xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

 

2 / 2011

 

www.coexistentia.cz

 

nr 42 (2 / 2011)                                       28.2.2011

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

 

W dniach 22. i 23.2. br. przyjechał do Republiki Czeskiej z oficjalną wizytą polski prezydent Bronisław Komorowski. Prezydenta i jego żonę Annę na Zamku Praskim przyjął prezydent Wacław Klaus z żoną Liwią. Komorowski spotkał się też z czeskim premierem Piotrem Nečasem, a także w Ambasadzie RP w Pradze z przedstawicielami polskiej mniejszości narodowej w RC.

 

Az idei év február  22.-ikén és 23.-ikán hivatalos látogatásra a Cseh Köztársaságba érkezett Bronislaw Komorowski lengyel elnök. Az elnököt és feleségét Anna asszonyt a prágai Várban fogadta Václav Klaus elnök és felesége Lívia asszony. Komorowski elnök úr találkozott még a cseh kormány miniszterelnökével Petr Nečas-szal, valamint a Lengyel Köztársaság Nagykövetségén a Cseh köztársaságban élő  lengyel nemzeti kisebbség képviselőivel is.

 

Ve dnech 22. a 23.2. tr. přijel na oficiální návštěvu České republiky polský prezident Bronislav Komorowski. Prezidenta a jeho manželku Annu na Pražském hradě přijal prezident Václav Klaus s manželkou Livií. Komorowski se také setkal s ministerským předsedou české vlády Petrem Nečasem, a také na Velvyslanectví PR v Praze se zástupci polské národní menšiny v ČR.

 

Wyniki Spisu Powszechnego w 2001 roku

 

       Podstawą prawną akcji spisowej w Republice Czeskiej jest ustawa numer 158/2000 Dz.U. Obliguje ona obywatela przekazać komisarzowi spisowemu w ustalonym terminie na określonych formularzach wszystkie dane zgodne z prawdą. Wyjątkiem są punkty dotyczące narodowości i wyznania, tu deklaracja jest dobrowolna. Decyduje stan o północy z 25.3.2011 na 26.3.2011.

        Według spisu z 2001 roku Republice Czeskiej zamieszkiwało razem 10 230 060 osób, z tego 9 249 777 (90,4 %) Czechów, 380 474 (3,7 %) Morawian, 193 190 (1,9 %) Słowaków, 51 968 % (0,5 %) Polaków, 39 106 (0,4 %) Niemców, 22 112 (0,2 %) Ukraińców, 17 462 (0,2 %) Wietnamczyków, 14 672 (0,1 %) Węgrów, 12 369 (0,1 %) Rosjan, 11 746 (0,1 %) Romów, 10 878 (0,1 %) Ślązaków, 4 363 Bułgarów, 3 219 Greków, 1801 Serbów, 1585 Chorwatów, 1238 Rumunów, 1106 Rusinów, 609 Albańczyków. Inną narodowość zgłosiło 26 499 osób, podwójną narodowość 12 978 osób a żadnej narodowości nie zadeklarowało 172 827 (1,7%) osób. W byłym powiecie Karwina narodowość polską zadeklarowało 19 040 osób, Frydek Mistek 18 077 osób, Ostrawa-miasto 950 osób. Wyniki spisu ludności mają decydujące znaczenie przy wprowadzaniu dwujęzycznego nazewnictwa. Warunkiem zainstalowania czesko-polskich tablic topograficznych jest co najmniej 10% mniejszość polska. Komitet ds. Mniejszości Narodowych jest gmina zobligowana powołać, jeśli zamieszkuje ją co najmniej 10% wszystkich mniejszości narodowych.

       Analizując wyniki spisu można domniemywać (uwzględniając aktualne stany liczbowe obywateli w gminach,  liczbę dzieci w przedszkolach polskich oraz uczniów w szkołach polskich), że utrzymanie status quo będzie wymagało instensywnego działania na rzecz uświadamiania wszystkich naszych pobratymców do wpisywania w punkcie 10 Arkusza Spisu Powszechnego narodowości polskiej. Każda inna proponowana możliwość, podparta benewolencją dobrowolności tego zapisu, będzie w trakcie podliczania stanu procentowego Polaków w gminach, podliczana na naszą niekorzyść. Dotyczy to zarówno wpisywania podwójnej narodowości (sic!) jak również nie wpisywania tej narodowości. Ważne jest także, by rodzice z małżeństw mieszanych uświadomili sobie, że ich dzieci do wieku 15 lat będą miały zapisaną narodowość swoich rodziców (ale tutaj nie można sprawdzić którego – czy matki Polki, lub ojca Czecha i odwrotnie matki Czeszki czy ojca Polaka).  Dlatego zwracamy się do wszystkich działaczy organizacji polskich na Zaolziu by uczulali swoich członków oraz ich rodziny na te sprawy. Bo zaniedbania bedą miały bardzo negatywne konsekwencje. Jednak poprzez nie powołanie Komitetu do Spraw Mniejszości Narodowych w tych gminach gdzie odsetek ludności polskiej spadnie pod 10 %  a w dalszym dziesięcioleciu również na stan szkolnictwa polskiego na Zaolziu. Dbajmy o swoje sprawy bo do tego mamy pełne prawo. Zarazem jest to obowiąz-kiem nas dorosłych wobec naszych dzieci i wnuków i naszej wspólnej przyszłości.

 

A 2001-es népszámlálás eredményei

 

     A Cseh Köztársaságban a népszámlálás jogi alapját a 158/2000 számú törvény képezi. Ez a törvény kötelezi  a polgárt arra, hogy a népszámlálást végző biztosnak a megadott időpontban, az előírás  szerinti űrlapokon, az igazságnak megfelelően közölje az összes  adatot. Csupán a nemzetiségre és a vallásra vonatkozó pontok képeznek kivételt, mivel ezek közlése önkéntes. A 2011. március 25.-ikéről 26.-ikára következő éjfél a meghatározó.

     A 2001-es népszámlálás eredményei szerint a Cseh Köztársaságban összesen 10 230 060 személy élt, ebből 9 249 777 (90,4 %) cseh, 380 474 (3,7 %) morva, 193 190 (1,9 %) szlovák, 51 968 % (0,5 %) lengyel, 39 106 (0,4 %) német, 22 112 (0,2 %) ukrán, 17 462 (0,2 %) vietnami, 14 672 (0,1 %) magyar, 12 369 (0,1 %) orosz, 11 746 (0,1 %) roma, 10 878 (0,1 %) sziléziai, 4 363 bolgár, 3 219 görög, 1801 szerb, 1585 horvát, 1238 román, 1106 ruszin, 609 albán. Másféle állampolgárságot jelentett be 26 499 személy, kétféle állampolgárságot  pedig 12 978 személy, semmilyen állampolgárságot nem jelentett be 172 827 (1,7 %) személy.  Az egykori  Karviná-i járásban lengyel nemzetiséget jelentett be  19 040 személy, a Frýdek Místek-i járásban 18 077 személy, Ostrava-városban pedig  950 személy. A népszámlálási eredmények döntő szerepet játszanak a kétnyelvű feliratok  bevezetésénél. A cseh-lengyel helyrajzi táblák bevezetésének feltétele a legalább  10 % arányú lengyel kisebbség jelenléte. A község  köteles  Nemzeti Kisebbségek  Bizottságát  létrehozni, ha a községben lakó személyeknek  legalább a 10 %-a valamilyen nemzeti kisebbséghez tartozik. 

      A népszámlálási eredmények elemzése alapján feltételezhető, hogy (a községekben élő polgárok  jelenlegi létszámát tekintve, valamint a  lengyel óvodákba és iskolákba járó gyerekek számát  tekintve ) a status quo fenntartása  nemzettársaink intenzív öntudatosító akcióját követeli meg,  mégpedig, hogy a Népszámlálási Ív 10.-ik pontjában mindenki a lengyel nemzetiséget írja be. Minden más javasolt  lehetőség, amely ennek a bejegyzésnek a nem kötelező voltával nagyvonalúan támogatva van, aztán majd a lengyelek százalékos arányszámának  összeszámlálásánál ránk lengyelekre nézve kedvezőtlenül lesz kiértékelve. Mindez érvényes a kétféle nemzetiség (sic!)  beírásánál, valamint a semmiféle nemzetiség beírásánál is. Úgyszintén fontos, hogy a vegyes házasságok esetében a szülők tudatosítsák, hogy a 15 éven aluli gyerekeiknél a szülők  nemzetisége lesz beírva (itt azonban  nem lehet ellenőrizni, hogy melyik szülőé – vajon a lengyel anya vagy pedig a cseh apa, vagy pedig megfordítva a cseh anya vagy lengyel apa nemzetisége).  Ezért az Olzántúli terület lengyel egyesületeinek minden tisztségviselőjéhez fordulunk kérésünkkel, hogy tagjaikat és azoknak családtagjait ismertessék meg a helyzettel. Ennek a helyzetnek az elhanyagolása ugyanis nagyon negativ eredményeket  fog okozni. Azokban a községekben ahol a lengyel lakosság százalékaránya  10% alá csökken, ott nem lesz megalakítva  a Nemzeti Kisebbségek Bizottsága, mindez pedig az elkövetkező tíz  évben negativ módon befolyásolja majd az Olzántúli területen  a lengyel iskolaügyi helyzetet. Törődjünk tehát a saját ügyeinkkel, mivelhogy erre minden jogunk megvan. Ugyanakkor nekünk felnőtteknek ez kötelességünk a gyerekeinkkel és az unokáinkkal szemben, éppúgy mint a mi közös jövőnkkel szemben is.

 

Výsledky Sčítání lidu v roce 2001

 

      Právním základem sčítání lidu v České republice je zákon číslo 158/2000 Sb. Tento zákon zavazuje občana sdělit sčítacímu komisaři v dohodnutém termínu na předepsaných formulářích pravdivě všechny údaje. Výjimkou jsou jen body týkající se národnosti a náboženství, které jsou dobrovolné. Rozhoduje půlnoc z 25.3.2011 na 26.3.2011.

       Podle výsledků sčítání v 2001 roce žilo v České republice celkem 10 230 060 osob, z toho 9 249 777 (90,4 %) Čechů, 380 474 (3,7 %) Moravanů, 193 190 (1,9 %) Slováků, 51 968 % (0,5 %) Poláků, 39 106 (0,4 %) Němců, 22 112 (0,2 %) Ukrajinců, 17 462 (0,2 %) Vietnamců, 14 672 (0,1 %) Maďarů, 12 369 (0,1 %) Rusů, 11 746 (0,1 %) Romů, 10 878 (0,1 %) Slezanů, 4 363 Bulharů, 3 219 Řeků, 1801 Srbů, 1585 Chorvatů, 1238 Rumunů, 1106 Rusínů, 609 Albánců. Jinou národnost přihlásilo 26 499 osob, dvě národnosti 12 978 osob a žádnou národnost nepřihlásilo 172 827 (1,7 %) osob. V bývalém okrese Karviná polskou národnost přihlásilo 19 040 osob, Frýdek Místek 18 077 osob, Ostrava-město 950 osob. Výsledky sčítání lidu mají rozhodující význam při zavádění dvojjazyčného názvosloví. Podmínkou zřízení česko-polských topografických tabulí je alespoň 10 % polská menšina. Výbor pro národnostní menšiny je obec povinna zřídit, jestliže v ní bydlí alespoň 10 % všech národních menšin.

        Na základě analýzy výsledků sčítání je možno předpokládat (s přihlédnutím k současným počtům občanů v obcích, počtu dětí v polských mateřských školách a žáků v polských školách), že udržení status quo bude vyžadovat intenzivní uvědomovací akci našich soukmenovců, aby ti v bodech 10 Sčítacího Archu napsali národnost polskou. Každá jiná navrhovaná možnost, která je benevolentně podporována nepovinnosti tohoto zápisu, bude při souhrnném sčítání procentního výsledků Poláků v obcích hodnocena pro nás nevýhodně. Týká se to také možnosti zápisu dvou národností (sic!) a také možnosti nezapsání žádné národnosti. Je také důležité, aby rodiče se smíšených manželství si uvědomili, že jejich dětí do 15 let boudou mít zapsány národnost svých rodičů (zde ale nelze ověřit kterého rodiče – zda matky Polky nebo otce Čecha, nebo opačně matky Češky nebo otce Poláka). Proto se obracíme na všechny funkcionáře polských spolků na Zaolzí, aby své členy a jejich rodiny s tím seznámili. Protože opomenutí bude mít velmi negativní důsledky. Nebude zřízen Výbor pro národnostní menšiny v těch obcích, kde procentní podíl polského obyvatelstva poklesne pod 10 %  a v následujícím desetiletí to bude negativně ovlivňovat polské školství na Zaolzí. Dbejme o své záležitosti, protože pro to máme plné právo. Současně je to povinnost nás dospělých vůči našim dětem a vnukům a naši společné budoucnosti.

 

Prezentujemy logo graficzne Spisu Powszechnego 2011, które oceniono przez członków Ruchu Politycznego COEXISTENTIA jako najlepsze. Logo było zgłoszone pod numerem 3 w konkursie, jaki organizował „Głos Ludu” – gazeta Polaków z Republice Czeskiej. Prosimy anonimowego autora, aby zgłosił się pod adresem „WTZ”, abyśmy mogli zamieścić jego imię i nazwisko / Představujeme grafické logo Sčítání lidu 2011, které členové Politického hnutí COEXISTENTIA zhodnotili jako nejlepší. Logo bylo zpřihlášeno pod číslem 3 v soutěži, kterou organizoval „Głos Ludu” – noviny Poláků v České republice. Prosíme neznámého autora, aby se přihlásil na adresu „WTZ”, abychom mohli zveřejnit jeho jméno a přimnení.

 

Podsumowanie 2010.

 

     Kończący się rok 2010 siłą rzeczy zmusza do podsumowań a nie są one napawające jakimkolwiek optymizmem na przyszłość. Obcięcie dotacji na polską prasę, likwidacja od września ubiegłego roku powtórki pięciominutówki w niedzielę, do której czasem udało się wepchnąć więcej niż do piątkowej (program był emitowany o godz. 5.55 i został zastąpiony 15-minutówką robioną dla Cyganów), przeniesienie powtórki wiadomości regionalnych Report, w tym i wiadomości polskich z soboty z godz. 7.55 z ogólnopaństwowej dwójki na godz. 23.55 z piątku na sobotę pokazują, że zabrano się za nas na całym froncie. Przeniesienie regionalnych wiadomości z ČT1 na cyfrową CT24 przy niedokończonej digitalizacji całego kraju dalej obniży możliwość informacji o nas dla większości.

     Na dodatek i TV Polonia przestała nadawać program Zaolzie, żeby już nie drażnić uszu decydentów w Warszawie. Nie dokończono realizacji dwujęzycznych tablic wjazdowych, ba w niektórych gminach nawet nie rozpoczęto na ten temat rozmawiać. Niektórzy radni wprost robią w portki, jeżeli tylko o tym słyszą. A przecież kilka razy zamalowano tablice w Wędryni, Milikowie i Nydku, nawet je skradziono, ale sprawa jest rozwojowa i przeciwnicy już powoli do tego przywykli albo się im to już znudziło. W wyborach komunalnych udało się uzyskać więcej głosów na polskie listy przede wszystkim Wspólnoty, ale zarazem boli strata radnych w Rychwałdzie gdzie do 5% i jednego mandatu brakowało 11 wyborców głosujących na pełną listę Wspólnoty, Stonawie 34 a minimalnie głos na pełną listę oddało 30  i  w Piotrowicach gdzie do 5% brakowało również 11 wyborców, ale do załapania 1 mandatu aż 33. Tam gdzie zdobyto mandaty też nie powinniśmy być zadowoleni, bo do zdobycia dalszego zabrakło dla przykładu w Koszarzyskach 1 wyborcy głosującygo na pełną listę z minimalnie 35 głosujących na nią. W Milikowie 7 z 220, Nawsiu 14 z 202, Kocobędzu 15 z 66, Bukowcu 20 ze 122 i Trzyńcu 181 z 1331. Obszerna tabelka zostanie wydrukowana w lutowym Zwrocie lub na www.coexistentia.cz.

     Wybory senackie to także jedna wielka przegrana, a argumenty tych co nie głosowali na Stanisława Czudka, iż gdyby nie kandydował za VV to dałbym mu głos lub, że lekarz ma leczyć a nie politykować, można łatwo zbić. Obojętne za jaką partię kandydujesz, to po uzyskaniu mandatu partia ta nie ma szansy cię odwołać i wierzę, że Staś na pewno by nie dał sobą manipulować. Drugim argumentem jest, że po tak skomplikowanej operacji chirurg mógłby się przydać w polityce, a jest twardym Polakiem. Różnica po pierwszej turze wynosiła 745 głosów, a po drugiej zmalała do 696. Czudek wygrał we wszystkich gminach podbeskidzia z znaczną liczbą Polaków, a także w Cieszynie. Niestety przegrana w Trzyńcu 980 głosami i w pozostałych czeskojęzycznych gminach przesądziły o wyniku. Nie pomogło to iż w Trzyńcu był wzrost na niego aż o 1000 głosów w drugiej turze, bo strata z niektórych gmin, tzn. tam gdzie nie którzy olali drugą turę była 461. Największy spadek był w Mostach k.Jabłonkowa o 166 głosów, Milikowie 70, Bukowcu 40, Łomnej Górnej 39 itd.

     Myślę, że na niewiele by się zdała jeszcze większa agitacja w prasie, bo kto chciał, to zrozumiał a ci co nie byli przy urnie powinni się wstydzić, bo to przede wszystkim porażka całego Zaolzia. Drugiej takiej szansy już chyba nie będzie. Ale nie powinna aż tak boleć, bo Czudek przegrał z potężnym kontrkandydatem, który jeszcze teraz jest widoczny gdzie tylko spojrzysz, a poparcie miał od komuny przez ODS aż po KDU-ČSL. ČSSD wiedziała, że ta inwestycja się solidnie opłaci, bo tylko za jednego senatora bierze z budżetu 1 milion koron każdy rok przez 6 lat na koszt biura senatorskiego. Przed nami Spis Powszechny w marcu. Zamyślmy się zatem nad sobą, abyśmy po jego wynikach nie mieli jeszcze kwaśniejszej niż po tegorocznych wyborach miny.                                                             Drong Władysław

 

Přehled 2010

 

      Rok 2010, který právě končí obecně nutí rekapitulavat, a tato není do budoucna jakkoliv optimitická. Krácení dotací pro polský tisk, zrušení od září minulého roku opakování nedělních 5-minutových zpráv v jazyce polském, do kterých se občas podařilo vtěsnat více informací než do zpráv pátečních (program v 5.55 hod. byl nahrazen 15-minutovým programem pro Cikány), přeložení opakování regionálních zpráv Report, vč. polských zpráv ze soboty v 7.55 hod z celostátní ČT2 na 23.55 hod. z pátku na sobotu ukazují, že pustili se do nás na celé frontě. Přeložení regionálních zpráv z ČT1 na digitální ČT24 při současně neukončené digitalizaci celé země dále omezuje možnost informovat o nás většinu.

     Navíc také TV Polonia zrušila program Zaolzie, aby už nedráždila činitelé ve Varšavě. Nebyla ukončena instalace dvojjazyčných vjezdových tabulí, dokonce v některých obcích nebyla zahájena ani diskuse na toto téma. Někteří zastupitelé se podělají, jestliže o tom slyší. A přece už vícekrát byly zamalovány tabule ve Vendryni, Milíkově a Nýdku, dokonce byly zcizeny, ale záležitost je vývojová a protivníci si už pomalu na dvojjazyčnost zvykli nebo je ničení nápisu omzrelo. V komunálních volbách se podařilo získat více hlasů na polské kandidátky především díky Soužití, ale současně je bolestivá ztrátá zastupitelů v Rychvaldu kde do 5% a jednoho mandátu chybělo 11 voličů, kteří hlasují pro kompletní kandidátku Soužití, ve Stonavě 34 a minimum hlasů pro kompletní kandidátku bylo 30 a v Petrovicích kde do 5% chybelo také 11 voličů, ale pro pro zisk mandátu až 33. Tam, kde jsme mandáty získali také nemůžeme být spokojení, protože pro zisk dalšího mandátu například v Košařiskách chyběl 1 volič který hlasuje pro kompletní kandidátku z minimum 35 hlasujících pro ní. V Milíkově 7 ze 220, v Návsí 14 z 202, Chotěbuzi 15 z 66, Bukovci 20 ze 122 a Třinci 181 z 1331. Rozsáhlá tabulka bude zveřejněna v únorovém čísle Zwrotu a na www.coexistentia.cz.

     Senátní volby to je také jedna velká prohra, a zdůvodnění těch kteří nehlasovali na Stanislava Czudka, že kdyby nekandidoval za VV byl by hlas dostal nebo že lékař má léčit a ne politikařit, je možno lehce vyvrátit. Je jedno, na jaké kandidátce jsi umístěn, protože po zisku mandátu strana nemůže tě odvolat a věřím, že Staś určitě by se nenechal manipulovat. Druhým argumentem je, že po tak komplikované operaci chirurg by byl prospěšný v politice, a je tvrdým Polákem. Rozdíl po prvním kole byl 745 hlasů, a po druhém se zmenšil na 696. Czudek vyhrál ve všech obcích podbeskydí z větším počtem Poláků, a také v Těšíně. Bohužel prohra v Třinci o 980 hlasů a v ostatních českojazyčných obcích byla rozhodující pro výsledek voleb. Nepomohla ani skutečnost, že v Třinci byl narůst pro něho ve druhém kole až o 1000 hlasů, protože ztráta z některých obcí, to je tam kde se někteří voliči vybodli na druhé kolo voleb činila 461 hlasů. Největší úbytek hlasů byl v Mostech u Jablunkova o 166 hlasů, Milíkově 70, Bukovci 40, Horní Lomné 39 atd.

     Myslím si, že ani větší agitace v tisku by nepomohla, protože ten kdo chtěl pochopil a ti, kteří nepřišli k volební urně by se měli zahanbit, protože je to porážka celého Zaolzí. Druhá obdobná možnost už se asi nenaskytne. Přesto nemusí být až tak bolestivá, protože Czudek prohrál s mohutným kontrkandidátem, který ještě teď se na nás dívá z plakátů, a podporu měl od komunistů přes ODS až po KDU-ČSL. ČSSD věděla, že ta investice se notně výplatí, protože za 1 senátora dostává ze státního rozpočtu 1 minion korun každý rok po dobu 6 let na činnost senátorské kanceláře. Před námi je Sčítání lidu v březnu. Zamysleme se nad sebou, abychom po jeho výsledcích neměli ještě kyselejší náladu jako po letošních volbách.

 

A będzie jeszcze gorzej

 

Znajomy policjant po likwidacji policji na Mostach koło Jabłonkowa powiedział mi iż zostaje przerzucony do Pragi albo musi opuścić jej szeregi. To pomysł pana Johna, żeby zasilić szeregi ABL – ochraniarskiej firmy ministra transportu pana Barty, szarej eminencji VV wyniesionej do parlamentu na medialnej popularności tego pierwszego. O jak się wyborcy pomylili głosując na partię biznesu. Najbardziej policjanci. Przeszło 4 tysiące musi ich opuścić szeregi policji. Po budowaniu przez pana Langra państwa policyjnego to zwrot w stronę amerykańską. Jeden szeryf i pomocnik na miasto a w wypadku zamieszek powołanie jednostki skoszarowanej we Frydku. Już teraz nie zobaczysz policjanta po 20 wieczorem w Jabłonkowie, bo muszą się przenieść na ulice Trzyńca lub Cieszyna. A od Mostów po Trzyniec kradną okna w nowych budynkach, urządzenia gospodarcze, niszczą znaki drogowe, a na policji jest osiągalny tylko dyspozytor w Trzyńcu. A czy w Pradze jest przez to lepiej, że nasi gliniarze tam są tydzień, potem kilka dni w domu i znów do Pragi. Wiele z nich to nasi tutejsi Polacy mający rodziny, dzieci w wieku szkolnym. Ile tak wytrzymać można. Albo się przeprowadzić do Pragi, albo rzucić zawód. Z badań w Polsce okazało się, iż każdy dziesiąty były policjant zasila podziemie lub gangsterskich ochraniarzy. U nas więc z tych 4 tysięcy będzie 400 gangsterów lub ochraniarzy nowobogackich. Miejmy cichą nadzieję, że nikt wywodzący się z polskiej szkoły nie zakończy tak swojej kariery. Mój znajomy rozmawiał ze swoim nowym szefem w Pradze nim jeszcze go poznał, a ten przez telefon powiedział iż są tam bardzo potrzebni, bo na jego komendzie jest aż 1300 spraw rocznie. To aż tyle rozwiązujecie – zdziwił się znajomy. Nie rozwiązujemy, odkładamy na półkę. Nic z tego nie rozumiem może dlatego iż nazywam się Jan Bałwan.

 

A bude ještě hůř

 

Známý policista po zrušení policie v Mostech u Jablunkova mi řekl, že je převelen do Prahy. Jinak musí odejít z policie. Je to nápad pana Johna, posílit řady ABL – ochranky ministra dopravy pana Bárty, šedé eminence VV, která byla vynesena po parlamentu díky mediální popularitě toho prvního. Ach, jak se voliči, kteří hlasovali pro stranu podnikatelů  zmýlili. Nejvíce policisté. Od zřízení panem Langrem policejního státu je to obrat na americký způsob. Jeden šerif a pomocník ve městě, a v případě nepokojů povolání jednotky z kasáren ve Frýdku. Teď už není vidět policistu po 20 hodině večer v Jablunkově, protože byli přemístění na pochůzky do Třince a Těšína. A od Mostů po Třinec se krade okna v nových budovách, hospodářské zařízení, ničeny jsou dopravní značky, a na policií je dostupný pouze dispečer v Třinci. A je snad v Praze lépe, když tam na týden jedou naši policajti, potom několik dnů doma, a pak zase zpět do Prahy. Většina z nich jsou zdejší Poláci, kteří mají rodiny, děti ve školním věku. Jak dlouho je možno tak vydržet. Je možnost přestěhovat se do Prahy nebo odejít od policie. Výzkum v Polsku ukázal, že každý desátý policista posílí ilegální skupiny a gangstérské ochranky. U nás ze 4 tisíc bude 400 gangstérů nebo obohacených ochranářů. Máme tichou naději že žáden absolvent polské školy takto neukončí svoji kariéru. Můj známý mluvil se svým novým šéfem v Praze než ho ještě poznal telefonicky, a ten mu sdělil, že jsou v Praze potřební, protože na jeho stanici je až 1300 vyšetřování za rok. Až tolik záležitostí šetříte – podivoval se známý. Nešetříme, odkládáme ad akta. Nic z toho jsem nepochopil, možna proto, že se jmenuji Jan Bałwan.

 

OPP Koexistencia o.p.s. – zmiany w zarządzie i radzie nadzorczej /

OPS Koexistencia o.p.s. – změny ve správní radě a dozorčí radě

 

     Doroczne zebranie zarządu i rady nadzorczej organizacji pożytku publicznego Koexistencia o.p.s. odbyło się 20.12. ub.r. w Czeskim Cieszynie. Podczas obrad wybrano na okres 2010-2012 skład 6-osobowego zarządu i 3-osobowej rady nadzorczej. W głosowaniu jawnym członkami zarządu wybrani byli jednogłośnie Péter Balla, Zoltán Domonkos, Stanisław Gawlik, Władysław Niedoba, Tadeusz Toman (przewodniczący), Paweł Wania, a członkami rady nadzorczej Bogusław Kaleta (przewodniczący), László Attila Kocsis, Sándor Pálffy. Sprawozdanie z działalności przedstawił dotychczasowy przewodniczący zarządu Wiesław Sikora. Przedstawił dokładnie tok dochodów i wydatków podkreślając, że organizacja spełniła wszystkie wymogi prawne wobec Urzędu Finansowego, przedstawiając roczne zamknięcie księgowości za rok 2008 i 2009. Działalność dotyczyła przede wszystkim organizacji konferencji naukowych i wydawnictw. W imieniu rady nadzorczej wystąpił jej dotychczasowy przewodniczący Stanisław Gawlik. Uchwalono plan pracy na r. 2011, w którym wymieniono m.in. wydanie 6 numerów gazety „WTZ“, wydanie samodzielnej publikacji nt. wyników Spisu Powszechnego 2011. Więcej uwagi będzie poświęcać możliwości wykorzystania grantów dotacyjnych z funduszy państwowych lub europejskich.

     Výroční schůze správní rady a dozorčí rady obecně prospěšné společnosti Koexistencia o.p.s. se konala 20.12. m.r. v Českém Těšíně. Na jednání byla zvolena 6-členná správní rada a 3-členná dozorčí rada pro období 2010-2012. Ve veřejném hlasování členy správní rady byli zvoleni jednohlasně Péter Balla, Zoltán Domonkos, Stanislav Gawlik, Vladislav Niedoba, Tadeusz Toman (předseda), Pavel Wania, a členy dozorčí rady Bohuslav Kaleta (předseda), Ladislav Kocsis, Alexander Pálffy. Zprávu z činnosti přednesl dosavadní předseda správní rady Wiesław Sikora. Přesně informoval o příjmech a výdajích a zdůraznil, že spolek splnil veškeré právní požadavky vůči Finančnímu úřadu a předal roční účetní závěrku za roky 2008 a 2009. Činnost se týkala především pořádání vědeckých seminářů a vydavatelské činnosti. Jménem dozorčí rady promluvil její dosavadní předseda Stanislav Gawlik. V usnesení byl přijat plán práce na rok 2011, který obsahuje m.j. vydání 6 čísel „WTZ“, vydání samostatné publikace na téma Sčítání lidu 2011. Větší pozornost bude věnovat možnosti využití dotačních grantů ze státních nebo evropských fondů.

 

Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Koexistencia o.p.s. o činnosti a hospodaření za období 2008-2010, kterou přednesl předseda správní rady Wiesław Sikora

 

Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s. byla registrována dne 19.5.1999 Krajským obchodním soudem v Ostravě a působí v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Tato výroční zpráva zahrnuje tříleté období od 1.1.2008.

     V rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Ostravě byly dne 29.1.2008 doplněny následující údaje: druh obecně prospěšných služeb: podpora výzkumu dějin polské menšiny a maďarské menšiny v ČR, získávání finančních dotací z obecních a krajských samospráv, ze státních fondů a fondů Evropské unie, doplňková činnost – podpora rozhlasového a televizního vysílání pro polskou a maďarskou národnostní menšinu v ČR. Dne 23.1.2008 byl Městským úřadem Český Těšín vydán živnostenský list pro předmět podnikání: vydavatelská činnost.

     V rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Ostravě byly doplněny řídící orgány následovně: správní rada: Ing. Wiesław Sikora (předseda), Ing. Tadeusz Toman (člen), František Monuš (člen), dozorčí rada: Stanislav Gawlik (předseda), Wladyslaw Niedoba (člen), PhDr. Ladislav Kocsis (člen), zakladatel: Dr. Ing. Stanislav Gawlik, Ing. Edwin Macura, Wladyslaw Niedoba. Správní rada a dozorčí rada působí v tomto složení po celé tříleté období. Zasedání správní rady se konaly dva krát ročně, z toho jednou společně s dozorčí radou.

     Pokladní kniha Koexistencia o.p.s. je vedena řádně, provedené kontroly bez závad. Ke dni 30.11.2010 je na účtu Československé obchodní banky a.s. – Poštovní spořitelny 7.627,91 Kč, v příruční pokladně 74,00 Kč. Zdroje příjmů zahrnují dotace tří právnických subjektů – celkem 71.993,00 Kč a dobrovolné příspěvky fyzických osob – celkem 25.106,00 Kč. V registru podpůrných členů Koexistencia o.p.s. je evidováno celkem 34 fyzických osob. Výdaje byly zhruba použity na vlastní vydavatelskou činnost 68 000,00 Kč, na organizaci seminářů 26 000,00 Kč – celkem 94 000,00 Kč. Veškeré náklady byly použity pro plnění obecně prospěšných služeb. Roční účetní závěrka a zhodnocení základních údajů v ní obsažených – přiznání k dani z příjmů právnických osob byla předány Finančnímu úřadu v Českém Těšíně vždy jednou ročně – ke dni 19.3.2009 a 22.3.2010.

     Činnost Koexistencia o.p.s byla zaměřena na organizování seminářů a vydavatel-skou činnost. Spolu s politickým hnutím COEXISTENTIA jsme uspořádali meziná-rodní seminář „Situace evropských národních menšin: minulost a současnost Maďarů a Poláků v ČR“, který se konal pod záštitou Frakce ELS-ED Evropského parlamentu v Praze 10.1.2009. Podíleli jsme se také na organizaci slavnostní schůze Republikové rady politického hnutí COEXISTENTIA, která se konala 27.3.2010 v Chotěbuzi.

     Z vydavatelské činnosti jsme s přispěním Nadace Rákóczi vydali publikaci „Situace evropských národních menšin: minulost a současnost Maďarů a Poláků v ČR“, v nákladu 310 výtisků. V tomto období jsme vydali celkem 22 čísel novin členů politického hnutí COEXISTENTIA „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, čísla 29 až 40 – jedná se o xerovaný samizdat v nákladu cca 60 výtisků. Dále jsme vydali mimořádné číslo „WTZ“ PF 2008 v nákladu 300 výtisků a vázané publikace – xerované v nákladu cca 30 výtisků „Komitety ds. Mniejszości Narodowych…“ (únor 2008), „Coexistentia-Wspólnota w wyborach 2008…“ (listopad 2008). Zajistili jsme také tisk propagačních materiálů ke krajským volbám 2008, na Kongres COEX v květnu 2009 a na slavnostní schůzí Republikové rady v březnu 2010.

     Hlavním cílem dnešní schůze je kromě zhodnocení minulého období zvolit orgány na následující rok a schválit činnost Koexistencia o.p.s. Vzhledem k tomu, že již nebudu kandidovat, inicioval jsem jednání s cílem vhodného personálního složení správní rady a dozorčí rady. Po diskuzi ve správní radě a s jednotlivými kandidáty do řídících orgánů Koexistentia o.p.s. jsme se shodli, že tento orgán by měl být 6-členný, dozorčí rada 3-členná. Do správní rady navrhuji Pétera Ballu, Zoltána Domonkose, Stanislava Gawlika, Vladislava Niedobu, Tadeusze Tomana a Pavla Waniu, do dozorčí rady Bohuslava Kaletu, László Attilu Kocsise a Alexandra Pálffy.

     Děkuji za pozornost.

 

Výroční zpráva dozorčí rady Koexistencia o.p.s. za rok 2010, kterou přednesl předseda dozorčí rady Stanislav Gawlik

 

Dozorčí rada zhodnotila obsahovou činnost správní rady z hlediska stanov a zjistila, že činnost byla zaměřena na stanovené cíle a záměry. Záhodno by bylo doplnit výroční zprávu o důležité informace týkající se bezúplatné činnosti jednotlivých členů statutárních orgánů a o vedené spisové agendě.

     Dozorčí rada provedla 16.12.2010 kontrolu pokladní knihy a činnosti správní rady za rok 2010 s těmito závěry: a) doporučuje, aby r. 2009 a 2010 byl uzavřen v souladu se vzorem pokladní knihy, b) pokladní doklady setřídit dle jednotlivých kalendářních let, c) na základě kontroly vyučtování výdajů spojených s uspořádáním mezinárodní-ho semináře v Praze z 10.1.2010 se zjistilo, že nebyly provedeny některá doporučení týkající se vyrovnání pohledávek a nebyly provedeny vyrovnání dalších pohledávek, d) akci „vyučtování výdajů spojených s uspořádáním mezinárodního semináře v Praze“ zvlášť písemně vyhodnotit se všemi příjmy a výdaji, e) namátková kontrola pokladní knihy za rok 2010 nezjistila žádné nedostatky.

     Po doplnění všech požadavků a přípomínek dozorčí rada Koexistencia o.p.s. sděluje, že nemá námitek, aby správní rada získala absolutorium ze uvedené období své činnosti.

 

Nowe wybory komunalne w Czeskim Cieszynie /

Nové komunální volby v Českém Těšíně

 

W sobotę 8.1.br. odbyły się nowe wybory komunalne w Czeskim Cieszynie. Poprzednie, które przebiegły w ustawowym terminie, unieważnił sąd z powodu skupywania głosów przez partię SOS pro Český Těšín. Tym razem wybory sąd uznał za ważne. / V sobotu 8.1.tr. se konaly nové komunální volby v Českém Těšíně. Předcházející, které proběhly v zákonném termínu, zrušil soud s ohledem na skupování hlasů stranou SOS pro Český Těšín. Tentokrát soud uznal výsledek voleb za platný.

 

Wynik wyborów do przedstawicielstwa Czeskiego Cieszyna

Výsledek voleb do zastupitelstva v Českém Těšíně:

 

         Partia wyborcza                                 Wynik wyborów        Liczba mandatów

         Volební strana                                  Výsledek voleb         Počet mandátů

 

1.      Věci veřejné                                        2 627  (1,17 %)        0

2.      ČSSD                                                42 557  (19,83 %)       6

3.      Nezávislí                                              5 057  (2,28 %)        0

4.      SOS pro Český Těšín                         39 419  (17,69 %)       5

5.      TOP 09                                               6 766  (3,03 %)        0

6.      ODS                                                  33 336  (14,96 %)       5

7.      Dělnická strana soc. spravedlnosti            589  (0,26 %)        0

8.      Hnutí pro Těšín + Strana zelených         7 642  (3,43 %)        0

9.      Suverenita + SPO-zemanovci                1 244  (0,56 %)        0

10.     KSČM                                               13 721  (6,16 %)         2

11.     Nestraníci                                          18 868  (8,47 %)         2

12.     KDU-ČSL                                         50 919  (22,96 %)       7

 

Zarząd miasta Czeski Cieszyn (wybrany na pierwszym zebraniu przedstawicielstwa miasta) / Rada města Český Těšín (zvolená na prvním zasedání městského zastupitelstva):

Ing. Vít Slováček (KDU-ČSL, burmistrz / starosta), Mgr. Stanislav Folwarczny (ODS, zastępca burmistrza / místostarosta), Petr Procházka (ČSSD, zastępca burmistrza / místostarosta), Ing. Kateřina Pindejová (KDU-ČSL), MUDr. Ladislav Langer (KDU-ČSL), Ing. Tadeáš Cichy (ODS),  Ing. Marek Kufa (ODS), Vladimír Kroček (ČSSD), MUDr. Tomáš Nykel (ČSSD)

 

Konferencja na temat Spisu Powszechnego 2011 /

Seminář na téma Sčítání lidu 2011

 

W środę 2.2.br. zorganizował Komitet ds. Mniejszości Narodowych w Trzyńcu, Kongres Polaków w RC i Śląski Kościół Ewangelicki a.w. konferencję nt. Spisu Powszechnego 2011. Jej gośćmi byli Marie Moskvowa z Czeskiego Urzędu Statystycznego w Frydku-Mistku i Ondřej Klípa, dyrektor Sekretariatu Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych. Konferencja przeznaczona była przede wszystkim dla władz miast i gmin na Zaolziu, te jednak, za wyjątkiem kilku wójtów i ich zastępców narodowości polskiej, nie przybyli. Salę Ośrodka Zborowego Hutnik Śląskiego Kościoła Ewangelickiego a.w. w Trzyńcu zapełnili przede wszystkim przedstawiciele polskich organizacji oraz członkowie Komitetów ds. Mniejszości Narodowych przede wszystkim delegatów ruchu politycznego COEXISTENTIA. Ekspert Czeskiego Urzędu Statystycznego nie wniósł do omawianej problematyki niczego nowego, a reprezentant czeskiego rządu przedstawił kilka konkluzji oczekiwanych przez polską mniejszość, tyle że były ty tylko poglądy prywatne, a nie oficjalne informaje rządowe. Najciekawsza była dyskusja oraz odpowiedź na pytanie, jak podliczane będą osoby, które zadeklarują dwie narodowości – polską i czeską. Poinformowano, że takie osoby, przy czym kolejność nie będzie tu mieć znaczenia, będą zaliczone do „osób o podwójnej narodowości“. Dlatego konieczne jest, aby Polacy zadeklarowali w arkuszu spisowym tylko narodowość polską, bo w innym wypadku nie będą wliczeni do mniejszości polskiej ani w połowie.

 

Ve středu 2.2.tr. uspořádal Výbor pro národnostní menšiny v Třinci, Kongres Poláků v ČR a Slezská církev evangelická a.v. seminář na téma Sčítání lidu 2011. Jeho hosty byli Marie Moskvová v Českého statistického úřadu ve Frýdku-Místku a Ondřej Klípa, ředitel Sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny. Seminář byl určen především pro zástupce vedení měst a obcí na Zaolzí, avšak ti, s výjimkou několika starostů a jejich zástupců z polské menšiny, nepřišli. Sál Sborového střediska Hutník Slezské církve evangelické a.cv. v Třinci zaplnili především členové polských spolků a členové Výborů pro národnostní menšiny z řad politického hnutí COEXISTENTIA. Expert Českého statistického úřadu nepřispěl k projedávané problematice ničím novým, představitel české vlády sdělil několik závěrů očekávaných polskou menšinou, avšak byly to jeho soukromé názory, nikoliv oficiální vládní informace. Nejzajíma-vější byla diskuse a odpověď na otázku, jak budou sčítány osoby, které přihlásí dvě národnosti – polskou a českou. Bylo sděleno, že takové osoby, přičemž na pořadí nezáleží, budou započteny jako „osoby s dvojí národností“. Proto je nutné, aby Poláci přihlásili ve sčítacím archu pouze polskou národnost, protože v opačném případě nebudou započteni do polské menšiny ani v polovině.

 

„I ksiądz jest całkiem normalnym człowiekiem”

 

„Deník” z 1.2. br zamieścił artykuł „I ksiądz jest całkiem normalnym człowiekiem”. Autor Adam Kolasa pisze o Bogusławie Kokotku, księdzu ewangelickim, który uzyskał mandat członka przedstawicielstwa miejskiego z listy Wspólnoty-Soužití w Trzyńcu. Możemy przeczytać m.in., że Bogusławowi Kokotkowi zaproponowało start w wyborach komunalnych kilka partii politycznych. Z której listy kandydackiej w końcu mandat zdobył nie napisano. / „Deník” z 1.2. tr. zveřejnil článek „I kněz je docela normální člověk”. Jeho autor, Adam Kolasa píše o Bohuslavu Kokotkovi, evangelickém knězi, který získal mandát člena městského zastupitelstva z listiny Wspólnoty-Soužití v Třinci. V článku čteme m.j., že Bohuslav Kokotek byl před komunálními volbami osloven nejednou politickou stranou. Z které kandidátní listiny nakonec mandát získal nebylo zveřejněno.

 

Opieka o groby wojenne / Péče o válečné hroby

 

W dniu 20 lutego 2004 przyjęto ustawę nr 122/2004 Dz.U. o grobach wojennych i miejscach pamięci narodowej i o nowelizacji ustawy nr 256/2001 Dz.U. Ustawa definiuje grób wojenny jako miejsce, gdzie pochowane są zwłoki osób, które zginęły w wyniku aktywnego udziału w operacji wojennej albo w wyniku niewoli wojennej, albo zwłoki osób, które zginęły w wyniku udziału w ruchu oporu lub operacji wojskowych w czasie wojny. Grobem wojennym jest i miejsce pamięci narodowej, którym rozumiemy tablicę pamiątkową, pomnik lub podobny symbol, który przypomina działania wojenne i ich ofiary. Opieka o groby wojenne obejmuje utrzymanie, ochronę, budowanie, likwidowanie grobów wojennych lub ekshumacje. Opiekę o groby wojenne, tablice pamiątkowe i pomniki zapewniają ich właściciele, a o ile właściciel nie jest znany, właściciel nieruchomości, na której znajduje się grób wojenny. Właścicielami grobów wojennych są przede wszystkim gminy. Ustawa zobowiązuje urzędy gminne z poszerzonym zakresem kompetencji prowadzić ewidencję grobów wojennych, które znajdują się w ich obwodzie administracyjnym i informować właściwy urząd wojewódzki o liczbie i stanie grobów wojennych. Urząd wojewódzki koordynuje opiekę o groby wojenne w ramach województwa, prowadzi ogólną ewidencję tych grobów i informuje o ich stanie i liczbie Ministerstwo Obrony RC. Ministerstwo Obrony koordynuje opiekę o groby wojenne w Republice Czeskiej i za granicą, prowadzi centralną ewidencję i udziela dotacje przeznaczone dla opieki o groby wojenne.

 

Dne 20. února 2004 byl přijat zákon č. 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb. Zákon definuje válečný hrob jako místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války. Válečným hrobem je i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti. Péče o válečné hroby zahrnuje úpravu, ochranu, zřizování, přemísťování nebo rušení válečných hrobů nebo exhumací. Péči o válečné hroby, pomníky, pamětní desky a památníky zabezpečují jejich vlastníci, a pokud vlastník není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn. Vlastníky válečných hrobů jsou především obce. Zákon ukládá obecním úřadům s rozšířenou působnosti povinnost vést evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu a informovat příslušný krajský úřad o počtech a stavu válečných hrobů. Krajský úřad koordinuje péči o válečné hroby v rámci kraje, vede souhrnou evidenci těchto hrobů a informuje o stavu a počtech Ministerstvo obrany ČR. Ministerstvo obrany koordinuje péči o válečné hroby v ČR a v zahraničí, vede centrální evidenci a poskytuje dotace na péči o válečné hroby.

 

Dotace na zabezpečení péče o válečné hroby – právní předpisy

Ministerstvo obrany poskytuje účelové dotace na zabezpečení péče o válečné hroby na základě:

a)                  zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů,

b)                  usnesení vlády České republiky č. 427/1999 Sb. o zabezpečení péče o válečné hroby v České republice a v zahraničí.

Poskytování dotací se řídí:

a)                  zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),

b)                  vyhláškou Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku.

V letech 2008-2010 jsou dotace na zabezpečení péče o válečné hroby poskytovány v rámci podprogramu ISPROFIN č. 107 440 „Zachování a obnova historických tradic“. Možnost poskytování účelové dotace se vztahuje na všechny válečné hroby, které jsou evidovány jako válečné hroby u obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti dle §4  odst. 1 zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech.

Žádost o státní účelovou dotaci

Základní podmínkou poskytnutí dotace je předložení  „Žádosti o státní účelovou dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby“ a investičního záměru k realizaci dotace.

Požadovaný minimální obsah investičního záměru:

1)                  Zdůvodnění nezbytnosti akce.

2)                  Technická zpráva v členění:

a)      základní údaje o válečném hrobu (charakteristika, historie, dislokace apod.),

b)      popis stávajícího stavu s důrazem na technické parametry,

c)      popis navrhovaného technického řešení v rámci realizace akce,

d)      kontrolní rozpočet realizace akce.

3)                  Majetkoprávní vztahy doložené výpisem z katastru nemovitosti a snímkem pozemkové mapy s označením místa dislokace válečného hrobu (lze nahradit situačním náčrtkem). V případech, kdy žadatel o dotaci není současně vlastníkem nemovitosti (pozemku nebo objektu), na které je válečný hrob umístěn, je nutno doložit písemný souhlas vlastníka nemovitosti k realizaci akce.

4)                  Závazné stanovisko (rozhodnutí) příslušného orgánu státní památkové péče k realizaci akce v případech, kdy válečný hrob je evidován jako kulturní nemovitá památka.

5)                  Souhlasné stanovisko územně příslušného odboru životního prostředí k realizaci akce v případech, kdy jsou součástí realizace akce týkající se životního prostředí (např. sadové nebo parkové úpravy).

6)                  Vyjádření Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 k realizaci akce v případech, kdy se jedná o válečný hrob vztahující se k prusko-rakouské válce r. 1866, Adresa: Komitét pro udržování památek z války roku 1866, Eliščino nábřeží 465, budova Muzea Východních Čech, Hradec Králové, kontaktní pracovníci: Ing. Josef Komárek, tel. 602 163 755, Ing.Radek Teichman, 605 205 331, RNDr.Tomáš Kaláb, 602 859 593.

7)                  Dokumenty týkající se součinnosti se stavebním úřadem. Stavební povolení je poskytovatelem dotace požadováno nejpozději před vydáním rozhodnutí o přiznání dotace a vlastním přidělením prostředků dotace.

8)                  Fotodokumentace (postačující je i černobílá fotokopie),

9)                  Formuláře programového financování (vyhláška Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku).

Poskytovatel dotace je oprávněn v případě potřeby požadovat po žadateli další upřesňující podklady a stanoviska. Žádost předkládá vlastník válečného hrobu. U statutárních měst je předkladatelem žádosti statutární město, u Hlavního města Prahy je předkladatelem žádosti Hlavní město Praha.

Žádosti se předkládají průběžně, písemně v jednom výtisku (formát A4, nevázané) na adresu: Odbor mimorezortní spolupráce sekce personální Ministerstva obrany, Náměstní Svobody 471, Praha-Dejvice, 160 01, kontakt: Ing. Stanislav Görner, tel.: 973 214 207.

Finanční spoluúčast Ministerstva obrany ČR na realizaci akce

Dotace Ministerstva obrany na realizaci akce je max. 80 % z celkových skutečně vynaložených nákladů na realizaci akce. Ve zvlášť odůvodněných případech může na základě žádosti a po doporučení komise rozhodnout o vyšší spoluúčasti Ministerstva obrany na realizaci akce ministryně obrany. Minimální výše poskytované dotace je 50,0 tis. Kč. Náklady na drobné opravy a údržbu hradí vlastníci z vlastních zdrojů. Dotace jsou poskytovány především na stavební část realizace akce. Případné náklady přípravy a zabezpečení akce (inženýrská činnost, projektová dokumentace, restauratorská zpráva apod.) se financují přednostně z vlastních zdrojů, v rámci finanční spoluúčastí žadatele.

Upřesňující informace:

a)                  O poskytnutí dotace rozhoduje ministr obrany na základě návrhu Meziresortní koordinační komise pro válečné hroby (dále jen komise).

b)                  Žádost o dotaci je komisí posuzována ve dvou po sobě následujících letech.

c)                  Jednání komise organizuje a řídí ředitelka odboru mimorezortní sekce personální Ministerstva obrany. Termín jednání komise k posouzení žádostí je volen tak, aby rozpis dotací jednotlivým žadatelům byl zpracován do návrhu státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva obrany, na příslušný rozpočtový rok.

d)                  Žádosti o dotace doručené do 31. ledna jsou zahrnuty do rozhodování o poskytnutí dotací v následujícím kalendářním roce.

e)                  Posouzení žádosti s návrhem na poskytnutí dotace na příslušný rok je zveřejněno na internetových stránkách Ministerstva obrany. Zveřejnění zabezpečí odbor mimoresortní spolupráce sekce personální Ministerstva obrany do konce kalendářního roku, který předchází roku poskytnutí dotace.

f)                    Nerealizované žádosti ani připojená dokumentace se nevracejí.

g)                  Případným neposkytnutím dotace ve dvou po sobě následujících letech od podání žádosti není dotčeno právo uplatnit novou žádost na stejnou akci s aktualizovanou dokumentaci.

h)                  Pokud je obsahem žádosti o dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby (obsahem plánované realizace akce) jiná změna válečného hrobu, než jeho údržba a úprava (odst. 2 § 3 zákona č. 122/2006 Sb.) je rozhodnutí o přiznání dotace (při poskytnutí dotace z rozpočtových prostředků Ministerstva obrany) současně písemným souhlasem Ministerstva obrany s provedením požadované změny.

Kritéria pro hodnocení a výběr žádosti k poskytnutí dotací na zabezpečení péče o válečné hroby

K zajištění objektivity při posuzování dotací jsou stanovena kritéria k vyhodnocení potřebnosti a proveditelnosti akce. Na základě bodového ohodnocení je stanoveno pořadí, v jakém jsou žádosti projednávany Meziresortní koordinační komisi pro válečné hroby. Do výběrového řízení nejsou přijaty žádosti o dotaci na péči o válečné hroby, které:

a)                  nejsou předloženy ve stanoveném termínu,

b)                  nejsou zpracovány úplně a správně (včetně požadované dokumentace),

c)                  předloží žadatel, u kterého bylo v období předcházejícího nebo běžného roku zjištěno porušení rozpočtové kázně způsobené nedostatky v hospodaření s finančními prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany na péči o válečné hroby,

d)                  předloží žadatel, který v předchozím roce nevyúčtoval prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany na péči o válečné hroby úplně, správně a včas.

Jestliže je předložená žádost neúplná nebo obsahuje chybné údaje, může příslušný orgán vyzvat žadatele k odstranění nedostatků a stanovit mu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel neodstraní nedostatky ve stanovené lhůtě, je žádost z výběrového dotačního řízení vyloučena.

Výučtování dotace a finanční vypořádání prostředků státního rozpočtu

K vyučtování dotace a finančnímu vypořádání prostředků státního rozpočtu poskytnutých na financování dotace je příjemce povinen předložit

1)                  vyplněný formulář „Vyučtování dotace na zabezpečení péče o válečné hroby“,

2)                  dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 560/2006 Sb.,

3)                  zápis o předání a převzetí stavby, díla, prací apod. (po ukončení realizace akce),

4)                  doklady o součinnosti se stavebním úřadem (např. ohlášení stavebnímu úřadu a jeho případné stanovisko, kolaudační rozhodnutí s doložkou z právní účinnosti vydané v termínu stanoveném pro ukončení realizace akce).

Kontrola využití prostředků poskytnutých dotací

Kontrolu využití prostředků poskytnutých dotací podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), provádí za poskytovatele zaměstnanci odboru mimoresortní spolupráce sekce personální Ministerstva obrany. Cílem kontrol je prověřit využití prostředků poskytnuté dotace se zaměřením na dodržování právních předpisů a průkaznost hospodaření s prostředky státního rozpočtu. Ředitel odboru mimoresortní spolupráce sekce personální Ministerstva obrany, jako věcně příslušný interní správce programu ISPROFIN a předseda Meziresortní koordinační komise pro válečné hroby, je zmocněn schvalovat úpravy obsahu formulářů „Žádosti o státní účelovou dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby“ a „Vyučtování dotace za zabezpečení péče o válečné hroby“ a obsahu invenstičního záměru v návaznosti na změny norem a podmínek týkajících se poskytování dotací na zabezpečení péče o válečné hroby. „Postup při poskytování a vyučtování dotací na zabezpečení péče o válečné hroby“ nabyl účinnosti dnem 1. června 2007 a vztahuje se na všechny žádosti o dotace doručené po tomto termínu.

 

Archiwum / Archív

 

Zamieszczamy listy przesłane na adres Urzędu Rządu (Czeslaw Walek) i Ministerstwa Spraw Wewnętrnych (Radek John) / Zveřejňujeme dopisy zaslané na adresu Úřadu vlády (Czeslaw Walek) ČR a Ministerstva vnitra (Radek John)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Vážený pan Czeslaw Walek

vrchní ředitel Sekce pro lidská práva

 

      Věc: Zpráva o situaci národních menšin v ČR za rok 2010

 

      Polská národní menšina politického hnutí Coexistentia-Wspólnota-Egyuttélés od roku 2005 podává svoje vyjádření Sekretariátu Úřadu vlády pro národní menšiny týkající se situace polské národní menšiny v ČR. Proto i v tomto roce chceme přispět k objektivnímu náhledu na realizaci závazku, jenž přijala Česká republika podepsáním a ratifikací Rámcové úmluvy o ochraně národních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.

       Z toho důvodu si dovolujeme, v souladu s Vašimi požadavky uvedenými v dopise č.j.: 00 111/11-KPR, věcně odpovědět na předložené otázky:

ad 1) V souladu se stanovami Hnutí a usnesením XI. Kongresu jsme realizovali základní cíle Hnutí, kterými jsou:

e)                  právo na používání vlastního jazyka v uředním styku,

f)                    právo na vzdělávání v mateřském jazyce, garantované státem,

g)                  právo na účast na řešení věcí týkajících se národních menšin,

h)                  právo na šíření informací ve vlastním jazyce,

i)                    právo na rozvoj vlastních kulturních tradic,

j)                    právo na zachování vlastních kulturních tradic a statků,

k)                  implementace těchto zásad do právního řádu České republiky vyplývajících se závazků signatáře Rámcové úmluvy o ochraně národních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.

ad. 2)  V parlamentních volbách v květnu 2010 jsme podporovali ty volební strany, které ve svém programu zveřejní bod týkající se ochrany národních menšin.

1.                  V senátních volbách v říjnu 2010 jsme podporovali ty kandidáty, kteří ve svém programu zveřejní bod týkající se ochrany národních menšin.

2.                  Zpracovali jsme volební program Hnutí pro komunální volby v říjnu 2010.

3.                  Aktivně jsme se účastnili komunálních voleb v roce 2010 – registrovali jsme ve 21 městech a obcích volební strany Hnutí, volební sdružení Hnutí s nezávislými kandidáty, případně koalice s osvědčenými politickými partnery.

4.                  Na Konventu sekce jsme zhodnotili výsledky komunálních voleb kde ze 345 kandidátů 42 získalo mandáty do obecních a městských zastupitelstev.

5.                  Zajišťovali jsme pro zastupitelé Hnutí v městech a obcích politický servis a podíleli se na doplňování internetových stránek www.coexistentia.cz, zvali jsme vybrané zastupi-telé 2 krát ročně na schůze Hnutí, případně členové vedení ze zúčastňovali schůzí v obcích.

6.                  Zajišťovali jsme vzpomínkové akce u příležitosti významných výročí polské národní svébytnosti na Zaolziu a historických osobností, pečovali o místa národní památky.

7.                  Sledovali jsme postup orgánů státní správy ve věci implementace evropských úmluv do právního řádu České republiky.

8.                  Sledovali jsme postup orgánů státní správy České republiky ve věci finančního vyrovnání za zabavené majetky polských spolků po II světové válce.

9.                  Spolupracovali jsme s občanskými sdruženími polské národní menšiny, zejména PZKO, Matice školské.

10.              Spolupracovali jsme s Maďarskou národní sekci při uspořádání v červnu 2010 slavnosti v Mírově k uctění památky piety J.Esterházy a umučených polských vězňů v období II světové války nacisty.

Jelikož jsme neparlamentním hnutím finanční prostředky na činniost si zajišťujeme s příspěvku členů a stoupenců.

ad 3)  Spolupráce na úrovni obecních úřadů byla prostřednictvím zastupitelů z řad našeho Hnutí a prostřednictvím členů polských společenských organizací. Na úrovni krajského zastupitelstva jsme spolupracovali se členy Rady pro národnosti při Moravskoslezském kraji a v hlavním městě Praha. Připravovali jsme náměty a připomínky k aktuálním záležitostem v oblasti práv národních menšin. Na úrovni ministerstev a parlamentu jsme se obraceli písemně na ministry a ústavní činitelé s dotazy a přípomínkami, ve kterých jsme poukazovali na neplnění závazků, které Česká republika přijala podepsáním evropských úmluv. Upozorňovali jsme rovněž Evropský parlament a Experty výborů Evropské charty regionálních či menšinových jazyků na nesrovnatelnosti v periodických zprávách předkládaných vládou ČR týkajících se skutečného realizování implementace přijatých závazků ČR a přednesenými výsledky.

ad. 4)  Činitelé našeho Hnutí spolupracují se členy jiných národních menšin žíjících v ČR na místní a komunální úrovni a také se členy vedení menšinových organizací jak Obec Slováků v ČR, Svaz Maďarů žíjících v českých zemích, Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny a Řeckou obcí ve městech Moravskoslezského kraje. Účastní se jejich kulturních a společenských akcí a zvou je na akce pořádáné našim Hnutím.

ad. 5)  Problémy v životě společenství národních menšin způsobuje oklešťování (v rámci tzv. úsporných opatření) finanční spoluúčastí státní správy na všech úrovních, deklarované pomoci v zajišťování a rozvíjení jejich kulturní a společenské činnosti.

ad. 6) Finanční podpora se netýká našeho Hnutí, ale k dotační politice, která je prezentována ve Zprávách o situaci národních menšin v ČR a periodických zprávách o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou podle čl. 25 odstavce 2 a podle čl. 15 Charty, jsou značné výhrady. Jednak není zřetelně prezentován způsob získávání dotací pomoci grantů, kde organizace se členy přesahujícími 10 tisíc osob mohou podávat jen dva projekty, stejně jako organizace, které mají jenom několik stovek členů. Dalším neduhem je prezentování projektů měst a obcí v rámci multikulturní výchovy jako pomoc k zajišťování a rozvoje menšinového života. Ve skutečnosti jsou to jednodenní akce, kde si obce vylepšují image pozváním zahraničních souborů z okolních států. A tyto finance představují za posledních 8 let 43 % všech dotací. Také projekty, ze kterých jsou financovány české spolky a na svých akcích uvádějí vystupování menšinových folklorních souborů, jsou uváděny v kolonce zajišťování a rozvoje menšinového kulturního života (viz. Matice slezská). Tyto ukazatelé ve své podstatě zkreslují skutečné vynaložení finančních prostředků ve prospěch zajišťování a rozvoje kulturního a společenského života národních menšin.

ad. 7)  Zastoupení v Radě vlády znamená pro každou komunitu významný podíl na řešení záležitosti týkající se zajišťování a rozvoje této menšiny. Je nutné ale prověřovat osoby, které byly nominovány do Rady z hlediska jejich bezúhonností a dokonce by měly mít platné lustrační osvědčení. Příkladem je člen současné Rady p. Tadeusz Wantula, který byl registrován jako osoba blokována a má záznamy reg. č. 20079, arch.č. 22293 (S STB OSTRAVA), OBJ-910/5/1 (SEO VOS FMV). Zároveň tato osoba byla rovněž registrována jako spolupracovník tajných služeb Polské republiky co bylo potvrzeno průzkumem novináře Pawła Sergejczyka z novin Nasza Polska. V IPN ve Warszawie objevil složku registrovanou pod č. Ka 0025/3230 ev.č. BB-13001 pseudo Kasztelanin, kde je zřejmé, že Tadeusz Wantula byl dobrovolně zaregistrován dne  28.11.1987 jako TW (tajný spolupracovník) polskou tajnou bezpečnostní službou v Cieszynie. Písemný závazek o spolupráci byl v jeho přítomnosti zničen dne 2.1.1990.

ad. 8)  Z hlediska připravenosti k projednávané problematice je možno hodnotit zástupce Polského kulturně-osvětového svazu p. Władysława Niedobu kladně, ale chybí větší informovanost k projednávaným otázkám. Výroční zpráva Rady vlády pro národnostní menšiny v tomto ohledu je sice přehledná, ale velmi kusá.

ad. 9)

a)                  Současně nejožehavější je problematika sčítání lidu 2011. Jedná se o to, že zákon o právech národních menšin v ČR č. 273/2001 Sb. určuje rozmezí práv, ale v přílohách podmíňuje tyto práva výsledkem sčítání lidu, jak rovněž zákon č. 128/2000 Sb. v §29 (2), taktéž §117 (3) zmíněného zákona, který podmíňuje 10 % populací hlásící se k národnosti jiné než české. Vše to se opírá o irelevantní údaj sčítání lidu na základě zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů, který v §6 v odst. 4 připouští benevolenci, jak uvedení dvojí národnosti nebo její neuvedení. Tato protichůdná a zmatečná dikce zákona porušuje naplňování Základní listiny práv a svobod jako ústavního zákona a zároveň dochází k porušování evropských dohod jako Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin a Evropská charta regionálních či menšinových jazyků.

b)                  Projednávání otázek v rámci Pracovní skupiny pro otázky poválečného zestátnění majetku polské národní menšiny by se mělo týkat následovného: Konfiskace majetku předválečných polských organizací, kterým po válce nebyla umožněna činnost z důvodu protizákonné aplikace Benešových dekretů a následně rozhodnutím Krajského národního výboru v Ostravě v období komunistického režimu, jejich převedením na obce, je skutečností a nemůže být v tomto případě řeč o neopodstatněné žalobě. Naše Hnutí se několikrát obracelo na ústavní instituce České republiky a to v tom smyslu, že celý vyspecifikovaný zabavený majetek již není možno v celku navrátit, ale ten který je možno vrátit tak z finanční náhradou za používání a ostatní nevratný majetek, po propočtu splácet po dohodnutou dobu úroky, jako rekompenzaci za zábor majetku. Roční odpočet úroku by se přerozděloval na doložené počty registrovaných členů stávajících polských organizací. To by však neomezovalo dosavadní dotace.

ad. 10)

Rámcová úmluva o ochraně národních menšin

Opatření nutná ke zlepšení implementace Úmluvy

1.                                          Správní řád je zákon, jenž ve skutečnosti nereflektuje ustanovení Úmluvy což se odráží následně i na neprovádění implementace zásad Charty ochrany menšinových a regionálních jazyků.

2.                                          Multikulturní výchova jak je popsána ve Zprávě, jednoznačně odráží obecné chápání z hlediska centrální zprávy, ale nezaobírá se problematikou, jenž je charakteristická pro oblast regionu obývaného polskou menšinou. Doporučení MŠMaT týkající se vzdělávácích programů však nejsou respektována ve většinových školách regionu Těšínského Slezska a problematika historických aspektů polsko-českých vztahů není vůbec zmíňována.

3.                                          Kvalita učebnic hlavně dějepisu a zeměpisu, z hlediska obsahu témat týkajících se regionalismu, seznamování s původem obyvatelstva a jeho nářečím je na nízké úrovni a zcela neobjektivní.

4.                                          Jazyk národnostních menšin z hlediska jeho specifiky, vyplývající z pohledu polské menšiny, není možno uznat jako dostatečně chráněný. Nejedná se jenom o garanci na úrovní soudního projednávání, ale při užívání před správními orgány je omezován (což je způsobeno buď jeho neznalosti úřednictvem nebo přímo odporem byrokracie k jeho uznávání) a státní administrativa nepovažuje fakt, že Česká republika je vázáná tímto dokumentem, za relevantní a opakovaně upřednostňuje to, že doposud neproběhla implementace zásad Úmluvy a Charty do právního řádu ČR.

5.                                          Dvojjazyčné názvy jsou jedním z několika příkladu interpretace zákona, kde je přesně stanoveno jakým způsobem a za jakých podmínek tyto dvojjazyčné názvy mají být zavedené, ale samosprávy tento zákon vědomě obchází. Navíc chybějící informovanost většinového obyvatelstva způsobuje odpor a nevraživost vůči zavedení dvojjazyčných nápisů a to dále způsobuje pokračující vandalismus v ničení už stávajících.

6.                                          Polskému národnostnímu školství se dostává podpory od ústředních orgánů, ale na úrovni lokální přetrvávají staré zlozvyky ztěžujícící bezproblémový chod školských zařízení. Navíc se objevují tendence, které jsou v rozporu sa ustanoveními Charty ochrany menšinových jazyků, týkající se požadavků vedení školské dokumentace výlučně v úředním jazyce. Při tom úřední jazyk není právně formulován zákonem ČR.

7.                                          Účast příslušníků národnostních menšin na veřejných věcech – výbory pro národnostní menšiny – není relevantně zpracován. Jednak se jedná o náplň práce výborů, který vždy v lokální dimenzí se bude zaobírat problematikou týkající se všech menšin žijících v obci. Největší problém však spočívá ve složení výboru, kdy polská menšina představující zákonem stanovenou min. 10 % populaci, ve výborech je vždy v menšině, a tím nemůže prosadit zákonem upravené pravomoci.

Evropská charta regionálních či menšinových jazyků

a)                  z hlediska ochrany menšinového či regionálního jazyka je nutno doplnit legislativní opatření v právním řádu ČR tak, aby závazky ČR dané ratifikací Charty byly dodržované

-                                 uznání menšinových jazyků jako výraz kulturního bohatství a to implementovat do zákona o kulturním dědictví, školského zákona a zákona o regionálním rozvoji,

-                                 usnadňování nebo podpora v užívání regionálního či menšinového jazyka je omezováno institucemi, které operují nutnosti uživání správního jazyka. Do doby řádné implementace do zákonů ČR, legislativní opatření upřednostňuje Chartu před stávajícím zákonem,

-                                 podpora výuky a studia menšinových jazyků je na hraně mezi potřebou a udržitelným stavem. Doposud se ještě neprojevila kladně. Proto je nutno usměrňovat administrativní rozhodnutí v souladu s uznáváním vyjímek týkající se počtu žáků,

-                                 grantové agentury by měly dbát na přidělování prostředků pro vysoké školy realizující program výzkumu a studia regionálních či menšinových jazyků,

b)                  definovat do menšinivých či regionálních jazyků neteritoriálních maďarštinu, neboť občané maďarské národnosti byli vždy uznávanou menšinou v Československu,

c)                  jmenovat orgán nebo legálně ustanovenou organizaci, která prosazuje ochranu a rozvoj regionálních či menšinových jazyků,

d)                  z důvodu nedoinformovanosti většinového obyvatelstva, požadovat přijetí opatření ke zlepšení povědomí většiny o právech a povinnostech vycházejících z aplikace Charty,

e)                  ustanovení dozorčího orgánu jenž kontroluje plnění závazků ČR daných ratifikací Charty,

f)                    hromadné sdělovací prostředky jak veřejnoprávní televize a rozhlas, lokální a regionální tisk se problematiky Charty zaobírají v mizivém rozsahu a v tomto směru je nutno přikročit k intenzivnějšímu monitorování stávajících praktik. Problematika práva na odběr vysílání ze sousedních zemí není otázkou dne, ale v budoucností, při zavedení digitálního vysílání nebude možno, bez zvláštní bilaterální dohody toto realizovat a proto je nutno vytvořit podmínky k zajištění takové dohody,

g)                  vysoká aktivita menšinových spolků není adekvátně měřena dotačními prostředky.

Na závěr bych chtěl připomenout, že po předložení vyjádření PNS COEX ke Zprávě o situaci národních menšin v ČR za rok 2009 na straně 96 pod bodem 6.4 Shrnutí se objevila poznámka 84, ze které cituji: „K textu shrnutí vyjádřili nesouhlas zástupci polské národnostní menšiny ve výboru pro spolupráci s orgány samosprávy. Podle nich reflektuje šovinistické a netolerantní nastavení české většiny vůčí menšinám. Tento názor – byť může být podložen dobrými důvody – však neodpovídá celkovému vyznění informací, které samosprávy poskytly. Proto není obsažen ve shrnutí.“, co zdůvodňuje nutnost, aby Výbory pro národní menšiny při zastupitelstvech obcí a měst měly mít možnost projednat zprávy, které předkládají Obecní a Městské úřady. Pak by mohlo dojít k doplnění o poznámky Výboru ke zprávě obcí.

V Českém Těšíně, 10. února 2011

 

Za PNS politického hnutí COEXISTENTIA, Stanisław Gawlik – předseda

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Ministerstwo Spraw Wewnętrznych Republiki Czeskiej

Radek John – Minister

U Obecního domu 3,   112 20   Praha 2

 

        W sprawie: Prośba o informację

 

        Szanowny Panie Ministrze

        W marcu przyszłego 2011 roku zostanie przeprowadzony Spis Powszechny w Republice Czeskiej.  Przebieg  Spisu Powszechnego, z uwzględnieniem Ustaw dotyczących jego przeprowadzenia, omawiano na zebraniu ruchu politycznego mniejszości narodowych COEXISTENTIA. Zgodnie z ustawą o gminach nr 128/2000 Dz.U. i ustawą nr 273/2001 Dz.U. o prawach mniejszości narodowych, w 31 gminach Województwa Morawsko-Śląskiego, w których więcej niż 10 % obywateli określiło podczas ostatniego Spisu Powszechnego swoją narodowość jako polską, jest obowiązkiem zleceniodawcy Spisu Powszechnego przekazać informacje dotyczące przebiegu oraz wypełniania arkuszy spisowych nie tylko w języku administracyjnym, ale i w języku polskim. Republika Czeska ratyfikując Umowę Ramową Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejską Kartę Języków Regionalnych lub Mniejszościowych zobowiązała się do respektowania tych traktatów.

        W związku z tym, że dotychczas nie uzyskaliśmy nigdzie dokładnych informacji w tym temacie, prosimy Szanownego Pana Ministra o informację czy takie materiały są przygotowane oraz jak będą udostępnione.

        Z pozdrowieniami

W Czeskim Cieszynie, 22.12.2010

 

Alexander Pálffy, CSc, przewodniczący ruchu politycznego COEXISTENTIA

Vladislav Niedoba, 1. wiceprzewodniczący ruchu politycznego COEXISTENTIA, członek Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Ministerstvo vnitra ČR

ministr Radek John

U Obecního domu 3,  112 20   Praha 2

 

        Věc: Žádost o informaci

 

        Vážený pane ministře

        V březnu budoucího 2011 roku proběhne na území České republiky sčítání lidu. Problematiku sčítání lidu, včetně přijatých v této souvislosti zákonů projednávalo politické hnutí národnostních menšin COEXISTENTIA. V souladu se zákonem o obcích č.128/2000 Sb. a zákonem č.273/2001 Sb. o právech národních menšin, ve 31 obcích Moravskoslezského kraje, ve kterých více jak 10 % občanů se při posledním sčítání lidu přihlásilo k polské národnosti, je povinnosti zadavatelé sčítání připravit pro občany těchto obcí informace o průběhu sčítání lidu a vyplňování sčítacích archů nejen ve správním jazyce, ale také v jazyce polském. Česká republika se ratifikaci Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků k tomu zavázala.

         Vzhledem k tomu, že nám dosud nebylo umožněno získat přesné informace k této záležitosti, žádáme Vás, vážený pane ministře, o sdělení, zda tyto materiály jsou přípraveny a jakým způsobem budou distribuovány.

        Jsme s pozdravem

V Českém Těšíně, 22.12.2010

 

Doc. Ing. Alexander Pálffy, CSc, předseda politického hnutí COEXISTENTIA

Władysław Niedoba, 1. místopředseda politického hnutí COEXISTENTIA, člen Rady vlády pro národnostní menšiny

 

Chiny rozpalą arabskie rewolucje ? / Čína roznítí arabské revoluce ?

 

Z powodu wielkiej suszy Pekin może zacząć wykupywać pszenicę na światowych rynkach i podbijać już wysokie ceny. A to może spowodować wzrost cen żywności w arabskich krajach importujących to zboże i wybuch kolejnych uliczych protestów. Rekordowe ceny żywności były jednym z detonatorów rewolucji w Egipcie i Tunezji. Sytuacja może się jeszcze pogorszyć, bo chińskie prowincje Szantung, Jiangsu, Henan, Hebei i Shanxi, które produkują 60 % krajowej pszenicy, dotknęła najgorsza od dziesięcioleci susza. Pekin ma aż 2,8 bln dolarów rezerw dewizowych i może rozpocząć interwencyjny skup zboża w świecie na wielką skalę. I nie liczyć się z cenami. Taka sytuacja uderzyła głównie w kraje arabskie, które są dużymi importerami pszenicy. Wielu ekspertów obawia się, że skok cen może nawet zatrzymać demokratyzację 80-milionowego Egiptu, jednego z największych odbiorców pszenicy. Jeśli po kraju znów rozleją się gwałtowne protesty, rządząca dziś nim armia może nie oddać władzy cywilom. Gdy ceny żywności, przede wszystkim chleba, znów podskoczą, manifestanci mogą wrócić na plac Tahrir w Kairze pod nowymi hasłami. Dużo pszenicy importują też kraje Zatoki Perskiej, m.in. Irak, który już ogłosił, że przesuwa 900 mln dolarów z zakupu samolotów F-16 na dofinansowanie pomocy żywnościowej dla najbiedniejszych. Nie ustają demonstracje w Jemenie, Bahrajnie, Jordanii, czy Iranie. W Libii antyrządowe protesty wywołały wojnę domową z tysiącami ofiar.

 

Z důvodu velkého sucha Peking může zahájit výkup pšenice na světových trzích a tím ovlivnit již tak vysoké ceny. To může způsobit růst cen potravin v arabských zemích dovážejících tuto obilovinu a výbuch dalších pouličních protestů. Rekordní ceny potravin byly jednou z rozbušek revoluce v Egyptě a Tunisku. Situace se může ještě zhoršit, protože čínské provincie Šzantung, Jiangsu, Henan, Hebei a Shanxi, které produkují 60 % domácí pšenice, potkalo nejhorší od desetiletí sucho. Peking má až 2,8 bln. dolarů devizových rezerv a může zahájit intervenční a rozsáhlý nákup obilí ve světě. A nemusí brát ohled na ceny. Takový stav poškodí hlavně arabské země, které jsou velkými dovozci pšenice. Mnoho expertů se obává, že růst cen může dokonce zbrzdit demokrarizaci 80-miliónového Egypta, jednoho z největších odběratelů pšenice. Jestliže se v zemi rozšíří bouřlivé protesty, vládnoucí dnesv  zemi armáda nemusí odevzdat vládu civilistům. Pokud ceny potravin, především chleba, znovu jednorázově narostou, protestující se mohou vrátit na náměstí Tahrir v Káhiře s novými hesly. Velké množství pšenice dovážejí také země Perského zálivu, m.j. Irák, který již ohlásil, že místo 900 mln. dolarů na nákup letadel F-16 bude financovat potravinovou pomoc pro nejchudší. Trvají protesty v Jemenu, Bahrajnu, Jordánsku, či Iráku. V Lybií protivládní protesty vyvylaly občanskou válku s tisícovkami obětí.

 

Wielokulturowe wychowanie zawiodło ? / Multikulturní výchova selhala ?

 

Politycy Unii Europejskiej krytykują dotychczasową politykę za bardzo życzliwą wobec imigrantów. Przy tym idealne społeczeństwo by miało być takie, gdzie obok siebie żyją ludzie o różnych kulturach, respektują się nawzajem i pozytywnie wpływają na siebie. Nikt nikogo nie dyskryminuje, nikt nie wykorzystuje cudzej szczordości. Ale w Europie w wielu miejscach tak nie jest. I tak Wielka Brytania, Francja czy Włochy stopniowo uznawają, że ich stosunek do tych spraw trzeba zmienić. Zaczęło się w Niemczech. „Wielokulturowość zawiodła, ale całkiem zawiodła“, powiedziała przed rokiem kanclerz Angela Merkel dodając, że po obcokrajowcach tego w Niemczech żądamy bardzo mało. Dołączył francuski prezydent Nicolas Sarkozy. „Wszystkie nasze demokracje zbytnio się troszczyły o zachowanie tożsamości tych, którzy do nas przychodzili, a nie troszczyły się zbytnio o tożsamość kraju, który ich przyjął“, powiedział w programie telewizyjnym. Ostre słowa wypowiedział też brytyjski premier Dawid Cameron. „Poprzez doktrynę wielokulturowego państwa zachęcaliśmy członków mniejszości, aby żyli w oddzielonych nawzajem i od reszty obywateli społeczeństwach“ powiedział i dodał, że później młodzi członkowie mniejszościowego społeczeństwa zmierzają do terroryzmu. O słabej wielokulturowej Europie mówił podczas wizyty Pragi również włoski minister spraw zagranicznych Franco Frattini. Konkretnych rozwiązań wzajemnego współżycia dotychczas nikt z polityków nie zaproponował. Przy tym starzejąca się Europa w przyszłości nie obejdzie się bez pracujących imigrantów.

 

Politici Evropské unie kritizují dosavadní příliš přívětivou politiku vůči imigrantům. Přitom ideální společnosti měly být ty, kde vedle sebe žijí lidé rozdílné kultury, respektují se a vzájemně se pozitivně ovlivňují. Nikdo nikoho nediskriminuje, nikdo nezneužívá cizí štědrosti. Ale to se v Evropě v mnoha místech neděje. A tak Velká Británie, Francie či Itálie postupně uznávají, že se jejich dosavadní přístup musí změnit. Začalo to v Německu. „Multikulturalismus selhal, ale naprosto selhal“, prohlásila před rokem kancléřka Angela Merkelová s tím, že po cizincích se toho v Německu žádalo doposud velmi málo. Přidal se francouzský prezident Nicolas Sarkózy. „Všechny naše demokracie se příliš staraly o zachování identity těch, kteří k nám přicházeli, a nestaraly se tolik o identitu země, která je přijímala“, řekl v televizní interviu. Ostrá slova zněla i od britského premiéra Davida Camerona. „Doktrínou multikulturního státu jsme povzbuzovali členy menšin k životu v komunitách oddělených navzájem i od zbytku občanů,“ pronesl a dodal, že pak mohou mladí příslušníci menšin tíhnout k terrorismu. O slabé multikulturní Evropě mluvil při návštěvě Prahy i italský ministr zahraničí Franco Frattini. Konkrétní řešení vzájemného soužití zatím nikdo z politiků  nenabízí. Přitom stárnoucí Evropa se v příštích letech bez pracujících imigrantů neobejde.

 

Rocznica Ronalda Reagana / Výročí Ronalda Reagana

 

Niedawno obchodziliśmy setną rocznicę urodzin jednego z najbardziej skutecznych prezydentów Stanów Zjednoczonych, Ronalda Reagana. To on w okresie zimnej wojny w 1987 roku przed Bramą Brandenburską powiedział pamiętne zdanie „Panie Gorbaczow, otwórz Pan tę bramę, zburz Pan ten mur!“. Dwa i pół roku później muru już nie było. Pomimo to dziś w Europie nie ma ani jednej ulicy, placu, czy chociażby parku nazwanego jego imieniem. I to ani w Berlinie, gdzie 556 ulic nosi imię po którymś z polityków. Ronald Reagan nie jest niestety między nimi.

 

Nedávno jsme si připomenuli sté výročí narozenin jednoho z nejúspěšnějších prezidentů Spojených států, Ronalda Reagana. To on v období studené války v červnu 1987 roku pronesl před Braniborskou bránou památný výrok: „Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu, strhněte tu zeď!“ Dva a půl roku na to zeď padla. Přesto dnes v Evropě nenarazíte na jedinou ulici, náměstí nebo třeba park, který by nesl jeho jméno. A to ani v Berlíně, kde 556 ulic se jmenuje po nějakém politikovi. Ronald Reagan bohužel mezi nimi není.

 

Pożegnaliśmy w 2010 roku

 

Tragedia narodowa / Národní tragedie: W dniu 10.4.2010 w Smoleńsku rozbił się samolot z polską delegacją, która miała uczcić na cmentarzu w Katyniu blisko 4,5 tysiąca polskich oficerów pochowanych pod tą rosyjską wsią i tysiące pochowanych w innych miejscach kaźni, wziętych do niewoli w 1939 roku i zgładzonych decyzją Stalina. Tego dnia właśnie minęła 70. rocznica Zbrodni Katyńskiej. W katastrofie zginęło razem 96 osób, między innymi prezydent RP Lech Kaczyński, jego żona Maria Kaczyńska, ostatni prezydent RP na uchodźstwie Andrzej Kaczorowski, przewodniczący Stowarzyszenia Wspólnota Polska Maciej Płażyński, marszałek Sejmu Krzysztof Putra, marszałek Sejmu Jerzy Szmajdziński, marszałek Senatu Krystyna Bochenek, historyk Stanisław Melak, ewangelicki duchowny ks. Adam Pilch, szefowie urzędów centralnych i Kancelarii Prezydenta, generalicja, posłowie, senatorowie, duchowieństwo oraz członkowie Rodzin Katyńskich. / Dne 10.4.2010 se zřítilo ve Smolensku letadlo s polskou delegací, která se na Katyňském hřbitově měla poklonit památce téměř 4,5 tisíce polských důstojníků pohřbených v tomto místě a tisícům dalších pohřbených v jiných místech poprav, kteří byli vzati do zajetí v 1939 roce a byli zavražděni na rozkaz Stalina. Ten den právně připadlo 70. výročí Katyňského zločinu. V leteckém neštěstí zahynulo celkem 96 osob.

 

Na Zaolziu pożegaliśmy / Na Zaolzí jsme se rozloučili: Jadwiga Miczka (82) – Tyra, Pawełka Pustówkowa (81) – Czeski Cieszyn, Stefania Fikoczkowa (86) – Hawierzów-Sucha, Otokar Matuszek (85) – Sucha Górna, historyk, społecznik i działacz PZKO, Helena Heczko – Bystrzyca, Jan Szczerba (68) – Guty, Bronisław Farny (50) – Gnojnik, Elżbieta Szwedowa – Karwina-Frysztat, Karol Kokotek (81) – Żuków Dolny, Wiesław Dzik (48) – Orłowa, Bolesław Gamrot (72) – Sucha Górna, działacz PZKO i Beskidu Śląskiego, Zofia Ruśniokowa – Czeski Cieszyn, Bogusław Słowioczek (63) – Jabłonków, nauczyciel, działacz społeczny i organizator Gorolskich Świąt, Maria Szkutkowa (95) – Cierlicko Dolne, Danuta Czernek (68) – Bystrzyca, Maria Janiurkowa – Karwina-Nowe Miasto, nauczycielka, Zofia Przeczek (86) – Czeski Cieszyn, Helena Cienciałowa (86) – Trzyniec-Łyżbice, Zofia Krzywoniowa (89) – Karwina-Mizerów, Anna Zuber (71) – Wędrynia, działaczka PZKO, Karol Jonszta (83) – Sucha Średnia, Helena Chlebusowa (87) – Czeski Cieszyn, Henryk Burysz (74) – Karwina-Raj, Irena Golasowska (75) – Karwina-Frysztat, nauczycielka, Karol Wacławik (86) – Kojkowice, Elfa Pletnicka (89) – Karwina-Raj, Ewa Sikorowa (93) – Nawsie, Jerzy Wojnar – Bystrzyca, Bronisław Raszka (66) – Trzyniec, Anna Gryczowa (77) – Trzanowice, Tadeusz Jasiok (81) – Karwina-Raj, Wanda Żebrokowa (71) – Stonawa, Urszula Bielesz (46) – Czeski Cieszyn, Wilma Kochowa (86) – Karwina-Mizerów, Jadwiga Friedlowa (81) – Trzyniec-Łyżbice, Wilibald Siwek (77) – Czeski  Cieszyn,  Anna Stecowa  (79)  –  Ropica,  Janusz Kula  (53)  –  Hawierzów, Paweł Macura – Czeski Cieszyn, Emilia Donocik (92) – Darków, Amalia Adamkowa – Hawierzów-Sucha, Justyna Maroszowa – Wędrynia, Maria Żebrokowa (81) – Czeski Cieszyn, Emilia Goszykowa (87) – Nawsie, Anna Szypkowa (88) – Cierlicko, Helena Gruszkowa – Bystrzyca, Wanda Sikorowa (76) – Czeski Cieszyn, Franciszek Franek (85) – Czeski Cieszyn, Jan Korzenny (85) – Łomna Dolna, historyk, Bronisław Struś (62) – Sucha Górna, Józef Mackowski (85) – Sucha Górna, lekarz, działacz Polskiego Towarzystwa Medycznego, Anna Kudlačíkowa (86) – Karwina, Ludmiła Matuszek (84) – Sucha Górna, Leopold Chlebowczyk – działacz PZKO i Związku Pszczelarzy, Leszek Ciompa (43) – Ostrawa, Franciszek Warynycia (67) – Karwina, Helena Kolkowa (72) – Szonów, Jan Urban (69) – Sucha Górna, Karol Kokotek (51) – Ligotka Kameralna, działacz PZKO, Maria Kucharczykowa (82) – Karwina-Stare Miasto, Zofia Zniszczoł (68) – Guty, Walter Duda (75) – Łąki, Wacław Pawlas – Hawierzów-Błędowice, Janeczka Wiglasz (58) – Orłowa, Irena Maria Puchałowa (81) – Karwina-Raj, działaczka PZKO, Józef Hanslik (92) – Karwina-Raj, Karol Baron (57) – Trzycież, Ewa Czepiecowa (88) – Trzyniec, Władysław Recman (82) – Hawierzów-Szumbark, Stanisława Wrankowa (86) – Stonawa, Ernest Böhm (81) – Stonawa, Marian Kondziołka (51) – Zawada, Witold Kubica (81) – Olbrachcice, Mirosława Kochowa (82) – Stonawa, Radomír Lasota – Bystrzyca, Ludwika Palowska – Olbrachcice, Władysław Sztuła – Piotrowice, działacz PZKO, Libuše Włosokowa (75) – Hawierzów, Jan Macoszek (90) – Czeski Cieszyn, Bronisław Feber (85) – Stonawa, działacz PZKO, Jan Pindór (96) – Ropica, Maria Jeżowicz (72) – Orłowa-Lutynia, działaczka PZKO, Maria Miczkowa (54) – Olbrachcice, Janina Szymeczek (70) – Karwina-Mizerów, Marek Kretek (40) – Karwina-Granice, Olga Folwarczna (86) – Sucha Górna, Wanda Siwkowa (85) – Stonawa, Antoni Sochor (63) – Czeski Cieszyn, Erwin Pytlik (91) – Karwina-Nowe Miasto, Wanda Kiedroń (79) – Orłowa-Łazy, Elżbieta Heczko (100) – Trzyniec-Kanada, Małgorzata Stankusz (86) – Olbrachcice, działaczka PZKO, Miroslav Bury (75) – Orłowa-Lutynia, Adela Orszulik (82) – Orłowa-Lutynia, działaczka PZKO, Stefania Folwarczna (91) – Hawierzów, Marta Siostrzonkowa (90) – Olbrachcice, Wiesław Kokotek (62) – Czeski Cieszyn, Maria Foniokowa (84) – Bystrzyca, Wanda Němcová (89) – Hawierzów-Sucha Średnia, Józef Kadłubiec (91) – Tzyniec-Łyżbice, Józef Bocek (80) – Czeski Cieszyn-Sibica, Alojzy Sikora – Wędynia, Eugeniusz Staniowski (79) – Karwina, działacz PZKO, Karol Kałuża (88) – Żuków Dolny, Waleria Heczkowa (87) – Bystrzyca, Jan Cieślar (69) – Niebory, działacz PZKO, Anna Morawiec (90) – Grodziszcz, Bruno Ranosz (88) – Darków, Daniela Michejdowa (79) – Czeski Cieszyn, Wanda Bocek (77) – Łyżbice, Władysław Burysz (75) – Stonawa, Anna Sikorowa (58) – Nawsie, Bronisław Wijacki (81) – Karwina-Kopalnie, Marian Anioł (72) – Karwina-Raj, Pawełka Firlowa (77) – Karwina-Nowe Miasto,  nauczycielka,  Anděla Grygová   (79)  –  Cierlicko Górne, Erika Bocek (78) – Czeski Cieszyn-Sibica, Adolf Cichy (65) – Czeski Cieszyn, Władysław Potysz (80) – Czeski Cieszyn, Maria Górecka (81) – Marklowice, działaczka PZKO i Wspólnoty, Bronisław Rozbroj (82) – Czeski Cieszyn, Jerzy Probosz (66) – Czeski Cieszyn, Genowefa Szalonkowa (90) – Rychwałd, Alfons Derlich (87) – Karwina-Raj, Maria Drong – Trzyniec, chórzystka PZŚ Hutnik, Irena Galuszkowa (65) – Karwina Mizerów, Karol Harwot (90 ) – Trzanowice, Jan Zahraj (92) – Olbrachcice, Gertruda Witosowa (87) – Kojkowice, Eliška Popkowa (85) – Piotrowice, Anna Krzyżankowa (78) – Gnojnik, Hildegarda Haltofowa (93) – Karwina-Mizerów, Aniela Buława (86) – Stonawa, Józefa Suchankowa (92) – Hawierzów-Błędowice, Stanisław Śliż (85) – Trzyniec-Kanada, Pawełka Glajcarowa (88) – Trzyniec-Końska, Cecylia Aniołowa (74) – Frysztat, Julia Herman (90) – Karwina-Stare-Miasto, Eugeniusz Kazik (79) – Karwina-Frysztat, działacz PZKO, Józef Krygiel (82) – Hawierzów-Błędowice, Józef Łupiński (95) – Darków, działacz PZKO, Rodziny Katyńskiej, kombatant, Mirosław Szweda (76) – Karwina-Kopalnie, Janina Drongowa (100) – Orłowa-Lutynia, Bolesław Wawracz (71) – Czeski Cieszyn-Sibica, Franciszek Mikula (61) – Stanisławice, Maria Peterkowa (105) – Bystrzyca, Erich Zemene (69) – Oldrzychowice, Vladislav Szweda – Karwina-Raj, działacz Stowarzyszenia Myśliwskiego, Józef Głuch (76) – Karwina-Raj, działacz PZKO, Marta Sembolowa (82) – Lutynia Dolna, Małgorzata Monczka – Hawierzów, Fryderyk Wenglorz (86) – Łąki, działacz PZKO, Czesław Valošek (85) – Olbrachcice, nauczyciel, Rudolf Owczarzy (84) – Darków, Paweł Badura (86) Trzyniec, działacz PZKO, kombatant, Oton Recman (76) – Olbrachcice, Ewa Polákowa (48) – Orłowa, Władysław Sacha – Kocobędz-Ligota, Maria Smelikowa (96) – Olbrachcice                      

 

Smuteční oznámení

 

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dlouholetý člen Maďarské národní sekce a člen Republikové rady Ing. Kolozsváry András po dlouhé a těžké nemoci zemřel dne 25. listopadu 2010. Ztratili jsme v něm nejen obětavého člena politického hnutí COEXISTENTIA, ale i dobrého přítele. Rodině zesnulého vyjadřujeme naši nejhlubší soustrast.

 

Krzywy kościół pod wezwaniem świętego Piotra z Alkandry w starej Karwinie staje się atrakcją turystyczną. Kościół zbudowany w stylu barokowym pochodzący z 18. wieku stoi na terenie dawnego centrum Karwiny, miasta w którym Polacy stanowili większość mieszkańców. Szkody górnicze spowodowały, że ta część miasta obniżyła się o ponad 35 metrów.

 

A régi Karviná-ban található Alkandrai szent Péterről elnevezett  ferde templom turistalátványossággá válik. Ez a barokk templom a 18.-ik századból származik, és azon a helyen áll, ahol egykor Karviná központja volt, azé a városé, ahol a lakosság többsége lengyel származású volt. A város alatt folyó bányászati tevékenység következtében ez a városrész több mint 35 méterrel lejjebb süllyedt.

 

Šikmý kostel svatéh o Petra z Alkandry ve staré Karviné se stává turistickou atrakcí. Barokní kostel pochází z 18. století a stojí v místech, kde bylo dříve centrum Karviné, města kde Poláci tvořili většinu obyvatelstva. Vlivem poddolování tato část města poklesla více než 35 metrů.

 

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / kiadó / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Közhasznú Társaság / Obecně prospěšná společnost Koexistencia, IČO (Vállalkozói Engedély Száma): 68899289, adres wydawcy / a kiadó címe / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 209/28, rada redakcyjna / szerkesztőbizottság / redakční rada: Tadeusz Toman, Józef Toboła, Zoltán Domonkos,  zamknięcie numeru  / lapzárta / uzávěrka čísla: 24.2.2011,  gratis / ingyenes / zdarma