xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŒCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

 

Gazeta członków Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota

A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

www.coexistentia.cz

 

nr 59  (3/2013)              27.4.2013

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

Zdjęcie ze spotkania przedwyborczego w Œmiłowicach w dniu 17.12.2013 r., od lewej: Martin Schubert (SPOZ-Zemanovci), Kateřina Zemanová (córka prezydenta), Karol Madzia (COEX), prezydent Republiki Czeskiej Miloš Zeman / A fényképen a választások előtti találkozás Smilovicén 2013 december 17.-én, balról: Martin Schubert (SPOZ-Zemanovci), Kateřina Zemanová (az elnök lánya), Karol Madzia (COEX), Miloš Zeman a Cseh Köztársaság elnöke / Foto z předvolebního setkání ve Smilovicích dne 17.12.2013, zleva: Martin Schubert (SPOZ-Zemanovci), Kateřina Zemanová (dcera prezidenta), Karol Madzia (COEX), prezident České republiky Miloš Zeman

 

Delegaci ruchu politycznego COEXISTENTIA obradujš w sobotę 27.4.2013 r. od godz. 9.00 na XIII Kongresie Ruchu w Wędryni. / A  COEXISTENTIA politikai mozgalom küldöttei 2013 április 27.-én szombaton 9:00 órai kezdettel a Mozgalom XIII.-ik Kongresszusán Vendryněn tartják gyűlésüket. / Delegáti politického hnutí COEXISTENTIA jednají v sobotu 27.4.2013 od 9:00 hod. na XIII. Kongrese Hnutí ve Vendryni.

 

Zaprzysiężenie prezydenta Republiki Czeskiej

A Cseh Köztársaság elnökének inagurációs ünnepsége

Inaugurační slavnost prezidenta České republiky

 

W pištek 8.3. br. w Sali Władysławowskiej Zamku Praskiego Miloš Zeman złożył przysięgę prezydenckš i stał się oficjalnie głowš państwa czeskiego W swoim inauguracyjnym przemówieniu wymienił trzy najważniejsze cele, które chciałby osišgnšć na stanowisku prezydenta, mianowicie ustabilizowanie sceny politycznej, poparcie obywateli, którzy przez całe życie pracujš na korzyœć kraju – przedsiębiorców, burmistrzów i wójtów, osobistoœci kultury, służby zdrowia, nauki i sportu oraz tępienie grup mafijnych, bojówek neonazistowskich i częœci czeskich mediów, które manipulujš opiniš publicznš. Zapowiedział, że będzie się starać przekonać posłów i senatorów, aby przyjęli ustawę nakazujšcš udowadnianie pochodzenia majštku. Miloš Zeman będzie częœciej, niż jego poprzednicy, brać udział w obradach Senatu i Izby Poselskiej oraz być aktywnym wobec postulatów rzšdu. Częœciej też będzie opiniował ustawy w trakcie procesu legislacyjnego, nie ma natomiast zamiaru wracać ustawy pod ponowne głosowanie i blokowania prac rzšdu. W odróżnieniu od Václava Klausa podpisze ustawę o wytworzeniu funduszu ochronnego strefy euro. W dniu 2.4. br. w czasie wizyty przewodniczšcego Komisji Europejskiej, Manuela Barosso, wzniósł flagę Unii Europejskiej na Zamku Praskim.

 

Az idei év március 8.-án a prágai Vár Ulászló-termében Miloš Zeman letette az elnöki fogadalmat és ezzel hivatalosan a cseh állam államfője lett. Inagurációs beszédében megnevezte azt a három legfontosabb célját, amelyet elnöki funkciójában el akar érni, nevezetesen a politikai színpad stabilizálását, azon polgárok támogatását akik egész életükben az ország felemelkedésén dolgoznak – mint amilyenek a vállalkozók, a községek és városok polgármesterei, a kultúra, egészségügy, tudomány és a sport személyiségei, valamint a maffiacsoportok és a neonáci harcszervezetek felszámolását, éppúgy mint a cseh médiumok azon részének a felszámolását is, amelyek manipulálják a közvéleményt. Arról is tájékoztatott, hogy igyekszik majd meggyőzni a képviselőket és szenátorokat, hogy fogadjanak el olyan törvényt, amely kötelezően megparancsolja a vagyon eredetének megindoklását. Miloš Zeman elődeinél gyakrabban fog majd részt venni a Szenátus és a Parlamenti Gyűlés ülésein és a kormány javaslataival szemben is aktív lesz. A törvényeket is gyakrabban fogja majd értékelni, mindezt már a törvényalkotás folyamán, ugyanakkor nem áll szándékában a törvényeket újbóli szavazásra visszaküldeni és ezzel a kormány működését akadályozni. Václav Klaustól eltérően ő majd aláírja az ún.euróvédőfal törvényt, vagyis az eurózóna mentőalapjáról szóló törvényt. Idén április 4.-én Manuel Barrosónak, az Európai Bizottság elnökének látogatása alkalmával a Prágai Várban felvonják az Európai Unió zászlaját.

 

V pátek 8.3. tr. ve Vladislavském sále Pražského hradu složil Miloš Zeman prezidentský slib a tím se stal oficiálně hlavou českého státu. Ve svém inauguračním projevu vyjmenoval tři nejdůležitější cíle, která chce dosáhnout ve funkci prezidenta, jmenovitě stabilizaci politické scény, podpora občanů, kteří celý život pracují ve prospěch země – podnikatelů, starostů měst a obcí, osobnosti kultury, zdravotnictví, vědy a sportu a také likvidaci mafijních skupin, neonacistických bojůvek a části českých médií, které manipulují veřejným míněním. Informoval také, že se bude snažit přesvědčit poslance a senátory, aby přijali zákon přikazující nutnost zdůvodnit původ majetku. Miloš Zeman se bude částěji, než jeho předchůdci, se účastnit jednání Senátu a Poslanecké sněmovny a být aktivní vůči návrhům vlády. Částěji bude také hodnotit zákony už v průběhu legislačního procesu, jeho záměrem naopak není vracet zákony k opětovnému hlasování a tím blokovat činnosti vlády. Na rozdíl od Václava Klause, podepíše tzv. euroval, čili zákon o záchranném fondu eurozóny. Dne 2.4. t.r., u příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise Manuela Barossa, vztyčí vlajku Evropské unie na Pražském hradě.

 

Impreza wspomnieniowa w Stonawie

Megemlékezési ünnepség Stonaván

Vzpomínková slavnost ve Stonavě

 

W œrodę 23.1. br. Ruch polityczny COEXISTENTIA zorganizował w Stonawie uroczystoœć wspomnieniowš upamiętniajšcš œmierć jeńców należšcych do 12 Wadowickiego Pułku Piechoty pomordowanych przez żołnierzy gen. Šnejdárka w styczniu 1919 roku. Przy mogile żołnierzy i pomniku im poœwięconym na cmentarzu katolickim w Stonawie zebrali się członkowie Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu razem z delegacjami Zarzšdu Głównego PZKO (Danuta Chwajol), Koła Polskich Kombatantów (Bronisław Firla) i Miejscowego Koła PZKO w Stonawie (Stefania Piszczek). Oficjalne przemówienie wygłosił Karol Madzia, przewodniczšcy Polskiej Sekcji Narodowej COEXISTENTII. Uczestnicy uroczystoœci złożyli kwiaty, zapalili znicze i odmówili modlitwę. Na zakończenie odœpiewano pierwszš zwrotkę „Roty”.

    Tragiczny mord z 1919 roku do dzisiaj kładzie się cieniem na stosunki polsko-czeskie na Zaolziu. Jak podajš historycy, władze czeskie nie uznały wydanego przez Józefa Piłsudskiego dekretu o wyborach do Sejmu Ustawodawczego i zażšdały wycofania wojsk polskich w celu uniemożliwienia przeprowadzenia w gminach pod polskš jurysdykcjš wyborów. Był to jednak tylko pretekst do zajęcia Œlšska Cieszyńskiego i wcielenia go do Czechosłowacji. Polska, walczšca na wschodzie w obronie Europy, była nieprzygotowana do obrony swoich południowych granic państwa. Podczas wojny polsko-czeskiej w Stonawie podczas nieudanej próby odbicia wioski zginęły ¾ polskiej kompanii, a ci, którzy dostali się do niewoli, zostali zamordowani. Niestety, dziœ wydarzenia te nie sš przypominane, a młodemu pokoleniu niewiele one mówiš. Warszawa i Praga milczš na ten temat. Ani w Polsce, ani w Czechach ludzie nie znajš tych wydarzeń. Gdyby od samego poczštku powiedziano prawdę, po jednej i po drugiej stronie, to ci, którzy dzisiaj żyjš, nie czuliby się za to odpowiedzialni. Uznaliby naszš prawdę, a my z kolei próbowaliœmy posłuchać o tym, co ich kierowało ku temu. Nie były to szlachetne pobudki, było to zrobione podstępnie, ale nie brali w tym udziału ludzie, którzy chcš tutaj z nami żyć.

   Po uroczystoœci uczestnicy udali się do stonawskiego Domu PZKO na spotkanie przy filiżance herbaty. Była to doskonała okazja do wymiany poglšdów, wspomnień oraz chwili zadumy nad tragicznymi wydarzeniami stycznia 1919 roku i bohaterskimi czynami osób, które z narażeniem życia zebrały ciała pomordowanych żołnierzy, umyły je i pochowały we wspólnej mogile na stonawskim cmentarzu. Największym bohaterem okazał się ks. dziekan Franciszek Krzystek, który wbrew zarzšdzeniu zebrał ciała, zadbał o fotodokumentację fotograficznš, a póŸniej pochował pomordowanych.

Patrz reportaż  https://www.youtube.com/watch?v=AFnqt9vBIWc

 

Idén január 23.-án a COEXISTENTIA Politikai Mozgalom emlékünnepséget rendezett Stonaván amelyen megemlékeztek a 12.wadowicei gyalogezred foglyul ejtett katonáinak haláláról, akiket Šnejdárek tábornok katonái 1919 januárjában gyilkoltak le. A stonavai katolikus temetőben a katonák sírjánál és a nekik szentelt emlékműnél a Mozgalom Lengyel Nemzeti Tagozatának tagjai találkoztak a PZKO Főbizottságának  Danuta Chwajol asszony által vezetett küldöttségével, a Lengyel Ellenállók Csoportjának Bronislaw Firla által vezetett küldöttségével és a PZKO Stonavai Helyi Csoportjának Stefania Piszczek által vezetett küldöttségével. A hivatalos beszédet Karel Madzia a COEXISTENTIA Lengyel Nemzeti Tagozatának elnöke mondta. Az ünnepség résztvevői virágokat helyeztek el a sírnál és az emlékműnél, gyertyákat gyújtottak és imádkoztak. Végül elénekelték a „Roty” című dal első versszakát.

     Az 1919-ben történt tragikus gyilkosság ma is beárnyékolja az Olzántúlon a cseh-lengyel viszonyokat. A történészek közlése szerint a cseh kormány nem ismerte el Józef Pilsudski dekrétumát a Törvényhozó Testületbe történő választásokról és azt követelte hogy a lengyel katonaság vonuljon vissza, ezáltal pedig lehetetlenné váljon a lengyel vezetésű  községekben a választások megtartása. Mindez azonban csak kifogás volt, hogy Těšíni Szilézia területét elfoglalhassák és Csehszlovákiához csatolhassák. Lengyelország Európa keleti részén védekező háborút folytatott és nem volt arra felkészülve hogy meg tudja védeni a déli határait. A lengyel-cseh háború alatt a Stonava község elfoglalásáért folytatott sikertelen kísérlet során a lengyel egység háromnegyede elpusztult, a fogságba esett katonákat pedig legyilkolták. Sajnos ma ezeket az eseményeket nem nagyon említik és a fiatal generációnak sem beszélnek róla.  Erről a témáról Varsó és Prága is hallgat. Ezeket az eseményeket az emberek nem ismerik sem Lengyelországban sem Csehországban. Ha mindkét oldalon már a kezdetektől megmondták volna az igazságot, akkor a ma itt élő emberek nem éreznék felelősnek magukat ezekért az eseményekért. Ők elismernék a mi igazunkat, mi pedig igyekeznénk odafigyelni hogy mi is vezette őket. Ezek nem voltak helyes dolgok, aljas módon volt mindez elvégezve, ám ebben nem vettek részt azok az emberek akik velünk együtt itt  akarnak élni. 

     Az ünnepség befejezése után a résztvevők átmentek a stonavai  PZKO Házba  hogy egy csésze tea mellett találkozhassanak. Ez kiváló alkalom volt arra hogy véleményt cserélhessenek, emlékezhessenek és  egy pillanatra elgondolkodjanak az 1919-es januári tragikus eseményekről, azoknak a személyeknek a hőstettéről akik életük veszélyeztetése árán szedték össze a legyilkolt katonák földi maradványait, majd megmosták őket és a stonavai temetőben  közös sírba temették. A legnagyobb hős František Krzystek dékán volt, aki a kiadott parancs ellenére is összeszedte a testeket, intézkedett fényképes dokumentáció elkészítéséről, később pedig eltemette a legyilkoltakat.

 

Ve středu 23.1. t.r. Politické hnutí COEXISTENTIA uspořádalo ve Stonavě vzpomínkovou slavnost připomínající smrt zajatců 12. Vadovického pěšího pluku, kteří byli zavražděni vojáky gen. Šnejdárka v lednu 1919. U hrobu vojáků a pomníku jim věnovaného na katolickém hřbitově ve Stonavě se setkali členové Polské národní sekce Hnutí spolu s delegacemi Hlavního výboru PZKO (Danuta Chwajol), Skupiny polských kombatantů (Bronisław Firla) a Místní skupiny PZKO ve Stonavě (Stefania Piszczek). Oficiální projev přednesl Karel Madzia, předseda Polské národní sekce COEXISTENTIE. Účastníci slavnosti položili květiny, zapálili svíčky a pronesli modlitbu. Na závěr zazpívali první sloku „Roty”.

    Tragická vražda z 1919 roku se dnes klade stínem na polsko-české vztahy na Zaolzí. Jak sdělují historici, česká vláda neuznala dekret Józefa Piłsudského o volbách Zákonodárné sněmovny a žádala, aby polská vojska ustoupila s cílem znemožnit uspořádání voleb v obcích pod polským vedením. Byla to však pouze záminka do záboru Těšínského Slezska a připojení tohoto území do Československa. Polsko, které vedlo na východě Evropy obrannou válku, nebylo připraveno bránit své jižní státní hranice. Za polsko-české války ve Stonavě při neúspěšném pokusu dobytí vesnice zahynula ¾ polské jednotky a ti, kteří se dostali do zajetí, byli zavražděni. Bohužel, dnes tyto události nejsou připomínány, a mladé generaci moc nemluví. Varšava a Praha mlčí na toto téma. Ani v Polsku, ani v Čechách lidé neznají tyto události. Kdyby se od samého začátku, na jedné i na druhé straně, řeklo pravdu, potom ti, kteří dnes tady žijí by se necítili zodpovědni za tyto události. Uznali by naši pravdu, a my naopak bychom se snažili naslouchat, co je k tomu vedlo. Nebyly to šlechetné činy, bylo to provedeno lstivě, ale neúčastnili se toho lidé, kteří chtěji tady žít s námi.

     Po ukončení slavnosti se účastníci přemístili do stonavského Domu PZKO na setkání u šálku čaje. Byla to výborná příležitost vyměnit si názory, vzpomínky a na chvíli se zamyslet nad tragickými událostmi ledna 1919 roku a nad hrdinnými činy osob, které v ohrožení života sbíraly ostatky zavražděných vojáků, umyly je a uložily do společného hrobu na stonavském hřbitově. Největším hrdinou byl kn. děkan František Krzystek, který navzdory nařízení posbíral ostatky, postaral se o fotodokumentaci, a později pohřbil zavražděné.

 

Uczestnicy uroczystoœci wspomnieniowej z 23.1.2013 r. na cmentarzu katolickim w Stonawie uczcili pamięć pomordowanych polskich żołnierzy z 1919 roku / A stonavai katolikus temetőben 2013 január 23.-án megtartott emlékünnepség résztvevői  tiszteletüket fejezték ki  az 1919.-ben legyilkolt lengyel katonák emléke előtt / Účastníci vzpomínkové slavnosti ze dne 23.1.2013 na katolickém hřbitově ve Stonavě uctili  památku povražděných polských vojáků z 1919 roku

 

Przemówienie przewodniczšcego PSN COEX, Karola Madzi na uroczystoœci wspomnieniowej w Stonawie / Karol Madziának a COEX LNT elnökének beszéde a stonavai emlékünnepségen / Projev předsedy PNS COEX, Karola Madzi na vzpomínkové slavnosti ve Stonavě

 

     Szanowni zebrani!  Rodacy! Przyjaciele!

     Spotykamy się tutaj, przy pomniku poległych i pomordowanych przez czechosłowackie legie, w 94 rocznicę tych tragicznych wydarzeń, by uczcić pamięć naszych przodków, którzy cierpieli, byli mordowani czy polegli w nierównej walce. Moje słowa na nic się tu zdajš, ale przypomnieć trzeba zapis historyczny słów wypowiedzianych przez Czecha do Czecha. Sš to słowa listu Bohuslava Dostala do Alojzego Jiraska, który w tych tragicznych dniach pisał, cytuję wyjštki „Stało się nieszczęœcie, okropne niepowetowane beznadziejne nieszczęœcie... dalej pisze „Krew polskš przelanš w obronie ziemi, na której polski chłop i robotnik chciał w chwili wyzwolenia narodów, także decydować sam o swoim losie, przelana bratniš rękš niespodziewanego zaborcy, choćby pod pozorem prawa, ta krew stanęła między narodem czeskim i polskim, jako straszny wykrzyknik, jako przejmujšce zgrozš memento na dziesištki lat... szalone jakieœ zaœlepienie ... o ironio najkrwawsza, jak można było tym właœnie czynem splugawić się wobec całej Europy ...” i dalej pisze „Jeden  okrzyk zgrozy i oburzenia winien był podnieœć się w tej chwili, kiedy doleciał do Pragi odgłos strzałów armatnich z pod Cieszyna, okrzyk oburzenia skierowany przeciw sprawcom i winowajcom tego nieszczęœcia narodowego kimkolwiek oni sš i na jakimkolwiek szczeblu ....”, a na koniec pisał „Dziœ jest gorycz i przygnębienie, dziœ – a to jest tragiczne – wypadki przyznały słusznoœć tym, którzy od dawna podsycali tu nieufnoœć i nieprzyjaŸń.”.

     Dlatego razem ze słowami historyka pamiętajšcego te czasy,  Jerzego Szczurka, niech zabrzmi to memento: Niech odżyje pamięć bohaterskich żołnierzy polskich, którzy ze wszech stron przybyli by ofiarš młodego ciała zasłonić pięknš ziemię cieszyńskš od Kainowego ciosu. Niech odżyje pamięć bohaterskich milicjantów, którzy nie zważajšc na barbarzyńskie metody postępowania wojsk czeskich stanęli w potrzebie, by z broniš w ręku przeszkodzić wtargnięciu czeskich oddziałów na polski Œlšsk Cieszyński. Niech odżyjš przepiękne postacie nauczycieli, górników, hutników co w dniach krwawej rozprawy obok żołnierza polskiego stawali i krew przelewali, by nawet mogiłš zaznaczyć odwieczne prawo Polski do prastarej spuœcizny Piastów. Groby ich sš porozrzucane po całym kraju, w Boguminie, w Orłowej, w Dšbrowej, w Karwinie, w Suchej, w Olbrachcicach, w Stonawie, w Cieszynie, w Trzyńcu, Bystrzycy, Gródku, w Jabłonkowie w Skoczowie. Dużo z nich odeszło bez echa, nawet nazwiska ich trudno było stwierdzić, gdyż ofiary obrabowane były ze wszystkiego. Ginęli bezgłoœnie, cicho i skromnie kładli się w mogiłę.

     Dlatego naszym obowišzkiem jest pielęgnowanie przywoływania ich postaci do wiecznego trwania w naszej pamięci, do utrwalania w œwiadomoœci potomnych ich bohaterskich czynów.

     Dziękuję.

 

     Tisztelt jelenlévők! Földieim! Barátaim!

     Azért jöttünk itt össze a csehszlovák légiók által legyilkoltak és elesettek emlékműve előtt ezeknek a tragikus eseményeknek a 94.-ik évfordulóján, hogy megünnepeljük elődeink emlékét, akik szenvedtek, le lettek gyilkolva vagy pedig elestek az egyenlőtlen harcban. Az én szavaim itt nem érnek semmit, ám szükséges megemlíteni történelmi bejegyzésként egy cseh embernek egy másik cseh emberhez írt szavait. Ezek a szavak  Bohuslav Dostálnak Alois Jirásekhez küldött leveléből vannak, ezt a levelet ezekben a tragikus napokban írta, ebből idézek részleteket. „Szörnyű, jóvátehetetlen és kétségbeejtő szerencsétlenség történt...”, majd így folytatja: „Lengyel vér lett kiontva az ország védelmében, azon a földön amelyen a lengyel parasztok és munkások a nemzetek felszabadítása után szintén maguk akartak dönteni a sorsukról, ezt a vért hirtelen jött és nem várt megszálló testvéri keze ontotta ki, habár mindezt a jog nevében, mégis ez a vér  egy nagy felkiáltójelként lett a cseh és a lengyel nemzet közé állítva, egy szörnyű felkiáltójelként, amely évtizedeken átható és ijesztő mementóként hat..., Valami őrült elvakultság..., a legvéresebb iróniaként, hogyan lehetett éppen ezzel a tettel bemocskolni magunkat egész Európa előtt...” majd tovább folytatja: „Egy borzalmas kiáltásnak kellene most elhangzani ebben a pillanatban, amikor éppen Prágába ért a Těšín alatt elhangzott tüzérségi sortüzek visszhangja, hogy ez a haragos kiáltás ennek a nemzeti szerencsétlenségnek a tettesei és bűnösei ellen irányuljon, bárkik is legyenek ők és mindegy hogy milyen szinten vannak...” és végül ezt írta: „Ma keserűség és szomorúság van, ma – és ez tragikus dolog – az események azoknak adtak igazat, akik ezen a vidéken már régóta bizalmatlanságot és ellenségeskedést szítottak.”

     Ezért hangozzon el a mementó Jerzy Szcurek történész szavaival együtt, ő még emlékszik erre az időszakra: Elevenedjen meg újból a hős lengyel katonák emléke, akik mindenünnen ide jöttek, hogy ifjúságuk feláldozásával fedezzék a gyönyörű těšíni földet a Káin-csapástól. Elevenedjen meg a hősi milicionisták emléke, akik tekintet nélkül a cseh katonaság barbár viselkedésére a szükség idején megjelentek, hogy fegyverrel a kézben megakadályozzák a cseh egységeket abban hogy a lengyel Těšíni Sziléziába betörjenek. Elevenedjenek meg a tanítók, bányászok, kohászok gyönyörű alakjai, akik a véres csata napjaiban a lengyel katonával közösen álltak ki és vérüket ontották, hogy legalább a sírjukkal hangsúlyozzák Lengyelország ősrégi jogát az ősrégi piaszti hagyatékra. Az ő sírjaik az egész vidéken szanaszét szórva megtalálhatók, Bohumínban, Orlován, Doubraván, Karvinán, Suchán, Albrechticén, Stonaván, Těšínben, Třinecen, Bystřicán, Hrádekon, Jablunkovban, Skočovban. Sokan közülük minden visszhang nélkül mentek el, egyáltalán még a nevüket is bonyolult dolog volt megtudni, mivel ezeket az áldozatokat mindenükből kirabolták. Ők hang nélkül és csendesen estek el és szerényen lettek a sírba téve.

     Ezért a mi kötelességünk, hogy alakjukat tartós megemlékezéssel ápoljuk és hogy a jövő generációinak tudatában megszilárdítsuk az ő hőstetteiket.

     Köszönöm.

 

     Vážení přítomní! Krajané! Přátelé!

     Scházíme se zde, u pomníku padlých a zavražděných československými legiemi, u příležitosti 94. výročí těchto tragických událostí, abychom oslavili památku našich předků, kteří trpěli, byli vražděni nebo padli v nerovném boji. Moje slova se zde nehodí k ničemu, avšak připomenutí historického záznamu slov Čecha Čechovi je nutné. Jsou to slova z dopisu Bohuslava Dostála zaslaného Aloisi Jiráskovi, který v těchto tragických dnech psal, cituji úryvky „Stalo se neštěstí, hrozné, nenahraditelné, zoufalé neštěstí ….“, dále píše „Polská krev byla prolita v obraně země, na které polský sedlák a dělník po osvobození národů chtěli také rozhodovat o svém osudu, prolita bratrskou rukou nečekaného nenadálého okupanta, i když ve jménu práva, tato krev se postavila jako velký vykřičník mezi národem českým a polským, jako hrozný vykřičník, na desítky let jako pronikavé zděšením memento …. Nějaká šílená zaslepenost …. o ironie nejkrvavější, jak bylo možno se tímto právě činem pošpinit vůči celé Evrop셓 a dále píše „Jeden výkřik hrůzy by se měl zvednout v této chvíli, když do Prahy dolétla ozvěna dělostřeleckých salv spod Těšína, výkřik hněvu namířen proti pachatelům a viníkům tohoto národního neštěstí kýmkoliv by oni byli a na jakémkoliv stupni…“ a na konec psal „Dnes je trpkost a smutek, dnes – a to je tragické – události daly za pravdu těm, kteří ode dávna zde podněcovali nedůvěru a nepřátelství.“.

     Proto nech zazní společně se slovy historika Jerzy Szczurka, který pamatuje toto období, memento: Nech znovu ožije památka hrdinných polských vojáků, kteří přišli ze všech stran, aby zastínili svou obětí mládí krásnou těšínskou zemi od Kainového úderu. Nech ožije památka hrdinných milicionářů, kteří bez ohledu na barbarské metody chování českých vojsk stanuli v potřebě, aby se zbraní v ruce znemožnili českým oddílům vtrhnout na polské Těšínské Slezsko. Nech ožijí překrásné postavy učitelů, horníků, hutníků, kteří ve dnech krvavé bitvy, stanuli spolu s polským vojákem a prolévali krev, aby alespoň hrobem zdůraznili pradávné právo Polska do prastarého piastovského odkazu. Jejich hroby jsou porozsévané po celé zemi, v Bohumíně, Orlové, Doubravě, Karviné, Suché, Albrechticích, Stonavě, Těšíně, Třinci, Bystřici, Hrádku, Jablunkově, Skočově. Mnoho z nich odešlo bez ozvěny, dokonce bylo složité zjistit jejich jména, jelikož oběti byly oloupeny ze všeho. Padli bezhlasně, tiše a skromně se kladli do hrobu..

    Proto naší povinností je pečovat o trvalé připomínání jejich postav, o upevňování ve vědomí budoucích generací jejich hrdinných činů.

    Děkuji.

 

Węgrzy na Słowacji chcš swoich nazw

A magyarok Szlovákiában a saját elnevezéseiket akarják

Maďaři na Slovensku chtěji své názvy

 

Pod takim tytułem „Głos Ludu – gazeta Polaków w Republice Czeskiej” z 5.3.2013 r. zamieœciła reportaż dotyczšcy praw mniejszoœci węgierskiej na Słowacji. Jego autorka, Danuta Chlup pisze m.in. „Węgrzy mieszkajšcy na Słowacji walczš o węgierskie napisy na kolei. Przekonani sš, że majš do nich ustawowe prawo, tymczasem urzędy odrzucajš ich wnioski. To wszystko odbywa się w sytuacji, gdy niedawne przemówienie premiera Republiki Słowackiej, Roberta Fica, rzuciło cień na współżycie słowackiej większoœci z mniejszoœciami.” Podczas uroczystoœci 150-lecia założenia Macierzy Słowackiej Fico powiedział w Martinie pod adresem mniejszoœci kilka ostrych zdań, które oburzyły Węgrów, jak i Polaków czy Czechów mieszkajšcych nad Dunajem. Te jego słowa, to było coœ strasznego. Premier mówił, że tylko wycišgamy ręce, a nie wywišzujemy się ze swoich obowišzków. Nie rozumiem tego – powiedziała Urszula Szabatos, wiceprezes Klubu Polskiego w Koszycach. „Nie zakładaliœmy niepodległego państwa głównie z myœlš o mniejszoœciach, jakkolwiek je szanujemy, lecz przede wszystkim dla słowackiego narodu państwowotwórczego, ponieważ właœnie Słowacy nie mogli w byłej wspólnej Czechosłowacji rozwinšć wszystkich swoich zdolnoœci i talentu” – powiedział m.in. Fico w Martinie. „Stało się czymœ modnym, że ze strony mniejszoœci na Słowacji widzimy głównie żšdania, ale żadnych obowišzków wobec państwa. Wycišgnięte ręce, lecz niemal minimalne pielęgnowanie cnót obywatelskich” – zabrzmiało poza tym w jego przemówieniu.

     Węgrzy zamieszkujšcy Słowację walczš o węgierskie nazwy stacji kolejowych i przystanków autobusowych. Partia Magyar Közösség (SMK), która jest ugrupowaniem politycznym reprezentujšcym ich interesy, przekonuje, że ustawa gwarantuje takie prawo w miejscowoœciach, gdzie żyje co najmniej 20 proc. Węgrów. Tam też wiszš węgierskie nazwy na tablicach wjazdowych. Przewodniczšcy SMK, József Berényi, na konferencji prasowej zapowiedział, że w niektórych miejscowoœciach samorzutnie umieœci na dworcach węgierskie tablice, by zwrócić uwagę na żšdania mniejszoœci. Osobiœcie odsłonił takš tablicę w sšsiedztwie dworca w miejscowoœci Okoč (po węgiersku Ekecs). Znajduje się na prywatnym gruncie, dlatego nie może być usunięta. Z kolei tablicę na przystanku autobusowym w Galancie zdjęto niemal natychmiast po instalacji. Według słów Berényiego, SMK, a także samorzšdowcy z różnych miast i gmin, wielokrotnie domagali się w urzędach umieszczenia węgierskich nazw na kolei. Urzędy za każdym razem przysłały odmownš odpowiedŸ z uzasadnieniem, że mnie sš kompetentne do ich wprowadzenia. Partia zamierza ponownie zwrócić się do pełnomocnika rzšdu ds. mniejszoœci narodowych, Kolei Słowackich i ministerstwa transportu.

 

Ilyen cím alatt jelentette meg idén március 5.-én riportját a „Glos Ludu” – a csehországi lengyelek újságja, a cikk a Szlovákiában élő magyar nemzeti kisebbség jogairól szólt. Danuta Chlup a cikk szerzője többek között azt írja hogy „a Szlovákiában élő magyarok azért harcolnak hogy a vasúton legyenek magyar feliratok. Meg vannak győződve arról, hogy erre nekik joguk van, ám ehelyett a hivatalok a javaslataikat elutasítják. Mindez abban a helyzetben játszódik, amikor Robert Ficónak a Szlovák Köztársaság kormányfőjének nemrég tett kijelentése beárnyékolta a szlovák többség és a kisebbségek együttélését.” A Matica Slovenská megalapításának 150.évfordulójára rendezett túrócszentmártoni (Martin) ünnepségeken Fico néhány kemény mondatot mondott a kisebbségek címére, ezek felháborították a magyarokat, éppúgy mint a Dunától északra élő lengyeleket és cseheket is. Bizony a Fico szavai szörnyűek voltak. A miniszterelnök azt mondta hogy csak a kezünket nyújtogatjuk, de a kötelességeinket nem teljesítjük. Én ezt nem értem – mondta Urszula Szabatos asszony a Kassai Lengyel Klub elnökhelyettese. „Az önálló államot nem azért alapítottuk meg hogy főleg a kisebbségekre gondoljunk, habár becsüljük őket, de mégis mindenekelőtt az államalkotó szlovák nemzet miatt, mivel a volt Csehszlovákiában a szlovákok nem tudták kifejleszteni minden tehetségüket és talentumukat” – mondta Fico többek között Túrócszentmártonban. „Divatossá vált, hogy a szlovákiai kisebbségek részéről főleg csak a követeléseket látjuk, ám az állam iránti kötelességeiket már nem. Csak a kezüket nyújtogatják (a támogatásokért), ám szinte csak minimális mértékben ápolják a polgári erényeket – hangzott el többek között Fico bevezetőjében.

     A Szlovákiában élő magyarok harcolnak a vasútállomások és az autóbuszmegállók magyar felirataiért. A magyarok érdekeit képviselő Magyar Koalíció Pártja (SMK) elnevezésű politikai alakulat meg van győződve arról hogy a törvény garantálja ezt a jogot azokban a községekben ahol legalább 20 százalék magyar él. Ezeken a helyeken a községekbe bevezető utakon ott vannak a magyar nyelvű elnevezések. Berényi József az MKP elnöke sajtótájékoztatón kijelentette hogy egyes községekben spontán módon azért helyezik el a pályaudvarokon a magyar nyelvű táblákat, hogy ráirányítsák a figyelmet a kisebbségek követeléseire. Ő maga személyesen adott át egy ilyen táblát Okoč (magyarul Ekecs) község vasútállomásának szomszédságában. A tábla magánterületen van elhelyezve, ezért nem lehet eltávolítani. A galántai autóbuszpályaudvaron elhelyezett táblát csaknem azonnal a kihelyezése után leszedték. Berényi szavai szerint az MKP és a különböző városok és falvak önkormányzatainak tagjai már sokszor követelték a hivataloknál a magyar elnevezéseknek a vasúton való elhelyezését. A hivatalok mindig elutasító választ küldtek, azzal az indoklással hogy ezeknek a kialakításában ők nem illetékesek. A párt újból a nemzeti kisebbségek kormánymegbízottjához, valamint a Szlovák Vasúthoz és a közlekedési minisztériumhoz akar fordulni. 

 

Pod takovým titulkem „Głos Ludu” – noviny Poláků v České republice ze dne 5.3.2013 zveřejnily reportហtýkající se práv maďarské národní menšiny na Slovensku. Jeho autorka Danuta Chlup píše m.j. „Maďaři, kteří bydlí na Slovensku bojují o maďarské nápisy na železnici. Jsou přesvědčeni, že mají na ně zákonné právo, místo toho úřady jejich návrhy odmítají. To vše se odehrává za situace, kdy nedávný projev předsedy vlády Slovenské republiky, Roberta Fica, vrhnul stín na soužití slovenské většiny z menšinami” Při slavnostech 150. výročí vzniku Matice slovenské v Martině, Fico řekl na adresu menšin několik přísných vět, které pobouřily Maďary, a také Poláky či Čechy, kteří bydlí nad Dunajem. Tato jeho slova, to bylo něco strašného. Premiér mluvil, že pouze natahujeme ruce, a neplníme své povinnosti. Nechápu to – řekla Urszula Szabatos, místopředsedkyně Polského klubu v Košicích. „Nezákladali jsme samostatný stát, abychom mysleli hlavně o menšinách, ačkoli si jich vážíme, avšak především pro slovenský státotvorný národ, protože vlastně Slováci nemohli v bývalém Československu rozvinout všechná svá nadání a talenty” – řekl m.j. Fico v Martině. „Stalo se něčím módním, že ze strany menšin na Slovensku vidíme hlavně požadavky, ale žádné povinnosti vůči státu. Natáhnuté ruce, avšak téměř minimální pěstování občanských ctnosti” – ozvalo se kromě toho v jeho proslovu.

    Maďaři, kteří bydlí na Slovensku, bojují o maďarské nápisy železničních stanic a autobusových zastávek. Strana maďarské koalice (SMK), která je politickým seskupením, reprezentujícím jejich zájmy, přesvědčuje, že zákon zaručuje takové právo v obcích, kde žije alespoň 20 proc. Maďarů. Tam také visí maďarské názvy na vjezdových tabulích. Předseda SMK, József Berényi, na tiskové konferenci ohlásil, že v některých obcích živelně umístí na nádražích maďarské tabule, aby obrátit pozornost na požadavky menšin. Osobně odhalil takovou tabuli v sousedství nádraží v obci Okocz (maďarsky Ekecs). Nachází se na soukromém pozemku, proto nemůže být odstraněna. Tabule na autobusové zastávce v Galantě byla sundána téměř ihned po její instalaci. Podle slov Berényeho, SMK a také členové samosprávy v různých městech a obcích, mnohokrát požadovali na úřadech umístění maďarských názvů na železnici. Úřady vždy zaslaly odmítavou odpověď se zdůvodněním, že nejsou kompetentní ve věci jejich zřízení. Strana se chce opět obrátit na vládního zmocněnce pro národnostní menšiny, Slovenskou železnici a ministerstvo dopravy.

 

Polska Sekcja Narodowa oceniła działalnoœć i wybrała władze

A Lengyel Nemzeti Tagozat értékelte tevékenységét és új vezetést választott

Polská národní sekce zhodnotila činnost a zvolila vedení

 

W czwartek 4.4.2013 r. obradował w Czeskim Cieszynie konwent wyborczy Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA. Sprawozdanie z działal-noœci politycznej za okres od maja 2011 r. wygłosił przewodniczšcy sekcji, Karol Madzia. Polska Sekcja Narodowa jest najaktywniejszym organem działajšcym w ramach Ruchu.

     W ocenianym okresie realizowano podstawowe cele programowe jakimi sš ochrona języków mniejszoœci narodowych, szkolnictwa oraz mediów mniejszoœci narodowych, pamištek kulturalnych, miejsc pamięci narodowej i majštków. Sekcja organizuje konferencje i prelekcje naukowe, razem z organizacjš pożytku publicznego Koexistencia o.p.s. wydaje gazetę „WTZ“. Informacje z działalnoœci Ruchu sš zamieszczone na www.coexistentia.cz. Swoje cele programowe realizuje przede wszystkim za poœrednictwem radnych w radach miejskich i gminnych. W obecnej kadencji wyborczej COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA wprowadziła do rad 42 swoich kandydatów. Nie udało się niestety w wyborach wojewódzkich. Pomimo faktu, że wspierani przez niš kandydaci z listy SPOZ-Zemanovci uzyskali znaczšce poparcie wyborców, mandatu nie uzyskali. Lista SPOZ-Zemanovci nie przekroczyła 5-procentowego progu wyborczego, choć brakowało niewiele.

     Konwent wybrał 17-osobowy zarzšd w składzie: Helena Bubik, Władysław Drong, Bronisław Haratyk, Stanisław Gawlik, Bogusław Kaleta, Jadwiga Karolczyk, Eugeniusz Kiedroń, Edward Kolondra, Tadeusz Kornuta, Karol Madzia, Władysław Niedoba, Józef Pietrus, Józef Przywara, Bogusław Raszka, Józef Toboła, Tadeusz Toman, Paweł Wania oraz przewodniczšcego sekcji, którym został ponownie Karol Madzia. Konwent przyjšł plan pracy sekcji na okres następnych dwu lat oraz zaakceptował dokumenty – wniosek na zmianę statutu, priorytety programowe i program wyborczy do wyborów komunalnych, przygotowane pod obrady Kongresu. XIII Kongres COEXISTENTII-WSPÓLNOTY odbędzie się w sobotę 27.4.2013 r. w Wędryni.

 

Idén, 2013 április 4.-én Český Těšínben ülésezettt a COEXISTENTIA- SOUŽITÍ politikai mozgalom Lengyel Nemzeti Tagozata (LNT). A 2011 májusától tartó idoszakban végzett politikai tevékenységröl Karol Madzia a tagozat elnöke tartott beszámolót. A Mozgalom keretén belül muködo tagozatok közül a Lengyel Nemzeti Tagozat a legaktívabb szerv.  

     Az értékelt idoszakban az alapveto programcélok teljesítve lettek, ezek a nemzeti kisebbségek nyelvének védelme, a nemzetiségi iskolaügy, a nemzeti kisebbségek médiumai, a kulturális emlékek valamint a nemzeti kegyhelyek és a vagyon?,. A Tagozat konferenciákat és tudományos eloadásokat rendez, a Koexistencia o.p.s. közhasznú társasággal közösen pedig kiadja a „WTZ” újságot. A Mozgalom tevékenységérol szóló információk a www.coexistentia.cz honlapon vannak megjelenítve. A Lengyel Nemzeti Tagozat a programcéljait mindenekelott a községi és a városi képviselotestületekbe megválasztott képviseloin keresztül valósítja meg. Ebben a választási idoszakban a COEXISTENTIA-SOUŽITÍ  politikai mozgalom 42 jelöltjét helyezte képviselotestületi tisztségbe?. Sajnos a kerületi választásokon sikertelenül szerepeltünk. Habár a Mozgalom által támogatott SPOZ-Zemanovci mozgalom jelölolistáján szereplo jelöltek jelentos szavazói támogatást szereztek, mandátumot mégsem sikerült szerezni. Az SPOZ-Zemanovci jelölolistája nem tudta átlépni az 5 százalékos küszöböt, pedig nem sok hiányzott.

     A Konvent a következo összetételu 17-tagú bizottságot választotta meg: Helena Bubik, Vladislav Drong, Bronislav Haratyk, Stanislav Gawlik, Bohuslav Kaleta, Jadwiga Karolczyk, Evžen Kiedroń, Edward Kolondra, Tadeusz Kornuta, Karel Madzia, Vladislav Niedoba, Josef Pietrus, Josef Przywara, Bohuslav Raszka, Josef Toboła, Tadeusz Toman, Pavel Wania és a Tagozat elnöke, aki újból Karel Madzia lett. A Konvent elfogadta a következo két évre szóló munkatervet és a Kongresszus ülésére elokészített dokumentumokat – ezek az alapszabályok megváltoztatására tett javaslatok, a programprioritások és a kommunális választások választási programja. A COEXISTENTIA-SOUŽITÍ politikai mozgalom XIII. Kongresszusa idén, 2013.április 27.-én lesz megtartva Vendryněn.

 

Ve čtvrtek 4.4.2013 jednal v Českém Těšíně volební konvent Polské národní sekce politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ. Zprávu o politické činnosti za období od května 2011 pronesl předseda sekce, Karel Madzia. Polská národní sekce je nejaktivnějším orgánem působícím v rámci Hnutí.

     V hodnoceném období byly plněny základní programové cíle, kterými jsou ochrana jazyků národních menšin, národnostního školství, médií národních menšin, kulturních památek, míst národní piety a majetků. Sekce pořádá konference a vědecké přednášky, spolu s obecně prospěšnou společností Koexistencia o.p.s. vydává noviny „WTZ“. Informace o činnosti Hnutí jsou zveřejněny na www.coexistentia.cz. Své programové cíle uskutečňuje především prostřednictvím zastupitelů v městských a obecních zastupitelstvech. V tomto volebním období COEXISTENTIA-SOUŽITÍ uvedla do zastupitelstev své 42 kandidáty. Bohužel, neúspěšné byly krajské volby. Přestože podporovaní Hnutím kandidáti z listiny SPOZ-Zemanovci získali značnou podporu voličů, mandáty nezískali. Listina SPOZ-Zemanovci nepřekročila 5 proc. volební práh, i když moc nechybělo.

     Konvent zvolil 17 členný výbor ve složení: Helena Bubik, Vladislav Drong, Bronislav Haratyk, Stanislav Gawlik, Bohuslav Kaleta, Jadwiga Karolczyk, Evžen Kiedroń, Edward Kolondra, Tadeusz Kornuta, Karel Madzia, Vladislav Niedoba, Josef Pietrus, Josef Przywara, Bohuslav Raszka, Josef Toboła, Tadeusz Toman, Pavel Wania a předsedu sekce, kterým je opětovně Karel Madzia. Konvent přijal plán práce sekce na období následujících dvou let a schválil dokumenty připravené na jednání Kongresu – návrh na změn stanov, programové priority a volební program do komunálních voleb. XIII Kongres COEXISTENTIE-SOUŽITÍ se koná v sobotu 27.4.2013 ve Vendyni.

 

Wykaz zebrań PSN

A LNT gyűléseinek listája

Seznam schůzí PNS

 

11.5.2011 r.                       uroczyste zebranie zarzšdu / ünnepélyes bizottsági gyűlés / slavnostní schůze výboru,

                       Jabłonków / Jablunkov

8.6.2011 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn /  Český Těšín

14.9.2011 r.                       konwent wyborczy / választási konvent  / volební konvent, Czeski Cieszyn /

                       Český Těšín

19.1.2012 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés  / schůze výboru, Trzyniec-Oldrzychowice

                       / Třinec-Oldřichovice

4.4.2012 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn / Český Těšín

7.6.2012 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn / Český Těšín

6.9.2012 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn / Český Těšín

7.11.2012 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn / Český Těšín

13.12.2012 r.                       konwent / konvent / konvent, Czeski Cieszyn / Český Těšín

7.2.2013 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn / Český Těšín

7.3.2013 r.                       zebranie zarzšdu / bizottsági gyűlés / schůze výboru, Czeski Cieszyn / Český Těšín

4.4.2013 r.                       konwent wyborczy / választási konvent / volební konvent, Czeski Cieszyn /

                       Český Těšín

                       zebrania prezydium zarzšdu / a bizottság elnökségi gyűlése / schůze předsednictva

                       výboru

 

Spotkanie z trzynieckim radnymi

Találkozás a třineci képviselőtestület tagjaival

Setkání s třineckými členy zastupitelstva

 

W œrodę 10.4.2013 r. odbyło się w Domu PZKO w Oldrzychowicach spotkanie Grupy Gminnej COEXISTENTII-WSPÓLNOTY, w którym wzięli udział trzynieccy radni z listy stowarzyszenia ruchu politycznego COEXISTENTIA i kandydatów niezależnych, Zbigniew Chodura i Jan Ferenc. Dyskutowano m.in. na temat sytuacji w władzach miejskich i sprawozdania z działalnoœci Komitetu ds. Mniejszoœci Narodowych. Obecnym zabrakło w nim akapitu o realizacji dwujęzycznoœci – dwujęzyczne napisy ulic i problem zdjęcia dwujęzycznej tablicy na dworcu autobusowym. Podjęto też temat wyborów komunalnych w 2014 roku i uchwalono, że trzeba zorganizować spotkania przedwyborcze w poszczególnych kołach PZKO.

 

Idén, 2013 április 10.-én szerdán az Oldřichovicei PZKO-Házban került sor a COEXISTENTIA-SOUŽITÍ Helyi Csoportja tagjainak találkozására amelyen résztvettek a třineci képviselőtestület azon tagjai akik a COEXISTENTIA politikai mozgalom jelölőlistájáról kerültek be, valamint Zbigniew Chodura és Jan Ferenc független képviselők. Megvitatták a város vezetésének helyzetét és a Nemzeti Kisebbségek Bizottságának tevékenységéről szóló jelentést. A jelenlévők a jelentésben hiányolták a kétnyelvűség teljesítéséről szóló bekezdést – a kétnyelvű utcatáblákról és az autóbuszpályaudvaron elhelyezett kétnyelvű tábla leszerelésének problémájáról van szó. Úgyszintén megtárgyalták a 2014-ben tartandó községtanácsi választások témáját és határozatot hoztak, hogy az egyes PZKO-csoportokban szükséges választások előtti találkozókat tartani.

 

Ve středu 10.4.2013 se konalo v Domě PZKO Oldřichovice setkání Místní skupiny COEXISTENTIE-SOUITÍ, kterého se zúčastnili třinečtí členové zastupitelstva z kandidátní listiny politického hnutí COEXISTENTIA a nezávislých kandidátů, Zbigniew Chodura a Jan Ferenc. Diskutováno bylo na téma situace ve vedení města a zprávy o činnosti Výboru pro národnostní menšiny. Přítomným schází v něm odstavec o plnění dvojjazyčnosti – dvojjazyčné tabule ulic a problém demontáže dvojjazyčné tabule na autobusovém nádraží. Bylo také projednáno téma komunálních voleb v 2014 roce a bylo usneseno, že je nutno uspořádat předvolební setkání v jednotlivých skupinách PZKO.

 

Rada Europy krytykuje finansowanie partii w Republice Czeskiej

Az Európa Tanács kritizálja a pártok finanszírozását a Cseh Köztársaságban

Rada Evropy kritizuje financování stran v České republice

 

Agencja Antykorupcyjna przy Radzie Europy w Strasburku krytykuje Republikę Czeskš za to, że nie powołała niezależnego organu do monitorowania finansów partii politycznych i ich kampanii wyborczych. Agencja wystosowała apel, aby Republika Czeska przedstawiła do 30.9.2013 r. sprawozdanie o realizacji wniosku zamieszczonego w sprawozdaniu kontrolnym, który proponował powołanie takiego organu. W Republice Czeskiej finanse partyjne sprawdza Komitet Kontrolny Izby Poselskiej powoływany przez grupy politycznego nacisku. Takie zorganizowanie nie jest efektywne i nie jest niezależne. Przeciw powołaniu takiego organu były zawsze ODS, ČSSD i KSČM.

 

A strasbourgi Európa Tanács mellett működő Korrupcióellenes Ügynökség kritizálja a Cseh Köztársaságot azért mert nem hozta létre a politikai pártokat és azok választási kampányait monitoráló független szervet. A szervezet felszólította a Cseh Köztársaságot hogy 2013 szeptember 30.-ig nyújtsa be jelentését az ajánlás teljesítéséről, mindezt az említett szerv létrehozási javaslatát értékelő jelentésben kell nyilvánosságra hozni. A Cseh Köztársaságban  a pártok pénzügyeit a Parlament Ellenőrző Bizottsága ellenőrzi, ezt politikai nyomásgyakorlást kifejtő csoportok nevezik ki. Az ilyen elrendezés nem hatékony és nem is független. Egy ilyen szerv létrehozása ellen mindig is ellene volt az ODS (Občanská Demokratická Strana – Polgári Demokratikus Párt), a ČSSD (Česká Strana Sociálně Demokratická – Cseh Szociáldemokrata Párt) és a KSČM (Komunistická Strana Čech a Moravy – Cseh és Morvaországi Kommunista Párt)  is.(ČTK-Cseh Távirati Iroda)

 

Protikorupční agentura při Radě Evropy ve Štrasburku kritizuje Českou republiku za to, že neustavila nezávislý orgán pro monitorování financí politických stran a jejich volebních kampaní. Organizace vyzvala Českou republiku, aby do 30.9.2013 předložila zprávu o plnění doporučení zveřejněné v hodnotící zprávě, která doporučila vytvoření tohoto orgánu. V České republice stranické finance prověřuje Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny jmenovaný skupinami politického nátlaku. Takové uspořádání není efektivní a není nezávislé. Proti ustanovení takového orgánu se vždy stavěly ODS, ČSSD i KSČM. (ČTK)

 

Tablica pamištkowa w Domu Gminnym Drużba

Emléktábla a Družba Közösségi Házban

Vzpomínková deska v Obecním domě Družba

 

W dniu 1.2.2013 r. podczas Reprezentacyjnego Balu Polskiego, została odsłonięta w Domu PrzyjaŸń w Karwinie-Frysztacie tablica pamištkowa informujšca o tym, że inicjatorami i fundatorami budowy tego obiektu w 1928 roku byli Polacy z Frysztatu. Więcej szczegółów przekazał nam Eugeniusz Matuszyński, członek przedstawicielstwa miejskiego z listy ruchu politycznego COEXISTENTIA i stowarzyszenia „Naše Karvinsko“, przewodniczšcy Komitetu ds. Mniejszoœci Narodowych. „Dom PrzyjaŸni przez wiele lat stał nieużywany, właœcicielem była spółka akcyjna Kopalnie Ostrawsko-Karwińskie, a póŸniej obiekt był przekazany miastu Karwina. Kiedy kilka lat temu miasto ogłosiło konkurs na nazwę budynku, Polacy nie złożyli wniosku, aby na budynku wisiała polska nazwa, po prostu przegapili ten moment. Miasto wybrało nazwę Obecní Dům Družba. Mniejszoœci polskiej w Karwinie zależało jednak na tym, aby widniał tam też polski napis. Po pertraktacjach z prezydentem miasta ustalono, że w budynku pojawi się tablica pamištkowa w językach polskim i czeskim informujšca, że inicjatorem budowy była polska młodzież katolicka.“

     Losy budynku były zawiłe podobnie jak jego nazwa. Dnia 12.8.1928 r. został wmurowany kamień węgielny pod budowę Polskiego Domu Katolickiego. Inicjatorami jego budowy byli: Polska Kongregacja Młodzieńców we Frysztacie, Polski Zwišzek Zawodowy Katolickich Górników i Robotników, Polska Kongregacja Mariańska Dziewczyn i Młodzieńców oraz Zwišzek Niewiast Katolickich. Dom Katolicki po wybuchu II wojny œwiatowej przejęli Niemcy, nadajšc mu niemieckš nazwę. Po wojnie przemianowano go na „Dom Stalina“, a póŸniej na „Družba-PrzyjaŸń“ Właœcicielem budynku był wtedy klub zakładowy Kopalni Armii Czechosłowackiej. Kilka lat temu miasto dostało obiekt na własnoœć od OKD wymieniajšc go za grunty. Jego przebudowa pochłonęła 110 mln. Kc. Z budynku zniknęła polska nazwa, dziœ widnieje tam napis „Obecní dům Družba“.

    W odsłonięciu tablicy pamištkowej brali udział prezydent miasta statutarnego Karwina – TomᚠHanzel i konsul generalna Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie – Anna Olszewska. „To niezwykle wzruszajšce znaleŸć się dzisiaj w tym domu, zwišzanym z tak ważnš i długš historiš społeczeństwa karwińskiego, a zwłaszcza jego polskiej częœci. To wspaniałe, że właœnie tego dnia, kiedy odbywa się tu, jak niegdyœ, wielki polski bal, możemy odsłonić tablicę pamięci.“ – powiedziała pani konsul.

 

Idén 2013 február elsején a Lengyel Reprezentációs Bál folyamán a Karviná-Fryštátban található Družba Házban emléktáblát lepleztek le, ez közli, hogy  ennek az épületnek a felépítését 1928-ban a fryštáti lengyelek kezdeményezték és alapozták meg. További részleteket Evžen Matuszynski, a városi képviselőtestület tagja közölt, ő a COEXISTENTIA politikai mozgalom és a „Naše Karvinsko” (A mi Karvinánk) társulás közös jelölőlistájáról került be és a Nemzeti Kisebbségek Bizottságának elnöke. „A Družba Ház hosszú időn át kihasználatlanul állt, tulajdonosa az Ostravsko-karvinské doly (Ostrava-karvinái bányák) részvénytársaság volt, majd később az épület Karviná városnak lett átadva. Amikor néhány évvel ezelőtt a város az épület elnevezésére versenyt hirdetett, akkor a lengyelek nem jelentkeztek javaslatukkal hogy az épületen lengyel elnevezést helyezzenek el, egyszerűen ezt a pillanatot nem vették észre.  A város az Obecní Dům Družba (Družba Közösségi Ház) elnevezést válsztotta. Ugyanakkor a karvinái lengyel közösségnek fontos volt hogy legyen itt látható lengyel felirat. A város polgármesterével való tárgyalások után megegyezés született arról hogy az épületben elhelyeznek egy lengyel és cseh nyelvű emléktáblát amelyen közlik hogy az épület kezdeményezője a lengyel katolikus fiatalság volt”.

     Az épület sorsa ugyanolyan kusza volt mint az épület elnevezésének a sorsa. A Lengyel Katolikus Ház  építésének alapköve 1928 augusztus 12.-én lett lerakva. Ennek az építkezésnek a kezdeményezői voltak a Fryštáti Fiatalok Lengyel Kongregációja, a Katolikus Bányászok és Munkások Lengyel Szakszervezete, a Lányok és Fiúk Lengyel Mariánus Kongregációja valamint a Katolikus Menyasszonyok Szövetsége. A második világháborů kitörése után a Katolikus Házat a németek vették át és német nevet adtak neki. A háború után „Sztálin Házának” nevezték át, később pedig a „Družba-PrzyjaŸń” nevet kapta. Az épület tulajdonosa akkor a Důl Československá armáda (Csehszlovák Hadsereg Bánya) szakszervezeti klubja volt. Néhány évvel ezelőtt az épület tulajdonosa a város lett, az épületet telkekért cserébe szerezte meg az OKD (Ostravsko-Karvinské Doly – Ostrava-Karvinái Bányák) társaságtól. Az épület újjáépítése 110 millió Kč-ba került. Az épületről eltűnt a lengyel elnevezés, ma már csak az „Obecní dům Družba” elnevezés van rajta. 

     Az emléktábla leleplezésén résztvett TomᚠHanzel Karviná megyei jogú város polgármestere és Anna Olszewská konzulasszony a Lengyel Köztársaság ostravai főkonzulja. „Rendkívül megható hogy ma itt vagyunk ebben a házban amelyhez a karvinái társadalom hosszú és jelentős történetének eseményei kapcsolódnak, mindenekelőtt pedig annak lengyel részei. Gyönyörű dolog hogy éppen ma leplezhetjük itt le ezt az emléktáblát, amikor ugyanúgy mint azelőtt nagy lengyel bált tartanak.” – mondta a konzulasszony.

 

Dne 1.2.2013 během Reprezentačního polského plesu, byla odhalena v Domě Družba v Karviné-Fryštátě pamětní deska, která informuje, že iniciátory a zakladateli výstavby této budovy v 1928 roce byli Poláci z Fryštátu. Více podrobností nám sdělil Evžen Matuszyński, člen městského zastupitelstva z listiny politického hnutí COEXISTENTIA a sdružení „Naše Karvinsko“, předseda Výboru pro národnostní menšiny. „Dům Družba byl dlouhodobě nevyužíván, jeho majitelem byla akciová společnost Ostravsko-karvinské doly, a později budova byla předána městu Karviná. Když před několika lety město vyhlásilo soutěž na název budovy, návrh, aby na budově byl zřízen polský název Poláci nepřihlásili, prostě tento okamžik přehlédli. Město zvolilo název Obecní Dům Družba. Avšak polské menšině v Karviné záleželo na tom, aby byl zde viditelný polský nápis. Po jednání s primátorem města bylo dohodnuto, že v budově se objeví pamětní deska v jazyce polském i českém s informací, že iniciátory budovy byla polská katolická mládež.“

     Osudy budovy byly spletité obdobně jako její název. Dne 12.8.1928 byl zazděn základní kamen stavby Polského katolického domu. Iniciátory jeho výstavby byli: Polská kongregace mládežníků ve Fryštátě, Polský odborový svaz katolických horníků a dělníků, Polská mariánská kongregace dívek a mládenců a Svaz katolických nevěst. Katolický dům po výbuchu II. světové války převzali Němci, pojmenovali ho německy. Po válce byl přejmenován na „Dům Stalina“, a později na „Družba-PrzyjaŸń“. Majitelem budovy byl tehdy odborový klub Dolu Československá armáda. Před několika lety majitelem budovy zůstalo město, získalo budovu od OKD výměnou za pozemky. Její rekonstrukce stála 110 mln. Kč. Z budovy zmizel polský název, dnes je tam pouze nápis „Obecní dům Družba“.

    Odhalení pamětní desky se účastnili primátor statutárního města Karviné – TomᚠHanzel a generální konzulka Polské republiky v Ostravě – Anna Olszewská. „To je nesmírně dojemné nacházet se dnes v tomto domě, spojeným s tak důležitými a dlouhými dějinami karvinské společnosti, a především jeho polské části. To je nádherné, že právě dnes, kdy se tu koná jako dříve velký polský ples, můžeme odhalit pamětní desku.“ – řekla konzulka.

 

Obchody 100. rocznicy urodzin Adama Wawrosza

Ünnepségek Adam Wawrosz születésének 100.évfordulójára

Slavnosti 100. výročí narození Adama Wawrosze

 

W bieżšcym roku obchodzimy 100. rocznicę urodzin Adama Wawrosza – pisarza, założyciela teatru lalek „Bajka“, redaktora „Hutnika“ – gazety Huty Trzynieckiej, działacza PZKO. Wawrosz urodził się w Końskiej, mieszkał w Tyrze, obie gminy sš dziœ dzielnicami wielkiego Trzyńca. Dlatego właœnie Rada Obwodowa PZKO, która skupia 14 miejscowych kół PZKO postanowiła wspólnie z redakcjš „Zwrotu“ oraz w kontakcie z córkš pisarza, dyrektorkš polskiej szkoły podstawowej w Jabłonkowie, Urszulš Czudek, uczcić pamięć zacnego człowieka.

     Uroczysta akademia odbędzie się w sobotę 23.11.2013 r. w Domu Kultury „Trisia“ w Trzyńcu. Jej głównym celem będzie przypomnienie twórczoœci Wawrosza – głównie jego skeczy i jednoaktówek. W akademii zaprezentujš się amatorskie zespoły teatralne działajšce w ramach PZKO. W planie jest włšczyć do programu dzieci miejscowych szkół i przedszkoli. Do udziału zaproszono folklorystę, prof. Daniela Kadłubca i historyka Mariana Steffka z Oœrodka Dokumentacyjnego Kongresu Polaków.

 

Ebben az évben ünnepeljük Adam Wawrosz születésének 100.évfordulóját – ő író volt, valamint a „Bajka” bábszínház megalapítója, a „Hutník” (Kohász) újságnak, a Třineci Vasmű újságjának a   szerkesztője  és a PZKO funkcionárusa is. Wawrosz Konská-ban született, Tyrában lakott – ma mindkét község Nagy-Třinec részét képezi. Éppen ezért a 14 helyi PZKO-csoportot tömörítő  PZKO Területi Tanács a „Zwrot” folyóirat szerkesztőségével közösen, valamint az író lányával Urszula Czudekkel megyegyezésben, aki a jablunkowi lengyel alapiskola igazgatónője, elhatározták hogy megünneplik ennek a rendkívüli embernek az emlékét. 

     Az ünnepi akadémia 2013 november 23.-án szombaton a Třineci „Trisia” Kultúrházban lesz megtartva. A cél az hogy emlékezzünk meg Wawrosz munkásságáról – főleg az ő szkeccseiről és egytáskás műveiről. A műsor keretén belül bemutatkoznak a PZKO keretén belül működő amatőr színjátszócsoportok. Tervezik hogy a műsorba bevonják a helyi alapiskolák és óvodák  gyerekeit is. A részvételre felkérték Daniel Kadlubiec professzort a folkloristát, valamint Marian Steffek történészt is a Lengyelek Kongresszusának Dokumentációs Központjából.

 

V letošním roce slavíme 100. výročí narození Adama Wawrosze – spisovatele, zakladatele loutkového divadla „Bajka“, redaktora „Hutníka“ – novin Třineckých železáren, funkcionáře PZKO. Wawrosz se narodil v Konské, bydlel v Tyře, obě obce jsou dnes součástí velkého Třince. Právě proto Oblastní rada PZKO, která sdružuje 14 místních skupin PZKO se rozhodla společně s redakcí „Zwrot“ a také po dohodě s dcerou spisovatele, ředitelkou polské základní školy v Jablunkově, Urszulou Czudek, oslavit památku vzácného člověka.

     Slavnostní akademie se bude konat v sobotu 23.11.2013 v Kulturním domě „Trisia“ v Třinci. Jejím hlavním cílem bude připomenout tvorbu Wawrosze – hlavně jeho skeče a jednoaktovky. V rámci programu se budou prezentovat amatérské divadelní soubory působící v rámci PZKO. V plánu je zapojit do programu děti místních základních a mateřských škol. K účasti byli pozvání folklorista, prof. Daniel Kadłubiec a historik Marian Steffek z Dokumentačního střediska Kongresu Poláků.

 

Spotkanie na temat dywanów orientalnych

Találkozás a keleti szonyegek témájára

Setkání na téma orientálních koberců

 

W ramach Międzygeneracyjnego Uniwersytetu Regionalnego PZKO odbyło się 4.4.2013 r. w Czeskim Cieszynie spotkanie z wykładowcš dr. inż. Józefem Ćwiertkš pt. „Dywany orientalne w cywilizacji Orientu”. Prelegent omówił historię produkcji dywanów orientalnych w szerszym historycznym kontekœcie, pokazał na mapkach regiony, które sš z tym wyrobem zwišzane. Przedstawił rysunki i fotografie dywanów. Uczestnicy spotkania mogli zakupić publikację jego autorstwa omawiajšcš ten temat.

 

A Generációkközötti Regionális Egyetem (MUR – Międzygeneracyjny Uniwersytet Regionalny) keretén belül  2013 április 4.-én Český Těšínben találkozóra került sor Dr. Ing. Józef Ćwiertka úrral, aki a „Keleti szőnyegek az Orient civilizációjában” témájú előadást tartotta. A szónok széleskörű történelmi áttekintésben foglalkozott a szőnyegkészítés történetével és térképen is megmutatta a szőnyegkészítéssel összefüggő  régiókat. Megmutatta a szőnyegek mintáit és a róluk készült fényképeket is. A találkozó résztvevői megvásárolhatták a témáról Ćwiertkš úr által megírt könyvet is. 

 

V rámci Mezigenerační regionální univerzity PZKO se konalo dne 4.4.2013 v Českém Těšíně setkání s přednášejícím Dr. Ing. Józefem Ćwiertkou na téma „Orientální koberce v civilizaci Orientu”. Řečník probral dějiny výroby koberců v širším historickém kontextu, ukázal na mapkách regiony, které s touto výrobou souvisí. Ukázal kresby a fotografie koberců. Účastníci setkání si mohli zakoupit publikaci na toto téma jeho autorství.

 

Prezentacja języków mniejszoœci narodowych

A nemzeti kisebbségek nyelvének bemutatása

Prezentace jazyků národních menšin

 

Spotkanie nazwane „Popołudnie Poezji”, którego organizatorem była Gmina Słowaków, odbyło się 20.3.2013 r. w kawiarni literackiej Biblioteki Regionalnej w Karwinie-Mizerowie. Wiersze w języku czeskim, słowackim, polskim i greckim recytowała młodzież szkół podstawowych z Karwiny. Zabrakło tylko wykonawców społecznoœci romskiej. W trakcie spotkania urzšdzono konkurs ze znajomoœci języka słowackiego, bo jak wiadomo język słowacki oddala się współczesnej młodej generacji. Młodzież miała za zadanie ułożyć wierszyk, w którym występowałyby mniej używane wylosowane słowa, przykładowo gombík, korčule, preteky, čučoriedky. Wœród goœci był obecny dyrektor polskiej szkoły Tomasz Œmiłowski, członkowie rady miejskiej, członkowie komitetu ds. mniejszoœci narodowych z jego przewodniczšcym Eugeniuszem Matuszyńskim na czele. Impreza była wspierana finansowo przez prezydenta miasta Karwiny. Artykuł p.t. „Prezentácia jazykov národnostných menšín” (napisany po słowacku) ukazał się w „Deníku” 5.4.2013 r. Jego autorkš jest Vilma Krňávková, przewodniczšca Gminy Słowaków w Karwinie.

 

M A „Költészet délutánja“ elnevezésű találkozót a Szlovákok Közössége szervezte és 2013 március 20.-án tartották meg a Karviná-Mizerov-i Regionális Könyvtár irodalmi kávéházában. A cseh, szlovák, lengyel és görög nyelven előadott verseket a karvinái alapiskolák fiataljai adták elő. Csak a roma közösség előadói hiányoztak. A találkozó során versenyt rendeztek a szlovák nyelv ismeretéből, mivel mint ismeretes a szlovák nyelv a mai fiatal generáció számára már nagyon távolodik. A fiatalságnak az volt a feladata hogy költsenek verset olyan a szokásos beszédben kevésbé használt kifejezésekkel mint pl.gombík, korčule, preteky, čučoriedky. A vendégek között jelen volt Tomasz Smilowski a lengyel alapiskola igazgatója, valamint a városi képviselőtestület tagjai és a nemzeti kisebbségek bizottságának tagjai is, élükön elnökükkel Evženem Matuszynskival. A rendezvényt a város polgármestere pénzadománnyal támogatta.     A szlovák nyelven megírt „Prezentácia jazykov národnostných menšin” (A nemzeti kisebbségek nyelvének bemutatása) cikket a „Deník”(Napilap) újság 2013 április 5.-i száma közölte. A cikk szerzője Vilma Krňávková asszony, a Karviná-i Szlovákok Közösségének elnöknője volt.     

 

Setkaní pojmenované „Odpoledne poézie“, jehož pořadatelem je Obec Slováků se konalo dne 20.3.2013 v literární kavárně Regionální knihovny v Karviné-Mizerově. Verše v jazycích českém, slovenském, polském a řeckém recitovala mládež základních škol z Karviné. Chyběli pouze učinkující romské komunity. V průběhu setkání byla uspořádána soutěž ze znalosti slovenského jazyka, protože jak je známo, slovenština se vzdaluje současné mladé generaci. Mládež měla za úkol složit báseň, která obsahuje méně frekventovaná v běžné komunikaci slova, např. gombík, korčule, preteky, čučoriedky. Mezi hosty byl přítomen ředitel polské základní školy Tomasz Smilowski, členové městského zastupitelstva, členové výboru pro národnostní menšiny s jeho předsedou Evženem Matuszynským. Akce byla finančně podporována primátorem města. Článek „Prezentácia jazykov národnostných menšin” (napsaný slovensky) byl zveřejněn v „Deníku” dne 5.4.2013. Jeho autorkou je Vilma Krňákovková, předsedkyně Obce Slováků v Karviné.

 

„Pragai Tükör” o pomniku Šnejdárka

A „Prágai Tükör” írása a Šnejdárek-emlékműről

„Pragai Tükör” n.t. pomníku Šnejdárka

 

Wychodzšcy w Pradze dwumiesięcznik „Prágai Tükör”, którego wydawcš jest Zwišzek Węgrów Żyjšcych na Ziemiach Czeskich pisze w pierwszym tegorocznym zeszycie o pomniku generała Šnejdárka w Bystrzycy. Prezentujemy jego treœć. / A „Prágai Tükör” a Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége által Prágában kiadott kéthavonta megjelenő magazin, idei első számában  Šnejdárek tábornok emlékművéről ír. A cikk tartalmát itt közöljük. / Vycházející v Praze dvouměsíčník „Prágai Tükör”, jehož vydavatelem je Svaz Maďarů žijících v českých zemích píše v prvním letošním sešitě na téma pomníku generála Šnejdárka. Zveřejňujeme jeho obsah.

 

Cseh-lengyel vita egy emlékműről Těšínskoban – Hosszú évek óta nem látott indulatos és éles vita tört ki e csehek és a lengyelek között a morvasziléziai Těšínskóban, miután ismeretlen tettesek meggyalázták Josef Šnejdárek cseh tábornok emlékművét. Šnejdárek az 1919 januárjában, röviddel Csehszlovákiai megalakulása után lezajlott csehszlovák-lengyel hétnapos háborúban a csehszlovák egységek parancsnoka volt. A háború tárgyát a döntően lengyelek lakta Těšínsko régió képezte, amelynek hovatartozásáról a felek nem tudtak megegyezni. TomᚠGarrique Masaryk akkori csehszlovák államfő parancsára a hadsereg támadást intézett Lengyelország ellen. A hétnapos háború következtében Prágának sikerült elérnie, hogy a nagyhatalmak Csehszlovákkiának ítéljék a régió jelentős részét, egyebek között Karviná város környékét, ahol hatalmas menyiségű szénkészletek voltak, amelyekre az új államnak nagy szüksége volt. A régió legnagyobb városa Těšín (lengyelül Cieszyn) pedig ketté lett osztva, hasonlóan a magyar-szlovák határon fekvő Komáromhoz. A régi vita indulatai akkor lobbantak úrja lángra, amikor a Csehszlovák Légiósok Társulata (ČsOL) tavaly október végén Bystřice nad Olší településen a helyi lengyelek minden tiltakozása ellenére is emlékművet állított Šnejdárek tábornoknak – írta a Týden című cseh társadalompolitikai hetilap. „Röviddel karácsony előtt az emlékművet összetörték. A fémtáblát ellopták, a felirat betűit legyalulták és a köré horogkeresztet festettek” – közölte Pavel Skácel, a légiósok helyi szervezetének elnöke. Állítása szerint az ügy mögött a helyi lengyelek állanak, akik ellenségnek tekintik a tábornokot. „Bár nem szívesen mondom, de a vandalizmus mögött a helyi lengyelek állnak” – mondta újságíróknak Skácel. „Šnejdárek tábornok a rosszul felfegyverzett lengyelek ellen nagyon kegyetlenül lépett fel. Karviná melleti Stonavában például kegyetlenül meggyilkoltatott húsz fiatal lengyel foglyot. A csehek puskatussal ées bajonettel verték őket agyon” – ismertette a lengyelek véleményét Jacek Sikora, a lengyel kisebbség Glos Ludu című lapjában. Skácel szerint éppen a Glos Ludu volt az, amely Šnejdárekről közölt írásaival a nemzetiségi gyűlöletet és ellentéteket a csehek és lengyelek között felélesztette és tovább élteti. Józef Szymeczek, az ötvenezres lengyel kisebbség ernyőszervezetének, a Lengyelek Kongresszusának elnöke, szerencsétlennek tartja az esetet. „Néhány nacionalista néhány hét alatt két évtized munkáját tette tönkre” – kommentálta a történteket a Týden hetilapban Szymeczek. Szerinte az emlékmű meggyalázása nem a helyi lengyelek műve. „Úgy vélem, hogy valaki a lengyelországi jobboldali nacionalistákat biztatta fel erre a cselekedetre” – jelentette ki. A lengyel kisebbségi vezető ugyanakkor megjegyezte: Šnejdárek a hétnapos háború során nem esett el a régióban, hanem 1945-ben Casablancában halt meg. Később Napajedla városában temették el. „Szerencsésebb lenne, ha ott állítanának neki emlékművet” – javasolta Szymeczek.

 

Czesko-polska dyskusja na temat jednego pomnika w Cieszyńskiem – Na Morawsko-Œlšsku Cieszyńskim między Czechami a Polakami rozpętana była przez długie lata niesłychana, rozdrażniona i ostra debata, po tym, kiedy nieznani sprawcy zbeszczeœcili pomnik czeskiego generała Josefa Šnejdárka. Šnejdárek był dowódcš jednostek czechosłowackich w styczniu 1919 r., kiedy krótko po powstaniu Czechosłowacji rozpętana była siedmiodniowa czesko-polska wojna. Przedmiotem wojny był zamieszkały przeważnie przez Polaków region Cieszyńskiego, którego przynależnoœć nie mogły strony uzgodnić.

     Na rozkaz ówczesnego czechosłowackiego prezydenta Tomaša Garrique Masaryka armia napadła na Polskę. W wyniku siedmiodniowej wojny Pradze udało się osišgnšć to, że mocarstwa przyznały znacznš częœć regionu Czechosłowacji, między innymi okolice miasta Karwina, gdzie znajdowały się ogromne zasoby węgla, które nowe państwo bardzo potrzebowało. Największe miasto regionu Těšín (po polsku Cieszyn) było podzielone, podobnie jak Komarno na granicy węgiersko-słowackiej. Płomienie starej dyskusji zapłonęły ponownie w końcu paŸdziernika ubiegłego roku, kiedy Czechosłowacka Gmina Legionistów wzniosła w gminie Bystrzyca nad Olzš pomimo wszelkich protestów miejscowych Polaków pomnik generała Šnejdarka – pisze czeski tygodnik społeczno-polityczny Týden.

     „Krótko przed Bożym Narodzeniem pomnik zniszczono. Metalowš tablicę skradziono, litery napisu były ohoblowane a koło nich namalowana była swastyka” – powiedział Pavel Skácel, przewodniczšcy organizacji miejscowej Legionistów. Jego zdaniem sš za tym miejscowi Polacy” – powiedział Skácel dziennikarzom. „Generał Šnejdárek przeciwko Ÿle uzbrojonym Polakom występował bardzo okrutnie. W Stonawie koło Karwiny na przykład dwudziestu młodych polskich jeńców Czesi zabili kolbš i bagnetami” – oznajmił Jacek Sikora stanowisko Polaków w gazecie mniejszoœci polskiej Głos Ludu. Zdaniem Skácela był to właœnie Głos Ludu, który swoimi artykułami o Šnejdárkowi rozniecił nienawiœć narodowoœciowš między Czechami i Polakami, którš nadal wskrzesza. Józef Szymeczek, przewodniczšcy Kongresu Polaków, organizacji zastrzeszajšcej pięćdziesięciotysięcznš mniejszoœć polskš, uważa całš sytuację za nieszczęœliwš. „Kilku nacjonalistów w przecišgu kilku tygodni zniszczyło dzieło dziesięcioleci” – komentował Szymeczek wydarzenia w tygodniku Týden. Jego zdaniem zbeszczeszczenie nie jest dziełem miejscowych Polaków. „Sšdzę, że ktoœ zachęcał do tego czynu nacjonalistów prawicowych z Polski” – powiedział Szymeczek. Lider polskiej mniejszoœci dodał: Šnejdarek nie zginšł podczas wojny siedmiodniowej w regionie, ale zmarł w 1946 roku w Casablance. PóŸniej pochowano go w mieœcie Napajedla. „Bardziej odpowiednim byłoby, gdyby tam wzniesiono mu pomnik” – proponował Szymeczek.

 

Česko-polská diskuse o jednom pomníku na Těšínsku – Na moravskoslezském Těšínsku mezi Čechy a Poláky vypukla dlouhá léta nevídaná popudlivá a ostrá debata, když neznámí pachatelé zhanobili pomník českého generála Josefa Šnejdárka. Šnejdárek byl velitelem československých jednotek v lednu 1919, kdy krátce po založení Československa vypukla sedmidenní česko-polská válka. Předmětem války se stal převážně Poláky obydlený region Těšínsko, o jehož příslušnosti se strany nemohly dohodnout.

     Na rozkaz tehdejšího československého prezidenta Tomáše Garrique Masaryka zaútočila armáda proti Polsku. Důsledkem sedmidenní války bylo, že se Praze podařilo dosáhnout, aby velmoci přisoudily značnou část regionu Československu, mimo jiné okolí města Karviná, kde byly obrovské zásoby uhlí, které nový stát velice potřeboval. Největší město regionu Těšín (polsky Cieszyn) bylo rozděleno, podobně jako Komárom na maďarsko-slovenské hranici. Plameny staré diskuse vzplály znovu na konci října minulého roku, kdy Československá Obec Legionářská postavila v obci Bystřice nad Olší přes veškeré protesty místních Poláků pomník generálu Šnejdárkovi – píše český společenskopolitický týdeník Týden. 

     „Krátce před vánocemi byl pomník rozbit. Kovová deska byla ukradena, písmena nápisu byla ohoblovaná a kolem byl namalován hákový kř힔 – sdělil Pavel Skácel, předseda místní organizace Legionářů. Podle jeho tvrzení za touto záležitostí stojí místní Poláci, kteří generála považují za svého nepřítele. „Nerad to říkám, ale za tímto vandalismem stojí místní Poláci” – řekl Skácel novinářům. „Generál Šnejdárek proti špatně vyzbrojeným Polákům vystupoval velice ukrutně. Ve Stonavě u Karviné například nechal krutě zavraždit dvacet mladých polských zajatců. Češi je ubili pažbou a bajonetem” – oznámil Jacek Sikora názor Poláků  v novinách polské menšiny, v Głosu Ludu. Podle Skácela to byly právě Głos Ludu co svými články o Šnejdárkovi rozdmychávali národnostní nenávist mezi Čechy a Poláky, kterou nadále oživují. Józef Szymeczek předseda Kongresu Poláků, zastřešující organizaci padesátitisícové polské menšiny, celý případ považuje za nešastnou záležitost. „Několik nacionalistů během pár týdnů zničilo dílo dvou desetiletí” – komentoval Szymeczek události v týdeníku Týden. Podle něho zhanobení není dílem místních Poláků. „Já se domnívám, že někdo nabádal  k tomuto činu pravicové nacionalisty z Polska” – prohlásil Szymeczek. Polský menšinový lídr přitom  poznamenal: Šnejdárek nepadl během sedmidenní války v regionu, ale umřel v roce 1945 v Casablance. Později ho pohřbili ve městě Napajedla. „Bylo by šastnější kdyby mu postavili pomník tam” – navrhoval Szymeczek.

 

Polska mniejszoœć narodowa w Republice Czeskiej

A lengyel kisebbség a Cseh Köztársaságban

Polská národní menšina v České republice

 

Działalnoœć polskiej mniejszoœci narodowej w Republice Czeskiej koncentruje się na terenie byłego powiatu Karwina i częœci byłego powiatu Frydek-Mistek w Województwie Morawsko-Œlšskim, terenie zwanym Zaolzie. Według spisu powszechnego z 2011 roku, spoœród 60 tys. Polaków w RC tu właœnie mieszka 39 tys. Większoœć to autochtoniczna ludnoœć polska, czyli Polacy z obywatelstwem Republiki Czeskiej, niewielki procent to polscy obywatele ze stałym lub długotrwałym pobytem.

     Na terenie Zaolzia działa większoœć polskich stowarzyszeń obywatelskich. Polskie organizacje nawišzujš do rozbudowanej działalnoœci społecznej i politycznej Polaków w okresie pierwszej Republiki Czechosłowackiej 1920-1938 r. Organizacjš o największym dorobku, założonš w 1947 roku, i szerokš, około 15-tysięcznš, bazš członkowskš jest Polski Zwišzek Kulturalno-Oœwiatowy, jego organy centralne – Zarzšd Główny, Konwent Prezesów, sekcje, a przede wszystkim 10 rad obwodowych i 82 kół miejscowych  W ramach PZKO działajš liczne zespoły œpiewacze, taneczne, teatralne, kluby młodych, kluby kobiet, kluby dyskusyjne. Po przemianach politycznych w 1989 roku powstał Kongres Polaków w Republice Czeskiej, organizacja zastrzeszajšca działalnoœć poszczególnych stowarzyszeń obywatelskich, jej organem terenowym sš Sejmiki Gminne. Większymi organizacjami, które często nawišzujš do okresu międzywojennego, sš oprócz PZKO, Macierz Szkolna, Harcerstwo Polskie w RC, Polskie Towarzystwo Turystyczno-Sportowe „Beskid Œlšski“, Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej, Towarzystwo Przyjaciół Polskiej Ksišżki, Koło Polskich Kombatantów, Stowarzyszenie Rodzina Katyńska. Działajš organizacje branżowe, takie jak Towarzystwo Nauczycieli Polskich, Polskie Towarzystwo Medyczne, Stowarzyszenie Elektrotechników Polskich, Stowarzyszenie Dziennikarzy Polskich, aktywni sš literaci, artyœci-plastycy, fotograficy. Poza Zaolziem działajš stowarzyszenia polonijne w Pradze i Brnie.

     Polska mniejszoœć narodowa jest aktywna również politycznie. W ramach ruchu politycznego mniejszoœci narodowych COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA, który był założony w 1990 roku, działa Polska Sekcja Narodowa. W ostatnich wyborach komunalnych COEXISTENTIA wprowadziła 42 osoby narodowoœci polskiej do rad gminnych i miejskich. Aktywna w działalnoœci wydawniczej i przy organizacji konferencji tematycznych jest organizacja pożytku publicznego Koexistencia o.p.s.

     Na terenie Zaolzia jest szeroko rozbudowany system szkolnictwa polskiej mniejszoœci narodowej – działa tu 30 polskich przedszkoli, 24 polskie szkóły podstawowe, Gimnazjum z Polskim Językiem Nauczania w Czeskim Cieszynie, polskie klasy mieszane w œrednich szkołach – handlowej i zdrowotnej.

    Wydawana jest polska prasa. „Głos Ludu – gazeta Polaków w RC“ wychodzšcy we wtorki, czwartki i soboty jest organem prasowym Kongresu Polaków w RC. Miesięcznik „Zwrot“ jest pismem PZKO. Oba te tytuły sš wspierane z budżetu państwa. Niestety przestała ukazywać się „Nasza Gazeta“ – dwutygodnik dla dzieci wydawany przez Harcerstwo Polskie w RC, dla którego nie przyznano dotacji. Ministerstwo szkolnictwa RC wspiera wydawanie pisemek „Jutrzenka“ i „Ogniwo“, które zastępujš często podręczniki szkolne. Poszczególne stowarzyszenia wydajš swoje gazety, ale na zasadach komercyjnych („Wiarus“, „Biuletyn SEP“). Koexistencia o.p.s. wydaje polsko-węgiersko-czeskš gazetę „WTZ“. Oœrodek Dokumentacyjny przy Kongresie Polaków w RC wydaje publikacje monotematyczne i organizuje wystawy. Międzygeneracyjny Uniwersytet Regionalny PZKO urzšdza wykłady, na które zaprasza fachowców z różnych dziedzin życia społecznego. Czeskie radio Ostrawa nadaje audycję w języku polskim „Kwadrans“, czeska telewizja publiczna 5-minutowy program w języku polskim. Województwo Morawsko-Slšskie wspiera działalnoœć Sceny Polskiej Teatru Cieszyńskiego, jedynego zawodowego teatru polskiego poza granicami Polski i dwujęzyczny zespół Sceny Lalek Bajka.

 

A Cseh Köztársaságban élő lengyel nemzeti kisebbség tevékenysége a Morvasziléziai Kerületben a  volt karvinái járás területére és a volt frýdek-místeki járás területének egy részére összpontosul, ezt a területet Olzántúlnak nevezzük. Az utolsó, 2011-es népszámlálás szerint a Csehországban élő 60 ezer lengyelből éppen ezen a vidéken lakik 39 ezer lengyel. Többnyire cseh állampolgárságú autochton (őslakos) lengyel lakosságról van szó, kis százalékban vannak köztük itteni állandó lakhellyel vagy pedig hosszútávú tartózkodási engedéllyel rendelkező lengyel állampolgárok,.

     Az Olzántúli vidéken működik a lengyel polgári társulások többsége. A lengyel egyesületek működése az első Csehszlovák Köztársaság idejében kifejtett széleskörű társadalmi és politikai tevékenységre kapcsolódik. A legnagyobb létszámú szervezetnek az 1947-ben alapított és kb. 15 ezer fős tagsági bázissal rendelkező Lengyel Kulturális és Ismeretterjesztő Társaság (Polski Zwišzek Kulturalno-Oœwiatowy – PZKO) számít, ennek központi szervei a Főbizottság, az Elnökök Konventje és mindenekelőtt 10 területi tanács és 82 helyi csoport. A PZKO keretén belül számos dalárda, tánccsoport, színjátszó egyesület, ifjúsági klub, nők klubja és vitaegylet működik. Az 1989-es politikai változások után keletkezett a Csehországi Lengyelek Kongresszusa, ez a szervezet az egyes polgári társulások tevékenységét fogja össze, ennek területi szervei a községi Szejmikek. A nagyobb egyesületek gyakran a két világháború közötti időszakban végzett tevékenységhez kapcsolódnak, ilyen a Lengyel Anyácska, Csehországi Lengyel Szkauting,  „Beskid Œlšski“ Lengyel Turista-Sport Társulás, Lengyel Ifjúsági Társulás, A Lengyel Könyv Barátainak Társulása, Lengyel Harcosok Csoportja, Katyni Család Társulás. Szakmai szervezetek is működnek, mint amilyen a Lengyel Tanítók Társulása, Lengyel Orvosok Társulása, Lengyel Elektrotechnikusok Társulása, Lengyel Újságírók Társulása, továbbá aktívak az írók és a művészek is (képzőművészek, fényképészek). Az Olzántúli területen kívül működik a Prágai és a Brünni Polonista Társulás.

     A lengyel nemzeti kisebbség politikailag is aktív. Az 1990-ben a nemzeti kisebbségek számára alapított COEXISTENTIA-SOUŽITÍ politikai mozgalom keretén belül Lengyel Nemzeti Tagozat működik. Az utolsó községtanácsi választásokon a COEXISTENTIA az Olzántúli terület községi és városi képviselőtestületeiben 42 lengyel nemzetiségű személy számára biztosított mandátumot. Aktív munkát végez a kiadói tevékenység és a tematikus szemináriumok megszervezése terén a Koexistencia o.p.s. közhasznú társulás..

     Az Olzántúli területen el van terjedve a lengyel nemzetiségi iskolahálózat is – működik itt 30 lengyel óvoda, 24 lengyel alapiskola és Lengyel Gimnázium, valamint középiskolai vegyes osztályok  a Kereskedelmi Akadémián és az Egészségügyi Iskolában.

     Lengyel sajtótermékeket is kiadnak. A Csehországi Lengyelek Kongresszusának szerve a „Glos Ludu“ (Népszava) – a csehországi lengyelek újságja“. A „Zwrot“ (Fordulat) magazin havonta jelenik meg, ez a PZKO sajtóterméke. Mind  a két újságot az  állami költségvetésből támogatják. Sajnos eltűnt a kéthetente megjelenő „Nasze Gazetka“ (A mi kis újságunk) ifjúsági lap, ezt a Csehországi Lengyel Szkauting adta ki, ám a lapnak juttatott támogatást most nem adták meg. A Cseh Köztársaság Iskolaügyi Minisztériuma támogatja a „Jutrzenka“ (Hajnalcsillag) és az „Ogniwo“ (Láncszem, kapocs) irományokat, ezek gyakran helyettesítik az iskolai tankönyveket is. Az egyes polgári társulások kiadják a saját újságjaikat, ám ezek kommersz újságok („Wiarus“, „Biuletyn SEP“). A Koexistencia o.p.s. közhasznú társulás „WTZ“ címmel lengyel-magyar-cseh nyelvű újságot ad ki. A Lengyelek Kongresszusa mellett működő dokumentációs központ monotematikus kiadványokat ad ki és kiállításokat szervez. A PZKO Generációkközötti Regionális Egyeteme (Międzygeneracyjny Uniwersytet Regionalny – MUR) előadásokat szervez, ezekre a társadalmi élet különböző területeinek  szakembereit hívják meg. Az Ostravai Cseh Rádió „Kwadrans“ (Negyedóra) címmel közvetít lengyel nyelvű műsort, a Cseh Közszolgálati Televízió pedig ötperces lengyel nyelvű adást közvetít. A Morvasziléziai Kerület támogatja a Těšíni Színház Lengyel Színpadának tevékenységét, amely az egyetlen hivatásos lengyel színjátszó egyesület Lengyelország határain kívül, valamint a Bajka (Mese) kétnyelvű bábjátszócsoportot is.

 

Aktivity polské národní menšiny v České republice se soustřeďují na území bývalého okresu Karviná a částí bývalého okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, na území zvaném Zaolzí. Podle posledního sčítání lidu v 2011 roce, ze 60 tis. Poláků v ČR právě zde bydlí 39 tis. Většinou jde o autochtonní polské obyvatelstvo s občanstvím České republiky, malé procento to jsou polští občané s trvalým nebo dlouhodobým pobytem.

     Na území Zaolzí působí většina polských občanských sdružení. Polské spolky navazují na rozšířenou společenskou a politickou činnost Poláků v období první Československé republiky  1920-1938. Organizaci o největším přínosu, která byla založena v 1947 roce, a širokou asi 15. tis. základnou je Polský svaz kulturně-osvětový, jeho ústřední orgány – Hlavní výbor, Konvent předsedů, sekce, a především 10 oblastních rad a 82 místní skupiny. V rámci PZKO působí četné pěvecké, taneční a divadelní soubory, mládežnické kluby, kluby žen, diskuzní kluby Po politických změnách v 1989 roce vznikl Kongres Poláků v České republice, organizace zastřešující činnost jednotlivých občanských sdružení, jejím územním orgánem je Sněmík v obci. Většími spolky, které často navazují na meziválečné období, jsou Matice školská, Polský skauting v ČR, Polské turisticko-sportovní sdružení „Beskid Œlšski“, Sdružení polské mládeže, Sdružení přátel polské knihy, Skupina polských kombatantů, Sdružení Katyňská rodina. Působí odborné organizace, takové jak Sdružení polských učitelů, Sdružení polských lékařů, Sdružení polských elektrotechniků, Sdružení polských novinářů, aktivní jsou spisovatelé, artisté-výtvarníci, fotografové. Mimo Zaolzí působí polonijní sdružení v Praze a Brně.

    Polská národní menšina je aktivní také politicky. V rámci politického hnutí národních menšin COEXISTENTIA-SOUŽITÍ, které bylo založeno v 1990 roce, působí Polská národní sekce. V posledních komunálních volbách COEXISTENTIA zajistila mandáty pro 42 osoby polské národnosti v obecních a městských zastupitelstvech na území Zaolzí. Aktivní ve vydavatelské činnosti a při pořádání tématických seminářů je obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s.

    Na území Zaolzí je rozšířen systém polského národnostního školství – působí tu 30 polských mateřských škol, 24 polské základní školy, Polské gymnázium, polské smíšené třídy na středních školách – Obchodní akademii a Zdravotnické škole.

    Vydáván je polský tisk. „Głos Ludu – noviny Poláků v ČR“, který vychází v úterý, čtvrtek a sobotu, je orgánem Kongresu Poláků v ČR. Měsíčník „Zwrot“ je tiskovinou PZKO v ČR. Oba tyto tituly jsou podporovány ze státního rozpočtu. Bohužel přestala se ukazovat „Nasza Gazetka“ – dvoutýdeník pro mládež, jehož vydavatelem byl Polský skauting v ČR, pro který dotace nebyla přiznána. Ministerstvo školství v ČR podporuje psaníčka „Jutrzenka“ a „Ogniwo“, které často nahrazují školní učebnice. Jednotlivá občanská sdružení vydávají svoje noviny, avšak komerčně („Wiarus“, „Biuletyn SEP“). Koexistencia o.p.s. vydává polsko-maďarsko-české noviny „WTZ“. Dokumentační středisko působící při Kongrese Poláků vydává monotématické publikace a pořádá výstavy. Mezigenerační regionální univerzita PZKO pořádá přednášky, na které zve odborníky z různých oblastí společenského života. Český rozhlas Ostrava vysílá pořad v polském jazyce „Kwadrans“, česká veřejnoprávní televize 5-minutový pořad v polském jazyce. Moravskoslezský kraj podporuje činnost Polské scény Těšínského divadla, jediného profesionálního polského divadelního souboru za hranicemi Polska a dvojjazyčný loutkový soubor Bajka.

 

A Magyar Nemzeti Tagozat a COEX XIII. Kongresszusának

előkészületei jegyében

Węgierska Sekcja Narodowa przygotowuje się do XIII Kongresu COEX

Maďarská národní sekce ve znamení příprav na XIII. Kongres COEX

 

Ez év kezdetétől fogva az MNT a COEX XIII. kongresszusának előkészületeiben él. A februári és az azt követő elnökségi üléseken egy sor szervezési intézkedést foganatosított, előzetesen kiértékelte a Tagozatnak az utolsó kongresszus óta eltelt időszakban kifejtett munkáját és felvázolta jövőbeli tevékenységének irányvonalait. Az eltelt két éves időszak átfogó értékelését az április 13-án megtartandó tisztújító közgyűlés végzi majd el, azonban a folyamatosan végzett részleges értékelések alapján már most megállapíthattuk, hogy tagságunk sikeresen teljesítette a Mozgalomnak a XII. kongresszuson kitűzött irányvonalát, a COEX Programja, prioritásai és az MNT éves munkatervei szerint.

    Fő és állandó feladatunk erősíteni a csehországi magyarok nemzeti önazonosságtudatát. Sajnos, minden igyekezetünk, kampányolásunk, buzdításunk, felhívásunk ellenére a 2011-es népszámláláskor magyar nemzetiségéhez csak 9 ezer cseh állampolgár jelentkezett. A statisztikai adatok szerint az utóbbi húsz év alatt létszámunk a felére csökkent. Ezért konkrét javaslatokat tettünk az egyes magyar szervezetek szorosabb együttműködésére, mindenekelőtt egy közös koordináló szerv létrehozására, hogy így, közös erővel tudjunk ellenállni a közösségünket fenyegető asszimilálás veszélyének.

    Mindig felszólaltunk, ha a magyarokat bántódás érte bárhol a világon vagy támadták anyaországunkat. Így volt ez 2011 derekán is, amikor felerősödött a külföldi hírközlő szervek és az Európai Unió egyes politikusainak bírálata az új magyar alkotmánnyal kapcsolatban. Az MNT elvi álláspontot foglalt hozzá és egy dokumentumot dolgozott ki, melyet a csehországi magyarok többi szervezetei is elfogadtak és 2012. január 23-án adtunk ki „Közös nyilatkozat: Kiállás Magyarország mellett” címen.

    További nemzetközi horderejű rendezvényünk volt az Esterházy János halálának 55. évfordulója alkalmából Prágában megtartott emléknap, melyen a COEX, a csehországi magyar polgári társulások mellett olyan személyiségek is részt vettek, mint a Csehországi Politikai Foglyok Konföderációjának elnöke, Esterházy volt fogolytársa, Magyarország  nagykövete, a Magyarok Világszövetségének elnöke, a szlovákiai Magyar Koalíció Pártjának képviselője.

    Ehhez fűződik egy másik jelentős esemény is: Esterházy János rehabilitálását kérő petíció átadása a Cseh Köztársaság Parlamentje Képviselőházának 2012. március 8-án. A petícióhoz, melyet a Magyarok Világszövetségének, a COEX, a Koexistencia Kht., a Habeas Corpus p.t. vezető képviselői és magánszemélyek írtak alá, nyilvánosságra hozása után csatlakozott több mint 1.500 személy a világ különböző országából. A Képviselőház Petíciós Bizottságának válaszából kitűnik, hogy  Esterházy jogi rehabilitálásával a Képviselőház nem foglalkozhat, mert őt a pozsonyi bíróság ítélte el, másfajta rehabilitálásához meg további vitára lenne szükség, főleg történelmi és tudományos kutatást kellene végezni ténykedésének szélesebb körű történelmi összefüggései feltárására. A cseh külügyminiszter megítélése szerint járható út lehetne, ha az ügyben a Visegrádi Csoport politikai vitát folytatna, amivel a Petíciós Bizottság egyetért.

    Ezekre való tekintettel is az MNT karöltve a Lengyel Nemzeti Tagozattal az idén ősszel egy nemzetközi szemináriumot szándékozik rendezni Prágában „Visszaadni becsületét Esterházy Jánosnak” címmel. Előkészületeivel az MNT mellett jó tíz évvel ezelőtt létrehozott munkacsoport foglalkozik, melynek célja vértanúnk rehabilitálásának az elősegítése. A XIII. Kongresszuson javaslatot teszünk az MNT eme csoportjának átalakítására az egész Mozgalom állandó bizottságává „Esterházy János Emlékbizottság” elnevezéssel. Az előttünk álló új és igényes feladatok szükségessé teszik bővíteni és megfiatalítani sorainkat, beleértve az MNT vezetőségét. Újévi köszöntőjében Tagozatunk elnöke felhívással fordult tagjainkhoz, hogy az év folyamán mindenki legalább egy új tagot szerezzen. Egyidejűleg lemondott tisztségéről azzal az indoklással, hogy a Mozgalomban vezető posztokat fennállása óta, immár 23 éven át lát el, és a vezetést fokozatosan fiatalabbaknak kellene átvenni. Utódát még a kongresszus előtt, az MNT áprilisi tisztújító közgyűlésén választják majd meg. Dr. Kocsis L.A.

 

Od poczštku roku Węgierska Sekcja Narodowa przygotowuje się intensywnie na zbliżajšcy się Kongres Ruchu. Podczas lutowego posiedzenia Gremium i na dalszych zebraniach Prezydium przyjęto szereg postanowień organizacyjnych, przeprowadzono wstępnš ocenę pracy sekcji za okres od ostatniego kongresu i wyznaczono dalsze kierunki jej działalnoœci. Łšcznš ocenę za ubiegły dwuletni okres przeprowadzi konwent 13.4.2013 r., ale na podstawie częœciowych wstępnych ocen mogliœmy stwierdzić już teraz, że członkowie naszej sekcji z sukcesem realizowali linię Ruchu, wytyczonš przez XII. Kongres, według programu COEXISTENTII, jego priorytetów i dorocznych planów pracy Węgierskiej Sekcji Narodowej.

     Naszym głównym i stałym zadaniem było wspierać i wzmacniać tożsamoœć narodowš Węgrów w Republice Czeskiej. Niestety, pomimo naszych wysiłków, różnych kampanii, zachęcania i apeli, podczas spisu powszechnego w 2011 roku do narodowoœci węgierskiej zgłosiło się tylko 9 tysięcy obywateli czeskich. Według danych statystycznych w okresie ostatnich dwudziestu lat nasza ogólna liczba obniżyła się o połowę. Dlatego przedstawiliœmy konkretne wnioski na zacieœnienie współpracy z poszczególnymi organizacjami węgierskimi, przede wszystkim wniosek na powołanie wspólnego forum koordynacyjnego, aby w ten sposób wspólnymi siłami przeciwstawialiœmy się groŸbie asymilacji naszej grupy narodowej.

    Zawsze wystšpiliœmy, kiedy Węgrom ubliżano gdziekolwiek na œwiecie lub atakowano naszš Macierz. Tak było i na przełomie roku 2011, kiedy nasiliła się krytyka zagranicznych œrodków masowego przekazu i niektórych polityków Unii Europejskiej w zwišzku z nowš węgierskš konstytucjš. Węgierska Sekcja Narodowa przyjęła w tej sprawie pryncypialne stanowisko i opracowała dokument, który był przyjęty również przez dalsze organizacje Węgrów w Republice Czeskiej i wydany 23.1.2012 r. jako „Wspólne oœwiadczenie: Bronimy Węgry“.

     Naszš kolejnš znaczšcš akcjš o zasięgu międzynarodowym była impreza wspomnieniowa z okazji 55. rocznicy œmierci Jánosa Esterházy, która odbyła się w Pradze. Wzięli w niej udział oprócz przedstawicieli COEXISTENTII, węgierskich stowarzyszeń obywatelskich w Republice Czeskiej także przewodniczšcy Konfederaracji WięŸniów Politycznych w Republice Czeskiej, były czeski współwięzień Esterhazego, ambasador Węgier, przewodniczšcy Œwiatowego Zwišzku Węgrów, przedstawicielka Partii Koalicji Węgierskiej ze Słowacji.

    Na to nawišzuje i następne wydarzenie o dalekosiężnym znaczeniu: przekazanie petycji Izbie Poselskiej Parlamentu RC w dniu 8.3.2012 r. zawierajšcy postulat rehabilitacji Janosa Esterházy. Petycję podpisali przedstawiciele statutowi Œwiatowego Zwišzku Węgrów, COEXISTENTII, Koexistencii o.p.s., Habeas Corpus, o.z. i inni,  a po opublikowaniu petycji przyłšczyło się do niej ponad 1500 osób z różnych krajów œwiata. W odpowiedzi Komitetu Petycyjnego Izby Poselskiej Parlamentu RC napisano, że o ile chodzi o rehabilitację prawnš Esterházego Izba Poselska nie jest kompetentna, ponieważ wyrok wydał sšd bratysławski i do jego rehabilitacji konieczna jest dalsza dyskusja, a przede wszystkim badania historyczne i naukowe dla wyjaœnienia szerszych kontekstów historycznych dotyczšcych jego działalnoœci. Możliwym wariantem według ministra spraw zagranicznych RC by mogła być dyskusja polityczna w ramach Grupy Visegradzkiej, na co Komitet Petycyjny wyraża zgodę.

     Z uwzględnieniem tego faktu Węgierska Sekcja Narodowa razem z Polskš Sekcjš Narodowš chce na jesieni b.r. zorganizować w Pradze konferencję międzynarodowš pod nazwš „Oddać honor Jánosowi Esterházy“. Jej przygotowaniem zajmuje się grupa robocza Węgierskiej Sekcji Narodowej powołana przed ponad dziesięciu laty w celu przeforsowania rehabilitacji naszego męczennika. Na XIII Kongresie zawnioskujemy przekształcić wspomnianš grupę roboczš na stały organ Ruchu – na „Komitet ds. Pamięci Jánosa Esterházy“. Nowe i ambitne zadania, które nas czekajš, wymagajš poszerzyć i odmłodzić nasze szeregi, w tym kierownictwo sekcji. W ramach życzeń noworocznych przewodniczšcy Węgierskiej Sekcji Narodowej zwrócił się do członków sekcji z apelem, aby w przecišgu roku każdy z nas uzyskał co najmniej jednego nowego członka. Równoczeœnie podał dymisję z uzasadnieniem, że w kierowniczych funkcjach Ruchu działa już od jego powstania przed 23 laty, a jego kierowanie mieli by stopniowo przejšć młodsi. Jego następca będzie wybrany jeszcze przed kongresem – na kwietniowym konwencie Węgierskiej Sekcji Narodowej. Dr. L.A.Kocsis

 

Od počátku roku žije MNS intenzivními přípravami na nadcházející kongres Hnutí. Na  únorovém zasedání Grémia a na následných schůzích Předsednictva byla přijata řada organizačních opatření, bylo provedeno předběžné hodnocení práce sekce za období od posledního kongresu  a byly nastíněny další směry její činnosti. Celkové hodnocení za uplynulé dvouleté období provede konvent 13. dubna 2013, ale na základě dílčích průběžných hodnocení jsme mohli konstatovat již nyní, že členové naší sekce úspěšně realizovali linii Hnutí, vytyčené XII. Kongresem, podle Programu COEX, jeho priorit a ročních plánů práce MNS.

     Našim hlavním a trvalým úkolem bylo napomáhat uchování a posílení národní identity Maďarů v České republice. Bohužel, přes naše snažení, různé kampaně, povzbuzování a výzvy,  při sčítání lidu v roce 2011 se k maďarské národnosti hlásilo pouhých 9 tisíc českých občanů. Podle statistických údajů za posledních dvacet let se nᚠcelkový počet snížil na polovinu. Proto jsme předložili konkrétní návrhy na užší spolupráci s jednotlivými maďarskými organizacemi, především na vytvoření společného koordinačního fóra, abychom tak se společnými silami čelili nebezpečí asimilace naší komunity.  

     Ozvali jsme se pokaždé, když se ubližovalo Maďarům kdekoliv ve světě nebo se útočilo na naši mateřskou zemi. Tak tomu bylo i na přelomu roku 2011, kdy se zesílila  kritika zahraničních sdělovacích prostředků i některých politiků Evropské unie v souvislosti s novou maďarskou ústavou. MNS zaujala k nim zásadní stanovisko a vypracovala dokument, který byl i ostatními organizacemi Maďarů v ČR přijat a vydán 23. ledna 2012 pod názvem: „Společné prohlášení: Zastáváme se Maďarska“.

     Další naší významnou akcí  s mezinárodním dosahem byla vzpomínková akce u příležitosti 55. výročí úmrtí Jánose Esterházyho, která se konala  v Praze. Zúčastnili se jí vedle zástupců COEX, maďarských občanských sdružení v ČR i předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR, bývalý český spoluvězeň Esterházyho, velvyslanec Maďarska, předseda Světového svazu Maďarů, zástupkyně Strany maďarské koalice ze Slovenska.       

     Na to navazuje i další událost dalekosáhlého významu: předání petice   Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 8. března 2012. obsahující požadavek na rehabilitaci Jánose Esterházyho. Podepsali ji statutární zástupci Světového svazu Maďarů, COEX, Koexistencia o.p.s., Habeas Corpus, o.z. a další, a po zveřejnění se k ní připojilo více než 1.500 osob z různých zemí světa. Z odpovědi Petičního výboru PSP ČR je patrné, že s právní rehabilitací Esterházyho se Poslanecká sněmovna nemůže zabývat, protože ho odsoudil bratislavský soud a k jiné rehabilitaci by bylo třeba vést další diskuse a zejména historický a vědecký výzkum k objasnění širších historických souvislostí jeho působení. Průchodnou cestou by podle ministra zahraničí ČR mohla být  politická diskuse v rámci Visegrádské skupiny, s čímž Petiční výbor souhlasí.

     S přihlédnutím i k této skutečnosti MNS spolu s Polskou národní sekcí hodlá na podzim t.r. uspořádat v Praze mezinárodní seminář s názvem: „Navrátit čest Jánosi Esterházymu“. Jeho přípravou se zabývá pracovní skupina MNS vytvořená před více než deseti lety za účelem prosazení rehabilitace našeho martyra. Na XIII. Kongresu navrhneme přetvořit tuto skupinu MNS na stálý orgán celého Hnutí – na „Memoriální výbor Jánose Esterházyho“. Nové a náročné úkoly, které nás čekají, vyžadují rozšířit a omlazovat naše řady, včetně vedení sekce. V novoročním pozdravu se předseda MNS obrátil na  členy sekce s výzvou, aby v průběhu roku každý z nás získal alespoň jednoho nového člena. Zároveň podal demisi s odůvodněním, že  ve vrcholných funkcích Hnutí je již od jeho založení před 23 lety, a řízení by měli postupně převzít mladší. Jeho nástupce bude zvolen ještě před kongresem – na dubnovém konventu MNS.

Dr. L.A.Kocsis

 

Plán práce Maďarské národní sekce (MNS) Politického hnutí COEXISTENTIA-EGYÜTTÉLÉS (COEX) na rok 2013

 

Zasedání Předsednictva MNS

(zúčastní se předseda, místopředsedové MNS, předsedové oblastních skupin)

Zasedání se koná jednou měsíčně – vždy první úterý v měsíci od 15:00 hodin v Domě národnostních menšin, v zasedací místnosti maďarských organizací (Praha 2, Vocelova 3). Projednávají se na nich: a) kontrola plnění úkolů, b) úkoly vzešlé ze zasedání republikových orgánů COEX, c) různé aktuální a operativní otázky, d) příprava zasedání Grémia MNS.

 

Zasedání Grémia MNS

(zúčastní se členové Předsednictva MNS, předsedové jednotlivých výborů, vedoucí pracovních skupin, aktivisté, konzultanti )

Zasedání se koná jednou za dva měsíce od 17.00 hodin v Domě národnostních menšin, v zasedací místnosti maďarských organizací nebo v kavárně (Praha 2, Vocelova 3). Projednávají se na nich: a) zajištění úkolů uložených vyššími orgány COEX, b) účast zástupců MNS na zasedáních republikových orgánů COEX, c) aktuální otázky předkládané Předsednictvem, výbory a pracovními skupinami MNS, d) kontrola plnění Plánu práce MNS, e) příprava konkrétních akcí MNS a účasti na cizích akcích.

 

Harmonogram zasedání Grémia

5. února (pracovní zasedání Grémia) – Schválení Plánu práce MNS na rok 2013, příprava Konventu MNS, příprava Výkonné a Republikové rady COEX, vzpomínka na Artura Görgeyho (195. výročí jeho narození) a na uherského krále Matěje Corvina (570. výročí jeho narození),  

5. března (pracovní zasedání Grémia) – vzpomínka na Jánose Esterházyho (56. výročí jeho úmrtí), příprava vzpomínkových akcí k výročí březnové revoluce 1848, příprava Konventu MNS, příprava XIII. Kongresu COEX,

7. května (pracovní zasedání Grémia) – rozpracování závěrů XIII. Kongresu COEX, příprava účasti na vzpomínkových akcích ve Zlaté Koruně a v Mírově, příprava společného zasedání zástupců MNS, Svazu Maďarů žijících v českých zemích, Česko-maďarské hospodářské komory, Sdružení maďarských lékařů v ČR, Sdružení Artura Görgeyho, Pražského misijního sboru Reformované církve, Studentského kroužku Endre Adyho, případně i dalších maďarských organizací ke koordinaci svých činností a opatření k uchování národní identity Maďarů v Česku,

19. července (pracovní zasedání Grémia) – příprava oslav Dne Svatého Štěpána v Praze, příprava záříjového  zasedání Výkonné a Republikové rady COEX v Praze, příprava mezinárodní konference v Praze na téma „Navrátit čest Jánosi Esterházymu“,

22. října (veřejné zasedání Grémia) – oslava Národního svátku - vzpomínka na maďarskou revoluci v roce 1956,

3. prosince (pracovní zasedání Grémia) – vyhodnocení činnosti MNS za rok 2013. a vypracování Plánu práce na rok 2014, příprava prosincového zasedání Výkonné a Republikové rady COEX v Praze.

 

Harmonogram vlastních a společných akcí a

  účast na cizích akcích s aktivní účastí MNS

22. ledna – Den maďarské kultury,

30. ledna – kladení květin u busty Artura Görgeyho v Praze,

31. ledna – prezentace visegrádské spolupráce „VISEGRAD LIVE“ v Maďarském Institutu v Praze,

březen – vzpomínka na maďarskou revoluci a boje za svobodu 1848/49 – kladení věnců u pamětní tabule Františka Rákócziho II. na Malostranském náměstí v Praze,

13. dubna – Konvent MNS v Praze,

27. dubna – XIII. kongres COEX ve Vendryni,

8. května – kladení věnce u památníku obětí komunizmu a pamětní desky Jánose Esterházyho na Motolském hřbitově v Praze, kladení věnce u hrobů padlých maďarských vojáků ve Zlaté Koruně,

18. května – sympozium věnované Arturu Görgeymu, prvnímu modernímu maďarskému chemikovi a vojevůdci v boji za svobodu a nezávislost v letech 1848-1849,

4. června – oslava Dne národní sounáležitosti maďarského národa,

červen – kladení věnce u památníku Jánose Esterházyho v Mírově, společné zasedání zástupců MNS, Svazu Maďarů žijících v českých zemích, Česko-maďarské hospodářské komory, Sdružení maďarských lékařů v ČR, Sdružení Artura Görgeyho, Pražského misijního sboru Reformované církve, Studentského kroužku Endre Adyho, případně i dalších maďarských organizací ke koordinaci svých činností a opatření k uchování národní identity Maďarů v Česku,

20. srpna – oslava Národního svátku – Dne Svatého Štěpána v Praze, vzpomínka na zakladatele Uherského státu a našeho prvního krále Sv. Štěpána,

23.-25. srpna – kulturně-vzdělávací tábor v Koutech,

září – mezinárodní konference v Praze na téma „Navrátit čest Jánosi Esterházymu“,

říjen – Maďarské kulturní dny v Praze.

leden až prosinec

a) Diskusní kroužek při MNS k projednávání aktuálních společensko-vědních otázek  s úvodním tématickým referátem (zejména z oblasti národnostní politiky, vlastivědy, kultury, jazykovědy, historie). Schází se každé úterý od 15:00 do 18:00 hodin v Domě národnostních menšin, v zasedací místnosti maďarských organizací.

b) Účast na různých akcích Velvyslanectví Maďarska, Maďarského Institutu v Praze, Svazu Maďarů žijících v českých zemích, Česko-maďarské hospodářské komory, Sdružení maďarských lékařů v ČR, Studentského kroužku Endre Adyho, Sdružení Artura Görgeyho, Pražského misijního sboru Reformované církve a dalších maďarských organizací.

     Tento Plán práce MNS byl 29. ledna 2012 projednán na zasedání Předsednictva MNS a doporučen ke schválení na zasedání Grémia, což se stalo dne 5. února 2013. Bude doplněn o úkoly vytyčené nadcházejícím Konventem MNS a XIII. Kongresem COEX.  

Praha, 5.2.2013, PhDr. László Attila  Kocsis, odstupující předseda MNS

 

Z činnosti ukrajinské národnostní menšiny v 2012 roce

 

     Ukrajinskou národní menšinu v České republice reprezentují následující občanská nezisková sdružení: a) Ukrajinská iniciativa v ČR, b) Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny, c) Sdružení Ukrajinek v České republice. Tyto organizace koordinují svůj celoroční program, spolupracují s ostatními menšinovými organizacemi. Sídlí v Domě národnostních menšin. Rovněž spolupracují s ukrajinskou školou, s organizacemi sdružujícími ukrajinskou emigraci, s dalšími organizacemi majority a s církvemi – prioritně s církví řeckokatolickou. Občanské sdružení RUTA je především zaměřena na vydávání časopisu „Ukrajinský Žurnál“. Kromě výše uvedených sdružení působí v České republice další organizace, které doplňují aktivity národní menšiny zejména v kulturní oblasti. Jejich členskou základnu tvoří občané Ukrajiny dlouhodobě žijící v České republice. K nejvýznamnějším organizacím tohoto typu patří organizace Džerelo, jejíž činnost je spjata s programem tanečního souboru. Soubor mj. každoročně vystupuje na společných akcích národních menšin: Praha – srdce národů, v regionech i v zahraničí.

     Osvětová činnost ukrajinských organizací a jejich spolupráce s ukrajinskou školou je obecně vnímána velmi pozitivně. Na spolupráci s ukrajinskou mládeží, ale i na programech, které jsou pořádány v Domě národnostních menšin, se již tradičně podílí i majorita – studenti – gymnazisté z Prahy 4. Vzájemný kontakt majoritní a minoritní společnosti je bezesporu cenným přínosem, nebo bourá předsudky, projevy xenofobie, náboženské nesnášenlivosti nové generace. V roce 2012 byla mládeži věnována zvláštní pozornost na mezinárodní úrovni. Místem setkání ukrajinské světové mládeže se stala právě Praha i Dům národnostních menšin.

     Ukrajinská iniciativa v ČR se podílí na programech integrace cizinců, spolupracuje s úřady správy na úrovni starostů měst, příslušnými odbory ministerstev (zejména Ministerstvem práce a sociálních věci), dále s příbuznými organizacemi zabývajícími se lidskými právy, pomoci cizincům, právními poradami atp. Poskytuje informační servis tazatelům, kteří se zajímají o život ukrajinské menšiny nebo o ukrajinský kulturní a profesní život v České republice. Komunikaci s okolím zajišuje prostřednictvím webu www.ukrajinci.cz (který zajišuje také moment archivační) nebo na profilu FB. 

     Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny se podílí především na programech kulturních spojených s činností pěveckého Sboru sv. Vladimíra, spolupracuje s řeckokatolickou církví na úrovni Apoštolského exarchátu, s křesanským centrem v Jihomoravském kraji, s ostatními církvemi zejména v rámci udržování a renesance cyrilometodějské tradice, kterou svým repertoárem pěvecký sbor reprezentuje. Podílí se také na společných programech pro ukrajinské a české děti a mládež. V regionech působí dle aktuálních potřeb na úrovni klubové činnosti, pozornost věnuje hlavně významným výročím, osobnostem, tradicím. Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny spravuje Mohylu všem obětem teroru na Olšanských hřbitovech.

     Ukrajinská národní menšina má svůj periodický tisk: čtrnáctidenník „Porohy“ (Ukrajinská iniciativa v ČR), který informuje o životě národní menšiny, významných osobnostech, událostech, ale i o problémech nové emigrace Ukrajinců, o aktualitách z Ukrajiny, historických výročích atd. K dalším periodikům patří „Ukrajinskyj žurnál“ (RUTA), který je orientován na Ukrajince žijící doma i v zahraničí, většinou je zaměřen na vybrané kulturní a politické aktuální téma.

     Hlavní činností organizací je zajištění a provedení  především kulturních programů, osvětové činnosti, udržení  tradic a zvyků ukrajinské národní menšiny. Mimo to se organizace zabývají archivací, vydavatelskou činností, organizují humanitární činnost na Ukrajinu dle aktuálních potřeb, pořádají přednášky, výstavy, promítání ukrajinských filmů, rozvíjejí klubovou činnost v celorepublikovém měřítku. Pěvecký Sbor sv. Vladimíra (Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny) spolupracuje s řeckokatolickou církví, kde pravidelně vystupuje na bohoslužbách, účastní se mj. přenosů do Českého rozhlasu, všech slavnostních bohoslužeb za účasti vysokých církevních hodnostářů, na koncertech prezentuje hudbu ukrajinských hudebních skladatelů doma i v zahraničí. Hudební kapela Ignis (Ukrajinská iniciativa v ČR) prezentuje ukrajinskou národní menšinu v regionech, na akcích pořádaných jednotlivými městy nebo kraji (např. integrační centra v Plzni, Zlíně, Mladé Boleslavi aj.). 

     Program organizací je pestrý, také díky široké členské základně sestávající z občanů České republiky hlásících se k národní menšině i cizinců trvale žijících v České republice. K tradičním aktivitám národní menšiny patří lednový koncert ukrajinských koled a ščedrivek, který zabezpečuje Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny se svým pěveckým sborem sv. Vladimíra v řeckokatolickém chrámu sv. Klimenta, kde se také podílí na programu „Noc kostelů“. V prvním čtvrtletí všechny organizace v měsíci březnu vzpomínají památku ukrajinského buditele, malíře a básníka Tarase Ševčenka. Sdružení Ukrajinek v ČR a další spolky věnují pozornost organizaci Dne matek. Vyvrcholením všech kulturních aktivit a svým způsobem i zhodnocením práce jednotlivých organizací jsou podzimní Dny ukrajinské kultury, které zpravidla organizuje Ukrajinská iniciativa v ČR. Kromě uvedeného jsou v průběhu roku promítány filmy (RUTA), organizovány přednášky, diskuse, výstavy, celoročně zpívá sbor sv. Vladimíra  v řeckokatolickém chrámu sv. Klimenta v Praze i jinde v České republice. Každoročně si ukrajinská národní menšina připomíná Den nezávislosti Ukrajiny, vzpomíná na oběti umělého hladomoru na Ukrajině, jakož i na všechny zemřelé. Věnuje se klubové činnosti (v rámci Ukrajinské iniciativy v ČR – dětský klub Smoloskyp), regionálnímu působení, v neposlední řadě pak vydávání časopisů „Porohy“ a „Ukrajinského žurnálu“, provozování stánek www.ukrajinci.cz (Ukrajinská iniciativa v ČR).

     Spolupráce s ostatními národními menšinami hodnotíme velmi pozitivně. Výsledkem jsou některé společné akce – např. festival Praha – srdce národů, vzájemné navštěvování programů, koordinace práce v rámci Domu národnostních menšin, Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny tradičně organizuje pro děti Mikulášskou besídku s „pravými čerty a anděly“ a další programy.

     Ukrajinská národní menšina se dlouhodobě potýká s problémy finančními. Všichni naši předsedové, členové provádějí svou činnost zdarma ve svém volném čase. Zajištění kvalitního programu či vydávání kvalitního periodického tisku však vyžaduje i dostatečné finanční prostředky, které nám chybí – současná grantová pravidla jsou nevyhovující. Domníváme se, že je nutno grantovou politiku přehodnotit, začít pracovat na nové koncepci a tuto pak prosadit, obrátit svou pozornost na praxi z Evropské unie, kde jsou jednotlivé projekty posuzovány dvakrát, a to i s obhajobou a doplňujícími otázkami. Komise je pak nezávislá, odborná a tím i objektivní. Olga Mandová

 

Kadencja wyborcza 2011-13 r. : wykaz zebrań organów centralnych COEX

A COEX központi szervei gyűléseinek listája a 2011-13 közötti időszakban

Volební období 2011-13: seznam schůzí ústředních orgánů COEX

 

17.6.2011 r. Kongres COEX / A COEX Kongresszusa / Kongres COEX / siedziba Zwišzku Węgrów / A Magyarok Szövetségének székhelye / sídlo Svazu Maďarů – Ostrava, 28. října 15,

17.6.2011 r. Rada Republikowa COEX / A COEX Országos Tanácsa / Republiková rada COEX / siedziba Zwišzku Węgrów / a Magyarok Szövetségének székhelye / sídlo Svazu Maďarů – Ostrava 28. října 15,

28.1.2011 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Trzyniec-Guty, Dom PZKO / PZKO-Ház Třinec-Guty / Dům PZKO Třinec-Guty,

24.9.2011 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Praha Vocelova 3, Dom Mniejszoœci Narodowych / A Nemzeti Kisebbségek Háza / Dům národnostních menšin

24.9.2011 r. Rada Republikowa COEX / A COEX Országos Tanácsa / Republiková rada COEX – Praha Vocelova 3, Dom Mniejszoœci Narodowych / A Nemzeti Kisebbségek Háza / Dům národnostních menšin

3.11.2011 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Czeski Cieszyn, Strzelnicza 28, Dziupla / Český Těšín, Střelniční, Dziupla

13.12.2011 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Trzyniec-Leszna Dolna, restauracja U Obracaja / Třinrec-Dolní Lištná, Az U Obracaje Étterem / Třinrec-Dolní Lištná, restaurace U Obracaje

2.5.2012 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Ostrava 28. října 15 / siedziba Zwišzku Węgrów / a Magyarok Szövetségének székhelye / sídlo Svazu Maďarů,

12.5.2012 r. Rada Republikowa COEX / A COEX Országos Tanácsa / Republiková rada COEX – Olbrachcice, Dom PZKO / PZKO-Ház Albrechtice / Albrechtice, Dům PZKO,

29.9.2012 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa  / Výkonná rada COEX – Praha Vocelova 3, Dom Mniejszoœci Narodowych / A Nemzeti Kisebbségek Háza  / Dům národnostních menšin,

29.9.2012 r. Rada Republikowa COEX / A COEX Országos Tanácsa / Republiková rada COEX – Praha Vocelova 3, Dom Mniejszoœci Narodowych / A Nemzeti Kisebbségek Háza / Dům národnostních menšin,

8.12.2012 r. Rada Wykonawcza COEX (1. częœć) / A COEX Végrehajtó Tanácsa (1.rész)  / Výkonná rada COEX (1. část) – Budapest-Kőbánya, Dom Polski / Budapest-Kőbánya, Dom Polski – Lengyel Ház / Budapest-Kőbánya, Polský dům,

15.12.2012 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Praha Vocelova 3, Dom Mniejszoœci Narodowych / A Nemzeti Kisebbségek Háza / Dům národnostních menšin,

16.3.2013 r. Rada Wykonawcza COEX / A COEX Végrehajtó Tanácsa / Výkonná rada COEX – Praha Vocelova 3, Dom Mniejszoœci Narodowych / A Nemzeti Kisebbségek Háza / Dům národnostních menšin,

 

 

W poprzednim numerze „WTZ“ zamieœciliœmy na pierwszej stronie okładki zdjęcia Warszawy i Budapesztu. Uważni czytelnicy zwrócili uwagę, że coœ tu nie jest w porzšdku. I mieli rację. Podczas gdy zdjęcia stolicy Węgier sš współczesne, zdjęcie Warszawy pochodzi z lat siedemdziesištych XX wieku. Dziœ w centrum Warszawy obok Pałacu Kultury i Nauki, który zbudowany jest w stylu realizmu socjalistycznego, wyrosły nowoczesne drapacze chmur, w których dziœ siedzibę majš organizacje międzynarodowe. / A „WTZ” múltkori számában a borítólap első oldalán közzétettük Varsó és Budapest fényképeit.  A figyelmes olvasók észrevették hogy itt valami nincs rendben. És igazuk is volt. Míg a magyar főváros fényképei a mostani időkből származnak, addig Varsó fényképe a XX.-ik század hetvenes éveiből való. Ma már Varsó központjában a szocialista realizmus stílusában megépített Kultúra és Tudomány Palotája mellett korszerű felhőkarcolók épültek fel, amelyekben ma nemzetközi társaságok székhelyei találhatók. / V minulém čísle „WTZ“ jsme zveřejnili na první straně obálky snímky Varšavy a Budapešti. Pozorní čtenáři si všimli, že něco zde není v pořádku. A měli pravdu. Zatímco snímky hlavního města Maďarska jsou ze současnosti, snímek Varšavy je ze sedmdesátých let XX století. Dnes už v centru Varšavy vyrostly vedle Paláce kultury a vědy, který je postaven ve stylu socialistického realismu, moderní mrakodrapy, ve kterých dnes sídlí mezinárodní společnosti.

 

 

 

Delegacja ruchu politycznego COEXISTENTIA spotkała się 23.1.2013 r. z konsul generalnš Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie, Annš Olszewskš, na zdjęciu od lewej: Stanisław Gawlik, Anna Rákoczy, Sándor Pálffy – przewodniczšcy COEX, Anna Olszewska, Karol Madzia – zastępca przewodniczšcego COEX / A COEXISTENTIA politikai mozgalom küldöttsége idén 2013 január 23.-án Ostraván találkozott Anna Olszewska asszonnyal, a Lengyel Köztársaság főkonzulával. A fényképen balról Stanislav Gawlik, Anna Rákoczy, Alexander Pálffy – a COEX elnöke, Anna Olszewska, Karel Madzia – a COEX helyettes elnöke. / Delegace politického hnutí COEXISTENTIA se setkala 23.1.2013 s generální konsulkou Polské republiky v Ostravě, Annou Olszewskou, na snímku zleva: Stanislav Gawlik, Anna Rákoczy, Alexander Pálffy – předseda COEX, Anna Olszewska, Karel Madzia – místopředseda COEX

 

 „Wiadomoœci – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy /  adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman (redaktor naczelny / šéfredaktor), Zoltán Domonkos, Józef Toboła, Władysław Drong, Stanisław Gawlik, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 16.4.2013, treœć numeru jest zamieszczona na stronach internetowych www.coexistentia.cz, w formie drukowanego zeszytu gazeta jest przekazywana instytucjom i archiwom, czytelnikom wyłšcznie na zamówienie / obsah čísla je zveřeněn na webových stránkách www.coexistentia.cz, v tištěné podobě noviny jsou poskytovány institucím a archívům, čtenářům pouze na objednávku