xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

18 – 9/2007 (8.11.2007)

Gazeta członków Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota

A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Obraduje zarząd Polskiej Sekcji Narodowej COEX w dniu 17.10.2007 r., od lewej: Jerzy Kronhold, konsul generalny Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie, Władysław Niedoba, przewodniczący sekcji, Wiesław Sikora, pierwszy wiceprzewodniczący COEX

A COEX Lengyel Nemzeti Tagazatának vezetöségi ülése 2007. 10. 17-én, ballról: Jerzy Kronhold, a Lengyel Köztársaság fökonzulja Osztravában, Władysław Niedoba, a Tagozat elnöke, Wiesław Sikora, a COEX elsö alelnöke

Jednání výboru Polské národní sekce COEX dne 17.10.2007, zleva: Jerzy Kronhold, generální konsul Polské republiky v Ostravě, Władysław Niedoba, předseda sekce, Wiesław Sikora, první místopředseda COEX

Wybory w Polsce: wygrała Platforma Obywatelska, Polskie Stronnictwo Ludowe w koalicji rządowej / Volby v Polsku: vyhrála Občanská platforma, Polská lidová strana ve vládní koalici

Po przedterminowych wyborach parlamentarnych, które przebiegły 21.10.2007 r. rysuje się koalicja rządowa Platformy Obywatelskiej z premierem Donaldem Tuskiem i Polskiego Stronnictwa Ludowego z wicepremierem Waldemarem Pawlakiem. PO zdobyło w Sejmie 209 mandatów (poparcie 41,4 % wyborców), a PSL 31 (8,9 %). Rządzące Prawo i Sprawiedliwość ma 166 mandatów (32,2 %), a Lewica i Demokraci 53 (13,2 %). Samoobrona i Liga Polskich Rodzin nie przekroczyły 5 % progu wyborczego. Jeden mandat ma mniejszość niemiecka. Przewodniczący Wspólnoty-Coexistentii L. A. Kocsis przesłał na ręce Pawlaka list następującej treści: „Szanowny Panie Przewodniczący! W imieniu członków działającego w Republice Czeskiej ruchu politycznego mniejszości narodowych Wspólnota-Coexistentia przekazujemy Panu gratulacje w związku z uzyskaniem 31 mandatów poselskich. Liczymy na to, że współpraca Polskiego Stronnictwa Ludowego z działaczami Polskiej Sekcji Narodowej naszego ruchu politycznego będzie nadal kontynuowana w interesie polskiej mniejszości narodowej w RC“.

Po předčasných parlamentních volbách, které proběhly 21.10.2007 se rýsuje vládní koalice Občanské platformy s premiérem Donaldem Tuskem a Polské lidové strany s vicepremiérem Waldemarem Pawlakem. PO má v Sejmu 209 křesel (podpora 41,4 % voličů), a PSL 31 křesel (8,9 %). Vládní Právo a spravedlnost má 166 křesel (32,2 %), a Levice a demokraté 53 křesel (13,2 %). Sebeobrana a Liga polských rodin nepřekročily 5 % volební práh. Jedno křeslo má německá menšina. Předseda Soužití-Coexistentie L. A. Kocsis zaslal Pawlakovi následující dopis: „Vážený Pane Předsedo! Jménem členů působícího v České republice politického hnutí národních menšin Soužití-Coexistentia blahopřejeme Vám k  získání 31 poslaneckých křesel. Doufáme, že spolupráce Polské lidové strany s funkcionáři Polské národní sekce našeho politického hnutí bude nadále pokračovat v zájmu polské národní menšiny v ČR“.

Polski konsul wziął udział w zebraniu PSN Wspólnoty-Coexistentii / Polský konsul se účastnil schůze PNS Soužití-Coexistentie

Władysław Niedoba, przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia wysłał 3.10.2007 r. nowo mianowanemu konsulowi generalnemu Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie, Jerzemu Kronholdowi list następującej treści. “Szanowny Panie Konsulu! W związku z powołaniem Pana na urząd konsula generalnego RP w Ostrawie przekazujemy Panu gratulacje i życzymy twórczej pracy na nowej placówce. Wiemy, że zna Pan dobrze problematykę Zaolzia i działających tu polskich organizacji, pomimo to chcielibyśmy poinformować Pana o celach i dokonaniach Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia i jego sekcji polskiej. Nasz ruch, jako jedyna organizacja polityczna mniejszości narodowych w Republice Czeskiej, działa w interesie m. in. Polaków tu zamieszkałych, programowo broni praw mniejszości narodowych i dąży do wdrażania i realizowania przepisów konwencji europejskich. Uświadamiamy sobie, że czas pracy Pana jest ograniczony, pomimo to liczymy, że znajdzie Pan czas na krótkie spotkanie robocze z działaczami naszego ruchu w celu dokładnego poinformowania Pana o naszej pracy. Proponujemy termin spotkania jeszcze w bieżącym miesiącu w Ostrawie lub Czeskim Cieszynie“.

Po konsultacji telefonicznej, konsul zaproponował miejsce spotkania: Czeski Cieszyn. Prezydium PSN spotkało się w poniedziałek 15.10.2007 r, aby przygotować spotkanie organizacyjnie i uzgodnić scenariusz zebrania z udziałem konsula i zakres tematów, które będą gościowi przedstawione. Zebranie zarządu sekcji polskiej zwołano na środę 17.10.2007 r. do salki posiedzeń ZG PZKO. Obrady prowadził prezes sekcji, W.Niedoba. Tadeusz Toman, sekretarz Rady Wykonawczej przestawił konsulowi program działalności i zakres problemów, które interesują działaczy Wspólnoty-Coexistentii. Chodzi głównie o zapewnienie mniejszości polskiej reprezentacji w samorządach gminnych, wdrażanie dwujęzycznego nazewnictwa, polskie szkolnictwo narodowościowe, media polskojęzyczne i miejsca pamięci narodowej. Józef Toboła, członek RW przedstawił dorobek Ruchu w wyborach komunalnych i problematykę poruszaną przez naszych radnych podczas obrad przedstawicielstw i komitetów ds. mniejszości narodowych w gminach. Wiesław Sikora, 1.wiceprzewodniczący Ruchu podsumował informację stwierdzeniem, że Wspólnota-Coexistentia jest odbierana przez organy państwa jako pozytywny przykład działalności obywatelskiej.

Konsul J.Kronhold stwierdził, że dopiero rozpoczyna misję w Ostrawie i musi sobie wyrobić zdanie o Zaolziu i mieszkających tu Polakach. W tym celu chce przeprowadzić rozmowy z działaczami wszystkich polskich organizacji i odwiedzić wszystkie polskie szkoły. „Po 12 latach transformacji sytuacja uległa zmianie, nie będę mówił czy na dobre czy na złe. Zmiany są widoczne. Polacy działają w partiach politycznych, w ČSSD, ODS, w ruchu politycznym Wspólnota-Együttélés.“ Konsul uważa, że Wspólnota powinna się zająć wdrażaniem w życie dwujęzyczności. Nie można tego jednak czynić na siłę, musi istnieć ku temu społeczna wola. Dwujęzyczność – to ważne zadanie dla gmin, gdzie Polacy mają 10% reprezentację, by w ten sposób manifestować swoje przywiązanie do polskości. Jestem optymistą. Ludzie wracają do wartości związanych z rodziną i tradycjami. Widać to w Polsce. Mam nadzieję, że i tutejsi Polacy będą wracać do swojej rodziny i ojcowizny“ – powiedział konsul. Konsul poprosił o przekazanie mu statutu i programu Wspólnoty-Coexistentii. W dyskusji wzięli również udział Stanisław Przyhoda i Alfred Kołorz. Poruszono m. in. temat braku na Zaolziu pomnika Józefa Kiedronia, najwybitniejszego ministra w rządzie Grabskiego, budowniczego Gdyni, który pochodził z Datyń Dolnych.

Władysław Niedoba, předseda Polské národní sekce Politického hnutí Soužití-Coexistentia zaslal 3.10.2007 nově instalovanému generálnímu konsulovi Polské republiky v Ostravě, Jerzy Kronholdovi dopis následujícího znění. “Vážený Pane Konsulu! Vzhledem k Vašemu jmenování na úřad generálního konsula PR v Ostravě blahopřejeme Vám a přejeme tvůrčí práci v novém úřadě. Víme, že znáte dobře problematiku Zaolzí a působících zde polských organizací, přesto bychom Vás rádi informovali o cílech a výsledcích práce Politického hnutí Soužití-Coexistentia a jeho polské sekce. Naše hnutí, jako jediná politická organizace národních menšin v České republice působí mj. v zájmu zdejších Poláků, programově chrání prává národních menšin a požaduje zavádění a realizaci článků evropských konvencí. Uvědomujeme si, že Vaše časové možnosti jsou omezené, přesto počítáme, že najdete čas na krátké pracovní setkání s funkcionáři našeho hnutí s cílem předání Vám přesných informací o naší činnosti. Navrhujeme termín setkání ještě tento měsíc v Ostravě nebo Českém Těšíně“.

Po telefonické konzultaci, konsul navrhuje místo jednání – Český Těšín. Předsednictvo PNS jednalo v pondělí 15.10.2007, aby připravilo setkání organizačně a dohodlo scénář schůze za účasti konsula a rozsah otázek, které budou hostovi předneseny. Schůze výboru polské sekce byla svolána na středu 17.10.2007 do zasedací místnosti HV PZKO. Jednání řídil předseda sekce, W.Niedoba. Tadeusz Toman, tajemník Výkonné rady sdělil program činnosti a oblasti, které zajímají funkcionáře Soužití-Coexistentie. Hlavně jde o zajištění národním menšinám zastoupení v samosprávě, zavádění dvojjazyčných názvů, polské národnostní školství, polskojazyčná média a pietní místa. Józef Toboła, člen Výkonné rady referoval o úspěších Hnutí v komunálních volbách a sdělil otázky, které jsou navrhovány našimi místními poslanci k jednání na zastupitelstvech a ve výborech pro národnostní menšiny. Wiesław Sikora, 1. místopředseda Hnutí uzavřel informace zjištěním, že Soužití-Coexistentia je přijímána státními orgány jako pozitivní příklad občanské činnosti.

Konsul J.Kronhold sdělil, že je na začátku své mise v Ostravě a musí si teprve udělat názor na Zaolzí a zdejší Poláky. Za tím účelem bude jednat se všemi polskými spolky a navštíví všechny polské školy. „Po 12 letech transformace se situace změnila, nebudu říkat, jestli dobrým nebo zlým směrem. Změny jsou vidět. Polácí jsou činní v politických stranách, v ČSSD, ODS, politickém hnutí Wspólnota-Együttélés“. Konsul míní, že Soužití je povinno se zabývat zaváděním do života dvojjazyčnosti. Nelze to dělat na sílu, musí existovat k tomu společenská vůle. „Dvojjazyčnost – to je důležitý úkol pro obce, kde Poláci mají 10% reprezentaci, aby takto manifestovali svou oddanost polskosti. Jsem optimistou. Lidé se vracejí do hodnot spojených s rodinou a tradicemi. Je to vidět v Polsku. Mám naději, že rovněž zdejší Poláci se budou vracet ke své rodině a mateřštině“ – řekl konsul. Konsul požádal o zaslání stanov a programu Soužití-Coexistentie. Diskuse se účastnili také Stanisław Przyhoda a Alfred Kołorz. Zmíněno bylo téma chybějícího na Zaolzí pomníku Józefa Kiedronia, nejznámějšího ministra ve vládě Grabského, stavitele Gdynie, rodáka z Dolních Datyň.

Rada Republikowa Wspólnoty-Coexistentii obradowała w Pradze / Republiková rada Soužití-Coexistentie jednala v Praze

W Domu Mniejszości Narodowych w Pradze obradowała w sobotę 29.9.2007 r. Rada Republikowa Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. W obradach wzięli udział członkowie Rady Republikowej reprezentujący Polską Sekcją Narodową (PSN) i Węgierską Sekcję Narodową (WSN), kierownictwo Ukraińsko-Rusińskiej Sekcji Narodowej wysłało do Pragi swoje wnioski pisemnie. Przed obradami Rady Republikowej odbyło się krótkie zebranie Rady Wykonawczej i Komisji Rewizyjnej.

Sprawozdanie z działalności centralnych organów Wspólnoty-Coexistentii przedstawił jej przewodniczący, László Attila Kocsis, z działalności PSN i WSN Władysław Niedoba i István Palágyi. Rada Republikowa omówiła stanowisko Ruchu w sprawie wdrażania Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych. Działacze PSN zwrócili uwagę na fakt niezrealizowania postanowień ustawy o gminach, dotyczących wdrażania dwujęzyczności. Podkreślili, że dwujęzyczne czesko polskie tablice winne być umieszczone w gminach, w których zamieszkuje więcej jak 10 % Polaków, tj. w 31 gminach Województwa Morawskośląskiego. W praktyce gmin, które realizują postanowienia ustawy jest niewiele. Przedstawiciele PSN poinformowali, że na listy z zapytaniem o działalność Komitetów ds. Mniejszości Narodowych i wdrażanie dwujęzyczności z czerwca br. odpowiedziało tylko 15 gmin z 43, co świadczy o arogancji władz samorządowych. Zdecydowano, że do gmin, które na list nie odpowiedziały, zostaną wysłane listy z ponagleniem. List na ten temat będzie też wysłany do Urzędu Wojewódzkiego.

Rada Republikowa, na wniosek PSN, zwróci się do organów państwowych, aby zapewniły działalność polskich szkół. Do dyrekcji telewizji publicznej, aby umożliwiła mniejszościom narodowym w większym zakresie przedstawiać swoje programy informacyjne i publicystyczne. Rada Wykonawcza wybrała komisję w składzie Władysław Niedoba i István Palágyi, która opracuje sprawozdanie na temat realizacji Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych w Republice Czeskiej. Rada Republikowa zaakceptowała regulamin obrad WSN. W trakcie obrad poinformowano o przygotowaniach do międzynarodowej konferencji nt. następstw Dekretów Beneša i ich wpływu na mniejszości węgierską i polską w warunkach byłej Czechosłowacji, Republiki Czeskiej i Republiki Słowackiej. Wybrano 2-osobowy komitet przygotowawczy (György Nemes i Stanisław Gawlik) i zobowiązano go zapewnić konferencję organizacyjnie. Konferencja powinna się odbyć jeszcze w tym roku.

Dyskutowano również na temat przyszłorocznych wyborów do samorządów wojewódzkich i do Senatu Parlamentu Republiki Czeskiej. Wspólnota-Coexistentia wyśle obserwatora na obrady Partii Pracy (Strany práce) – Koalicji Partii Pozaparlamentarnych, które odbędą się 20.10.2007 r. w Pardubicach. W sprawie wyborów do Województwa Morawskosląskiego uzgodniono termin podjęcia rozmów z SNK ED na temat przygotowania listy i możliwości włączenia na listę działaczy mniejszości polskiej.

V Domě národnostních menšin v Praze jednala v sobotu 29.9.2007. Republiková rada Politického hnutí Soužití-Coexistentia. Jednání se účastnili členové Republikové rady, kteří reprezentovali Polskou národní sekci (PNS) a Maďarskou národní sekci (MNS), vedení Ukrajinsko-Rusínské národní sekce zaslalo do Prahy své návrhy písemně. Před jednáním Republikové rady se konaly krátké schůze Výkonné rady a Revizní komise.

Zprávu z činnosti ústředních orgánů Soužití-Coexistentie přednesl její předseda László Attila Kocsis, z činnosti PNS a MNS Władysław Niedoba a István Palágyi. Republiková rada projednala názor Hnutí ve věci zavádění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Funkcionáři PNS upozornili na skutečnost nerealizování rozhodnutí zákona o obcích, který se týká zavádění dvojjazyčnosti. Zdůraznili, že dvojjazyčné česko-polské tabule mají být umístěny v obcích, ve kterých žije více jak 10 % Poláků, to je ve 31 obcích Moravskoslezského kraje. V praxi obce, které realizují rozhodnutí zákona, jsou výjimkou Zástupci PNS informovali, že na dopisy s dotazem na činnost Výborů pro národnostní menšiny a zavádění dvojjazyčností z června tr., odpovědělo pouze 15 obcí ze 43, což svědčí o aroganci vedení samosprávných orgánů. Bylo rozhodnuto, že do obcí, které na dopis nereagovaly, bude zaslán dopis urgentní. Dopis v této záležitosti bude zaslán také na Krajský úřad.

Republiková rada, na návrh PNS, se obrátí na státní orgány, aby zajišťovaly činnost polských škol. Na vedení veřejnoprávní televize, aby umožnila národním menšinám ve větším rozsahu prezentovat své informační a publicistické pořady. Výkonná rada zvolila komisi ve složení Władysław Niedoba a István Palágyi, která byla pověřena připravit zprávu na téma realizace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v České republice. Republiková rada schválila jednací řád MNS. V průběhu jednání byli členové informování o přípravě mezinárodní konference na téma důsledků Benešových dekretů a jejich vlivů na maďarskou a polskou národní menšinu v podmínkách bývalého Československa, České republiky a Slovenské republiky. Byl zvolen 2-členný přípravný výbor (György Nemes a Stanisław Gawlik), kterému bylo uloženo zajistit přípravu konference organizačně. Konference se má konat ještě v tomto roce.

Proběhla rovněž diskuse na téma voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu Parlamentu České republiky, které se mají konat v příštím roce. Soužití-Coexistentia vyšle pozorovatele na jednání Strany práce – Koalice neparlamentních stran 20.10.2007 do Pardubic. V záležitosti voleb do Moravskoslezského kraje byl dohodnut termín zahájení rozhovorů s SNK ED o přípravě kandidátní listiny a možnostech zapojení se na kandidátku funkcionářů polské menšiny.

Jednací řád Maďarské národní sekce Politického hnutí Coexistentia-Soužití-Együttélés v ČR, platný pro období mezi X. a XI. Kongresem Hnutí

1. Činnost národních sekcí upravuje § 29 Stanov Hnutí.
2. Předsedu Maďarské národní sekce (dále MNS) a jeho 3 místopředsedy volí Konvent MNS. Předseda MNS je současně místopředsedou Hnutí.
3. Zápisy z jednání orgánů MNS, usnesení MNS a jiné dokumenty MNS předkládá předseda MNS tajemníkovi Výkonné rady Hnutí.
4. Konvent MNS svolává předseda MNS nejméně jednou za rok. Delegáty Konventu jsou automaticky členové MNS, kteří jsou členy Republikové rady Hnutí, Revizní komise a Smírčí komise Hnutí. Místní a oblastní skupiny Hnutí mají právo delegovat na Konvent další 2 své členy.
5. Usnesení Konventu MNS jsou přijímána prostou většinou přítomných členů.
6. Konvent MNS potvrzuje členy Grémia MNS, které tvoří funkcionářský aktiv, aktivisté a sbor konzultantů.
7. Grémium MNS svolává předseda MNS nejméně dvakrát ročně.
8. Usnesení Grémia MNS jsou přijímána prostou většinou přítomných členů.
9. Grémium volí 15-17 členný výbor MNS. Členové Výkonného výboru Hnutí se stávají automaticky členem výboru MNS.
10. Zasedání Výboru MNS, zvané Malé Grémium, svolává předseda MNS nejméně jednou za 3 měsíce.
11. Výbor MNS je usnášeníschopný, pokud je při prezentaci přítomno nejméně 50 % členů Výboru MNS.
12. Usnesení výboru MNS jsou přijímána prostou většinou přítomných členů Výboru MNS.
13. Výbor MNS volí ze svých členů 7 členné Předsednictvo Výboru MNS. Předseda Hnutí je automaticky členem Předsednictva, obdobně jako předseda MNS je automaticky místopředsedou Hnutí.
14. Zasedání Předsednictva Výboru MNS svolává předseda MNS nejméně jednou za měsíc. Konzultační jednání členů Předsednictva Výboru MNS se konají zpravidla jednou týdně.
15. Předsednictvo výboru MNS je usnášenischopné, pokud je při prezentaci přítomno nejméně 50 % jeho členů.
16. Usnesení Předsednictva Výboru MNS jsou přijímána prostou většinou přítomných členů Předsednictva výboru MNS.
17. Ve sporných případech odvolacím orgánem, v souladu se Stanovami Hnutí, je Smírčí komise Hnutí.

Prowokacja wobec „Wspólnoty-Coexistentii“ / Provokace vůči „Soužití-Coexistentii“

Kongres Polaków w RC i jego prezes wyruszyli do boju z ruchem politycznym Wspólnota-Coexistentia i jego sekcją polską, tym razem wykorzystując haniebne metody z epoki czasów minionych. Za pretekst do walki wykorzystano „Raport Polityki Państwa Polskiego wobec Polonii i Polaków za Granicą 1989-2005“, dokument rządu polskiego opracowany przez Międzyresortowy Zespół ds. Polonii i Polaków za Granicą, z którym działacze Wspólnoty-Coexistentii, w odróżnieniu od Józefa Szymeczka (patrz str. 261), nie mają nic wspólnego.

Bieg sprawie dał „Głos Ludu“ z 6.10.2007 r. (str. 4, koniec 4. szpalty) pisząc na temat III Zjazdu Polonii i Polaków z Zagranicy m. in.: „Wielkie poruszenie wśród delegacji zaolziańskiej wywołała publikacja Raportu…, w której znalazły się nieprawdziwe i często krzywdzące informacje dotyczące Zaolzia. Chodziło m.in. o używanie określenia Cieszyn Zachodni, o dane mające charakter plotki, która nie ma prawa znaleźć się w rządowym dokumencie. Raport został przygotowany przez Józefa Stańka, uzyskał akceptację i poparcie ruchu politycznego Wspólnota. Nasi przedstawiciele (red.: delegacja Kongresu Polaków) natychmiast interweniowali u doradcy premiera ds.Polonii Michała Dworczyka (…). Brakuje tam zdania na temat Macierzy Szkolnej, o TNP, o szkolnictwie polskim.“

Józef Staniek w reakcji zapłacił w redakcji „Głosu Ludu“ oświadczenie do numeru w dniu 9.10.2007 następującej treści: „Nie jestem autorem, ani nie przygotowywałem bulwersującej i prezentowanej na III Zjeździe Polonii części Raportu Polityka Państwa Polskiego wobec Polonii, dotyczącej Zaolzia. Nie jest prawdą, że Ruch Polityczny Coexistentia poparł ten wniosek. Stosowne powiadomienie o niniejszym ogłoszeniu przesyłam do p. M. Dworczyka w Kancelarii Prezesa Rady Ministrów RP. Józef Staniek, członek Międzyresortowego Zespołu ds.Polaków za Granicą, Warszawa, 6.10.2007.“ Oświadczenie redakcja zamieściła dopiero 11.10.2007 razem z kopią listu, na którym m.in. redakcja oparła informację nt. Raportu…, a który zaprzecza treści powyższego oświadczenia. Odbitkę listu, który dotyczył akceptacji zupełnie innego tekstu wysłanego 19.5.2007 zamieściła bez uzgodnienia z Wspólnotą-Coexistentią.

W związku z takim obrotem sprawy Władysław Niedoba, przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej Wspólnoty-Coexistentii był zmuszony przesłać do Kongresu Polaków list tej treści: „Polska Sekcja Narodowa Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia informuje, iż w związku z wykorzystaniem bez zgody nadawcy pisma wysłanego do ministra Adama Lipińskiego, jako spreparowanej odbitki opublikowanej w Głosie Ludu w dniu 11.10.br., rozważamy zwrócić się do Ministerstwa Kultury RC jako rejestratora gazety oraz do Komisji Etyki przy Czeskim Związku Dziennikarzy ze skargą na naruszenie praw autorskich i wykorzystanie pisma do szerzenia oszczerczych insynuacji na Polską Sekcję Narodową Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. Ponownie informujemy, że Ruch Polityczny Wspólnota-Coexistentia nie miał żadnego wpływu na treść rządowego Raportu…, Raport… nie został przygotowany przez Józefa Stańka, nie uzyskał akceptacji i poparcia Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia. Wręcz przeciwnie wnioski naszego ruchu politycznego nie zaakceptowano. W celu polubownego załatwienia sprawy, żądamy ukarania odpowiedzialnych osób, które to zaprzyczyniły oraz wpłaty na konto Macierzy Szkolnej 20 000 Kč w terminie do 31.10.2007. Przy spełnieniu obu warunków uważamy sprawę za zamkniętą. 18.10.2007.“

Sprawę za zamkniętą nie uważa jednak Józef Szymeczek, skierowując swe ataki na działacza Wspólnoty-Coexistentii, Stanisława Gawlika. „Głos Ludu“ z 3.11.2007 cytuje słowa J.Szymeczka o braku jakiegokolwiek dokumentu, czy zapisu z zebrania, na którym Wspólnota informowałaby Kongres Polaków o przygotowaniach do napisania Raportu…. S.Gawlik, który dowiedział się o Raporcie… przypadkiem, bez zwłoki próbował uzyskać informacje, ale bez skutku, nikt z działaczy Kongresu Polaków w RC się tym nie interesował.

Podkreślić trzeba, że Wspólnota-Coexistentia w latach 2006-2007, czyli w okresie rządów PiS nie bawiła w salonach rządowych, nie była zapraszana na żadne oficjalne imprezy rządowe (z wyjątkiem nieczęstych wizyt w Konsulacie Generalnym RP w Ostrawie). Kongres Polaków, którego ambicją jest być reprezentantem Polaków w RC musi odpowiedzieć na podstawowe pytanie – czy chce tym reprezentantem być. Jak na razie realia (większościowa ordynacja wyborcza do władz Kongresu Polaków, nie-zapraszanie Wspólnoty-Coexistentii na zebrania – wyjątkiem w 2007 r. była sprawa PSP Trzyniec-Taras, odmowa reaktywowania grupy 3x3) rzeczową współpracę z Kongresem Polaków uniemożliwiają.

Kongres Polaków w RC, o ile nic się nie zmieni, będzie odbierany jako jedno z wielu polskich stowarzyszeń w RC, w dodatku nieprzychylne Wspólnocie-Coexistentii.

Kongres Poláků v CR a jeho předseda Józef Szymeczek vytasili zbraně proti politickému hnutí Soužití-Coexistentia a jeho polské sekci, tentokrát s využitím hanebných metod z dob dávno minulých. Za záminku posloužil „Report politiky polského státu vůčí Polonií a Polákům za hranicemi 1989-2005“, vládní dokument Meziresortní Skupiny vv. Polonie a Poláků za hranicemi, se kterým funkcionáři Soužití-Coexistentia, na rozdíl od Józefa Szymeczka (str. 261), nemají nic společného. „Głos Ludu“ z 6.10.2007 zveřejnil text: „Velké vzrušení mezi delegaci Zaolzí vyvolala publikace Reportu…, ve které jsou nepravdivé a často nespravedlivé informace. Šlo mj. o název Západní Těšín, informace charakteru pomluvy, které nemají právo být ve vládním dokumentu. Report byl připraven Józefem Stańkem a podpořen politickým hnutím Soužití. Delegace Kongresu Poláků intervenovala ihned u poradce premiéra Michała Dworczyka (…). Schází zde informace o Matici školské, o TNP, o polském školství“. Józef Staniek zaplatil inzerci, kterou zveřejnil „Głos Ludu“ 11.10.2007, ve které dementuje že je autorem textu a že Soužití tento text podpořilo (…). Redakce toto prohlášení zveřejnila spolu s speparovanou kopií dopisu polské sekce Soužití ministru Adamu Lipińskému, který se však týká podpory úplně jiného textu. Proto Władysław Niedoba, předseda Polské národní sekce byl nucen zaslat dopis Kongresovi Poláků s žádostí na potrestání viníka a zaplacení Kongresem Poláků 20 000 Kč na účet Matice školské (…). Jinak zvažuje obrátit se na Ministerstvo kultury ČR a etickou komisi při Českém svazu novinářů. Józef Szymeczek nepovažuje záležitost za uzavřenou. Své útoky nasměroval vůči funkcionáři Soužití S.Gawlikovi. „Głos Ludu“ z 3.11.2007 cituje slova J.Szymeczka o scházejícím dokumentu, či zápise ze schůze, na kterém Soužití informuje Kongres Poláků o přípravě Reportu…. S.Gawlik, který se dozvěděl o Reportu… náhodou, ihned se snažil informace, ale neúspěšně, nikdo z funkcionářů Kongresu Poláků se tím nezajímal. Je nutno zdůraznil, že hutí Soužití-Coexistentia v období 2006-07 nebylo hostem vládních salónů, nebylo zváno na oficiální vládní akce (…).

Odpowiedzi z gmin – ciąg dalszy / Odpovědi z obcí – pokračování

Ruch Polityczny Wspólnota-Coexistentia przesłał listy do 43 miast i gmin na Zaolziu w sprawie działalności Komitetów ds.Miejszości Narodowych i ustawowego wdrażania dwujęzyczności (zamieszczamy kolejne fragmenty odpowiedzi z gmin). Na listy czekaliśmy 3 miesiące, niestety 21 gmin nie zareagowało. Dlatego wysłaliśmy do tych gmin listy z ponagleniem – do zamknięcia tego numeru na nie odpowiedziały Trzycież, Ligotka Kameralna, Toszonowice Górne, Milików, Pietwałd, Dziećmorowice, Wielopole i Łomna Górna. Informację o braku odpowiedzi przesłaliśmy również do Urzędu Wojewódzkiego w Ostrawie (zamieszczamy kserokopię) / Politické hnutí Soužití-Coexistentia zaslalo dopisy do 43 měst a obcí na Zaolzí ve věci činnosti Výborů pro národnostní menšiny a zákonného zavádění dvojjazyčností (zveřejňujeme další odpovědi z obcí). Na dopisy jsme čekali 3 měsíce, bohužel 21 obcí nereagovalo. Proto jsme zaslali do těchto obcí dopisy urgenční – do uzávěrky tohoto čísla na ně odpověděly Střítež, Komorní Lhotka, Horní Tošanovice, Milíkov, Petřvald, Dětmarovice, Vělopolí a Horní Lomná. Informaci o neposkytnutí požadovaných údajů jsme zaslali také Krajskému úřadu v Ostravě (zveřejňujeme xerokopii).

Hnojník – Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce byl schválen výbor v následujícím složení: předseda: Karel Vitásek, člen: Oldřich Jurosz, člen: Ing. Pavel Pieter. Scházel se nepravidelně podle potřeby. Projednávaná témata se opakovala a jednalo se především o dvojjazyčné nápisy veřejných budov v obci, dvojjazyčné označení vjezdových a výjezdových tabulí v obci a případném rozšíření počtu členů komise pro národnostní menšiny. Označení veřejných budov byly výborem schváleny a doporučeny, vjezdové a výjezdové tabule nebyly schváleny, ale v této věci probíhají další jednání. Dagmar Molinová, starostka obce.

Havířov – Při posledním sčítání lidu bylo zjištěno, že ve městě Havířově žije 82 499 obyvatel. Z toho je 72 681 obyvatel hlásicích se k české národnosti, 2 881 polské národnosti, 4 518 slovenské národnosti, 1418 moravské národnosti, 437 slezské národnosti, 314 maďarské národnosti, 143 německé národnosti a 47 romské národnosti. Pro zřízení výboru pro národnostní menšiny předpokládá zákon o obcích ve svém §117 alespoň 10% občanů hlásicích se k jiné národnosti než české. S přihlédnutím k stanovisku MV ČR (…) nevznikla povinnost pro město Havířov tento výbor zřizovat, ani se k tomu Zastupitelstvo města nerozhodlo. V Havířově a jeho správním obvodě jsou dodržována ustanovení Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v souladu s současnou legislativou (...). V Havířově a jeho správním obvodě je plněn čl.8 – Vzdělávání Evropské charty menšinových či regionálních jazyků. Fungují zde 4 základní (s počtem dětí 192) a 4 mateřské školy (s počtem dětí 77) s polským jazykem vyučovacím (…). Město se každoročně finančně podílí na projektech občanských a neziskových organizací, které se zabývají národnostní problematikou (…). Město Havířov navázalo spolupráci s partnerskými městy (…). František Chobot, primátor statutárního města Havířov.

Český Těšín – K Vašemu dopisu ve věci činnosti výboru pro národnostní menšiny, po projednání s předsedou VNM Mgr. Janem Branným, sdělujeme. Zastupitelstvo města na svém 2. zasedání dne 18.12.2006 zvolilo předsedu a členy VNM takto: předseda: Mgr.Jan Branný, člen zastupitelstva, členové: p. Dariusz Branny, Ing. Vladimír Matuška, p. Bončo Bonev, Mgr. Vladislav Byrtus, Ing. Tadeáš Cichý, p. Michal Gorol, Mgr. Monika Holubová, p. Bronislaw Walicki, Mgr. Marta Kmeťová, MUDr. Stanislav Sikora, p. Emil Morávek, p. Viliam Śuňal.

V letošním roce proběhla 3 zasedání výboru, na nichž se projednávala problematika dvojjazyčných nápisů, požadavek na dvojjazyčné nápisy na zařízeních Českých drah, a.s. a byl připraven a zastupitelstvem města schválen plán činnosti VNM na rok 2007: realizace dvojjazyčných nápisů, řešení aktuálních otázek národnostních menšin, podpora závazků vyplývajících z Charty regionálních či menšinových jazyků. K rozsahu dvojjazyčných nápisů: PZKO jako zástupce polské národnostní menšiny požádal o dvojjazyčné nápisy v rozsahu dle §29, odst. 2 zákona č.128/2000 Sb. VNM tento požadavek svým usnesením doporučil. V letošním roce budou dvojjazyčnými nápisy označeny budovy ÚSC, ulice ve vnitřní části města, vjezd a výjezd z obce. Mgr. Zdeňka Šmeková, organizační pracovník VNM.

Orlová – Výbor pro národnostní menšiny byl v Orlové zřízen v souladu s §117 zákona č.128/2000 Sb. o obcích již v minulém volebním období, a to rozhodnutím Zastupitelstva města dne 14.9.2005. V tomto volebním období je rovněž zřízen a jeho členy byli jmenování: doc. MUDr. Chwajol Bohuslav, CSc – předseda výboru, Ing. Bohumír Bobák, Stančok Ján, Mgr. Petr Sobol, Kallo Jiří, MUDr. Haltman Peter, Pustelníková Marie, Zadubanová Halina – tajemnice výboru. Nejdůležitějším pracovním cílem VNM pro r. 2007 se stalo zorganizování přehlídky kulturního bohatství a zvyklostí národnostních menšin žijících na území města. Tento cíl byl naplněn konáním 1. Festivalu národnostních menšin (…). V Orlové je podporováno vzdělávání polské menšiny. Město Orlová je zřizovatel neúplné (třídy 1-5) ZŠ s polským jazykem vyučovacím. Součástí základní školy je i mateřská škola (…). Město Orlová podporuje také kulturní a sportovní aktivity národnostních menšin prostřednictvím dotací z variabilních fondů kultury, sportu, dětí a mládež a zájmové činnosti (…). PaedDr. Zuzana Plošková, vedoucí odboru školství, kultury a sportu.

Ropica – Komitet ds. mniejszości Narodowych pracuje od czasu usamodzielnienia wioski, skład KMN jest 3-osobowy: Paweł Wania – przewodniczący, Danuta Adamus – członek, Maria Zientek – członek. Zebrania odbywają się według aktualnej potrzeby. Najczęściej omawiane tematy to: dwujęzyczne nazwy na naszym terenie, problemy polskiej szkoły, aktywność naszych obywateli. Dwujęzyczne nazwy na budynkach szkoły i gminy są już zrealizowane. Trzeba jeszcze załatwić miejscowe dwujęzyczne znakowanie poszczególnych części wioski. Do dyrekcji ČD by wysłany list w sprawie dwujęzycznych napisów na dworcu. Napisy mają być wprowadzone po remoncie linii kolejowej. / VNM pracuje od osamostatnění se obce, složení VNM je 3-členné. Schůze se konají podle aktuální potřeby. Nejčastěji projednávaná problematika: dvojjazyčné názvy v našem regionu, problémy polské školy, aktivita našich občanů. Dvojjazyčné názvy na budovách školy a obce jsou zřízeny. Je ještě nutno zajistit místní dvojjazyčné označení jednotlivých částí obce. Ředitelství ČD byl zaslán dopis ve věci dvojjazyčných nápisů na nádraží. Nápisy mají být zřízeny po rekonstrukci železniční tratě. Paweł Wania, KMN Ropica.

Albrechtice – Zastupitelstvo obce rozhodlo 6.11.2006 zřídit VNM, jeho předsedou se stal Ondřej Wygrys, člen zastupitelstva obce, za členy výboru byli zvoleni Bronisław Burek a Aleksandra Werner (za Kongres Poláků). Výbor se schází dle aktuálních potřeb a to nepravidelně, k dnešnímu dni se sešel 2 krát. Na svých jednáních se zabýval jednak stavem polské školy a zřizováním dvojjazyčných nápisů. Problematika dvojjazyčnosti v obci byla rovněž projednána na zastupitelstvu obce dne 17.4.2007. Kromě stávajících označení je k dnešnímu dni dvojjazyčně označeno: obecní Policie, obecní knihovna, ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím, názvy autobusových zastávek v obci. V příštím období bude VNM projednávat umístění dvojjazyčných nápisů názvů obce na dopravním značení u silnic jak rovněž označení v železniční stanici. / KMN został powołany 6.11.2007 (…). Schadza się według potrzeb i zadań, najmniej 3 razy w roku. Omawiane są takie sprawy jak stan szkolnictwa polskiego, czy jest dotrzymywana dwujęzyczność oraz negatywne sprawy wdrażania dwujęzyczności w gminie (…). Andrzej Wygrys, przewodniczący KMN Olbrachcice.

„Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych w RC za 2006 rok“ – sytuacja mniejszości narodowych / „Zpráva o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2006“ – situace národnostních menšin

Zamieszczamy przyczynki polskiej i węgierskiej mniejszości narodowej i skróty przyczynków innych mniejszości narodowych (w języku czeskim, bez tłumaczenia), tak jak były opublikowane w skrypcie, którego wydawcą jest sekretariat Rady Rządu ds. mniejszości Narodowych. Tak samo jak i w latach poprzednich sekretariat Rady żądał przedstawicieli mniejszości narodowych, aby opracowali i przekazali założenia według zaproponowanej struktury. / Zveřejňujeme příspěvky polské a maďarské národní menšiny a kráceně příspěvky ostatních národních menšin (v jazyce českém, bez překladu), jak byly zveřejněny ve skriptu, jehož vydavatelem je sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny. Obdobně jako v předchozích letech požádal sekretariát Rady zástupce národních menšin o zpracování podkladů podle navržené struktury.

POLSKÁ MENŠINA (text zpracovali Józef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v ČR a Roman Kaszper, šéf Kanceláře Kongresu Poláků v ČR).

1. Zhodnoťte činnost organizací vlastní národnostní menšiny (kromě jiného jejich vzájemnou spolupráci, způsob komunikace v rámci menšinového společenství, způsob financování jejich činnosti atd.). Uveďte stručný přehled jejich aktivit. Polská menšina je velmi dobře zorganizována. V současnosti působí v ČR kolem 30 polských spolků, z nichž 27 je sdružených v Kongresu Poláků. Byly to:

- Harcerstwo Polskie w RC

- Klub Polski w Pradze

- Koło Polskich Kombatantów

- Macierz Szkolna

- MK PZKO Karwina-Nowe Miasto

- Polski Związek Byłych Więźniów Politycznych

- Polski Związek Kulturalno-Oświatowy

- Polskie Towarzystwo Medyczne

- PTA „Ars Musica“

- PTŚ Collegium Canticorum

- PTTS „Beskid Śląski“

- Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej

- Stowarzyszenie Osób Pracujących i Uczących się za Granicą

- Stowarzyszenie Szkoła Polonijna w Pradze

- Stowarzyszenie Dziennikarzy Polskich

- Stowarzyszenie Emerytów Polskich

- Stowarzyszenie Przyjaciół Polskiej Książki

- Stowarzyszenie Rodzina Katyńska

- Towarzystwo Nauczycieli Polskich

- Zaolziańskie Towarzystwo Fotograficzne

- Zrzeszenie Literatów Polskich

- PZŚ Przyjaźń

- Klub „Polonus“ w Brnie

- Towarzystwo Avion

- Stowarzyszenie Kurier Praski

- Macierz Szkolna w Wędryni

- Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne

Mimo to ještě v tomto roce začaly působit při Kongresu Poláků v ČR dvě neformální mládežnické skupiny Klub Młodych Nieztejziemi a Klub Stypendystów Fundacji Semper Polonia. Všechny tyto organizace mají svoji bohatou spolkovou činnost, která se projevuje v desítkách menších (různorodé kulturní setkání, koncerty, vystoupení apod.) i velkých kulturních akcích. K nejvýznamnějším událostem tradičně patří Horalský svátek v Jablunkově (místní organizace PZKO v Jablunkově). Tato třídenní akce je snad největší cyklickou akcí polské menšiny. Jde o mezinárodní folklórní festival, kde mimo prezentace všech folklórních souborů, které působí v rámci polské menšiny, jsou zvaní zahraniční hosté ze Slovenska, Polska, ale i jiných světových států (v roce 2006 z Mexika). V tomto roce to byla 60. edice a ročně ho navštíví kolem 10000 návštěvníků. Třinecké filmové léto (Klub kultury o.p.s Třinec) – čtyřdenní festival polských, českých, slovenských a maďarských filmů navazuje na kdysi organizované Kongresem Poláků v ČR Těrlické filmové léto. Během 4 dnů projde kinosály na 5000 účastníků. Sdružení polské mládeže organizuje Dny studentské kultury v Bystřici n. Olzou, kde se schází kolem 500 mladých Poláků k poslechu místních polských, českých a jiných rockových kapel. Pro děti je každoročně organizován Festival dětské písně (Ars musica, Macierz Szkolna), na kterých vystupuje asi 100 mladých zpěváků, duetů i vokálních skupin. Úspěch si získal přehled celoroční činnosti polské menšiny Tacy jesteśmy (Takoví jsme), které organizuje Kongres Poláků v ČR. Jedná se o pokus zhodnotit uplynulý rok, události, vystoupení, úspěchy jednotlivců i souborů polské menšiny. Tento galakoncert je pořádán v Těšínském divadle a je beznadějně vyprodán (460 míst). Akce se těší velkému zájmu ze strany médií. Mezi kulturní a výchovné počiny je třeba uvést různé kulturní a společenské dílny, organizované Kongresem Poláků v ČR. Jedná se o Divadelně-filmové dílny v Košařiskách nebo nově organizované Fotografické dílny v Dolní Lomné. Kromě toho už na začátku zmíněné neformální skupiny se snaží pomoci Kongresu Poláků organizovat vlastní aktivity, hlavně evropského charakteru – výměny mládeže, účast na konferencích (posledně organizována Evropskou univerzitou v Bolzano/Bozen konference o právech národnostních menšin). Zvláštním počinem je pak činnost Dokumentačního centra Kongresu Poláků v ČR. Založený v 90. letech 20. století se během let Centrum stalo nedílnou součástí vědecké dílny historiků, kteří se zabývají nejenom polskou národnostní menšinou, ale celkově historii Těšínského Slezska. Dokumentační centrum se nezabývá jen archivní činnosti, ale rovněž ve spolupráci s jinými organizacemi, sdruženými v Kongresu Poláků pořádá výstavy, semináře, přednášky a konference. V sídle Dokumentačního centra (Komenského 4, Český Těšín) je možno najít potřebnou regionální literaturu, takže funguje rovněž jako malá vědecká knihovna a badatelna, kterou ročně navštíví kolem 400 badatelů. Bohužel není v naší síle vyjmenovat další významné akce, jelikož ročně jsou jich desítky – koncerty, plesy, folkórní vystoupení. Ještě pro zajímavost a představu: na Těšínsku funguje víc jak 30 pěveckých sborů, kolem 15 folklórrních souborů a lidových kapel. V Českém Těšíně rovněž funguje jediné polské profesionální divadlo mimo území Polské republiky a pár amatérských divadelních souborů. Nejznámější amatérské divadlo ve Vendryni funguje už víc jak 100 let. Činnost organizací je možno usuzovat z názvů organizací, protože mnoho z nich je úzce profilovaných. Dále pak bychom ještě vyjmenovat tyto významné akce, pořádané PZKO: 1. Maj nad Olzou – tradiční vystoupení souborů písní a tanců a pěveckých sborů v lázeňském parku Karvina-Darkov, které se koná každou květnovou neděli a organizuje ji karvinský obvodní výbor PZKO, 2. Den tradic a těšínského kroje – akce pořádána každoročně v první neděli června, kterou organizuje PZKO spolu s Maticí Těšínska (Polsko), 3. Sváteční koncert folklórních souborů – každoroční přehlídka folklórních souborů nejenom PZKO, ale rovněž souborů z Polska a ČR, 4. Konkurz slezského nářečí po obou stranách Olzy – konkurz určený pro žáky polských a českých škol, které se střídavě konají v Polsku a ČR, 5. Miyszani łowiec – v roce 2006 se uskutečnil další ročník této velmi populární akce, která si klade za cíl obnovení prastaré tradice chovů ovec v Beskydech.

2. Jaká byla spolupráce organizací příslušníků národnostní menšiny s orgány veřejné správy na všech úrovních a ve všech příslušných regionech? Poláci v oblasti Těšínského Slezska se velmi aktivně účastní veřejného života v rámci obecní samosprávy. Mnoho Poláků je členy obecních zastupitelstev. Dle vlastního odhadu počet Poláků v obecních zastupitelstvech nepřekračuje číslo 70. Většina zastupitelů polské národnosti se do zastupitelstev těšínských obcí dostala z kandidátních listin politického hnutí Coexistence-Wspólnota. Jiní pak z kandidátek Sdružení nezávislých kandidátů nebo jiných nezávislých iniciativ. Ve velkých městech jsou to pak kandidáti z tradičních „velkých stran“. Nejvíce Poláků je v zastupitelstvech těchto obcí po posledních komunálních volbách: Hrádek, Košařiska a Vendryně, ale rovněž Města Českého Těšína. Platformou na které Poláci svá práva můžou uplatňovat, jsou výbory pro národnostní menšiny. Bohužel tyto výbory jsou tvořeny na základě politických dohod a tak se Poláci v nich nemůžou plně uplatnit – viz výbor pro národnosti u Moravskoslezského kraje, ve kterém je zastoupen 1 Polák. V obcích je situace trošku obdobná, když přece jen jiná směrem k lepšímu. Zde Poláci v polských obcích jsou sice více zastoupení, avšak předsedy těchto výboru jsou většinou případu Češi, kteří velmi „úspěšně“ negují požadavky polské menšiny. O problémech na jiném místě této Zprávy. V oblasti Těšínského Slezska (Záolzí) výbory byly zřízeny v obcích: Albrechtice, Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Český Těšín, Dolní Lomná, Doubrava, Hnojník, Horní Lomná, Horní Suchá, Hrádek, Chotěbuz, Jablunkov, Karviná, Komorní Lhotka, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Petrovice u Karviné, Písečná, Písek, Ropice, Řeka, Smilovice, Stonava, Střítež, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vělopolí a Vendryně. Kvalita práce výborů je různá. Jedny pořádají pravidelná setkání s představiteli různých institucí a úřadů, jiné nedělají nic.

3. Jaká byla spolupráce s ostatními národnostními menšinami? Spolupráce s jinými národnostmi probíhala na několika úrovních. Velká města, takové jako Třinec a Karviná zavedly novou tradici, tzv. dny národnostních menšin. Smyslem akce je prezentace členů různých národnostních menšin žijících v daném městě. Při realizací těchto akcí spolupracují všechny menšiny žijící v uvedených městech, tedy Poláci, Romové, Slováci a Řekové. Další platformou potenciální spolupráce jsou výbory pro národnostní menšiny, kde se setkávají představitelé různých menšin. Jedná se hlavně o výbory ve velkých městech (Jablunkov, Český Těšín a Třinec), kde spolupracují představitelé polské menšiny se zástupci menšiny slovenské a romské. Spolupráce se Slováky na místní úrovni v oblasti Těšínska není dobrá. Slováci nepodporují iniciativy polské menšiny, někdy vystupují velmi ostře proti návrhům polské menšiny (zavedení dvojjazyčných nápisů). Tato vystoupení mají i mediální dozvuky. Představitelé samosprávy využívají Slováky k maření polských iniciativ ve výborech pro národnostní menšiny. Spolupráce v rámci Rady vlády pro národnostní menšiny je vyhovující. Polská menšina podpořila a aktivně se účastní projektu, realizovaného představiteli slovenské menšiny Visegrad – Terra Interculturalis. Projekt je velmi užitečný a záslužný.

4. Jaké byly problémy v životě společenství národnostních menšin? V roce 2006 bylo zaznamenáno několik problémů:

* Velmi slabá podpora kulturních aktivit menšiny z prostředků Moravskoslezského kraje. Ačkoliv počet členů národnostních menšin v Moravskoslezském kraji je ze všech krajů v ČR největší, podpora kulturních aktivit národnostních menšin je velmi slabá a dosahuje úrovně krajů, ve kterých žije mnohem méně spoluobčanů z řad menšin. Navíc krajský úřad nerozlišuje mezi polskou menšinou, která již po staletí obývá toto území, má mnohem větší potřeby a nesrovnatelně větší zásluhy než jiné „nové“ menšiny (Slováci, Romové, Řekové či Bulhaři). Podle „pseudospravedlivé“ zásady se snaží podpořit projekty všech menšin, i ty velmi pochybné, jen proto aby zachoval zdání objektivity. Mnoho prostředků je tak vydáno na nic nepřinášející, neperspektivní akce, a naopak mnoho tradičních kvalitních akcí podporu nezískává. Velmi nás zneklidnily signály o plánovaném omezení finanční podpory z Ministerstva kultury pro Teatr Lalek Bajka, který je velmi oblíben u dětí školního věku^*). Dále pak se nemůžeme spokojit s každoročním opožďováním překazování na účet přiznaných dotací na kulturní aktivity příslušníků národnostních menšin. Takto každoročně opakující se situace může za sebou nést prokazatelné škody polským organizacím.

* Mizivé zastoupení Poláků ve výboru pro národnostní menšiny Moravskoslezského kraje. Poláci v tomto orgánu mají pouze jednoho zástupce. Vedle zanedbatelného počtu Němců, jsou Poláci nejpočetnější tradiční menšinou v Moravskoslezském kraji. Tento stav považujeme za skandální a nepřípustný.

* Problémy v činnosti místních výborů pro národnostní menšiny. V roce 2006 došlo k několika incidentům při nominování do výborů pro národnostní menšiny. V minulosti jednotlivé obce nominovaly do výborů pro národnostní menšiny své lidi, bez konzultací s představiteli polských organizací v obcích. Po volbách na podzim 2006 roku se Kongres Poláků společně s PZKO pokusili tento stav změnit. V této situaci využili svého práva, vyplývajícího ze zákona č.128/2000 Sb. zákona o obcích (§117) a nominovali do výborů v jednotlivých obcích a městech po jednom, maximálně dvou zástupcích. V některých městech tyto nominace byly přijaty bez výhrad a zástupci menšiny (delegování polskými spolky) byli do výborů začleněni. V jiných obcích však byli odmítnuti a Kongres Poláků musel zasahovat ve prospěch svých kandidátů. Někde intervence pomohly (Třinec, Těrlicko), jinde ne a zástupci polské menšiny byli odmítnuti (Hnojník). Boj o jejich začleňování trvá. Nejsmutnější byly případy, kdy zástupci Kongresu Poláků nebo PZKO byli místní správou zastrašování a bylo jim vyhrožováno, aby se svých nominací sami vzdali. V několika případech těmto zastrašovacím akcím podlehli a své nominace se „dobrovolně“ vzdali.

*) Podle resortu kultury je sice pravda, že dotace na uvedený projekt se snižuje. Na tuto skutečnost byl předkladatel upozorněn opakovaně a věc je řešena dlouhá léta. Důvodem je, že předkladatel žádá především prostředky na mzdy herců. Z peněz na kulturní aktivity není možné podporovat v podstatě profesionální či poloprofesionální divadlo. V roce 2006, jehož se Zpráva týká, předložilo občanské sdružení Polský kulturně-osvětový svaz v ČR, Český Těšín, projekt Loutkové divadlo Bajka s požadavkem na úhradu dotace resortu ve výši 1 130 000,- Kč, z toho 810 000,- Kč na mzdy. Rozpočet na celý program na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR však činí 8 000 000,- Kč. Nikdy nebylo předkladateli sděleno, že resort kultury nebude projekt podporovat. Při jednání se zástupci polské národnostní menšiny i za účasti poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Rudolfa Kufy dne 7. března 2007 bylo doporučeno, aby se divadlo Bajka začlenilo do organizace Těšínské divadlo a že projekt by mohl být předložen v dalším roce do výběrového řízení odboru umění a knihoven Ministerstva kultury, a též vzhledem k obsahovému zaměření divadla ještě v roce 2007 na MŠMT. Není tedy jasné, proč se konstatuje, že resort kultury nehodlá nadále projekt podporovat.

* Bezdůvodná likvidace polské školy v Třinci Lyžbicích. K nejostřejšímu konfliktu mezi polskou menšinou a českou společností došlo ke konci roku 2006 v Třinci. Ihned po volbách nové vedení města nastolilo ostře protipolský kurs. Výrazem této politiky je likvidace jedné ze dvou polských škol (ul. Koperníkova, Třinec Lyžbice), která v minulosti neměla problémy z limity naplněností tříd. Rovněž její perspektiva se nejevila (jak na polské školství) příliš problematicky. Proti likvidaci protestovali rodiče žáků školy sepsáním petice. Proti záměru města se ostře ohradil Kongres Poláků v ČR. Všechny námitky starostka Třince odrážela argumentem, že „optimalizace“ školství v Třinci je procesem dlouhodobým a že místní Poláci s ním byli dopředu seznámeni a „optimalizační záměr“ podpořili. Názor místních Poláků měl reprezentovat bývalý ředitel školy. Zástupci polské menšiny však argumentovali, že se jednalo pouze o soukromý názor jednoho jednotlivce a ne názor celé menšinové společnosti. V této situaci žádali Poláci v Třinci, aby se k celé věci vyjádřil výbor pro národnostní menšiny v Třinci. Jeho předseda ho však po volbách do dnešní doby (20. února 2007) ještě nesvolal, což rovněž považujeme za výraz zlé vůle a neochoty vyslechnout názor menšiny. Za zmínku stojí politováníhodný fakt, že během zápisů do prvních tříd zřizovatel „opomenul“ informovat v městských médiích o zápisech rovněž do výše zmíněné školy.

* Odpor české veřejností a místní samosprávy proti zavedení evropských standardů. Od poloviny roku 2006 mají Poláci možnost žádat prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny o zavedení dvojjazyčných nápisů v obcích, kde žije více než 10 procent obyvatel polské národnosti. Vláda již v prosinci roku 2005 za tímto účelem vyčlenila 5 mil. Kč. Avšak o možnosti refundace nákladů spojených se zavedením polských nápisů jednotlivé obce v dostatečné míře neinformovala anebo je neinformovala vůbec. Tuto skutečnost nedokážeme objektivně posoudit. Tak či onak, po vznesení požadavků na zavedení dvojjazyčných názvů v jednotlivých obcích, proběhla v místním tisku a na regionálních serverech internetové sítě bouřlivá diskuse na téma: „Kdo to zaplatí?!“. V této situaci Kongres Poláků naléhal na Výbor pro národnostní menšiny Moravskoslezského kraje, aby urychleně svolal tiskovou konferenci a o proceduře zavádění dvojjazyčných nápisů veřejnost informoval prostřednictvím médií. Teprve po následné písemné intervenci Kongresu Poláků u hejtmana, tiskový odbor krajského úřadu tyto informace zveřejnil.

5. Uveďte přehled finanční podpory organizací vaši národnostní menšiny podle dárce (státní rozpočet, rozpočet krajů, měst, obcí, ostatní donoři)?

Projekty podpořené ústředními orgány státní správy (organizace, projekt, dárce, dotace – Kč)

Ars musica – Popularizace sborového zpěvu, Ministerstvo kultury (MK) – 90 000 Kč

Collegium Canticorum – Rozvoj umění sborového zpěvu, MK – 60 000 Kč

Dům kultury Třinec – Podpora pěveckého sdružení Hutnik, MK – 40 000 Kč

Górole, Mosty u Jablunkova – Mezinárodní přehlídka lidových kapel a folklórních souborů 2006, MK – 40 000 Kč

Kongres Poláků v ČR – Dokumentační centrum Kongresu Poláků v ČR, MK – 250 000 Kč

Kongres Poláků v ČR – Takoví jsme 2006, MK – 190 000 Kč

Kongres Poláků v ČR – Perspektiva 21, MK – 200 000 Kč

Kongres Poláků v ČR – Ondraszek, Pan Łysej Góry, Min. školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) – 200 000 Kč

Polské sdružení výtvarných umělců v ČR – Katalog sdružení výtv. umělců, MK – 20 000 Kč

Polský kulturně-osvětový svaz v ČR – Gorolski Święto-Żywobyci Goroliczka, MK – 80 000 Kč

Polský kulturně-osvětový svaz v ČR – Kulturně-osvětová činnost, MK – 450 000 Kč

Polský kulturně-osvětový svaz v ČR – Loutkové divadlo Bajka, MK – 850 000 Kč

Sdružení přátel polské knihy – Vydání sbírky poezie Henryka Jasiczka, MK – 25 000 Kč

Sdružení přátel polské knihy – Výstavy polské knihy a literární akce, MK – 25 000 Kč

ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím – Realizace osnov ZŠ s pomoci regionálních prvků aneb „Výpravy za poznáním Těšínského Slezska“, MŠMT – 49 000 Kč

ZŠ s polským jazykem vyučovacím a MŠ s polským jazykem vyučovacím Český Těšín – Atletická olympiáda žáků škol s polským jazykem vyučovacím, MŠMT – 70 000 Kč

Sdružení přátel polské knihy – Dítě, které čte, přemýšlí – podpora čtenářství v mateřském jazyce mezi žáky ZŠ s polským jazykem vyučovacím regionu Těšínského Slezska, MŠMT – 72 000 Kč

Projekty podpořené obcemi / statutárními městy / kraji ^**)

Ars musica – Popularizace sborového zpěvu, lidové hudby a divadelních forem na vysoké umělecké úrovni, jako alternativní možnost kulturní seberealizace mládeže i dospělých ve volném čase, Moravskoslezský kraj (MSk) – 75 000 Kč, Město Český Těšín – 15 000 Kč

Kongres Poláků v ČR – Takoví jsme 2006, MSk – 85 000 Kč, Město Č. Těšín – 15 000 Kč

Kongres Poláků v ČR – W.Przeczek a H.Jasiczek, dokumentální dílo dvou polských básníků, MSk – 55 000 Kč

PZKO místní skupina Jablunkov – Přehlídka dětských lidových muzik v rámci 1. dne festivalu Gorolski Święto, MSk – 100 000 Kč

PZKO – Miyszani łowiec, II. ročník, MSk – 57 000 Kč

Sdružení zaolžanských fotografů – Výstava k 5. výročí vzniku, Město Č. Těšín – 10 000 Kč

Sdružení zaolžanských fotografů – Fotografie, plenér, dílny a odborný seminář, Město Č. Těšín – 6 000 Kč

PZKO místní skupina Č. Těšín – Činnost amaterského smíšeného pěveckého souboru Harfa, Město Č.T. – 12 000 Kč

PZKO místní skupina ČT – Účast pěveckého souboru Harfa na setkání souborů Slezský trojok, Město Č. Těšín – 5 000 Kč

PZKO místní skupina ČT – Jarní koncert smíšeného sboru Harfa, Město Č. Těšín – 5 000 Kč

PZKO místní skupina ČT – Činnost Klubu Propozycji, Město Č. Těšín – 5 000 Kč

PZKO místní skupina ČT – Vánoční koncert souboru Harfa, Město Č. Těšín – 4 000 Kč

PZKO místní skupina ČT – Činnost amaterského smíšeného pěveckého souboru Harfa, Město Č. Těšín – 10 500 Kč

Sdružení polské mládeže – Mezinárodní festival tvořivosti mládeže, Město Č. Těšín – 10 000 Kč

Sdružení polské mládeže – Dny studentské kultury, Obec Bystřice – 5 000 Kč

PZKO, Místní skupina Bystřice – Park Euro Zlot, Obec Bystřice – 35 000 Kč

PZKO, Místní skupina Bystřice – Folklorní soubor Bystrzyca, Obec Bystřice – 28 000 Kč

**) Výčet není zdaleka úplný. Mnohé organizace a jejich místní skupiny využívají dotaci obcí a měst. Níže jsou uvedeny informace z dostupných internetových stránek obcí Těšínského Slezska. Je třeba pamatovat, že polské organizace jsou i mimo území Těšínska, které určitě čerpají finanční prostředky na kulturní aktivity z rozpočtu obcí (Praha, Brno, Lysá n. Labem apod.).

Projekty podpořené ostatními donory

Zástupce neuvádí žádnou dotaci z tohoto zdroje, ačkoliv periodický tisk má podporu z Polska.

6. Co pro Vaší národnostní komunitu znamená zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny? Přístup ke strategickým informacím, možnost s předstihem posuzovat vznikající zákony, obhajoba vlastních projektů pro podporu kulturních a vydavatelských aktivit menšin a možnost nahlížet na cizí projekty. Možnost upozorňovat na problémy při zavádění evropských standartu.

7. Jak hodnotíte dosavadní práci svých zástupců v Radě vlády pro národnostní menšiny? Kladně. Je dobré, že jsou vybírání konsensuálně a mají podporu všech skupin polské menšiny. V budoucnu budou prosazovat, aby i zástupci jiných menšin se mohli prokázat podporou celé menšiny.

8. Jakými tématy by se podle Vás měla Rada vlády pro národnostní menšiny prioritně zabývat? (vyjmenujte bodově, případně se stručným komentářem) Posílit status ve všech oblastech (hlavně v dotační politice) tradičních menšin obývajícími po staletí určitá území ČR (Poláci, Němci) a ocenit přínos pro rozvoj občanské společnosti v ČR a jasně je odlišit od moderních menšin migračních. Nejlépe formou zákona o ochraně tradičních menšin v ČR. Posílit status Rady, aby neměla jenom čistě poradní charakter, ale aby usnesení Rady byly pro Vládu ČR měly charakter závazný a nejenom deklarativní.

9. Jaká očekávání má Vaše komunita v souvislosti s implementací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků?

* široká informační kampaň v médiích, a ve školách o dějinách Poláků v ČR, přínosech a kladech multikulturní společnosti,

* široká informační kampaň v médiích, obecních úřadech a ve školách o evropských standardech,

* zorganizování zájezdu českých novinářů do jižního Tyrolska, na Bukovinu v Rumunsku, nebo jiných míst, kde vedle sebe žijí dva a více národů a jsou aplikovány evropské standarty,

* informační kampaň přesvědčit českou veřejnost, že zavádění evropských standartu není výmyslem národnostních menšin, ale iniciativou shodnou se státní politikou

MAĎARSKÁ MENŠINA (text zpracovali Štefan Végh, člen Rady v období 2004-2006, Magdalena Šmejkalová, vedoucí sekretariátu Svazu Maďarů žijících v českých zemích a Ladislav Kocsis, předseda politického hnutí Coexistentia)

1. Zhodnoťte činnost organizací vlastní národnostní menšiny (kromě jiného jejich vzájemnou spolupráci, způsob komunikace v rámci menšinového společenství, způsob financování jejich činnosti atd.). Uveďte stručný přehled jejich aktivit. Hlavní a největší organizaci maďarské národnostní menšiny je Svaz Maďarů žijících v českých zemích. Svaz má v současnosti šest základních organizací: Praha, Brno, Ostrava, Teplice, Litoměřice a Plzeň. Kromě Svazu ještě působí v maďarské menšině Maďarská sekce politicko-občanského hnutí Soužití. Základním politickým cílem Politického hnutí Coexistentia-Soužití, sdružující občany ČR z řad národních menšin, je programové prosazování ochrany a dalšího rozvoje lidských práv a základních svobod, zejména práv národních menšin. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie Hnutí tyto základní politické cíle konkretizovalo v prosazování práv na 1) používání vlastního jazyka v úředním styku, 2) vzdělávání v mateřském jazyce garantované státem, 3) účastí na řešení věcí týkajích se národních a etnických menšin, 4) šíření informací ve svém jazyce, 5) rozvoj svébytných kulturních tradic, 6) zachování vlastních kulturních památek a statků. Stejným základním pilířem politiky Hnutí, jakým je ochrana práv menšin, je i vzájemné poznávání, porozumění, tolerance a solidárnost příslušníků národních menšin navzájem a jejich pokojné a harmonické soužití s českým většinovým národem.

Dále vyvíjí činnost Maďarské hospodářské sdružení v ČR, spolek Iglice (v Praze), Společnost Artura Görgeyho a nadace Rákoczi. Pro úplnost je třeba se zmínit i o tom, že v ČR existují i dvě maďarské studentské spolky: Spolek Endre Adyho (Praha) a Spolek Ferencze Kazinczyho (Brno). Členy obou spolků ale tvoří občané maďarské národnosti ze Slovenska, kteří studují na univerzitách a vysokých školách v ČR. Mnozí však po ukončení studií zůstavají v ČR a stávají se členy místní maďarské komunity. Nejrozsáhlejší pravidelnou činnost vyvíjí Svaz, přičemž na většině akcí vzhledem k více či méně společné členské základně podílejí i ostatní maďarské organizace, anebo jejich členové. Spolupráce mezi organizacemi je dobrá, konají se i společné akce. Státní dotaci na základě projektů dostal Svaz v loňském roce na kulturní akce a vydávání časopisu Prágai Tükör, a spolek Iglice. Soužití, Hospodářské sdružení a spolek Görgeyho ji neměly. Komunikace v rámci menšiny nevyvolává problémy, používá se maďarština, jedná se i o osobní kontakty. Uvažujeme o vytvoření nějakého pravidelného fóra pro lepší koordinaci činnosti.

2. Uveďte stručný přehled jejich aktivit.

Svaz Maďarů v českých zemích – Dny maďarské kultury (Praha, Brno, Ostrava, Teplice). Konaly se na jaře i na podzim, celostátní společensko-kulturní víkend, koná se každoročně začátkem září v jihomoravském Medlově, Souznění – kulturní odpoledne (Praha), seminář k 50.výročí maďarské revoluce z roku 1956 (Brno), vzpomínkové akce u příležitosti maďarských národních svatků, konce II. světové války (účast maďarských vojáků na osvobození Zlaté Koruny), při památníku tragicky zesnulého maďarského politika meziválečného Československa Jánose Esterházyho v Mírově, maďarské plesy (Praha, Brno, Ostrava, Teplice), vztyčení památníku maďarských vojáků padlých v bitvě u Slavkova na bojišti (Brno), vystoupení folklorních skupin Nyitnikék (Praha), Köris a Tiszavirág (Brno), klubová setkání, většinou jednou za měsíc ve všech základních organizacích, různé jiné kulturně-společenské akce, společný výlet do Bratislavy apod., základní organizace v Brně provozuje Maďarské kulturní a informační centrum, které poskytuje zájemcům tlumočnické, překladatelské a informační služby, např. týkající se turistiky, čímž konkrétně přispívá k rozvoji česko-maďarských vztahů.

Maďarské hospodářské sdružení – zabývá se podporou maďarsko-české hospodářské a obchodní spolupráce, poskytuje informace zainteresovaným subjektům.

Spolek Iglice – celý rok provozuje a zajišťuje neformální maďarské školky v Praze.

Společnost A.Görgeyho – chce podporovat maďarsko-českou spolupráci vědců, jako první konkrétní cíl si vytýčila odhalení pamětní desky přednímu maďarskému chemikovi z 19. století Görgeymu, který ve čtyřicátých letech 19. století studoval na Karlově univerzitě.

3. Jaká byla spolupráce organizací příslušníků národnostní menšiny s orgány veřejné správy na všech úrovních a ve všech příslušných regionech? Spolupráce Maďarů a maďarských organizací s orgány veřejné správy je dlouhodobě dobrá a to na všech úrovních i ve všech regionech. Zvlášť dobře je hodnocena našimi místními organizacemi v Brně a Teplicích. Podobně dobrá spolupráce byla v poslední době zdá se narušena v Praze poté, co Magistrát zrušil členství zástupců národnostních menšin v Komisi Rady hl.m. Praha pro národnostní menšiny a problémy jsou i s Domem pro národnostní menšiny. Pro upřesnění je třeba poznamenat, že tato záležitost vyvolala zneklidnění v řadách všech menšin v Praze, kterým se změněný přístup Magistrátu k národnostním menšinám nelíbí.

Jako velké zadostiučinění přijala Maďarská sekce politicko-občanského hnutí Soužití politické gesto omluvy vyjádřené v dopisu tehdejšího předsedy vlády ČR, který zaslal předsedovi Hnutí dne 3. ledna 2006. V něm vyjádřil politování vlády ČR nad tím, že některé z osob z řad někdejších československých občanů, které trpěly pod nacistickým terorem, byly po skončení druhé světové války v rozporu s tehdy platnou právní úpravou postiženy v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v poválečném Československu proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu. Tato omluva je dle dopisu zaměřena nejenom vůči příslušníkům německé národnosti, ale také příslušníkům maďarské a polské národnosti. Dalekosáhlého významu je i další část dopisu vyjadřující lítost nad osudy tisíců bezprávím postižených bývalých československých občanů – příslušníků maďarské národnosti, kteří byli v letech 1946-1947 násilně přesídlení z jižního Slovenska do pohraničí českých zemí na nucené práce. Toto politické gesto omluvy má pro naše národní komunity v ČR historický význam. Hnutí též přijalo s uspokojením a plně podporuje zákonné zavádění dvojjazyčnosti v rozsahu stanoveném Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, kterou Česká republika ratifikovala.

4. Jaká byla spolupráce s ostatním národnostními menšinami? Spolupráce Maďarů s ostatními národnostními menšinami probíhá především na místní úrovni a její intenzita je rozdílná podle místních podmínek. Svaz se na centrální úrovni zapojil do realizace projektu Slovensko-českého klubu Visegrád-Terra Interculturalis, který byl podporován i mezinárodním Visegrádským fondem. Náš zástupce se zúčastnil semináře o národnostních menšinách žijících v zemích Visegrádu v Budmericích a nadále máme zájem zapojit se i do dalších akcí projektu. V Praze jsme se spolu s dalšími menšinami zúčastnili folklórního festivalu Praha srdce národů. V Brně jsme se opět aktivně zapojili do programu dne národnostních menšin uspořádáného vedením města. V Teplicích spolu s dalšími místními menšinovými organizacemi se Svaz podílel na slavnostech zahájení lázeňské sezóny.

5. Jaké byly problémy v životě společenství národnostních menšin? Zásadní národnostní problémy v životě menšiny v loňském roce zaznamenány nebyly. Konflikt se státem v této rovině neexistuje, ačkoli bychom všeobecně uvítali větší vstřícnost, stabilnější a výraznější podporu menšin ze strany státu. Týká s to činnosti menšinových organizací, jejich kulturních aktivit i vydávání tisku. Jako problém byla vnímána nejistota v souvislosti se státní dotaci časopisu Prágai Tükör. V této oblasti bychom uvítali změnu státní dotační politiky, protože současný systém neumožňuje dlouhodobější plánování vydávání novin a každý rok přímo ohrožuje jejich existenci. Dalším konkrétním problémem je, že Svaz nemá finanční prostředky na zajištění provozu sekretariátu s placeným pracovníkem, což výrazně komplikuje jeho činnost a vznikají potíže nejen při koordinaci aktivit jednotlivých složek, ale i při udržování vztahů se státními orgány. Máme za to, že organizace národnostních menšin jsou specifické občanské organizace, a tento problém by měl být nějakým způsobem řešen. Dobré příklady v zahraničí existují. Nadále postrádáme obnovení maďarského (a celkově menšinového) vysílání ve státním rozhlase. V Ostravě nadále nebyl zřízen poradní orgán města pro národnostní menšiny.

Maďarská sekce politicko-občanského hnutí Soužití vyjádřilo odhodlání usilovat o změnu volebního zákona odstraněním ustanovení, jež znevýhodňují malé politické strany. Požadujeme zrušení pětiprocentního volebního prahu při krajských a zejména komunálních volbách. S ohledem na volební výpočet Hnutí požaduje vrátit se k volebnímu zákonu pro komunální volby, který platil v létech 1990, 1994, 1998. Dále prosazuje novelizaci zákona o

činnosti politických stran a politických hnutí, především požaduje vypustit ustanovení o povinném auditu těch stran a hnutí, které nejsou financovány ze státního rozpočtu a jejichž roční obrat nepřesahuje 1 mln Kč. Požadujeme rovněž zákonem stanovit kompetence Výborů pro národnostní menšiny, zřízené na základě zákona o obcích a zákona o krajích. Hnutí požaduje, aby stát zajišťoval, v souladu se školským zákonem, všestranný rozvoj menšinového národnostního školství, finančně i jinak zabezpečoval školská zařízení a nepřipustil jejich uzavírání. Též požaduje, aby tiskoviny národních menšin byly ve větším rozsahu než dosud podporovány dotacemi ze státního rozpočtu a aby zohledňovány náklady na vydávání těchto tiskovin. Požaduje provést změny v dotační politice směrem k občanským sdružením národních menšin, a to tak, aby dotace ze státního rozpočtu nebyly závislé pouze na grantech.

6. Uveďte přehled finanční podpory organizací vaší národnostní menšiny podle dárce (státní rozpočet, rozpočet krajů, měst, obcí, ostatní donoři).

Projekty podpořené ústředními orgány státní správy (organizace, projekt, dárce, dotace - Kč)

Svaz Maďarů žijících v českých zemích – Prágai Tükör, Ministerstvo kultury – 977 000 Kč

Svaz Maďarů žijících v českých zemích – Kulturně informační a dokumentační činnost, MK – 420 000 Kč

Svaz Maďarů žijících v českých zemích – Dny maďarské kultury, MK – 160 000 Kč

Svaz Maďarů žijících v českých zemích – Celostátní setkání, MK – 70 000 Kč

Iglice – Kulturní aktivity, MŠMT – 250 000 Kč

Projekty podpořené obcemi / statutárními městy / kraji

Svaz Maďarů… OJ Praha – Praha srdce národů, Magistrát hl. města Praha – 30 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Praha – Klubová setkání, Magistrát hl. města Praha – 20 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Praha – Dny maďarské kultury, Magistrát hl. města Praha – 37 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Praha – Taneční soubor Nyitnikék, Magistrát hl. města Praha – 15 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Brno – Kulturní aktivity, Magistrát města Brno – 85 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Brno – Kulturní aktivity, Jihomoravský kraj – 40 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Litoměřice – Kulturně informační a dokumentační činnost, Město Litoměřice – 18 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Teplice – Kulturně informační a dokumentační činnost, Město Teplice – 38 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Teplice – Dny maďarské kultury, Město Teplice – 12 700 Kč

Svaz Maďarů… OJ Ostrava – Kulturně informační a dokumentační činnost, Město Ostrava – 60 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Ostrava – Dny maďarské kultury, Moravskoslezský kraj – 65 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Plzeň – Kulturně informační a dokumentační činnost, Město Plzeň – 60 000 Kč

Projekty podpořené ostatními donory

Svaz Maďarů… OJ Praha – Dny maďarské kultury, Nadace Rákóczi – 30 000 Kč

Svaz Maďarů… – Prágai Tükör, Nadace Rákóczi – 150 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Teplice – Dny maďarské kultury, Nadace Rákóczi – 30 000 Kč

Svaz Maďarů… OJ Brno – Brünni Futár, Nadace Rákóczi – 70 000 Kč

Svaz Maďarů… – Kulturně informační a dokumentační činnost, Maďarská republika – 30 000 Kč

Iglice – Kulturní aktivity, Nadace Rákóczi – 40 000 Kč

7. Co pro Vaši národnostní komunitu znamená zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny? Radu považujeme z hlediska menšin za velmi významný státní orgán, ale uvítali bychom posilnění jeho postavení a případné rozšíření kompetencí. I z toho vyplývá, že naše zastoupení v tomto orgánu považujeme za velmi důležité a ceníme si toho.

8. Jak hodnotíte dosavadní práci svých zástupců v Radě vlády pro národnostní menšiny? Vzhledem k tomu, že v Radě je pouze jeden zástupce menšiny, je velmi obtížné se vyjádřit k jeho činnosti. Máme minimum informací, a i to jen na základě případných zápisů či neoficiálních ústních zdrojů.

9. Jakými tématy by se podle Vás měla Rada vlády pro národnostní menšiny prioritně zabývat? (vyjmenujte bodově, případně se stručným komentářem) Ve všeobecné rovině bychom považovali za nutné, aby se Rada vyjádřila k sílícím se tendencím s posledního období ve státní politice i v praktické činnosti úřadů, kdy se zcela záměrně míchá problematika národnostních menšin, s problematikou přistěhovalců, uprchlíků. Podle nás – a podle našich informací podobně to vidí i jiné menšiny – se jedná o dva zásadně odlišné problémy. Příslušníci menšin jsou občané ČR a jsou integrování do společnosti, do státu, v němž již dlouhodobě žijí a který je i jejich vlastí. Přistěhovalci a uprchlíci jsou cizí státní příslušníci, usilující se o usazení se v ČR. Kladení příslušníků menšin na rovinu uprchlíka (při vší úctě k němu) je vlastně diskriminací menšin, jako kdyby ony nebyly stoprocentními a tudíž plnoprávnými občany ČR. Dobrý příklad vidíme v Brně, kde kompetentní městské orgány projednávají problematiku menšin a cizinců odděleně. Dále konkrétně, aby se zasadila o změnu státní dotační politiky ve vztahu k menšinám, nepovažujeme za přijatelné, že například existence všech menšinových novin, z nichž některé vycházejí přes deset let a získané státní peníze řádně vyúčtovávají, závisela každý rok na výsledku posouzení projektu (je zde příliš mnoho zcela náhodných, či subjektivních prvků). Považovali bychom za potřebné změnit kritéria, aby noviny, na které mají menšiny právo (právo na informace v mateřštině) měly zajištěnou stabilitu. V této souvislosti je nepřijatelné, že státní dotace menšinového tisku je již léta na úrovni 30 milionu korun, reálná hodnota peněz při tom od té doby výrazně poklesla, čili stát výrazně snížil dotaci menšinového tisku. Měla by se rovněž zasadit o obnovení menšinového rozhlasového vysílání.

10. Jaká očekávání má Vaše komunita v souvislosti s implementací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků? Vzhledem ke skutečnosti, že Maďaři v žádném regionu, či v obci netvoří významnější část místního obyvatelstva jsme si vědomi toho, že případná očekávání na založení školy s maďarským vyučovacím jazykem, či používání mateřštiny ve styku s úřady nejsou reálná. Podobná očekávání polské menšiny ale plně podporujeme. Pokud jde o maďarštinu, očekáváme do státu, že příslušníkům maďarské menšiny umožní její zachování a kultivaci v rámci komunity. Zcela konkrétně očekáváme, že stát bude nadále podporovat vydávání časopisu Prágai Tükör, kulturní aktivity menšinových organizací a uvítali bychom i obnovení maďarského vysílání veřejnoprávního rozhlasu (Rádio Regina), které zaniklo bez náhrady po povodních v roce 2002 s odvoláním na nutnost úspor.

Maďarská sekce politicko-občanského hnutí Soužití upozorňuje na některé problémy, jež se týkají plnění následujících článků Charty: Čl. 6 – závazek zajistit, aby příslušné úřady, organizace a osoby byly informovány o právech a povinnostech. Podle našich poznatků je závazek nedostatečně naplňován. Čl. 7 bod 1 písm. h – závazek týkající se prosazování studia a výzkumu regionálních nebo menšinových jazyků na vysokých školách nebo podobných institucích. Závazek není dostatečně plněn, a proto připomínáme existenci Ústavu pro výzkum polského etnika zřízeného v roce 1990 jako pracoviště Ostravské univerzity. Od roku 2000 spolupracuje se Slezskou univerzitou v Katowicích a od roku 2006 s Technicko-humanitní akademií v Bielsku-Biała. Současně zpracovává problematiku výzkumu česko-polských kulturních tradic v rámci euroregionu Těšínské Slezsko. S touto institucí by se mohlo počítat při zřizování orgánů, které budou orgánům veřejné správy radit v záležitostech souvisejících s regionálními nebo menšinovými jazyky, k čemuž jsou smluvní strany Charty vybízeny v čl.7 bod 4. Čl. 7 bod 2 – závazek týkající se přijetí zvláštních opatření ve prospěch regionálních a menšinových jazyků směřující k podpoře rovnosti mezi uživateli těchto jazyků a ostatním obyvatelstvem. Je to zásadní problém. Jsou zaznamenány četně případy veřejného hanobení polských nápisů, osočování Poláků, jejich představení jako Antičechů, jimž vadí český jazyk (viz. např. texty blogů z internetové domény www.3nec.cz), nejsou ojedinělé ani případy vandalismu. Čl. 7 bod 3 – závazek zahrnout úctu, porozumění a toleranci vůči regionálním a menšinovým jazykům mezi cíle výchovy a vzdělávání stanovené v zemi, a podporovat hromadné sdělovací prostředky, aby sledovaly tytéž cíle. Tato oblast je dle našich poznatků zcela opomenuta. Nadále postrádáme i obnovení žádáné a vskutku záslužné maďarské relace Rádia Regina. S velkým uspokojením bylo přijato promptní reagování Ministerstva dopravy ČR na Chartu novelizací vyhlášky v oblasti dvojjazyčného názvosloví obcí na tabulích při vjezdu a výjezdu z obcí, a na zajištění dvojjazyčných nápisů na železničních stanicích v příslušných obcích. Zároveň však připomínáme, že realizace dvojjazyčných nápisů je podle zákona č.128/2000 Sb. zcela v kompetenci zastupitelstev obcí nebo jejich výborů pro národnostní menšiny, a tak není zaručeno naplnění čl.7 bod 1 písm.d a čl.10 bod 2 písm.g.

S lítosti však konstatuje liknavý postup jiných ministerstev, jež doposud neupravily ustanovení zákonů, která se neslučují s ratifikovanou Chartou. Jsou to ustanovení Správního řádu, Školského zákona a zákonů o účetnictví a o správě daní. ^*)

*) Pozn. předkl.: není zřejmé, co má představitel politického hnutí Coexistentia na mysli.

UKRAJINSKÁ MENŠINA (text zpracoval Bohdan Rajčinec, člen Rady v období 2004-2006) Ukrajinské menšinové organizace působily v roce 2006 v rámci vlastních projektů, to však na základě vzájemné informovanosti a spolupráce (…). Organizace se podílejí na přípravě Dnů ukrajinské kultury v ČR, organizují kulturní aktivity příslušníků ukrajinské národnosti v ČR, podílejí se na integraci nově příchozích občanů Ukrajiny, uchovávají ukrajinské kulturní tradice a udržují osvětovou formou povědomí o historickém i současném odkazu Ukrajinců na území ČR. Spolupráci s orgány veřejné správy je možné hodnotit spíše pozitivně. Kromě hl. města Prahy jsou mapovány konkrétní formy spolupráce i v dalších městech ČR (Brno, Ostrava, Plzeň, Chomutov, Zlín, Teplice aj.). Spolupráce s ostatními národnostními menšinami hodnotíme pozitivně, jak na úrovni oficiální, tak na úrovni konkrétních projektů a diskusí. Ukrajinské společenství spatřuje problémy především v předpojatosti vůči ukrajinské národnostní menšině jako celku, přesto díky neustálé činnosti národnostních organizací, nestátních neziskových organizací, odborných center, vědeckých kruhů a dotovaných subjektů, je pozice ukrajinské menšiny vnímána více neutrálně. Zastoupení ukrajinské menšiny v Radě je důležité v otázkách prezentace názorů a podnětů pro řešení vládou ČR. Rada by se měla prioritně zabývat především komunikací MPSV a MZV v rámci integrace cizinců s ohledem na zahraniční politiku ČR.

RUSÍNSKÁ MENŠINA (text zpracovala Agáta Pilátová, současná členka Rady) Rusíni v rámci činnosti Společnosti přátel Podkarpatské Rusi i mimo ni se v posledním období projevují výrazně aktivněji než dříve (…). V r.2006 se v rámci Společnosti uskutečnila řada akcí zejména kulturního a vzdělávacího charakteru. SPPR rozvíjí dlouhodobě spolupráci s rusínskými menšinami v Evropě, podílí se na činnosti Světové rady Rusínů, zvláště pak spolupracuje s Rusínskou obrodou na Slovensku. Problémy rusínské menšiny se odvíjejí především od její dosud nezakotveného společenského statutu v rámci většinové společnosti.

NĚMECKÁ MENŠINA (text zpracovali Richard Šulko a Erich Lederer, členové Rady v období 2004-2006) Kulturní sdružení občanů německé národnosti bylo na počátku roku 2006 v situaci ukončení činnosti. Díky novému vedení se podařilo činnost dále udržet. Pro rok 2006 nebylo žádáno o grant Ministerstva kultury (…). Zastavením vydávání novin Prager Volkszeitung byla výrazně postižena i komunikace mezi jednotlivými organizacemi, neboť noviny sloužily i k oznamování akcí jednotlivých organizací. Shromáždění Němců: jako i v předchozích letech se jednotlivé Svazy staraly o svoje členy v daných regionech. Mnoho Svazů spolupracuje s orgány veřejné správy na velmi dobré úrovni, pomáhají i díky své dvojjazyčnosti a kontakty do zahraničí organizovat setkání s krajany. Máme zástupce v komisi pro národnosti Ústeckého kraje. Spolupráce s ostatními národnostními menšinami: pouze vzájemná informovanost v rámci společných komisí a výborů, tedy minimální. Přes pozitivní signál dokumentace aktivních odpůrců fašismu a omluvy České vlády stále není dořešena záležitost humanitárního gesta, pocit občanů druhé kategorie u Němců v ČR tedy stále trvá. Evropská charta regionálních či menšinových jazyků nabízí šanci.

ROMSKÁ MENŠINA (text zpracoval Cyril Koky, člen Rady v období 2004-2006 a sekretariát Rady) V oblasti romské problematiky vznikla potřeba provést výzkum mapující výskyt romštiny a etnolektů češtiny s romskými specifiky (…). Romové tvoří přísně vzato relativně malou národnostní menšinu (cca 11 000 přihlášených ve sčítání lidu 2001). Přihlášení, resp. nepřihlášení se k národnosti mohlo být ovlivněno mj. odlišným pojetím „národnosti“ samotné u Romů, stejně jako obavami ze zneužití tohoto údaje. Stručně jako o problému se zmiňuje o vystěhování Romů - neplatičů nájemného a dalších poplatků za bydlení z města Vsetín v říjnu 2006, přičemž část byla vystěhována do nově postavených „kontejnerů“ na okraji města a část do obcí mimo kraj. Celá kauza vzbudila veřejnou pozornost a má pokračování v 2007 roce. Větší pozornost se měla věnovat otázce odstranění vepřína v Letech. Evropská charta regionálních či menšinových jazyků – dle názoru zástupce v Radě se pro romskou menšinu toho moc nezmění. Romština je chráněna dostatečným způsobem.

SLOVENSKÁ MENŠINA (text zpracovali nezávislé na sobě členové Rady v období 2004-2006 Helena Nosková HN a Vladimír Skalská VS) HN: Zhodnocení činnosti organizací slovenské národnostní menšiny ve FOSA: slovenská občanská sdružení ve FOSA spolupracovala v 2006, setkávala se pravidelně na diskusním Fóru slovenských aktivit (…) VS: Slovenská národnostní menšina v ČR se organizuje v celé řadě občanských sdružení a dalších neziskových subjektů a především jejich prostřednictvím vyvíjí neustálé velké množství kulturních, vydavatelských a vzdělávacích aktivit (…). HN: Spolupráce s dalšími národnostními menšinami byla velmi dobrá. VS: Spolupráce s ostatními národnostními menšinami se neustále posiluje. HN: Jediným problémem je rozdělení slovenských občanských sdružení na dvě části: FOSA a Slovenské fórum, jejich zástupci nespolupracují. VS: Hlavním problémem je postupná ztráta česko-slovenské pasivní dvojjazyčnosti. HN: Slovenská menšina očekává podstatné rozšíření znění slovenského jazyka v masmédiích, ve školách i v regionech. VS: Slovenská menšina očekává pokrok v oblasti elektronických médií a školství.

CHORVATSKÁ MENŠINA (na otázky odpověděl Ladislav Furiš, člen nové Rady) V červnu 2006 se uskuteční 15. den moravských Chorvatů v Jevišovce – každoročně se zde schází přes 300 rodáků (...). Menšina neměla v Radě svého zástupce. Očekávání v souvislosti s Chartou: podporovat aktivity stejných menšin na evropském území (zachování lidové slovesnosti).

ŘECKÁ MENŠINA (text zpracoval Trifon Moras, člen Rady v období 2004-2004) Asociace řeckých obcí v ČR zaštiťuje v současné době 12 řeckých obcí v celé ČR. Jejím posláním je vzájemná spolupráce při zajišťování společenských aktivit řecké menšiny v průběhu roku (…). Na společenské a kulturní akce jsou pravidelně zváni zástupci státních orgánů a také samospráv v místech působnosti jednotlivých řeckých obcí. Můžeme tudíž konstatovat, že spolupráce s těmito orgány je na vysoké úrovni. ŘO Karviná zmiňuje spolupráci s Obcí Slováků formou vzájemných návštěv při oslavách významných dnů obou zemí. Jinak není větší spolupráce se zástupci ostatních národnostních menšin. Stále chybí zastoupení řecké menšiny v příslušných orgánech Moravskoslezského kraje. ŘO Havířov zmiňuje spolupráci s organizací polské menšiny PZKO. Očekávání v souvislosti s implementací Charty: vzhledem k bezproblémovému systému výuky zavedenému v naší menšině ve vztahu k celkovému počtu zájemců o výuku řečtiny nelze hovořit o nějakém výraznějším očekávání.

ŽIDOVSKÁ KOMUNITA^*) (text zpracoval Tomáš Kraus, stálý host v Radě a sekretariát Rady). Všeobecně lze konstatovat, že situace Federace židovských obcí v ČR se od předchozího roku příliš nezměnila. I nadále zůstaváme představiteli židovské komunity, která se ve své drtivé většině nehlásí ke statutu národnostní menšiny (…). Informace o židovské komunitě lze získat na www.fzo.cz. Některé židovské obce spolupracují s orgány samosprávy již dlouhodobě.

*) Občané ČR židovského původu obvykle nevyjadřují svou „židovskou“ identitu (cítí-li nějakou) v národnostních termínech. Tento stav má hluboké kořeny v dlouhodobém procesu asimilace a diskriminačních tlacích a dále se prohloubil v důsledku genocidy holocaustu.

RUSKÁ MENŠINA (text zpracoval A. N. Kelin, člen Rady v období 2004-2004) V roce 2007 vyvíjely činnost zejména organizace Občanské sdružení Ruská tradice, občanské sdružení Ruský kulturní svaz Praha, spolek Rusky mluvicích studentů, v Praze Artek a Svaz ruskojazyčných spisovatelů v ČR (…). Spolupráce jednotlivých organizací v rámci menšiny je, po vyjasnění nepodstatných rozporů, velice dobrá. Spolupráce s orgány veřejné správy lze hodnotit jako dobrou. Spolupráce s ostatními národnostními menšinami – velmi dobrá. Ruskojazyčná komunita nevnímá otázku implementace Charty jako klíčový problém. V ČR zatím nikde není taková koncentrace příslušníku této menšiny, aby byly na pořadu dne záležitosti spadající pod působnost Charty. Pro ilustraci: v Karlových Varech se dvojjazyčné nápisy objevily spontánně, na základě požadavku trhu.

BULHARSKÁ MENŠINA (text zpracoval člen Rady Atana Ivan Belkov) Všechny organizace mají vlastní program činnosti na kalendářní rok (…). Aktivity: Bulharská kulturně osvětová organizace Praha, Bulharská kulturně osvětová organizace Sv. Cyrila a Metděje Praha, Občanské sdružení Pirin Brno, Bulharské kulturně osvětové sdružení v Brně, Bulharský kulturně osvětový klub Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem. Spolupráce s ostatními národnostními menšinami – prokazatelně pouze v Brně.

SRBSKÁ MENŠINA (text zpracovala nová členka Rady, Karin Kubešová) Příslušníci srbské menšiny v ČR i v roce 2006 pokračovali v organizovaném kulturním a společenském životě. Srbské sdružení sv. Sávy pokračovalo s plánovanými aktivitami a s úsilím představit srbskou menšinu kvalitně a na vysoké úrovni většinové společnosti (…). Srbské sdružení podalo ke grantovému řízení Magistrátu hl.m.Prahy pět projektů, bohužel grantová komise zamítla všechny žádosti sdružení, a tak se stalo, že srbská menšina na podporu svých aktivit v roce 2006 nedostala ani korunu od Magistrátu hl.m.Prahy.

List Alfred Kołorza prezydentowi republiki, Václavu Klausowi / Dopis Alfreda Kołorze prezidentu republiky, Václavu Klausovi

Zamieszczamy tekst listu, który udostępnił nam Alfred Kołorz, adresowany prezydentowi republiki, Václava Klausa i odpowiedź sekretarza prezydenta republiki, Ladislava Jakla / Zveřejňujeme obsah dopisu, který nám poskytl Alfred Kołorz, adresovaný prezidentu republiky Václavu Klausovi a odpověď tajemníka prezidenta republiky, Ladislava Jakla.

Havířov, 28.3.2007

Vážený Pane Prezidente!

S nadějemi, se slzami v očích, obracím se na Vás, Vážený Pane Prezidente, jako k nejvyššímu představiteli státu – České republiky o radu a pomoc.

Jsem starým 76 letým dědou, kterého rod zde na Těšínském Slezsku žije od pradávna. Nemíním psát o dědečkovi, o jeho životě a jak zahynul. O svém otci, proč byl bez práce před válkou a jak v neděli dne 3.9.1939 jej navštívilo gestapo. Otec v 1946 roce umírá a já vyrůstal jako polosirotek. Jsem ženatý. Naše manželství národnostně i náboženský smíšené trvá již 52 let. Vychovali jsme 3 děti a snažili jím dáti vše, co naši rodiče nám dát nemohli. V 80.letech minulého století jsem byl perzekuován-obžalován, v 90.letech rehabilitován. Nikdy já ani manželka jsme nebyli v  žádné politické straně. Vybudovali jsme si na vesnici rodinný domek. Naší visitkou byla rodina a práce!

Jsem smutný. Neveselou náladu u nás zapříčiňuje bolest a utrpení druhých, zvláště dětí, které jsou a v nejbližší budoucnosti – jestliže nám, Pane Prezidente nepomůžete – budou vědomě úředníky většinového národa, tj. českého vystaveny útlaku, asimilaci a odnárodňovány. Zbaveny částečně kultury a výuky v rodném jazyce.

Oč vlastně jde? Na Těšínském Slezsku od pradávna žily vedle sebe ve shodě různé národy, polský, český, německý a Židé. Měli zde své školy, kostely a spolky. Byla dvoj- i vícejazyčnost. Tuto narušila hitlerovská okupace, kdy na Těšínsku vyrůstaly Polenlágry, šibenice, mnoho otců a synů zahynulo v koncentračních táborech, v Katyni, Ostaškově a jiných lágrech.

Po sametové revoluci, v letech 90. minulého století, v demokratické republice, se začala dvojjazyčnost na Těšínsku vytrácet. Parlament České republiky přijal usnesení o ochraně národnostních menšin v ČR. Ovšem Praha je daleko, menšiny v Parlamentě ČR svého zástupce dosud nemají, tak usnesení o ochraně menšin zůstalo vesměs jen na papíře. Na dobré vůli Starosty či Obecní rady.

V Městě Třinci, které jste nedávno, Pane Prezidente, s Vaší chotí navštívili, po volbách Městská rada přistoupila k „optimalizaci“ polského národnostního školství. To znamená má dojít tuším k likvidaci-zavření jedné polské školy v Třinci na Terase, která splňuje všechny předpoklady národnostního školství a navštěvuje jí 97 žáků polské národnosti. Ve druhé polské škole na Nádražní je 140 žáků.

Nevím, zda-li srdce Paní starostky, Věry Palkovské, jako ženy a matky nebude krvácet, když uvidí ty polské drobečky kráčet mnoho kilometrů rušnými ulicemi města Třince ve slunečním žáru nepohodě, sněhu, mrazu a dešti? A jejich kamarádi, děti české školy již dávno si budou užívat teplo domova. Možná, že se budou i ptát rodičů, jsme my méněcenní? Proč nám sebrali tu školu? Bylo to naschvál, aby Poláci vzhledem k bezpečnosti a zdraví svých dětí poslali je do české školy a Třinec se stal českým městem? Možná, že i některého člena Městské rady bude trápit svědomí v budoucnosti, že pro optimalizaci hlasoval.

Celé desetiletí působilo na Těšínsku zájezdní divadélko „Bajka“ (víc jak 50 let). Tento malý jediný polský soubor zajížděl do polských, česko-polských, i českých mateřských škol i nižších ročníků základních škol, aby dětem představil pohádky i seznámil je s dětským divadelním žánrem. Zajížděl, leč již brzo bude muset ukončit svou činnost. Neboť úředníci na ministerstvu oznámili, že obstřihnou „Bajce“ 2/3 dotací. Proč? Že je to polský soubor? Který přibližuje kulturu obou národů dětem obou národností?

Kongres Poláků v Českém Těšíně zaslal dopisy paní Marii Ostruhové, ředitelce kontroly veřejné administrace Ministerstva vnitřních věcí a Daně Kuchtové, ministru školství ČR týkající se školy v Třinci a souboru „Bajka“. Jaká bude odpověď? Bez Vašeho dobrozdání, Vaší pomoci, negativní.

Básník Petr Bezruč před lety napsal: „Pomoci se nedovoláš“, „Tupě díváme se k davu, jak nám k špalku kladou hlavu“. Žeby tyto slova platily i pro Polské původní obyvatelstvo?

Pane Prezidente, jste člověk vzdělaný, vážený a obdivován. Ale i nepochopen a nedoceněn. Velmi prosím nedopusťte, aby někdo v této zemi pošlapával právo na vzdělání v rodném jazyce, vzájemné dobré soužití občanů. Do Váších rukou Pane Prezidente možná i vkládáme životy naších dětí.

S veškerou úctou i nadějí Alfred Kołorz, Havířov-Datyně

U příležitosti blížících s Velikonočních svátků, hodně zdraví a pohody, přejeme ze srdce Vaší rodině. Rodina Kołorzowa

Kancelář prezidenta republiky

V Praze dne 17. dubna 2007

Vážený pane Kolorzi,

Jménem prezidenta republiky Václava Klause Vám děkuji za důvěru, s níž jste se na něho obrátil mimo jiné i s informacemi o situaci v národnostním školství na Těšínsku a o potížích polské kulturní scény v tomto regionu.

Vaše milá slova uznání, která jste mu adresoval, stejně jako velikonoční přání jeho rodině, pana prezidenta velmi potěšila.

Ubezpečuji Vás, že pan prezident je s problémy, o nichž se zmiňujete, seznámen. Věřte, že na kvalitě života našich občanů mu velmi záleží. Vaše výtky se však dotýkají v mnoha směrech rozhodování věcně příslušných orgánů státní správy a samosprávy, která prezident republiky sám měnit nemůže, a to s ohledem na své ústavní pravomoci, které nejsou neomezené.

Chci Vás ale ujistit, že Vaše poznatky nezůstanou nepovšimnuty. Naopak pan prezident ze ně děkuje a věřte, že využije příležitosti, aby tím nejúčinnějším způsobem, který může uplatnit v rámci jemu přesně vymezených kompetencí, na ně upozornil představitele nejvyšších orgánů naší výkonné moci.

Dovolte, abych i já jménem svým Vám popřál požehnaná léta ve zdraví a Vaši rodině ještě mnoho radostí i životního optimismu.

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman, Władysław Drong, Józef Toboła, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 5.11.2007, gratis / zdarma