xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

3 / 2011

www.coexistentia.cz

nr 44 (3/2011) 22.3.2011

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Rok 2011 – Rokiem Gustawa Morcinka / A 2011-es év Gustaw Morcinek éve lesz / Rok 2011 – Rok Gustawa Morcinka

COEXISTENTIA i Naše Karvinsko przeciw spalarni / COEXISTENTIA és a Mi Karvinánk a hulladékégető ellen / COEXISTENTIA a Naše Karvinsko proti spalovně

Ze spotkania kandydatów COEXISTENTII w Trzyńcu / A COEXISTENTIA kandidátjainak Třinec-i találkozásáról / Ze setkání kandidátů COEXISTENTIE v Třinci

Eugeniusz Matuszyński, członek Przedstawicielstwa Miasta Statutarnego Karwina, przewoniczący Komitetu ds. Mniejszości Narodowych w Karwinie, przewodniczący karwińskiego Komitetu Obwodowego PZKO, członek Zarządu Głównego PZKO / Eugeniusz Matuszyński, Karviná megyei jogú város Képviselőtestületének tagja, Karviná város Nemzeti Kisebbségi Bizottságának elnöke, a PZKO Karvinái Területi Bizottságának elnöke és a PZKO Főbizottságának tagja / Evžen Matuszyński, člen Zastupitelstva statutárního města Karviné, předseda Výboru pro národnostní menšiny v Karviné, předseda karvinského Oblastního výboru PZKO, člen Hlavního výboru PZKO

Spis Powszechny – 25 / 26. 3. 2011

Népszámlálás – 2011. 3. 26.

Sčítání lidu – 25 / 26. 3. 2011

Kampania przed Spisem Powszechnym była dostrzeżona w prasie i w mediach elektronicznych. Polskie organizacje wydały plakaty agitacyjne „Postaw na Polskość“ ze zdjęciami Alojzego Martynka, Ewy Farnej i parą taneczną zespołu folklorystycznego „Suszanie“. Na zdjęciu: „Suszanie“ – dziewczyna w stroju orłowskim i chłopiec w stroju górniczym / Felfigyeltek a Népszámlálás előtti kampányra úgy a sajtóban mint az elektronikus médiákban. A lengyel egyesületek „Postaw na polskość“ („Állj ki lengyelséged mellett“) hangzású agitáló plakátovat adtak ki, amelyeken Alojzy Martynek, Ewa Farna és a „Suszanie“ folklóregyüttes táncospárja látható. Felvételünkön: lány orlovái népviseletben és fiú ünnepi bányászviseletben / Kampaň před Sčítáním lidu byla zpozorována v tisku a elektronických médiích. Polské spolky vydaly agitační plakáty „Postaw na polskość“, na kterých jsou Alojzy Martynek, Ewa Farna a taneční pár folklorního souboru „Suszanie“. Na snímku: dívka v orlovském kroji a chlapec v hornickém kroji

COEXISTENTIA i Naše Karvinsko przeciw spalarni / A COEXISTENTIA és a Mi Karvinánk a hulladékégető ellen / COEXISTENTIA a Naše Karvinsko proti spalovně

Na ostatnim zebraniu Przedstawicielstwa Miasta Statutarnego Karwiny przyjęto memorandum zawarte pomiędzy Karwiną a Województwem Morawskośląskim w sprawie budowy spalarni odpadów, co jest równoznaczne ze zgodą karwińskich radnych na jej budowę. Z przyjęciem problemu nie było, bo ČSSD ma bezwzględną większość w przedstawicielstwie. Radni z ugrupowania Naše Karvinsko – Eugeniusz Matuszyński i Jan Zolich głosowali zgodnie z programem ugrupowania przeciw przyjęciu memoranda. Karwina zyska wprawdzie 80 milionów Kcz, akcjonariusze i urzędnicy będą żyli w dostatku, jednak mieszkańcy Śląska Cieszyńskiego będą mieli na swoim terenie kolejne źródło zanieczyszczenia powietrza.

W „Zwrocie“ nr. 2/2011 ukazała się rozmowa z Eugeniuszem Matuszyńskim, który jest przewodniczącym Komitetu ds. Mniejszości Narodowych w Karwinie. Z rozmowy cytujemy: „Niektórym osobom nie poboba się, że w 7-osobowej komisji ds. mniejszości narodowych zasiada 4 Polaków. Od razu znaleźli się tacy, którzy powiedzieli, że znowu tam Polacy mają przewagę. A skład komisji jest następujący: Henryk Kubienka, Józef Gil, Tomasz Kucharczyk i ja, poza tym Grek Takis Mesochoridis, przewodnicząca Gminy Słowaków Vilma Krňávková i przedstawicielka Romów Jarmila Szurmanová.“. Na temat dorobku Komitetu powiedział: „Komisja była inicjatorem pierwszego w Republice Czeskiej Festiwalu Mniejszości Narodowych Przenikanie Kultur, który co roku odbywa się na frysztackim rynku, w ubiegłym roku po raz piąty. W bieżącym roku uszczuplony został budżet miasta i nie będzie pieniędzy na festiwal, komisja będzie się więc starać zdobyć finanse z innych źródeł. Na tym festiwalu prezentują się zespoły każdej zamieszkałej na terenie Karwiny nacji i szkoda byłoby, gdyby się nie odbył. To jest najważniejsze zadanie komisji na rok bieżący. Poza tym omawiamy sprawy wniesione, np. prawo do posługiwania się w urzędzie językiem polskim zgodnie z Europejską Kartą Języków Regionalnych lub Mniejszościowych.

Na temat oddanego do użytku po remoncie Obecního domu Družba do niedawna Dům Družba – Dom Przyjaźni Matuszyński powiedział: „Wiele osób zwraca się do mnie w sprawie polskiego napisu na odremontowanym Domu Przyjaźni, dawnym Katoliku. Na zewnątrz polskiego napisu już nie będzie, ale w lutym na zebraniu komisji ds. mniejszości narodowych będę inicjował umieszczenie w środku dwujęzycznej tablicy z opisem historii budynku, po polsku i po czesku, by również Czesi bez trudu mogli to przeczytać. Byłem u prezydenta miasta, jest przychylnie nastawiony do tego pomysłu (…). Faktem jest, że Polaków w Karwinie ubywa. I coraz mniej jest polskich śladów. Po odnowieniu pomnika naprzeciwko Miejskiego Domu Kultury pozostał na nim już tylko czeski napis. Magistrat też miał kiedyś dwujęzyczne napisy. Decydenci zasłaniają się ustawami. Na żadnym budynku publiczym w Karwinie nie ma i nie będzie polskiego napisu, bo nie spełniamy warunku, tak brzmi odpowiedź ratusza na nasze postulaty. Polski napis może sobie dać jakiś prywatny handlowiec. Ale poza tym absolutnie nie mogę powiedzieć, żeby kierownictwo miasta nie było nam przychylne.“.

Matuszyński przypomniał też, w których komisjach miasta pracują Polacy. „Przewodniczący komisji musi być radnym, ale członkami są też osoby spoza Przedstawicielstwa. W komisji kontrolnej pracuje np. Tomasz Folwarczny, finansowej Karol Rybicki, również w innych komisjach są Polacy, np. w komisji kultury Tadeusz Puchała, w komisji ds. wychowania i wykształcenia Tomasz Śmiłowski, itd. Na pewno w tej kadencji ogółem Polaków jest więcej.“.

Karviná megyei jogú város Közgyűlésének legutolsó ülésén memorandumot fogadtak el Karviná és a Morvasziléziai Kerület között a hulladékégető megépítésének ügyében, ez a memorandum megegyezik a karvinái képviselőknek a hulladékégetőt támogató beleegyezésével. A javaslat elfogadásával nem voltak problémák, mivel a ČSSD (Cseh Szociáldemokrata Párt) abszolút többséggel bír a képviselőtestületben. A Naše Karvinsko (A mi Karvinánk) választási párt képviselői – Evžen Matuszyński és Jan Zolich, a párt programjával megegyezően a memorandum elfogadása ellen szavaztak. Igaz ugyan, hogy Karviná kap 80 millió Kč-t, a részvényesek és a hivatalnokok pedig jólétben fognak majd élni, azonban Těšíni Szilézia polgárainak lakterületén újabb levegőszennyezési góc lesz majd található.

A „Zwrot“ folyóirat 2011/2-es száma beszélgetést közölt Evžen Matuszyńskival, aki a Karviná-i Nemzeti Kisebbségi Bizottság elnöke. Ebből a beszélgetésből idézzük: „Egyes személyeknek nem tetszik, hogy a hétfős bizottságban 4 lengyel foglal helyet. Mindjárt akadtak olyanok, akik kijelentették, hogy a bizottságban a lengyelek már megint többségben vannak. A bizottság összetétele pedig a következő: Henryk Kubienka, Józef Gil, Tomasz Kucharczyk és én, ezenkívül a görög Takis Mesochoridis, a Szlovákok Közösségének elnöknője Vilma Krňávková, valamint a romák képviselője Jarmila Szurmanová.“. Matuszyński úr a Bizottság munkájának eredményeiről elmondta: „A Bizottság kezdeményezte az első Nemzeti Kisebbségi Fesztivált a Cseh Köztársaságban, amely Kultúrák Találkozása elnevezéssel a fryštáti téren van megtartva minden évben, tavaly immár ötödszörre. A múlt évben a város költségvetése karcsúsítva lett, ezért nem lesz pénz a fesztiválra, a bizottság azonban igyekezik, hogy más forrásokból szerezzen pénzt. Ezen a fesztiválon bemutatkoznak minden Karvinán élő nemzetiségnek az együttesei, ezért kár lenne ha a fesztivál nem lenne megrendezve. Ez a bizottság legfontosabb feladata az idei évre. Ezenkívül megtárgyaljuk a kitűzött dolgokat, pl. a lengyel nyelv használatát a hivatalos érintkezésben, összhangban a regionális és kisebbségi nyelvek Európai Kártyájával.

A rekonstrukció után használatba helyezett Družba Közösségi Ház (Obecní dům Družba) témájáról szólva, amely nemrég még „Dům Družba – Dom Przyjaźni“ néven szerepelt, Matuszyński azt mondta: Sok ember fordul hozzám a kijavított „Dom Przyjaźni“ , az egykori Katolikus Ház épületének lengyel felirata ügyében. Kívülről már nem lesz lengyel felirat, de a februári Nemzeti Kisebbségi Bizottság ülésén kezdeményezni fogom, hogy az épület közepén kétnyelvű táblák legyenek elhelyezve, lengyelül és csehül, ahol az épület története lesz leírva, hogy a csehek is el tudják olvasni minden nehézség nélkül. Voltam a város polgármesterénél, pozitívan viszonyul ehhez a gondolathoz (…). Az tény, hogy Karvinán a lengyelek létszáma csökken. És egyre kevesebb a lengyel műemlék. A Városi Kultúrházzal szemben lévő műemlék felújítása után már csak cseh felirat maradt rajta. Valamikor még a Városházán is kétnyelvű feliratok voltak. Azok akik döntési joggal bírnak, kibeszélik magukat a törvényekre. Semmilyen karvinái középületen nincs és nem is lesz lengyel felirat, mivel nem teljesítjük a megadott feltételt, ez követelményeinkre a városháza felelete. Lengyel feliratot kitehet magának valamelyik lengyel üzletember. Ám ezenkívül egyáltalán nem mondhatom azt, hogy a város vezetése ne lenne irányunkban kedvező.

Matuszyński úgyszintén emlékeztetett, hogy a város milyen komisszióiban dolgoznak lengyelek.

„A komisszió elnökének képviselőnek kell lennie, de tagok olyan személyek is, akik nincsenek benne a Képviselőtestületben. Az ellenőrző bizottságban dolgozik pl. Tomasz Folwarczny, a pénzügyi bizottságban pedig Karel Rybicki, úgyszintén más komissziókban is vannak lengyelek, pl. a kulturális komisszióban Tadeusz Puchała, az iskolaügyi és művelődési komisszióban pedig Tomasz Śmiłowski és más hasonlók. Bizonyos, hogy ebben a választási időszakban összességében több lengyel van.“

Na poslední schůzi Zastupitelstva statutárního města Karviné bylo přijato memorandum mezi Karvinou a Moravskoslezským krajem ve věci výstavby spalovny odpadů, což je totožné se souhlasem karvinskjých zastupiztelů s její výstavbou. S přijetím nebylo problému, protože ČSSD má v zastupitelstvu absolutní většinu. Zastupitelé volební strany Naše Karvinsko – Evžen Matuszyński a Jan Zolich hlasovali v souladu s programem strany proti přijetí memoranda. Karviná získá sice 80 miliónů Kč, akcionáři a úředníci boudou žít v blahobytu, avšak občané Těšínského Slezska budou mít na svém území další zdroj znečištění ovzduší. Ve „Zwrotu“ č. 2/2011 byl zveřejněn rozhovor s Evženem Matuszyńským, který je předsedou Výboru pro národnostní menšiny v Karviné. Z rozhovoru citujeme: „Některým osobám se nelíbí, že v 7-členném výboru zasedají 4 Poláci. Ihned se našli takoví, kteří řekli, že opět tam mají Poláci převahu. A složení výboru je následující: Henryk Kubienka, Józef Gil, Tomasz Kucharczyk a já, kromě toho Řek Takis Mesochoridis, předsedkyně Obce Slováků Vilma Krňávková a zástupce Romů Jarmila Szurmanová.“. Na téma výsledku práce Výboru řekl: „Výbor byl iniciátorem prvního v České republice Festivalu národních menšin Prolínání kultur, který se každý rok koná na fryštátském náměstí, v minulém roce popáté. V minulém roce byl zeštíhlen rozpočet města a peníze na festival nebudou, výbor se proto bude snažit získat finance z jiných zdrojů. Na tomto festivalu se prezentují soubory všech národů, které bydlí v Karviné a bylaby škoda, kdyby se nekonal. To je nejdůležitější úkol výboru pro letošní rok. Kromě toho projednáváme podané záležitosti, např. právo na používání polského jazyka v úředním styku v souladu s Evropskou kartou regionálních či menšinových jazyků.

Na téma odevzdaného do užívání po rekonstrukci Obecního domu Družba donedávna Dům Družba – Dom Przyjaźni Matuszyński řekl: „Mnoho osob se na mne obrací ve věci polského nápisu na rekostruovaném Domu Przyjaźni, dávném Katolickém domu. Zvenku už polský nápis nebude, ale v únoru na schůzi výboru pro národnostní menšiny budu iniciovat umístění uprostřed budovy dvojjazyčné tabule s popisem dějin budovy, polsky a česky, aby také Češi bez potíží si to mohli přečíst. Byl jsem u primátora města, má kladný postoj k této myšlence (…). Skutečností je, že Poláků v Karviné ubývá. A stále méně je polských památek. Po obnovení pomníka naproti Městského domu kultury zůstal na něm už pouze český nápis. Magistrát také měl kdysi dvojjazyčné nápisy. Ti co rozhodují se vymlouvají na zákony. Na žádné veřejné budově v Karviné není a nebude polský nápis, protože nesplňujeme podmínku, taková je odpoveď radnice na naše požadavky. Polský nápis si může dát nějaký polský obchodník. Ale kromě toho naprosto nemohu říct, aby vedení města nebylo k nám příznivé.“.

Matuszyński také připomněl, ve kterých komisích města pracují Poláci. „Předsedou komise musí být zastupitel, ale členy jsou také osoby mimo Zastupitelstvo. V kontrolní komisi pracuje např. Tomasz Folwarczny, finanční komisi Karel Rybicki, také v jiných komisích jsou Poláci, např. v komisi kultury Tadeusz Puchała, v komisi pro vzdělávání a školství Tomasz Śmiłowski, atd. Určitě v tomto volebním období je celkem Poláků více.“

Trzyniec: Spotkanie kandydatów COEXISTENTII / Třinec: A COEXISTENTIA kandidátjainak találkozása / Třinec: Setkání kandidátů COEXISTENTIE

Spotkanie kandydatów stowarzyszenia ruchu politycznego COEXISTENTIA i kandydatów niezależnych odbyło się 24.2.br. w świetlicy PZKO Trzyniec-Stare Miasto. W spotkaniu udział wzięli m.in. radni Zbigniew Chodura, Jan Ferenc, Bogusław Kokotek i przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej COEXISTENTII Stanisław Gawlik.

Sprawozdanie z działalności Komitetu ds. Mniejszości Narodowych w Trzyńcu przedstawił jego przedwodniczący, Bogusław Kokotek. Komitet jest 11-osobowy, oprócz Polaków w jego składzie są 2 Słowacy, Grek i Rom. W charakterze gościa zapraszana będzie rzecznik mniejszości niemieckiej. Komitet uchwalił już zainstalowanie 3-języcznych (czesko-polsko-angielskich) tablic powitalnych. Wjazdowe znaki drogowe i dwujęzyczne oznakowanie ulic omawiane będzie w następnej kolejności. Informacje z działalności innych komisji – finansowej, kontrolnej, majątkowej itp. przedstawili na spotkaniu jej członkowie, Zbigniew Chodura, Jan Ferenc i Rudolf Klus. Omawiana była też tematyka Spisu Powszechnego. Sprawozdanie przewodniczącego Grupy Gminnej Józefa Przywary, przekazane było pisemnie. Analizę ostatnich wyborów komunalnych w Trzyńcu opracował i przekazał do protokołu Roman Suchanek, rzecznik polskiej mniejszości narodowej w Trzyńcu.

W uchwale ze spotkania zobowiązano członka przedstawicielstwa miasta, Zbigniewa Chodurę, aby na najbliższym zebraniu postulował uzupełnienie punktu na temat mniejszości narodowych w strategicznym planie rozwoju miasta. Chodurę upoważniono również, aby przy współpracy w radnymi polskojęzycznymi, po odbyciu spotkań z wyborcami, podsumował i opublikował program wyborczy.

A COEXISTENTIA politikai mozgalom képviselőjelöltjeinek és a független képviselőjelölteknek a találkozására idén, február 24.-ikén került sor Třinec-Óvárosban a PZKO (Polski Związek Kulturalno-Oświatowy – Lengyel Kulturális és Ismeretterjesztő Társaság) üléstermében. Az ülésen résztvettek többek között Zbigniew Chodura, Jan Ferenc és Bohuslav Kokotek képviselők, valamint Stanislaw Gawlik, a COEXISTENTIA Lengyel Nemzeti Tagozatának elnöke.

A Třinec-i Nemzeti Kisebbségek Bizottságának tevékenységéről a beszámolót a Bizottság elnöke Bohuslav Kokotek tartotta meg. Ez a Bizottság 11 tagú, a lengyeleken kívül még 2 szlovák, 1 görög és 1 roma tagja is van. A gyűlésekre vendégként meg fogják majd hívni a német kisebbség szóvivőjét is. A Bizottság elhatározta, hogy háromnyelvű (cseh-lengyel-angol) üdvözlőtáblákat fognak felszerelni. A városba bevezető út forgalmi táblái és a kétnyelvű utcanevek a következő ülésen lesznek megtárgyalva. A találkozón a többi komisszió (a pénzügyi, ellenőrző és vagyoni komisszió ) tevékenységéről szóló információkat a komissziók tagjai, Zbigniew Chodura, Jan Ferenc és Rudolf Klus adták elő. Megtárgyalták a Népszámlálás problematikáját is. A Népszámlálás Helyi Csoportja elnökének, Josefa Przywarának a jelentése írásban lett átadva. Az utolsó Třinec-i képviselőtestületi választások elemzését Roman Suchanek, a Třinec-i lengyel nemzeti kisebbség szóvivője dolgozta fel és adta át a jegyzőkönyvbe.

A találkozón hozott határozat megszabja Zbigniew Chodurának a városi képviselőtestület tagjának, hogy a legközelebbi gyűlésen kérje a városfejlesztés stratégiai tervében egy pontnak a hozzáadását, ez pedig a nemzeti kisebbségek témája. Chodura úgyszintén meg lett hatalmazva, hogy a lengyelnyelvű képviselőkkel együttműködve , a választókkal való találkozásokon tárgyalja meg, majd foglalja össze és tegye közzé a választási programot.

Setkání kandidátů sdružení politického hnutí COEXISTENTIA a nezávislých kandidátů se konalo 24.2.tr. v zasedací místnosti PZKO Třinec-Staré Město. Setkání se zúčastnili m.j. zastupitelé Zbigniew Chodura, Jan Ferenc, Bohuslav Kokotek a předseda Polské národní sekce COEXISTENTIE Stanislav Gawlik.

Zprávu z činnosti Výboru pro národnostní menšiny v Třinci přednesl jeho předseda, Bohuslav Kokotek. Výbor je 11-členný, kromě Poláků je složen ze 2 Slováků, Řeka a Roma. Jako host bude zvána mluvčí německé menšiny. Výbor se už usnesl, že budou instalovány 3-jazyčné (česko-polsko-anglické) uvítací tabule. Vjezdové dopravní značky a dvojjazyčné označení ulic bude projednáno v dalším pořadí. Informace z činnosti jiných komisí – finanční, kontrolní, majetkové, přednesli na setkání její členové, Zbigniew Chodura, Jan Ferenc a Rudolf Klus. Projednávána byla také problematika Sčítání lidu. Zpráva předsedy Místní skupiny, Josefa Przywary, byla předána písemně. Analýzu posledních komunálních voleb v Třinci zpracoval a předal do zápisu Roman Suchanek, mluvčí polské národní menšiny v Třinci.

V usnesení ze setkání bylo uloženo členu zastupitelstva města, Zbigniewu Chodurovi, aby na nejbližší schůzi žádal doplnění bodu na téma národních menšin v strategickém plánu rozvoje města. Chodura byl také zmocněn, aby ve spolupráci s polskojazyčnými zastupiteli, po projednání na setkáních s voliči, shrnul a zveřejnil volební program.

Vystoupení v diskusi na semináři

"Národnostní menšiny a sčítání lidu 2011: Právo nebo povinnost"

Pane předsedo výboru, Paní předsedkyně Českého statistického úřadu, Pane senátore, Dámy a Pánove !

Jsem velice poctěn, že mohu dnes vystoupit k tak závažné, pro polskou menšinu v České republice, problematice jaká se na tomto semináři projednává. Na úvod bych chtěl upozornit na některé nedostatky jaké jsme zaznamenali při předávání sčítacích archů pracovníky České pošty.

Na požádaní o návod na vyplnění sčítacích archů v polském jazyce sčítací komisař nebyl schopen předat tento návod, přestože podle zákona o obcích a zákona ochraně národních menšin má občan nárok na informace ve svém mateřském jazyce. Sdělil, že při školení nebyli informování o této možnosti. Otázka zní: kdo byl zodpovědný za přeškolení sčitacích komisářů v obcích kde je více jak 10 % občanů jiné než české národnosti a proč se opomnělo zmínit o tom, že mají právo na obdržení informací ve svém mateřském jazyce. Taktéž není jasné kdo rozhodl o tom, že obdobně jako při Sčítání lidu v roce 2001, kdy byly k dispozici sčítací archy v polštině, v tomto Sčítání lidu nejsou k dispozici i když Česká republika je vázana ratifikovanými evropskými úmluvami jako Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků ? 

Na základě dostupných informací týkajících se metodiky vyhodnocení výsledků Sčítaní lidu 2011 je zřejmé, že pro bod 11 – národnost, je interpretace dosažených výsledků velmi zavádějící.

Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů který v §6 v odst. 4 v souvislosti s povinností poskytnout údaje, jmenovitě u dvou otázek – národnosti a náboženství – uvádí, že údaje v těchto dvou otázkách vyplní každý podle svého rozhodnutí. V otázce o národnosti je ještě  dána možnost uvést více národností než jednu. Národností se rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Hlásí-li se k více národnostem nebo k žádné, budiž to zaznamenáno. Národnost dětí do 15 let se řídí podle rodičů. Zjišťování národnosti připouští tedy v rámci „rozhodnutí o vyplnění národnosti“ i variantu nezodpovězení otázky.V případě kdy rozhodnutí o náboženství není limitováno žádným dalším zákonným ustanovením, rozhodnutí o národností nese za sebou další opatření ošetřená zákony jako zákon č. 273/2001 Sb. který určuje rozmezí práv, ale v přílohách podmiňuje tyto práva výsledkem sčítání, a zákon č. 128/2000 Sb., kde v §29 (2) jak rovněž  v §117 (3) zmíněného zákona.

Při srovnání dikce citovaných odstavců zákona č. 158/1999 Sb. a zákonů č. 273/2001 Sb., č. 182/2000 Sb je zřejmé , že liberální přístup a benevolence při určování národností v zákoně o sčítaní lidu (ospravedlňována, že svoboda volby národnosti je tradičně zaručena tím, že otázka se vyplňuje slovním zápisem, občan tedy může uvést národnost bez jakéhokoliv omezeni) je předurčen ke striktnímu vymezení procentuální hranice určující možnost výkonu práv vycházejících s ústavního pořádků a ratifikovaných evropských úmluv. Tato disonance navíc zvětšuje pochybností a připouští si položit otázky, jako:

1. Jakým způsobem bude vyhodnocováno určení dvojí národností spojené s českou – tedy většinovou a jakým způsobem bude vyhodnocováno určení dvojí národností ve které většinový cenzus nebude zahrnut ?

2. Proč do součtů národností je zahrnut výsledek těch, kteří neurčují žádnou národnost ? ð je to diskriminace menšin

3. Kdo bude o konečném výsledku počtů jednotlivých národností vyplývající se sčítaní lidu rozhodovat a podle jaké metodiky ?

4. Zda interpretace striktního určení procenturální hranice výkonů práv na základě benevolentně postavené možností určování národností není v rozporu z ústavním pořádkem – Listinou základních práv a svobod a dikcí evropských dohod jako Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků ? 

Za Polský kulturně-osvětový svaz v ČR, Dr. ing. Stanisław Gawlik

Odpověď Ministerstva vnitra:

“Informace o postoupení podání”

Ministerstvu vnitra byl doručen Váš dotaz, který se týká jazykové úpravy formulářů pro sčítání obytelstva v České republice. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra není příslušné zodpovězení, postoupili jsme Vaše podání Českému statistickému úřadu, Na padesátém 3268/81, 100 00 Praha 10-Strašnice, jimž budete v uvedené záležitosti vyrozuměni.

Ing. Jan Souček, ředitel kanceláře ministra vnitra

Praha, 9. února 2011, č.j. MV-10149-2/KM-2011

Spis Powszechny – podwójna narodowość ?

Podczas konferencji nt. Spisu Powszechnego, jaka odbyła się w Trzyńcu 2.2. br. Marie Moskovová, pracownik Czeskiego Urzędu Statystycznego Frydek Mistek i Ondřej Klípa, dyrektor Sekretariatu Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych wypowiedzieli się na pytania, jak podliczane będą osoby deklarujące podwójną narodowość (możliwość deklarowania podwójnej narodowości tym razem wpisano wprost do arkusza spisowego) i jak interpretowana będzie taka deklaracja.

Marie Moskvová: Opracowanie danych odbywać się będzie według standartów statystyki. My opracowujemy dane znajdujące się w formularzach. Jeżeli zatem obywatel zadeklaruje narodowość i polską i czeską nie będzie przez nas zaliczany ani do narodowości polskiej, ani do narodowości czeskiej. Będzie wliczany do grupy „obywateli o podwójnej narodowości“. Nie można tych osób wliczyć do jednej i do drugiej grupy, ponieważ podwoiłoby to uzyskane przez nas wyniki. Z danymi można później pracować i tworzyć kolejne podgrupy, na przykład czesko-polską, czesko-słowacką, ale decyzja na ten temat jeszcze nie zapadła. Dla nas, statystyków, jest jednak najważniejsze, że obywatel zdecydował się na wybór dwóch narodowości, i tak też będzie klasyfikowany.

Ondřej Klípa: Czeski Urząd Statystyczny jest organizacją, która zbiera i opracowuje dane. Nie zajmuje się ich interpretacją, nie definiuje praw wynikających ze Spisu Powszechnego. Jego zadaniem jest podliczenie i uporządkowanie wyników. Przy tegorocznym Spisie Powszechnym istotnie mogą pojawić się kłopoty z liczeniem podwójnych narodowości. Chciałbym jednak zwrócić uwagę na to, iż 10 lat temu nie było z tym specjalnych trudności. Dla przykładu w 2001 roku największą grupą osób przyznających się do dwóch narodowości była grupa czesko-słowacka. Jej liczebność wynosiła jednak zaledwie 2783 osoby, co w kontekście całego kraju nie jest wartością znaczącą. Zaś kombinację polsko-czeską wybrało tak niewiele osób, iż nie zostało to nawet uwzględnione w wynikach. Gdyby taka sytuacja powtórzyła się, nie było by to specjalnym problemem dla tutejszych Polaków. Choć nie wykluczam, iż tym razem może być inaczej i będzie trzeba szukać rozwiązań. Rozmawialiśmy na ten temat na posiedzeniu, w którym wzięli udział zaolziańscy Polacy oraz przedstawiciele Czeskiego Urzędu Statystycznego i doszliśmy do wniosku, że nie ma innej możliwości, jak wprowadzenie do ustawy o gminach zapisu, iż osoby dekla-rujące przynależność do mniejszości narodowej w powiązaniu z inną narodowością, są członkiem mniejszości. Niestety uchwalanie ustaw trwa długo, a jego wyniki są nieprzewidywalne, dlatego lepszym rozwiązaniem wydaje się stworzenie przez nasz urząd instrukcji dla gmin mówiącej o interpretacji wyników Spisu Powszechnego.

Sčítání lidu – dvě národnosti ?

Na konferenci na téma Sčítání lidu, jaká se konala dne 2.2. tr. v Třinci, Marie Moskovová, zaměstnanec Českého statistického úřadu Frýdek Místek a Ondřej Klípa, ředitel Sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny odpověděli na otázky, jak budou sečteny osoby, které uvedou dvě národnosti (možnost uvést dvě národnosti je tentoktát uvedena přímo ve sčítacím archu) a jaká bude interpretace takové odpovědi.

Marie Moskvová: Zpracování údajů se bude řídit standarty statistiky. My zpracováváme údaje, které jsou uvedeny ve formulářích. Jestliže tedy občan přihlásí národnost polskou i českou nebude námi sečten ani jako občan polské národnosti, ani občan české národnosti. Bude přiřazen do skupiny „občanů se dvěma národnostmi“. Nemůžeme tyto osoby sečíst do jedná ani do druhé skupiny, protože by to zdvojnásobilo námi získané výsledky. S údaji je možno později pracovat a vytvářet další podskupiny, na příklad česko-polsko, česko-slovenskou, ale rozhodnuto jak postupovat na toto téma ještě nebylo. Avšak pro nás, statistiky, je nejdůležitější, že občan se rozhodl pro volbu dvou národosti, a také tak bude hodnocen.

Ondřej Klípa: Český statistický úřad je organizací, jejiž úkolem je sběr a zpracování dat. Nezajímá se hodnocením údajů, nedefinuje práva, která vyplývají ze Sčítání lidu. Jeho úkolem je sečtení a uspořádání výsledků. Při letoším Sčítání lidu opravdu se mohou vyskytnout potíže se sčítáním dvou národností. Avšak chtěl bych upozornit, že před 10 léty nebylo s tím zvláštních potíží. Například v roce 2001 nejpočetnější skupinou osob, které uvedly dvě národnosti byla skupina česko-slovenská. Avšak její početnost byla pouze 2783 osob, což v kontextu celé země není hodnotou významnou. Naopak kombinaci polsko-českou uvedlo tak málo osob, že to nebylo ani zohledněno ve výsledcích. Kdyby taková situace se letos opakovala, nebyl by to pro zdejší Poláky zvláštní problém. I když nevylučuji, že tentokrát může být situace jiná a bude nutno hledat řešení. Jednali jsme na toto téma na zasedání, kterého se účastnili zaolzanští Poláci a zástupci Českého statistického úřadu a došli jsme k závěru, že není jiná možnost jako provést změnu zákona o obcích tak, aby osoba která uvede příslušnost k národnostní menšině v spojitosti s jinou národnosti byla hodnocena jako člen menšiny. Bohužel přijetí zákona je zdlouhavé a jeho výsledky nepředvídatelné, proto lepším řešením se zdá být vytvořit našim úřadem instrukci pro obce, která bude řešit výklad výsledků Sčítání lidu.

„Głos Ludu“ – gazeta Polaków w Republice Czeskiej zamieściła w numerze z 20.1. br artykuł „W spisie musimy zadeklarować polskość“. Chodzi o rozmowę w cyklu „Postaw na polskość“ z pierwszym wiceprzewodniczą-cym (GL – przewodniczącym) Ruchu Politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA Władysławem Niedobą.

„Głos Ludu“ – noviny Poláků v České republice zveřejnily v čísle z 20.1. tr. článek „Při sčítání musíme deklarovat polskost“. Jde o rozhovor v rámci cyklu „Vsaď na polskost“ s prvním místopředsedou (GL – předsedou) Politického hnutí COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA Vladislavem Niedobou.

Cztery argumenty, dlaczego wpisać polską narodowość

Drodzy Młodzi Przyjaciele!

Ze względu na zbliżający się Spis Powszechny, który odbędzie się pod koniec marca, chcieliśmy przekazać Wam kilka informacji dotyczących tego wydarzenia. Przytaczamy 4 konkretne argu-menty, dlaczego, naszym zdaniem, w spisie ludności warto zadeklarować polską narodowość:

1. Dzięki polskości utrzymujemy atrakcyjność naszego regionu. Wiele konkretnych praw dotyczących dwujęzyczności zależnych jest od wyników Spisu Powszechnego.    

2. Dwujęzyczność jest ogromną korzyścią naszego regionu - dobra znajomość języka polskiego znacznie poprawia możliwości odniesienia sukcesu na rynku pracy, otwiera drogę na wielki polski rynek. Utrzymanie szkolnictwa z polskim językiem nauczania oraz pozycja organizacji promujących dwujęzyczność jest zależna od ilości Polaków, którzy według oficjalnych statystyk żyją na terenie Republiki Czeskiej.    

3. Ze spadającą ilością Polaków na Zaolziu maleje wsparcie finansowe, jak z polskich, tak i z czeskich źródeł. Od oficjalnych danych, dotyczących ilości Polaków żyjących na terenie Republiki Czeskiej, zależne jest wsparcie między innymi takich wydarzeń jak „Gorolski Święto”, „Festiwal PZKO”, „Zlot”, ale również sprawna działalność PZKO, SAJ-u oraz wielu innych organizacji. Wyniki Spisu będą miały wpływ także na istnienie stypendiów   przeznaczonych dla osób studiujących w Polsce oraz stypendiów Fundacji Semper Polonia.        

4. Dlaczego polskość, a nie śląskość. Czeskie ani polskie prawo oficjalnie nie uznaje śląskiej narodowości. Wpisanie terminu „Ślązak” nie ma prawnego znaczenia, śląskiej mniejszości narodowej nie będą przysługiwały żadne konkretne korzyści prawne. Nie ma też szkół śląskich ani śląskich organizacji, które potrzebują wsparcia z wyniku Spisu Powszechnego, by móc sprawnie funkcjonować.

Informacje techniczne dotyczące Spisu Powszechnego

Od 26 marca można będzie oddawać wypełnione formularze lub spisywać się przez Internet. W rubryczce „Bydliště v rozhodný okamžik” należy wpisać miejsce, gdzie spisywana osoba faktycznie mieszka i gdzie posiada swoje gospodarstwo domowe, rodzinę. Nie jest przy tym decydujące, jeśli dana osoba, ze względu na pracę lub naukę, spędza większą część tygodnia w innym miejscu! (patrz objaśnienia). Urząd Statystyczny podsumuje zebrane dane właśnie z uwzględnieniem rubryki „Bydliště v rozhodný okamžik”.

Zachęcamy do spisania się przez Internet !

Aby wypełnić formularz elektroniczny, wystarczy mieć przy sobie tylko papierowy formularz, który otrzymamy od komisarza spisowego, zawierający potrzebne kody w celu identyfikacji konkretnego obywatela. Więcej informacji pod adresem:

http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/jak_vyplnit_elektronicky_formular

Polski wzór formularza:  http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/scitaci_formulare_polstina_sklad/$File/lo_polstina.pdf

Polskie objaśnienia: http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/scitaci_formulare_polstina_sklad/$File/Vysvetlivky_lo_polstina.pdf

Dariusz Branny, Jacek Mencner, Dorota Molin, Michał Przywara, Tomasz Pustówka, Daniel Szpyrc, Roman Wałoszek, Adam Wróblewski, Jan Ryłko

Čtyři argumenty, proč uvést polskou národnost

Drazí Mladí Přátelé !

S ohledem na blížící se Sčítání lidu, které se koná koncem března, chceme Vám předat několik informací týkajících se této události. Uvádíme 4 konkrétní argumenty, proč podle našeho názoru má cenu při Sčítání lidu uvádět polskou národnost:

1. Díky polskosti udržujeme přitažlivost našeho regionu. Mnoho konkrétních práv týkajících se dvojjazyčnosti je závislá na výsledku Sčítání lidu.

2. Dvojjazyčnost je obrovskou výhodou regionu – dobrá znalost polského jazyka významně zlepšuje možnosti být úspěšný na trhu práce, otevírá cesty na velký polský trh. Udržení školství s polským jazykem vyučovacím a postavení organizací promujících dvojjazyčnost je závislá na počtu Poláků, kteří podle oficiálních statistik žijí na území České republiky.

3. S klesajícím počtem Poláků na Zaolzí se omezuje finanční podpora tak s polských, jako i s českých zdrojů. Od oficiálních údajů, týkajících se počtu Poláků žijících na území České republiky, závisí podpora mezi jinými takových události jako „Gorolski Święto“, „Festiwal PZKO“, „Zlot“, ale také pružná činnost PZKO, SAJ a mnoha jiných spolků. Výsledky sčítání budou mít vliv také na existenci stipendií určených pro osoby studující v Polsku a stipendisty Nadace Semper Polonia.

4. Proč polskost, a nikoliv slezskost. České ani polské zákony oficiálně neuznávají slezskou národnost. Uvedení termínu „Slezan“ nemá právní význam, slezské národnostní menšině nebudou příslušet žádné konkrétní právní výhody. Neexistují také slezské školy nebo slezské spolky, které mohou získat podporu na základě Sčítání lidu, aby mohly dobře fungovat.

Technické informace týkající se Sčítání lidu

Od 26. března je možné odevzdat vyplněné formuláře nebo sčítat se pomoci Internetu. V kolonce „Bydliště v rozhodný okamžik“ je možné uvést místo, kde sčítáná osoba skutečně bydlí a kde má svou domácnost a rodinu. Není při tom rozhodující, zda tato osoba s ohledem na prácovní povinnosti nebo vzdělávání tráví větší část týdne v jiném místě! (viz vysvětlivky). Statistický úřad sečte získané údaje právě s přihlédnutím kolonky „Bydliště v rozhodný okamžik“.

Pobízíme ke sčítání se pomoci Internetu!

K vyplnění elektronického formuláře stačí mít u sebe pouze papírový formulař, který obdržíme od sčítacího komisaře a který obsahuje potřebné kódy k identifikaci konkrétního občana. Více informací je na uvedených internetových stránkách ...

Dariusz Branny, Jacek Mencner, Dorota Molin, Michał Przywara, Tomasz Pustówka, Daniel Szpyrc, Roman Wałoszek, Adam Wróblewski, Jan Ryłko

Rozważania o Spisie Powszechym

    „Jestem zniesmaczona i przerażona jak daleko sięga ludzka głupota, prostactwo, obłuda, niesprawiedliwość i ... czeski szowinizm. Wiem dokładnie jaki jest cel tego paszkwilu, nie wiem ale kto jest jego inicjatorem. Nazwisko Ireny Cichej kojarzy mi się z Euroregionem.... To ona wydaje książki o polskiej historii i kulturze po czesko-polsku za europejskie pieniądze, pisząc "naše slezské kroje", "náš slezský malíř Franciszek Świder" i wiele innych, każąc nam się cieszyć, że nazwisko jest napisane poprawnie. Kto stoi na czele Euroregionu wiemy... A my na to pozwalamy, udając, że wszystko jest w porządku. Kto ma nas bronić? Podejrzewam, że wbrew oczekiwaniom naszego społeczeństwa, nie uczyni tego Kongres Polaków, pomimo, że taka jest jego rola i obowiązek. Gdyby KP miał szerszy i dalekowzroczny punkt widzenia w ogóle do takiej sytuacji by nie doszło”
,,Było to potwornie zbabrane. To nie bylo ponaszymu. To było pozbabranymu a na nasrani wszystkich Polaków”,

To są tylko dwa komentarze, ale dobitnie pokazujące reakcję na film ostrawskiej telewizji 20 stycznia a wyemitowany na CT2 o nazwie „Hranice po našymu“, które do mnie nadeszły po informacji ode mnie na wszystkich znajomych o tym programie. A w naszej prasie cicho sza. Przycupnęliśmy i czekamy na następne kopnięcie. W pewnej dużej firmie już sprzedawczynie mają nakaz obsługiwania klientów tylko w języku czeskim. Biedaczki nie mają się gdzie poskarżyć bo inaczej won z pracy. A na czele firmy niby Polacy. I co one napiszą w arkuszu spisowym? Chyba narodowość czeska. Przypomina mi to jednego elektryka Zdzicha Heczkę, komunistę potem sympatyka ODS, który zawsze się mi uskarżał na to, iż we spisie z roku 2001 musiał w rubryce narodowość, u swej trzyletniej córki, napisać polska. Komisarz spisowy, widocznie Polak albo służbista powiedział mu, po okazaniu dowodów osobistych obu rodziców, iż jeżeli obaj są Polacy to córka nie może być Czeszka o ile jeszcze nie chodzi do szkoły. Tym razem nie będzie takich komisarzy, bo i wszystko obsługiwać będzie czeska poczta a tam jasne jakim językiem muszą wszyscy rozmawiać. Dlatego bez wahania stańmy sztorcym i postawmy obok język ojczysty polski X a w rubryce narodowość POLSKA ,wyraźnie, by jak to będzie opracowywał komputer to żeby to skaner odczytał. Inne rubryki nie są tak ważne. Obojętne czy napiszesz, że twoje mieszkanie ma 70 czy 100 metrów kwadratowych to nikt nie jest w stanie tego zweryfikować. Ale jeżeli ilość Polaków spadnie pod 10 % w gminie to nie będzie mogła powstać w niej komisja do spraw narodowości. A ustawa szkolna wyraźnie mówi, że szkoła może być tylko tam gdzie jest komisja. I zacznie się lawina z zamykaniem lub łączeniem szkół. Dlatego tak a nie inaczej została sprawa narodowości postawiona w roku 2011 mimo protestów naszych polskich organizacji. Drong Władysław

Uvažování o Sčítání lidu

    „Jsem znechucena a zděšena, jak dalece může sahat lidská hloupost, primitivita, pokrytectví, nespravedlnost a... český šovinismus, Přesně vím, jaký je cíl tohoto paskvilu, avšak nevím, kdo je jeho iniciátorem. Příjmení Ireny Ciché spojuji s Euroregionem... Tato autorka vydává knihy za evropské peníze o polských dějinách a kultuře česko-polsky, ve kterých píše „naše slezské kroje“, „náš slezský malíř Franciszek Świder“ a mnoho jiných a nařizuje nám těšit se, že její příjmení je napsáno podle pravopisných pravidel. Kdo je v popředí Euroregionu víme...A souhlasíme, přičemž předstíráme že všechno je v pořádku. Kdo nás má bránit? Podezřívám, přes očekávání našeho společenství, že to neudělá Kongres Poláků, přestože je to jeho úloha a povinnost. Kdyby pohled Kongresu Poláků byl širší a předvídavější, vůbec k této situaci by nedošlo.“

To bylo hnusně zbabrané. To nebylo po našymu. To bylo po zbabranýmu, a pro nasrání všech Poláků.“

Takové byly pouze dva komentáře, avšak zřetelně ukazující reakce na film ostravské televize „Hranice po našymu“ odvysíláný 20. ledna na ČT2, které jsem obdržel, když jsem se informoval známých na tento program A v našem tisku zajímavé ticho. Přikrčili jsme se a čekáme na další kopanec. V jisté velké firmě už i prodávačkám bylo nařízeno obsluhovat zakázníky pouze v českém jazyce. Chudáčci se nemají kde postěžovat, protože jinak je čeká vyhazov z práce. A ve vedení této firmy jsou prý Poláci. A co oni napíšou ve sčítacím archu? Zřejmě českou národnost. Připomíná mi to jistého elektrikáře Zdzicha Heczka, komunistu, potom příznivce ODS, který si trvale stěžoval, že při Sčitání lidu v 2001 roce musel v kolonce národnost u své tříleté dcery napsat polskou. Sčítací komisař, zřejmě Polák nebo byrokrat mu po předložení občanského průkazu obou rodičů řekl, že pokud oba rodiče jsou Poláci, potom dcera nemůže být Češkou, pokud ještě chodí do školy. Teď takoví komisaři nebudou, protože všechno zajiśťuje Česká pošta, a tam je zřejmé, jakým jazykem musí všichni mluvit. Proto neváhejme a hromadně zakřížkujme jako mateřský jazyk polský a v kolonce národnost napíšme POLSKÁ, zřetelně, aby v případě zpracování počítačem scanovací zařízení to správně přečetlo. Jiné kolonky nejsou tak důležité. Je úplně jedno, jestli napíšeš, že tvůj byt má 70 nebo 100 metrů čtverečných, protože tento údaj nemůže nikdo ověřit. Ale pokud počet Poláků poklesne v obci pod 10%, nebude v této obci zřízen výbor pro národnostní menšiny a školský zákon jasně říká, že škola může být jen tam, kde je výbor. Začne lavina zavírání a slučování škol. Proto tak, a nikoliv jinak byla otázka národnosti vyjádřena v 2011 roce přes protesty našich polských spolků.

Drong Władysław

„Talpra Magyar!”

Kedves csehországi Magyar!

Március 15-e nemzetünk egyik legnagyobb ünnepe. A közelgő népszámlálás apropóján az idén rendkívüli lehetőségünk van arra, hogy bizonyságot tegyünk nemzeti hovatartozásunkról.

Közeledik március 25-e, a csehországi népszámlálás napja, melynek az eredménye a következő tíz évre nagyban meghatározhatja a csehországi magyarság helyzetét. Ezért... fontos, hogy a népszámlálási kérdőív bennünket érintő mezőibe, konkrétan a 10. és 11. pontokba („Mateřský jazyk” – „Anyanyelv” és „Národnost” – „Nemzetiség”) a magyar kerüljön.

Kérjük, tegyen meg mindent, hogy ez az információ minden Csehországban élő, átmeneti vagy állandó lakhellyel rendelkező magyar emberhez eljusson.

Tegyünk meg mindent annak érdekében, hogy minél több ismerősünk kapjon tájékoztatást, hiszen NAGY A TÉT!

Köszönettel a prágai magyar szervezetek

...mert NEM mindegy!

„Vzhůru Magyar!”

Milý Maďare v Česku!

15. březen je jeden z největších svátků našeho národa. Blížící se sčítání lidu nám poskytne mimořádnou příležitost k tomu, abychom potvrdili svou národní identitu.

Blíží se 25. březen, den Sčítání lidu v českých zemích, výsledek sčítání může ve velké míře ovlivnit osud Maďarů u nás v následujícím desetiletí. Proto... je důležité, aby ve sčítacím archu do důležitého pole pro nás, konkrétně u

10. a 11. bodu („Mateřský jazyk” – „Anyanyelv” a „Národnost” – „Nemzetiség”) se dostalo označení “maďarský”.

Žádáme Vás, abyste udělali vše pro to, aby se tato informace dostala ke každému takovému člověku maďarského původu žijící v českých zemích, který tu má trvalé nebo přechodné bydliště.

Udělejme všechno proto, aby pokud možno co nejvíce našich známých obdrželo toto uvědomění, vždyť JDE O HODNĚ !

S poděkováním pražské maďarské spolky

... protože to NENÍ jedno!

„Légy erős és bátor!” ...

Kedves Testvér! Engedd meg, hogy a közelgő népszámlálás kapcsán Téged is megszólítsunk és támogatásodat kérjük.

Gyülekezetünk, a Prágai Református Missziós Gyülekezet a Szlovákiai Református Keresztyén Egyház egyetlen missziói gyülekezete, amely 18. éve működik és rendszeres istentiszteleti alkalmaival járul hozzá a prágai és remények szerint az összcsehországi magyarság hitéletének épüléséhez.

Mivel a Református Egyház Csehországban nincs bejegyezve (ehhez jóval több csehországi állandó lakhellyel rendelkező gyülekezeti tagra lenne szükség), gyülekezetünk lehetőségei korlátozottak.

A március 25-én tartandó népszámlálás eredménye többszörösen érinti épülni vágyó közösségünket: megtudjuk, mennyien vagyunk, illetve hányan támogatják a gyülekezet ügyét, ami jel lehet a Református Egyház hivatalos bejegyeztetésének elindítására.

Ezért kérünk Téged, amennyiben felekezeti hovatartozásodtól függetlenül (alkalmainkat nem csak reformátusok látogatják) felelősséget érzel ügyünk iránt, a népszámlálási kérdőívbe (a felekezeti hovatartozásra vonatkozó 12. pontba) a „református” (csehül/szlovákul „Reformovaná kresťanská cirkev na Slovensku”) adatot írd. Kérjük, tegyél meg mindent, hogy ez az információ minél több Csehországban élő magyar emberhez eljusson. Hordozd imában a csehorszszági magyar keresztyének/keresztények ébredését!

Köszönettel a gyülekezet presbitériuma (www.reformata.cz)

„Buď silný a smělý !”

Milý Bratře! Dovol nám, abychom u příležitosti blížícího se sčítání lidu i Tebe oslovili a požádali o Tvou podporu.

Naším sborem je Pražský Reformovaný Misijní Sbor a je to jediný misijní sbor Reformované Kresťanské Církve na Slovensku, který tu funguje už 18. rok, a svými pravidelnými bohoslužbami přispívá k budování náboženského života pražských Maďarů a podle našich nadějí i dalších Maďarů v českých zemích.

Jelikož Reformovaná Cirkev není v českých zemích zaregistrovaná (protože k tomu bychom potřebovali o hodně větší počet členů církve, kteří tu v Česku mají trvalé bydliště), proto možnosti našeho sboru jsou omezené.

Sčítání lidu se má konat 25. března a výsledek tohoto sčítání má pro naši církev více významů: dozvíme se kolik nás je, respektive kolik lidí podporuje věc naší církve, a to všechno může být signálem k iniciování oficiálního zaregistrování Reformované Církve.

Proto Tě žádáme, pokud cítíš zodpovědnost k naší věci nezávisle na tom ke které církvi patříš (jelikož našich setkání se zúčastňují nejenom členové reformované církve), pak do sčítacího archu (u bodu č.12. týkající náboženského vyznání) napíš česky nebo slovensky údaj „Reformovaná kresťanská cirkev na Slovensku”.

Žádáme Tě aby jsi udělal všechno pro to, aby tato informace se dostala k co největšímu počtu lidí maďarského původu žijících v českých zemích. Ve svých modlitbách pros o probuzení maďarských křesťanů v Česku!

S poděkováním presbyterský sbor církve (www.reformata.cz)

Rok 2011 – Rokiem Gustawa Morcinka /

Rok 2011 – Rok Gustawa Morcinka

Zarząd Główny Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego ogłosił rok 2011 Rokiem Gustawa Morcinka. Już od stycznia przebiegają w Kołach PZKO prelekcje. W ramach Międzygeneracyjnego Uniwersytetu Regionalnego ciekawy referat wygłosiła Halina Szotek, wieloletnia dyrektor muzeum Morcinka w Skoczowie. Gustaw Morcinek „przybliżył Śląsk do Polski“, a przede wszystkim wprowadził do literatury polskiej rodzinną, górniczą Karwinę.

Gustaw Morcinek urodził się 25.8.1891 w Karwinie na Śląsku Cieszyńskim w rodzinie robotnika Józefa i Marii ze Smurów. W dzieciństwie mieszkał w kolonii górniczej w Karwinie-Żabkowie. Od 1907 roku po ukończeniu szkoły powszechnej pracuje jako ładowacz w kopalni Głęboki w Karwinie. W 1910 roku rozpoczyna naukę w seminarium nauczycielskim Towarzystwa Szkoły Ludowej w Białej, jego studia finansowała ze swych składek brać górnicza. W czasie pierwszej wojny światowej był zmobilizowany do armii austriackiej i odbył służbę wojskową w jednostce w Cieszynie. W 1918 roku służył w Wojsku Polskim, gdzie awansował do stopnia porucznika.

Od 1920 roku mieszka w Skoczowie. Podejmuje pracę jako nauczyciel szkoły wydziałowej, nauczycielem jest do roku 1936. Uzupełnia wykształcenie w 2-letnim Wyższym Kursie Nauczycielskim w Cieszynie. Jako pisarz debiutuje artykułem „Wspomnienia z przewrotu w listopadzie 1918“ (1926) w Dzienniku Cieszyńskim, później regularnie publikuje artykuły publicystyczne, literackie, felietony, gawędy i opowiadania w prasie cieszyńskiej i katowickiej. Ukazuje się początkowo w odcinkach, potem jako 2-tomowa powieść „Wyrąbany chodnik“ (1926), obrazująca losy narodowe i społeczne Śląska w pierwszym dwudziestoleciu XX wieku. Książka zyskuje ogólnopolski rozgłos. Poza tym ukazują się powieści i nowele „Byli dwaj bracia“ (1928), „Serce za tamą“ (1929), „Chleb na kamieniu“ (1932), „Narodziny serca“ (1932), „Gwiazdy w studni“ (1933), „Łysek z pokładu Idy“ (1933), „Ludzie są dobrzy“ (1935) „Uśmiech na drodze“ (1935), „Po kamienistej drodze“ (1935), „Gołębie na dachu“ (1936), „W najmłodszym lesie“ (1963), „Inżynier Szeruda“ (1937), „Miasteczko nad rzeką“ (1938), „Wyorane kamienie“ (1938). W 1932 roku Morcinek buduje dom w Skoczowie, w którym poza okresem wojennym i przerw na podróże spędza całe swoje życie. Podróżuje do Włoch (dwukrotnie), Czechosłowacji, Danii, Austrii, Szwecji, Francji. Z podroży ukazują się reportaże, na przykład „Duńskie serce“. W 1937 roku umiera matka pisarza.

W dniu 6.10.1939 zostaje aresztowany przez hitlerowców. Przebywa z obozach koncentracyjnych Skrochowice, Sachsenhausen i Dachau. W kwietniu 1945 obóz wyzwalają Amerykanie. W Biviers u podnoża Alp, gdzie był skierowany przez francuski Czerwony Krzyż na rekonwalescencję pisze „Listy spod Morwy“ (1945) wyrażające przeżycia obozowe pisarza. W 1946 roku podróżuje po Francji, Belgii, Szwajcarii i Włoszech. Powstają „Listy z mojego Rzymu“ (1946) oraz tom nowel „Dziewczyna z Pól Elizejskich“ (1946). O okresie obozowym są też „Dwie korony“ (1948), „Rzecz o Ojcu Maksymilianie Kolbem“ (1948) i „Zagubione klucze“ (1948). Po wcześniejszym druku wybranych fragmentów w prasie ukazuje się wielka powieść o dziejach górników „Pokład Joanny“ (1950). Następnie pisze powieść o walkach partyzanckich w Beskidach „Urodzaj ludzi“ (1951), powieść górniczą dla młodzieży „Zagubione ptaki“ (1952), powieść na motywach legendowych „Ondraszek“ (1953), opowiadania górnicze „Odkryte skarby“ (1953), wybór publicystyki śląskiej „Z mojej ziemi“ (1955), powieści górnicze „Wskrzeszenie Herminy“ (1956) i „Victoria“ (1956), powieść powstańczą „Mat Kurt Kraus“ (1957). W tym okresie podróżuje po ZSRR, Węgrzech, Jugosławii, NRD, Grecji i Czechosłowacji. Powieść „Judasz z Monte Sicuro“ (1957) nawiązuje do tematyki wojennej, a powieść „Czarna Julka“ (1959) do lat dziecinnych. W 1959 roku umiera siostra pisarza, Teresa, prowadząca dom w Skoczowie. Morcinek podróżuje do Rumunii i na Wyspy Kanaryjskie. W ostatnim okresie jego życia ukazują się książki „Siedem zegarków kopidoła Joachima Rybki“ (1961), „Ziemia Cieszyńska“ (1962), „Przedziwne śląskie powiastki“ (1962), „Górniczy zakon“ (1963), „Opowieść o ludziach z pociągu“ (1963). Gustaw Morcinek umiera 2.12.1963 w Krakowie. Spoczywa w Panteonie Zasłużonych na cmentarzu komunalnym w Cieszynie.

A Lengyel Kulturális és Ismeretterjesztő Társaság (PZKO) a 2011-es évet Gustaw Morcinek évének jelölte ki. A PZKO csoportjaiban már januártól folyamatban vannak az előadások. A Generációk Közötti Regionális Egyetem keretén belül érdekes beszámolót tartott Halina Szotek asszony, a Skoczow-i Morcinek Múzeumot sok éven keresztül vezető igazgatónő. Gustaw Morcinek „közelebb hozta Sziléziát Lengyelországhoz“, mindenekelőtt pedig bevezette a lengyel irodalomba szülőföldjét, a bányászok Karvináját.

Gustaw Morcinek 1891. augusztus 25.-ikén született Józef és Marie Smura nevű szülőktől, Karvinán, Těšíni Sziléziában. Gyerekkorában a Karviná-Žabkov-i bányászkolóniában lakott. 1907-ben az alapiskola elvégzése után a Karviná-i Hluboký Bányában rakodómunkásként munkába állt. 1910-től a Bílé-i Towarzystwo Szkoły Ludowej (Népiskolai Társaság) tanítói szemináriumában tanul, ahol tanulmányait a bányászok testvérisége önkéntes adományaiból pénzelték. Az első világháború alatt mozgósították az osztrák hadseregbe és katonai szolgálatát egy Těšín-i egységben teljesítette. 1918-ban katonai szolgálatot teljesített a Lengyel Hadseregben, ahol hadnagyi rangba sorolták.

1920-tól Skoczowban lakik. Középiskolai tanítóként dolgozik, 1936-ig volt tanító. Képzettségét Těšínben a kétéves Felsőbb tanítói tanfolyamon növeli. Íróként a „Wspomnienia z przewrotu w listopadzie 1918“– „Emlékezések az 1918-as novemberi fordulatra“ (1926) című cikkével debütál a Dziennik Cieszyński folyóiratban, később pedig rendszeresen közöl publicisztikai és irodalmi cikkeket, fejetonokat, beszélgetéseket és elbeszéléseket úgy a těšíni mint a katowicei sajtóban. Kétkötetes regénye a „Wyrąbany chodnik“– „A kivájt folyosó“ (1926) először folytatásokban jelent meg a sajtóban, majd ezután könyvalakban is, ez a regény megmutatja Szilézia XX.-ik századi első húsz évének nemzeti és társadalmi viszonyait. Ez a könyv egész Lengyelországban nagy visszhangot váltott ki. Ezenkívül kiadásra kerültek további regényei és novellái is, ilyenek „Byli dwaj bracia“ – „Élt két fivér“ (1928), „Serce za tamą“ – „Szív a gát mögött“ (1929), „Chleb na kamieniu“ – „Kenyér a kövön“ (1932), „Narodziny serca“ – „A szív születése“ (1932), „Gwiazdy w studni“ – „Csillagok a kútban“ (1933), „Łysek z pokładu Idy“ – „Łysek az Ida szénrétegből“ (1933), „Ludzie są dobrzy“ – „Az emberek jók“ (1935), (1935) „Uśmiech na drodze“ – „Mosoly az úton“ (1935), „Po kamienistej drodze“ – „Köves úton“ (1935), „Gołębie na dachu“ – „Galambok a tetőn“ (1936), „W najmłodszym lesie“ – „A legfiatalabb erdőben“ (1963), „Inżynier Szeruda“ – „Szeruda mérnök“ (1937), „Miasteczko nad rzeką“ – „Kisváros a folyó fölött“ (1938), „Wyorane kamienie“ – „Kiszántott kövek“ (1938). Az 1932-es évben Morcinek házat épít Skoczowban, a háborús időszakot és az utazás szüneteit kivéve aztán ebben a házban lakik egész életén át. Utazásokat tesz Olaszországba (kétszer), Csehszlovákiába, Dániába, Ausztriába, Svédországba és Franciaországba. Utazásairól riportokat ír, ilyen például a „Duńskie serce“ – „Dán szív“. 1937-ben meghal az író anyja.

1939. október 6.-ikán az írót elfogják a hitleristák. A Skrochovice-i, Sachsenhausen-i és a Dachau-i koncentrációs táborokban fogoly. A tábort 1945 áprilisában szabadították fel az amerikaiak. Biviers-ben az Alpok egyik völgyében, ahová a francia Vöröskereszt küldte felgyógyulni, írja aztán meg „Listy spod Morwy“ – „Levelek a Morwa alól“ (1945),című művét, amely az írónak a koncentrációs táborban átélt élményeit fejezi ki. 1946-ban Franciaországba, Belgiumba, Svájcba és Olaszországba utazik. Ebben az időszakban keletkeznek „Listy z mojego Rzymu“ – „Levelek az én Rómámból“ (1946) és a „Dziewczyna z Pól Elizejskich“ – „Lány az Elizeumi mezőkről“ (1946) című elbeszéléskötete. A koncentrációs táborban töltött időkről szólnak még „Dwie korony“ – „Két korona“ (1948), „Rzecz o Ojcu Maksymilianie Kolbem“ – „Beszéd Maximilán Kolbe Atyáról“ (1948) a „Zagubione klucze“ – „Elveszett kulcsok“ (1948) című művei. Az újságokban korábban kinyomtatott válogatott részletekből terjedelmes regényt adnak ki „Pokład Joanny“ – „Joanna kincse“ (1950) címmel , amely a bányászok történetéről szól. Később regényt ír a Beszkidekben lezajlott partizánharcokról „Urodzaj ludzi“ – „Emberek termése“ (1951) címmel, majd bányászregényt a fiatalságnak „Zagubione ptaki“ – „Elveszett madarak “ (1952) címmel, valamint regényt az „Ondraszek“ – „Ondrásek“ legenda motívumaira (1953), bányászelbeszéléseket „Odkryte skarby“ – „Feltárt kincsek“ (1953)címmel, sziléziai publicisztikai válogatást „Z mojej ziemi“ – „Az én földemről“ (1955) címmel, bányászregényeket „Wskrzeszenie Herminy“ – „ Hermina feltámadása“ (1956) és „Victoria“ (1956) címmel, majd felkelőkről szóló regényt „Mat Kurt Kraus“ (1957)címmel. Ebben az időszakban utazik a Szovjetunióba, Magyarországra, Jugoszláviába, NDK-ba, Görögországba és Csehszlovákiába. „Judasz z Monte Sicuro“ – „Júdás Monte Sicuro-ból“ (1957)című regénye háborús tematikához kapcsolódik, míg „Czarna Julka“ – „Fekete Julka“ (1959) című regénye a gyerekkorhoz. 1959-ben meghal Teresa, az író nővére, aki a Skoczow-i házat vezette. Morcinek utazást tesz Romániába és a Kanári-szigetekre. Életének utolsó időszakában lettek kiadva könyvei „Siedem zegarków kopidoła Joachima Rybki“ – „Joachim Rybka sírásó hét karórája“ (1961), „Ziemia Cieszyńska“ – „Cieszyń-i föld“ (1962), „Przedziwne śląskie powiastki“ – „Rendkívül furcsa sziléziai elbeszélések“ (1962), „Górniczy zakon“ – „Bányásztörvény“ (1963), „Opowieść o ludziach z pociągu“ – „Történet a vonatozó emberekről“ (1963) címmel. Gustaw Morcinek 1963. december 2.-ikán hal meg Krakkóban. A Cieszyń-i köztemetőben van eltemetve az Érdemesek Panteonjában.

Hlavní výbor Polského kulturně-osvětového svazu vyhlásil rok 2011 Rokem Gustawa Morcinka. Už od ledna probíhají ve Skupinách PZKO přednášky. V rámci Mezigenerační regionální univerzity zajímavý referát přednesla Halina Szotek, dlouholetá ředitelka muzea Morcinka ve Skočově. Gustaw Morcinek „přiblížil Slezsko Polsku“, a především uvedl do polské literatury rodnou, hornickou Karvinou.

Gustaw Morcinek se narodil 25.8.1891 v Karviné na Těšínském Slezsku v dělnické rodině Józefa a Marie Smurové. V dětství bydlel v hornické kolonií v Karviné-Žabkově. V 1907 roce po ukončení základní školy nastoupil do práce jako nakládač v Dole Hluboký v Karviné. Od 1910 roku studuje v učitelském semináři Towarzystwa Szkoły Ludowej v Bílé, jeho studium financovalo v dobrovolných příspěvku hornické bratrstvo. V období první světové války byl mobilizován do rakouské armády a vojenskou službu konal v jednotce v Těšíně. V 1918 roce absolvoval vojenskou službu v Polské armádě, kde byl povýšen do hodnosti poručíka.

Od roku 1920 bydlí ve Skočově. Pracuje jako učitel střední školy, učitelem je do roku 1936. Doplňuje si vzdělání na 2-letém Vyšším učitelském kursu v Těšíně. Jako spisovatel debutuje článkem „Wspomnienia z przewrotu w listopadzie 1918“– „Vzpomínky o převratu v listopadu 1918“ (1926) v Dzienniku Cieszyńskim, později pravidelně publikuje publicistické a literární články, fejetony, rozhovory a povídky v těšínském a katovickém tisku. Dvoudílný román „Wyrąbany chodnik“– „Vyroubaná chodba“ (1926) vyšel nejdřív v tisku na pokračování a potom knižně, tento román zobrazuje národní a společenské osudy ve Slezsku v prvním dvacetiletí XX století. Knížka získala celopolský ohlas. Kromě toho vyšly jeho romány a novely „Byli dwaj bracia“ – „Byli dva bratří“(1928), „Serce za tamą“

– „Srdce za hrázi“ (1929), „Chleb na kamieniu“ – „Chléb na kameni“ (1932), „Narodziny serca“ – „Narození srdce“ (1932), „Gwiazdy w studni“ – „Hvězdy ve studně“ (1933), „Łysek z pokładu Idy“ – „Łysek z ložiska Idy“ (1933), „Ludzie są dobrzy“ – „Lidé jsou dobří“ (1935) „Uśmiech na drodze“ – „Úsměv na cestě“ (1935), „Po kamienistej drodze“ – „Po kamenité cestě“ (1935), „Gołębie na dachu“ – „Holubi na střeše“ (1936), „W najmłodszym lesie“ – „V nejmladším lese“ (1963), „Inżynier Szeruda“ – „Inženýr Szeruda“ (1937), „Miasteczko nad rzeką“ – „Městečko nad řekou“ (1938), „Wyorane kamienie“ – „Zorané kameny“ (1938). V 1932 roce Morcinek staví dům ve Skočově, ve kterém kromě období války a přestávek na cestování bydlí celý život. Cestuje do Itálie (dva krát), Československa, Dánska, Rakouska, Švédska, Francie. Z cest píše reportáže, například „Duńskie serce“ – „Dánské srdce“. V 1937 roce umírá matka spisovatele.

Dne 6.10.1939 je zatčen hitlerovci. Je uvězněn v koncentračních táborech Skrochovice, Sachsenhausen a Dachau. V dubnu 1945 tábor osvobodili Američané. V Biviers v údolí Alp, kde byl poslán francouzským Červeným křížem na rekonvalescenci píše „Listy spod Morwy“ – „Dopisy spod Morwy“ (1945), které vyjádřují prožitky spisovatele z koncentračních táborů. V 1946 roce cestuje do Francie, Belgie, Švýcarska a Itálie. V tomto období vznikají „Listy z mojego Rzymu“ – „Dopisy z mého Říma“ (1946) a svazek povídek „Dziewczyna z Pól Elizejskich“ – „Děvče z Elysejských polí“ (1946). Z období koncentračních táborů jsou také „Dwie korony“ – „Dvě koruny“ (1948), „Rzecz o Ojcu Maksymilianie Kolbem“ – „Věc o Otci Maximilánu Kolbe“ (1948) a „Zagubione klucze“ – „Ztracené klíče“ (1948). Po dřívějším tisku v novinách vybraných úryvků je vydán rozsáhlý román o dějinách horníků „Pokład Joanny“ – „Ložisko Joanny“ (1950). Později píše román o partyzántských bojích v Beskydech „Urodzaj ludzi“ – „Úroda lidí“ (1951), hornický román pro mládež „Zagubione ptaki“ – „Ztracené ptáky“ (1952), román na motivy legendy „Ondraszek“ – „Ondášek“ (1953), hornické povídky „Odkryte skarby“ – „Odhalené poklady (1953), výbor slezské publicistiky „Z mojej ziemi“ – „Z mé země“ (1955), hornické romány „Wskrzeszenie Herminy“ – „Vzkříšení Hermíny“ (1956) a „Victoria“ (1956), povstalecký román „Mat Kurt Kraus“ (1957). V tomto období cestuje do SSSR, Maďarska, Jugoslávie, NDR, Řecka a Československa. Román „Judasz z Monte Sicuro“ – „Jidáš z Monte Sicuro“ (1957) navazuje na válečnou tématiku, a román „Czarna Julka“ – „Černá Julka“ (1959) do dětství. V 1959 roce umírá sestra spisovatele, Teresa, která se starala o dům ve Skočově. Morcinek cestuje do Rumunska a na Kanárské ostrovy. V posledním období jeho života vyšly knihy „Siedem zegarków kopidoła Joachima Rybki“ – „Sedm hodinek hrobníka Joachýma Rybky“ (1961), „Ziemia Cieszyńska“ – „Těšínská země“ (1962), „Przedziwne śląskie powiastki“ – „Prapodivné slezské povídky“ (1962), „Górniczy zakon“ – „Hornický zákon“ (1963), „Opowieść o ludziach z pociągu“ – „Příběh o lidech z vlaku“ (1963). Gustaw Morcinek umírá 2.12.1963 v Krakově. Je pochován v Panteonu Zasloužilých na komunálním hřbitově v Těšíně.

Gustaw Morcinek po wyzwoleniu obozu koncentracyjnego w Dachau w 1945 roku / Gustaw Morcinek a Dachau-i koncentrációs tábor 1945.-ik évi felszabadítása után / Gustaw Morcinek po osvobození koncentračního tábora Dachau v 1945. roce

Gustaw Morcinek w okresie służby wojskowej w 1918 roku / Gustaw Morcinek katonai szolgálatának ideje alatt 1918-ban / Gustaw Morcinek v období vojenské služby v 1918 roce.

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / kiadó / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Közhasznú Társaság / Obecně prospěšná společnost Koexistencia, IČO (Vállalkozói Engedély Száma): 68899289, adres wydawcy / a kiadó címe / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 209/28, rada redakcyjna / szerkesztőbizottság / redakční rada: Tadeusz Toman, Józef Toboła, Zoltán Domonkos, zamknięcie numeru / lapzárta / uzávěrka čísla: 17.3.2011, gratis / ingyenes / zdarma