xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

 

17 – 8/2007 (29.9.2007)

 

Gazeta członków Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota

A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Instalacja dwujęzycznych tablic na ratuszu w Czeskim Cieszynie

Kétnyelvü táblák elhelyezése a Városházán Český Těšínben

Instalace dvojjazyčných tabulí na radnici v Českém Těšíně

 

Zdjęcia z obrad Rady Wykonawczej i Republikowej / Fotografie z jednání Výkonné a Republikové rady

 

Centralne organy ruchu politycznego Wspólnota-Coexistentia obradowały 14.7.2007 r. w Ostrawie w siedzibie Związku Węgrów na Ziemiach Czeskich. W dzisiejszym numerze zamieszczamy zdjęcia z obrad / Ústřední orgány politického hnutí Soužití-Coexistentia jednały 14.7.2007 v Ostravě v sidle Svazu Maďarů v českých zemích. V dnešním čísle zveřejňujeme fotografie z jednání:

1. Od lewej / zleva: dr. László Attila Kocsis – przewodniczący COEX / předseda COEX, István Fucsik, Ing. András Kolozsváry, Ing. Árpád Kosár, Ing. Jadwiga Karolczyk, Ing. Tadeusz Toman – sekretarz Rady Wykonawczej COEX / tajemník Výkonné rady COEX, Władysław Niedoba – przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej COEX / předseda Polské národní sekce COEX, R. Štědroň, Ing. Józef  Pietrus, Alfred Kołorz

2. Od lewej / zleva: Á. Kosár, J. Karolczyk, T. Toman, W. Niedoba, Radoslav Štedroň – gość obrad, przewodniczący Partii Pracy / host jednání, předseda Strany práce

3. Od lewej / zleva: L. A. Kocsis, I. Fucsik, Ing. Sándor Pálffy, A. Kolozsváry, Á. Kosár, J. Karolczyk, T. Toman, W. Niedoba, R. Štedroň

Autor zdjęć / autor snímků: Ing. Józef  Toboła

 

Z kraju i ze świata / Z domova a ze světa

 

Polska, Czechy, Węgry i Słowacja wejdą do Strefy Schengen już 15.12.2007. Jedynym warunkiem jest  zgoda Austrii. / Polsko, Česko, Maďarsko a Slovensko se stanou členy Schengenského prostoru už 15.12.2007. Jedinou podmínkou je souhlas Rakouska.

Były czeski prezydent, Václav Havel, oświadczył w Krakowie, że Polska potrzebuje wcześniejszych wyborów, nad których przebiegiem mieliby czuwać międzynarodowi obserwatorzy. Większość polskich polityków zareagowała na oświadczenie ze zdziwieniem i niezadowoleniem. Wybory do Sejmu i Senatu odbędą się 21.10.2007 r. Głównymi kandydatami do zwycięstwa są rządzące Prawo i Sprawiedliwość, prawicowa Platforma Obywatelska, lewicowa Lewica i Demokraci. Z 5% progiem będą walczyć Polskie Stronnictwo Ludowe, Samoobrona i Liga Polskich Rodzin. Mandaty ma zapewnione mniejszość niemiecka. Kampania wyborcza trwa. / Bývalý český prezident Václav Havel prohlásil v Krakově, že Polsko potřebuje předčasné volby, na jejichž průběh budou dohlížet mezinárodní pozorovatelé. Většina polských politiků reagovala na prohlášení s údivem a nesouhlasem. Volby do Sejmu a Senátu se budou konat 21.10.2007. Hlavními kandidáty na vítězství jsou vládní Právo a spravedlnost, pravicová Občanská platforma, levicová Levice a demokrati. S prahem 5% budou bojovat Polská lidová strana, Sebeobrana a Liga polských rodin. Mandáty má zajištěné německá menšina. Volební kampaň trvá.

Partie polityczne w Czechach szukają konkurenta Václava Klausa do wyborów prezydenckich, jakie odbędą się na wiosnę 2008 roku. Václava Klausa zgłasza ODS, natomiast ČSSD chce wspólnego kandydata z KDU-ČSL i SZ, którego wsparłaby KSČM. Prezydenta republiki będą wybierać posłowie i senatorowie w tajnym głosowaniu. / Politické strany v Česku hledají konkurenta Václava Klause do prezidentských voleb, které proběhnou na jaře 2008 roku. Václava Klause přihlásila ODS, naopak ČSSD chce společného kandidáta s KDU-ČSL a SZ, podporovaného KSČM. Prezidenta republiky budou volit poslanci a senátoři v tajné volbě.

Były czeski premier, Jiří Paroubek rozwiódł się ze swoją żoną. Natomiast żona aktualnego premiera, Mirka Topolánka, na rozwód się nie zgadza. / Bývalý český předseda vlády, Jiří Paroubek, se rozvedl se svou ženou. Naopak manželka současného předsedy vlády, Mirka Topolánka, s rozvodem nesouhlasí.

Policja niemiecka udaremniła zamachy bombowe al-Kaidy na amerykańskie obiekty wojskowe i cywilne w Niemczech. / Německá policie předešla bombovým útokům al-Káidy na americké civilní a vojenské budovy v Německu.

 

Rozpoczął się nowy rok szkolny / Byl zahájen nový školní rok

 

W 25 polskich szkołach podstawowych w Republice Czeskiej, w tym 12 szkół pełno klasowych oraz 13 szkół składających się z klas od 1 do 5, zainaugurowano 3 września nowy rok szkolny. Po raz pierwszy usiadło w ławach szkolnych 189 pierwszoklasistów. Według danych statystycznych Polskiego Centrum Pedagogicznego w ubiegłym roku szkolnym kształciło się w polskich szkołach podstawowych 1795 uczniów. W bieżącym roku jest ich o cca 50 mniej. Choć spadek uczniów może skłaniać do pesymistycznych prognoz, nie są one uzasadnione. Liczba dzieci w polskich przedszkolach pozwala patrzeć na przyszłość z umiarkowanym optymizmem. Wielkim zwycięstwem można nazwać pierwszy dzień nowego roku szkolnego w Trzyńcu-Tarasie. Szkoła nadal jest samodzielną placówką, a na zagajenie roku szkolnego zjawiło się 84 uczniów. Uczniowie rozpoczęli rok szkolny śpiewająco, chór szkolny prowadzony przez nauczyciela Kazimierza Cieślara wykonał przeboje polskiej muzyki popularnej. Pani dyrektor Jana Cienciała pasowała 6 dzieci na pierwszoklasistów. Do pierwszej klasy polskiej szkoły w Karwinie-Frysztacie w tym roku uczęszczać będzie 18 dzieci. Jak co roku uczniowie starszych klas przygotowali krótki program. Każdy maluch otrzymał gratulacje oraz prezent. Nowi uczniowie obiecali „wypełniać sumiennie obowiązki ucznia, uczyć się pilnie, być dobrym kolegą i dbać o dobre imię swojej klasy i szkoły.“

 

Ve 25 polských základních školách v České republice, z toho 12 školách devítiletých a 13 školách s ročníky od 1. do 5. byl zahájen 3. září nový školní rok. Poprvé usedlo do školních lavic 189 prvňáků. Podle statistických údajů Polského pedagogického centra v minulém školním roce se vzdělávalo v polských základních školách 1795 žáků. V tomto roce je jich asi 50 méně. I když pokles žáků může vést k pesimistickým prognózám, tyto nejsou opodstatněné. Počet dětí v polských mateřských školách umožňuje do budoucna hledět s mírným optimizmem. Za velké vítězství je možno považovat první den nového školního roku v Třinci-Terase. Škola je nadále samostatná, a na zahájení školního roku se dostavilo 84 žáků. Žáci zahájili školní rok zpěvem, školní sbor řízený učitelem Kazimierzem Cieślarem vykonal šlágry polské populární hudby. Pani ředitelka Jana Cienciała  pasovala… 6 dětí na prvňáky. Do první třídy polské školy v Karviné-Fryštátě bude v tomto roce docházet 18 dětí. Jako každým rokem žáci starších tříd připravili krátký program. Každé malé dítě obdrželo blahopřání a dárek. Noví žáci slíbili „svědomitě plnit povinnosti žáka, učit se pilně, být dobrým kolegou a dbát na dobré jméno třídy a školy“.

 

MEANDRY DWUJĘZYCZNOŚCI (7)

 

Zgodnie z rozporządzeniem Ministerstwa Transportu Republiki Czeskiej numer 507/2006 Dz.U., artykuł 13 początek gminy powinien być wyznaczony znakiem drogowym 12c (“Gmina w języku mniejszości narodowej“), koniec gminy znakiem drogowym 12d („Koniec gminy w języku mniejszości narodowej“). Oznakowanie dotyczy 31 gmin na Zaolziu, w których zamieszkuje więcej jak 10 % Polaków. Pierwszą, i tymczasem jedyną gminą, która spełniła wymóg ustawy są Olbrachcice. Nowe znaki drogowe zainstalowano 24.7.2007 r., 20.8.2007 r. czescy nacjonaliści zamalowali znaki farbą, 22.8.2007 r. władze gminne z pieniędzy podatników dały znaki wyczyścić. Zamalowano również polskie nazwy wszystkich przystanków autobusowych, te również gmina wyczyściła. / V souladu s nařízením Ministerstva dopravy České republiky č.507/200 Sb., článek 13 začátek obce musí být označen dopravní značkou 12c („Začátek obce v jazyce národnostní menšiny“), konec obce dopravní značkou 12d („Konec obce v jazyce národnostní menšiny“). Označení se týká 31 obcí na Zaolzí, ve kterých bydlí více jak 10 % Poláků. První, a prozatím jedinou obcí, která splnila zákonný požadavek, jsou Albrechtice. Nové dopravní značky byly instalovány 24.7.2007. 20.8.2007 čeští nacionalisté zamalovali značky barvou, 22.8.2007 vedení obce z peněz daňových poplatníků dalo značky vyčistit. Byly zamalovány také všechny polské názvy autobusových zastávek, tyto rovněž obec vyčistila.

 

Olbrachcice – Nowe znaki drogowe gmina umieściła koło dróg gminnych. Przy drogach państwowych gmina nie może umieszczać sama żadnych tablic. Oficjalny wniosek o wprowadzenie polskojęzycznych tablic przekazano do Zarządu Dróg Województwa Morawsko-Śląskiego. W Olbrachcicach zainstalowano również polskie nazwy przystanków autobusowych. Tablice wytrzymały niespełna miesiąc. Musieli potwornie nienawidzić Polaków ludzie, którzy zamalowali polskie nazwy wszystkich przystanków autobusowych, czeskich nie tykając. Prawdopodobnie chcieli w ten sposób usunąć publiczne ślady polskości na tej ziemi, bo jakiż inny mieliby w tym cel? Miejscowi Polacy przyzwyczaili się do tego, że co jakiś czas zrywano im polskojęzyczne plakaty. Władze gminne, zamiast wytoczyć sprawę karną nieznanemu sprawcy, zdecydowały się wyczyścić tablice. Wójt gminy, Vladislav Šipula twierdzi na łamach prasy, że „chodziło o zwykły wandalizm nastoletnich wyrostków, którzy w gminie niszczą również inne obiekty, przewracają pojemniki na śmieci…“ Polska mniejszość oczekuje od samorządu gminnego ukarania sprawców.

Czeski Cieszyn – O ile wszystko pójdzie zgodnie z planem, Czeski Cieszyn i Cieszyn będą na czesko polskiej granicy pierwszymi, które wprowadziły tablice z nazwami w obu językach. W Czeskim Cieszynie właśnie przebiega instalacja dwujęzycznych tablic. Również władze polskiego Cieszyna rozważają możliwość zainstalowania w ulicach dwujęzycznych kierunkowskazów. „Nam wprowadzenie dwujęzycznych tablic przykazuje ustawa o gminach, ponieważ więcej jak 10 % naszych mieszkańców zgłasza narodowość polską. Na polskiej stronie Śląska Cieszyńskiego nie ma mniejszości czeskiej, dlatego jest to wyraz dobrej woli z ich strony“ – powiedział wice burmistrz Czeskiego Cieszyna, Stanisław Folwarczny.

Cierlicko – Jak przekazała przewodnicząca Komitetu ds. mniejszości Narodowych, Barbara David, dwujęzyczne tablice wjazdowe będą jak najszybciej wprowadzone. Oznakowanie nazw przystanków, jak na razie, nie zostało uznane za sprawę istotną. Niektórzy mieszkańcy gminy, m.in. radny Wawrzyniec Fójcik zauważyli, że w gminie tablice oznaczające nazwy przystanków autobusowych pozdejmowano. Fójcik wysunął tezę, że „jeżeli miałoby być po polsku, to lepiej niech nie będzie nawet po czesku.“

Łomna Górna – Jak przekazał tygodnik regionalny „Horizont“ nowe tablice wjazdowe do Łomnej Górnej można określić jako „jedne z najpiękniejszych w regionie“. Jest tu jednak pewne ale, tablica powinna być dwujęzyczna, bo niemal 30 % mieszkańców gminy – to Polacy.

Trzyniec – Komitet ds. Mniejszości Narodowych dotąd nie przyjął stosownej uchwały o dwujęzyczności. I wiele wskazuje na to, że nie zostanie przyjęta. Członkowie Komitetu – Grecy i Romowie już zadeklarowali, że będą głosowali przeciwko. Słowacy na razie odmówili oficjalnej deklaracji, ale niestety nic nie wskazuje na to, by poparli Polaków.

Sucha Górna – Komitet ds. Mniejszości Narodowych podjął decyzję, że w gminie pojawią się również czesko polskie oficjalne tablice oznaczające początek gminy oraz tablica stacji kolejowej. Jednak, jak na razie, w gminie nie widać nawet tablic uchwalonych w ubiegłym roku. Zastępca wójta, Josef  Žerdík, tłumaczy to kłopotami tłumaczeniem nazw na język polski, a później z ich finansowaniem. O oficjalne tablice wjazdowe trzeba koniecznie zabiegać – tłumaczy prawnik, Eugeniusz Kiedroń: „Po pierwsze, w wypadku zniszczenia przez wandali chodzi o zniszczenie mienia państwowego, co może być w dochodzeniu policyjnym uznane za przestępstwo, podczas gdy uszkodzenie gminnych tablic powitalnych byłoby tylko wykroczeniem. Po drugie – zniszczone tablice – znaki drogowe musi instytucja państwowa, jaką jest Zarząd Dróg i Autostrad, naprawić lub zastąpić nowymi. Z tablicami powitalnymi zainstalowanymi przez gminę może być różnie. Mogą być, a nie muszą.“

 

Albrechtice – Nové dopravní značky obec umístila u obecních komunikací. U státních komunikací obec nemůže umístit žádné tabule. Oficiální návrh na zavedení tabulí v jazyce polském byl předán Odboru dopravy Moravskoslezského kraje. V Albrechticích byly instalovány také polské názvy autobusových zastávek. Tabule vydržely ani ne měsíc. Museli odporně nenávidět Poláky lidé, kteří pomalovali polské názvy všech autobusových zastávek, přičemž české nechali netknuté. Pravděpodobně takto chtěli vymazat veřejné stopy polskosti na této zemi, jiný cíl v tom nelze spatřit? Místní Poláci si již zvykli na občasné ničení polskojazyčných plakátů. Vedení obce, místo aby podalo trestní oznámení na neznámého pachatele, se rozhodlo tabule vyčistit. Starosta obce, Vladislav Šipula, řekl pro tisk, že šlo o obyčejný vandalizmus mladých výrostků, kteří v obci ničí rovněž jiné budovy, převracejí odpadkové koše…“ Polská menšina očekává od místní samosprávy potrestání pachatelů.

Český Těšín – Pokud vše dopadne podle plánu, Český Těšín a Těšín budou prvními městy na česko-polské hranici, v jejichž ulicích se objeví cedule s nápisy v obou jazycích. V Českém Těšíně právě probíhá instalace dvojjazyčných tabulí. Rovněž vedení polského Těšína zvažuje možnost instalovat v ulicích dvojjazyčné směrové tabule.“Nám instalaci dvojjazyčných ceduli ukládá zákon o obcích, jelikož více než deset procent našich občanů se hlásí k polské národnosti. Na polské straně Těšínská neexistuje česká menšina, proto je to pro nás z jejich strany projev dobré vůle“ – řekl místostarosta Českého Těšína, Stanislav Folwarczny.

 

Horní Lomná – Jak informoval regionální týdeník „Horizont“ nové vjezdové tabule do Horní Lomné je možno označit jako „jedny z nejkrásnějších v regionu“. Přesto je tu jisté ale, tabule má být dvojjazyčná, protože necelé 30 % občanů obce – jsou Poláci.

Třinec – Výbor pro národnostní menšiny dosud nepřijal příslušné usnesení o dvojjazyčnosti. A všechno spěje k tomu, že usnesení nebude přijato. Členové Výboru – Řeci a Romové už deklarovali, že budou hlasovat proti. Slováci prozatím oficiálně se nevyjádřili, ale bohužel nic nepoukazuje na to, aby podpořili Poláky.

Horní Suchá – Výbor pro národnostní menšiny rozhodl, že v obci budou rovněž česko-polské oficiální tabule označující začátek obce a tabule železniční stanice. Avšak, prozatím, v obci nejsou vidět ani tabule schválené v minulém roce. Místostarosta, Josef Žerdík, to vysvětluje problémy s překladem názvů do polštiny, a následně s jejich financováním. Oficiální vjezdové tabule je nutno nezbytně žádat – vysvětluje právník, Evžen Kiedroń. „Za prvé, v případě zničení vandaly jde o poškození státního majetku, což může být uznáno za trestný čin, na rozdíl od poškození obecních vjezdových tabulí, což je jen přestupek. Za druhé – poškozené tabule – dopravní značky musí státní instituce, kterou je Správa silnic a dálnic, opravit nebo nahradit novými. S uvítacími tabulemi je to různé. Mohou být, ale nemusí.“.

 

Odpowiedzi z gmin / Odpovědi z obcí

 

Ruch Polityczny Wspólnota-Coexistentia przesłał listy do 43 miast i gmin na Zaolziu w sprawie działalności Komitetów ds. mniejszości Narodowych i ustawowego wdrażania dwujęzyczności („WTZ“ nr.7/2007). Dotąd odpowiedziało tylko 15 gmin, z tego 2 po polsku. Zamieszczamy fragmenty listów / Politické hnutí Soužití-Coexistentia zaslalo dopisy do 43 měst a obcí na Zaolzí ve věci činnosti Výborů pro národnosní menšiny a zákonného zavádění dvojjazyčností („WTZ“ č.7/2007). Dosud odpovědělo pouze 15 obcí, z toho 2 polsky. Zveřejňujeme části dopisů.

Doubrava – Usnesení č.: 73/4/2007 – Zastupitelstvo obce nezřizuje výbor pro národnostní menšiny vzhledem k absenci požadavků ze strany národnostních menšin. Obec Doubrava velmi dobře komunikuje s polskou národnostní menšinou, která ale nepožaduje zřízení výboru pro národnostní menšiny. Požadavky, které mají na obec Doubrava, jsou řešeny prostřednictvím starostky obce. Nevznikají národnostní třenice. Zastupitelstvo obce se nezabývalo otázkou provádění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Obřady na obecním úřadě je možno provádět i v polském jazyce a nemáme problém na úřadě zajistit překladatele nebo se dorozumět v polském jazyce. Ing. Květuše Szyroká, starostka obce.

Dolní Lutyně – Obec Dolní Lutyně a já osobně nejsem zastáncem zřizování dalších výborů, komisí apod. Členové polské menšiny jsou zapojeni do činnosti obce a podílejí se na všech důležitých rozhodnutích přímo (…). Jsem jim za to vděčný. Našim cílem je lidi spojovat, nikoliv rozdělovat. Máme velmi dobrou spolupráci jak s místními sdruženími PZKO, tak s gminami sousedních obcí Gorzyce a Godów. Těšíme se společně na odstranění posledních překážek v souvislosti s rozšířením schengenského prostoru. Mgr. Pavel Buzek, starosta obce.

Horní Suchá – Po komunálních volbách v roce 2006 byl ustanoven zastupitelstvem obce 5 členný Výbor pro národnostní menšiny. Předsedou jsem já, Bronislav Zyder, dalším členem je JUDr. Evžen Kiedroň (je členem Vaší organizace). Jména dalších členů jsou pro Vás nepotřebná. Abych je mohl sdělit jakékoliv organizaci, musel bych mít jejich souhlas. Rozsah dvojjazyčných nápisů byl projednán a schválen na zakládě návrhu MS PZKO a VPNM již v roce 2006 předcházejícím zastupitelstvem obce. Bronislav Zyder, předseda VPNM.

Bystřice – Výbor pro národnostní menšiny pracuje v tomto složení: Mgr. Anna Kubátová – předsedkyně, nár.česká, Ing.Viera Lazarová – nár.slovenská, JUDr.Lenka Lasotová – nár.polská, Barbara Kaletová – nár.polská, Bronislav Cienciala – nár.polská. Scházíme se minimálně dvakrát ročně. Posílám Vám zápisy z našich dosavadních dvou setkání, ze kterých se dovíte, o čem jsme jednali. Příště prosím také o překlad dopisu do češtiny, nerozumím všem výrazům. Mgr. Anna Kubátová.

Rychvald – Ve městě Rychvald se dle posledního sčítání lidu nehlásí k národnostní menšině 10% občanů, není zřízen Výbor pro národnostní menšiny ani jiný obdobný orgán. Vzhledem k počtu obyvatel užívajících menšinových jazyků v rámci našeho města nevznikla potřeba přijetí opatření Evropské charty ohledně plnění ustanovení o ochraně těchto jazyků v úředním styku. Ochodková Dana, vedoucí odboru ŠKSaVS.

Horní Bludovice – Rada obce na svém zasedání projednala Váš dopis. Vzhledem k tomu, že v obci není 10% podíl občanů hlásících se k jiné národnosti než české, nedoporučila přijat další opatření v této problematice. Ing. Knyč Zdeněk, starosta.

Bohumín – Výbor pro národnostní menšiny v současném ani v minulém volebním období zřízen nebyl a nezaznamenali jsme z řad občanů ani požadavky na jeho zřízení. Podle našich informací počet osob hlásících se podle posledního sčítání lidu k jiné národnosti než české, moravské či slezské nepřesahuje 10%. Slovenský jazyk je používán ve veřejném životě bez omezení (…). V úředním ústním styku naprostá většina úředníků nemá problém rozumět požadavkům sdělovaným ve slovenštině či polštině. V rozpočtu města je každoročně finančně podporována spolupráce zejména s polskými městy Prudnik, Żebrzydowice, Krzyżanowice a na žádost PZKO Skřečoň od roku 2005 i s městem Grodków. Evropská charta regionálních či menšinových jazyků klade důraz zejména na kulturní rozměr užívání těchto jazyků. Nejsme proto schopni odpovědět, jakým způsobem jsou občané města Bohumín informování o zmíňované chartě. Mgr. Pavla Skokanová, vedoucí odboru školství, kultury a sportu.

Karviná – Členové výboru: Jindřich Kubienka (předseda – polská NM), Evžen Matuszyński – polská NM, Józef Gil – polská NM, Mgr. Vilma Krňávková – slovenská NM, Takis Mesochoridis – řecká NM, Jarmila Szurmanová – romská NM, Eduard Strzelec, Kateřina Majewská, Mgr. Rastislav Steranka. VNM se schází pravidelně jednou za měsíc. Všichni členové VNM byli seznámeni s Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků. Při úředních jednáních na zdejším magistrátu je možné se běžně domluvit v polštině i slovenštině. V případě jakýchkoliv jazykových bariér, může Magistrát zajistit tlumočníka. Jindřich Kubienka, předseda výboru.

Řeka – Výbor pro národnostní menšiny vznikl od posledního volebního období od podzimu roku 2006. Skládá se ze tří členů. Výbor se sešel jednou k projednání věci o zavedení dvoujazyčných nápisů v obci (…) Požadavky byly akceptovány zastupitelstvem obce, je ovšem třeba počkat jakou formou podpoří tyto aktivity Krajský úřad. Jan Fehér, starosta.

Piotrowice koło Karwiny – Komitet Mniejszości Narodowych został powołany na drugim posiedzeniu Przedstawicielstwa Gminy dnia 13.12.2006. Jego skład jest następujący: Ing. Jan Podstawka – przewodniczący, Ing. Marian Janas, Franciszek Żywczok, Vladislav Sztuła, Miroslav Horvát. Posiedzenia MMN nie odbywają się regularnie, lecz wg. aktualnej potrzeby. KMN podał kilka wniosków i propozycji: wniosek na dopełnienie istniejącego oznakowania drogowego o nazwy miejscowości po polskiej stronie granicy, wniosek na umieszczenie przy wjazdach do gminy dwujęzycznych czesko polskich tablic powitalnych, wniosek na zastąpienie istniejących tablic informacyjnych gminy nowymi tablicami dwujęzycznymi czesko polskimi… Ing. Jan Podstawka, przewodniczący KMN. (Petrovice u Karviné – VNM byl zřízen na druhém zasedání zastupitelstva 13.12.2006, jeho složení je následující…Zasedání se konají nepravidelně dle potřeby. VNM předal několik návrhů: na doplnění existujícího dopravního značení o názvy obcí po polské straně hranice, na umístění u vjezdu do obce dvojjazyčných uvítacích tabulí, na nahrazení existujících informačních tabulí obce novými dvojjazyčnými česko-polskými)

Bocanovice – Výbor pro národnostní menšiny Zastupitelstva obce byl ustanoven ve složení: předseda Hamrozi Antonín, členové: Klus Karel a Słowiaczek Marek, jelikož 2 členové výboru jsou členy zastupitelstva obce, výbor se schází jednou ročně. Co se týče českopolských nápisů, budou umístěny na všech obecních budovách v obci a taktéž bude provedeno dopravní značení začátku a konce obce. Za OÚ Bocanovice Bocková H.

Koszarzyska – W miejscowości pracuje komitet KMN w składzie Alina Kożdoń - poseł gminy, przewodnicząca komisji, Maria Martynek oraz Danuta Szlaur. Samorząd gminy Koszarzyska został poinformowany o ustawie nr.128/2001. Na budynku gminy widnieje od dawna napis w języku polskim, tak samo w parku na początku gminy jest drogowskaz, który informuje o poszczególnych częściach wioski. Jana Kohutová, wójt gminy. (Košařiska – V obci pracuje VNM ve složení… Samospráva obce byla informována o zákonu č.128/2001. Na budově obce je nápis v jazyce polském už dávno, stejně jako v parku, kde je směrovka, která informuje o jednotlivých částech obce) 

Dopisy zaslaly také: Hnojník, Havířov, Český Těšín a Orlová.

 

„Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych w RC za 2006 rok“ – przyczynki z gmin / „Zpráva o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2006“ – příspěvky z obcí

 

Zamieszczamy skrót przyczynków z gmin Śląska Cieszyńskiego (w języku czeskim, bez tłumaczenia), tak jak były opublikowane w skrypcie, którego wydawcą jest Sekretariat Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych / Zveřejňujeme krácené příspěvky z obcí Těšínského Slezska (v jazyce českém, bez překladu), jak byly zveřejněny ve skriptu, jehož vydavatelem je Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny.

 

     Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny oslovil 294 zastupitelstev těch obcí, u nichž je podle zákona č.128/2000 Sb. o obcích předpoklad ustanovení výboru pro národnostní menšiny. V následujícím přehledu uvádíme jejich odpovědi, přičemž 66 zastupitelstev na otázky nereagovalo (jde mj. o obce či města Komorní Lhotka, Košařiska, Milíkov, Petrovice u Karviné, Řeka, Střitež), 61 jich výbor nezřídilo (mj. Bílá: nezájem, Doubrava: byl, od r. 2005 není zřízen pro formálnost, menšina nemá zájem, Horní Tošanovice, Hrčava, Bohumín: obec alespoň s 10 % příslušníky národnostních menšin, ale s vietnamskou, popř. moravskou, slezskou komunitou), reakce ostatních jsou následujícím textu. Komentář je uveden ve shrnutí.

Otázky:

  1. Byl v roce 2006 (před i po komunálních volbách) v působnosti obce ustanoven výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jakou agendu konkrétně vyřizoval?
  2. Jaká byla v roce 2006 spolupráce obce, popř. výboru pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních menšin?
  3. Příklady dobré praxe v roce 2006 – problémy v roce 2006.
  4. Zabýval se výbor pro národnostní menšiny otázkou provádění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků? (obce, či města, ve kterých se výbor otázkou Charty nezabýval: Bukovec, Orlová, Písek, Smilovice, Vělopolí) Konkretizujte, prosím.

Albrechtice – V roce 2006 a také po komunálních volbách byl ustanoven výbor v počtu 3 členů. Všichni jeho členové jsou polské národnosti. Výbor se především zabýval řešením dvojjazyčností v obci, také řešil situaci ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím, ročník 1-5, kde hrozilo zrušení příspěvkové organizace. Zastupitelstvo na svém zasedání rozhodlo vzít na vědomí informaci o variantách řešení ve věci zrušení této příspěvkové organizace. V současné době jednání o zrušení této školy bylo pozastaveno usnesením Rady. Současný stav žáků je v ZŠ 24, v MŠ 11. V obci působí polská národnostní skupina, která se sdružuje v Místní organizaci PZKO, Macierzy Szkolnej a politickém hnutí Coexistentia-Wspólnota. Spolupráce s těmito organizacemi je na velmi dobré úrovni. V zastupitelstvu je sedm členů polské národnosti z patnácti. Výbor se na svých zasedáních zabýval otázkou provádění Charty, a to v oblasti uvádění do praxe dvojjazyčných nápisů na veřejných budovách a orientačních ukazatelů v obci (jsou již zavedeny). Rovněž tak se výbor zabýval umístěním tabulí Obec v jazyce národnostní menšiny dle vyhlášky č.507/2006 Sb.

Bystřice – V roce 2006 byl Zastupitelstvem obce výbor ustanoven a plnil úkoly dané zastupitelstvem. Spolupráce výboru s organizacemi příslušníků národnostních menšin byla dobrá, neboť organizace v něm měly své zastoupení. Výbor a zastupitelstvo obce neprojednávaly otázku provádění Charty, neboť označení veřejných budov v polském jazyce je dlouhodobě realizováno. Obec má personální zajištění překladů žádostí v polském jazyce, zajišťujeme překlady oznámení o konání Zastupitelstva obce, obecní televizní vysílání zpracovává celoročně reportáže o akcích pořádaných národnostními menšinami, propagační materiály v obci jsou vydávány i v polském jazyce, v obci byl natočen film, který je rovněž v polském jazyce, uvítací tabule obce je dvojjazyčná.

Bukovec – V rove 2006 byl před komunálními volbami v působnosti obce výbor ustanoven, a to již od r. 2002. Zabýval se problematikou soužití mezi občany české a polské národnosti v obci. Podle něj vzájemné soužití je na dobré úrovni a nevyskytují se žádné národnostní třenice. Spolupráce obce a výboru s místními organizacemi (PZKO, Macierz Szkolna) byla na velmi dobré úrovni. Místní složky nežádaly v r. 2006 o žádnou podporu.

Bocanovice – Výbor byl ustanoven po volbách v r. 2002 v 3-členném složení (…). V říjnu 2006 ustanoven nový výbor. Nespravoval žádné agendy, kromě zápisu ze schůze. Spolupráce s polskou národnostní menšinou je nepřetržitá, jelikož dva členové zastupitelstva patří do národnostní menšiny. Byla uskutečněna společná kulturní akce pro děti.

Český Těšín – Výbor byl zřízen usnesením zastupitelstva města již v roce 2000. Zabýval se projednáváním a řešením aktuálních otázek národnostních menšin, zejména otázkami národnostního školství, na úseku matriční agendy pak transkripcí a zápisy jmen ve tvaru, který odpovídá tvaru jazyka národnostní menšiny, podporou kulturních a sportovních multietnických akcí, dvojjazyčnými nápisy. Po komunálních volbách v r. 2006 byl ve městě zřízen výbor v počtu 13 členů, ve kterém jsou zastoupeny národnosti: polská, slovenská, bulharská, romská. Jako každoročně i v minulém roce se uskutečnila řada akcí společně s polským městem Cieszyn, např. oslava Svátku Tři Bratří, společné festivaly přes hranice – divadelní, hudební apod. Dvakrát ročně se konají společná zasedání členů zastupitelstev obou měst. Otázkou provádění Charty se výbor opakovaně zabýval, zejména v naváznosti na zákon č.128/2000 Sb. o obcích (ve městě již došlo k naplnění podmínek pro zavedení dvojjazyčných nápisů a to v celém rozsahu).

Dolní Lomná – Výbor byl zřízen v obci a schválen na zastupitelstvu obce již v roce 2002. Po komunálních volbách na podzim r. 2006 byl na prvním zasedání zastupitelstva výbor zřízen na období 2006-2010, je 3-členný. Iniciuje aktivity obce směřující k podpoře činnosti národnostních sdružení, především zprostředkovává komunikaci mezi obcí, školou a PZKO. Obec pomáhala při organizování výstavy u příležitosti 130. výročí ZŠ s polským jazykem vyučovacím v obci, poskytla dotaci z Ministerstva financí na stavbu Rekonstrukce ZŠ s polským jazykem vyučovacím. Žáci polské národnosti, spádové oblasti obcí Dolní a Horní Lomná mají zajištěny důstojné podmínky pro výuku v nově zrekonstruovaných prostorách. Obec Dolní Lomná se finančně spolupodílela s Ministerstvem financí ČR na této investiční akci. Ministerstvo financí: 10 546000 Kč, obec: 1 395146 Kč. Problémem jsou omezené finanční prostředky pro podporu kulturního života v obci. Výbor v minulosti projednal své připomínky ohledně Charty ve smyslu akceptace a požadavků národnostní menšiny. Do otevřených otázek v oblasti národnostně menšinové politiky navrhuje vědecky zpracovat vývoj národnostní struktury Těšínského Slezska. Dne 17.1.2007 na schůzi výboru byla projednávána žádost Místní skupiny PZKO o zavedení v Dolní Lomné názvů a označení v polském jazyce, např. vjezdové, tabule, knihovny, ukazatelů a směrovek. Dále výbor doporučil oslovit v tomto smyslu subjekty jako policii, poštu a ostatní poskytovatele veřejných služeb. Dvojjazyčné nápisy jsou na budově Obecní úřad a na kancelářích.

Hnojník – Před i po volbách byl výbor ustanoven a zabýval se problematikou zavedení dvojjazyčných nápisů v obci. V obci působí místní organizace PZKO příslušniků polské národnostní menšiny. Spolupráce byla hodnocena na dobré úrovni. Výbor se scházel podle potřeb. Jeho členem je předseda místní organizace PZKO. Výbor se zabýval otázkou provádění Charty.

Horní Lomná – Občané spolu žijí bez národnostních problémů, výbor neřešil žádný z nich.

Horní Suchá – Výbor se v roce 2006 zabýval problematikou naplnění Charty – zavedení dvojjazyčných nápisů (české a polské) na institucích zřizovaných obecním úřadem a dopravních značek na vjezdu a výjezdu z obce. Po volbách v roce 2006 byl opět ustanoven pětičlenný výbor. Obecní úřad a také výbor tradičně velmi dobře spolupracuje s organizacemi polské národnostní menšiny. Maďarská a slovenská národnostní menšina nemá v obci vlastní organizace ani sdružení. Za rok 2006 uvádíme zejména tyto příklady dobré spolupráce: Romská komunita se sdružuje v místní organizaci Demokratická aliance Romů, sdružuje asi 20-25 členů a příznivců a její činnost je zaměřena především na sportovní a částečně kulturní aktivity mládeže, její předseda je rovněž členem výboru. Místní skupina PZKO, která má 558 členů a pracují v něm Soubor písní a tanců Suszanie, pěvecký sbor Sucha, sportovní klub minikopané, Klub žen a Klub mladých, již dlouhodobě spolupracuje s obcí na realizaci obecních, kulturních a společenských akcí (…). Macierz Szkolna (Skupina Matice školské při ZŠ s polským jazykem vyučovacím) pořádal školní ples a zahradní slavnost. Macierz Przedszkola (Skupina Matice školské při MŠ s polským jazykem vyučovacím) pořádá zahradní slavnost, Dzień Taty, karneval, Dzień Dziadka i Babci, Dzień Matki a Mikulášskou zábavu. Harcerstwo Polskie w RC je organizace zaměřená na děti a mládež, je to obdoba organizace jako Skaut-Junák. Na zasedání Zastupitelstva dne 18.10.2006 byl konkretizován záměr zavedení dvojjazyčných nápisů ve smyslu Charty, a to dle požadavků MS PZKO doporučeného výborem.

Hrádek – Výbor působí u obecního zastupitelstva nepřetržitě od roku 2000. Vyřizuje agendu polské národnostní menšiny. Výbor spolupracuje s místní organizaci PZKO, jeho členové jsou členy této organizace. Společně pořádají kulturní a sportovní akce. Výbor se zabýval Chartou, zatím nebylo zapotřebí tlumočení z polského do českého jazyka.

Chotěbuz – Do voleb v roce 2006 v obci pracoval pětičlenný výbor, který se skládal ze tří členů polské národnosti a dvou členů české národnosti. Výbor, který vznikl po volbách v roce 2006, je sedmičlenný a skládá se ze čtyř členů polské národnosti, jednoho člena slovenské národnosti a dvou členů české národnosti. Tří členové polské národnosti byli do něj kooptování. Do roku 2006 předsedou výboru byl předseda jedné z MS PZKO, a proto spolupráce obce s organizacemi příslušníků národnostních menšin probíhala bez problémů. Po volbách v roce 2006 je předsedou člen výboru jedné ze dvou polských organizací a předsedové polských organizací jsou zároveň členy výboru. Je tedy předpoklad, že spolupráce bude opět dobrá. Výbor se zabýval otázkou provádění Charty. Rozdělil zavádění dvojjazyčných místních názvů do dvou etap, podle finančních možností. Výbor prozatím nebyl schopen odhadnout finanční výdaje spojené s jejím prováděním v roce 2007. Výbor ale konstatoval, že ze stany vlády není žádná informace a osvěta k občanům ohledně financování, realizace a provádění Charty v praxi. Předešlo by se tím zbytečným lidským vášním a emocím (poznámka vydavatele Zprávy: Sekretariát Rady vydal v červnu 2006 – za účelem prevence nedorozumění – publikaci „Charta – co bychom měli vědět“. Publikaci rozeslal do všech obcí Těšínského Slezska, v nichž byl ustanoven Výbor).

Jablunkov – Výbor byl ustanoven v roce 2000. Jelikož v rámci působnosti města není organizována žádná jiná národnostní menšina kromě polské, výbor se v roce 2006 zabýval následnou agendou: informace k ratifikaci Charty v ČR, informace o novém Správním řádu, který vstoupil v platnost 1. ledna 2006, novela zákona č.128/2000 Sb. o obcích, a její vztah k podmínce uplatnění petice pro zavedení dvojjazyčných nápisů, projednání požadavků na zpracování metodických opatření pro zjednodušení procedury na zavedení dvojjazyčnosti dotčených obcí a na mediální podporu s cílem poskytnout široké veřejnosti odpovídající informační materiály, projednání a zpracování návrhu seznamu pro dvojjazyčné označení názvu obce, jejich části, ulic a veřejných prostranství a označení budov státních a samosprávných orgánů a územních samosprávných celků včetně požadavku na oficiální překladatelskou činnost, hodnocení vzájemného soužití polské menšiny s většinovou části obyvatelstva obce. Spolupráce výboru s PZKO byla v roce 2006 na velmi dobré úrovni. Tato dobrá úroveň spolupráce byla umožněna operativním řešením problematiky polské menšiny ve výboru, Radě a zastupitelstvu, mezi jinými i díky personálnímu zastoupení, neboť někteří členové PZKO zastávali funkce členů Rady a zastupitelstva samosprávy a na druhé straně předseda PZKO je zmocněncem pro spolupráci s orgány samosprávy. Žádné problémy ve vztazích PZKO a jiných s výborem nebyly za hodnocené období evidovány.

Komorní Lhotka *) – Výbor byl ustanoven před volbami 2006, vyřizoval agendu obecného charakteru, žádné národnostní konflikty se neřešily, v současné době má tři členy. Spolupráce výboru, popř. celé obce byla na velmi dobré úrovni, jedná se většinou o organizační výpomoci při kulturních a sportovních akcích. Výbor se zabýval otázkou provádění Charty, přičemž tlumočení a překlad písemných žádostí nebylo nutné, užívání místních názvů a názvů veřejných budov v polském jazyce ve smyslu Charty bylo projednáno na schůzi výboru (veřejné budovy jsou označeny v polském jazyce, na obecním úřadě jsou informace sdělovány i v polském jazyce), ulice v obci nejsou a tabule s názvem obce nejsou v jazyce polském požadovány (jak bylo sděleno zástupcem Místního kola PZKO v Komorní Lhotce).

*) „WTZ“: Uvedení Komorní Lhotky mezi obcemi, které nereagovaly na dotazy Sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny je zřejmě chybou. 

Mosty u Jablunkova – Na zasedání zastupitelstva po říjnových komunálních volbách byl opět zvolen nový výbor. Spolupráce s organizací příslušníků polské národnostní menšiny byla dobrá a vzájemně prospěšná. Příklady dobré praxe – setkání občanů Mostů u Jablunkova a Svrčinovce - Gorolský bal. Členové výboru byli seznámeni s Chartou. Jejím prováděním v obci se budou zabývat pro obdržení konkrétního návrhu místních polských organizací.

Návsí – Dle posledního sčítání lidu z roku 2001 měla obec celkem 3765 obyvatel, z čehož se 902 občanů (23,96%) přihlásilo k polské národnosti. V obci byl v roce 2006 (před i po komunálních volbách) ustanoven výbor, který řešil agendu menšin žijících na území obce se zvláštním zřetelem na potřeby polské menšiny. Organizacemi příslušníků národnostních menšin, působícími na území obce, jsou dvě místní skupiny PZKO, jedna v centru obce (přes 300 členů), a druhá v osadě Návsí-Jasení (cca 80 členů). Spolupráci s těmito organizacemi lze charakterizovat jako velmi intenzivní a vedenou v duchu vzájemného porozumění. Podněty a požadavky těchto organizací jsou vždy brány v potaz při výkonu samostatné působnosti obce, v 15-členném zastupitelstvu obce jsou i příslušníci polské menšiny. Vedení obce se pravidelně zúčastňuje většiny akcí pořádaných výše uvedenými organizacemi. V roce 2006 se nevyskytly žádné problémy v oblasti spolupráce s organizacemi menšin. Výbor i zastupitelstvo se otázkou provádění Charty zabývaly jen v nezbytně nutné míře, týkající se užívání místních názvů a názvů veřejných budov v polském jazyce. Dvojjazyčné značení má budova obecního úřadu a místního stavebního úřadu, dvojjazyčně je označena i úřední deska. Informační občasník „Návsíčko“, který vydává obecní úřad, přináší některé informace a články rovněž v polském jazyce. Značení ulic v polském jazyce v Návsí dosud neproběhlo. Tlumočení a překlady písemných žádostí v polském jazyce do českého jsou v praxi velmi vzácné, nicméně obec je schopna na tyto potřeby včas a kompetentně reagovat. Mezi zaměstnanci obecního úřadu je velmi rozšířena přinejmenším pasivní znalost polštiny, a tak běžný styk s občany v tomto směru nepřináší téměř žádné problémy.

Nýdek – V roce 2006 působil v obci výbor jak v období před komunálními volbami, tak po nich. Jeho činnost je zaměřena na sledování požadavků a práv příslušníků národnostních menšin. Zastupitelstvo obce schválilo na svém zasedání dne 13.10.2006 program užívání dvojjazyčných místních názvů a názvů veřejných budov, přičemž stanovilo následující prioritní pořadí zavedení dvojjazyčných nápisů: tabule při vjezdu, obecní úřad, stavební úřad, matrika, knihovna. Výbor zprostředkovával spolupráci mezi obcí a místní skupinou PZKO. Na základě žádosti místní skupiny PZKO doporučil výbor zastupitelstvu obce ke schválení program zavádění dvojjazyčných nápisů v obci.

Orlová – Výbor byl ve městě ustanoven jejím zastupitelstvem 14.9.2005. Neměl žádnou koncepci ani agendu, členové začínají rozvíjet činnost až po nových volbách. Spolupráce obce s národnostními menšinami funguje. Funkce romského poradce v obci znamená i pro romskou komunitu jistou pomoc při organizování akcí a volnočasových aktivit pro děti školního věku a mládež ve spolupráci s občanskými sdruženími Krok za krokem. Další příklady: soutěž ve zpěvu pro děti ZŠ, Romská píseň, sjezd na igelitových pytlích, výlety do hor, návštěva multikina v Ostravě pro děti z problematických rodin, jež jsou kontinuálně sledovány, návštěva ZOO apod. Problémy v r. 2006: problematika minoritních skupin a rasismu. Skupina příznivců Národního odporu se snažila koncem r. 2005 a začátkem r. 2006 vstoupit do podvědomí lidí přes média s tvrzením, že zde musí nastolit pořádek a řád.

Písečná – V obci je výbor zřízen od roku 2002. Je tříčlenný. Obec poskytuje využití obecních budov ke schůzím a jiným činnostem MO PZKO. Místní PZKO pořádá již tradičně Bal PZKO. V r. 2006 se jej zúčastnili někteří zastupitelé se starostou. Členové PZKO pomáhají při organizaci a konání obecních kulturně-sportovních akcí, pořádaných obcí. Obec je členem svazku obcí Sdružení obcí Jablunkovska, v jehož rámci má družbu s polským okresem Krapkovice. Výbor se zabýval návrhem MO PZKO o zřízení dvojjazyčných nápisů na veřejných prostranstvích a budovách. Podnět schválil a předložil zastupitelstvu k projednání. Bylo provedeno označení obecního úřadu též v jazyce polském.

Písek – Obec má zřízen výbor.

Ropice – V obci je výbor zřízen již od voleb v roce 2002. Je tříčlenný a zabývá se zejména problematikou fungování polské ZŠ v obci, dále umístěním dvojjazyčných nápisů na budovách státní správy. Výbor úzce spolupracuje s místními organizacemi PZKO a Macierz Szkolna. Výbor se Chartou zabýval. V horizontu příštích dvou let chce obec za pomocí dotací z EU dokončit značení místních části obce v polském jazyce.

Smilovice – V roce 2006 před i po komunálních volbách byl ustanoven výbor skládající se z členů zastupitelstva občanů obce reprezentující PZKO. Starosta a zastupitelstvo obce vychází vstříc žádostem polské národnostní menšiny, např. bezplatným pronájmem sálu pro taneční skupinu, periodické společenské akce. Výbor vyřizoval agendu spojenou s dvoujazyčnými názvy a organizováním kulturních akcí v obci.

Stonava – V uplynulém období se pětičlenný výbor zabýval kontrolou dvoujazyčností, úrovní společensko-kulturních akcí národnostních menšin v obci a publikační činnosti. Spolupráce výboru a obce je již řadu let na velmi dobré úrovni. Zejména je rozšířená kulturní činnost. Pěvecký sbor, který zpívá rovněž polské písně se schází pravidelně v Domě PZKO. Jsou realizovány různé kulturní akce v polštině. Výbor, popř. zastupitelstvo obce v tomto období neřešil otázku provádění Charty. Problematika dvoujazyčných nápisů byla již v minulosti vyřešena a to při označení budov, institucí, rovněž tak i při stanovení informačního systému v obci. Prakticky všichni zaměstnanci OÚ ovládají menšinový jazyk a občané se bez problémů v tomto jazyce dorozumívají na úřadě. Stejně tak je realizován čl.Charty užívání místních názvů v menšinovém jazyce, např. historická památka Švédský kopec, kulturní památka kostel sv. Maří Magdalény.

Těrlicko – Předsedkyní výboru je členka obecního zastupitelstva, ředitelka zdejší ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím. Členy jsou předsedové a členové místních společenských organizací národnostních menšin. V obci byl výbor zřízen v roce 2000. V tomto volebním období má šest členů. Schází se pravidelně šestkrát v roce, podle nutnosti i víckrát. Konkrétní činnost výboru: koordinace práce zájmových organizací v Těrlicku (3 kluby PZKO, Matice školská, Klub mladých, Klub žen a Harcerstwo polské v ČR), vypracování projektů pro získání dotací na činnost zájmových organizací, problematika národnostního školství, pomoc při spolupráci obce s obcí v Polsku – Chybie.

Třanovice – V roce 2006 před i po komunálních volbách byl výbor ustanoven. Výbor před komunálními volbami na podzim roku 2006 nebyl příliš aktivní. Situace se změnila po volbách jmenováním nových členů výboru. Zástupci všech složek obyvatelstva v obci i národnostních menšin (PZKO), byli zvaní k řešení společných problémů.

Třinec – Ve smyslu zákona č.128/2000 Sb. o obcích byl na 1. zasedání zastupitelstva dne 17.12.2002 výbor zřízen, na 2. jeho zasedání bylo schváleno personální složení členů pro volební období 2002-2006. Byly zde reprezentovány polská, romská, řecká a slovenská menšina. Výbor měl společné schůzky jednou měsíčně, kde řešil aktuální problémy. K těmto schůzkám byli zvaní předsedové romských sdružení Láčo Láv a Sdružení Romů východního Slezska. Ke konci volebního období se výbor zajímal a prodiskutoval otázku Charty. Ve smyslu zákona č.128/2000 Sb. o obcích byl na 1. zasedání zastupitelstva dne 1.11.2006 zřízen výbor nový, na 2. zasedání zastupitelstva bylo schváleno personální složení jeho členů pro volební období 2006-2010. Mezi menšiny zastoupené ve výboru přibyla vietnamská komunita. V rámci akce Třinecké hudební jaro se v roce 2006 konala již potřetí Přehlídka národnostních menšin, kdy se jednotlivé národnostní menšiny zviditelňují a představují občanům kulturu jednotlivých národnostních menšin. Na akci se představují hudební skupiny, taneční soubory, jednotlivé národnostní menšiny představují typická jídla a nápoje i výrobky. Soubory jsou z Třince a blízkého okolí. Přehlídka národnostních menšin má velký ohlas u občanů a proto se tato přehlídka stala pravidelnou akcí ve městě. Národnostní menšiny pořádají i své kulturní akce. Polská menšina pořádá každoročně celou škálu akcí včetně Festivalu polské národnostní menšiny, slovenská obec pořádá Fašiankovou zábavu a pochování basy, romská komunita pořádala karneval pro děti, každoročně připravuje setkání také řecká komunita ke státnímu svátku Řecka. Romská menšina organizuje pro své děti karnevaly a sportovní turnaje ve fotbalu.

Vendryně – V roce působí pětičlenný výbor již od 18.12.2002. Počet členů je stejný i po komunálních volbách na podzim roku 2006. Výbor koordinoval spolupráci mezi národnostně orientovanými spolky v obci (PZKO, Beskid Śląski, Macierz Szkolna) a zastupitelstvem obce. Hlavním úkolem výboru je spolupráce s organizacemi příslušníků národnostních menšin. Prakticky všichni členové výboru aktivně pracují nebo přímo působí v těchto spolcích. Členové výboru jsou rovněž členy zastupitelstva a komisí obce. Dobré příklady spolupráce obce a výboru s organizacemi příslušníků národnostních menšin vidí obec např. v pravidelných setkáních výboru s občany a v dotační politice. K dobrému soužití rovněž přispěl projekt a realizace sportovního areálu pro obě ZŠ v obci – s českým i polským jazykem vyučovacím. Na tento projekt získala obec dotaci ve výši cca 4,5 mil. Kč. Obec finančně i organizačně podporuje mnoho dalších aktivit spojených s činností národnostní menšiny. Jsou to akce tradiční, organizované každoročně a byly zmiňovány již v předešlých zprávách o činnostech národnostních menšin.

Vělopolí – Výbor byl ustanoven v roce 2002, po komunálních volbách došlo ke změně v jeho složení. Nevyřizoval žádnou agendu.

Karviná – Spolupráce města, výboru s organizacemi příslušníků národnostních menšin je na dobré úrovni. Členové výboru se navzájem zúčastňují různých kulturních akcí, které organizují národnostní menšiny. Aktivity menšin jsou prezentovány v „Karvinském zpravodaji“. Město a Městský dům kultury Karviná ve spolupráci s výborem pro národnostní menšiny uspořádal v r. 2006 festival národnostních menšin Prolínání kultur aneb známe se navzájem. Odbor vnitřních věcí zajistil v r. 2006 překlad pouze jednoho textu z jazyka polského do českého v souladu s ustanovením §16 zákona č.500/2004 Sb. správní řád a to ve výši 47 000 Kč. Nelze odhadnout náklady, které městu v souvislosti s Chartou vzniknou, a to ani náklady na užívání místních názvů a názvů veřejných budov. Odbor školství a kultury sdělil, že provádění Charty není předmětem jeho působnosti, přesto k otázce vzdělání uvádí, že poskytování vzdělání v jazyce národnostních menšin je upraveno zákonem č.561/2004 Sb. (školský zákon) a dále uvádí, že současnými právními předpisy, které se týkají části II a III Charty jednotlivých regionálních menšinových jazyků, jakými jsou v našem případě polština a slovenština, je upravena možnost používání menšinového jazyka v úředním styku (…).

Havířov – V roce 2006 se Zastupitelstvo přímo otázkou provádění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků nezabývalo. V našem správním obvodě je i přesto plněn čl.8 Charty (vzdělávání). Fungují zde 4 ZŠ (s počtem dětí 199) a 4 MŠ (70) s polským jazykem vyučovacím. Jsou rovněž zřízeny 2 přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním. V současné době jsou ve správním obvodě města dodržovány základní principy stanovené části II Charty. Příkladem jsou například dotace poskytované k této problematice organizacím a školám, existují spolupráce příhraničních měst a magistrátů, vydávání regionálního tisku, rozhlasové a televizní vyslání, dále podpora akcí polské národnostní menšiny apod.

Obce se prostředky ze svých rozpočtů aktivně podílejí na životě národnostních menšin. Nejčastěji se jedná o jednorázové neinvestiční dotace na činnost národnostně menšinových organizací, např. kulturní (folkór) a sportovní aktivity, nebo jednotlivé akce (festivaly, slavnosti). Dotace se obvykle pohybují v řádech tisíc Kč, vynímečně přesahují 100 tis. Kč. V několika případech šlo i o relativně značnou sumu formou investiční dotace, např. opravy budov (nejvyšší přesahovala 1 300 tis. Kč v Dolní Lomné). Výší příspěvků i počtem schválených projektů opět vedly obce s polskou menšinou na Těšínsku, nicméně bylo podpořeno množství projektů pro potřeby romské menšiny.

Některé příspěvky z obcí mimo Těšínské Slezsko:

Měrovice nad Hanou – práce výboru spočívá v řešení drobných prohřešků občanů obce s občany hlásící se jiné národnostní menšině a mezi občany národnostní menšiny. Vzhledem k vstřícnému soužití všech obyvatel obce, jsou přestupky vzácnosti a řešeny domluvou. Zastupitelstvo obce ani výbor se nezabýval otázkou Charty, z důvodu, kdy každý občan má možnost si vybrat žití v té či jiné obci, v tom či onom státě a přizpůsobit se zákonům státu, ve kterém se rozhodne žít (pozn. vydavatele Zprávy: z textu vývěva zjednodušený až nebezpečný pohled na národnostně menšinovou politiku).

Nová Ves – v obci neexistují organizace národnostních menšin. V roce 2006 obec podpořila jednu rodinu a finančně přispěla při nástupu dítěte na Střední odbornou školu sociálně-právní v Sokolově.

Nové Město pod Smrkem – K romské národnosti se přihlásili 3 Rómové. Dle sčítání občanského sdružení Komunitní centrum bez rozdílu zde však žije 450 Romů. Ke své národnosti se hlásit nechtějí údajně z obav před hromadnou perzekucí (podobně jako ve II. světové válce).

Kraslice – V roce 2006 nedošlo k žádné významnější spolupráci města s organizacemi příslušníků národnostních menšin. Prakticky se výbor zaměřil na vyhledávání občanů národnostních menšin a jejich postupné zapojování do aktivit.

Dolní Poustevna – Otázkou provádění Charty se zastupitelstvo zabývalo, výsledkem je projekt „Němčina – odborný kurs pro občany“, který proběhne v r. 2007 a bude zčásti dotován z fondů EU.

Nejdek – ve městě velmi dobře pracuje spolek německé menšiny. Pořádá různé společenské akce, zapojuje se i do akcí ve městě. Slovenská menšina, nejpočetnější, není zde samostatně organizována.

 

Ruch Polityczny Coexistentia-Wspólnota w 1995 roku

(na podstawie artykułów z prasy polskiej w Republice Czeskiej)

 

Rok 1995 był rokiem bez wyborów. Coexistentia-Wspólnota mogła działalność poświęcić na realizację swoich celów statutowych oraz sprawy organizacyjno programowe Razem z fundacją Koegzystencja i Fundacją Słowa Polskiego dla Zaolzia jest wydawcą niezależnego pisma publicystyczno-społecznego „Nasze sprawy“, pod redakcją Stanisława Gawlika. W 1995 roku ukazał się jeden numer pisma (nr.9). Informacje zamieszczał też miesięcznik PZKO1) „Zwrot“ i „Głos Ludu – gazeta Polaków w Republice Czeskiej“, organ prasowy Rady Polaków w RC2).

     Na temat nie drukowania przez „Głos Ludu“ pewnych materiałów wypowiedział się na łamach „Naszych spraw“ Stanisław Zahradnik3). Pisze m. in.: Dawniej ci, którzy nie pisali zgodnie z ustaloną przez „nie mylącą się“ partię linią, nie mieli szans na opublikowanie swoich myśli. Obecnie, może w nieco skromniejszych rozmiarach, sytuacja powtarza się – jakakolwiek krytyka Rady Polaków nie przenika na łamy „Głosu Ludu“ (…). W okresie międzywojennym wychodziły u nas dziesiątki różnych czasopism polskich, a wśród nich kilka ogólno informacyjnych, autor podaje ich tytuły. W ówczesnej sytuacji politycznej poszczególne ugrupowania polityczne miały możliwość wyrażania swoich zapatrywań we własnych organach. Obecnie jest zupełnie inaczej. Mamy tylko jedno ogólnoinformacyjne pismo „Głos Ludu“ jako gazetę Polaków w RC, dotowane przez państwo. Wiadomo, że profil pisma ustala wydawca, w tym przypadku Rada Polaków, a realizuje go redakcja. I teraz pytanie zasadnicze: na jakiej podstawie i w oparciu o jakie kryteria wydawca czy redaktor naczelny przeprowadza selekcję materiałów i decyduje, co może się pokazać, a czego nie należy drukować? Przecież jest rzeczą całkowicie normalną w ustroju demokratycznym, że nie wszyscy członkowie naszego społeczeństwa, którzy mają coś do powiedzenia pragną przedstawić swoje poglądy, muszą się zgadzać z polityką uprawianą przez Radę Polaków. Skąd mamy pewność, że członkowie tejże Rady, wybrani raczej przypadkowo, nie zawsze sprawdzeni należycie, mają rację, nie uzgodniwszy uprzednio sprawy ze społeczeństwem? Jeśli „Głos Ludu“ nie publikuje poglądów odmiennych, to w obecnej sytuacji nie mają oni żadnych szans dotarcia do naszego społeczeństwa (…). Przykro jest ludziom, którzy w dobrej wierze pragną też coś zdziałać dla naszej sprawy, a którym zamyka się możliwości ku temu. Dla komunizmu było to naturalne. Obecnie jednak staje się bardzo bolesne i nader szkodliwe“(„Nasze sprawy“ nr.9, „Prawo dialogu“).

     Śląsk Cieszyński po obu stronach czesko polskiej granicy państwowej mógłby stać się w przyszłości wzorcowym dla krajów Europy Wschodniej i Środkowej obszarem współpracy gospodarczej, handlowej i kulturalnej – powiedział podczas konferencji prasowej w Ostrawie poseł na Sejm RP i przewodniczący Konfederacji Polski Niepodległej Leszek Moczulski, bawiący 25.2.br. na zaproszenie ruchu politycznego Coexistentia-Wspólnota z jednodniową wizytą na Zaolziu. Towarzyszyli mu dwaj koledzy partyjni Adam Słomka i Kazimierz Wilk (…). Wizyta lidera KPN na Zaolziu, z „odskokiem“ do Morawskiej Ostrawy była jak na razie najdłuższym pobytem roboczym polskiego polityka wśród rodaków nad Olzą („Głos Ludu“, nr. 25/1995, „Szansa dla Śląska“). W programie wizyty było m.in. spotkanie polityków KPN z kierownictwem ruchu Coexistentia-Wspólnota, z przewodniczącym Stanisławem Gawlikiem na czele i przedyskutowanie spraw socjalnych, dotyczących zaolziańskich Polaków oraz niektórych unormowań prawnych w zakresie międzypaństwowych stosunków polsko czeskich Rozmowy odbyły się w nowym Domu PZKO w Olbrachcicach. „Głos Ludu“ zamieścił wypowiedzi uczestników tego spotkania, Stanisława Gawlika („3602 indywidualne roszczenia to nie tylko materiał dowodowy, ale również cenny materiał naukowy. Zaolziacy, którzy byli poszkodowani przez Niemców byli Polakami… Niedawno rząd czeski zdobył się na spektakularny gest, przeznaczając pieniądze na częściowe odszkodowanie obywateli czeskich, poszkodowanych przez Niemców, niestety nie dotyczy to zaolziańskich Polaków, gdyż oni wtedy nie byli obywatelami protektoratu“), Rudolfa Fronca (nt. odszkodowań dla osób poszkodowanych przez hitlerowskie Niemcy: „niestety odszkodowania otrzymają tylko Polacy mieszkający tylko w granicach Polski, Polakom z Zaolzia one nie przysługują“), Henryka Żabińska („Na niedawnym spotkaniu z prezydentem Wałęsą poruszyłam ten temat i otrzymałam odpowiedź, że nie można wypłacać odszkodowań ludziom żyjącym poza granicami Polski, ponieważ emigracji jest tyle, że zabrakłoby pieniędzy“). Redaktor naczelny Władysław Biłko dopełnił artykuł: „Myli się wielce przewodniczący Coexistentii-Wspólnoty Stanisław Gawlik uważając, że jednorazowa pomoc finansowa Republiki Czeskiej dla niektórych osób represjonowanych przez nazizm nie dotyczy zaolziańskich Polaków, gdyż oni wtedy nie byli obywatelami protektoratu“ (…). Służy przykładami zaolziańskich Polaków, którym przyznano ową pomoc. („Głos Ludu“, nr. 29/1995, „O rzeczach trudnych trzeba mówić“).

     W sobotę 11.3.br. odbyły się pierwsze wybory komunalne w Wędryni, gminie która z dniem 1.1.br. odłączyła się od Trzyńca. Udział wzięło 68% uprawnionych do głosowania mieszkańców gminy. W 17-osobowym przedstawicielstwie znajdą się reprezentanci wszystkich czterech ugrupowań, które wystawiły swoje listy kandydackie: Zrzeszenie Kandydatów Niezależnych, Coexistentia-Wspólnota, Obywatelska Partia Demokratyczna (ODS) i Unia Chrześcijańska i Demokratyczna-Czechosłowacka Partia Ludowa (KDU-ČSL). Na trzecim miejscu pod względem liczby głosów preferencyjnych (798) znalazł się Bogusław Raszka, reprezentant Coexistentii, jego ugrupowanie uzyskało poparcie 31,1% elektoratu, co daje mu pięć mandatów („Głos Ludu“, nr. 31/1995, „Po wyborach“).

     Za niezmiernie ważne wydarzenie należy uznać fakt zorganizowania przez Radę Wykonawczą i Sekcję Polską Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota spotkania z przedstawicielami FUEV (Federalna Organizacja Europejskich Grup Narodowych) w Ostrawie w dniach 21 i 22.4.1995. Inicjator konferencji, Stanisław Gawlik, zaprosił ministra Igora Němca – przewodniczącego Komisji Mniejszości Narodowych przy rządzie RC, Hanę Frištenską z Kancelarii ds. Mniejszości Narodowych przy Urzędzie Rządu RC, Josefa Pavelę – przewodniczącego Komitetu Praw Obywatelskich, Petycji i Zagadnień Mniejszości Narodowych w RC, Martina Palouša i Lubušę Šilhanową z Czeskiego Komitetu Helsińskiego, Josefa Kluka i Zoltana Domonkosa ze Stowarzyszenia Węgrów w RC, Alfreda Binerta i Waltera Piwerkę z niemieckich związków w Czechach, Petera Liptaka, Vilmę Krňakovą i Bohuslavę Jasenską ze Zjednoczenia Słowaków w RC, Lidię Rajincową z Inicjatywy Ukraińców w RC, doc.Jaroslava Babiuka i Vasila Vanika ze Związku Ukraińców i Rusinów w RC, Jerzego Czapa i Władysława Młynka z ZG PZKO oraz przedstawicieli Rady Polaków. Gospodarzy spotkania reprezentowali: dr.inż.Stanisław Gawlik, inż.Edwin Macura, Władysław Milerski, Jan Macura, Władysław Niedoba, Alfred Kołorz i inż.Bogusław Kaleta. Sytuację mniejszości narodowych określono ogólnie, jako wymagającą szczególnego zainteresowania. Szczególną uwagę należy zwrócić na szkolnictwo mniejszościowe. Uregulowania oczekuje sprawa realności polskich na Zaolziu, które zabrane na podstawie zarządzenia Okręgowej Rady Narodowej (KNV) w Ostrawie w latach pięćdziesiątych do dnia dzisiejszego nie zostały zwrócone prawowitym właścicielom. Deklarowana werbalnie dwujęzyczność na naszym terenie faktycznie nie jest w praktyce stosowana. Potrzebne są tu uregulowania prawne – zarówno legislacyjne, jak i wykonawcze („Nasze sprawy“ nr.9, „Delegacja FUEV w Ostrawie“). W Domu Polskim w Ostrawie odbyło się dwudniowe wyjazdowe posiedzenie Federacji Europejskich Mniejszości Narodowych (FUEN). Inicjatorem spotkania był Ruch Polityczny Coexistentia-Wspólnota, a program posiedzenia przewidywał m. in. spotkania z przedstawicielami rad ds. narodowości przy parlamencie i rządzie RC oraz Czeskiego Komitetu Helsińskiego, jak również organizacji mniejszościowych. Przed rozpoczęciem obrad członkowie władz FUEN, sekretarz generalny Armin Nickelsen, wiceprezydent Hans Heindrich Hansen i członek prezydium Ernst Meyer, spotkali się z dziennikarzami. Gościem konferencji prasowej był też konsul RP w Ostrawie, Piotr Szwarc. Obecna na konferencji prasowej przedstawicielka Rady Polaków, Franciszka Chocholáč4), zapytała członków prezydium, dlaczego na robocze spotkanie z FUEN nie został zaproszony Kongres Polaków. Winę za to uchybienie zdaniem „GL“ ponosi Coexistentia. Przewodniczący Wspólnoty, Stanisław Gawlik powiedział redakcji, iż organizatorzy zapraszali tylko organizacje i związki niezrzeszone w FUEN („Głos Ludu“, nr.48/1995, „W Ostrawie o mniejszościach“).

 

     Praw człowieka, w szczególności praw mniejszości narodowych w państwach posttotalitarnych dotyczyła konferencja, która odbyła się 27-28.4.br. w Domu Polskim w Ostrawie. Organizatorem była fundacja Koegzystencja z siedzibą w Czeskim Cieszynie. Udział wzięli poza gospodarzami reprezentującymi ruch polityczny Coexistentia-Wspólnota przedstawiciele komitetów helsińskich z Polski, Słowacji i Norwegii, doradca naczelnika Urzędu Powiatowego w Karwinie ds. Mniejszości Narodowych, a także przedstawiciele Białorusinów w Polsce. Debatowano o postanowieniach prawnych dotyczących praw mniejszości z punktu widzenia prawa międzynarodowego i o ramowej konwencji Rady Europy o ochronie mniejszości narodowych („Głos Ludu“, nr.51/1995, „O problemach mniejszości“).

     Dnia 1.5.br. odbyło się w Domu PZKO w Piotrowicach zebranie Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota z obwodu piotrowickiego, bogumińskiego, rychwałdzkiego i dolnolutyńskiego. W zebraniu wzięli udział oprócz działaczy Ruchu również członkowie przedstawicielstw gminnych z Piotrowic i Bogumina, wybrani z list Wspólnoty w wyborach komunalnych w 1994 roku, inż.Marian Janas (Piotrowice) i Bogdan Waluszczyk (Bogumin). Działalność sekcji omówił Alfred Kołorz, podkreślając sukcesy Wspólnoty w wyborach komunalnych. W sprawozdaniu podkreślił również znaczenie niedawnej wizyty przewodniczącego sejmowej komisji do spraw Polaków za granicą, przewodniczącego KPN, Leszka Moczulskiego na Zaolziu. Działacze Wspólnoty brali również udział w 40. konferencji FUEN, która odbyła się w Szwajcarii. Politykę narodowościową w Czeskiej Republice według raportu Czeskiego Komitetu Helsińskiego przedstawił przewodniczący Wspólnoty, dr.Stanisław Gawlik. Mówca podkreślił, że cele działania Czeskiego Komitetu Helsińskiego i Ruchu Politycznego Coexistentia są zbieżne. Druga część obrad była poświęcona na omówienie polityki komunalnej (…). Uzgodniono, że konieczne jest zorganizowanie spotkania wszystkich 49 posłów Coexistentii. Jego celem powinna być przede wszystkim wymiana doświadczeń i koordynacja działalności („Nasze sprawy“, nr.9, „Powyborcze zebrania…“).

     „Głos Ludu“ zamieszczał komentarze dotyczące obrad V Kongresu Polaków, który odbył się w Czeskim Cieszynie 29.4.1995 r. „Głos Ludu“ nr.54/1995 z 4.5.1995 zamieścił fragmenty wystąpienia przewodniczącego Wspólnoty, Stanisława Gawlika na Kongresie. W tym samym numerze znalazła się wypowiedź prezesa Kongresu Polaków, Wawrzyńca Fójcika, jednocześnie starosty Cierlicka, który na pytanie, jak skomentuje niewątpliwą porażkę, jaką na Kongresie poniosła linia głównego oponenta, czyli Stanisława Gawlika powiedział m. in. „Im więcej poparcia uzyskała zasada obywatelska, tym mniej oczywiście musiała go zdobyć linia pana Gawlika, linia Wspólnoty. To zrozumiałe, zawsze są zwycięzcy i przegrani. Osobiście życzę Wspólnocie dobrej przyszłości, ponieważ w wyborach kandydowało z jej list wielu porządnych ludzi, którzy nie zostaliby wybrani bez poświęcenia czołowych działaczy tego ruchu (…). Redakcja przypomniała, że w trakcie obrad padł zarzut, że Rada Polaków ub. kadencji nie podziękowała publicznie za udział w wyborach komunalnych kandydatom Wspólnoty.Fójcik reagował: „Na pewno Rada Polaków powinna była podziękować“. („GL“, nr.54/1995, „Do zjednoczenia jeden krok“).

    W konstytuującym zjeździe nowej partii politycznej, Patriotycznej Partii Republikańskiej (Vlastenecká republikánská strana) w Domu Narodowym w Pradze uczestniczył 14.10.1995 r. w charakterze oficjalnego gościa również przedstawiciel Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota, inż.Edwin Macura z Czeskiego Cieszyna. Wiceprzewodniczący partii, poseł Bohuslav Kuba, zaprosił osobiście przedstawiciela Wspólnoty, uzasadniając zaproszenie programem narodowościowym swojego stronnictwa. Wśród 99 delegatów reprezentujących ok. 1000 członków tej partii było wielu sympatyków z Zachodu, m. in. prof. Milan Zelený z USA. Nowa partia republikańska dystansuje się od polityki republikanów dra Miroslava Sládka. Przewodniczącym Patriotycznej Partii Republikańskiej wybrano MUDr. Jana Slabego („Głos Ludu“, nr.123/1995, „Nie dla partii doktora Sládka“).

     Ocenie tegorocznej działalności, sprawom polityki komunalnej i udziałowi w przyszłorocznych wyborach parlamentarnych poświęcone było zebranie Rady Wykonawczej 4.10.1995 r. Do dyskusji posłużyły w dużej mierze wypowiedzi prasowe, jakie ukazały się w „Głosie Ludu“ nt. polskiego szkolnictwa i praw społeczności polskiej w RC w ogóle. W pierwszym temacie Rada Wykonawcza przyjęła nawet stosowne oświadczenie, w którym czytamy m. in., iż ze zrozumieniem przyjęła do wiadomości apel Rady Polaków, jaki ukazał się w „Głosie Ludu“… pt. „Szkolnictwo w centrum uwagi“. Uważamy, że apel przyszedł jednak po niewczasie. O wyjątki w ustawie dotyczącej szkolnictwa było trzeba zabiegać i walczyć w toku jej przygotowania. W dalszej części zarzuca się Radzie Polaków likwidatorskie wprost działania w sprawie Filii Urzędu Szkolnego jako organu zarządzającego szkolnictwem narodowościowym czy też niezależnego przedstawiciela w Komisji ds. szkolnictwa Narodowościowego przy Ministerstwie Szkolnictwa RC. Coexistentia-Wspólnota, która popiera obywatelskie działania nie widzi sprzeczności w tym, że w demokratycznym społeczeństwie obywatele domagają się praw umożliwiających im realizację samostanowienia narodowego. Dlatego popiera apel Rady Polaków i nalega, by wszyscy, tzn. przedstawiciele TNP, Macierzy Szkolnej, PZKO spotkali się niezwłocznie w celu przygotowania środków obrony przeciw tragicznej sytuacji naszych szkół i przedszkoli – stwierdzają autorzy oświadczenia5) („Głos Ludu“, nr.119/1995, „Wspólnota oświadcza“). Przedstawiciele władz Bogumina spotkali się we wtorek 5.12.1995 r. w ratuszu na roboczym spotkaniu z przedstawicielami Sekcji Polskiej Coexistentii, Stanisławem Gawlikiem, Tadeuszem Tomanem i Alfredem Kołorzem oraz bogumińskimi radnymi wybranymi z listy Wspólnoty, Bogdanem Waluszczykiem i Bogusławem Czapkiem6). Burmistrz Petr Vícha poinformował przedstawicieli Wspólnoty o polityce komunalnej, finansowej i szkolnej, o tym jak pracują wybrani w ostatnich wyborach komunalnych radni Wspólnoty, czego miasto oczekuje w przyszłości od polskich organizacji. W związku z tym, iż w spotkaniu uczestniczyły również dyrektorki polskiej szkoły i przedszkola, poświęcono też sporo miejsca sprawom szkolnictwa („Głos Ludu“, nr.145/1995, „Coraz lepsza współpraca“).

 

Artykuł „O rzeczach trudnych trzeba mówić“ nt. wizyty posła, przewodniczącego KPN Leszka Moczulskiego na Zaolziu zamieścił „Głos Ludu“ z 9.3.1995 /  Článek „O složitých věcech je nutno mluvit“ nt. návštěvy poslance, předsedy KPN (Konfederace nezávislého Polska) Leszka Moczulského na Zaolzí zveřejnil „Głos Ludu“ z 9.3.1995

 

Pierwsza strona niezależnego pisma społeczno-publicystycznego

„Nasze sprawy“, w 1995 roku ukazał się tylko jeden numer

/ První strana nezávislé společensko-publicistické tiskoviny

„Naše věci“, v 1995 roce bylo vydáno pouze jedno číslo

 

1)  Polski Związek Kulturalno-Oświatowy

2) Redaktorem naczelnym „Głosu Ludu“ jest w 1995 roku Władysław Biłko, redakcja nie zamieszczała artykułów, których autorami byli działacze związani z Ruchem Politycznym Coexistentia-Wspólnota oraz komentarzy o działalności Coexistentii-Wspólnoty, chyba że  miały negatywny wydźwięk

3) Stanisław Zahradnik – historyk i działacz społeczny z Trzyńca, członek Sekcji Historii Regionu przy Zarządzie Głównym PZKO

4) Franciszka Chocholáč – działaczka Rady Polaków z Gnojnika, przeciwnik polityczny Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota, na Kongresie Polaków 29.4.1995 powiedziała m. in. „Pierwszy raz przyjrzałam się Ruchowi Politycznemu Coexistentia, kiedy po rozpadzie naszego państwa Czechosłowacji jego lider na zapytanie dziennikarza, z kim pójdzie po stracie poparcia mocnej grupy Węgrów słowackich, wypowiedział się: „Pójdę z każdym, kto będzie chciał iść z nami“. Dziwny to wybór przyszłego partnera (…) Zaciśnięcie więzów pomiędzy KPN a Coexistentią wniosło do naszego życia społecznego pewne myśli nacjonalizmu (…). Dwa święte przykazania – nie obrażać narodu, z którym żyjemy w jednym państwie i bezwzględne poszanowanie granic, okazuje się nie są dla Coexistentii święte. Ostatnie wydarzenia ukazują, że Coexistentii nie jest święte naprawdę nic. („Głos Ludu“, nr.53/1995, „Z wystąpień delegatów“)

5) „Głos Ludu“ zamieścił tylko fragmenty oświadczenia

6) Bogusław Czapek, lider wyborczy Wspólnoty w Boguminie nie uzyskał  mandatu radnego

 

Obsah článku v jazyce českém: Politické hnutí Coexistentia-Soužití v roce 1995. Rok 1995 byl rokem bez voleb, proto se hnutí mohlo soustředit na plnění statutárních cílů a organizačně-programové záležitosti. Spolu s nadací Koexistence a Fundacją Słowa Polskiego dla Zaolzia vydává tiskovinu „Naše věci“, redaktorem je Stanisław Gawlik. V 1995 roce bylo vydáno jedno číslo (č.9). Některé informace o činnosti hnutí zveřejňoval měsíčník PZKO „Zwrot“ a „Głos Ludu“, tiskovina Rady Poláků v ČR. O nezveřejňování v „Głosu Ludu“ článků, které se neslučují s linií přijatou Radou Poláku píše Stanisław Zahradnik, historik Sekce dějin regiónu Hlavního výboru PZKO („Naše věci“, č. 9). V „Głosu Ludu“ chybí jakákoliv kritika činnosti Rady Poláků. V meziválečném období byla jiná situace, kdy v tehdejším Československu vycházely desítky titulů polských časopisů, včetně několika informačních. Dnes existují pouze jedny noviny –„Głos Ludu“. Jestliže se „Głos Ludu“ rozhodl nezveřejňovat odlišné názory, funkcionáři Rady Poláků se nemají možnost s těmito názory vůbec seznámit.

       Tisk informoval o návštěvě v Ostravě dne 25.2.1995 poslance polského Sejmu a předsedy Konfederace nezávislého Polska Leszka Moczulského a jeho dvou stranických kolegů Adama Słomky a Kazimierze Wilka. S vedením Coexistentie v čele s předsedou Stanisławem Gawlikem jednali v Domě PZKO v Albrechticích o sociálních záležitostech Poláků v České republice, otázkách mezinárodně-právních a záležitostech polsko-českých vztahů. „Głos Ludu“ zveřejnil diskusní příspěvky Rudolfa Fronca a Henryky Żabińské, účastníků jednání nt. neodškodnění obětí poškozených Německem za druhé světové války (…). Šéfredaktor „Głosu Ludu“ si neodpustil komentář, který zpochybňuje nutnost řešit otázku odškodnění.

       V sobotu 11.3.1995 se konaly první komunální volby ve Vendryni, obcí která se osamostatnila od města Třince. V 17-členném zastupitelstvu jsou zastoupeny všechny čtyři kandidující seskupení. Na třetím místě z hlediska počtu preferenčních hlasů (798) se umístil Bogusław Raszka z Coexistentie, jeho volební stranu podpořilo 31,1% voličů, čímž získala 5 mandátů.

       Velmi významnou událostí bylo uspořádání Výkonnou radou a Polskou národní sekci Politického hnutí Coexistentia-Soužití setkání se zástupci FUEN ve dnech 21-22.4.1995 v Ostravě. Účastnili se mj. ministr Igor Němec, Hana Frištenská z Úřadu vlády, Josef Pavela – předseda parlamentního výboru, zástupci Českého helsinského výboru, zástupci národních menšin a funkcionáři organizátora akce Politického hnutí Coexistentia-Soužití. Situace národních menšin byla zhodnocena obecně jako vyžadující významný zájem. Zejména je nutno věnovat se národnostnímu školství a urovnání záležitosti navrácení statků, která byla v padesátých létech zabrána polským spolkům na základně usnesení tehdejšího Krajského národního výboru a dodnes nebyla navrácena (…). Před zahájením jednání se konala tisková konference generálního tajemníka FUEN Armina Nickelsena, místoprezidenta Hanse Heindricha Hansena a člena předsednictva Ernsta Mayera. Hostem tiskové konference byl konsul Polské republiky v Ostravě, Piotr Szwarc. Franciszka Chocholáč, funkcionářka Rady Poláků z Hnojníka, politický protivník Soužití, využila tiskové konference k útokům na Coexistentii-Soužití v nepodstatných otázkách. (jednalo se o to, zda měla být Rada Poláků osobně pozvána na tuto konferenci). Lidským právům, a především právům národních menšin byla věnována konference 27-28.4.1995 v Polském domě v Ostravě. Účastnili se mj. zástupci helsinských výborů z Polska, Slovenska, Norska.

        Dne 1.5.1995 se konala v Domě PZKO v Petrovicích schůze Polské národní sekce Coexistentie, které se účastnili zastupitelé zvoleni z kandidátních listin Soužití z Petrovic u Karviné a Bohumína. Úspěchy v komunální politice zhodnotil předseda polské sekce, Alfred Kołorz. V přednesené zprávě informoval o návštěvě vedení KPN a zdůraznil význam této návštěvy. Druhá část schůze byla věnována komunální politice. Účastníci schůze se usnesli, že je nutno svolat všechny 49 zastupitelé Coexistentie. Cílem takového setkání by měla být výměna zkušeností a koordinace činností.

       „Głos Ludu“ zveřejňoval komentáře o jednání V Kongresu Poláků, který se konal v Českém Těšíně 29.4.1995 zveřejnil mj. projev předsedy Soužití, Stanisława Gawlika na Kongrese. Předseda nově zvolené Rady Poláků, Wawrzyniec Fójcik tak okomentoval nespornou porážku svého oponenta Stanisława Gawlika na Kongrese: „Čím více podpory získal občanský princip, tím méně podpory samozřejmě musela získat politika pana Gawlika, politika Soužití. Osobně přeji Soužití dobrou budoucnost, protože ve volbách na jejich listinách kandidovalo mnoho slušných lidí, kteří by nebyli zvolení bez obětavosti předních funkcionářů tohoto hnutí (…). Redakce připomněla o výtce, která zazněla na jednání, konkrétně to že Rada Poláků minulého volebního období veřejně nepoděkovala za účast v komunálních volbách kandidátům Soužití. Fójcik reagoval: „Určitě Rada Poláků měla poděkovat.“

     V ustavujícím sjezdu nové politické strany, Vlastenecké republikánské strany dne 14.10.1995 se účastnil jako host rovněž zástupce Coexistentie-Soužití, Edwin Macura. Místopředseda VRS, poslanec Bohuslav Kuba pozval osobně zástupce Soužití, pozvánku zdůvodnil národnostním programem svého politického seskupení. Mezi 99 delegáty, kteří zastupovali asi 1000 členů této strany byli přívrženci ze Západu, mj. prof. Milan Zelený z USA. Nová strana se distancuje od politiky republikánů dra Miroslava Sládka.

       Zhodnocení letošní činnosti, záležitostem komunální politiky a účastí parlamentních volbách v příštím roce byla věnována schůze Výkonné rady 4.10.1995. Výkonná rada přijala nové prohlášení, jeho části byly citovány v „Głosu Ludu“. Soužití podporuje výzvu Rady Poláků ve věci polského národnostního školství, přestože se domnívá, že přišla už pozdě. O výjimky ve školském zákoně bylo nutné žádat a bojovat za ně v období přípravy zákona. Soužití vytýká Radě Poláků likvidátorskou činnost ve věci Pobočky školského úřadu jako orgánu spravujícího národnostní školství a také nezávislého zástupce v Komisi pro národnostní školství na Ministerstvu školství ČR (…).

     Vedení Bohumína se setkalo 5.12.1995 na radnici na pracovním setkání se zástupci polské sekce Coexistentie a bohumínskými zastupiteli zvolenými z listiny Soužití. Starosta Petr Vícha informoval o komunální, finanční a školské politice, jak rovněž o očekáváních města vůčí polským organizacím. Setkání se účastnily ředitelky polské školy a polské mateřské školy.

 

Z ostatniej chwili / Aktuálně

 

Czeski Cieszyn / Český Těšín – Przedstawicielstwo Miejskie obraduje 24.9.2007 r. na temat nazwy miasta. Jak poinformował wice burmistrz, Stanisław Folwarczny, władze miasta reagują na list Karola Cieślara z propozycją, by z nazwy wyrzucić słowo „Czeski“. Nie jest to pierwsza sugestia w tej sprawie. Wyniku obrad do zamknięcia numeru nie znamy. Decyzja nie musi być uchwalona i być może trzeba będzie zasięgnąć opinii wszystkich mieszkańców miasta formą referendum. / Městské zastupitelstvo dne 24.9.2007 jedná na téma názvu města. Jak informoval místostarosta, Stanislav Folwarczny, vedení města reaguje na dopis Karola Cieślara z návrhem, aby v názvu města vynechat slovo „Český“. Není to první sugesce v této záležitosti. Výsledek jednání do uzávěrky neznáme. Rozhodnutí nemusí být přijato, je i možnost že bude nutno poznat názor občanů města formou referenda.

Wędrynia / Vendryně – Na budynku Urzędu Gminnego zawisła w ubiegłym tygodniu nowa dwujęzyczna tablica. / Na budově Obecního úřadu byla pověšena minulý týden nová dvojjazyčná tabule.

Konwent Prezesów PZKO odbył się 20.9.2007 r. w Czeskim Cieszynie. Informacje dotyczące dwujęzycznego nazewnictwa na kolei przekazał w imieniu Wspólnoty-Coexistentii Tadeusz Toman. Dwujęzyczne tablice powinny być instalowane na 20 stacjach kolejowych na terenie 15 gmin. Dotąd tylko 5 gmin wysłało żądanie o wprowadzenie tablic, 5 gmin wysłało listy z których wynika, że dwujęzycznych tablic nie zaakceptowano, 5 gmin się jeszcze nie ustosunkowało. Na obradach poruszono też sytuację Teatru Lalek „Bajka“. / Konvent prezesů PZKO se konal 20.9.2007 v Českém Těšíně. Informace na téma dvojjazyčných názvů na drahách sdělil za Soužití-Coexistentii Tadeusz Toman. Dvojjazyčné tabule mají být instalovány na 20 železničních stanicích na území 15 obcí. Dosud pouze 5 obcí zaslalo žádost o zřízení tabulí, 5 obcí zaslalo dopisy, ze kterých je zřejmé, že dvojjazyčné tabule neakceptují, 5 obcí se ještě nevyjádřilo. V programu jednání byla také situace Divadla loutek „Bajka“.

 

Sdružení Ukrajinců a Rusínů v Ostravě slavilo 15. výročí činnosti

 

Regionální organizace Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny (SUPU) slavila 15. výročí své činnosti. Dne 18.9.1992 v restauraci „Na hlavní třídě“ v Ostravě-Porubě se konala ustavující schůze ostravské SUPU. Hlavním iniciátorem byl Vasil Vaník, publicista a novinář, současný předseda organizace. Sdružení pořádá v Bulharském klubu v Moravské Ostravě pro své členy a příznivce setkání, kulturní besídky s ukrajinskými básněmi a písněmi, pořádá výstavy ukrajinského tisku, vystoupení ukrajinských umělců a souborů. Jeden z nejznámějších, sbor sv. Vladimíra z Prahy vystoupil u příležitosti 10. výročí organizace v 2002 roce. V listopadu minulého roku ostravské SUPU uspořádalo výstavu současných ukrajinských časopisů, novin a knih, vydávaných na Ukrajině, Slovensku, České republice a dalších zemích, kde žijí Ukrajinci. Na výstavě, která byla uspořádána poprvé v historii Ostravy, představují své knihy kromě Ukrajinců a Rusínů také Maďaři, Řekové, Bulhaři a Poláci. Pořadatelé se shodují, že podobná expozice je pro národnostní menšiny velmi důležitá. „Tiskoviny psané v mateřském jazyce národních menšin si většinou mohou lidé objednat pouze s velkými potížemi. Přestože jsem se několikrát pokoušel zajistit předplatné ukrajinských a rusínských časopisů vycházejících na východním Slovensku, nikdy se mi to nepovedlo“ řekl Vaník a dodal, že takové noviny nejčastěji přiváží ze Slovenska nebo Ukrajiny sám. Výstava časopisů a knih vycházejících v azbuce má velký význam pro nejméně tisíc Ukrajinců a Rusínů na severní Moravě a ve Slezsku. Pravděpodobně jich tady bydlí mnohonásobně více, ale většinou se již ke svému původu nehlásí. Často jsou totiž velmi staří, nebo se jejich děti považují již spíš za Čechy – řekl Vaník, jehož rodiče byli Rusíni a který žije v Ostravě více než třicet let.

(Využity informace a fotografie z časopisu „Ostravská prosvita“ č.3/2007)

 

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman, Władysław Drong, Józef Toboła, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 19.9.2007, gratis / zdarma