zawarcia umów ochronnych ze względu na zagrożenie tożsamości oraz bytu narodowego ludności polskiej w krajach ościennych przez postępujące wynaradawianie. W tym samym czasie przewodniczący Stałej Komisji Polonijnej przy EUWP w Londynie i zarazem jej Honorowy Prezydent śp. prof. Józef Szkopjak, wielokrotnie apelował do władz polskich, szczególnie do MSZ, o wdrożenie ustaleń ww. umowy międzynarodowej i skierował do MSZ w imieniu (...) m.in. Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Coexistentia w RC projekty umów ochronnych, opracowane przez te organizacje. Wymiernym efektem starań było tylko opracowanie przez Senat fasadowego, nie skonsultowanego z Polonią, rządowego programu współpracy z Polonią i Polakami za granicą z 2002 roku. Reakcja MSZ ograniczała się natomiast w zasadzie do odpowiedzi typu: „chociaż sytuacja społeczności polskich w krajach sąsiednich nie jest w pełni zadawalająca, to przyczyną istniejących problemów nie jest niedostatek bazy prawnej...” W obowiązkowym raporcie z 2002 roku ww. Konwencji władze polskie stwierdziły wręcz, że zawierając z sąsiadami ponad 10 lat wcześniej traktaty o przyjaźni już wtedy wypełniły zobowiązania względem Rodaków w krajach ościennych. Ten niezgodny z prawdą raport skłonił EUWP do wystosowania démarsche do Sejmu i Senatu w sprawie nieprzestrzegania przez RP Konwencji. Na powyższe démarsche wpłynęła tylko jedna rzeczowa odpowiedź. Było to stanowisko Klubu Parlamentarnego Prawo i Sprawiedliwość (....). Szanowny Panie Ministrze, obecnie – kiedy ster państwa w Polsce znajduje się wreszcie w rękach sił narodowych, czas aby RP poważnie podeszła do zasady zakazującej w krajach Unii Europejskiej dyskryminacji mniejszości narodowych (...)”.

W związku z faktem wysłania listu działacze ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota byli zaproszeni do Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie (w spotkaniu wzięli udział Wiesław Sikora, Władysław Niedoba i Józef Toboła). Konsulat chciał poznać stanowisko Wspólnoty w tej sprawie. Jednak temat spotkania zaskoczył działaczy Wspólnoty, jako że autor listu nie poinformował kierownictwa PSN Wspólnoty o treści listu ani o fakcie wysłania listu. Dlatego uzgodniono, że Wspólnota przedstawi stanowisko na piśmie. Konsul stwierdził, że uznaje zasadę prawa do demokratycznego wyrażania opinii przez wszystkie organizacje polonijne, podkreślił jednak, że partnerem władz polskich jest Kongres Polaków w RC.

Przewodniczący PSN Wspólnoty zwołał nadzwyczajne zebranie działaczy PSN, na którym przedstawiono meritum sprawy i zredagowano list do Konsula Generalnego RP w Ostrawie. Przedstawiamy jego treść: „Do kopii pisma otrzymanego z Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie dnia 15.5.2006 r., które podpisał pan dr Józef Staniek, członek Stałej Komisji Polonijnej przy EWUP oraz dr Edward Kieyne, przewodniczący Krajowego Zrzeszenia Organizacji Polskich w Północnej Nadrenii Westfalii stwierdzamy, co następuje: 1) Dr Józef Staniek otrzymał w 2000 roku upoważnienie, aby reprezentował w Warszawie wobec władz RP żywotne sprawy dotyczące działań Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota. Dotąd każdy krok dr Józef Staniek konsultował z kierownictwem PSN Ruchu. Ostatnim dokumentem, który upoważniał pana dr Józefa Stańka do działań było pismo z dnia 3.11.2005 r., w którym zostało uzgodnione, że dr Józef Staniek będzie wobec nowo wybranych władz RP prezentował stanowisko PSN Ruchu, 2) Faktem jest, że treść pisma wysłanego do Ministra Spraw Zagranicznych RP nie była konsultowana z kierownictwem PSN Ruchu. Jednakowoż musimy stwierdzić, iż treść pisma w swoim merytorycznym charakterze opiera się na faktach, ponieważ w działaniach w latach 2000-2004 wzmiankowanych w piśmie uczestniczyli działacze naszego Ruchu, 3) W związku z powyższym wierzymy, iż obecne władze RP przychylnie ustosunkują się do propozycji i monitów, które w piśmie są poruszane. Z poważaniem, Władysław Niedoba, przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota, Czeski Cieszyn, 25.5.2006 r.”.

Działania podejmowane przez Józefa Stańka są przez Wspólnotę wspierane, natomiast konkretna treść i forma podejmowanych działań nie była uzgodniona. PSN uznała je za nietaktyczne i podjęte w nieodpowiednim czasie. Wspólnota jest zdania, że nie można łączyć problematyki autochtonicznej ludności Zaolzia i Polonii Nadrenii Westfafii w Niemczech. Nie ma też zgody na próby uwikłania Wspólnoty w konflikty polityczne w Macierzy. Przede wszystkim zaś stwierdzono, że wszelkie listy pisane w imieniu Wspólnoty muszą być uprzednio konsultowane z kierownictwem Ruchu. Temat ten zainteresował redakcję „Głosu Ziemi Cieszyńskiej”, który ukazuje się po polskiej stronie Olzy („Dyskryminacja – jest, czy nie?”, GZC, 7.7.2006 r.)

Polska Sekcja Narodowa przed wyborami komunalnymi / Polská národní sekce před komunálními volbami

W poniedziałek 17.6.2006 r. obradował zarząd Polskiej Sekcji Narodowej (PSN). Zebranie prowadził prezes sekcji, Władysław Niedoba. Jedynym punktem obrad było organizacyjne przygotowanie list kandydackich tak, aby była spełniona ustawa nr 491/2001 Dz. U. o wyborach do przedstawicielstw gminnych. W obradach brali udział pełnomocnicy gminni. Odpowiedzialną za kontakt z prezesem Ruchu jest członek PSN, Jadwiga Karolczyk.

W terminie 15.8.2006 r. do godz. 16.00 ruch polityczny Coexistentia-Soužití-Wspólnota (COEX) zgłosił kompletne listy kandydackie w Jabłonkowie (21), Bukowcu (15), Piosku (9), Milikowie (13), Nawsiu (15), Gródku (15), Nydku (15), Wędryni (17), Trzyńcu (33), Trzanowicach (15), Kocobędzu (15), Suchej Górnej (15), Olbrachcicach (15), Stonawie (9), Piotrowicach koło Karwiny (21), Lutyni Dolnej (15), Rychwałdzie (15). W Cierlicku (15) zgłoszono listę stowarzyszenia Wspólnoty z kandydatami niezależnymi. Niepełne listy Wspólnota wystawia w Łomnej Dolnej (7/9), Koszarzyskach (3/9) i Ropicy (12/15). W Hawierzowie, Boguminie i Czeskim Cieszynie Wspólnota kandydować będzie w koalicji z SNK ED. W Karwinie zgłoszono listę stowarzyszenia wyborczego „Naše Karvinsko” z SNK ED i COEX. Działacze Wspólnoty mają nadzieję, że Polacy wezmą liczny udział w wyborach w dniach 20. I 21.10.2006 r. i zagłosują na listy Wspólnoty.

W siedzibie Kongresu Polaków odbyło się 15.8.2006 r. o godz. 15.00 spotkanie z działaczami SNK ED, PaedDr Radislavem Mojžíškiem, MUDr Bogusławem Chwajolem i mgr Rudolfem Molińskim. Udział brali prezes Kongresu Polaków mgr Józef Szymeczek, prezes PZKO inż. Zygmunt Stopa i wiceprezes Wspólnoty inż. Wiesław Sikora. Tematem rozmów było podsumowanie trwającej od dłuższego czasu współpracy polskiej mniejszości z SNK ED.

Prezydium PSN Wspólnoty ustosunkowało się do listu, jaki w imieniu Ministerstwa Spraw Wewnętrznych i Państwowej Komisji Wyborczej przekazał prezesowi Kongresu Polaków JUDr Václav Henych. List był odpowiedzią na żądanie polskiej mniejszości narodowej, aby karty do głosowania w gminach, gdzie mieszka więcej jak 10 proc. Polaków, były dwujęzyczne. Wspólnota nie zgadza się z argumentacją nadawcy, który z różnych, niekiedy dla nas niezrozumiałych przyczyn, nasze żądanie odrzuca.

V pondělí 17.6.2006 jednal výbor PNS. Schůzí řídil předseda sekce, Vladislav Niedoba. Jediným bodem jednání byla organizační příprava kandidátních listin tak, aby byl dodržen zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí. Jednání byli přítomní zmocněnci v obcích. Byl dohodnut kontakt s předsedou Hnutí, který zajistí člen PNS, Jadwiga Karolczyk. V termínu do 15.8.2006 do 16:00 h Soužití přihlásilo kompletní kandidátní listiny v 17 obcích (...). V Těrlicku byla přihlášena kandidátka sdružení Soužití s nezávislými kandidáty. Nekompletní kandidátky jsou ve 3 obcích. V Havířově, Bohumíně a Českém Těšíně Soužití bude kandidovat v koalici s SNK ED. V Karviné byla přihlášena kandidátka volebního sdružení Naše Karvinsko s SNK ED a COEX. Dne 15.8.2006 se v sídle Kongresu Poláků konalo setkání s funkcionáři SNK ED (...). Předsednictvo PNS vyjádřilo názor ve věci dopisu z Ministerstva vnitra a Státní volební komise ve věci žádosti polské národnostní menšiny na tisk dvojjazyčných hlasovacích lístků a nesouhlasí s odmítnutím této žádosti.

Wspólnota w wyborach komunalnych

W poniedziałek 21.8.2006 r. odbyło się w Czeskim Cieszynie zebranie zarządu Polskiej Sekcji Narodowej z udziałem liderów w wyborach komunalnych 2006. Zebranie prowadził przewodniczący sekcji, Władysław Niedoba. W programie zebrania była informacja o rejestracji list do wyborów komunalnych, omówienie zadań związanych z wyborami komunalnymi, przede wszystkim przygotowanie delegowania członków do komisji wyborczych i organizacja kampanii przedwyborczej oraz przygotowanie sekcji do zebrania Rady Wykonawczej Ruchu (sekcja polska proponuje zmienić termin zebrania – na 30.9.2006 r., zebranie odbędzie się w Czeskim Cieszynie).

Coexistentia-Wspólnota zgłosiła listy kandydackie samodzielnie w 20 gminach (w nawiasie lider wyborczy) – w Rychwałdzie (Tadeusz Siwek), Lutyni Dolnej (Józef Toboła), Piotrowicach koło Karwiny (Stanisław Konkolski), Stonawie (Ryszard Polednik), Olbrachcicach (Stanisław Kowalski), Suchej Górnej (Eugeniusz Kiedroń), Kocobędzu (Bronisław Mrózek), Ropicy (Paweł Wania), Trzanowicach (Dorota Uherek), Trzyńcu (Roman Suchanek), Wędryni (Bogusław Raszka), Nydku (Józef Szymeczek), Koszarzyskach (Adam Sikora), Gródku (Paweł Pilch), Milikowie (Czesław Heczko), Nawsiu (Marian Waszut), Jabłonkowie (Jan Ryłko), Piosku (Karo Michalik), Bukowcu (Robert Kulig), Łomnej Dolnej (Franciszek Filipek).

W Cierlicku Coexistentia-Wspólnota kandyduje razem z kandydatami niezależnymi (liderem listy jest Barbara David).

W Czeskim Cieszynie, Hawierzowie i Boguminie zgłoszono listy koalicyjne Coexistentii-Wspólnoty z SNK Europejskimi Demokratami. W Czeskim Cieszynie liderem jest Rudolf Moliński (SNK ED), na drugim miejscu kandyduje Dariusz Branny (COEX). W Hawierzowie pierwsze dwa miejsca zajmują kandydaci SNK ED Marian Chudý i Jaromír Gajdáček, na trzecim miejscu kandyduje Włodzimierz Przeczek (COEX). W Boguminie pierwsze dwie pozycje zajmują kandydaci Coexistentii-Wspólnoty Barbara Wachtarczyk i Bogusław Czapek, na trzecim miejscu kandyduje Leszek Król (SNK ED). W Karwinie COEX i SNK ED kandydują razem z ugrupowaniem wyborczym „Naše Karvinsko”. Liderem wyborczym jest Petr Dyszkiewicz, na trzecim miejscu jest kandydat COEX, Zbigniew Nieciąg.

Załączniki:

1) Harmonogram terminów do wyborów komunalnych w RC

2) Wybory komunalne 2006 – priorytety programowe PSN ruchu politycznego Coexistentia

3) Komunální volby 2006 – programové¨priority PNS politického hnutí Coexistentia

Tadeusz Toman, sekretarz Rady Wykonawczej ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota

737 01 Czeski Cieszyn, Střelniční 28

Dopis Ministerstva vnitra adresovaný předsedovi Kongesu Poláků v ČR

Vážený pane předsedo, byl jsem pověřen odpovědí na Váš dopis ze dne 25. července 2006, který jste adresoval předsedovi Státní volební komise a ministrovi vnitra (čti zeskenovaný článek).

Z archiwum Ruchu / Z archívu Hnutí

Wystąpienie Árpáda Duka Zólyomi, posła Parlamentu Europejskiego na seminarium międzynarodowym 17.12.2005 r. w Pradze / Vystoupení Árpáda Duka Zólyomi, poslance Evropského parlamentu na mezinárodním semináři 17.12.2005 v Praze

Vážené Dámy a Pánové! Milí Hosté!

Cílem mé přednášky je představit Vám Evropskou unií (EU), resp. fungování Evropského parlamentu a v rámci tohoto situaci národních a etnických menšin. To je udělat přehled, jak vlastně vznikl a jakým způsobem funguje tento složitý a současně ohromný organismus, který nazýváme Evropským společenstvím – EU a kterého jsme plnoprávnými členy. Také dále prozkoumáme, co znamená ochrana menšin v EU? Téměř dvacet měsíců jsme již členy velké rodiny evropských národů. Nad našimi hlavami vlaje symbol naší společné identity – naše společná 12-ti hvězdná vlajka. Stali jsme se euroobčany, počítajíc od mastrichtské dohody r. 1992 občany EU. Co to znamená? V EU občan jakékoliv členské země je současně i občanem unie. Nenahrazuje občanství státu, ale doplňuje ho – zajišťuje právo navíc. Je spojeno se čtyřmi právy: 1) euroobčan se smí v kterékoli členské zemi EU svobodně pohybovat, cestovat, mít tam pobyt, pracovat, učit se, usadit se a svobodně si zvolit bydliště, 2) když má tam bydliště, může se zúčastnit voleb do místních zastupitelstev a do Evropského parlamentu, resp. může kandidovat do místní samosprávy, 3) ve státech mimo EU může disponovat diplomatickou a konsulární ochranou jakéhokoliv státu EU, pokud nemá vlastní, 4) může se obrátit s peticí pro nápravu újmy k Evropskému parlamentu a k evropskému ombudsmanovi.

Dámy a Pánové! Jakým způsobem se zde dostala Evropa? V minulosti, zejména v minulých stoletích (díky četným válkám a bojům) vždy existovaly snahy a iniciativy, které vyzývaly ke spolupráci a usilovaly o vytvoření míru. Např. i Viktor Hugo snil o Spojených státech evropských. V minulém století, v roce 1923, vzniklo rovněž dosud fungující široké hnutí Panevropská unie.

Rozdělení zničené Evropy po druhé světové válce ještě více se prohlubovalo tím, že vznikl dvoupólový světový systém a velmoci rozdělili Německo. To všechno znamenalo ohromnou nevýhodu. Navzdory tomu, hned po skončení války, byly zde určité iniciativy. V roce 1947 vzniklo jedno evropské hnutí, které se nazývalo Marshallův plán a znamenalo začátek programu obnovy Evropy. V roce 1949 vzniklo NATO jako organizace bezpečnostní politiky, která původně sloužila k ochraně Západu proti komunistické moci.

Byli i realisté: na scéně se objevila rovněž jedna vynikající osobnost, Robert Schuman, tehdejší francouzský ministr zahraničních věcí. Uvědomil si nevýhody rozdělení, a potřebu podporovat hospodářský rozvoj. V roce 1950 vybudoval rozumný plán na vytvoření první evropské společnosti. O rok později, v roce 1951, vzniklo v Paříži spojenectví šesti západoevropských států (Benelux, Francie, Německo a Itálie), Montánní unie – Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO), jehož podstatou byly jednotné celní poplatky mezi jednotlivými státy, celní unie. Toto sdružení bylo vlastně zárodkem společné Evropy, dnešní EU. Ukázalo se, že idea Roberta Schumana byla správná – v roce 1951 Evropské společenství mělo 6, v roce 1995 – 15, a dnes již má 25 členských států. U kolébky vzniku společné Evropy stály takové osobnosti, jako Robert Schuman, de Gasperi a Konrad Adenauer. V roce 1957 šestice zakládajících členů Římské smlouvy vytvořilo další dvě společenství: Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství atomové energie (EURATOM). Vznikl společný trh. Vyjasnily se obrysy společné Evropy: pohyb osob a kapitálu, koordinace valut a obchodní politiky, společný systém daní a sociální politiky, jakož i sjednocení dopravy – společný cíl. Od roku 1962 funguje plenární zasedání společenství se zástupci delegovanými národními parlamenty. V roce 1965 EHS bylo přejmenováno na Evropské společenství (ES). V roce 1973 společenství bylo rozšířeno o další tři členy: Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se připojilo Řecko, čímž počet členů stoupl na 10. Tu se na moment se zastavme. V roce 1985 v Schengenu (Luxemburg) šest zakládajících států vytvořilo, často připomínanou, Schengenskou smlouvu, která znamenala svobodný pohyb občanů. I do dnešních dnů tato má velký význam i kouzlo! V roce 1986 Španělsko a Portugalsko se připojilo k Evropskému společenství. V roce 1992 členské státy podepsaly Mastrichtskou dohodu (Nizozemí), která vstoupila v platnost v roce 1993. Tím vznikla Evropská unie, občané členských států se stali euroobčany. Důležitým milníkem se stal rok 1993. Členské státy společenství na summitu v Haagu (Dánsko) se rozhodly rozšířit EU a stanovily základní předpoklady členství. Tyto podmínky jsou tzv. Hághská kritéria: 1. politická kritéria, 2. přistupující členové mají disponovat tržním hospodářstvím – schopnost soutěžení, 3. po stránce politické, hospodářské a finanční musí vyhovět povinnostem spojeným se členstvím (cesta k monetární unií).

V roce 1995 k EU přistoupilo Rakousko, Finsko a Švédsko (15 členů).

Pro postkomunistické státy mělo velký význam setkání na nejvyšší úrovni v Luxemburgu v roce 1997. Byly zahájeny rozhovory o přistoupení se šesti zeměmi včetně Maďarska a České republiky. Později v roce 1999 na helsinském summitu dalších šest států, mezi nimi i Slovensko, dostalo povolební k jednání.

Od 1. května 2004 jsme členy evropské hospodářsko-politického seskupení, EU. Téměř na celém území Evropy žijeme podle jednotných pravidel, hospodaříme a budujeme účinnější tržní hospodářství. Co je našim cílem? Musíme pracovat tak, jako euroobčané. Tak, aby náš život charakterizoval mír, hospodářský rozvoj a rostoucí životní úroveň, jakož i společenská a politická vyrovnanost. Avšak, nezapomínejte na to, že bez ohledu na to, která vláda je u moci, základem je demokratický hodnotový princip, dodržování lidských práv, prosazování práv menšin, na kterém dobře fungující hospodářský systém byl vybudován. V EU existuje jeden velmi důležitý nástroj, resp. instituce a tou je evropský sociální model, kterého podstatou je solidarita – mezi občany, regióny a členskými státy. Základem sociální politiky je hospodářství založené na solidaritě (vzájemná podpora rozvoje zaostalých venkovních oblastí). Musíme si uvědomit, že když už jsme velké evropské společenství, patříme pod jednu bezpečnou střechu. Zájem EU je, abychom měli vyrovnané a klidné všední dny. Avšak pro to musíme hodně pracovat. Možnosti a šance jsou dané: hospodářský rozvoj, proudění kapitálu, investice, pracovní příležitosti. Nebo příležitost rovnosti šancí? My musíme uchopit tuto možnost. Rozšířením unie nesmí utrpět princip rovnoprávnosti členských států. Ano, je potřebné využít nové možnosti, avšak nesmíme zapomenout na dodržování jednotných pravidel. Na hospodářském poli každý členský stát EU disponuje stejnými povinnostmi a stejnými právy. Povinnosti členského státu je: splnění politických, hospodářských a finančních cílů unie.

Pro využití možnosti má ohromný význam jedna za zásad EU, přesněji čtyři základní svobody: 1) volný pohyb osob – pracovní poměr, volný pohyb pracovních sil, podnikání, 2) volný pohyb zboží, to znamená, že EU je celní unií, ve které mezi členskými státy neexistuje clo a směrem ke vnějším státům je stanoven jednotný celní tarif, 3) volné poskytování služeb – v případě, že někdo poskytuje služby v jiném členském státě bez podnikání, vztahují se na něj pravidla vlastního státu, 4) pohyb kapitálu – možnost investic, resp. nákupu valut bez omezení množství, volná proveditelnost devizových a valutových operací. Dále kdokoliv může založit firmu nebo nakupovat nemovitosti.

Rozvoj společné Evropy má jeden velmi důležitý nosič. Jmenovitě, rozvoj regionů. Směr rozvoje má být takový, aby „Evropská unie byla Evropou regionů”. Pro nás, Maďary, to má ohromný význam, protože to umožňuje rozvoj našich přirozených historických regionů. Ba navíc, to umožňuje vyrovnávání úrovně chudších regionů s pokročilými. Jedním ze základních předpokladů stability unie je odstraňování rozdílů v úrovní jednotlivých členských států, resp. regiónů. Např. rozvoj Slovenska je na úrovní něco málo nad 50% úrovně Západní Evropy, přičemž tento ukazatel na západním Slovensku je 75-80% a na východním Slovensku asi 30%. K rozvoji jsou již k dispozici osvědčené podpůrné nástroje: strukturální fondy, kohezní fondy a sociální fondy.

V jaké struktuře funguje EU? EU pro své fungování má tři pilíře: I. Evropská společenství: a) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), b) Evropské společenství atomové energie (EURATOM), c) Evropské společenství (ES). To je název, SPOLEČNÝ MODEL, což znamená, že společné zájmy se musí podřídit společnému právu, II. Společná zahraniční a bezpečnostní politika, III. Spolupráce mezi vnitrem a resortem spravedlnosti. Přesněji, v trestních záležitostech, resort spravedlnosti a policie spolupracují. Druhý a třetí pilíř nefungují podle společného modelu, ale jejich činnost se zakládá na mezivládních dohodách. Právní systém EU není národní ani mezinárodní. Avšak druhý a třetí pilíř funguje na základě mezinárodního práva. Jak je vidět, struktura a fungování EU je poměrně složitá. Proto by bylo potřebné urychlit přijetí Ústavní smlouvy, která činnost rozšířené unie by udělala přehlednější, jednoznačnější a jednodušší.

Hlavní orgány, organizace a instituce EU: Evropská rada – vrcholný orgán EU, který tvoří prezidenti, resp. ministerští předsedové členských států. Scházejí se půlročně dvakrát. Přijímají politické a strategické rozhodnutí. Evropská komise – má 25 členů, a dostává důvěru Evropského parlamentu, která platí 5 let. Její kompetence jsou iniciativy v oblasti právních předpisů, zákonů a směrnic, jakož i jejich vykonávání. Prakticky zastává funkci vlády EU. Rada EU – Rada ministrů, nebo krátce nazývaná Radou. V závislosti na tématu (zahraniční nebo vnitřní záležitosti, hospodářství apod.) je tvořen ministry jednotlivých členských zemí. Spolu s Evropským parlamentem přijímá právní předpisy a směrnice. Dala by se pojmenovat horní komorou EU. Jednotlivé členské státy se půlročně střídají ve funkci předsedy rady EU. Při těchto příležitostech ministerský předseda daného členského státu zastává funkci předsedy Rady. Evropský parlament – jediný volený orgán EU, který má 732 členů, 20 odborných sekcí a 7 politických frakcí. Poslanci jsou voleni na 5 let. První evropské volby proběhly v roce 1979. Úkolem Evropského parlamentu je volba předsedy Evropské komise a její složení a kontrola její práce, přijetí krátkodobého a dlouhodobého rozpočtu EU, dále tvorba práva na základě společného rozhodnutí s Radou EU (RM). Pokud by v budoucnu došlo k přijetí Ústavní smlouvy, situace Evropského parlamentu by se upevnila a jeho kompetence rozšířila.

EU má tři sídla. Ve Strasburgu zasedá Evropský parlament, měsíčně jeden týden, v Bruselu odborná komise a frakce jakož i Evropská komise a RM, v Luxemburgu sídlí generální sekretariát. Evropský soud – je složen s 25 soudců a 8 poradců. Sídlo má v Luxemburgu a vedle něj funguje i jeden prvostupňový soud. Evropský účetní dvůr – sídli v Luxemburgu a má 15 členů. Kontroluje finanční hospodaření společenství a jeho rozpočet. Evropský ombudsman – tato funkce byla schválena v roce 1992 na mastrichtském summitu, ale funguje až od roku 1995. Je volen na 5 let a jeho kompetence se týkají kontroly a nápravy špatně vykonávaných správních postupů institucemi a orgány. Evropská centrální banka – sídlo má ve Frankfurtu a jejím úkolem je řízení monetární politiky eurozóny.

Na konec přehledu EU – co pro nás, pro Maďary, znamená členství v EU? Maďaři z České republiky a většina Maďarů z Karpatské kotliny jsou již v unií. Pro naše Maďary má ohromný význam to, že jsme členy velké rodiny evropských národů. EU je již spojení mnohých národních společenství, ve kterých maďarství je přítomno jako jeden celek a tak se může i uplatňovat. V dějinách Evropského parlamentu se stalo poprvé, že poslanci jiné národnostní menšiny, Strana maďarské koalice ze Slovenska, se dostali do Evropského parlamentu. SMK přes organizaci evropských lidových stran (EPP), jakož i přes EPP-ED frakce EP, je organicky napojena do práce EP a tím i do práce EU. Našim úkolem, jako poslanců SMK, je, aby kromě naší odborné oblasti, jsme měli na zřeteli zájmy všech Maďarů již přítomných v EU. Současně abychom pro ty Maďary, kteří zatím zůstali mimo EU (Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko-Černá Hora, Ukrajina), připravovali cestu, aby se co nejdříve stali členy unie, nebo se dostali blíž k tomuto společenství. Je našim pevným rozhodnutím, resp. cílem systematické vybudování ochrany menšin uvnitř EU, jakož i umožnění mnohostranného rozvoje menšinových společenství.

Dámy a Pánové. V jaké situaci se nachází ochrana národních menšin v EU? Na mezinárodní úrovni, oživení menšinových práv, se datuje do devadesátých let minulého století. Bylo to zejména díky rozpadu Sovětského svazu, Jugoslávie a Československa a doprovázejícím událostem, jakož i etnickým konfliktům na Balkáně. Zejména významnější mezinárodní organizace, Organizace spojených národů (OSN), Evropská rada (ER) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se začala vážně zabývat ochranou práv menšin. V roce 1990 OBSE přijalo tzv. Haagský dokument, který je velmi důležitým dokumentem pro zajištění právních záležitostí menšinových společenství. Kromě jiného artikuluje kolektivní práva národních menšin a také možnosti autonomie. V roce 1991 se zrodila tzv. Ženevská zpráva, kterou vypracovali odborníci národních menšin. Valné shromáždění parlamentu Evropské rady (ER-VSP) přijalo v roce 1993 vynikající materiál o právech národních menšin, doporučení č. 1201, který však zůstal na úrovni politického dokumentu, a nestal se právně závazným. ER-VSP odhlasovalo v roce 1995 Rámcovou dohodu o ochraně národních menšin, která mezitím již vstoupila v platnost. V roce 1998 Evropský kongres místních a regionálních samospráv vypracoval dokument pod názvem „Územní autonomie a národní menšiny”. V roce 1999 OBSE zformulovala Evropskou bezpečnostní chartu. Potom se zrodila rovněž Evropská charta regionálních či menšinových jazyků a nakonec ER-VSP v roce 2003 přijalo tzv. Grossovu zprávu o autonomiích, kterou považujeme za epochální dokument.

Ochrana národních menšin se na půdě EU objevuje až v roce 1993 v tzv. haagských kriteriích (podmínky přistoupení). V rámci těchto kritérií, politická kritéria obsahují vybudování trvalé demokratické hodnotové hierarchie, usouladění právních norem, respektování lidských práv a v neposlední míře i právní ochranu národních menšin, resp. jejich právních jistot. Problém spočívá v tom, co to znamená v praxi, ve skutečnosti? Dvojí metr: pro kandidátské země vybudování systému zaručujícího práva národních a etnických menšin je přísnou podmínkou, avšak na státy uvnitř unie se již žádná právní úprava nevztahuje ani je nikdo nekontroluje. EU je v současnosti v této otázce bezmocná. Evropa se dnes může opírat pouze o dokumenty přijaté v Evropské radě (Rámcová úmluva, politický dokument č. 1201, Jazyková charta, dokument č. 12 zakazující diskriminaci, tzv. Grossova zpráva). Je politováníhodným faktem, že v EU dosud neexistuje ani definice národních menšin. Pouze v materiálech č. 1201 ER-VSP je jedna přijatelná definice. Proto systematicky prohlašujeme a neustálé urgujeme, aby určitým počátečním krokem bylo, aby Evropský parlament vhodnými modifikacemi převzal dokumenty o národních a etnických menšinách přijaté v ER-VSP. Po 1. květnu 2004 se situace změnila. S deseti novými členskými státy se do unie dostalo početné společenství národních menšin. Přesněji řečeno, tzv. „otázka menšin” se objevila před rozhodovacím fórem unie před jejím východním rozšířením. Více než desítky miliónů lidí žije osudem menšin v EU (asi 50-60 mln.). V Evropě nenajdeme stát, ve kterém by nežilo menšinové společenství. Zajištění jejich práv, právních jistot se děje různým způsobem a na různé úrovní. Většinou každý stát pomoci vlastního právního systému se stará (nebo se nestará) o práva národních menšin. Zápas o právní jistoty menšinových společenství je nelehký (stejně jako v Evropském parlamentu), protože vlády, státní aparáty mnohých krajin nerady vidí, nebo se bojí zabezpečit patřičná práva pro své menšiny. Dobrým příkladem je zde Slovensko nebo Rumunsko, kde představitelé většinového národa neustálé mluví o nekonkrétních a obskurních tzv. „nadstandardních” menšinových právech. Francie a Řecko vůbec nepřiznávají existenci menšin na svých teritoriích. Proto nezapomínejme, že jedním nejspolehlivějších měřítek demokracie je právní jistota národních menšin. Jako separátní otázkou je třeba se zabývat situaci Maďarů v Karpatské kotlině. My Maďaři – součást maďarského národa, kteří žijeme mimo hranice Maďarska, jsme ve zvláštní situaci. Jako starousedlíci žijeme v jiných krajinách, odtržení od mateřské země. Více než tisíciletá společná minulost, dějiny, lidové tradice, literatura, jazyk, vědecké a jiné úspěchy nás opravňují k tomu, abychom naší budoucnost plánovali společně. Otevírá se nám možnost: v rámci evropské společnosti, fungující bez jekékoliv hranice a žijící podle stejných pravidel to můžeme uskutečnit – ale jen dohromady a společně! Každý z nás musí aktivně přispět k budování budoucnosti našeho národa.

Jaký je současně stav v Evropském parlamentu? Po „revolučním” rozšíření skutečnost, že do EU se dostaly takové členské státy, ve kterých žije více národních a etnických menšin, dala významný impuls, energii Evropskému parlamentu, aby se systematicky začal věnovat situaci menšin žijících na území unie. Za tímto účelem jsme vytvořili 42-člennou mezifrakční skupinu pro historické národní menšiny, ústavní regiony a regionální jazyky, tzv. Integrup menšin, který systematicky pracuje a jeho program a rámec činnosti je ve stavu postupného formování. Na podzim roku 2005 Evropský parlament přijal jeden velmi důležitý dokument. „O politice sloužící k ochraně menšin a proti nevýhodné diskriminaci v rozšířené Evropě”, tzv. Moraesovu zprávu. Výchozím principem zprávy je jazyková a kulturní rozmanitost unie. Také výchozím bodem je fakt, že EU čím dál více klade důraz na uplatnění a ochranu lidských práv a svobod. Menšinová práva v podstatě také tvoří organickou součást lidských práv. Přičemž lidská práva jsou stejná pro většinové i menšinové společenství.

Moraesova zpráva byla připravena především jako materiál pro zákaz jakékoliv diskriminace. Trpělivým zápasem a usilovnou vytrvalou prací bylo nutné do ní zapracovat menšinovou problematiku – což bylo nakonec korunováno úspěchem. Tento dokument podává přehled, co všechno je potřebné k vypracování účinného systému ochrany národních menšin: a) Je nezbytně nutná adekvátní účast menšin v politickém rozhodovacím procesu, b) Zajištění stejného jednání ve věcech výchovy, zdravotnictví, sociálních služeb, jurisdikci a jiných veřejných službách, c) Menšinová práva tvoří organickou část základních lidských práv. Proto je nutné jasně rozlišovat mezi národními menšinami (starousedlíci), imigranty a usilujícími o azyl, d) Je potřeba uchovat a dále rozvíjet jazykovou a kulturní různorodost EU, e) Zpráva zakotvuje, že je nutné odstranit „dvojí metr”. Ochrana menšin je součástí haagských kritérii, ale v komunální politice EU není pravidlo pro ochranu práv menšin, jakož neexistuje komunální definice pro to, kdo je považován za osobu patřící k národní menšině (např. EP – 1201). f) Zvláštní pozornost je třeba věnovat skupině lidí patřící k jazykovým menšinám. Tuto oblast ošetřuje Jazyková charta a Rámcová dohoda, h) Tento dokument upozorňuje členské státy, že pro tradiční (starousedlíci) národní menšiny nejúčinnějším způsobem garance právní jistoty je jejich účast na rozhodovacích procesech založena na principu subsidiarity a samosprávy.

V tomto dokumentu Evropského parlamentu jsme stanovili i úkoly Evropské komise (EK). Je nutno urychlit formulaci rámce politických pravidel, zajišťujících ochranu národních menšin. Současně jsme vyzvali komisi pro vypracování jedné obecné strategie. Předseda Borosso slíbil, že v rámci Evropské komise vytvoří skupinu základních práv, do pravomoci které bude patřit i menšinová otázka. Souběžně Evropský parlament vyzval Výbor regionů, jakož i Evropský hospodářský a sociální výbor, aby na místní a regionální úrovní, jakož i v hospodářské oblasti a pro organizovanou veřejnou oblast, postupně vybudovaly podmínky pro ochranu a uplatnění národních a etnických menšin. Ve věci situace a práv menšin navíc existuje rovněž jeden další „záchytný prostředek”, přesněji jeden významný nástroj uvnitř unie. Před několika měsíci na základě rezoluce Evropského parlamentu jsme vytvořili Agenturu základních práv a určili jsme její kompetence, do které přirozeně patří i lidská a menšinová práva. Ústředí bude ve Vídní.

Dámy a Pánové! Takový je stav v EU a v Evropském parlamentu. Přijaté dokumenty a vytvořené nástroje můžou znamenat dobrý výchozí bod pro vybudování menšinové právní jistoty a právní ochranu uvnitř unie. Občané České republiky, tím i všechna její menšinová společenství jsou členy EU! V zemi se vytvořil jeden systém na ochranu menšin, avšak je zřejmé, že zdaleka není vyhovující a ještě bude na něm co vylepšovat. Dámy a Pánové! Závěrem mi dovolte, aby jako člen hnutí Spolužití, „koexistenčník”, ze srdce gratuloval politickému hnutí Coexistentia-Spolužití, které oslavuje 15. výročí své existence. Spolužití žilo 8 let na Slovensku. Zde však Vy jste pokračovali v tomto poslání, které jsme my začali před patnácti lety, ovlivnění osudu společenství národních menšin a zápas za jejich právní jistoty, jakož i zachování a rozvoj jejich identity. K této práci Vám přeji hodně sil a zdraví a také hodně významných úspěchů v následujících desetiletích.

Praha, 17. prosince 2005

Árpád Duka Zólyomi

László Morovics „Problematika Benešových dekretů”

Jako celé naše Hnutí, tak i jeho Maďarská národní sekce se systematicky zabývá problematikou dekretů bývalého prezidenta ČSR Edvarda Beneše, jejich dopady na život národních menšin v poválečném Československu.

V souladu s demokratickými zásadami určujícími život v Evropské unií, i v nových členských zemích se pozvolna prosazuje diferencovaný přístup k posuzování postoje příslušníků menšin. Proto jsme v naději o naše vyslyšení vydali v dubnu 2004 stanovisko Hnutí k návrhu zákona o zásluhách Edvarda Beneše v budování státu, které jsme zaslali i prezidentovi republiky, Poslanecké sněmovně, Senátu Parlamentu ČR a ČTK. Distancovali jsme se s něm od tohoto návrhu zákona s odůvodněním, že nelze hodnotit pouze kladné stránky tohoto státníka, ale i záporné stránky, k nimiž bezesporu patří vydání dekretů, které se týkají takzvané kolektivní viny částí občanů Československé republiky. Tyto dekrety tvrdě postihovaly nejen provinilce, ale i nevinné občany z řad příslušníků národních menšin, kteří byli zbaveni státního občanství, majetku, odsunutí z vlasti nebo násilně přestěhování daleko od domova na jiné území státu nebo jinak perzekuování. Ve stanovisku se dále uvádí, že Hnutí vítá rozhodnutí Senátu nepodpořit návrh tohoto zákona předloženého Poslaneckou sněmovnou a apeluje na prezidenta republiky, aby jej nepodepsal. Na toto stanovisko jsme nezaznamenali žádnou odezvu.

V dalším prohlášení Hnutí vydaném v květnu 2006, je vyjádřena lítost nad odhalením Benešovy sochy v Praze. Mimo jiné se v něm uvádí, že se Hnutí plně shoduje s prohlášením České biskupské konference o odsunu, že nespravedlivý princip kolektivní viny postihl kromě viníků i nevinné.

Poslední naší akci v tomto směru byla reakce na nedávnou iniciativu předsedy vlády ČR. V listopadu jsme se obrátili na pana premiéra Jiřího Paroubka dopisem, v němž je jménem Republikové rady Hnutí vyjádřeno naše vysoké uznání za jeho iniciativu ve věci omluvy německým antifašistům z řad bývalých občanů ČSR za utrpení a křivdy, jež byly na nich páchány krátce po ukončení druhé světové války na našem území. Spatřujeme v tom nesporně odvážný státnický čin, protože se to děje v době, kdy ještě česká společnost – přes více než roční členství v Evropské unií – není zcela připravena k tak zásadnímu přehodnocení své nedávné minulosti. Současně je v dopise vyjádřeno naše zklamání nad tím, že se jeho iniciativa nevztahuje také na další národností, které bydlí v České republice, jmenovitě na Maďary a Poláky, na nichž byla také spáchána nemalá křivda v téže době. Očekáváme proto, ze stejný diferencovaný přístup, jaký byl na vládní úrovní zvolen v případě německé menšiny, bude uplatněn též vůči maďarské a polské menšině z bývalého Československa. Podle našeho názoru, takovýto jednoznačný akt umožní udělat tečku za příkoří našich menšinových komunit v minulosti, pozitivně přispěje k harmonickému soužití národních menšin a českého většinového národa v naší společné vlasti.

Ferenc Monuš „Uctění památky a rehabilitace hraběte Jánosa Esterházyho”

Politické hnutí Coexistentia-Soužití, jeho členové organizování ve všech třech národních sekcích – maďarské, polské a ukrajinsko-rusínské, věnují trvalou pozornost uctění památky předního politického představitele a martyra maďarské menšiny v Československu, hraběte Jánose Esterházyho, a přikládají velký politický význam otázce jeho rehabilitace. Každoročně se delegace našeho Hnutí zúčastňuje vzpomínkového aktu v Mírově, kde položením věnce u památníku hraběte Esterházyho a přednesenými projevy uctíváme jeho památku spolu s dalšími organizátory ze Svazu Maďarů žijících v českých zemích, se zástupci místní samosprávy, různých organizací, občanských sdružení, diplomatických a konsulárních zástupců Maďarska a Polska akreditovaných v České republice, delegací z Maďarska a Slovenska.

V rámci Maďarské národní sekce byla vytvořena samostatná pracovní skupina, která systematicky shromážďuje materiály, jež by mohly posloužit jako podklad pro přípravu iniciování rehabilitace v České republice. Využívá různé příležitosti, včetně akcí s mezinárodní účastí, jako byla například i mezinárodní konference v Chotěbuzi v roce 2000, organizována obecně prospěšnou společností Koexistencia za spolupráce s pražským Dokumentačním a informačním střediskem Evropské unie, k seznamování české i širší mezinárodní veřejnosti s příkladnými politickými postoji tohoto humanisty.

Donedávna se u nás nehovořilo, a do pádu totalitního systému v roce 1989 se dokonce ani nesmělo hovořit, o křivdách spáchaných na Maďarech, proti nimž vystupoval Esterházy v parlamentu, ani o jeho protestech proti internačním táborům všeobecně a konkrétně proti koncentráku v Ilavě, o tom, že jako jediný poslanec nehlasoval 15. května 1942 pro zákon o deportaci Židů, který vedl k utrpení a smrti na 80 tisíc nevinných lidí. Až v roce 1999, a sice na mezinárodní konferenci v Olomouci, věnované problematice úlohy osobnosti v dějinách politických stran na území českých zemí a Československa v 19. a 20. století, byla poprvé zmínka o tom, že Esterházy nebyl spokojen s formou jednání ani s výsledky Mnichovské dohody, která byla pro Československo diktátem, obdobně jako Trinanonská dohoda pro Maďarsko. Tehdy vyzval Maďarsko, aby jednostranně vrátilo území obývané Slováky. Rovněž tak dodnes málokdo ví, jak tragicky prožíval napadení Polska fašistickým Německem, s nímž ho pojily rodinné svazky (jeho matka, Elżbieta Tarnowska, byla polská hraběnka), jak pomáhal polským utečencům dostat se do Maďarska, kde mnozí z nich našli dočasné útočiště. Ve výčtu jeho kladných stránek, by se dalo dlouze pokračovat.

Je načase, aby János Esteházy byl zařazen tam, kde svým životním dílem patří, mezi velké osobnosti maďarských a světových dějin. K tomu je ale potřebné očistit jeho jméno a provést právně-politickou rehabilitaci jeho osoby. Dne 11. března 2001 se v rámci centenária konala v maďarském parlamentu vzpomínková slavnost, na níž tehdejší prezident Maďarské republiky, Ferenc Mádl vysoce hodnotil působení Jánose Esterházyho ve prospěch národních menšin obou států – Maďarů v Československu i Slováků v Maďarsku. K jeho rehabilitaci však dosud došlo jenom v Rusku na základě osobní intervence předešlého prezidenta Árpáda Göncze. Věříme, že dříve či později k ní dojde též na Slovensku, čímž se otevře cesta i k rehabilitaci u nás. Tomu nasvědčují hlasy početných skupin českých a slovenských občanů, účast poslance Národní rady Slovenské republiky Jozefa Mikloška na uvedeném parlamentním zasedání a jeho vyznamenání pamětní medaili Jánose Esterházyho, a také názory a novinové články významných českých a slovenských publicistů, jako příklad Bohumíla Doležala, Miroslava Kusého a dalších. O tuto rehabilitaci se plně zasazuje i naše Hnutí, které bude znamenat také podporu revize bezpráví pachaného i na polské menšině, jejíž 516 utýraných příslušníků je v Mírově pochováno spolu s hrabětem Jánosem Esterházym.

PODRÓŻ PO GMINACH PRZED WYBORAMI

Cestování před volbami po obcích

Kolejne odcinki z cyklu „Podróż po gminach przed wyborami” Władysława Dronga w czerwcowym i sierpniowym numerze miesięcznika społeczno-kulturalnego PZKO „Zwrot” dotyczą gmin Wędrynia, Ropica i miasta Trzyniec. / Další články z cyklu „Cestování před volbami po obcích” Władysława Dronga v červnovém a srpnovém čísle společensko-kulturního měsíčníku „Zwrot” se týkají obcí Vendryně, Ropice a města Třinec.

Wędrynia. Ta trzecia co do ilości mieszkańców gmina we frydeckim jest zarazem pierwsza co do ilości Polaków. Działają na jej terenie dwa koła PZKO i jest szkoła w centrum wioski. Jest to jedyna może szkoła na Zaolziu, w której większość uczniów stanowią dzieci mieszkańców wioski, czyli jest jak gdyby barometrem polskiego narybku w gminie…. (czytaj zeskenowany artykuł). Ropica. Gmina na dosyć dużym terytorium, tu jeszcze ciągle ¼ ludności deklaruje w spisie ludności narodowość polską. Koło PZKO wynajmuje w budynku gminy salę. Polska szkoła małoklasowa z 22 uczniami jest pod czeską dyrekcją. Jej także podlega polska klasa w sąsiednich Nieborach…. (czytaj zeskenowany artykuł). Trzyniec. Zbierając materiały o tym mieście, natrafiłem na problemy. Po pierwsze, jak stwierdzić, którzy z kandydatów są jeszcze Polakami. Ten problem został w 80% rozwiązany po konsultacji z członkami PZKO. Jednak proszę mi wybaczyć ewentualne nieścisłości w tym względzie. Drugim problemem był jak zawsze, brak danych oddanych na kandydatów Wspólnoty na www.volby.cz w roku 1998, co powoduje, że w podanych tu końcowych wynikach jest tylko 31 radnych w mieście zamiast 33, bo radni Coexistentii-Wspólnoty nie są uwzględnieni Trzyniec teoretycznie miałby się rozrastać, jednak liczba mieszkańców spada. Powodem tego jest kolejne odrywanie się gmin włączonych przemocą za czasów komuny. Oderwały się na razie Ropica i Wędrynia… (czytaj zeskenowany artykuł).

KOMITETY ds. MNIEJSZOŚCI i CZECH-BULL

W otwartym posiedzeniu Komitetu ds. Mniejszości Narodowych przy samorządzie w Czeskim Cieszynie, które odbyło się 21.6.2006 r. w ratuszu w Czeskim Cieszynie, wzięli udział członkowie Komitetów z innych gmin Zaolzia. Gospodarzem spotkania był wiceburmistrz Vít Slováček. Przybył przedstawiciel Sekretariatu Rady Rządu RC d/s Mniejszości Narodowych, Andrej Sulitka. Naczelnym tematem spotkania była nowelizacja ustawy nr 128/2000 Dz. U. o gminach, którą Parlament uchwalił przez przyjęcie ustawy nr 234/2006 Dz. U. Sulitka poinformował, że wprowadzenie dwujęzycznego nazewnictwa nie będą finansować gminy. W budżecie państwa przeznaczono na ten cel na bieżący rok 5 mln Kč. Dyskutowano również o zmianie nazwy granicznej rzeki Olše na Olza.

W sobotę 24.6.2006 r. odbyło się w siedzibie Kongresu Polaków seminarium Stowarzyszenia na Rzecz Obrony Języków Mniejszościowych w RC, znanego pod skrótem Czech-BULL. Jest ono filią EBLUL – Europejskiego Biura Języków Rzadziej Używanych z siedzibą w Brukseli. Jego celem jest obrona praw językowych mieszkańców Unii Europejskiej porozumiewających się innym językiem niż język oficjalny państwa, w którym żyją. Głównym punktem obrad było sprawozdanie z działalności 3-osobowego zarządu – przewodniczącym jest Tadeusz Siwek, wiceprzewodniczącymi Jozef Gáfrik (mniejszość słowacka) i Irena Kuncová (mniejszość niemiecka). Gościem spotkania był korespondent Europejskiej Agencji Eurolang, Peter Josika ze Szwajcarii. Największym kłopotem stowarzyszenia to problemy ze zdobyciem środków na działalność.

V otevřeném jednáním Výboru pro národnostní menšiny při zastupitelstvu v Českém Těšíně, které se konalo 21.6.2006 na radnici v Českém Těšíně, se účastnili členové obdobných Výborů z jiných obcí. Pořadatelem był místostarosta, Vít Slováček. Přijel Andrej Sulitka ze Sekretariátu Rady vlády ČR pro národnostní menšiny. Hlavním bodem jednání byla novelizace zákona č. 128/2000 Sb. o obcích. Sulitka informoval, že zavedení dvojjazyčných nápisů nebudou financovat obce. Ve státním rozpočtu je pro tento účel na tento rok vyčleněno 5 mln Kč. Diskuse byla také o změně názvu hraniční řeky Olše na Olza.

V sobotu 24.6.2006 se konal v sídle Kongresu Poláků seminář Sdružení pro zachování menšinových jazyků v ČR, který je znám jako Czech-BULL. Je to filiálka EBLUL – Evropského sídla menšinových jazyků se sídlem v Bruselu. Jeho hlavním cílem je ochrana jazykových práv občanů Evropské unie, kteří se dorozumívají jiným jazykem, než je oficiální jazyk státu, ve kterém bydlí. Hlavním bodem jednání byla zpráva 3-členného výboru (…). Hostem setkání byl Peter Jasika ze Švýcarska, dopisovatel Evropské agence Eurolang. Hlavním problémem sdružení je získání prostředků na činnost.

Zaproszenie / Pozvánka

Byliśmy zaproszeni na XVI Festyn Przyjaźni Czesko-Polskiej, który odbył się 24.6.2006 r. w Wierzniowicach. Podczas imprezy był uroczyście otwarty 7,5 km odcinek spływu Olzy zrealizowany w ramach projektu PHARE CBC „Wenecja Śląska”. Współpracowały nad nim nadolziańskie gminy Lutynia Dolna, Godów, Gorzyce. / Byli jsme pozvání na XVI. Radovánky česko-polského přátelství, které se konaly 24.6.2006 ve Věřňovicích. V průběhu akce byl slavnostně otevřen 7,5 km dlouhý úsek splavnění Olzy, který byl realizován v rámci projektu PHARE CBC „Slezské Benátky”. Spolupracovaly na něm obce Dolní Lutyně, Godov a Gorzyce.

Artykuł o działalności radnego Wspólnoty / Článek o činnosti zastupitele Soužití

„Karvinský deník” zamieścił 23.6.2006 r. obszerniejszy artykuł redakcyjny nt. pracy naszego radnego z Lutyni Dolnej, inż. Józefa Toboły. W artykule brak informacji o przynależności partyjnej radnego, a fakt, że jest Polakiem, czytelnik domyślić może się tylko z załączonego zdjęcia. / „Karvinský deník” zveřejnil 23.6.2006 obsáhlejší redakční článek nt. práce našeho zastupitele z Dolní Lutyně, Ing. Josefa Toboly. V článku chybí vyznačení stranické příslušnosti zastupitele a skutečnost, že je Polákem se čtenář může pouze domyslet z přiložené fotografie.

Dolní Lutyně. Když se ještě nedávno mluvilo o zpřístupnění řeky Olše vodákům a rekreační plavbě, řada skeptiků realizaci této myšlenky příliš velkou naději nedávala. Již zítra se ale slavnostně otevře první plavební úsek. A nebude nejspíš poslední. V plánu je vytvořit z Olše jednu z atraktivních vodáckých lokalit, která nabídne nejen turistům, ale i místním zajímavou alternativu v oblasti cestovního ruchu. Projekt nese neskromný název Slezské Benátky….(čti zeskenovaný článek).

PODZIĘKOWANIE RADNYM

Działacze centralnych organów ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota dziękują członkom przedstawicielstw gminnych, którzy nas reprezentowali w okresie 2002-2006 w terenowych organach władzy.

Członkami przedstawicielstw byli w tym okresie: Doc. RNDr Tadeusz Siwek (Rychwałd), inż. Józef Toboła (Lutynia Dolna), Ewa Podstawka (Piotrowice koło Karwiny), inż. Ryszard Polednik (Stonawa), JUDr Eugeniusz Kiedroń (Sucha Górna), MUDr Stanisław Kowalski (Olbrachcice), Władysław Martynek (Kocobędz), Mgr. Barbara David – niezależna (Cierlicko), Paweł Wania (Ropica), Stanisław Samek, inż. Jerzy Macura, Bogusław Raszka, Mgr. Marta Roszka, inż. Bronisław Zawada, Janusz Ondraszek (Wędrynia), Mgr. Józef Szymeczek, Adam Milerski (Nydek), Paweł Pilch, inż. Danuta Cieślar, MVDr Roman Polok (Gródek), Bronisław Mec, Adam Sikora (Koszarzyska), Karol Klimek, CSc., Stanisław Kantor, Czesław Heczko, inż. Jan Sikora, inż. Józef Wacławek, Anna Cieślar (Milików), Stanisław Lisztwan, Mgr. Bogdan Hajduk, Władysław Heczko (Nawsie), inż. Bronisław Haratyk, inż. Kazimierz Jachnicki – zrezygnował, Bronisław Goryl – od 2004 roku (Jabłonków), inż. Stanisław Czudek (Łomna Dolna), Stanisław Kobielusz – z listy SNK (Piosek), inż. Robert Kulig, Stanisław Motyka, Tadeusz Lipowski, Tadeusz Czudek, Maria Sikora (Bukowiec).

Sprostowanie: Przepraszamy za błędy w artykule „Lista nieobecności”, który był zamieszczony w numerze 1/2006 „WTZ”” z 13.1.2006 r. Zamiast Ewa Sekulowa powinno być Ela Sekulowa, zamiast Józef Firut powinno być Tadeusz Firut. Redakcja.

„Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“: wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa nakladatelství: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / ul. Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman, Władysław Drong, Józef Toboła, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 1.9.2006, gratis / zdarma