xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

33 – 8/2009 (12.11.2009)

www.coexistentia.cz

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Obradowała Rada Republikowa i Wykonawcza

Jednala Republiková a Výkonná rada

W piątek 23.10.br. obradowała w Domu PZKO w Boguminie Rada Republikowa i Rada Wykonawcza Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. Obrady prowadził przewodniczący Ruchu Sándor Pálffy. Sprawozdania z działalności sekcji – węgierskiej i polskiej przedstawili László Attila Kocsis i Stanisław Gawlik. Oprócz spraw organizacyjnych omawiano strategię Ruchu do przyszłorocznych wyborów do Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej (w maju) i do samorządów gminnych (w październiku). Wspólnota-Coexistentia jest zainteresowana dalszą współpracą z partią polityczną SNK ED i chce poszerzyć współpracę o partię polityczną „Věci veřejné“, w ramach której SNK ED kandyduje do parlamentu. Uchwalono, że delegacja Wspólnoty-Coexistentii weźmie udział w Kongresie partii „Věci veřejné“, który powinien odbyć się 28.11.br. w Pradze. Omawiano też przygotowania do obchodów 20. rocznicy założenia Ruchu. Uroczystości jubileuszowe będą zorganizowane dwuetapowo na przełomie marca i kwietnia 2010 roku – najpierw odbędzie się uroczyste zebranie w Kocobędzu, potem konferencja międzynarodowa w Pradze. Działacze sekcji polskiej Wspólnoty-Coexistentii spotkali się z Bjornem Cato Funnemarkiem z Norweskiego Komitetu Helsińskiego, który będzie sponsorem publikacji rocznicowej. Kolejne zebranie Rady Wykonawczej odbędzie się w sobotę 12.12.2009 w Pradze.

V pátek 23.10.tr. jednala v Domě PZKO v Bohumíně Republiková i Výkonná rada Politického hnutí Coexistentia-Soužití. Jednání řídil předseda Hnutí Alexander Pálffy. Zprávy z činností sekcí – maďarské a polské přednesli Ladislav Kocsis a Stanislav Gawlik. Kromě organizačních záležitosti byla projednána strategie Hnutí pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (květnové) a volby do obecních zastupitelstev (říjnové), které se konají v příštím roce. Coexistentia-Soužití má zájem i nadále spolupracovat s politickou stranou SNK ED a tuto spolupráci chce rozšířit o politickou stranou „Věci veřejné“ v rámci které SNK ED kandiduje v parlamentních volbách. Republiková rada se usnesla, že delegace Hnutí se zúčastní Kongresu strany „Věci veřejné“, který se má konat 28.11.tr. v Praze. Byly projednány také přípravy na oslavy 20. výročí vzniku Hnutí. Výroční slavnosti budou uspořádány ve dvou etapách na přelomu března a dubna 2010 roku – nejdříve se bude konat slavnostní schůze v Chotěbuzi, následně mezinárodní seminář v Praze. Funkcionáři polské sekce se setkali s Bjornem Cato Funnemarkem z Norského Helsinského výboru, který bude sponzorem výroční publikace. Příští schůze Výkonné rady se bude konat v sobotu 12.12.2009 v Praze.

Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych w Republice Czeskiej za

rok 2008 / Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2008

„Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych w Republice Czeskiej za 2008 rok“ wydana przez Urząd Rządu Republiki Czeskiej i Sekretariat Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych. Dokument ten jest corocznie przedstawiany rządowi. Tekst opracowano na podstawie założeń poszczególnych ministerstw, Rzecznika Praw Obywatelskich i Biura Prezydenta Republiki, organów samorządów gminnych i regionalnych oraz reprezentantów mniejszości narodowych w Radzie. Za największą zmianę w tym okresie można uważać proces ratyfikacji Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszościowych zakończony 1 marca 2007, kiedy Karta zaczęła obowiązywać. Ponieważ Karta jest stosowana przede wszystkim na poziomie lokalnym, coraz większa część „Sprawozdania" jest poświęcona problematyce implementacji Karty. Reprezentantom mniejszości narodowych umożliwia się w ostatnim rozdziale samodzielną ocenę. Organy ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia omawiają temat informacji opublikowanych w „Sprawozdaniu" zawsze na zebraniach Rady Republikowej i Rady Wykonawczej. Dlatego w niniejszym numerze zamieszczamy obszerne fragmenty „Sprawozdania", przede wszystkim te, które omawiają Kartę.

„Jelentés a nemzeti kisebbségek helyzetéről a Cseh Köztársaságban 2008-ban“, melyet a Cseh Köztársaság Kormányhivatala és a kormány mellett működő Nemzeti Kisebbségek Tanácsának Titkársága adtak ki. Ezt a dokumentumot minden évben a kormány elé terjesztik. A szövegét azon anyagok alapján állítják össze, melyeket az egyes minisztériumok, az Ombudsman Hivatala, a Köztársasági Elnöki Hivatal, a helyi ér regionális önkormányzat szervei, valamint a Tanácsban működő nemzeti kisebbségek képviselői dolgoztak ki. Az értékelt időszak legkiemelkedőbb változásának a Regionális vagy kisebbségi nyelvek europai kartája tekinthető, melynek ratifikálási folyamata 2007. március 1-én fejeződött be, amikor a Karta hatályba lépett. Mivel a Kartát mindenek előtt helyi szinten alkalmazzák, a „Jelentés“ egyre nagyobb részét a Karta implementálásának kérdésére fordítják. A nemzeti kisebbségek képviselői saját értékelésükre a záró fejezetben kapnak teret. A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom szervei az Országos Tanács és a Végrehajtó Tanács ülésein rendszeresen megtárgyalják a „Jelen-tés“-ben megjelent tájékoztatásokat. Ezért a mai számban is közlünk terjedelmesebb kivonatokat a „Jelentés”-ből, mindenekelőtt azokat, melyek a Kartáról szólnak.

„Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2008“, kterou vydal Úřad vlády České republiky a Sekretariát Rady pro národnostní menšiny. Tento dokument je každoročně překládán vládě. Text je zpracován na základě podkladů jednotlivých ministerstev, Veřejného ochránce práv a Kanceláře prezidenta republiky, orgánů místní a regionální samosprávy a zástupců národnostních menšin v Radě. Za nejvýraznější změnu v průběhu této doby lze považovat proces ratifikace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, dovršený dnem 1. března 2007, kdy Charta vstoupila v platnost. Jelikož Charta je uplatňována především na lokální úrovni, stále větší podíl „Zprávy“ je věnován otázce implementace Charty. Zástupci národnostních menšin mají prostor k vlastnímu hodnocení v závěrečné kapitole. Orgány politického hnutí Coexistentia-Soužití vždy na schůzích Republikové rady i Výkonné rady jednají na téma informací zveřejněných ve „Zprávě“. Proto v dnešním čísle zveřejňujeme obsáhle výňatky „Zprávy“ především pro ty, které mluví o Chartě.

„Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2008“: výňatky

Veřejná správa na místní či regionální úrovní a národnostní menšiny

Obce (str.53) – Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny požádal 180 obcí, tj. těch, u nichž je podle zákona o obecním zřízení předpoklad ustanovení výboru pro národnostní menšiny. V následujícím přehledu uvádíme jejich odpovědi (nebyly osloveny obce do 200 obyvatel), přičemž 48 obecních zastupitelstev na otázky nereagovalo (jsou to tyto obce či města: Písek, …, obec Nýdek zaslala podklady dne 1.6..2009 – situace se neliší od r. 2006, kdy naposled referovala, některé obce uvádějí situaci totožnou se stavem v loňském roce, jde o Bocanovice, Komorní Lhotku, Smilovice, Těrlicko, Vělopolí, …), 74 z nich výbor nezřídily (příloha č.13: Doubrava – 1811, národnostní menšina polská, slovenská, 11,87%, po volbách v roce 2006 nebyl zřízen, Hrčava, 278, národnostní menšina slovenská, polská, 10,43%, není zájem,…), reakce ostatních jsou v následujícím textu. Komentář uveden ve shrnutí na konci této kapitoly.

Statutární města (str. 69)

Kraje (str.77)

Shrnutí – Nejvýznamnější agendou Výborů byla tradičně implementace Charty, toto téma je však omezeno téměř výhradně na území Moravskoslezského kraje. Na všech úrovních samosprávy se ale – často velmi záslužně vzhledem k neexistenci analogického orgánu – Výbory věnují i problematice cizinců (Vzhledem k narůstajícímu významu problematiky cizinců v tomto roce jsou konzultace s cizinci na platformě Výborů s ohledem na aktuální témata v dané obci velmi vhodné. V konzultačním orgánu pro národnostní menšiny by však občané s cizí státní příslušnosti neměli mít hlasovací právo a neměli zasahovat zvláště do oblasti týkajících se výhradně národnostních menšin.).

V některých případech také směřují pozornost na problémy sociálně vyloučených Romů (zvláště v statutárních městech), které však nemusí mít primárně etnický charakter, čímž překlenují svou roli do jiných oblastí. Hrozí přitom, že tento sociální problém bude vysvětlován etnickými charakteristikami a sociální řešení budou potlačena. Na druhou stranu však Výbory slouží jako další platforma k rozvažování těchto záležitostí a velmi aktivně se na jejich řešení podílejí, čímž suplují činnost sociálních odborů. Řada zastupitelstev také iniciativně a vesměs pro tento účel zřizuje komise, poradní sbory či funkce koordinátorů pro etnické / národnostní menšiny, obvykle zároveň v kombinaci s funkcí romského poradce.

Na úrovní krajů je běžnou praxi suplování agendy Výborů funkcí romských koordinátorů, protože většina krajů nemá zákonnou povinnost Výbory zřizovat. Koordinátoři tak kromě hlavní agendy zaměřené na sociální vyloučení Romů bývají zapojování do témat týkajících se národnostních menšin (případně i cizinců).

Na úrovní obcí se Výbory nejaktivněji zabývaly různými aspekty implementace Charty, především dvojjazyčnými nápisy (názvy ulic a objektů, železničních stanic, silniční značky). V oblasti spolupráce samospráv s organizacemi národnostních menšin lze zaznamenat tradičně dobrý stav, dochází i ke společnému organizování vzdělávacích aktivit a kulturních akcí ve větším měřítku (festivaly atd.). Specifická situace panuje typicky v obcích s dominantní polskou národnostní menšinou. V nich její organizace obvykle pomáhají v aktivitách ostatním menšinám a často slouží i jako vítaná pomoc samotným obcím v jejich běžných činnostech.

V řadě měst dochází k plodné spolupráci zejm. s pro-romskými sdruženími, jejichž přední místo zaujímají často obecně charitativní organizace. Lze zaznamenat přípravu na včlenění místního pracoviště Agentury pro předcházení sociálnímu vyloučení.

Na mnoha místech přetrvával stav neaktivních a jen formálně zřízených Výborů, známý z minulých let. Tento problém by měla pomoci vyřešit plánovaná novelizace zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav, která by měla obsahovat povinnost písemné žádosti organizace národnostní menšiny, bez které Výbor nebude moci vzniknout. Tím zanikne povinnost zřizovat je tam, kde organizace národnostních menšin nejsou aktivní. Paradoxně však vznikají i situace (zvláště na úrovní krajů), kdy konzultační mechanismy pro národnostní menšiny jsou nanejvýš potřebné, ale pro jejich zřízení chybí zákonem stanovené podmínky. Na takových místech obvykle bývají zřízeny komise s podobným zaměřením jako Výbory. Naléhavá situace panuje v místech, kde jsou práva národnostních menšin blokována samotnými Výbory. Jde konkrétně o právo na uvádění názvu v jazycích národnostní menšiny – podrobněji viz zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znějí pozdějších úprav (Takové situace je opět nutno řešit novelizaci zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav, kterou by byla zajištěna alternativní možnost naplnění menšinových práv v těchto výjimečných případech).

Jako hlavní nedostatek v implementaci Charty spatřují orgány samosprávy slabou informovanost (Zde je však nutné připomenout, že Sekretariát Rady distribuoval všem zainteresovaným subjektům informační příručku „Charta. Co bychom měli vědět?“ ještě před vstupem této smlouvy v platnost.). formou osvěty a propagace multikulturní společnosti a jazykových menšin. Tato témata nejsou dostatečně zohledněna ani ve školství. Vyjádření samospráv také potvrzuje, že záležitosti Charty jsou téměř výhradně omezeny na problematiku zřizování dvojjazyčných česko-polských nápisů v oblasti Těšínského Slezska. Ostatní aspekty Charty stojí zatím mimo záběr samospráv. Jako výjimka otevírající možná další jazyk (a region) uplatnění Charty stojí vyjádření z města Kraslice indikující zájem o možnost zřízení dvojjazyčných česko-německých nápisů v některých obcích, což je plně v souladu s duchem Charty a umožňuje to také zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav.

Návrh novelizace zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších úprav vyšel původně z jednání Výboru pro spolupráci s orgány samosprávy v lednu 2008, následně pak Rady vlády pro národnostní menšiny v květnu 2008. Definitivní návrh byl odsouhlasen Výborem pro spolupráci s orgány samosprávy dne 16. února 2009, kde bylo rozhodnuto, že pro jeho další legislativní vývoj bude optimální využít poznatků této Zprávy. Analogicky se přitom upraví ustanovení § 78 odst. 2 zákona č.129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších úprav, a § 78 odst. 2 zákona č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Text novelizace je uveden v příloze 14.

1. Byl v roce 2008 v působnosti obce ustanoven Výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně vyřizoval ?

2. Měla obec v roce 2008 komunitní plán ? Pokud ho má formulován, odkdy je rozpracován ? Jsou záležitosti národnostních menšin do něj zakomponovány, v případě že ano, jak ?

3. Jaká byla v roce 2008 spolupráce obce popř. Výboru pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních menšin ?

a) příklady dobré praxe v roce 2008:

b) problémy v roce 2008:

4. Jakým způsobem obec finančně podporovala v roce 2008 organizace / aktivity národnostních menšin (prostřednictvím zvláštního dotačního titulu v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad hoc podporou jednotlivých akcí, popř. jinak) ? Oproti roku 2007 je zaznamenán mírný pokles v absolutní částce, kterou obce věnují ze svých rozpočtů na aktivity národnostních menšin, je dán především nižší podporou multikulturních projektů, naopak byl zaznamenán narůst u polských projektů. Výší příspěvků i počtem schválených projektů tradičně dominují obce s polskou menšinou na Těšínském Slezsku, v řádu desítek tisíc byly podpořeny projekty romské, řecké, slovenské a německé menšiny (konkrétní údaje viz příloha 12).

5. Jaké zkušenosti má obec s implementací Charty ?

Albrechtice – 1) Výbor byl ustanoven již v roce 2006 a působí dodnes. Předsedou výboru byl zvolen člen Zastupitelstva obce Albrechtice. V roce 2008 se uskutečnily čtyři schůze Výboru, na kterých řešili členové především stav naplňování Charty. Výbor též projednával stav polského školství v obci a činnost polských organizací v obci (Macierz Szkolna, Wspólnota, PZKO). Výbor se rovněž zabýval problémem změny názvu železniční stanice v obci, který s ohledem na vysoké náklady nelze realizovat z rozpočtu obce, kdy obec nemá jistotu celé úhrady z dotací Moravskoslezského kraje. 3) Spolupráce obce s organizacemi příslušníků národnostních menšin je na dobré úrovni, zvláště s MS PZKO. Polská menšina tvoří 23,5% z celkového počtu obyvatel obce. Ta je zde rovněž jako jediná organizována, vyvíjí společenskou a kulturní činnost, má své národnostní školství.

Bocanovice – 5) V roce 2008 obec zrealizovala dvojjazyčné nápisy na dopravní značky „vjezd do obce“.

Bukovec – 1) Výbor byl ustanoven hned po komunálních volbách v roce 2006. Zabýval se otázkou dvojjazyčných označení veřejných budov. 3) Spolupráce je s MK PZKO, které pomáhá s organizací Dnů obce Bukovce. Je bezproblémová. 5) V obci jsou veřejné (obecní) budovy označeny česko-polskými nápisy. Jedná se o obecní úřad, ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím a hasičskou zbrojnicí.

Bystřice – 1) V obci funguje trvale Výbor jako orgán zastupitelstva obce. V roce 2008 se sešel na dvou jednáních, projednával problematiku poškozování dvojjazyčných nápisů a užšího zapojování členů Výboru do přípravné a realizační fáze konkrétních projektů. Ve velké míře se zasloužil o zavedení dvojjazyčných nápisů a označení prostranství vlakového nádraží v rámci projektu ČD Optimalizace trati státní hranice SR – Mosty u Jablunkova – Bytřice nad Olší. 3) Příslušníci národnostních menšin sehrávají v obci významnou úlohu, kromě typicky národnostních organizací (PZKO se 500 členy a suborganizacemi, např. Klub Kobiet, Klub Seniora nebo Macierz Szkolna) tvoří významné procento dalších neziskových organizací, spolků, sdružení a církví. Z pohledu obce a výboru pro národnostní menšiny je spolupráce velmi dobrá. 3a) Součinnost s Obecním úřadem při organizování události, jako jsou Den Obce Bystřice, Májová veselice, Mezinárodní svatojánský folklórní festival Bystřice-Bystrzyca 2008. Dále sjednání nápravy ve věci hanlivých zápisů na polskou národnostní menšinu do obecní kroniky. 3b) Poškozování a likvidace dvojjazyčného značení při vjezdech do obce a z ní. 5) Dokument je vnímán spíše jako nástroj podpory dlouhodobého soužití občanů.

Český Těšín – 1) Výbor se zabýval zejména otázkou národnostního školství, na úseku matriční agendy pak transkripci a zápisy jmen ve tvaru, který odpovídá tvaru jazyka národnostní menšiny, podporou kulturních a sportovních multietnických akcí, dvojjazyčnými nápisy. 2) Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín byl schválen usnesením Zastupitelstva města. Je rozdělen do 3 oblastí, a to oblast seniorů, oblast zdravotně postižených a oblast děti-mládež-rodina. V komunitním plánu není samostatně řešena otázka národnostních menšin a není ani řešena jako součást výše uvedených oblastí. 3) Spolupráce Výboru s organizacemi příslušníků národnostních menšin byla, jako v minulých letech, i v roce 2008 dobrá, neboť prostřednictvím členů výboru je zde přímá návaznost na Hlavní výbor PZKO a Kongres Poláků. 5) Otázkou provádění Charty se Výbor opakovaně zabýval a to zejm. v návaznosti na § 29 odst. 2 zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Ve městě již došlo k instalaci dvojjazyčných nápisů ulic a veřejných prostranství (zatím s výjimkou městských částí, které budou takto označeny v letošním roce) a realizaci dvojjazyčného značení budov úřadu včetně detašovaných pracovišť. Značná část zaměstnanců úřadu včetně vedení města je schopna komunikovat v jazyce polské národnostní menšiny. Chybí však větší osvěta a propagace Charty ve vztahu k žákům, studentům a občanům města.

Dolní Lomná – 1) Viz zpráva za rok 2007. Výbor se schází čtyřikrát v roce. 3) Spolupráce je velmi dobrá s Místní skupinou PZKO. Obec poskytla dotaci pro Klub Młodych na obnovu budovy PZKO. Členové Výboru a členové PZKO jako každým rokem pomáhali při organizaci besedy s důchodci, při uspořádání I. Euroregionálního jarmarku, který se konal 4. října 2008. Uskutečnilo se setkání partnerských obcí Dolní Lomná a z Polska MOK Jastrzębie. Na základě dohody partnerů došlo k předání plakátů a letáků v polském jazyce. Přes nepřízeň počasí se jarmarku zúčastnilo 568 osob. 5) Při vjezdu do Obce Dolní Lomná je vybudována na kruhovém objezdu informační tabule v polském, českém a anglickém jazyce. Výbor schválil zavedení v obci dvojjazyčné názvy a označení. Doporučuje prostřednictvím obecního úřadu vhodnou formou, důkladně a srozumitelně informovat občany o právech vyplývajících z ratifikace Charty: tato práva reflektovat ne jako zdroj národnostních vášní, ale jako pozitivum a atraktivní zajímavost a především jako etické poselství většiny k menšině.

Hnojník – 1) Viz zpráva za rok 2007. 3) Člen Výboru je předsedou místního sdružení PZKO a o činnosti Výboru pravidelně informuje příslušníky polské menšiny. Na návrh Výboru po dvou letech vedení obce zrealizovalo dvojjazyčné nápisy na Obecním úřadě a na jeho jednotlivých odděleních, na budově stavebního úřadu a knihovny. Nebylo ovšem splněno usnesení Výboru ve věci dvojjazyčného značení budovy Českých drah a.s. (o věci se jedná) a nebyl rovněž splněn požadavek národnostní menšiny na zavedení dvojjazyčných vjezdových a výjezdových tabulí označení obce. Tato záležitost nebyla schválena výborem. 5) V obci je umožněno předškolní a základní vzdělání v jazyce národnostní menšiny. Zajišťuje v celém Mikroregionu obcí povodí Stonávky předškolní a školní vzdělávání v polském jazyce. Podle názoru Výboru není v rámci základního vzdělání kladen dostatečný důraz na výuku regionálních dějin. Dále vyjádřil názor, že orgány veřejné správy nejsou dostatečně připraveny na řešení žádostí a podnětů občanů v jazyce národnostních menšin.

Horní Lomná – 1) Viz zpráva za rok 2007.

Horní Suchá – 1) Výbor v roce 2008 měl pouze jedno zasedání, a to k podkladům pro Zprávu za rok 2007. 3) Obecní úřad tradičně velmi dobře spolupracuje s organizacemi polské národnostní menšiny. Maďarská a slovenská národnostní menšina a romská komunita nemají v obci vlastní organizace ani sdružení. Pokud takové organizace jsou, neprojevují žádnou aktivitu a Výbor nemá o nich žádné informace. Soužití národnostních menšin v Horní Suché nepřináší žádné zásadní problémy. Nejpočetnější a také nejaktivnější je polská menšina, která se sdružuje v několika organizacích. Není výjimkou, že v těchto organizacích pracují Češi i Slováci. Stejně tak v jiných spolcích, jako je SRPŠ, Hasiči, TJ Baník pracují společně Češi, Poláci, Slováci a možná i jiné národnosti. 3a) Viz zpráva za rok 2007, akce se každoročně opakují. 3b) Při instalaci česko-polských nápisů na obecní objekty v roce 2007 byl ještě začátkem roku 2008 instalován tento nápis i na hřbitově. Začátkem roku 2008 pokračovalo vandalství směřované k dopravním značkám s polskými nápisy na ulici Těrlická, kdy je neznámý pachatel opakovaně natřel barvou. Obecní úřad vždy zajistil jejich vyčištění a zpětnou instalaci. V druhé polovině roku 2008 se to již neopakovalo. 5) Viz výše.

Hrádek – 1) Viz zpráva za rok 2007. 3) Obec spolupracuje s místní skupinou PZKO, členové Výboru jsou členy této organizace. Spolupráce obce probíhá v rámci organizování různých kulturních a sportovních akcí (Běh Hrádkem, Mikulášský turnaj v šachu, Novoroční turnaj v stolním tenise). 5) V obci byly umístěny dvojjazyčné tabule na veřejných budovách a informační tabule částí obce. Zavedení dvojjazyčných nápisů se však setkalo s nepříznivým ohlasem na místních internetových stránkách a došlo k poškozování a krádežím tabulí v jazyce národnostní menšiny. Národnostní nesnášenlivost se projevuje zvláště u mladé většinové generace, která zřejmě není seznámena s dějinami Těšínského Slezska.

Chotěbuz – 1) Výbor existuje dlouhodobě, po volbách roku 2006 v něm jsou čtyři zástupci polské menšiny, jeden slovenské menšiny a dva příslušníci většinové společnosti. Zabýval se zaváděním dvojjazyčných nápisů a značení v obci. 3) Delegování zástupci organizací příslušníků národnostních menšin jsou přímo členy Výboru. To zajišťuje přenos informací a formulaci potřeb příslušníků těchto menšin. 3b) Výbor má obec za liknavou ve věci zavádění dvojjazyčných názvů. Některé pozvánky na akce obce jsou zasílané pouze v češtině. Obecně je problémem informovanost většinového obyvatelstva. 5) Obec se snaží ji implementovat.

Jablunkov – 1) Za hodnocené období se Výbor zabýval následující agendou: instalace dvojjazyčných tabulí ulic, budov a veřejných prostranství ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č.128/2000 Sb. o obcích, novela vyhlášky č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích, v rámci níž dojde k úpravě tabulí značících vjezd a výjezd z obce, dotační politika polské národnostní menšiny, hodnocení vzájemného soužití polské menšiny s majoritním obyvatelstvem. 3) Spolupráce obce na úrovní orgánů veřejné správy s organizacemi polské národnostní menšiny MS PZKO, Macierz Szkolna (Matice školská) byla v roce 2008 na dobré úrovní. Důkazem toho je do značné míry přehled aktivit organizací polské národnostní menšiny, stejně jako výsledky finanční politiky obce vůči těmto organizacím. Určité rezervy ještě existují ve vzájemné spolupráci orgánů veřejné správy s organizacemi polské národnostní menšiny v rámci projektu na získání grantů z příslušných fondů EU. 5) Určitým problémem v roce 2008 byla příliš zdlouhavá procedura zavádění dvojjazyčných nápisů a následná instalace dvojjazyčných tabulí pro označení ulic, budov a veřejných prostranství. Ještě delší časovou prodlevu způsobil schvalovací proces novely vyhlášky č.30/2001 Sb., pro dvojjazyčné tabule, značící vjezd a výjezd z obce.

Košařiska – 1) Viz zpráva za rok 2007. 3) Obec vzorně spolupracuje s organizací příslušníků národnostních menšin, konkrétně je to PZKO, svědčí o tom společné kulturní akce. 3a) PZKO se aktivně zapojuje do dění v obci, organizuje-li obec kulturně-společenskou akci, jako je např. rozsvícení vánočního stromku, vždy je přizvána ke spolupráci organizace PZKO. Ta pořádá ve spolupráci se Związkiem Podhalan, Oddział Górali Śląskich, Ognisko Koszarzyska akci Miyszani łowiec. 5) Zastupitelé obce byli na zasedání informování předsedkyni Výboru o Chartě. Byli jednomyslně pro umístění tabule s názvem obce v polském jazyce. Výbor však doporučil prozatím neimplementovat menšinový jazyk (jde o tabule s názvy obce, úřední dopisy), dle jeho názoru společnost na území Slezska není připravena pochopit, proč by měly být umístěny tabule v polském jazyce, a je urážlivé vidět tyto tabule zničené, pomalované černou barvou.

Milíkov – 1) V obci je po každých volbách do Zastupitelstva obce ustanoven nový Výbor. Ten se stará o veškerou agendu, která se týká národnostních menšin. V řadách zastupitelů je ze 46% zastoupena polská národnostní menšina. Otázky národnostních menšin jsou projednávány veřejně, bez závažných připomínek představitelů národnostních menšin. 3) Spolupráce mezi výborem pro národnostní menšiny a představiteli obce je velmi dobrá. Soužití s ostatními občany je dobrá a práva příslušníků národnostních menšin nejsou nijak porušována. V obci fungují již řadu let dvě místní organizace PZKO, které se starají o kulturní vyžití občanů. Většina občanů polské národnosti jsou jejich členy. 3a) Obec nechala v roce 2008 vystavět nové uvítací tabule s textem ve třech světových jazycích.

Mosty u Jablunkova – 1) Výbor řešil zavedení dvojjazyčných názvů (viz níže) a zabýval se problematikou polského národnostního školství. 3) Viz zpráva za rok 2007. 3a) Setkání občanů partnerských organizací a obcí, společné vystoupení pěveckých souborů. 5) Výbor projednal na své schůzi dne 9. listopadu 2007 žádost MK PZKO Mosty, MK PZKO Mosty-Szańce a Macierzy Szkolnej o zavedení názvů a označení v polském jazyce. Tuto žádost doporučil a postoupit zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo na svém zasedání dne 14. května 2008 uložilo Radě obce realizaci dvojjazyčných nápisů v obci bez uvedení konkrétního termínu (jako dlouhodobý úkol). K dnešnímu dni dosud nejsou v obci dvojjazyčné nápisy. Výbor se dále zabýval problematikou polského národnostního školství.

Návsí – 1) Viz zpráva za rok 2005. 3) Viz zpráva za rok 2007. V roce 2008 se nevyskytly žádné závažnější problémy v oblasti spolupráce s organizacemi menšin. Přetrvává však citlivý problém zavádění dvojjazyčných česko-polských označení ulic a veřejných budov na území obce (ve smyslu příslušných právních předpisů, tento požadavek byl postulován Výborem již před několika lety). Dvojjazyčné značení má v současné době pouze budova obecního úřadu (Urząd Gminny) a místního stavebního úřadu (Urząd Budowlany), dvojjazyčně je označena také úřední deska (Tablica Urzędowa), ostatní označení dosud chybí. 5) Co se týče implementace Charty, nelze uvést jiný příklad jejího uvedení do praxe, než parciální zavedení dvojjazyčných nápisů. Jiné aktivity v tomto směru obec nevyvíjí.

Orlová – 1) Osmičlenný výbor byl v Orlové zřízen již v minulém volebním období a v tomto volebním období je rovněž zřízen. 2) V roce 2008 byl sestaven Komunitní plán v sociálních službách, jehož součástí je i otázka romské komunity, výstavba komunitního centra a terénní práce v lokalitách. 3) Spolupráce města i Výboru byla v roce 2008 dobrá. Zástupci menšin žijících ve městě,a to polské, slovenské a romské měli možnost prezentovat kulturní bohatství a zvyklosti své menšiny prostřednictvím kulturních vystoupení. Romská komunita se ve slavnostním průvodu prezentovala svou vlajkou. Akce byla úspěšná. 5) V přijatých ustanoveních Charty v ČR je přesně určeno, které jazyky a v jakém rozsahu pod její ochranu patří. Obecně vzato se řídíme platnými zákony, např. menšinovým zákonem a také zákonem č.500/2004 Sb., správní řád. V Orlové je podporováno vzdělávání polské menšiny v jejím rodném jazyce. Město je zřizovatelem neúplné ZŠ s polským jazykem vyučovacím (třídy 1-5). Její součástí je i MŠ. Vyšší stupeň ZŠ mohou orlovské děti absolvovat v obci Dolní Lutyně. V středoškolském vzdělání v polském jazyce je možno pokračovat v okolních městech Karviné, Českém Těšíně. Co se týče ustanovení částí II. Charty (romština), místní Romové nemluví romsky ani mezi sebou, hovoří etnolektem či česky. Výjimku tvoří nově přistěhování Romové ze Slovenska, ti mluví romsky, ale rychle se přizpůsobují a jejich děti navštěvují ZŠ ve městě. Stav po předcházejícím sčítání lidu nezachytil všechny potencionální zájemce o využití jazykových práv. Mohli svou odlišnou národnost / mateřský jazyk neuvést z důvodu obav ze zneužití nebo jiných důvodů, tento údaj byl nepovinný. Navíc jazyk nemusí odpovídat jejich národnostní identitě.

Petrovice u Karviné – 1) Výbor pracuje od roku 2007. 3) Spolupráci se složkami PZKO lze hodnotit jako výbornou. Spočívá v propagaci lidových tradic a zvyklostí mezi Poláky a Čechy, ve vzájemném poznávání příslušníků obou národů a v přátelských kontaktech mezi obcí a polskými družebními obcemi Godów a Gilowice. V rámci projektu Lesk tradic v česko-polských domech proběhly tři akce, a to u příležitostí Vánoc (jejím smyslem bylo přiblížení polských vánočních tradic petrovickým občanům), dále to byla soutěž o Tradiční velikonoční palmu a ochutnávka známých národních jídel.

Písečná – 1) Tříčlenný Výbor neřešil v minulém roce žádné problémy s postavením národnostních menšin v obci. Žádné žádosti na zastupitelstvo ani na starostu obce nebyly vzneseny od příslušníků národnostních menšin. 3) Polská menšina sdružená v PZKO každoročně pořádá ples. Soužití občanů české národnosti s národnostními menšinami v obci je dobré a všichni si vycházejí vzájemně vstříc.

Ropice – 1) Výbor působí v obci po celé volební období. Na svých jednáních řeší spolupráci polské menšiny a obce. 3) Spolupráce menšiny a obce je na dobré úrovní, obec finančně podporuje místní organizaci PZKO (má k dispozici bezúplatně místnost v budově obecního úřadu). 5) Dvojjazyčné názvy na začátku a konci obcí, jejichž územím prochází silnice 1. třídy, je nutno řešit centrálně. Úřad vlády – sekretariát Rady, který disponuje seznamem obcí v našem regionu s potřebným 10% počtem obyvatelstva polské národnosti by mohl projednat s ředitelstvím silnic a dálnic (do jejichž kompetence značení silnic spadá) umístění správných tabulí s dvojjazyčným označením (Pozn.: obec patrně naráží na vyhlášku č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, která se uskutečnila ve změně jejího znění č.507/200 Sb. a nebyla vyhovující).

Řeka – 1) Viz zpráva za rok 2007. 3) Kulturní akcí Majáles pořádal a hradil obecní úřad za spolupráce všech aktivních složek. Tato akce byla hodnocena velmi pozitivně i MO PZKO. Sdružení se podílela na tvorbě kulturního programu, domácí kuchyně a stánkového prodeje, výtěžek z akce putoval do pokladen sdružení na jejich činnost a organizační výdaje. 5) Obec pozitivně vnímá dotace na česko-polské nápisy v obci. Tyto budou realizovány po rekonstrukci obecního úřadu.

Smilovice – 1) Výbor je od roku 2006 zřízen. 3) Výbor úzce spolupracuje s MK PZKO, kde působí taneční a divadelní soubor. 5) Nejsou známé žádné záporné odezvy.

Stonava – 1) Výbor byl ustanoven již před rokem 2008. V současnosti je pětičlenný. Zabýval se kontrolou dvojjazyčných nápisů, úrovní společensko-kulturních akcí národnostní menšiny v obci. 3) Spolupráce Výboru a obce je již řadu let na dobré úrovni. Zejména je rozšířená kulturní činnost. Pěvecký sbor se schází pravidelně v Domě PZKO ve Stonavě. Jsou realizovány různé kulturní akce v polštině. Problémy v této oblasti se v uplynulém roce nevyskytly. 5) Výbor popř. zastupitelstvo v tomto období neřešily otázku provádění Charty. Problematika dvojjazyčných nápisů byl již v minulosti vyřešena, a to při označení budov, institucí, jak rovněž při stanovení informačního systému v obci.

Střítež u Českého Těšína – 1) Současný Výbor byl zřízen v roce 2006, po komunálních volbách, je tříčlenný. 3) Zastupitelstvo i Výbor spolupracuje s PZKO, který reprezentuje zájmy polské menšiny. 3a) Ples polských škol, společná kulturní akce v obci Jaworze (Polsko), pěvecká soutěž Rozvíjej se poupátko pro žáky českých i polských škol. 5) Zastupitelstvo schválilo požadavek Výboru na dvojjazyčné názvy v obci. Ten reagoval na žádost MK PZKO. Obec v roce 2008 na to čerpala prostředky ze státního rozpočtu. Názvy jsou již realizovány, zůstává vjezdová a výjezdová dopravní značka.

Těrlicko – 5) Atmosféra v obci ohledně národnostních menšin je dobrá. Jsou uznávána práva týkající se rozvoje vlastní kultury, přijímání a rozšiřováni informací v mateřském jazyce, sdružování v národnostních sdruženích, práva na vzdělání v polském jazyce a práva účastí na řešení věcí jich se týkajících. Většina názvů budov státních orgánů jsou i v jazyce menšiny. Problematika polských označení veřejných míst byla projednávána ve Výboru i v zastupitelstvu, návrh byl přijat a realizován.

Třanovice – 1) Výbor působí od listopadu 2006. V roce 2008 jeho členové pouze projednávali možnosti podání žádosti o zavedení dvojjazyčných vjezdových tabulí do obce, to však bylo po zvážení (a doporučení příslušného orgánu Moravskoslezského kraje) odsunuto na později. Dále byla ze strany členů Výboru nabídnuta pomoc obci ohledně překladu věstníku (jednalo se o oznámení o konání voleb do krajských zastupitelstev). Jeho předsedkyně spolupracovala s vedením místního sdružení PZKO a rovněž se účastnila schůzky vedení ZŠ s polským jazykem vyučovacím Jana Kubisza v Hnojníku s představiteli zastupitelstev okolních obcí a předsedy Výborů. Jiné problémy Výbor v roce 2008 neřešil. 3) V roce 2008 obec aktivně spolupracovala s místním sdružením PZKO (společná organizace některých kulturních a společenských akcí, vystoupení členů tanečního souboru na akcích obce), dále spolupracovala s vedením ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím Jana Kubisza v Hnojníku (vystoupení žáků a absolventů školy na akcích pořádaných obcí Třanovice, např. Setkání seniorů, Třanovické dožínky). 5) Dosud nebyly zaznamenány žádné problémy.

Třinec – 1) Viz zpráva za rok 2007. 2) Na období roku 2007-2009 byla zpracována novější verze komunitního plánu sociálních služeb města Třince. V tomto plánu nejsou řešeny záležitosti národnostních menšin. V roce 2008 zastupitelstvo města aktualizovalo a schválilo akční plány Strategického rozvoje města Třince a záležitosti národnostních menšin do něj byly zakomponovány. 3) V roce 2008 se v Třinci konala již popáté Přehlídka národnostních menšin, kde se jednotlivé národnostní menšiny zviditelňují a představují občanům kulturu jednotlivých komunit. Na akci se představují hudební skupiny, taneční soubory, jednotlivé národnostní menšiny představují i typická jídla a nápoje i výrobky. Soubory jsou z Třince a blízkého okolí. V rámci 5.ročníku Přehlídky národnostních menšin neobdrželo město žádnou podporu z dotačních programů pro aktivity příslušníků národnostních menšin žijících na území Moravskoslezského kraje, proto celá akce byla hrazena z rozpočtu města Třince. 5) Zavedení dvojjazyčných názvů obce, jejich částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků bylo projednáváno na několika zasedáních Výboru, ten však nepřijal platné usnesení.

Vendryně – 1) Úkoly jimiž se Výbor v roce 2008 zabýval: zavádění dvojjazyčných nápisů a označení na základě ustanovení Charty, aktualizace národnostní problematiky formou přednášek, setkání Výboru s občany a žáky škol, zlepšování vzájemného soužití polské menšiny s většinovou částí obyvatelstva obce tak, aby bylo bezkonfliktní, vycházelo ze vzájemného pochopení a porozumění, koordinace spolupráce mezi národnostně orientovanými spolky v obci (PZKO, Macierz Szkolna, Beskid Śląski), polské národnostní školství. 2) V obci není zapotřebí formulovat komunitní plán, jedinou menšinou jsou občané polské národnosti (35%), jejichž činnost vyplývá z dlouhodobých tradic. V plánu strategického rozvoje obce kapitola „Lidé a podmínky pro aktivní život“, je zakotvena řada úkolů na podporu komunikace mezi obcí a obyvateli jako např. podpora aktivitám spolků a klubů, organizování tradičních kulturních, sportovních a obecních akcí se zapojením klubů a spolků, zavedení systému grantové podpory. 3) Spolupráce obce i Výboru s organizacemi příslušníků národnostních menšin byla v roce 2008 na vysoké úrovni. Jeho členové (taktéž členy zastupitelstva obce a jednotlivých komisí obce) aktivně pracují nebo přímo působí ve spolcích (PZKO, Macierz Szkolna, Beskid Śląski), jsou nápomocní při organizaci akcí těchto spolků. Prostřednictvím členů Výboru je přímá návaznost na Hlavní výbor PZKO a Kongres Poláků. 3a) Mezi příklady dobré spolupráce lze vyjmenovat přístup vedení obce (starosta, místostarosta, členové Rady obce se pravidelně zúčastňuje většiny akcí pořádaných výše uvedenými organizacemi, jako jsou koncerty, jubilea, ochotnická divadelní představení, výstavy, školní akce), dále dodržování dvojjazyčnosti na akcích pořádaných obcí, ve Vendryňských novinách se pravidelně zveřejňují články v menšinovém jazyce, zastupitelstvo většinou hlasů přijalo a odhlasovalo předložený návrh Výboru na doplnění dvojjazyčných označení v obci, obec podporuje mnoho dalších aktivit spojených s činnosti národnostní menšiny, jsou to akce tradiční, organizované každoročně, byly zmiňovány již v předešlých zprávách.. 3b) Negativním jevem bylo poškozování polských nápisů a označení, především dopravních značek označení při vjezdu do obce a výjezdu z ní. 5) Implementace Charty je postupná, požadavky menšiny jsou přijatelné. Na akcích organizovaných obcí je vhodným způsobem respektováno a umožňováno užívání menšinových jazyků a kultur. Díky vstřícnosti, velkorysosti a pochopení obecní samosprávy národnostní menšina nepociťuje žádnou diskriminaci.

1. Byl v roce 2008 v působnosti statutárního města ustanoven výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně vyřizoval ?

2. Mělo statutární město v roce 2008 komunitní plán, jestli ano, odkdy, jsou záležitosti národnostních menšin do něj zakomponovány,v případě, že ano, jak?

3. Jaká byla v roce 2008 spolupráce statutárního města, popř. výboru pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních menšin ?

a. příklady dobré praxe v roce 2008:

b. problémy v roce 2008:

4. Jakým způsobem statutární město finančně podporovalo v roce 2008 organizace / aktivity národnostních menšin (prostřednictvím zvláštního dotačního titulu v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad hoc podporou jednotlivých akcí, popř. jinak) ? I v případě statutárních měst došlo ve srovnání s rokem 2007 k poklesu ve vykazovaných dotacích na aktivity organizací příslušníků národnostních menšin, dlouhodobě jde však o mírný narůst, zvláště vezmeme-li v úvahu přesnější oddělení projektů integrace příslušníků romské komunity a národnostně menšinových projektů. Přesto jde nejčastěji o aktivity romských a pro-romských sdružení, následují projekty multikulturní a projekty polské menšiny. Podrobné údaje uvádí příloha 12.

5. Jaké zkušenosti má obec s implementací Charty ?

Havířov – 3) Město podporovalo na svých akcích prezentace organizací sdružujících národnostní menšiny. Na Havířovských hornických slavnostech, Bambiriádě, celoměstských oceňováních osobností v různých oblastech pravidelně vystupují polské, romské a slovenské soubory. Zástupci menšin jsou zváni na pietní akce vztahující se k tragickým dnům obce Životice na konci druhé světové války. Město udržuje partnerský vztah s městem Jastrzębie z Polska. 5) Zastupitelstvo města se otázkou provádění Charty přímo nezabývalo. V jeho obvodě je ale plněn její čl. 8 – Vzdělávání. Fungují zde čtyři ZŠ s polským vyučovacím jazykem (s počtem dětí 176) a čtyři MŠ s polským vyučovacím jazykem (s počtem dětí 88). Rovněž jsou zřízeny dvě přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Karviná – 1) Viz Zpráva za rok 2007. 3) Viz Zpráva za rok 2007. 3a) V srpnu byl ukončen projekt Romcentrum – program Iniciativy společnosti EQUAL, který realizovalo občanské sdružení Sdružení Romů Severní Moravy, město bylo jedním z partnerů projektu. S ním také a s občanským sdružením LÁČHOLAV organizovalo město prostřednictvím sociálního pracovníka na romskou problematiku a terénních pracovníků města týdenní letní tábor pro dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a další kulturní, společenské a sportovní akce. Byly jimi např. fotbalový turnaj, poznávací výlety do Muzea romské kultury v Brně, koncentračního tábora Osvětim v Polsku, Westernového městečka v Boskovicích, bobové dráhy v Mostech u Jablunkova, ale také Den dětí a Mikulášskou besídku. Součástí spolupráce bylo i pořádání besed zaměřených na prevenci kriminality, právní poradenství, se sportovci, s odbornými lékaři, o zdravé výživě, preventivních prohlídkách a očkování, a to za vydatné pomoci zdravotně sociálního pomocníka z romské organizace DROM v Brně, který působí ve městě Karviná. Matriční úřad registruje a koná na požádání sňatkové obřady v polském jazyce, přestože toto není podchyceno v žádném právním předpise ani ve vnitřní normě Magistrátu města Karviné. 3b) Stěhování Romů ze Slovenska do zdejších lokalit, kteří mnohdy nemají zajištěné žádné ubytování, jsou bez finančních prostředků a nemohou si najít práci. 5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opakovaně vyhlásilo program na Podporu integrace romské komunity v roce 2008, do něhož se zapojila ZŠ Karviná-Nové Město a získala z tohoto dotační-ho titulu 171 000 Kč. Odbor školství a kultury magistrátu poskytl škole rovněž dotaci na projekt Začít spolu určenou na financování asistenta pedagoga ve výši 190 000 Kč. Z rozvojového programu uvedeného resortu na Podporu vzdělávání v jazyce národnostních menšin získala ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem/Szkoła Podstawowa i Przedszkole, Karviná Fryštát (ul. Olszaka 156) dotaci ve výši 100 000 Kč.

1. Byl v roce 2008 v působnosti kraje ustanoven výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně vyřizoval ?

2. Měl kraj v roce 2008 komunitní plán, jestli ano, odkdy, jsou záležitosti národnostních menšin do něj zakomponovány, v případě, že ano, jak ?

3. Jaká byla v roce 2008 spolupráce kraje, popř. výboru pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních menšin ?

a. příklady dobré praxe v roce 2008:

b. problémy v roce 2008:

4. Jakým způsobem kraj finančně podporoval v roce 2008 organizace / aktivity národnostních menšin (prostřednictvím zvláštního dotačního titulu v rozpočtu, v rámci jiných dotačních programů, ad hoc podporou jednotlivých akcí, popř. jinak) ? V krajích ve srovnání s rokem 2007 došlo k nárůstu finančních prostředků věnovaných na aktivity organizací příslušníků národnostních menšin, s výjimkou romské menšiny, zde jde ale o zpřesněný údaj dotací na národnostně menšinové účely. Výrazně narostly dotace projektům zaměřeným na multikulturu. Přehled projektů uvádí příloha 12.

5. Jaké zkušenosti má kraj s implementací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ?

Moravskoslezský kraj – 1) Viz Zpráva za rok 2007. 2) Uvádí stejnou situaci jako v roce 2007. 3) Spolupráce se týkala organizace a vyhodnocování dotačního programu kraje a účastí na akcích organizací příslušníků národnostních menšin. 3a) Kongres Poláků a Lyceum Řekyň jsou příkladnými organizacemi příslušníků národnostních menšin. 5) Závazky se týkají 31 obce. Finanční prostředky v roce 2008 byly využity na úhradu vynaložených finančních prostředků na zavedení dvojjazyčných názvů a výdaje obcí, v jejichž správním obvodě se zajišťuje tlumočení a překlady písemných žádostí podaných v polském jazyce do českého jazyka. Zástupci jednotlivých vybraných obcí obdrželi v červnu 2008 informaci, jak pro získání dotace postupovat (stejné sdělení bylo přístupné na www stránkách krajského úřadu a v regionálním tisku). Termín uzávěrky pro doručení žádostí byl stanoven na 31. července 2008. Po vyhodnocení žádostí Výborem bylo rozhodnuto poskytnout dotaci sedmi obcím (Bystřice, Český Těšín, Hnojník, Hrádek, Milíkov, Střítež a Těrlicko). Celková částka v roce 2008 byla 663 756,40 Kč (blíže viz. oddíl 2.1). Na krajském úřadě se dne 11. prosince 2008 konalo setkání zástupců národnostních menšin a Výborů (Karviná, Třinec, Havířov, Český Těšín, Jablunkov, Horní Suchá) a Výborem expertů Charty Rady Evropy. Jeho tématem byl monitorovací mechanismus k První periodické zprávě o plnění závazků z Charty vyplývajících.

Návrh novelizace zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů

Návrh

ZÁKON

ze dne ….. 2009,

kterým se mění zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů se mění takto:

Čl. 1 – Úst. § 29 odst. 2 se mění takto:

Na konec věty, za slovo „doporučí“, se vloží vedlejší věta „anebo pokud o to požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny, které působí alespoň 5 let na území obce“. Odkaz na poznámku pod čárou zní takto: „Ve smyslu Části první Hlavy II § 5 zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.“

Čl. 2 – Úst. § 117 odst. 3 se mění takto:

V první větě, za slova „výbor pro národnostní menšiny“ se vloží vedlejší věta „Pokud o to písemně požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny.“. Odkaz na poznámku pod čárou zní takto: „Ve smyslu Části první Hlavy II § 5 zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.“

Vedlejší věta v druhé větě odstavce za slovy „zástupci národnostních menšin“, tj. slova „pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona, vždy však“ se zrušují. Text pokračuje novou větou „Příslušníci národnostních menšin…“, přičemž slova „musí tvořit“ se nahrazují slovy „tvoří vždy“.

Nové znění návrhu:

§29 – (2) V obci obývané příslušníky národnostních menšin se název obce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10% občanů obce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117, odst.3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o po požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny, které působí alespoň 5 let na území obce.

§117 – (3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10% občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá občanské sdružení zastupující zájmy národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin. Příslušníci národnostních menšin tvoří vždy nejméně polovinu všech členů výboru.

Analogicky se upraví ustanovení § 78 odst.2 zákona č.129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších úprav, a § 78 odst.2 zákona č.131/2000 Sb. o hlavním městě Praze.

Obce, statutární města a kraje – přehled poskytnutých dotací na podporu organizací příslušníků národnostních menšin v r. 2008 K údajům za ty obce Moravskoslezského kraje, které uplatnily příspěvek na plnění z Charty, jsou připojeny údaje o částce, kterou v r.2008 za tímto účelem čerpaly. Jde o příjmovou položku, nikoliv o výdaj obce

Albrechtice – PZKO: divadelní program souboru Drops k výročí ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím (dotace 10 000 Kč), MŠ a ZŠ s polským jazykem vyuč.: projekt Sport a hrou proti drogám na publikaci k 180. výročí existence (dotace 27 700 Kč), obec poskytla škole příspěvek 565 200 Kč na provoz a dofinancovala mzdové pro-středky o 16 200 Kč

Bocanovice – MS PZKO: výměna oken v Domě PZKO (dotace 50 000 Kč)

Bystřice (výdaje vyplývající z Charty: 25 756,40 Kč) – PZKO: rockový festival Bystřický Zlot (dotace 30 000 Kč), ZŠ s polským jazykem vyuč.: koncert Majowy (dotace 30 000 Kč), Memoriál Jasia Konderli – lyžařské běžecké závody (dotace 3000 Kč), přebor žáků v plavání (dotace 13 000 Kč), taneční soubor Bystrzyca: činnost (dotace 22 000 Kč), Sdružení polské mládeže: Dny studentské kultury (dotace 8000 Kč)

Český Těšín (výdaje vyplývající z Charty: 543 188,40 Kč) – Sdružení polské mládeže: Independent.pl – setkání s polskou nezávislou kulturou (dotace 10 000 Kč), PZKO MS-Mistřovice: organizační zajištění tradičních kulturních akcí PZKO Mistřovice (dotace 8000 Kč), Zaolziańskie Towarzystwo Fotograficzne: fotografický plenér a dílny (dotace 20 000 Kč), Školní sportovní klub Olza: sportovní aktivity pro mládež (dotace 24 000 Kč), Kongres Poláků v ČR: galakoncert Takoví jsme 2008 (dotace 15 000 Kč), školní sportovní klub při Gymnáziu s polským jazykem vyuč.: aktivity školního sportovního klubu Gimpel (dotace 18 000 Kč), MS PZKO-centrum: slavnostní koncert u příležitosti 60 let dirigentské práce ing.A.Kalety (dotace 5000 Kč), vánoční koncert pěveckého souboru Harfa (dotace 3000 Kč), činnost klubu Propozycji (dotace 8000 Kč)

Dolní Lomná – PZKO: obnova budovy Domu PZKO (dotace ???)

Doubrava – PZKO: kulturní a společenská činnost (dotace 12 000 Kč)

Hnojník (výdaje vyplývající z Charty: 17 612,00 Kč) – PZKO: činnost MO (dotace 23 000 Kč)

Horní Suchá – MO PZKO: podpora kulturní a sportovní činnosti (dotace 95 000 Kč), rekonstrukce Domu PZKO, dokončení fasády a rekonstrukce sanitárního zařízení (dotace 148 690 Kč), Macierz Szkolna: podpora činnosti (dotace 9000 Kč), Macierz Przedszkola: podpora činnosti (dotace 7000 Kč), Harcerstwo Polskie w RC: podpora činnosti (dotace 7000 Kč)

Hrádek (výdaje vyplývající z Charty: 6835,40 Kč) – Obec podpořila PZKO v rámci dotačních programů a da hoc projektů.

Chotěbuz – MK PZKO: činnost sdružení (dotace 5000 Kč)

Jablunkov – MO PZKO Jablunkov: „Akademie zanikajících řemesel“, „Szikowne Gorolski Rynce“, vydání Zeszytu Ludoznawczego „Wołoskie Dziedzictwo Karpat“ , regionální síň A.Sikory, sbírkotvorná činnost (dotace 15 000 Kč), Mikroregion Gorolsko Swoboda, systém značení místních výrobků a katalog regionálních produktů (dotace 5000 Kč), Ognisko Górali Śląskich – Miyszani łowiec (dotace 5000 Kč), chór męski „Gorol“, koncertní činnost (dotace 7000 Kč), folklorní soubor Zaolzi, koncertní činnost, opravy nástrojů, krojů (dotace 7000 Kč), folklorní soubor Zaolzioczek, koncertní činnost, opravy nástrojů, krojů (dotace 9900 Kč), gorolsko muzyka Nowina, koncertní činnost, opravy nástrojů, krojů, CD (dotace 9900 Kč), Kristina Mruzková: dětská gorolská muzika Lipka, koncertní činnost, soutěže, přehlídky, opravy nástrojů, krojů (dotace 9900 Kč), dětský folklorní soubor Torka, koncertní činnost, soutěže, přehlídky (dotace 9900 Kč), Římskokatolická farnost Jablunkov: Polski Chór Mieszany przy Kościele pw. Bożego Ciała w Jablunkově, zájezdová činnost sboru (dotace 4000 Kč), ZŠ H.Sienkiwicze s polským jazykem vyuč.: vědomostní soutěž pro žáky O poklad Henryka Sienkiewcze (dotace 2000 Kč), slavnostní výstava uměleckých prací žáků u příležitosti 60. let (dotace 5000 Kč), celoroční projekt „Jsme rozdílní, a přece stejní“ integrace dětí bez rozdílu na národnost, školu, věk atp. (dotace 8000 Kč), MŠ – Przedszkole Jablunkov: kulturně-sportovní akce na Den dětí „Hledání pokladu“ (dotace 2500 Kč), DDM Jablunkov: taneční skupina Rytmik, zhotovení nových kostýmů (dotace 9900 Kč)

Komorní Lhotka – ZŠ s polským jazykem vyučovacím: Ocalmy od zapomnienia (dotace 3000 Kč)

Košařiska – Místní organizace PZKO: Miyszani łowiec (dotace 14 000 Kč)

Mosty u Jablunkova – pěvecký soubor Przełęcz, činnost (dotace 5400 Kč), slavnostní koncert u příležitosti 60.výročí založení PZKO (dotace 4700 Kč), vánoční koncert (dotace 3780 Kč), MO PZKO, činnost organizace (dotace 38 000 Kč), nájemné MS Šance (dotace 32 400 Kč), Macierz Szkolna, činnost organizace (dotace 6000 Kč), vánoční šachový turnaj (dotace 1000 Kč), ZŠ a MŠ s polským jazykem vyuč.: Zjazd Gwiaździsty 2008 (dotace 10 200 Kč), soubor Górole, činnost souboru (dotace 21 800 Kč), Místní knihovna, nákup polské literatury (dotace 10 010 Kč)

Milíkov (výdaje vyplývající z Charty: 38 746,30 Kč) – MO PZKO: divadelní představení (dotace 15 000 Kč)

Návsí – PZKO Návsí: gorolsko zabijaczka (dotace 10 000 Kč), 61.Gorolski Święto, wóz alegoryczny (dotace 5000 Kč), výstava „U nas w Nowsiu“ (dotace 15 000 Kč), Po naszich Beskidach (dotace 5000 Kč), PZKO Návsí-Jasení: Prázdniny pod Kozubovou (dotace 5000 Kč), divadelní představení ochotníků (dotace 10 000 Kč), pořízení gorolských krojů (dotace 5000 Kč), sportovní odpoledne rodin s dětmi (dotace 2000 Kč), PZKO Návsí-ženský pěvecký sbor Melodia: 1.ročník Letní sborové dílny v Lomnici (dotace 20 000 Kč), činnost souboru (dotace 30 000 Kč), Matice školská – Macierz Szkolna při polské ZŠ: zhotovení lidových krojů pro žáky (dotace 14 000 Kč), obec navíc zajišťuje pro děti polské menšiny výuku ve škole a předškolním zařízení. Dále spolufinancuje náklady místní knihovny na knižní fond polskojazyčné literatury.

Nýdek – PZKO: činnost (dotace 20 000 Kč)

Petrovice u Karviné – dvě místní organizace PZKO: činnost (dotace 20 000 Kč)

Stonava – obec finančně podporuje aktivity národnostní menšiny, hradí nájem sálu a místností, kde se konají zkoušky pěveckého sboru a zajišťuje nákup knih a časopisů v polském jazyce do knihovny.

Střítež (výdaje vyplývající z Charty: 13 477,00 Kč)

Těrlicko (výdaje vyplývající z Charty: 18 171,30 Kč)

Třanovice – PZKO: podpora zájmových aktivit (dotace 50 000 Kč)

Třinec – v roce 2008 byla rozdělena částka 4 500 000 Kč na podporu konkrétních aktivit, PZKO-Oldřichovice: taneční soubor Oldrzychowice (dotace 30 000 Kč), PZKO-Nebory: Dzień Oszeldy (dotace 5000 Kč), PZKO-Kanada: pěvecký soubor Zgoda (dotace 5 000 Kč), PZKO-Guty: 41.Dożynki Śląskie-Slezské dožinky (dotace 8000 Kč), PZKO-Dolní Lištná: XXXI.ročník Puchar lata, mezinárodní přebory (dotace 5000 Kč), přehlídka folklórních lidových kapel (dotace 4000 Kč), Skupina Matice školské při ZŠ s polským jazykem vyuč., Nádražní 10: květnová laťka – Poprzeczka Majowa (dotace 3000 Kč), Skupina Matice školské v Dolní Lištné: výročí 80.let budovy polské mateřské školy (dotace 3000 Kč) Skupina Matice školské v Neborach: výročí 100.let budovy polské školy (dotace 5000 Kč), Asociace Řeckých obcí v ČR, ŘO Třinec: kulturní akce k 60.výročí příchodu Řeků do ČR (dotace 10 000 Kč), sportovní aktivity Řecké obce (dotace 5000 Kč), Regionálná obec Slovákov v Třinci, dětský folklórní soubor Čučoriedky (dotace 5000 Kč), sportovní hry v rámci Euroregionu (dotace 5000 Kč), Sdružení polské mládeže v ČR: výtvarné dílny 2008 (dotace 1000 Kč), podpora jednotlivých akcí s česko-polsko-slovenskou tématikou z rozpočtu města (dotace celkem 185 000 Kč)

Vendryně – MS PZKO-Czytelnia: obnova Kulturního Domu, úprava vstupního prostoru a výměna vchodových dveří do objektu, nákup vybavení pro amatérský divadelní spolek (dotace 210 000 Kč), MS PZKO-Zaolzie: nákup inventáře, židle (dotace 70 000 Kč), Beskid Śląski, činnost spolku (dotace 5 000 Kč)

Havířov – Polský kulturně osvětový svaz v ČR, MS Havířov-Bludovice: taneční soubor „Blendowianie“ (dotace 100 000 Kč), Střední škola technických oborů, Havířov-Šumbark: program vzájemných kontaktu a spolupráce mezi SŠTO, Lidická 1a, Havířov-Šumbark a Zespołem Szkół Nr 6 v Jastrzębie Zdrój (dotace 19 000 Kč), Punko Natalia: mezinárodní klavírní kurzy, kursovné ZUŚ B.Martinů pro dceru Olgu Punko (dotace 10 000 Kč), SLEZSKÁ DIAKONIE, Český Těšín: klub Vikingů – klub pro děti (dotace 25 000 Kč), Řecká obec Havířov: oslavy státního svátku Řecké republiky (dotace 10000 Kč), Děti slunce, romský taneční soubor (dotace 25 000 Kč), Sdružení Romů a národnostních menšin v ČR (dotace 48 700 Kč)

Karviná (kráceno) – Dotace z Fondů statutárního města Karviné ve správě OŠK na zájmovou činnost národnostních menšin (rok 2008) – Místní skupina PZKO Karviná-Ráj: Máj nad Olší (dotace 50 000 Kč), Sdružení Romů Severní Moravy: Romský festival 2008 (dotace 70 000 Kč), pokrytí provozních výdajů Romského kulturního a společenského centra Karviná (dotace 340 000 Kč), Podpora národnostních menšin: Prolínání kultur, anebo známe se navzájem (dotace 210 000 Kč)

Dotace z Fondu volného času dětí statutárního města Karviné (rok 2008) – Sdružení Romů Severní Moravy: počítačový kroužek, breakdance, výtvarný kroužek, gastronomický kroužek, taneční kroužek, letní tábor (dotace celkem 15 000 Kč), Demokratická aliance Romů v ČR: Mikulášská nadílka. Den dětí, ZOO Ostrava (dotace celkem 6 000 Kč), Občanské sdružení LÁČHO LAV Karviná-Hranice: letní tábor dětí z rodin sociálně slabých, Boskovice-Ráj dětí, Mikulášská nadílka (dotace celkem 17 000 Kč), ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím / Szkoła Podstawowa i Przedszkole Karviná-Fryštát, Dr.Olszaka 156: redakční kroužek žáků 6-9 tříd, počítačový kroužek, florbalový kroužek, sportovní kroužek III-V, činnost souboru „Rytmika i tanec“, gry i zabawy z logiką (dotace celkem 18 000 Kč )

Dotace z Fondu primátora města Karviné (rok 2008) – Místní skupina PZKO Karviná-Nové Město: provozní náklady a údržba klubovny PZKO (dotace 10 000 Kč), Harcerstwo polskie w ČR: letní horolezecká výprava turistického oddílu Gorole-Sajany, Bajkal 2008 (dotace 50 000 Kč), Občanské sdružení LÁČHO LAV: Mezinárodní den Romů, přátelské fotbalové utkání týmů z Karviné, Orlové, Bohumína, Č.Těšína a Ostravy, Holocaust – návštěva koncentračního tábora Osvětim (dotace celkem 15 000 Kč), Česko-ruská společnost, Městská rada Karviná: Den plný zábavy a poznání města Karviné (dotace 10 000 Kč), Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne-Hudebně pěvecké sdružení: XVI Slezský trojok (dotace 30 000 Kč), Polské pěvecké sdružení: Jubileum souboru Przyjaźń – 50.výročí (dotace 30 000 Kč).

Dotace z Fondu kultury statutárního města Karviné (rok 2008) – Místní skupina PZKO Karviná-Fryštát: popularizace sborového zpěvu ženským souborem Kalina, mužským souborem Hejnał-Echo (dotace celkem 14 000 Kč), Místní skupina PZKO Karviná-Ráj: Anenská pouť, zájmová činnost pěveckého souboru Dźwięk (dotace celkem 12000 Kč), Místní skupina PZKO Karviná-Staré Město: kulturně společenské akce (dotace 10 000 Kč), Místní skupina PZKO Karviná-Darkov: lidová slavnost Wianki, Darkovský podzim-koncert (dotace 10 000 Kč), Obec Slovákov v Karviné: podpora činnosti, kulturní aktivity pro veřejnost (dotace 17 000 Kč), Pěvecko-hudební soubor „Przyjaźń“: popularizace sborového zpěvu a hudby na dobré umělecké úrovni (dotace 20 000 Kč), Sdružení přátel polské knihy: Výstava polské knihy 2008, Józef Ondrusz Slezské povídky-Godki śląskie (dotace celkem 16 000 Kč).

Akce na podporu národnostních menšin pořádané pod záštitou města v rámci činnosti příspěvkových organizací města – Regionální knihovna Karviná: (…), Městský dům kultury Karviná: (…).

Moravskoslezský kraj – V roce 2008 bylo do Programu podpory aktivit příslušníků národnostních menšin žijících na území kraje přihlášeno 32 projektů. Podpořeny byly následující projekty: Svaz Maďarů žijících v českých zemích: kulturně vzdělávací a výchovné aktivity (dotace 95 000 Kč), Sdružení slezsko-německých přátel Hlučínska v Hlučíně: Festival kultury německé menšiny (dotace 75 000 Kč), Kongres Poláků v České republice: Takoví jsme 2008 (dotace 85 000 Kč), Polský kulturně osvětový svaz v ČR: Spojujeme generace (dotace 100 000 Kč), Místní skupina PZKO Stonava:Dětský folklórní soubor Dziecka ze Stonavy (dotace 58 800 Kč), Občanské sdružení Vzájemné soužití: Dny romské kultury 2008 (dotace 95 000 Kč), Občanské sdružení Sdružení Romů Severní Moravy: aktivní využití volného času dětí a mládeže (dotace 100 000 Kč), Společenství Romů na Moravě o.p.s.: podpora celoroční činnosti komunitního centra Rýmařov (dotace 99 000 Kč), Asociace řeckých obcí v České republice: oslava 60. výročí příchodu Řeků do České republiky (dotace 100 000 Kč), Obce Slovákov v Karvinej: podpora činnosti (dotace 52 500 Kč), Regionální obec Slovákov v Kopřivnici, občanské sdružení: národopisné aktivity Slovákov na Novojičínsku a zajištění činnosti (dotace 50 000 Kč), Matice slezská, Místní odbor Dolní Lomná: XVI. Festival na pomezí (dotace 89 700 Kč). Dále mohou organizace zabývající se kulturní a uměleckou činností národnostních menšin hlásit do programu aktivit v oblasti kultury.

Reflexe národnostních menšin

Jaké jsou Vaše zkušenost s implementací Charty ?

Bulharská menšina – Autor neodpověděl.

Chorvatská – Zástupce neodpověděl.

Maďarská menšina – Tato otázka se v praxi maďarské menšiny netýká, o zkušenostech proto nelze mluvit.

Německá menšina – Německá menšina vzhledem k historickému dlouhodobému působení v ČR již několikráte upozorňovala na problematiku Charty v otázce výuky jazyka. Vzhledem k velkému rozptýlení občanů německé národnosti bohužel nesplňuje podmínku zavedení německého jazyka ve školách, ale velmi by uvítala, kdyby se v regionech, kde se více obyvatel hlásí k německé národnosti, rozšířila výuka němčiny na ZŠ (zástupkyně menšiny má na mysli němčinu jako menšinový jazyk, nikoliv jako cizí jazyk). Obě organizace byly v prosinci 2008 pozvány ke krátkému setkání se zástupci Rady Evropy, kde předaly zprávu o situaci německé menšiny.

Polská menšina (kráceno) – Viz výše. Dlouhotrvajícím problémem zůstává neochota některých obecních úřadů a absence dobré vůle při zavádění evropských standardů. Jedná se hlavně o zavádění dvojjazyčných nápisů. V některých obcích nebyly zavedeny, i když zástupci polské menšiny splnili všechna zákonná ustanovení. Největší mediální ohlas v této věci způsobily případy v Smilovicích a Hnojníku. Ve Smilovicích Poláci podali žádost o zavedení dvojjazyčných názvů, Výbor tuto žádost doporučil, avšak zastupitelé ji opakovaně zamítli. Starosta obce se následně v tisku vyjádřil, že v současné době není politické klima pro prosazení nároků polské menšiny (26%) ve věci jejich nároků na dvojjazyčné názvy, jak jsou definovány v Chartě. Podobné problémy se vyskytly v Hnojníku/Gnojniku. Tam sice zastupitelé dvojjazyčné názvy částečně zavedli – budova obecního úřadu, knihovny, avšak odmítli umístit je na výjezdových a vjezdových tabulích s odůvodněním, že takto označené tabule by mohly mást turisty a sugerovat, že se již nachází v Polsku. Podle monitoringu podobný postup pro zavádění dvojjazyčných nápisů zvolilo několik dalších obcí (Milíkov/Milików, Komorní Lhotka/Ligotka Kameralna). V těchto případech Poláci zažádali, avšak Výbor pod nátlakem zastupitelstva či starosty žádost odmítl podpořit nebo podpořil jen částečně. Tyto kauzy jsou sledovány nejenom v místních, ale i zahraničních médiích, místní Poláci v nich postup některých úřadů hodnotí jako „pokus o národnostní útlak“. Tradičně nejhorší situace byla v Třinci, kde v průběhu roku 2008 polská menšina podnikla několik pokusů o zavedení dvoj-jazyčných nápisů (…). Na protest proti věčným obstrukcím v této věci rezignoval z funkce člena Rady Města Třince senátor ČR Igor Petrov, který celý rok prosazoval zavedení dvojjazyčných nápisů ve městě. V těchto problematických případech polská menšina nenalézá oporu ve státních úřadech (…). Stává se, že zástupci místní samo-správy využívají příslušníky národnostních menšin, hlavně Slováky a Řeky, k maření polských iniciativ ve Výborech (…). Velké problémy tkví v slabé informovanosti většinového obyvatelstva jak o Chartě, tak vůbec o historii a dějinách menšinového společenství. Na českých ZŠ by se měla vyučovat historie daných menšin (…). Pokračovat v informační kampani na téma implementace evropských standardů formou tiskových zpráv v médiích, zavedením internetového diskusního fóra na internetových stránkách Úřadu vlády, rozšířit informační kampaň na české ZŠ a SŠ.

Romská menšina – neuvedeno

Rusínská menšina – Zástupkyně neodpověděla.

Ruská menšina – Má pozitivní dojem z implementace Charty a věcí, jichž se týká v každodenním životě.

Řecká menšina – Charta se ve své podstatě nedotýká řecké menšiny na území České republiky, proto o zkušenostech s její implementací nelze hovořit.

Slovenská menšina – Velmi dobré ze strany institucí. V prostředí slovenské menšiny se však setkáváme s malým zájmem, který přetrvává jen u starší generace.

Srbská menšina – To je problematika, které se chce menšina v tomto roce zabývat v mnohem větší míře.

Ukrajinská menšina – Z různých důvodů je zkušenost minimální. Ukrajinský jazyk však má na území ČR bezproblémové možnosti realizace – vyučování v rodném jazyce, školy, zájmové kroužky, spolková činnost, atd.

Evropská unie o výjimce pro Českou republiku

Evropská unie na svém summitu dne 29.10.tr. v Bruselu schválila pro Českou republiku výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. Tu požadoval český prezident Václav Klaus, aniž by uvedl detaily o jejím obsahu. Václav Klaus dlouhodobě působí proti evropské integraci a tentokrát použil argument o možnosti prolomení Benešových dekretů. Přijatá výjimka se však Dekretů nijak netýká. Výjimka zpracována Švédskem, které předsedá Evropské unií, má 2 odstavce – první zachycuje obsah výjimky, druhý uvádí, že Lisabonská smlouva začne platit do konce roku. Václav Klaus v Evropské unií neprosadil svůj původní požadavek klauzule, zaručující nezvratnost Benešových dekretů.

Listina základních práv má pro všechny státy stejnou právní sílu jako smlouva samotná a jednotlivé země v jejím výkladu budou podléhat soudnímu dvoru Evropské unie. Pro Velkou Británií (obavy z přijetí společné měny), Polska (obavy, že ji Unie bude nutit umožnit sňatky homosexuálních párů) a Českou republiku díky výjimce platit nebude.

W skrócie / Krátce

Unia Europejska nt. wyjątku dla Republiki Czeskiej – Unia Europejska podczas szczytu w dniu 29.10.br. w Brukseli zaakceptowała wyjątek z Karty Praw Podstawowych UE dla Republiki Czeskiej. Tego domagał się czeski prezydent Vaclav Klaus nie przedstawiając szczegółów. Václav Klaus długookresowo działa przeciw podstawowemu dokumentowi UE – Traktatowi Lizbońskiemu tym razem argumentując możliwością przełamania obowiązywania Dekretów Benesza. Jednak przyjęty wyjątek z Dekretami Benesza nie ma związku. Wyjątek opracowany przez Szwecję, która przewodniczy UE , ma dwa ustępy – pierwszy przedstawia treść wyjątku, drugi mówi, że Traktat Lizboński zaczyna obowiązywać do końca roku. Vaclav Klaus nie przeforsował w UE swego pierwotnego postulatu klauzuli, gwaratnującej nieodwracalność Dekretów Benesza.. Karta Praw Podstawowych obowiązuje prawnie razem z Traktatem we wszystkich państwach UE a dla poszczególnych krajów podlega interpretacji sądownictwa UE. Dla Wielkiej Brytanii (obawy z przyjęcia wspólnej waluty), Polski (obawa, że Unia będzie domagać się, aby umożliwiono śluby homoseksualistom) i Republiki Czeskiej obowiązywać dzięki wyjątkowi nie będzie. Na zdjęciu: czeski premier Jan Fiszer wita się w Brukseli z węgierskim kolegą Gordonem Bajnai.

Az Európai Unió döntött kivétel megadásáról a Cseh Köztársaság részére – Az Európai Unió folyó év október 29-i csúcstalálkozóján Brüsszelben kivételt adott a Cseh Köztársaságnak az Európai Unió Alapjogok Kartájából. Azt Václav Klaus cseh köztársasági elnök követelte anélkül, hogy részletezte volna annak tartalmát. Václav Klaus hosszú ideje fejt ki tevékenységet az Európai Unió alapdokumentuma – a Lisszaboni Szerződés ellen, ez esetben a Beneš-dekrétumok megtörésének lehetőségét használta argumentumként. Azonban a kivétel a dekrétumokat egyáltalán nem érinti. A kivétel, melyet Svédország, az Európai Unió jelenlegi elnöke dolgozott ki, 2 bekezdésből áll – az első a kivétel tartalmát taglalja, a második azt állapítja meg, hogy a Lisszaboni Szerződés az év végéig lép hatályba. Václav Klaus az Európai Unióban nem érte el eredeti követelését egy klauzula elfogadására, mely a Beneš-dekrétumok sérthetetlenségét biztosította volna. Az Alapjogok Kartájának egyforma jogi ereje van minden állam részére, olyan, mint maga a Szerződés, és az egyes országok annak magyarázatában az Európai Unió törvénybírósága alá vannak rendelve. A kivételnek köszönhetően nem lesz érvényes Nagy-Brittanniára (a közös pénznem bevezetésétől való félelem miatt), Lengyelországra (annak félelme miatt, hogy az Unió erőszakolni fogja a homoszexuális párok házasságának elősegítését) és a Cseh Köztársaságra. A képen: Jan Fischer cseh miniszterelnök köszönti magyar partnerét, Bajnai Gordont.

Evropská unie o výjimce pro Českou republiku – Evropská unie na svém summitu dne 29.10. t.r. v Bruselu schválila pro Českou republiku výjimku z Listiny základních práv Evropské unie. To požadoval český prezident Václav Klaus, aniž by uvedl detaily o jejím obsahu. Václav Klaus dlouhodobě působí

proti základnímu dokumentu Evropské unie – Lisabonské smlouvě a tentokrát použil argument o možnosti prolomení Benešových dekretů. Přijatá výjimka se však Dekretů nijak netýká. Výjimka zpracována Švédskem, které předsedá Evropské unii, má 2 odstavce – první zachycuje obsah výjimky, druhý uvádí, že Lisabonská smlouva začne platit do konce roku. Václav Klaus v Evropské unii neprosadil svůj původní požadavek klauzule, zaručující nezvratnost Benešových dekretů. Listina základních práv má pro všechny státy stejnou právní sílu jako smlouva samotná a jednotlivé země v jejím výkladu budou podléhat soudnímu dvoru Evropské unie. Pro Velkou Británii (obavy z přijetí společné měny), Polska (obavy, že ho Unie bude nutit umožnit sňatky homosexuálních párů) a Českou republiku díky výjimce platit nebude. Na snímku: český premiér Jan Fischer se zdraví v Bruselu se svým maďarským protějškem Gordonem Bajnaim.

Spotkanie z przewodniczącym Wspólnoty-Coexistentii – W piątek 2.10.br. w siedzibie Zarządu Głównego PZKO w Czeskim Cieszynie odbyło się spotkanie członków prezydium zarządu Polskiej Sekcji Narodowej Wspólnoty-Coexistentii z przewodniczącym ruchu Sándorem Pálffy. W spotkaniu wziął udział sekretarz Rady Wykonawczej Ferenc Monus. Omówiono sprawy organizacyjne związane z przygotowaniem zebrania Rady Republikowej. Przewodniczący sekcji polskiej Stanisław Gawlik poinformował przewodniczącego ruchu o harmonogramie i charakterze przyszłorocznych obchodów 20-lecia Wspólnoty-Coexistentii, ruchu politycznego mniejszości narodowych w Republice Czeskiej. / Setkání s předsedou Coexistentia-Soužití – V  pátek 2.10 tr. v sídle Hlavního výboru PZKO v Českém Těšíně se konalo setkání předsednictva výboru Polské národní sekce Coexistentia-Soužití s předsedou hnutí Alexanderm Palffym. Setkání se účastnil tajemník Výkonné rady František Monuš. Byly projednány organizační záležitosti spojené s přípravou schůze Republikové rady. Předseda polské sekce Stanislav Gawlik informoval předsedu hnutí o harmonogramu a formě oslav konaných v příštím roce u příležitosti 20.výročí vzniku Coexistentie-Spoužití, politického hnutí národních menšin v České republice.

Obradowała Koexistencia o.p.s. – W Chuchelnej koło Opawy odbyło się w środę 7.10.br. doroczne zebranie Zgromadzenia Ogólnego organizacji pożytku publicznego Koexistencia o.p.s. Za omawiany okres Koexistencia o.p.s. wydała 10 numerów gazety członków ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, kilka monotematycznych publikacji dotyczących mniejszości narodowych: polskiej i węgierskiej oraz zorganizowała międzynarodową konferencję pt. „Historia i współczesność węgierskiej i polskiej mniejszości narodowych w Republice Czeskiej“. Aktualnie przygotowywana jest broszura z referatami ze wspomnianej konferencji. Uchwalono, że Koexistencia o.p.s. włączy się do obchodów 20-lecia ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia na początku 2010 roku i zacieśni współpracę z stowarzyszeniami obywatelskim mniejszości narodowych. Koexistencia o.p.s. działa w następującym składzie personalnym: zarząd – Wiesław Sikora (przewodniczący), Ferenc Monus, Tadeusz Toman, rada nadzorcza – Stanisław Gawlik (przewodniczący), Lászlo Attila Kocsis, Władysław Niedoba. / Jednala Koexistencia o.p.s. – V Chuchelné u Opavy se konala ve středu 7.10.tr. výroční schůze Valného shromáždění obecně prospěšné společnosti Koexistencia o.p.s. V projednávaném období Koexistencia o.p.s. vydala 10 čísel novin členů politického hnutí Coexistentia-Soužití „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, několik monotematických publikací týkajících se národních menšin a uspořádala mezinárodní seminář nt. „Minulost a současnost maďarské a polské národní menšiny v České republice“. Aktuálně je připravována brožura s referáty přednesenými na uvedeném semináři. Koexistencia o.p.s. se usnesla, že se zapojí do oslav 20. výročí politického hnutí Coexistentia-Soužití na začátku 2010 roku a upevní spolupráci s občanskými sdruženími národních menšin. Koexistencia o.p.s. působí v následujícím personálním složení: správní rada – Wiesław Sikora (předseda), František Monuš, Tadeusz Toman, dozorčí rada – Stanisław Gawlik (předseda), Lászlo Attila Kocsis, Vladislav Niedoba.

Zebranie Polskiej Sekcji Narodowej – W czwartek 15.10.br. odbyło się w Czeskim Cieszynie zebranie zarządu Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia. Obrady prowadził przewodniczący sekcji Stanisław Gawlik. Przyjęto następującą uchwałę: zarząd sekcji przyjmuje do wiadomości sprawozdanie z działalności, informację o korespondencji, informację o rozmowach z SNK ED nt. udziału w wyborach parlamentarnych, informację o planie organizacji obchodów 20-rocznicy Wspólnoty-Coexistentii i informację o obradach organizacji pożytku publicznego Koexistencia o.p.s. Zarząd sekcji zobowiązał poszczególnych członków spełnić następujące zadania: wysłać radnym w gminach list z żądaniem o włączenie się do obchodów 20-lecia ruchu, przygotować w formie tabeli warianty udziału ruchu w wyborach komunalnych w 2010 roku, wysłać listy w sprawie „petycji“ wprost do Parlamentu Europejskiego oraz przygotować stanowisko w sprawie prowadzenia dokumentacji przez organy centralne ruchu. Omawiano też temat nazwy ruchu. / Schůze Polské národní sekce – Ve čtvrtek 15.10.tr. se konala v Českém Těšíně schůze výboru Polské národní sekce politického hnutí Coexistentia-Soužití. Jednání řídil předseda sekce Stanislav Gawlik. Bylo přijato následující usnesení: výbor sekce bere na vědomí zprávu z činnosti, informaci o korespondenci, informaci o jednání s SNK ED nt. účastí v parlamentních volbách, informaci o plánu pořádání oslav 20.výročí vzniku Coexistentie-Soužití a informaci o jednání obecně prospěšné společnosti Koexistencia o.p.s. Výbor sekce uložil jednotlivým členům následující úkoly: zaslat zastupitelům v obcích dopis se žádostí o zapojení se do oslav 20. výročí hnutí, připravit ve formě tabulky varianty účastí hnutí v komunálních volbách v 2010 roce, zaslat dopis v záležitosti „petice“ přímo Evropskému parlamentu a připravit stanovisko k vedení dokumentace ústředními orgány hnutí. Bylo projednáváno také téma názvu hnutí.

Listy do ministrów – Wspólnota-Coexistentia przesłała 20.10.br. listy ministrowi spraw wewnętrznych Martinowi Pecinie, ministrowi transportu Gustávowi Slámečce, minister szkolnictwa Miroslavie Kopicowej list w sprawie dotrzymywania zasad konwencji europejskich ratyfikowanych przez Republikę Czeską. „Zwracamy się z żądaniem o pomoc w sprawie zapobiegania nieuzasadnionemu wzmaganiu ksenofobii i nietolerancji w dziedzinie stosunków międzyludzkich w gminach, które mają prawo do dwujęzycznych napisów… Monitorujemy narastanie agresji określonej grupy społeczeństwa większościowego, które przejawia się niewybrednymi atakami na stronach www, ale też narastanie werbalnych ataków w kontaktach między obywatelami. Pomimo, że utrzymuje się, że są to działania marginesowe, naszym zdaniem można obserwować tendencje wzrastające.“ Wspólnota-Coexistentia proponuje przeszkolić wszystkich urzędników 31 gmin, których dotyczy dwujęzyczność, umieścić stosowną informację na przystankach transportu publicznego oraz wystosować okólnik do szkół dla nauczycieli, uczniów a za ich pośrednictwem do rodziców i wytłumaczyć szczegółowo zobowiązania Republiki Czeskiej, które wynikają po ratyfikacji Umowy Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszościowych wobec polskiej mniejszości narodowej. List podpisali przewodniczący Sándor Pálffy i pierwszy wiceprzewodniczący Władysław Niedoba. / Dopisy ministrům – Coexistentia-Soužití zaslala 20.10.tr. dopisy ministrům vnitra Martinu Pecinovi, ministru dopravy Gustávu Slámečkovi a ministryní školství Miroslavě Kopicové dopis ve věci dodržování zásad evropských úmluv ratifikovaných Českou republikou. „Obracíme se na Vás s žádostí o pomoc ve věci předcházení zbytečnému zvyšování xenofobie a nesnášenlivosti v oblasti mezilidských vztahů v obcích, které mají nárok na zřizování dvojjazyčných nápisů… Monitorujeme zvyšování agresivity určité skupiny většinového obyvatelstva, která se projevuje nevybíravými útoky na webových stránkách, ale také ve stále se stupňující míře verbálními útoky v kontaktech mezi občany. I když se tvrdí, že jsou to okrajové záležitosti, nám se to jeví jako tendence se zvýšenou četností.“ Coexistentia-Soužití navrhuje proškolení všech úředníků 31 obcí, jichž se dvojjazyčnost týká, umístění příslušné informace na zastávkách veřejné dopravy a zaslání oběžníků do škol pro učitelé, žáky a jejich prostřednictvím pro rodiče a podrobně vysvětlit závazky České republiky, které vyplývají z ratifikace Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků vůči polské národní menšině.

Dwujęzyczność w rozkładach jazdy – Przewodniczący Wspólnoty-Coexistentii Sándor Pálffy przesłał 29.10.br. list przewoźnikom autobusowym w regionie Śląska Cieszyńskiego z żądaniem dwujęzycznego oznakowania przystanków w 31 gminach na Zaolziu. „Dwujęzyczne nazewnictwo należy stosować również w rozkładach jazdy“ – podkreślił. / Dvojjazyčnost v jízdních řádech – Předseda Coexistentie-Soužití Alexander Pálffy zaslal 29.10.tr. dopis autobusovým dopravcům v regionu Těšínského Slezska se žádostí na dvojjazyčné označení zastávek v 31 obcích na Zaolzí. „Dvojjazyčné názvy je nutno uvádět rovněž v jízdním řádu“ – zdůraznil.

W sprawie „petycji“ do Parlamentu Europejskiego – Przewodniczący sekcji polskiej Wspólnoty-Coexistentii Stanisław Gawlik zredagował stanowisko w sprawie reakcji państwa czeskiego na tekst petycji przekazanej w ub.roku ze wsparciem Wspólnoty-Coexistentii do Parlamentu Europejskiego. Tłumaczenie, że nie istnieją dowody o domniemanych praktykach asymilacyjnych i twierdzenie, że przedkładanie nieprecyzyjnych i niewiarygodnych danych statystycznych jest podstawą do oczerniania autora petycji Józefa Stańka i jej sygnatariuszy o pomówienie Republiki Czeskiej, wydają się niewiarygodne. Dokumenty o tym, że bezwzględna asymilacja w rzeczywistości była, są ogólnie dostępne. / Ve věci „petice“ do Evropského parlamentu – Předseda polské sekce Coexistentie-Soužití Stanislav Gawlik připravil vyjádření ve věci reakce českého státu na text petice předané v minulém roce s podporou Coexistentie-Soužití Evropskému parlamentu. Vysvětlování, že neexistují důkazy o údajných asimilačních praktikách a tvrzení, že předkládání neprecizních a nevěrohodných statistických údajů, je podkladem k osočování autora petice Józefa Staňka a jejich signatářů o pomluvu České republiky, se zdá být neuvěřitelné. Doklady o tom, že násilná asimilace ve skutečnosti byla, jsou veřejně dostupné.

Zmarł Jan Pyszko

W dniu 17.10.br. zmarł w Szwajcarii Jan Pyszko, lekarz, społecznik, wielki patriota. Urodził się 14.4.1930 w Oldrzychowicach. Ukończył Gimnazjum Polskie w Czeskim Cieszynie oraz studia medyczne na Uniwersytecie Palackiego w Ołomuńcu i Uniwersytecie Bazylejskim w Szwajcarii, uzyskując specjalizację w chirurgii I i II stopnia oraz doktorat i habilitację. W Ołomuńcu wybudował laboratorium chirurgii eksperymentalnej W Szwajcarii, gdzie mieszkał od 1969 roku, założył prywatną klinikę. Był autorem 25 publikacji naukowych z zakresu medycyny.

Jan Pyszko był założycielem i działaczem wielu organizacji społecznych, między innymi polsko-polonijnej partii politycznej Organizacja Narodu Polskiego – Liga Polska (z ramienia której kandydował w 2005 roku na prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej), Związku Organizacji Polskich w Szwajcarii, Europejskiej Unii Wspólnot Polonijnych, Fundacji Słowa Polskiego dla Zaolzia. Był fundatorem odnowy pomników i tablic pamiątkowych – polskich żołnierzy zamordowanych w Stonawie w wojnie czesko-polskiej w 1919 roku, tablicy pamiątkowej Józefa Piłsudskiego w Jabłonkowie, pomnika Ślązaczki na placu zamkowym w Cieszynie, tablicy upamiętniającej 100-lecie polskiej szkoły w Oldrzychowicach. Ścisłe kontakty utrzymywał w Macierzą Szkolną i jej prezesem Janem Brannym. Wspierał projekt Unii Europejskiej na wybudowanie ośrodka na Bagińcu.

Ekumeniczne nabożeństwo żałobne zorganizowane przez Towarzystwo Ewangelickie w Czeskim Cieszynie, Macierz Szkolną w RC, Polski Związek Kulturalno-Oświatowy i Polską Sekcję Narodową Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota odbyło się 30.10.br w kościele ewangelickim w Czeskim Cieszynie na Niwach.

Dne 17.10.tr. zemřel ve Švýcarsku Jan Pyszko, lékař, veřejný činitel, velký vlastenec. Narodil se v Oldřichovicích 14.4.1930. Vystudoval Polské gymnázium v Českém Těšíně a lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Bazylejské univerzity ve Švýcarsku, kde získal specializaci I a II stupně v oboru chirurgie, doktorát a habilitaci. V Olomouci zřídil laboratoř experimentální chirurgie. Ve Švýcarsku, kde bydlel od roku 1969, založil soukromou kliniku. Je autorem 25 vědeckých prací z oboru lékařství. Jan Pyszko byl zakladatelem a funkcionářem mnoha společenských organizací, mj. polsko-polonijní politické strany Organizacja Narodu Polskiego – Liga Polska (za kterou kandidoval v 2005 roce na prezidenta Polské republiky), Svazu polských organizací ve Švýcarsku, Evropské unie Wspólnot Polonijnych, Nadace Słowa Polskiego dla Zaolzia. Spolufinancoval obnovení pomníků a památné desky – polských vojáků zavražděných ve Stonavě v česko-polské vojně v 1919 roce, Józefa Piłsudského v Jablunkově, Slezačky v Těšíně a desku ke 100. výročí polské školy v Oldřichovicích. Těsné kontakty udržoval z Matici školskou a jejím předsedou Janem Brannym. Podporoval projekt Evropské unie na výstavku střediska na Bagińcu. Ekumenická smuteční bohoslužba pořádána Evangelickým sdružením v Českém Těšíně, Matici školskou v ČR, Polským svazem kulturně-osvětovým a Polskou národní sekcí Politického hnutí Coexistentia-Soužití se konala dne 30.10.tr. v evangelickém kostele v Českém Těšíně na Nivách.

Wspomnienie działacza Wspólnoty-Coexistentii

W dniu 10.11.2009 minęła dziesiąta rocznica tragicznej śmierci Edwina Macury, działacza sekcji polskiej Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia i wielu innych polskich organizacji w Republice Czeskiej, m.in. Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego, Macierzy Szkolnej, Spółdzielni Dom Polski, Stowarzyszenia Elektryków Polskich.... Był dyrektorem Biura Zarządu Głównego PZKO i przez jedną kadencję członkiem Rady Polaków. Sprawy Polski i Polaków były dla Niego najważniejsze.

Dne 10.11.2009 uplynulo deset let od tragické smrti Edwina Macury, funkcionáře polské sekce Politického hnutí Coexistentia-Soužití a mnoha dalších polských spolků v České republice, mj. Polského svazu kulturně-osvětového, Matice školské, Družstva Polský dům, Sdružení polských elektrotechniků.... Byl ředitelem Kanceláře Hlavního výboru PZKO a jedno volební období členem Rady Poláků. Záležitosti Polska a Poláků byly pro Něho nejdůležitější.

Jubileusz 80 rocznicy urodzin, który pozostać miał w ukryciu ?

Człowiek spotyka się z człowiekiem. Rozmawia, dyskutuje – nawet zawzięcie, bo sprawy zaszły za daleko. I nie można obojętnie przechodzić koło nich, a nie zauważać że czas biegnie. Że to dwadzieścia lat minęło jak los ich zetknął. I nie pomyśli, że jego adwersarz w dyskusji, ale wspólnik w działaniu w tym roku obchodził okrągły życiowy jubileusz, dla mężczyzny wiek chlubny, kiedyś określany jako podeszły, dziś nazywany wiekiem mądrości życiowej.

Bo jak tu przymierzać życie człowieka latami. Dla każdego innego ten okres kojarzy się ze zasłużonym nic nie robieniem, czy też sentymentalnymi wspomnienia-mi za przeszłością, ale dla Naszego Jubilata to okres, kiedy w życiu trzeba jeszcze wiele zdziałać I nie czas na rozczulaniu się nad jakimś tam 80 Jubileuszem urodzin. Aby temu było mało to nawet nie pomyśli, że w tym kraju zaolziańskim panuje taki zwyczaj – bo wielu rówieśników już nie pozostało, a ci młodsi nie muszą pamiętać – że się zaprosi co znamienitszych towarzyszy broni na symboliczną lampkę, by powspominać stare dobre czasy albo wypomnieć tym młodszym, żeby zakasali rękawy i brali sobie przykład. I jak tu potem pielęgnować tradycję, kiedy Ci Zasłużeni, bo już sobie na to zasłużyli, nie chcą te tradycje kontynuować.

Tak więc Drogi Solenizancie, chociaż z opóźnieniem, ale przecież z serca składamy najserdeczniejsze życzenia pomyślności, zdrowia i nieustającej werwy w działaniu.

A o kim mowa?

No przecież o Dr inż. Józefie Stańku, zadziornym, nieustępliwym i skutecznym w działaniu człowieku, Patriocie Polskim, któremu Zaolzie nigdy nie zostanie obojętne, a sprawy ludzi tu żyjących priorytetowe.

Vivat !!! Sto lat !!!

Jubileum 80. výročí narozenin, které mělo být ukryto

Člověk se setkává s člověkem. Mluví, diskutuje, dokonce tvrdošíjně, protože věci se pohnuly moc daleko. A nelze lhostejně přecházet vedle nich, a nepozorovat, že čas běží. Že už uplynulo dvacet let co je osud spojil. A nikdo se nezamyslel, že jeho odpůrce v diskusi, ale společník v činnosti v letošním roce slavil kulaté životní výročí, pro muže věk chlubný, kdysi charakterizován jako pokročilý, dnes nazýván věkem životní moudrosti.

Neboť jak tu srovnávat život člověka se stářím.Pro každého jiného toto období je spojeno se zasloužilým nicneděláním, nebo také sentimentálním vzpomínáním minulosti, ale pro našeho Oslavence je to období, kdy v životě je nutno ještě něco mnoho dosáhnout. A není čas na vzrušování se nad nějakým 80. výročím narozenin. Aby toho bylo málo, dokonce si ani neuvědomí, že v této zaolzanské zemi je takový zvyk - protože mnoho vrstevníků již nezůstalo, a ti mladší nemusí pamatovat - že se pozve co nejvýznamnější spolubojovníky na symbolickou skleničku, aby si připomenout staré dobré časy nebo vyčíst těm mladším, aby vyhrnuli rukávy a brali si příklad. A jako tu potom pečovat o tradice, když ti Zasloužilí, protože už si na to zasloužili, nechtějí v těchto tradicích pokračovat.

A proto Drahý Oslavenče, i když se zpožděním, ale přece ze srdce ti přejeme vše nejlepší, zdraví a neustálý zápal do práce.

A kom je řeč? No přece o Dr inż Józefu Strańkovi, svárlivém, neústupném a úspěšném v činnosti člověku, Polském Vlastenci, kterému Zaolzí nikdy nebude lhostejné, a věci lidí zde žijících budou prioritou.

Vivat !!! Sto let !!!

Jubileusz Polonii KARWINA

W bieżącym roku obchodzi jubileusz 90-lecia zasłużony dla polskiej mniejszości narodowej na Zaolziu Polski Klub Sportowy „Polonia“ Karwina. W grudniu br. w Bibliotece Regionalnej w Karwinie zainstalowana będzie wystawa dokumentująca jego działalność w okresie 1919-1952.

Az idén ünnepli fennállásának 90. évfordulóját a „Polonia” Lengyel Sportklub Karvinában, melynek nagy érdemei vannak az Olzán-túli lengyel nemzeti kisebbség ügye terén. Ez év decemberében lesz Karviná Regionális Könyvtárában egy kiállítás, mely dokumentálni fogja e szervezet 1919-1952 között kifejtett tevékenységét.

V letošním roce slaví 90. výročí vzniku zasloužilý pro polskou národní menšinu na Zaolzí Polský sportovní klub „Polonia” Karviná. V prosinci tr. v Regionální knihovně v Karviné bude instalována výstava dokumentující jeho činnost v období 1919-1952.