xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

22 – 4/2008 (21.6.2008)

www.coexistentia.cz

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Przed 140 laty urodził się Wacław Olszak – burmistrz Karwiny. Uroczystość wspomnieniowa odbyła się 6.6. br. przy grobie MUDr Wacława Olszaka w Karwinie

140 évvel ezelött születtét MUDr. Olszak Waclaw – Karviná polgármestere. A megemlékezési ünnepség folyó év VI. 6-án lesz Olszak sírjánál Karvinában.

Před 140 léty se narodil Waclaw Olszak – starosta Karviné. Vzpomínková slavnost se konala 6.6. tr. u hrobu MUDr. Waclawa Olszaka v Karviné.

 

Uroczystości wspomnieniowe dla uczczenia 140. rocznicy urodzin

MUDr Wacława Olszaka – burmistrza Karwiny

Vzpomínkové slavnosti na počest 140. výročí narození

MUDr. Wacława Olszaka – starosty Karviné.

 

W sobotę 6.6. br. zorganizowano w Karwinie obchody 140. rocznicy urodzin Wacława Olszaka – karwińskiego lekarza i burmistrza w latach 1929-1936. Ich organizatorem był samorząd miasta Karwiny z wiceprezydentem Daliborem Zavadskim na czele oraz Polskie Towarzystwo Medyczne w RC z prezesem Janem Kaczmarczykiem. W obchodach wzięła udział delegacja Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia i inne stowarzyszenia obywatelskie polskiej mniejszości narodowej w RC (Kongres Polaków, PZKO), delegacje zakładów przemysłowych, osoby prywatne. Przybył konsul generalny Rzeczypospolitej Polskiej w RC, Jerzy Kronhold.

     W godzinach przedpołudniowych złożono kwiaty na mogile małżonków MUDr. Wacława i Marii Olszaków oraz ich syna Antoniego na cmentarzu katolickim w Karwinie – Kopalniach. Wartę honorową nad grobem zaciągnął zastęp górników – emerytów w paradnych mundurach. Następnie uczestnicy uroczystości przemieścili się do Frysztatu, gdzie bukiety kwiatów złożono pod tablicą pamiątkową na budynku Polskiej Szkoły Podstawowej. Fundatorem tej tablicy było swego czasu Polskie Towarzystwo Medyczne w RC i Ruch Polityczny Wspólnota-Coexistentia. Przemówienie w imieniu PTM wygłosił MUDr Bogusław Chwajol. Uroczystości były kontynuowane na Zamku Frysztat, gdzie organizatorzy zwołali sympozjum poświęcone Olszakowi. Odczyty kolejno wygłosili MUDr.Józef Słowik, wiceprezes PTM i prof.Wacław Zuberek, syn córki Wacława Olszaka.

     Wacław Olszak urodził się 29.5.1868 r. w Szonowie jako dziesiąte dziecko chałupnika Wacława Olszaka i Marii, z domu Pasterniok. Maria urodziła mu syna Wacława (1902-1980), Feliksa (1904-1965), Antoniegfo (1908-1926) i córkę Marię (1914-1993), która wyszła za mąż za Józefa Zuberka, prokuratora w Cieszynie. Wacław Olszak był wielokrotnie wybierany do Rady Miasta Karwiny. W 1929 roku został burmistrzem Karwiny – w wyborach 27.4. pokonał Oskara Kučerę. Oddano na niego 28 głosów z ogólnej liczby 42 radnych. Wacław Olszak był szanowanym lekarzem, członkiem zarządów wielu polskich organizacji, skupiających ludzi z różnych środowisk. Wszystkich chorych leczył jednakowo, narodowość pacjenta nie miała dla niego żadnego znaczenia. Był lekarzem domowym wielu rodzin niemieckich, w tym samego Larysza. Po napaści Niemiec na Polskę przyjaciele nakłaniali Olszaka do opuszczenia Śląska. Odmówił, nie przewidując, jak okropna czeka go śmierć. Niemcy aresztowali Olszaka już 2.9.1939. Po przesłuchaniu, podczas którego był bity i poniżany, zwolniono go. W 5 dni później wezwany do rzekomego nieszczęśliwego wypadku, został przez Gestapo bestialsko pobity do nieprzytomności. Wskutek odniesionych ram umiera 11.9.1939 roku w wieku 71 lat.

 

V sobotu 6.6. tr. se konaly v Karviné vzpomínkové slavnosti u příležitosti 140. výročí narození Wacława Olszaka – karvinského lékaře a starosty v létech 1929-1936. Pořadatelem byla samospráva města Karviné reprezentována náměstkem prezidenta města Daliborem Zavadským a Sdružení polských lékařů v ČR s předsedou Janem Kaczmarczykem. Slavnosti se účastnily delegace Politického hnutí Soužití-Coexistentia a jiných občanských sdružení polské národní menšiny v ČR (Kongres Poláků, PZKO), průmyslových podniků, soukromé osoby.Byl přítomen generální konsul Polské republiky v Ostravě, Jerzy Kronhold. Slavnosti byla zahájeny v dopoledních hodinách položením květin na hrobě manželů MUDr. Wacława a Marie Olszaků a jejich syna Antonína na katolickém hřbitově v Karviné-Dolech. Čestnou stráž nad hrobem postavila družina horníků – důchodců v parádních stejnokrojích. Následně účastnici slavnosti se přemístili do Fryštátu, kde uložili květiny pod pamětní deskou na budově Polské základní školy. Zakladatelem tabule bylo tehdy Sdružení polských lékařů v ČR a Politické hnutí Soužití-Coexistentia. Projev jménem PTM přednesl MUDr. Bohuslav Chwajol. Slavnosti pokračovaly na Zámku Fryštát, kde pořadatele svolali seminář věnovaný Olszakovi. Přednášky pronesli postupně MUDr. Józef Słowik, místopředseda PTM a prof. Wacław Zuberek, syn dcery Wacława Olszaka. Wacław Olszak se narodil 29.5.1868 v Šenově jako desáté dítě chalupníka Wacława Olszaka a Marie, rozené Pasterniok. Marie mu narodila syna Wacława (1902-1980), Felikse (1904-1065), Antonína (1908-1926) a dceru Marii (1914-1993), která se provdala za Józefa Zuberka, prokuristu v Těšíně. Wacław Olsza byl mnohokrát volen do Rady města Karviné. V 1929 roce se stal starostou – v volbách 27.4. porazil Oskara Kučeru, obdržel 28 hlasů na celkový počet 42 zastupitelů. Wacław Olszak byl váženým lékařem, členem výborů mnoha polských spolků.. Všechny nemocné léčil bez rozdílu, nerozlišoval národnost pacienta. Byl osobním lékařem mnoha německých rodin, včetně samotného Larische. Po okupaci Polska Německem přátele přesvědčovali Olszaka, aby odjel ze Slezska. Odmítl, nepředvídal jak krutá ho čeká smrt. Němci uvěznili Olszaka už 2.9.1939. Po výslechu, během něhož byl bit a ponižován, byl propuštěn. Za 5 dnů byl povolán k údajnému nešťastnému úrazu, kde byl Gestepem bestiálně pobit do bezvědomí. V důsledku ran dne 11.9.1939  zemřel ve věku 71 let.

 

Zebranie Rady Republikowej w Wędryni

Schůze Republikové rady ve Vendryni

 

W sobotę 3.5.br. odbyło się w wędryńskiej „Czytelni“ zebranie Rady Republikowej Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. Obrady prowadził 1.wiceprezes Ruchu Wiesław Sikora, sprawozdanie w imieniu Polskiej Sekcji Narodowej wygłosił jej prezes Władysław Niedoba, w imieniu Węgierskiej Sekcji Narodowej sprawozdane wygłosił András Kolozsváry. Przybyli liczni goście, m.in. – senator Igor Petrov wiceburmistrz Orłowej Radislav Mojžíšek, wiceprezes Kongresu Polaków Bogusław Chwajol.

     W sprawozdaniu programowym W.Sikora powiedział m.in. „Postawowym zadaniem Wspólnoty jest żądanie dotrzymywania przez organy państwowe i samorządowe praw człowieka, a przede wszystkim standartów europejskich dotyczących praw mniejszości narodowych. Na zebraniach centralnych organów Ruchu były omawiane takie tematy, jak szkolnictwo narodowościowe, ważne przede wszystkim dla polskiej mniejszości, ustawowe wdrażanie dwujęzyczności, umożliwienie w szerszym zakresie prezentowania problematyki mniejszości narodowych w elektronicznych środkach masowego przekazu i finansowanie działalności stowarzyszeń mniejszości.“ Oceniając wyniki Zgromadzenia Ogólnego Kongresu Polaków Wiesław Sikora podkreślił, że Wspólnota-Coexistentia z zadowoleniem przyjęła wybór Bogusława Chwajola na wiceprezesa Kongresu oraz że osoba prezesa Józefa Szymeczka daje gwarancję, że działalność Kongresu pójdzie w dobrym kierunku. Dodał, że Wspólnota-Coexistentia ma nadzieję, że współpraca z Kongresem będzie „programowa, a nie przypadkowa“.

     Sporo miejsca w dyskusji poświęcono jesiennym wyborom do Przedstawicielstwa Województwa Morawskośląskiego i do Senatu Parlamentu RC. Jak poinformował Józef Toboła, członek Rady Wykonawczej, Wspólnota-Coexistentia wystartuje w nich w ramach koalicji z SNK ED i ruchem Nezávislí. O działalności wędryńskiego samorządu mówił wicewójt Wędryni, a zarazem wiceprzewodniczący Wspólnoty-Coexistentii Bogusław Raszka. Informacje uzupełniła przewodnicząca Komitetu ds.Mniejszości Narodowych w Wędryni Marta Roszka. Pełnomocnik organizacji polskich w Trzyńcu Roman Suchanek referował o działaniach polskiej mniejszości narodowej w Trzyńcu, których celem powinna być poprawa relacji między Polakami zamieszkałymi w Trzyńcu a kierownictwem miasta. Głos zabrali goście obecni na obradach – senator Igor Petrov, wiceburmistrz Orłowej Radislav Mojžíšek i Bogusław Chwajol, który przyjął kandydaturę do przedstawicielstwa wojewódzkiego z listy koalicji, w której skład wchodzi Wspólnota-Coexistentia.

     Rada Republikowa zaakceptowała kroki Wspólnoty-Coexistentii dotyczące wdrażania Umowy Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych oraz Europejskiej Konwencji Języków Regionalnych czy Mniejszościowych w Republice Czeskiej. Na razie nie ustaliła terminu międzynarodowej konferencji nt. Dekretów Beneša i ich wpływu na życie polskiej i węgierskiej mniejszości narodowej.

 

V sobotu 3.5.tr. se konala v Domě Kultury „Czytelnia“ v Vendryni schůze Republikové rady Politického hnutí Soužití-Coexistentia. Jednání řídil 1.místopředseda Wiesław Sikora, zprávu jménem Polské národní sekce přednesl její předseda Vladislav Niedoba, jménem Maďarské národní sekce zprávu přednesl Ándrás Kolzsváry. Jednání se účastnili hosté – senátor Igor Petrov, místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek, místopředseda Kongresu Poláků Bogusław Chwajol. V projevu o činnosti W.Sikora řekl m.j. „Základním úkolem Soužití je požadovat dodržování státními a samosprávnými orgány lidských práv, a především evropských standartů v oblasti práv národních menšin. Na schůzích ústředních orgánů Hnutí byla projednávána taková témata jak národnostní školství, důležité především pro polskou menšinu, zákonné zavádění dvojjazyčností, širší prezentace národních menšin v elektronických médiích a financování činnosti občanských sdružení“. Když Wiesław Sikora hodnotil výsledky Valného shromáždění Kongresu Poláků zdůraznil, že Soužití-Coexistentia s uspokojením přijala volbu Bogusława Chwajola do funkce místopředsedy Kongresu a že osoba předsedy Józefa Szymeczka zaručuje, že činnost Kongresu se bude ubírat správným směrem. Dodal, že Soužití-Coexistentia má naději na „programovou, nikoli náhodnou“ spolupráci. Větší prostor v diskusi byl věnován podzimním volbám do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje a do Senátu Parlamentu ČR. Jak řekl Josef Toboła, člen Výkonné rady,Soužití-Coexistentia bude se jich účastnit v rámci koalice z SNK ED a hnutím Nezávislí. O činnosti vendryňské samosprávy mluvil místostarosta Vendryně,a současně místopředseda Soužití-Coexistentie Bogusław Raszka. Zmocněnec polských spolků v Třinci, Roman Suchanek referoval o aktivitách polské menšiny v Třinci, jejíchž cílem je zlepšit vztahy mezi třineckými Poláky a vedením města. Diskuze se účastnili hosté přítomní na jednání – senátor Igor Petrov, místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek a Bogusław Chwajol, který přijal kandidaturu do krajského zastupitelstva v rámci koalice, které se účastní Soužití-Coexistentia. Republiková rada schválila postupy Soužití-Coexistentie týkající se zavádění Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v České republice. Prozatím neurčila termín mezinárodního semináře nt. Benešových dekretů a jejich vlivu na polskou a maďarskou menšinu.

 

Przemówienie 1.wiceprezesa COEX, Wiesława Sikory, za stołem prezydialnym od lewej: Władysław Niedoba, Ándrás Kolozsváry, Wiesław Sikora, Bogusław Raszka, Tadeusz Toman / Projev 1.místopředsedy COEX, Wiesława Sikory, za předsednickým stolem zleva: Vladislav Niedoba, Ándrás Kolozsváry, Wiesław Sikora, Bohuslav Raszka, Tadeusz Toman

 

Przemawia Ándrás Kolozsváry, członek Rady Republikowej i Węgierskiej Sekcji Narodowej COEX / Řeční Ándrás Kolozsváry, člen Republikové rady a Maďarské národní sekce COEX

 

Goście obrad Rady Republikowej COEX, od prawej: Bogusław Chwajol, Radislav Mojžíšek, wiceburmistrz Orłowej (przemawia), Roman Suchanek / Hosté jednání Republikové rady COEX, zprava: Bohuslav Chwajol, místostarosta Orlové Radislav Mojžíšek (řeční), Roman Suchanek

 

Plenum Rady Republikowej COEX 3.5.br. w Wędryni / Plénum Republikové rady COEX 3.5.tr. v Vendryni

 

Konwent Polskiej Sekcji Narodowej COEX

Konvent Polské národní sekce COEX

 

Konwent Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia odbył się w środę 28.5.br w salce posiedzeń Zarządu Głównego PZKO w Czeskim Cieszynie. Obrady prowadził prezes sekcji Władysław Niedoba. Omówiono m.in. przygotowania do zebrania Rady Wykonawczej Ruchu, które odbędą się 21.6.br. w Wierzniowicach oraz udział delegacji Wspólnoty-Coexistentii w uroczystościach z okazji 140.rocznicy urodzin Wacława Olszaka i odsłonięcia pomnika „Śląskiej Nike“.

     W dyskusji poruszono ponownie temat Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych. Prezes sekcji w imieniu Wspólnoty-Coexistentii wystosował list do Czeskiej Inspekcji Szkolnej przy Urzędzie Wojewódzkim ws. dokumentacji prowadzonej przez polskie placówki szkolne. W odpowiedzi Inspekcja pisze, że na dzień dzisiejszy szkoły są zobowiązane do prowadzenia dokumentacji w języku administracyjnym, czyli czeskim, choć nie wyklucza się możliwości prowadzenia jej w przyszłości w języku „innym“ czyli polskim. Na podobny list do Polskiego Centrum Pedagogicznego dla Polskiego Szkolnictwa Narodowościowego Wspólnota-Coexistentia odpowiedzi nie otrzymała.

     Dyskutowano też o spisie ludności, który odbędzie się w 2011 roku. Koniecznością jest poinformowanie Polaków zamieszkałych w RC, że wszyscy ci, którzy zadeklarują w arkuszu spisowym narodowość śląską lub morawską, będą automatycznie zaliczani do osób narodowości czeskiej. Wspólnota-Coexistentia zamierza ponownie zwołać zebranie tzw. grupy 3x3 (Kongres Polaków, PZKO, Wspólnota). Próba zwołania takiego spotkania 14.5.br. się nie udała, bo nie przybyli na nie przedstawiciele Kongresu Polaków. Więcej informacji o obradach i działalności Polskiej Sekcji Narodowej przyniesiemy w następnym numerze „WTZ“.

 

Ve středu 28.5 se konal v Českém Těšíně Konvent Polské národní sekce Politického hnutí Soužití-Coexistentia. Jednání řídil předseda sekce Vladislav Niedoba. Projenána byla mj. příprava na schůzí Výkonné rady 21.6.tr. ve Věřňovicích a účast delegace Soužití-Coexistentia na slavnostech u příležitosti 140. výročí narození Wacława Olszaka a odhalení pomníka „Slezské Niké“. V diskusi bylo opět projenáno téma Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Předseda sekce jménem Soužití-Coexistentie zaslal dopis České školní inspekci při Krajském úřadě ve věci vedení dokumentace polskými školskými zařízeními. V odpovědi Inspekce píše, že k  dnešním dni jsou školy povinny věst dokumentaci ve správním, to je českém jazyce. I když se nevylučuje možnost její vedení v „jiném“ jazyce, tj. načř. polském. Na obdobný dopis Polskému pedagogickému centru pro polské národnostní školství Soužití-Coexistentia odpověď neobdržela. Bylo diskutováno také na téma sčítání lidu, které proběhne v 2011 roce. Nutnosti je informovat Poláky bydlící v ČR, že všichni ti, kteří ve ščítacím archu uvedou národnost slezskou nebo moravskou budou automaticky u započítání do národnosti české.  Soužití-Coexistentia opět svolá schůzi tzv. skupiny 3x3 (Kongres Poláků, PZKO, Soužití). Pokus o její svolání na 14.5. se nezdařil protože nepřišli zástupci Kongresu Poláků. Více informací uvedeme v následujícím čísle „WTZ“.

 

Z obrad Konwentu Polskiej Sekcji Narodowej COEX 28.5.2008 w Czeskim Cieszynie / Z jednání Konventu Polské národní sekce COEX 28.5.2008 v Českém Těšíně

 

 

Program zebrania Rady Wykonawczej Ruchu Politycznego

Program schůze Výkonné rady Politického hnutí

Coexistentia-Wspólnota-Együttélés-Spivżitja-Soužití

Dolní Lutyně / Lutynia Dolna, Dom MK PZKO Wierzniowice, 21.6.2008

 

Prezentacja / Prezentace: od godz. 11.30 / od 11.30 hod.

Zagajenie obrad / Zahájení jednání: godz. 12.00 / 12.00 hod.

Program:

Zaakceptowanie programu obrad / Schválení programu jednání

Wybór protokolanta i weryfikatora protokołu / Volba zapisovatele a ověřovatele zápisu

Korespondencja i artykuły prasowe / Pošta a tiskové články

Kontrola uchwał Rady Wykonawczej / Kontrola usnesení Výkonné rady

Sprawozdanie przewodniczącego Ruchu / Zpráva předsedy Hnutí

Sprawozdanie z działalności sekcji narodowych / Zpráva z činnosti národních sekcí

Wystąpienia gości / Vystoupení hostů

Przerwa – posiłek / Přestávka – občerstvení

Omówienie przygotowania do wyborów wojewódzkich i senackich 2008 / Projednání

          přípravy na krajské a senátní volby 2008

Różne – wnioski, dyskusja / Různé – návrhy, diskuse

Przyjęcie uchwały / Přijetí usnesení

Przewidywane zakończenie obrad / Očekáváný závěr jednání: godz. 15.00 / 15.00 hod.

 

 

W następnym numerze m.in.:  sprawozdanie z działalności COEX wygłoszone na zebraniu Rady Republikowej 3.5.br przez 1. wiceprezesa / po obradach Konwentu Polskiej Sekcji Narodowej / z działalności Węgierskiej Sekcji Narodowej / V příštím čísle mj.: zpráva z činnosti COEX přednesena na schůzi Republikové rady 3.5.tr 1. místopředsedou / po jednání Konventu Polské národní sekce / z činnosti Maďarské národní sekce

 

Zpráva komise politického hnutí

Coexistentia-Soužití-Wspólnota-Együttélés-Spivžitja (dále: COEX)

pro kontrolu plnění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků

(diskusní materiál pro jednání Výkonné rady COEX dne 24.11.2007)

 

Obsah:          1) Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin

                     2) Evropská charta regionálních či menšinových jazyků

                     3) Poradní výbor Rámcové úmluvy na ochranu národnostních menšin

                     4) Diskusní příspěvek na semináři Poradního výboru Rámcové úmluvy

                     5) Stanoviska COEX

Poznámka: Ve zprávě v jazyce českém používáme pojem „národnostní menšina“, jak to uvádějí zákony České republiky (dále: ČR), dle názorů autorů správným pojmem je „národní menšina“.

 

Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin

 

     V ČR Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin (ETS 157) vstoupila v platnost 1.2.1998. Je to jedna z nejobsáhlejších dohod určených na ochranu práv osob patřících k národnostním menšinám. Zúčastněné strany této Úmluvy se zavazují “podporovat úplnou a skutečnou rovnost osob, patřících k národnostním menšinám, ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického a kulturního života, spolu s podmínkami, které jim umožní  vyjadřovat, zachovat a rozvíjet svoji kulturu a identitu . Slovo „rámcová“ zdůrazňuje oblast působnosti, neboť státy transformují ustanovení této Úmluvy na svoji specifickou vnitrostátní situaci prostřednictvím národní legislativy a příslušných vládních politik. To v žádném případě není ústup od jejího právně závazného stanoviska

     Ustanovení Rámcové úmluvy pokrývají široký rozsah otázek, včetně – avšak mimo jiné – nediskriminace, podpory skutečné rovnosti, podpory podmínek usnadňujících zachování a rozvoj kultury, náboženství, jazyka a tradic, svobody shromažďování, sdružování, vyjadřování, myšlení, svědomí a náboženství, přístupu k médiím a jejich využívání, jazykových svobod (užívání menšinového jazyka v soukromí a na veřejnosti a stejně tak jeho užívání před správními úřady, užívání jednoho ze svých vlastních jmen v menšinovém jazyce, zobrazování informací soukromého charakteru v menšinovém jazyce, místopisná jména v menšinovém jazyce), vzdělávání (vyučování menšinového jazyka a učební látka v menšinovém jazyce, svoboda zakládání vzdělávacích institucí), přeshraničních kontaktů, mezinárodní a přeshraniční spolupráce, účasti v hospodářském, kulturním a společenském životě, účastí ve veřejném životě, zákazu nucené asimilace.

     Co to je národnostní menšina? Rámcová úmluva neobsahuje definici koncepce „národnostní menšiny“, protože žádná obecná definice nebyla schválena všemi členskými státy Rady Evropy. Každému účastníkovi Rámcové úmluvy je proto ponechán prostor pro posouzení, které skupiny budou na jeho území pod tuto Úmluvu zahrnuty. Tento výběr však musí být proveden v dobré víře a v souladu s obecnými principy mezinárodního práva a se základními principy stanovenými v článku 3 Rámcové úmluvy. Poradní výbor pro Rámcovou úmluvu vysvětluje tuto otázku ve svých stanoviscích. Důsledně zdůrazňuje, že realizace Rámcové úmluvy by neměla být zdrojem jakéhokoliv svévolného nebo neodůvodněného rozlišování. Poradní výbor pro Rámcovou úmluvu přijal přístup „článek za článkem“, který uznává, že některé články Úmluvy mají větší oblast působnosti, a mohou zahrnovat širší rozsah skupin než jiné.

     Rámcová úmluva má následující členění – preambule, oddíl I (článek 1, 2, 3), oddíl II (článek 4 až 19), oddíl III (článek (20 až 23), oddíl IV (článek 24, 25, 26), oddíl V (článek 27 až 32). Článek 1 zdůrazňuje, že ochrana národnostních menšin a práv a svobod příslušníků těchto menšin tvoří nedílnou část mezinárodní ochrany lidských práv a jako taková spadá do rámce mezinárodní spolupráce.

Obsah jednotlivých článku je následující:

* článek 4: rovnost před zákonem (odstavec 1),

* článek 4:  přijímání nezbytných opatření k prosazování plné a účinné rovnosti ve všech oblastech

                  hospodářského, společenského, politického a kulturního života (odstavec 2),

* článek 4:  tato opatření nejsou považována za akt diskriminace (odstavec 3),

* článek 5:  zachovávání a rozvoj kultury, uchovávání si základních prvků své identity (odstavec 1),

* článek 5:  upuštění od politiky nebo praxe směřující k asimilaci příslušníků národnostních menšin proti jejich vůli (odstavec 2),

* článek 6:  podpora ducha tolerance a dialogu mezi kulturami (odstavec 1),

* článek 6:  přijetí opatření na ochranu osob, které mohou být vystaveny hrozbám nebo aktům

                  diskriminace, nepřátelství nebo násilí (odstavec 2),

* článek 7:  svoboda shromážďování, sdružování, vyjadřování, myšlení, svědomí a vyznání,

* článek 8:  právo na vyznávání svého náboženství a zakládání náboženských institucí,

* článek 9:  právo na přijímání a rozšiřování informací v menšinovém jazyce (odstavec 1),

* článek 9:  právo na udělování povolení pro rozhlasové a televizní vysílání (odstavec 2),

* článek 9:  právo na tvorbu a užívání tiskovin (odstavec 3),

* článek 9:  usnadnění přístupu ke sdělovacím prostředkům (odstavec 4),

* článek 10:   právo na svobodné užívání menšinového jazyka, ústně i písemně (odstavec 1),

* článek 10:   umožnění používání menšinového jazyka u správních orgánů v oblastech tradičně

                     obývaných příslušníky národnostních menšin (odstavec 2),

* článek 10:   právo být neprodleně informován o důvodech svého zatčení, obvinění v mateřském jazyce, právo na obhajobu s bezplatnou pomoci tlumočníka (odstavec 3),

* článek 11:   právo na používání svého příjmení a křestního jména v menšinovém jazyce (odstavec 1),

* článek 11:   právo rozmísťovat veřejně viditelné znaky, nápisy a další informace soukromé povahy v menšinovém jazyce (odstavec 2),

* článek 11:   právo uvádět adiční místní názvy a další topografická označení určená pro veřejnost

                     v oblastech tradičně obývaných příslušníky národnostních menšin, pokud existuje

                     dostatečný požadavek na taková označení (odstavec 3),

* článek 12:   podpora znalosti kultury, historie, jazyka a náboženství (odstavec 1),

* článek 12:   poskytnutí možnosti pro další vzdělávání učitelů a přístup k učebnicím (odstavec 2),

* článek 12:   podpora rovnosti přístupu ke vzdělání (odstavec 3),

* článek 13:   právo zakládat a spravovat své vlastní soukromá vzdělávací zařízení (odstavec 1),

* článek 13:   výkon tohoto práva nepředstavuje žádný finanční závazek (odstavec 2),

* článek 14:   právo učit se svému menšinovému jazyku (odstavec 1),

* článek 14:   umožnění odpovídající možnosti výuky menšinového jazyka v oblastech tradičně obývaných příslušníky národnostních menšin, pokud existuje dostatečný požadavek (odstavec 2),

* článek 14:   právo výuky menšinového jazyka je uplatňováno, aniž by to bylo na újmu učení v úředním jazyku nebo výuce v tomto jazyku (odstavec 3),

* článek 15:   vytváření podmínek pro účast příslušníku národnostních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech,

* článek 16:   zdržení se opatření, která mění poměr obyvatel v oblastech obývaných příslušníky

                     národnostních menšin,

* článek 17:   nezasahování do práv příslušníku národnostních menšin navazovat a udržovat přes hranice svobodné a pokojné vztahy (odstavec 1),

* článek 17:   nezasahování do práv příslušníků národnostních menšin účastnit se činnosti nevládních organizací (odstavec 2),

* článek 18:   usilování o uzavírání dvoustranných a mnohostranných dohod s jinými státy (odstavec 1),

* článek 18:   přijímání opatření na podporu přeshraniční spolupráce (odstavec 2),

* článek 19:   provádění jen takových omezení a výjimek, která jim umožní mezinárodní právní

                     instrumenty.

Sledováním provádění této Rámcové úmluvy je pověřen Výbor ministrů Rady Evropy.

 

Evropská charta regionálních či menšinových jazyků

 

      Pro účely této Charty v článku 1 jsou uvedeny definice. Výraz „regionální či menšinové jazyky“ označuje jazyky, které jsou – tradičně užívány na daném území státu občany tohoto státu, kteří tvoří skupinu početně menší než ostatní obyvatelstvo státu, a odlišné od úředního jazyka státu, přitom neoznačuje dialekty úředního jazyka státu, ani jazyky migrantů. Výraz „území, kde je regionální nebo menšinový jazyk užíván“ označuje zeměpisnou oblast, kde je tento jazyk vyjadřovacím prostředkem takového počtu osob, který opodstatňuje přijetí různých ochranných a podpůrných opatření uvedených v této Chartě. Výraz “neteritoriální jazyky“ označuje jazyky státu, která jsou odlišné od jazyka nebo jazyků užívaných ostatním obyvatelstvem státu, ale které ačkoliv jsou tradičně užívány na území tohoto státu, nelze spojovat s některou jeho konkrétní oblastí. Každá smluvní strana po přijetí Charty se zavazuje uplatňovat ustanovení části II ve vztahu ke všem regionálním nebo menšinovým jazykům, jimiž se hovoří na jejím území, a jež jsou v souladu s definicí uvedenou v článku 1. Ve vztahu ke každému jazyku označenému při ratifikaci, přijetí nebo schválení se každá smluvní strana zavazuje uplatňovat alespoň 35 odstavců nebo bodů z části III Charty, včetně alespoň 3 odstavců nebo bodů z každého článku 8 a 12 a jednoho odstavce nebo bodu z každého z článků 9, 10, 11 a 13.

V části II jsou uvedeny tyto cíle a zásady své politiky, zákonodárství a praxe:

a)   uznání regionálních nebo menšinových jazyků jako výrazu kulturního bohatství,

b)   respektování zeměpisné oblasti každého regionálního nebo menšinového jazyka s cílem zajistit, aby stávající

      nebo nové územněsprávní členění nebylo na překážku podpoře regionálního nebo menšinového jazyka,

c)   potřebě rozhodného jednání k podpoře regionálních nebo menšinových jazyků, směřující k jejich zachování,

d)   usnadňování nebo podpora užívání regionálních nebo menšinových jazyků, v ústní i písemné formě,

      ve veřejném i soukromém životě,

e)   zachování a rozvíjení vazeb v oblastech, jež jsou předmětem této Charty, mezi skupinami užívajícími regionální

      nebo menšinový jazyk a jinými skupinami ve státě hovořícími jazykem, jenž je užíván ve stejné nebo obdobné

      formě, jakož i navazování kulturních vztahů s jinými skupinami ve státě užívajícími odlišné jazyky,

f)    poskytování vhodných forem a prostředků pro výuku a studium regionálních nebo menšinových jazyků ve všech

      vhodných stupních,

g)   poskytování možností, aby se osoby, které neovládají regionální nebo menšinový jazyk a žijí v oblasti, kde je

      užíván, mohly, pokud si to přejí, tomuto jazyku učit,

h)   prosazování studia a výzkumu regionálních nebo menšinových jazyků na vysokých školách nebo institucích,

i)    prosazování vhodných forem mezistátní výměny v oblastech, jež jsou předmětem této Charty, která se týká

      regionálních nebo menšinových jazyků užívaných ve stejné nebo obdobné formě ve dvou nebo více státech.

V části III jsou uvedeny opatření na podporu označených regionálních nebo menšinových jazyků.

     Poslanecká sněmovna usnesením z 55. schůze 19.4.2006 dala souhlas k ratifikaci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků (ETS 148), otevřené k podpisu členským státům Rady Evropy ve Štrasburku dne 5.11.1992 spolu s prohlášením následujícího znění: „ČR prohlašuje, že přijatá ustanovení Charty bude uplatňovat v souladu se svým ústavním pořádkem a příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je vázáná. Ačkoliv v ČR neexistuje obecná právní úprava úředního jazyka, pro účely Charty se považují za menšinové jazyky ty jazyky, které splňují podmínku článku 1 písm. a). ČR tak v souladu s Chartou prohlašuje, že za menšinové jazyky, jimiž se na jejím území hovoří, a vůči kterým bude uplatňovat ustanovení části II, považuje slovenštinu, polštinu, němčinu a romštinu. ČR prohlašuje, že bude v souladu s článkem 2 odst. 2 a článkem 3 odst. 1 Charty aplikovat vybrané ustanovení části III Charty na tyto jazyky: Polštinu v Moravskoslezském kraji, na území okresů Frýdek-Místek a Karviná: článek 8 odst. 1a)i/ii, b)i/ii, c)i/ii, d)ii, e)iii, f)iii, g), h), i), odst. 2, (celkem 10 bodů), článek 9 odst. 1a)ii, a)iii, a)iv, b)ii, b)iii, c)ii, c)iii, d), odst. 2a), (celkem 9 bodů), článek 10 odst. 1a)iv, odst. 2b), e), f), g), odst. 4a), odst. 5, (celkem 7 bodů), článek 11 odst. 1a)iii, b)ii, c)ii, d), e)i, odst. 2, (celkem 6 bodů), článek 12 odst. 1a), f), g), odst. 2, odst. 3, (celkem 5 bodů), článek 13 odst. 1c), odst. 2e), (celkem 2 body), článek 14 a), b), (celkem 2 body), celkem 41 bodů, Slovenštinu na celém území ČR: článek 8 odst. 1a)iv, b)iv, e)iii, g), i), odst. 2, (celkem 6 bodů), článek 9 odst. 1a)ii, a)iii, b)iv, b)ii, b)iii, c)ii, c)iii, d), odst. 2a), (celkem 9 bodů), článek 10 odst. 1a)iv, a)v, odst. 2b), e), f), odst. 3c), odst. 4a), odst. 5, (celkem 8 bodů), článek 11 odst. 1a)iii, b)ii, d, e)i, odst. 2, (celkem 5 bodů), článek 12 odst. 1a), f), g), odst. 2, odst. 3, (celkem 5 bodů), článek 13 odst. 1c), odst. 2e), (celkem 2 body), článek 14 a), b), (celkem 2 body), celkem 37 bodů.

Opatření pro polštinu:

Článek 8 – Vzdělávání:

Odstavec 1

a)i     zpřístupní předškolní vzdělávání v příslušných regionálních nebo menšinových jazycích,

         nebo      

a)ii     zpřístupní podstatnou část předškolního vzdělávání v příslušných regionálních nebo

         menšinových jazycích, nebo       

b)i     zpřístupní základní vzdělávání v příslušných regionálních nebo menšinových jazycích, nebo

b)ii    zpřístupní podstatnou část základního vzdělávání v příslušných regionálních nebo

         menšinových jazycích, nebo       

c)i     zpřístupní středoškolské vzdělávání v příslušných regionálních nebo menšinových jazycích,

         nebo      

c)ii     zpřístupní podstatnou část středoškolského vzdělávání v příslušných regionálních nebo

         menšinových jazycích, nebo       

d)ii    zpřístupní podstatnou část technického a odborného vzdělávání v příslušných regionálních

         nebo menšinových jazycích, nebo          

e)iii    nelze-li vzhledem k úloze státu ve vztahu k vysokým školám uplatnit body i a ii, budou

         podporovat a/nebo povolovat poskytování univerzitního nebo jiného vysokoškolského

         vzdělávání v regionálních nebo menšinových jazycích nebo možnost studia těchto jazyků

         jako oborů univerzitního nebo jiného vysokoškolského studia,

f)iii     pokud orgány veřejné správy nemají přímé pravomoce v oblasti vzdělávání dospělých,

         budou upřednostňovat a/nebo podporovat nabídku takových jazyků jako oborů vzdělávání

         dospělých nebo   dalšího vzdělávání,

g)      učiní opatření k zajištění výuky dějin a kultury, jejichž výrazem je regionální nebo

         menšinový jazyk,

h)      zpřístupní základní a další přípravu učitelů k provádění těch odstavců a) – g), které smluvní

         strana přijala,

i)       ustaví dozorčí orgán nebo orgány,který bude nebo které budou sledovat, jak smluvní strana

         plní přijatá opatření, a dosažený pokrok při zavádění a rozvoji výuky regionálních nebo

         menšinových jazyků, a    který bude nebo které budou o svých zjištěních vypracovávat

         periodické zprávy,jež budou zveřejňovány.

Odstavec 2 – Pokud jde o vzdělávání na jiných územích než ta, kde jsou tradičně užívány regionální nebo menšinové jazyky, smluvní strany se zavazují, že povolí a budou podporovat nebo poskytovat výuku v regionálním nebo menšinovém jazyce nebo výuku tohoto jazyka na    všech příslušných stupních vzdělávací soustavy, pokud je to vzhledem k počtu uživatelů regionálního nebo menšinového jazyka opodstatněné. 

Článek 9 – Soudní orgány:

Odstavec 1

a)ii     v trestním řízení zaručí, aby obviněný měl právo užívat svůj regionální nebo menšinový

         jazyk, a/nebo

a)iii    v trestním řízení stanoví, aby písemné i ústní žádosti a důkazy nebyly považovány

         za nepřípustné pouze proto, že jsou vyjádřeny v regionálním nebo menšinovém jazyce,  

a)iv    v trestním řízení bude možno na požádání předložit listiny související se soudním řízením

         v příslušném regionálním nebo menšinovém jazyce, podle potřeby prostřednictvím

         tlumočení nebo překladu, aniž tím dotčeným osobám vzniknou další náklady,     

b)ii    v občanskoprávním řízení povolí účastníkovi řízení, aby užíval při osobním vystoupení před

         soudem vlastního regionálního nebo menšinového jazyka, aniž mu tím vzniknou další

         náklady, a/nebo 

b)iii    v občanskoprávním řízení povolí překládání listin a důkazů v regionálních nebo

         menšinových jazycích, podle potřeby prostřednictvím tlumočení nebo překladu, 

c)ii     v soudním řízení ve správních věcech povolí účastníkovi řízení, aby užíval při osobním

         vystoupení před soudem vlastního regionálního nebo menšinového jazyka, aniž mu tím

         vzniknou další náklady,a/nebo

c)iii    v soudním řízení ve správních věcech povolí překládání listin a důkazů v regionálních nebo

         menšinových jazycích, podle potřeby prostřednictvím tlumočení nebo překladu, 

d)      podniknou kroky s cílem zajistit, aby v důsledku uplatňování bodů i a iii odstavců b) a c) a

         nezbytného využívání tlumočníků a překladatelů nevznikaly dotčeným osobám další

         náklady. 

Odstavec 2 – Smluvní strany se zavazují, že nebudou popírat platnost vnitrostátních právních listin pouze proto, že jsou sepsány v regionálním nebo menšinovém jazyce.         

Článek 10 – Orgány veřejné správy a veřejné služby:

Odstavec 1

a)iv    v rámci reálných možností zajistí, aby uživatelé regionálních nebo menšinových jazyků

         mohli podávat ústní a písemné žádosti v těchto jazycích, nebo    

Odstavec 2

b)      dovolí a/nebo budou podporovat, aby uživatelé regionálních nebo menšinových jazyků mohli

         podávat ústní a písemné žádosti v těchto jazycích, nebo 

e)      dovolí a/nebo budou podporovat, aby se při jednání ve shromážděních regionálních orgánů

         používaly regionální nebo menšinové jazyky, avšak bez vyloučení užívání úředního jazyka

         státu,      

f)       dovolí a/nebo budou podporovat, aby se při jednání ve shromážděních místních orgánů

         používaly regionální nebo menšinové jazyky, avšak bez vyloučení užívání úředního jazyka

         státu,      

g)      dovolí a/nebo budou podporovat, aby se užívaly nebo přijaly tradiční a správné formy

         místních názvů v regionálních nebo menšinových jazycích, v případě potřeby vedle názvu

         v úředním jazyce.

Odstavec 4

a)      za účelem provádění těch ustanovení odstavců 1, 2 a 3, které přijaly, se smluvní strany

         zavazují, že přijmou toto opatření – překlady a tlumočení podle potřeby,           

Odstavec 5 – Smluvní strany se zavazují, že budou na žádost dotčených osob dovolovat užívání nebo příjímání příjmení v regionálních nebo menšinových jazycích.      

Článek 11 – Hromadné sdělovací prostředky:

Odstavec 1 – Smluvní stany se zavazují, že pro uživatele regionálních nebo menšinových jazyků na území, kde se těmito jazyky hovoří, v závislosti na stavu každého jazyka a na tom, zda je přímo nebo nepřímo v pravomoci a působnosti orgánů veřejné moci, zda jsou k tomu zmocněny a zda obvykle v této oblasti působí a zároveň při respektování nezávislosti a autonomie hromadných sdělovacích prostředků,

a)iii    u vědomí, že rozhlas a televize mají charakter veřejné služby, náležitým způsobem zajistí,

         aby provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání vysílali programy v regionálních nebo

         menšinových jazycích,    

b)ii    podpoří pravidelné vysílání rozhlasových programů v regionálních nebo menšinových

         jazycích   nebo k tomuto vysílání napomohou,    

c)ii     podpoří pravidelné vysílání televizních programů v regionálních nebo menšinových jazycích

         nebo k tomuto vysílání napomohou,       

d)      podpoří výrobu a distribucí zvukových nahrávek a audiovizuálních děl v regionálních nebo

         menšinových jazycích nebo k nim budou napomáhat,     

d)      podpoří zřízení nebo zachování alespoň jedněch novin v regionálních nebo menšinových

         jazycích   nebo k němu budou napomáhat.         

Odstavec 2 – Smluvní stany se zavazují, že zaručí svobodu přímého příjmu rozhlasového a televizního vysílání ze sousedních zemí v jazyce, který je užíván ve stejné nebo obdobné formě jako regionální nebo menšinový jazyk, a že nebudou bránit opakovanému přenosu rozhlasového a televizního vysílání ze sousedních zemí v takovém jazyce. Dále se zavazují, že zajistí, aby nijak nebyla omezována svoboda projevu a svobodný tok informací v tisku v jazyce, který je užíván ve stejné nebo obdobné formě jako regionální nebo menšinový jazyk (…).    

Článek 12 – Kulturní činnost:

Odstavec 1

a)      budou podporovat formy projevu a iniciativy typické pro regionální nebo menšinové jazyky

         a             napomáhat různým možnostem zpřístupnění děl vytvořených v těchto jazycích,

f)       budou podporovat přímou účast představitelů uživatelů daného regionálního nebo

         menšinového jazyka při zřizování zařízení a plánování kulturní činnosti,   

g)      budou podporovat a/nebo usnadňovat zřízení orgánu nebo orgánů pro shromážďování,

         archivování a zveřejňování nebo vydávání děl vytvořených v regionálních nebo

         menšinových jazycích,    

Odstavec 2 – Ve vztahu k jiným územím než k těm, na nichž jsou tradičně užívány regionální

nebo menšinové jazyky, se smluvní strany zavazují povolovat, podporovat nebo zajišťovat vhodné kulturní činnosti a zařízení v souladu s předchozím odstavcem, pokud je to opodstatněné vzhledem k počtu uživatelů regionálního nebo menšinového jazyka.

Odstavec 3 – Smluvní strany se zavazují, že při provádění své kulturní politiky v zahraničí poskytnou náležité místo regionálním nebo menšinovým jazykům a kulturám, jejichž výrazem tyto jazyky jsou.  

Článek 13 – Hospodářský a společenský život:

Odstavec 1

c)      budou vystupovat proti praktikám, které mají odradit od užívání regionálních nebo

         menšinových jazyků v souvislosti s hospodářskými nebo společenskými aktivitami,        

Odstavec 2

e)      zajistí, aby informace o právech spotřebitelů poskytované příslušnými orgány byly zpřístupněny v regionálních nebo menšinových jazycích.    

Článek 14 – Přeshraniční výměny:

a)      uplatňovat stávající dvoustranné a mnohostranné dohody, které je pojí se státy, v nichž je

         tentýž jazyk užíván ve stejné nebo obdobné formě, nebo je-li to nutné usilovat o sjednání

         takových dohod způsobem, který by podporoval styky mezi uživateli téhož jazyka

         v příslušných státech v oblasti kultury, školství, informací, odborného školství

         a celoživotního vzdělávání,         

b)      usnadňovat a/nebo prosazovat ve prospěch regionálních nebo menšinových jazyků

         přeshraniční spolupráci, zejména mezi regionálními nebo místními orgány, na jejichž území

         je užíván tentýž    jazyk ve stejné nebo obdobné podobě.           

Opatření pro slovenštinu

Článek 8 – Vzdělávání:

Odstavec 1

a)iv    pokud veřejné orgány nemají přímé pravomoce při zajišťování předškolní výchovy, budou

         upřednostňovat a/nebo podporovat uplatňování opatření uvedených v bodech i – iii ,     

b)iv   budou uplatňovat jedno z opatření uvedených v bodech i – iii alespoň vůčí žákům, jejichž

         zákonní zástupci o takové opatření požádají a jejichž počet bude považován za dostatečný,

e)iii    nelze-li vzhledem k úloze státu ve vztahu k vysokým školám uplatnit body i a ii, budou

         podporovat a/nebo povolovat poskytování univerzitního nebo jiného vysokoškolského

         vzdělávání v regionálních nebo menšinových jazycích nebo možnost studia těchto jazyků

         jako oborů univerzitního nebo jiného vysokoškolského studia,

g)      učiní opatření k zajištění výuky dějin a kultury, jejichž výrazem je regionální nebo

         menšinový jazyk,

i)       ustaví dozorčí orgán nebo orgány, který bude nebo které budou sledovat, jak smluvní strana

         plní přijatá opatření, a dosažený pokrok při zavádění a rozvoji výuky regionálních nebo

         menšinových jazyků, a který bude nebo které budou o svých zjištěních vypracovávat

         periodické zprávy, jež budou zveřejňovány.

Odstavec 2 –   Pokud jde o vzdělávání na jiných územích než ta, kde jsou tradičně užívány regionální nebo menšinové jazyky, smluvní strany se zavazují, že povolí a budou podporovat nebo poskytovat výuku v regionálním nebo menšinovém jazyce nebo výuku tohoto jazyka na všech příslušných stupních vzdělávací soustavy, pokud je to vzhledem k počtu uživatelů regionálního nebo menšinového jazyka opodstatněné. 

Článek 9 – Soudní orgány:

Odstavec 1

a)ii     v trestním řízení zaručí,aby obviněný měl právo užívat svůj regionální nebo menšinový

         jazyk, a/nebo

a)iii    v trestním řízení stanoví, aby písemné i ústní žádosti a důkazy nebyly považovány

         za nepřípustné pouze proto, že jsou vyjádřeny v regionálním nebo menšinovém jazyce,  

a)iv    v trestním řízení bude možno na požádání předložit listiny související se soudním řízením

         v příslušném regionálním nebo menšinovém jazyce, podle potřeby prostřednictvím

         tlumočení nebo překladu, aniž tím dotčeným osobám vzniknou další náklady,     

b)ii    v občanskoprávním řízení povolí účastníkovi řízení,aby užíval při osobním vystoupení před

         soudem vlastního regionálního nebo menšinového jazyka, aniž mu tím vzniknou další

         náklady, a/nebo 

b)iii    v občanskoprávním řízení povolí překládání listin a důkazů v regionálních nebo

         menšinových jazycích, podle potřeby prostřednictvím tlumočení nebo překladu, 

c)ii     v soudním řízení ve správních věcech povolí účastníkovi řízení, aby užíval při osobním

         vystoupení před soudem vlastního regionálního nebo menšinového jazyka, aniž mu tím

         vzniknou další náklady, a/nebo   

c)iii    v soudním řízení ve správních věcech povolí překládání listin a důkazů v regionálních nebo

         menšinových jazycích, podle potřeby prostřednictvím tlumočení nebo překladu, 

d)      podniknou kroky s cílem zajistit, aby v důsledku uplatňování bodů i a iii odstavců b) a c) a

         nezbytného využívání tlumočníků a překladatelů nevznikaly dotčeným osobám další

         náklady. 

Odstavec 2 – Smluvní strany se zavazují, že nebudou popírat platnost vnitrostátních právních listin pouze proto, že jsou sepsány v regionálním nebo menšinovém jazyce.         

Článek 10 – Orgány veřejné správy a veřejné služby:

Odstavec 1

a)iv    v rámci reálných možností zajistí, aby uživatelé regionálních nebo menšinových jazyků

         mohli podávat ústní a písemné žádosti v těchto jazycích, nebo    

a)v    v rámci reálných možností zajistí, aby uživatelé regionálních nebo menšinových jazyků

         mohli právoplatně předkládat listiny v těchto jazycích,    

Odstavec 2

b)      dovolí a/nebo budou podporovat, aby uživatelé regionálních nebo menšinových jazyků mohli

         podávat ústní a písemné žádosti v těchto jazycích, nebo 

e)      dovolí a/nebo budou podporovat, aby se při jednání ve shromážděních regionálních orgánů

         používaly regionální nebo menšinové jazyky, avšak bez vyloučení užívání úředního jazyka

         státu,      

f)       dovolí a/nebo budou podporovat, aby se při jednání ve shromážděních místních orgánů

         používaly regionální nebo menšinové jazyky, avšak bez vyloučení užívání úředního jazyka

         státu,      

Odstavec 3

c)      v rámci reálných možností dovolí, aby uživatelé regionálních nebo menšinových jazyků

         mohli podávat žádosti v těchto jazycích, 

Odstavec 4

a)      za účelem provádění těch ustanovení odstavců 1, 2 a 3, které přijaly, se smluvní strany

         zavazují, že přijmou toto opatření – překlady a tlumočení podle potřeby,           

Odstavec 5 – Smluvní strany se zavazují, že budou na žádost dotčených osob dovolovat užívání nebo příjímání příjmení v regionálních nebo menšinových jazycích.      

Článek 11 – Hromadné sdělovací prostředky:

Odstavec 1 – Smluvní stany se zavazují, že pro uživatele regionálních nebo menšinových jazyků na území, kde se těmito jazyky hovoří, v závislosti na stavu každého jazyka a na tom, zda je přímo nebo nepřímo v pravomoci a působnosti orgánů veřejné moci, zda jsou k tomu zmocněny a zda obvykle v této oblasti působí a zároveň při respektování nezávislosti a autonomie hromadných sdělovacích prostředků,

a)iii    u vědomí, že rozhlas a televize mají charakter veřejné služby, náležitým způsobem zajistí,

         aby provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání vysílali programy v regionálních nebo

         menšinových jazycích,    

b)ii    podpoří pravidelné vysílání rozhlasových programů v regionálních nebo menšinových

         jazycích nebo k tomuto vysílání napomohou,      

d)      podpoří výrobu a distribucí zvukových nahrávek a audiovizuálních děl v regionálních nebo

         menšinových jazycích nebo k nim budou napomáhat,     

d)      podpoří zřízení nebo zachování alespoň jedněch novin v regionálních nebo menšinových

         jazycích nebo k němu budou napomáhat.           

Odstavec 2 – Smluvní stany se zavazují, že zaručí svobodu přímého příjmu rozhlasového a televizního vysílání ze sousedních zemí v jazyce, který je užíván ve stejné nebo obdobné formě jako regionální nebo menšinový jazyk, a že nebudou bránit opakovanému přenosu rozhlasového a televizního vysílání ze sousedních zemí v takovém jazyce. Dále se zavazují, že zajistí, aby nijak nebyla omezována svoboda projevu a svobodný tok informací v tisku v jazyce, který je užíván ve stejné nebo obdobné formě jako regionální nebo menšinový jazyk (…).    

Článek 12 – Kulturní činnost:

Odstavec 1

a)      budou podporovat formy projevu a iniciativy typické pro regionální nebo menšinové jazyky

         a             napomáhat různým možnostem zpřístupnění děl vytvořených v těchto jazycích,

f)       budou podporovat přímou účast představitelů uživatelů daného regionálního nebo

         menšinového jazyka při zřizování zařízení a plánování kulturní činnosti,   

g)      budou podporovat a/nebo usnadňovat zřízení orgánu nebo orgánů pro shromážďování,

         archivování a zveřejňování nebo vydávání děl vytvořených v regionálních nebo menšinových jazycích,   

Odstavec 2 – Ve vztahu k jiným územím než k těm, na nichž jsou tradičně užívány regionální nebo menšinové jazyky, se smluvní strany zavazují povolovat, podporovat nebo zajišťovat vhodné kulturní činnosti a zařízení v souladu s předchozím odstavcem, pokud je to opodstatněné vzhledem k počtu uživatelů regionálního nebo menšinového jazyka.      

Odstavec 3 – Smluvní strany se zavazují, že při provádění své kulturní politiky v zahraničí poskytnou náležité místo regionálním nebo menšinovým jazykům a kulturám, jejichž výrazem tyto jazyky jsou.  

Článek 13 – Hospodářský a společenský život:

Odstavec 1

c)      budou vystupovat proti praktikám, které mají odradit od užívání regionálních nebo

         menšinových jazyků v souvislosti s hospodářskými nebo společenskými aktivitami,        

Odstavec 2

e)      zajistí, aby informace o právech spotřebitelů poskytované příslušnými orgány byly

         zpřístupněny v regionálních nebo menšinových jazycích. 

Článek 14 – Přeshraniční výměny:

a)      uplatňovat stávající dvoustranné a mnohostranné dohody, které je pojí se státy, v nichž je

         tentýž jazyk užíván ve stejné nebo obdobné formě, nebo je-li to nutné usilovat o sjednání

         takových dohod způsobem, který by podporoval styky mezi uživateli téhož jazyka

         v příslušných státech v oblasti kultury, školství, informací, odborného školství

         a celoživotního vzdělávání,         

b)      usnadňovat a/nebo prosazovat ve prospěch regionálních nebo menšinových jazyků

         přeshraniční spolupráci, zejména mezi regionálními nebo místními orgány, na jejichž území

         je užíván tentýž    jazyk ve stejné nebo obdobné podobě.           

 

Poradní výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin

 

ČR zřídila Poradní výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, který přijal stanoviska ohledně ČR – první v 04/2001, druhé v 02/2005. Členem tohoto orgánu je mezi jinými JUDr.Eugeniusz Kiedroń, člen Republikové rady COEX, který nám umožnil seznámit se s oficiálními stanovisky ČR k plnění závazků ČR vzhledem Charty.

     V preambuli druhého stanoviska se uvádí, že od přijetí prvního stanoviska Poradního výboru v dubnu 2001 a od Rezoluce Výboru ministrů z února 2002 přijala ČR nová chvályhodná opatření ke zlepšení ochrany národnostních menšin. Tato opatření svědčí o odhodlání státu upevnit v této oblasti odpovídající politiku. Pozitivních výsledků bylo dosaženo na legislativní úrovni, zejména v užívání menšinových jazyků v úředním styku, jakož i ve školství. V praxi lze pozorovat zvýšené úsilí takřka ve všech důležitých oblastech, přičemž zvláštní pozornost je věnována postavení Romů. Byla přijata i další opatření ke zlepšení dialogu mezi etniky. Potíže však přetrvávají při provádění určitých částí příslušných zákonů, zejména na místní úrovni. Vedle nedostatečného zapojení místních úřadů přetrvávají i potíže s určením geografických oblastí, jichž by se tato opatření měla týkat, jakož i s účastí zástupců menšin na záležitostech jichž se týkajících. Je třeba vyvinout větší snahu o posílení prevence nesnášenlivosti a diskriminace a boje proti nim. Postavení Romů, které zůstavá znepokojivé, vyžaduje rozhodnější přístup úřadů. V této souvislosti je třeba přednostně řešit značné problémy, kterým Romové čelí v oblastech jako je bydlení a zaměstnanost, stejně jako vzdělávání romských dětí či obvinění ze sterilizace romských žen bez jejich předchozího informovaného souhlasu.

     Své druhé stanovisko přijaté 24.2.2005 Poradní výbor člení do 3 kapitol: I) hlavní poznatky, II) poznatky k jednotlivých článkům, III) závěrečné poznámky. Hlavní poznatky jsou mj.:

* Monitorovací postup: ČR zaujala konstruktivní přístup k monitorování procesu provádění Rámcové úmluvy. V prosinci 2003 se konal seminář za účasti zástupců národnostních menšin a Poradního výboru. Vzhledem k zájmu který o monitorovací postup projevili zástupci národnostních menšin, by mohlo být učiněno více ke zvýšení povědomí o výsledcích uvedeného monitoringu, a to i pomoci překladu podstatných dokumentů jako stanoviska Poradního výboru, komentáře ČR a rezoluce Výborů ministrů.

* Obecný legislativní rámec: V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č.273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Co se týče používání menšinových jazyků ve veřejném životě, došlo k pokroku zejména díky změnám některých důležitých zákonů, jako zákona o správním řízení, trestního zákona, zákona o matrikách a zákonů o obcích a krajích. Nedávné přijetí nového školského zákona (č. 561/2004 Sb.) představuje pokrok, na který čekaly zejména národnostní menšiny.

* Zavádění zákonů do praxe: Vítáme snahu českých úřadů provádět odpovídající politiku na ochranu národnostních menšin. Vláda vyčlenila ze státního rozpočtu prostředky na podporu činnosti menšin a zavedla zvláštní postupy, jak tyto prostředky čerpat. Užitečné by bylo zejména aktivněji informovat národnostní menšiny o těchto prostředcích a postupech, jak je získat. Provádění vládní politiky na ochranu národnostních menšin však stále působí problémy na místní a krajské úrovni. I přes některé chvályhodné iniciativy na místní úrovni, zejména ke zlepšení postavení Romů a dialogu s touto komunitou, mají mnohé místní úřady o ochranu menšin malý zájem. S ohledem na principy fungování místní samosprávy je třeba, aby se místní úřady významněji zasadily o efektivní provádění legislativních opatření na ochranu národnostních menšin včetně zvyšování povědomí veřejnosti, jakož i mezinárodních standartu, které jsou pro ČR v této oblasti závazné. Obecně je třeba většího úsilí k zajištění stále účinnějšího uplatňování menšinového zákona č.273/2001 Sb. na všech úrovních.

* Shromažďování údajů: Ačkoliv bylo v roce 2001 provedeno další sčítání lidu, stále přetrvávají podstatné nesrovnalosti mezi oficiálními údaji a neoficiálními odhady o počtu příslušníků určitých národnostních menšin, zejména romské. Proto je velice důležité nalézt nové cesty k získávání spolehlivých údajů o počtu, postavení a možných problémech příslušníků národnostních menšin v různých sektorech.

* Tolerance a dialog mezi kulturami: Ačkoliv je obecná atmosféra v české společnosti charakterizována vzájemnou úctou a porozuměním a v dialogu mezi etniky došlo k výraznému zlepšení, objevují se stále zprávy o předsudcích a nesnášenlivosti vůči určitým osobám – zejména Romům a cizincům. I přes četná opatření přijatá úřady na podporu úcty k rozmanitosti a k potírání nesnášenlivosti stále přetrvávají negativní postoje mezi obyvateli, jakož i v některých sdělovacích prostředcích a mezi zástupci veřejných úřadů, zejména na místní úrovni. Podobně znepokojující je přetrvávání nesnášenlivých postojů určitých policistů, v některých případech přerůstající až v násilí, vůči osobám náležejícím k nejzranitelnějším skupinám, a zejména vůči Romům. Úřady by měly sledovat situaci bedlivěji a zajistit nezávislé mechanismy kontrolující činnost policie.

* Postavení Romů: Neuspokojivé. I přes četná opatření přijatá úřady čelí Romové nadále vážným problémům a diskriminaci ve většině oblasti života, včetně zaměstnání, bydlení, zdravotnictví, přístupu k veřejným službám a ve školství. I když úřady dělají pro zlepšení situace mnoho, zůstává postavení romských dětí ve školském systému znepokojivé. Úřady musejí zejména zajistit, aby bylo skutečně zrušeno neodůvodněné umísťování těchto dětí do zvláštních škol. Co se týče případů obvinění ze sterilizace romských žen bez jejich předchozího svobodného a informovaného souhlasu, uvítali bychom, aby se do vyšetřování těchto případů zapojil aktivně ombudsman. Úřady musejí zajistit, aby takové vyšetřování vyjasnilo, zda takové praktiky skutečně existují. Pokud se taková obvinění potvrdí, měly by neprodleně odškodnit oběti, uložit příslušné tresty a učinit veškeré potřebné změny v zákonech a postupech.

* Užívání menšinových jazyků: ČR má nyní zákony umožňující za určitých podmínek užívání menšinových jazyků v úředním styku a dvojjazyčné nápisy a oznámení. Je však třeba dalších opatření zajišťujících, aby tyto zákony byly skutečně uplatňovány v praxi. Nedostatky byly zejména zjištěny v těch oblastech, na které se tyto zákony vztahují, a v příslušných postupech. Větší pozornost je třeba věnovat při přijímání rozhodnutí o používání těchto zákonů skutečné početnosti, potřebám a požadavkům národnostních menšin. Navíc je třeba vynaložit větší úsilí ke zvyšování užívání menšinových jazyků ve sdělovacích prostředcích a přítomnosti příslušníků národnostních menšin ve sdělovacích prostředcích.

* Školství: V posledních letech byla přijata v českých školách další opatření k šíření znalosti o tradicích, jazycích a kultuře národnostních menšin a úcty k nim. I přes tato opatření je třeba většího úsilí k odstranění nedostatků v této oblasti. Nový školský zákon je významným krokem ve prospěch národnostních menšin, jako i ve prospěch výuky menšinových jazyků a vyučování v nich. Nicméně však přetrvávají určité nedostatky v právních podmínkách a postupech nutných pro takové vyučování. Úřady by při provádění tohoto nového zákona měly zohledňovat skutečné postavení, potřeby a očekávání příslušníků národnostních menšin. Je ještě příliš brzy hodnotit, zda přístup zavedený novým školským zákonem zajistí konec neodůvodňovaného umísťování romských dětí do zvláštních škol a obecněji konec izolace romských dětí ve školském systému.

* Účast národnostních menšin na veřejných záležitostech: Podmínky v ČR jsou obecně příznivé. V této souvislosti je třeba zmínit aktivní úlohu, kterou ve vládní politice na ochranu národnostních menšin hraje Rada vlády pro národnostní menšiny, a skutečné partnerství mezi touto Radou a organizacemi národnostních menšin. Skutečná účast příslušníků národnostních menšin na místní a regionální úrovni však zůstává problematická. I když místní výbory pro národnostní menšiny zřízené zákonem o národnostních menšinách jsou významným krokem vpřed, nebyly ještě systematicky ustaveny ve všech oblastech, které pro to splňují podle zákona podmínky. Navíc jejich postavení a činnost nejsou zcela jasné, a tak jejich vliv zůstává omezený. Obecněji řečeno, úřady ještě musejí hledat cesty umožňující, aby menšiny mohly, stejně jako většinová společnost, těžit z lepší úpravy veřejných záležitosti, kterou přinesla decentralizace, a aby menšiny nepohlížely na decentralizaci jako na hrozbu pro své zájmy. Skutečná účast Romů v různých oblastech působí stále vážné těžkosti. Místí a krajské úřady musejí nejprve projevit větší nasazení a lépe spolupracovat se zástupci Romů a hledat nové a účinnější cesty k podstatnému zvýšení účasti Romů a jejich integraci do české společnosti.

      V kapitole „Poznatky k jednotlivým článkům“ zveřejňujeme podstatné citace z těchto oblastí:

* Osobní působnost Rámcové úmluvy (článek 3),

* Hledisko občanství při definování pojmu „národnostní menšiny“ (článek 3),

* Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin (článek 5),

* Přístup příslušníků národnostních menšin do sdělovacích prostředků (článek 9),

* Užívání menšinových jazyků v úředním styku (článek 11),

* Jména a příjmení v menšinových jazycích (článek 11),

* Dvojjazyčné nápisy a názvy v obci (článek 11),

* Interkulturní rozměr školství (článek 12),

* Výuka menšinových jazyků a vzdělávání v těchto jazycích (článek 14),

* Účast příslušníků v rozhodovacím procesu (článek 15).

* Osobní působnost Rámcové úmluvy, Hledisko občanství při definování pojmu „národnostní menšina“: Poradní výbor má za to, že osoby chráněné v ČR Rámcovou úmluvou jsou prakticky ti, kteří náležejí ke skupinám zastoupeným v Radě vlády pro národnostní menšiny, poradní orgán vlády. Jsou to Bulhaři, Chorvaté, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řeci, Slováci a Ukrajinci, jakož i Srbové, kteří byli připojeni nedávno. Na osoby, které nejsou občany ČR, se vztahují opatření obsažena ve zvláštním vládním programu pro integraci cizinců. Vzhledem ke společnému etnickému původu se však mnoho z nich (například Rusové a Ukrajinci) účastní kulturních či jiných aktivit skupin, které tradičně žijí v ČR. I jiné skupiny, jako Vietnamci, mají přístup k dotacím poskytovaným státem na kulturní činnost. Oficiální přístup, jak je zakotven v menšinovém zákoně, omezuje osobní působnost Rámcové úmluvy pouze na státní občany. Ovšem ve skutečnosti, jak ji bylo ukázáno výše, jsou v praxi české úřady daleko otevřenější a pružnější.

* Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin: Poradní výbor s uspokojením konstatuje, že úřady na centrální, krajské i místní úrovni nadále poskytují podporu, včetně finanční, kulturním akcím pořádaným národnostními menšinami. Aby menšiny mohly tuto činnost rozvíjet v co nejlepších podmínkách, zavedly úřady postup přidělování státních dotací na základě výběru nejlepších projektů. Poradní výbor konstatuje, že finanční podpora poskytována na kulturní činnost národnostním menšinám je stále nedostatečná s ohledem na rostoucí počet žadatelů a na potřebu zajistit vyvážené rozdělování zdrojů. Zástupci menšin vyjádřili mimo jiné své přání mít kulturní střediska v Praze a jiných městech, kde jsou menšiny početné.

* Přístup příslušníků národnostních menšin do sdělovacích prostředků: Poradní výbor vítá skutečnost, že nový zákon o veřejnoprávním rozhlase a televizi zahrnuje do úkolů veřejnoprávních sdělovacích prostředků i povinnost napomáhat uchovávání kulturní svébytnosti příslušníků národnostních menšin. Je třeba rovněž konstatovat, že tato povinnost je nyní jedním z hledisek, podle kterých jsou přidělovány vysílací licence. Navíc jsou státní dotace přidělovány i na publikace vydávané národnostními menšinami a na výrobu a distribuci audiovizuálních pořadů – konkrétně ostravské studio veřejnoprávní televize vysílá od 1.1.2004 každý týden kulturní pořad „Babylon“ věnovaný životu a zájmům národnostních menšin a cizinců. Menšinové jazyky jsou nicméně ve veřejnoprávní televizi stále velice málo užívány, proto je třeba uvítat zpravodajský pořad v polštině vysílaný od září 2003 jednou týdně ostravským studiem. V oblasti tisku stojí za zmínku například skutečnost, že vláda v roce 2003 pomáhala financovat 20 projektů vydávání periodik menšinami. I přes tyto pozitivní výsledky má Poradní výbor za to, že doba vyhrazena ve veřejnoprávní televizi národnostním menšinám je stále ještě příliš omezená.

* Užívání menšinových jazyků v úředním styku: Poradní výbor konstatuje, že článek 9 menšinového zákona z roku 2001 přiznává příslušníkům národnostních menšin právo používat svůj mateřský jazyk v úředních dokumentech a při styku s úřady, jakož i u soudů. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí (zákon č.491/2001 Sb.) je rovněž opravňuje používat svůj menšinový jazyk při šíření důležitých praktických informací o volbách (datum, místo, potřebné doklady atd.). Nový správní řád (zákon č.500/2004 Sb.) povoluje užívání menšinových jazyků v úředním styku, jak ústním tak písemném, v případě potřeby s pomocí bezplatného tlumočení či překladu. Povoleno je užívaní menšinových jazyků při styku s jinými úřady, například ve věci obchodních licencí, účetnictví, daní a pokut. Takové užívání je povoleno pouze v takových územních jednotkách, kde byly ustaveny výbory pro národnostní menšiny, tedy v jednotkách kde příslušníci národnostních menšin tvoří alespoň 10 % místních obyvatel. Poradní výbor považuje postup určování takových územně správních jednotek za problematický. Úřady by měly učinit vše potřebné k odstranění stávající právní nejistoty ohledně používání kritérií k určování územně správních jednotek. Měly by zajistit, aby výsledky sčítání lidu nebyly jediným ukazatelem používaným v této souvislosti.

* Jména a příjmení v menšinových jazycích: I když nová ustanovení byla národnostními menšinami dobře přijata, konstatuje Poradní výbor, že se vyskytly stížnosti od Poláků a Němců na některé nedostatky, zejména na potíž získat výpisy z matriky se jmény v menšinových jazycích, pokud tato jména byla předtím zapsána v češtině, a na chybějící pravidla o přepisu jmen do češtiny.

* Dvojjazyčné nápisy a názvy obcí: Poradní výbor konstatuje, že zákon č.128/2000 Sb. o obcích povoluje používaní dvojjazyčných nápisů a názvů obcí tam, ke menšiny představují alespoň 10 % místní populace a to po předložení petice podepsané alespoň 40% dospělých příslušníků menšiny – novela zákona č.128/2000 Sb. nahradila petice žádostí výboru pro národnostní menšiny. Požadavek petice kritizují zejména Poláci (v oblasti Těšínského Slezska). Hlavně z historických důvodů jsou silné výhrady k používání menšinových jazyků, zejména polštiny a němčiny, ve dvojjazyčných topografických označeních. Úřady by měly odstranit neodůvodněné překážky bránící příslušníkům národnostních menšin uplatňovat své zákonné právo a tam, kde jsou splněny zákonem požadované podmínky, jim umožnit používat vedle češtiny jejich vlastní jazyk na místních topografických označeních.

* Interkulturní rozměr školství: Poradní výbor s potěšením konstatuje, že česká vláda jako součást své integrační politiky věnuje v posledních letech zvýšenou pozornost zvyšování povědomí obyvatel o důležitosti lidských práv, toleranci a dialogu mezi kulturami, a to již od nejranějšího věku. Avšak konstatuje, že ještě zbývá udělat mnoho práce, aby tradice, jazyky a kultura národnostních menšin byly v českých školách skutečně známy a oceňovány. Samotní zástupci menšin zastávají názor, že jejich kultuře, jazykům a tradicím se dostává v českých školách pouze omezené, či v některých případech vůbec žádné pozornosti.

* Výuka menšinových jazyků a vzdělávání v těchto jazycích: Poradní výbor vítá přijetí nového školského zákona v roce 2004, po ukončení několikaletého legislativního postupu. Počet žáků nutný ke zřízení tříd pro výuku v menšinových jazycích byl snížen (8 v MŠ, 10 v ZŠ), a že upraveny byly i maturity, které nyní berou ohled na zvláštní postavení škol používajících menšinový jazyk jako jazyk vyučující (to se v praxi týká pouze Poláků). Ačkoliv nový školský zákon obsahuje různé prvky, které přispívají k ochraně národnostních menšin, některá jeho ustanovení jsou sporná. Například podle tohoto zákona mohou být třídy či školy vyučující menšinové jazyky či používající je jako vyučující zřizovány pouze v oblastech, kde již byly ustaveny výbory pro národnostní menšiny, což často znemožňuje otevírání nové třídy či školy tohoto typu.

* Účast příslušníků národnostních menšin v rozhodovacím procesu: Poradní výbor vítá výroční zprávy, předkládané vládě a zveřejňované Radou vlády pro národnostní menšiny. Územní reforma a decentralizace přinesly změny, které by v zásadě měly napomoci účasti národnostních menšin v různých oblastech veřejného života. Zdá se, že územní reforma a decentralizace nepřinesly obecně menšinám výhody, jež by se daly očekávat, ale ve skutečnosti jim ztížily přístup k veřejné podpoře, kterou pro svou činnost potřebují. Postavení a úlohy výborů pro národnostní menšiny na úrovní obcí a krajů nejsou vždy jasně definovány. Přetrvává určitá právní nejistota ohledně podmínek jejich existence. V praxi četné místní úřady takové výbory neustanovily dokonce ani v místech, která splňují početní kritéria, to se týká zejména Němců a Slováků. České úřady by s ohledem na náležité dodržování zásad místní samosprávy měly činit rozhodnější kroky k zajištění toho, aby právní opatření k podpoře účastí příslušníků národnostních menšin na věcech jich se týkajících, zejména zřízení výborů pro národnostní menšiny, byly přijaty na všech úrovních. Měly by rovněž odstranit právní nejistotu ohledně kritérií pro určování oblastí, ve kterých tyto výbory mají být zřizovány.

Doporučení Poradního výboru:

* zajistit účinné dodržování zákonů na ochranu národnostních menšin v různých oblastech., zejména vybízením místních a krajských úřadů k podpoře uchovávání a rozvíjení hlavních prvků svébytnosti příslušníků národnostních menšin,

* urychlit přijetí antidiskriminačního zákona a zajistit jeho rychlou implementaci,

* vhodněji řešit potíže, s nimiž se Rómové potýkají v řadě oblastí, a to společně s nimi, přednostně přijmout kroky k vymýcení praxe izolování romských dětí v systému školství a zajistit, aby příslušné úřady vyšetřily stížnosti ve věci sterilizace romských žen bez jejich předchozího informovaného souhlasu

* pokračovat v potírání nesnášenlivých či nepřátelských postojů policie vůči Romům

* věnovat větší pozornost používání menšinových jazyků ve sdělovacích prostředcích, v úředním styku a na topografických označeních

* posílit interkulturní rozměr vzdělávání a při výuce menšinovým jazykům či při vyučování v nich a při zavádění nových školských zákonů zajistit, aby byla řádně zohledňována konkrétní situace příslušníků národnostních menšin, jejich skutečné potřeby a požadavky

* posílit snahy o zlepšení účastí příslušníků národnostních menšin ve veřejných záležitostech, zejména na místní úrovni, kde je třeba při splnění zákonných podmínek zajistit ustavení výborů pro národnostní menšiny

 

Diskusní příspěvek na semináři Poradního výboru Rámcové úmluvy

 

Na semináři Poradního výboru Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, který se konal 15.10.2007 v Praze přednesl JUDr. Eugeniusz Kiedroń následující diskusní příspěvek:

     Vážené dámy a pánové. Poradní výbor Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin ve svém druhém stanovisku ohledně ČR, přijatém ve Štrasburku dne 24.2.2005 v článku 12, kapitole „Interkulturní rozměr školství“ v bodě 137, na str. 24. zprávy mimo jiné uvádí: cituji „… ještě zbývá udělat mnoho práce, aby tradice a kultura národnostních menšin byly v českých školách skutečně známy a doceňovány“ – konec citace. Uvedené konstatování pokládám za velmi aktuální avšak dle mého názoru nevystihuje plně podstatu věci. Tuto myšlenku bych rozšířil tak, že existuje další oblast, která by měla sehrát neméně důležitou úlohu, a to jsou naše média, tzn. sdělovací prostředky jak celostátní, tak i ty regionální. Existuje už sice multikulturní pořád „Babylon“, který přináší informace o životě národnostních menšin v naší republice. Ostravský rozhlas i televize zařazuji pravidelně, byť v omezeném rozsahu, programy pro polské spoluobčany. Schází však seriózní informace pro široký okruh občanů, směřující především do majoritní části společnosti, zvláště středního a mladšího věku, které by historicky objasňovaly přítomnost národnostních menšin na našem území. Vždyť rozpadem Rakousko-Uherska v roce 1918 nevznikl, jak to někteří tehdejší politikové tvrdili, jednotný československý národ. Na tomto území historicky žili po dlouhá staletí vedle sebe nejen Češi a Slováci, ale také Němci, Poláci, Židé, Maďaři, Rómové a další národnosti. To je pravdivá a objektivní informace současné přítomnosti národnostních menšin v ČR, které si chtějí uchovat svůj jazyk, kulturu a tradice. Nevědomost a přehlížení právě této skutečnosti je mnohdy příčinou současných projevů xenofobie, nesmyslných narážek, třenic i averze některých spoluobčanů nejčastěji majoritní většiny obyvatelstva vůči národnostním menšinám. Potvrzením toho jsou často urážlivé články v regionálních časopisech, na internetu nebo v osobních diskusích. Když v jedné obci na Těšínsku obecní úřad, v souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně o obcích, zavedl dvojjazyčné označení veřejných budov, prostranství, ulic, autobusových zastávek a silničních tabulí též v jazyce polském, vzápětí tyto byly barvou přemalovány. Je třeba říci, že obec neprodleně dala vše do původního stavu. Používání jazyka národnostních menšin v úředním styku v určených regionech, podpora rozvoje kultury a školství národnostních menšin, zavádění dvojjazyčných nápisů atd. není výmyslem nějakých nacionalistů, jak to někteří pojímají. Je to důkaz soužití multikulturní společnosti, protože takovou přece Evropa, ale i naše republika je. Toto vědomí a informace musí směřovat nejen do národnostních menšin, ale především, a to chci zdůraznit, do majoritní části obyvatelstva všech věkových skupin, počínaje už dětmi předškolního věku. Tím prokážeme sami sobě ale i světu naší kulturní vyspělost a úctu, kterou věnujeme našim dějinám a na nich hodláme vychovávat sebe i příští generace.

      Na semináři bylo umožněno přednesení 3 diskusních příspěvků v délce maximálně 10 minut, kromě příspěvku JUDr. Eugeniusze Kiedroně za polskou národnostní menšinu příspěvky přednesli zástupci německé a ukrajinské národnostních menšin.

 

Stanoviska COEX

 

Jednotlivé orgány COEX – a to jak ústřední (Kongres, Republiková rada, Výkonná rada), ale zejména národní sekce (polská a maďarská) i místní skupiny – pravidelně a obšírně problematiku související s Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartou regionálních a menšinových jazyků projednávají. S využitím přijatého programu, programových priorit, ale i zápisů z jednání jednotlivých orgánů COEX předkládáme stanoviska zpracované komisí k jednotlivým otázkám v bodech. Domníváme se, že tento materiál bude vhodným doplněním k diskusi a k přijetí požadovaných usnesení COEX. Úvodem připomínáme základní politické cíle COEX, to je používání vlastního jazyka v úředním styku, vzdělávání v mateřském jazyce garantované státem, účast na řešení věcí týkajících se národnostních menšin, šíření informací ve svém jazyce, rozvoj svébytných kulturních tradic, zachování vlastních kulturních památek a statků.

a) COEX ve svých programových dokumentech požaduje změny volebních zákonů – zrušit zavedený 5% volební práh, zejména ve volbách do obecních a krajských zastupitelstev, nebo alespoň jeho snížení na 3% , požaduje také změnu volebních výpočtů, například vrátit se k textu volebního zákona, který platil do 1998 roku. COEX se domnívá, že na komunální a regionální úrovni musí být umožněna správa věcí veřejných rovněž neparlamentními stranami, včetně stranou, která působí v zájmu národnostních menšin.

b) K otázce činnosti výborů pro národnostní menšiny COEX požaduje využívat pravomoce při zavádění dvojjazyčných nápisů. Aktuálním úkolem COEX je oslovení všech obcí na Těšínském Slezsku s požadavkem na sdělení údajů o činnosti výborů. Zpracované údaje budou podkladem pro další činnost.

c) K otázce dvojjazyčných tabulí jednala Republiková rada COEX. Jak je známo, podle zákona č.128/2000 Sb. o obcích a navazujících právních předpisů musí být v obcích, ve kterých žije více jak 10 % příslušníků národnostní menšiny, v našem případě polské, veškeré tabule rovněž v jazyce polském. To se týká 31 obcí na území Těšínského Slezska. Skutečnost je taková, že státní a zejména samosprávné orgány uskutečňuji zdržovací taktiku. Například dosud pouze 6 obcí ze 14 požádalo České dráhy o instalaci polských tabulí na železničních stanicích a zastávkách. Některé úřady využívají jiné národnostní menšiny, zejména Slováky v neprospěch polské menšiny. Například v Třinci výbor pro národnostní menšiny dosud dvojjazyčné tabule neschválil, přičemž z 11 členů jsou pouze 4 Poláci. Předseda výboru, který je české národnosti, je proti polským tabulím, má podporu ostatních členů výboru – 2 Slováků, 2 Řeků, Roma a Vietnamce. Ke schválení příslušného usnesení je nutno 6 hlasů. COEX požaduje, v souladu s Rámcovou úmluvou a Evropskou chartou, zavedení dvojjazyčného názvosloví měst, obcí, části obcí a dvojjazyčné nápisy na státních a samosprávných úřadech – v jazyce českém a polském na etnicky smíšeném území  Těšínského Slezska.

d) K ochraně národnostního školství COEX důsledně požaduje státní orgány zabezpečit činnost škol s polským vyučovacím jazykem na základě mezinárodních závazků ČR. Nesouhlasí se záměrem samosprávy v Třinci zrušit polskou základní školu Třinec-Terasa, která splňuje všechny zákonné požadavky na minimální počet žáků.

e) Ve věci přístupu národnostních menšin do elektronických médií COEX požaduje, aby stát důsledně plnil závazky vyplývající z ratifikované Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Nesouhlasí s časovým omezením polské televizní relace na ČT1 (v rámci pořadu „Report“) a naopak se domnívá, že úlohou veřejnoprávních médií je rozšiřovat vysílání v jazycích národnostních menšin. COEX upozornilo rovněž na nevhodnou skladbu pořadů ČT1 a ČT2 – jedná se  kolizi vysílání pořadů „Report“ v polštině a „Babylon“ – programu národnostní menšiny a cizince, v této otázce jsme se obrátili na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, avšak neúspěšně. COEX požaduje obnovení vysílání v veřejnoprávním rozhlase v jazyce maďarském.

f) COEX upozorňuje na nedostatečnou podporu států směrem k vydavatelské činnosti v jazycích národnostních menšin, zejména v otázce dotační politiky na tiskoviny. Záměrem COEX je projednat s předsedy občanských sdružení národnostních menšin obnovení činnosti občanského sdružení Asociace národních menšin v ČR, které by bylo vydavatelem informačního periodika, který by zveřejňoval informace o činnosti jednotlivých národnostních menšin ve svém rodném jazyce s překladem do jazyka českého. Taková tiskovina dosud v ČR schází.

g) Ve věcí dotací kulturním organizacím COEX požaduje zásadní změnu dotační politiky směrem k občanským sdružením národnostních menšin, tak aby dotace nebyla závislá pouze na grantech.

i) V rámci osnov základní školy navrhujeme zavedení předmětu o historii, kultuře a jazyku národnostních menšin v ČR a Evropské unii – v rámci interkulturního rozměru školství. Je nutno umožnit majoritní společnosti na etnicky smíšeném území vzdělávání v jazyce národnostní menšiny.

 

Předkládají: Władysław Niedoba, předseda Polské národní sekce COEX

Ing.István Palágyi, CSc, předseda Maďarské národní sekce COEX

Komise COEX pro kontrolu plnění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků

V Českém Těšíně, 24.11.2007

 

Uroczystość odsłonięcia Pomnika Legionistów Polskich w Cieszynie

Slavnost odhalení Pomníka polských legionářů v Těšíně

 

W Cieszynie na Wzgórzu Zamkowym odsłonięto 7.6.br. „Śląską Nike“ – Pomnik Legionistów Polskich, którzy wyruszyli w 1914 roku z Parku Sikory, by walczyć o niepodległą Polskę. Pomnik odbudowany był według pierwowzoru z 1934 roku autorstwa cieszyńskiego rzeźbiarza Jana Raszki zburzyli Niemcy 1.9.1939, a figurę Ślązaczki przetopili.  Odtworzenie pomnika było możliwe, bo w Muzeum Medalierstwa we Wrocławiu zachował się jego gipsowy model. Odlew młodej Ślązaczki z włosami rozwianymi przez wiatr i szablą w dłoni, ma symbolizować matkę broniącą śląskiej ziemi. Wykonany był w Gliwickich Zakładach Urządzeń Technicznych. Przed zagajeniem oficjalnej części uroczystości pod pomnikem, odprawiono w Rotundzie św.Mikołaja nabożeństwo ekumeniczne. Na uroczystości obecni byli przedstawiciele wielu organizacji, którzy po przemówieniach złożyli kwiaty pod pomnikem. Po jego odsłonięciu przeprowadzono Apel Poległych. W uroczystości brali udział również działacze Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. / Slavnost odhalení Pomníka polských legionářů v Těšíně – V Těšíně na Zámeckém návrší byl odhalen dne 7.6.tr. Pomník slezských legionářů – „Slezská Nike“, kteří vyrazili v roce 1914 z Parku Sikory do boje za nezávislé Polsko. Pomník byl obnoven podle originálu z 1934 roku, jehož autorem byl těšínský sochař Jan Raszka, zbořili Němci 1.9.1939, a sochu Slezanky přetavili. Rekonstrukce pomníka byla možná, protože v Muzeu medailerství ve Wroclavi se zachoval jeho sádrový model. Odlitek mladé Slezanky z vlasy rozčechranými větrem a šavli v dlani, má symbolizovat matku bránící slezskou zemi. Byl proveden v gliwických Závodech technických zařízení. Před zahájením oficiální částí slavnosti pod pomníkem, byl odsloužena v Rotundě sv.Mikuláše ekumenická mše. Na slavnostech byli přítomní zástupci mnoha organizací, kteří po projevech položili květiny pod pomníkem. Po jeho odhaleni se konalo Hlášení padlých. Slavosti se účastnili také funkcionáři Politického hnutí Soužití-Coexistentia.

 

Meandry dwujęzyczności: Dwujęzyczne tablice – 9 gmin z 31

Dvojjazyčné tabule – 9 obcí ze 31

 

Znaki drogowe – tablice z polskojęzyczną nazwą gminy pojawiają się przy wjeździe do gmin. Jak na razie tylko w dziewięciu gminach – Olbrachcicach, Boconowicach, Czeskim Cieszynie, Suchej Górnej, Bystrzycy, Wędryni, Gródku, Nydku, Kocobędzu. Pozostałe 22 gmin, które również powinny dwujęzyczne tablice zainstalować, „chowa głowę w piasek“. Może wójtowie tych gmin niecierpliwie czekają na 2011 rok, w którym odbędzie się spis ludności, licząc na to że liczba Polaków w „ich“ gminach spadnie pod 10 proc. W kilku gminach jest to nawet realne, ale na przykład w Milikowie, Koszarzyskach, Bukowcu, Jabłonkowie, Trzyńcu na pewno tak się nie stanie. Dwujęzyczne tablice są finansowane z budżetu państwa za pośrednictwem Urzędu Województwa Morawskośląskiego, a nie z budżetu gminy.

     Wielkim problemem, jaki muszą rozwiązywać radni w gminach, gdzie dwujęzyczne tablice już są, jest zamazywanie polskojęzycznej nazwy gminy przez czeskich nacionalistów. „Walka na pędzle“ – jak to nazwała prasa regionalna – jest prymitywnym przejawem braku tolerancji narodowościowej.Tchórzliwym czynom trudno przeciwdziałać. Szowiniści szybko zamazują tablicę z polskim napisem i uciekają. Poszczególne gminy mają swe medoty, niekiedy skuteczne, innym razem mniej skuteczne, które jednak nie chcą zdradzać. Zdjęcie zamazanej tablicy w Bystrzycy (tego samego dnia była zamazane tablice w Wędryni i Nydku) zamieścił trzyniecki tygodnik „Horizont“ z 6.5.br. Zdjęcie wykonał i przesłał do redakcji austriacki dziennikarz Marek Pedziwolski. Niedawno pojawił się inny problem. Ustawodawcy stwierdzili, że nowe polskojęzyczne tablice – znaki drogowe nie są w zgodzie z konwencjami Unii Europejskiej. Chodzi o to, że tablica powinna być jedna, w nazwą gminy w języku czeskim a pod nią z nazwą polskojęzyczną. Obie nazwy mają być takiej samej kolorystyki i mieć taką samą wielkość pisma. Jak niedawno stwierdziła minister Džamila Stehlikowa oraz Andrej Sulitka z Urzędu ds.Mniejszości Narodowych, aktualnie realizowany wariant nie jest szczęśliwy. Dlatego Ministerstwo Transportu przygotowało nowelizację rozporządzenia o ruchu drogowym. Wójtowie i burmistrzowie gmin, których to dotyczy dziwią się tym krokom. Polska mniejszość chce szybkiej realizacji dwujęzycznych tablic i obawia się że aktualne kroki są podjęte w celu tyktyki wstrzymywania. A tak na marginesie – organy rządowe dopiero teraz stwierdziły, jak to ma być. Województwo poinformowało, że będzie się kierować aktualnym brzmieniem rozporządzenia drogowego.

     Dwujęzyczne tablice powinny być normą w regionach zamieszkałych przez mniejszości narodowe. Jednak z określaniem kolorystyki nie powinno się przesadzać. Dwujęzyczny kierunkowskaz na zdjęciu – biały napis na brunatnym tle – jest w Cieszynie po polskiej stronie miasta. Republika Czeska ma zaległości nawet do Republiki Serbskiej, która nie jest członkiem Unii Europejskiej. Gminę Češko Selo zamieszkuje czeska mniejszość narodowa. Mieszka tu na dzień dzisiejszy 42 obywateli, większość jest narodowości czeskiej. Po czesku mówią jednak tylko ci najstarsi. Zamieszczamy zdjęcie tablicy wjazdowej.

 

Dopravní značky – tabule s polskajazyčným názvem obce se objevují u silnic při vjezdu do obcí. Prozatím pouze v devítí obcích – Albrechticích, Bocanovicích, Českém Těšíně, Horní Suché, Bystřici, Vendryni, Hrádku, Nýdku, Chotěbuzi. Ostatní 22 obce, které rovněž jsou povinny dvojjazyčné tabule zřídit, „schovávají hlavu do písku“. Možná starostové těchto obcí netrpělivě očekávají 2011 rok, kdy se bude konat sčítání lidu, s naději, že počet Poláků v „jejich“ obcích poklesne pod 10 proc. V některých obcích je to dokonce reálné, ale například v Milíkově, Košařskách, Bukovci, Jablunkově, Třinci se tak s určitosti nestane. Dvojjazyčné tabule jsou financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

    Velkým problémem, který jsou nuceni řešit zastupitelé těch obcí, kde už tabule s polskojazyčným názvem obce jsou, je jejich zastřikávání českými nacionalisty. „Štětcová válka“, jak to pojmenoval regionální tisk, je primitivním projevem národnostní nesnášenlivosti. Zbabělým činům se obtížně čelí. Šovinisté bleskurychle zastříkají tabuli s polským názvem obce a zmizí. Jednotlivé obce mají své metody, někdy účinné, někdy méně účinně, které však nechtěji sdělovat. Snímek přestříkané tabule v Bystřici (stejný den byly přestříkané tabule také v Vendryni a Nýdku) zveřjnil třinecký týdeník „Horizont“ z 6.5.tr. Snímek udělal a zaslal do redakce rakouský novinář Marek Pedziwolski. Nedávno se objevil jiný problém. Zákonodarci zjistli, že polskojazyčné tabule – dopravní značky nejsou v souladu s úmluvami Evropské unie. Problém je v tom, že tabule má být jedna, na které je nahoře nápis v češtině a pod ní nápis v polštině, naprosto totožné co do barvy, tak velikosti písma. Jak nedávno sdělila ministryně Džamila Stehlíková a Andrej Sulitka s Úřadu pro národnostní menšiny, současné značení není šťasné. Proto Ministerstvo dopravy připravuje novelizaci nařízení. Starostové dotčených  měst a obcí se diví. Polská menšina požaduje urychlenou realizaci dvojjazyčných tabulí a obává se že tyto kroky jsou součástí zdržovací taktiky. Na okraj – vládní orgány teprve teď zjistily, jak mají tabule vypadat? Krajský úřad sdělil, že se bude řídit současným zněním dopravního nařízení.

   Dvojjazyčné tabule mají být normou v regionech obýdlených národními menšinami. Avšak s nařízováním barevných odstínů se nemá přehánět. Dvojjazyčná směrovka na snímku – bílý nápis na hnědém pozadí – je v Těšíně po polské straně města. Česká republika zaostává dokonce za Republikou Srbskou, která není členem Evropské unie. V obci Češko selo bydlí česká národní menšina. Dnes tu žije celkem 42 občanů, většina z nich je české národnosti. Česky mluví jen ti nejstarší. Zveřejňujeme snímek vjezdové tabule do obce.

 

Ruch Polityczny Wspólnota-Coexistentia w 1996 roku (cd.)

 

„Głos Ludu“ z 19.9. zamieścił wykaz kandydytów do jesiennych wyborów senackich – artykuł Pięciu Polaków na listach kandydatów – Komu mandat?. Czytelnicy dowiedzieli się, że kandyduje m.in. w okręgu nr 73 Jerzy Czap, Coexistentia-Wspólnota, emeryt (prezes Zarządu Głównego PZKO, członek Rady Polaków).

     Centralna Komisja Wyborcza – pisze „Głos Ludu“ z 3.10. (Komisja zakwestionowała kandydaturę Jerzego Czapa na senatora, decyzję zaskarżono do sądu) – skreśliła kolejnego kandydata ubiegającego się o mandat senatorski w okręgu wyborczym nr 73, Jerzego Czapa, kandydata niezależnego startującego z listy Ruchu Politycznego „Coexistentia-Wspólnota“. Postanowienie to może uchylić tylko Sąd Najwyższy…Członkowie sztabu wyborczego J.Czapa są przekonani o tym, iż nie chodzi nawet o braki formalne, a zgłoszenie wypełnione było dokładnie według obowiązującej ustawy. W związku z tym sztab postanowił złożyć odwołanie od decyzji Centralnej Komisji Wyborczej i czekać na orzeczenie Sądu Najwyższego, który miałby się na temat dalszego kandydowania J.Czapa wypowiedzieć w terminie do trzech dni.

     Przebieg kampanii przedwyborczej do Senatu („Głos Ludu“, 2.11., Obradowała Rada Wykonawcza „Wspólnoty“ – list do ambasadora RP) był tematem zebrania Rady Wykonawczej Ruchu Politycznego „Wspólnota“. Odbyło się ono 24 października w Czeskim Cieszynie. Członkowie Rady Wykonawczej ustalili, że kandydat z ramienia „Wspólnoty“ inż.Jerzy Czap, odbędzie spotkania przedwyborcze w niektórych gminach swego okręgu nr 73. Postanowiono też, że po wyborach senackich odbędzie się konferencja Ruchu Politycznego „Wspólnota“ na której oceniona zostanie działalność Ruchu w roku 1996. W konferencji udział wezmą nie tylko działacze Rady Wykonawczej, ale również działacze terenowi, przede wszystkim  radni – członkowie przedstawicielstw gminnych i miejskich wybranych z ramienia „Wspólnoty“. Rada Wykonawcza podjęła decyzję o wystosowaniu listu do ambasadora Rzeczypospolitej Polskiej w Pradze, Marka Pernala, podpisanego przez przewodniczącego Ruchu dr.inż.Stanisława Gawlika. W liście Rada Wykonawcza „Wspólnoty“ dziękuje za wsparcie działań polskiego społeczeństwa na Zaolziu na rzecz utrzymania bytu narodowego, za rzetelne podejście do problemów nurtujących społeczeństwo polskie w RC.

     Sobotnie „seminarium poselskie“ Sekcji Historii Regionu przy ZG PZKO (Na tydzień przed wyborami  senackimi – parlamentarna siedemnastka, „Głos Ludu“, 12.11.), która postawiła sobie za cel prezentację działalności posłów Polaków na forum organów ustawodawczych powojennej Czechosłowacji i Republiki Czeskiej, było nawązaniem do seminariun majowego, historycznie obejmującego okres międzywojnia. W latach 1946 – maj 1996 posłowało do parlamentów CSR, CSRS, CSRF (bez i z „–“  i RC 17 osób „z klucza“: Alfred Kaleta, Paweł Trombik, Józef Kadura, Gustaw Przeczek, Ernest Sembol, Józef Swoboda, Eryk Monczka, Alojzy Foltyn, Karol Bocek, Karol Michalski, Henryk Połednik, Józef Macura, Władysław Niedoba (z Kocobędza), Danuta Branna, Tadeusz Wantuła, Halina Dorda i Stanisław Gawlik. Przedstawione przez członków Sekcji referaty były nie tyle „rzutem oka na parlamentarną działalność Polaków“, co – z jednym tylko wyjątkiem posła Ernesta Sembola – „odtwarzaniem życiorysów“. Za mało, jak na seminarium w „przededniu“ wyborów do Senatu. Uczestniczyli w seminarium zarówno kandydaci na senatorów – inż.Jerzy Czap, MUDr.Bogusław Chwajol CSc, jak i byli posłowie – dr.Józef Macura, dr.inż.Stanisław Gawlik i Władysław Niedoba. W tym samym numerze zamieszczono płatną reklamę kandydata Wspólnoty – „Za nami stoi konkretna praca. Korzystajmy z bogatych doświadczeń zgromadzonych przez pokolenia społeczników“. Inż.Jerzy Czap Twoim kandydatem do Senatu RC.

     Wyniki wyborów zamieścił „Głos Ludu“ 19.11. – Głosowało zaledwie 35 procent elektoratu – Po pierwszej turze ODS górą. W okręgu nr 73 zwyciężył Jan Starý (ODS) zebrawszy głosy od 7229  wyborców spośród 89 880 uprawnionych do głosowania. Do drugiej tury wraz z nim przeszedł kandydat KDU-ČSL Emil Škrabiš – 5328 głosów. Halina Dordowa (KSČM) otrzymała niewiele mniej, bo 6164 głosy. Jerzy Czap (niezależny z listy „Wspólnoty“) – 1794 głosy… Spośród kandydujących do Senatu Polaków do drugiej tury przeszedł tylko Karol Cieślar (ODS) – okręg wyborczy nr 74. W okręgu wyborczym nr 75 Bogusław Chwajol (ODA) uzyskał poparcie 2262 wyborców.

     W związku z zakończeniem przeze mnie udziału w kampanii wyborczej do Senatu RC pragnę wyrazić podziękowania wszystkim tym wyborcom, którzy mi zaufali i oddali na mnie głosy – pisze w „Głosie Ludu“ z 21.11. Jerzy Czap (Dziękuję). Wybory do Senatu traktowałem przede wszystkim jako możliwość i potrzebę zaprezentowania na forum politycznym zarówno PZKO, jak i innych polskich organizacji. Pragnę podziękować członkom mego sztabu wyborczego i wszystkim sympatykom, którzy przyszli na spotkania ze mną oraz pomagali w propagacji. Dziękuję mediom i ich redakcjom: „Zwrotu“, „Głosu Ludu“ i audycji polskiej Radia Ostrawskiego oraz redakcji „Trzynieckiego Hutnika“. Za finansowe wsparcie dziękuję Ruchowi Politycznemu „Coexistentia-Wspólnota“, a przede wszystkim panu Jindřichowi Smidze, dyrektorowi firmy Trimor – pralni ekspresowej w Cz.Cieszynie.

     Zaledwie 30 proc. elektoratu, a więc jeszcze mniej, aniżeli przed tygodniem, głosowało w drugiej turze do 81-osobowego Senatu RC („Głos Ludu“, 26.11., Mandaty już rozdane)… W okręgu wyborczym nr 73 z siedzibą we Frydku Mistku w drugiej turze zwyciężył Emil Škrabiś (KDU-ČSL), uzyskawszy 11 776 (61,43 proc.) głosów… W okręgu wyborczym nr 74 z siedzibą w Karwinie zwycięstwo odniósł Alfred Michalik (ČSSD), na którego głosowało 16 688 wyborców (59,78 proc.)… W okręgu wyborczym nr 75 mandat senatorski zdobył Antonín Petráš (KSČM), zebrawszy 7755 głosów (52,25 proc.)… 

     „Głos Ludu“ 19.11. (Oświadczenie „Wspólnoty“) zamieścił oświadczenie Rady Wykonawczej Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota, w którym stwierdza się, że zgodnie z podjętą 14 bm. uchwałą członkowie Rady Wykonawczej nie wezmą udziału w zbliżającym się VI Zgromadzeniu Ogólnym Kongresu Polaków. W oświadczeniu czytamy: „Nie będziemy firmować organizacji, która przy każdej nadarzającej się okazji podkreśla swój nieuzasadniony negatywny stosunek do Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota. Zastanawiający jest brak podjęcia skutecznych działań w kierunku obrony naszych polskich szkół i przedszkoli oraz blokowanie działań Komisji Szkolnej przy Radzie Polaków, która była powołana m.in. przez działaczy Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota. Nie można usprawiedliwić również aroganckiego traktowania przez Radę Polaków, przede wszystkim przez jej prezesa, kandydatów Polaków (z wyjątkiem kandydatów ODS) w wyborach parlamentarnych i senackich, jak również polskiego społeczeństwa w Republice Czeskiej. Ruch Polityczny Coexistentia-Wspólnota jest zdania, że udział w Kongresie Rady Polaków jest w danej sytuacji wspieraniem wyłącznie Obywatelskiej Partii Demokratycznej (ODS), wbrew interesom mniejszości narodowych“.

 

Z činnosti Soužití-Coexistentie na základě článků z „Głosu Ludu – novin Poláků v České republice“ – Politické hnutí Soužití-Coexistentia v 1996 roce (obsah článku): „GL“ zveřejnil seznam kandidátů do podzimních senátních voleb („Pět Poláků na kandidátních listinách“, 19.9.), kandiduje mj. ve volebním obvodu č.73 Jerzy Czap, Coexistentia-Soužití, důchodce, předseda Hlavního výboru PZKO, člen Rady Poláků.. Ústřední volební komise („GL“, 3.10.) vyškrtla kandidáta Coexistentie. Rozhodnutí Ústřední volební komise může změnit pouze Nejvyšší soud… Členové volebního štábu J.Czapa jsou přesvědčeni, že příhláška do voleb byla podána v souladu se zákonem, proto se odvolali k Nejvyššímu soudu, který musel rozhodnout do 3 dnů (rozhodl ve prospěch Coexistentie). Volební kampaň byla obsahem schůze Výkonné rady Politického hnutí Coexistentia-Soužití 24.10. v Českém Těšíně. Členové Výkonné rady se dohodli, že kandidát Soužití, Jerzy Czap se zúčastní předvolebních setkání v některých obcích ve svém volebním obvodu. Výkonná rada rozhodla, že po senátních volbách Hnutí uspořádá seminář, za účastí zastupitelů, kde zhodnotí činnost v 1996 roce. Bylo rozhodnuto o zaslání dopisu předsedy Hnutí Stanislava Gawlika velvyslanci PR v Praze Marku Pernalovi. V dopise Výkonná rada děkuje velvyslanci za podporu aktivit polské společnosti na Zaolzí. Sekce dějin regionu PZKO uspořádala „poslanecký seminář“ („GL“, 12.11.), jehož cílem byla prezentace činnosti polských poslanců v zastupitelských sborech Československa a České republiky. V létech 1946 – květen 1996 jich bylo 17…. Z výjimkou jednoho poslance, v referátech byla informace o životopisech poslanců, což bylo hodnoceno jako nedostatek, zejména v předvolebním období. Semináře se účastnili kandidáti do Senátu – Ing.Jerzy Czap, MUDr.Bogusław Chwajol CSc, jak rovněž bývalí poslanci – Dr.Józef Macura, Dr.Ing.Stanislav Gawlik a Vladislav Niedoba. Ve stejném čísle byla zveřejněna placená reklama kandidáta „Soužití“… Výsledky voleb zveřejnil „GL“ 19.11…. V souvislosti s ukončením volební kampaně do Senátu ČR Jerzy Czap poděkoval voličům za podporu („GL“, 21.11.). Volby do Senátu ČR jsem využil k prezentaci PZKO, a také jiných polských organizací – napsal. Poděkoval také členům volebního štábu, novinářům polských tiskovin v ČR a polské redakci ostravského Českého rozhlasu. Za finanční podporu poděkoval Politickému hnutí Coexistentia-Soužití… Pouze 30 % elektorátu volilo v druhém kole, to je ještě méně než před týdnem, výsledky zveřejnil „GL“ z 26.11. („Mandáty byly již rozděleny“). „GL“ zveřejnil 19.11. prohlášení Politického hnutí Coexistentia-Soužití, ve kterém Hnutí na zakládě usnesení Výkonné rady zveřejňuje, že se nebude účastnit bližicího se VI. Valného shromádění Kongresu Poláků v ČR. Soužití to zdůvodňuje negativním postojem Kongresu Poláků vůči Soužití, blokováním činnosti Školské komise působící při Radě Poláků, která byla zřízena mj. funkcionáři Soužití, aroganci předsedy Kongresu Poláků vůčí kandidátům-Polákům s výjimkou kandidátů ODS. Zdůravňuje se, že účast v Valném shromáždění by za dané situace byla podporou pouze jedné politické strany – ODS, proti zájmům národních menšin. (opracował Tadeusz Toman)

 

 

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman, Władysław Drong, Józef Toboła, zamknięcie numeru  / uzávěrka čísla: 12.6.2008,  gratis / zdarma