xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

15 – 6/2007 (14.7.2007)

Gazeta członków Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota

A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Gimnastycy z Wędryni prezentują „Wieżę Eiffla“ w czwartym rzędzie od dołu (drugi od góry) Bogusław Raszka, wiceprezes Ruchu / Vendryněi tornászok az „Eiffel-toronyt“ mutatják be, a negyedik sorban lentröl a második Raszka Bogusław, a Mozgalom alelnöke / Gymnasté z Vendryně prezentují „Eiffelovu věž“, ve čtvrté řadě zdola (druhý shora) Bogusław Raszka, místopředseda Hnutí

Obradował zarząd Polskiej Sekcji Narodowej

Jednal výbor Polské národní sekce

W czwartek 14.6.br. odbyło się w Domu PZKO w Kocobędzu zebranie zarządu Polskiej Sekcji Narodowej Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota. Obrady prowadził przewodniczący sekcji Władysław Niedoba.

W sprawozdaniu z działalności za okres ostatnich trzech miesięcy przewodniczący sekcji omówił przede wszystkim problematykę dotyczącą interesu polskiej mniejszości narodowej w Republice Czeskiej, m.in. konieczność instalacji dwujęzycznych tablic w związku z obowiązującą Europejską Kartą Języków Regionalnych czy Mniejszościowych, działalność Komitetów ds. Mniejszości Narodowych w gminach, ochrony polskiego szkolnictwa mniejszościowego. Poinformował o ukazaniu się, jak na razie tylko w internecie, „Sprawozdania o sytuacji mniejszości narodowych w 2006 roku“, którego autorem jest Sekretariat Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych. W dyskusji poruszono m.in. temat tzw. „optymalizacji“ szkolnictwa polskiego w Trzyńcu, działania Grup Gminnych, konieczność dopełnienia składu personalnego Komisji Rewizyjnej Coexistentii-Wspólnoty. Poinformowano o spotkaniu z wiceministrem spraw zagranicznych RP Pawłem Kowalem, rozmowach z kierowniczką Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie Anną Olszewską i udziale działaczy sekcji na uroczystościach w Mirowie. Alfred Kołorz przedstawił treść listu, jaki wystosował do prezydenta RC, Václava Klausa i odpowiedź kancelarii prezydenta republiki. List dotyczył problematyki polskiego szkolnictwa na Zaolziu w związku z planami zamknięcia przez kierownictwo trzynieckiego ratusza polskiej szkoły Trzyniec-Taras.

Zarząd sekcji zobowiązał Wiesława Sikorę i Stanisława Gawlika wystosować zaskarżenie władz Trzyńca do prokuratury w związku z naruszeniem ustaw przy tzw. „optymalizacji“ polskiego szkolnictwa, Józefa Tobołę przygotować strategię do wyborów wojewódzkich i senackich w 2008 roku, Tadeusza Tomana zredagować i wysłać listy do przewodniczących Komitetów ds. Mniejszości Narodowych w gminach z zapytaniami w sprawie wdrażania dwujęczności.

Zarząd wybrał 5-osobowe prezydium zarządu w składzie Władysław Niedoba, Władysław Drong, Stanisław Gawlik, Wiesław Sikora, Józef Toboła. Po zakończeniu obrad odbyło się spotkanie towarzyskie członków zarządu przy smażeniu jajecznicy.

Ve čtvrtek 14.6.tr. v Domě PZKO v Chotěbuzi se konala schůze výboru Polské národní sekce Politického hnutí Coexistentia-Soužití. Jednání řídil předseda sekce Władysław Niedoba. Ve zprávě z činnosti za poslední tři měsíce předseda sekce projednal především problematiku týkající se zájmu polské národní menšiny v České republice, m.j. nutnost instalace dvojjazyčných tabulí v souvislosti s platnou Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, činnost Výborů pro národnostní menšiny v obcích, ochranu polského národnostního školství. Informoval o vydání, prozatím pouze na internetu, „Zprávy o situaci národnostních menšin v 2006 roce“, které autorem je Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny. V diskusi byly předneseny příspěvky na téma tzv. „optimalizace“ polského školství v Třinci, činnosti Místních skupin, nutnosti doplnění personálního obsazení Revizní komise Coexistentie-Soužití. Následovala informace o setkání s náměstkem ministra zahraničních věcí Polské republiky Pawłem Kowalem, jednání s vedoucí Generálního konsulátu Polské republiky v Ostravě Annou Olszewskou a účastí funkcionářů sekce na slavnostech v Mírově. Alfred Kołorz seznámil přítomné s obsahem dopisu, jaký zaslal prezidentu ČR Václavu Klausovi a odpověď kanceláře prezidenta republiky. Dopis se týkal tématu polského školství na Zaolziu v souvislosti s plány vedení třinecké radnice uzavřít polskou školu Třinec-Terasa. Výbor sekce uložil Wiesławu Sikorovi a Stanisławu Gawlikovi zaslat trestní oznámení na vedení Třince státnímu zastupitelství v souvislosti s porušením zákonů při tzv. „optimalizaci“ polského školství, Józefu Tobołovi připravit strategii do krajských a senátních voleb v 2008 roce, Tadeuszu Tomanovi připravit a zaslat dopisy předsedům Výborů pro národnostní menšiny v obcích s otázkami ve věci zavádění dvojjazyčností. Výbor zvolil 5-členné předsednictvo ve složení Władysław Niedoba, Władysław Drong, Stanisław Gawlik, Wiesław Sikora, Józef Toboła. Po ukončení schůze se konalo setkání členů výboru při smažení vaječiny.

Obraduje zarząd PSN, od lewej: Stanisław Gawlik, Paweł Wania, Edward Zaleski, Stanisław Przyhoda, Alfred Kołorz, Władysław Niedoba, Tadeusz Toman, Franciszek Jeżowicz, Piotr Żabiński, Józef Pietrus, Tadeusz Kornuta, Andrzej Macura, na zdjęciu brak autora zdjęcia Józefa Toboły i Jadwigi Karolczyk (w kuchni) / Jedná výbor Polské národní sekce (foto: Józef Toboła)

Obraduje zarząd Polskiej Sekcji Narodowej COEX 14.6.br. w Domu PZKO w Kocobędzu. Po zebraniu odbyło się smażenie jajecznicy przed Domem PZKO / Jedná výbor Polské národní sekce COEX 14.6.tr. v Domě PZKO v Chotěbuzi. Po schůzi se konalo smažení vaječiny před Domem PZKO.

Csehországi megemlékezés Esterházy János

halálának 50. évfordulója alkalmával

Kokes János, az MTI tudósítója jelenti: Prága, 2007. június 9., szombat (MTI) - Esterházy Jánosra, a csehszlovákiai magyarság két világháború közti vezető politikusára emlékeztek szombaton a morvaországi Mírovban a csehországi magyarok. Az idén 10. alkalommal megtartott emlékünnepséget a Cseh- és Morvaországi Magyarok Szövetsége, a Coexistentia-Együttélés politikai mozgalom, valami a helyi szervek rendezték közösen. Bár Esterházy János jogi és politikai rehabilitációja sajnálatosan még mindig nem történt meg, az emlékünnepségen való széleskörű részvétel azt bizonyítja, hogy a magyar társadalom már teljes mértékben rehabilitálta és a magáénak tartja a mártírhalált halt szlovákiai magyar politikust - hangsúlyozták egybehangzóan az emlékünnepség szónokai.Bizonyos meglepetést keltett, hogy Esterházy János síremlékéhez az idén Karel Schwarzenberg, cseh külügyminiszter is küldött egy csokor virágot, amelyet a tárca képviselője helyezett el a jelképes síron az ünnepség keretében. A csehországi magyar szervezetek pozitívan értékelték a gesztust. A cseh-és morvaországi magyarok a magukénak vallják Esterházy Jánost, s emlékét ápoljuk és őrizzük. Példa erre a mírovi emlékmű felállítása is - jelentette ki Hyvnar Anna, a Cseh - és Morvaországi Magyarok Szövetségének elnöke. Az Együttélés mozgalom, amely a csehországi nemzeti kisebbségek politikai képviselője, hivatalosan is Esterházy János rehabilitációját követeli - mondta az MTI-nek Kocsis László, a mozgalom elnöke. Az emlékünnepség délelőtt Olmützben kezdődött, ahol Zsidó János, esperes a helyi Szent Vencel katedrálisban magyar nyelvű katolikus szentmisét mondott Esterházy János tiszteletére. A mise végén a komáromi Concordia énekkar, valamint a hívők közösen elénekelték a magyar himnuszt. A szentmisén és a koszorúzáson - tekintettel arra, hogy Esterházy János tragikus halálától az idén éppen ötven év telt el -, a szokásosnál nagyobb számú, mintegy 200 személy vett részt. A résztvevők többsége Szlovákiából érkezett. A síremléknél több mint kéttucat csehországi és szlovákiai magyar, valamint magyarországi szervezet helyezte el tiszteletének és megbecsülésének a koszorúit, virágait. Az emlékünnepségen részt vett Duka-Zólyomi Árpád, a Magyar Koalíció Pártjának európai parlamenti képviselője, a csehországi magyar és lengyel nagykövetség képviselői, valamint Malfatti-Esterházy Alice, a politikus leánya, Esterházy János a mírovi várbörtönben halt meg 1957. március 8-án. Bár nem tudni hol van eltemetve, illetve hová kerültek hamvai, a csehországi magyarok 1998-ban magyarországi segítséggel jelképes síremléket állítottak neki a helyi rabtemetőben, amelyet példásan gondoznak. Mírov község is törődik az emlékművel, amely az egyetlen Csehország területén álló Esterházy emlékmű. A budapesti székhelyű Esterházy János Emlékbizottság és a Rákóczi Szövetség ezért az idén Esterházy János Emlékérmet adományozott Mírovnak, amelyet a szombati ünnepségen adtak át a polgármesternek.

Vzpomínka na 50. výročí smrti Jánose Esterházyho v České republice

János Kokes, zpravodaj MTI (Maďarská tisková agentura) hlásí z Mírova: Praha, sobota 9. června 2007 (MTI) – Na Jánosa Esterházyho, vedoucího politika Maďarů v meziválečné ČSR, vzpomínali v sobotu v Mírově Maďaři žijící v České republice. Letos již desáté v pořadí vzpomínkové slavnosti společně uspořádali Svaz Maďarů žijící v českých zemích a politické hnutí Coexistentia-Soužití, jakož i místní organizace. I když právní a politická rehabilitace Jánose Esterházyho, žel, zatím nenastala, široká účast na uvedené slavnosti potvrzuje, že maďarská společnost ho v plném rozsahu rehabilitovala a Esterházyho, martyrskou smrtí zesnulého politika slovenských Maďarů považuje za vlastního, jak to jednohlasně zdůrazňovali všichni řečníci slavnostního shromáždění. Do určité míry bylo překvapením, že letos k památníku Jánose Esterházyho poslal kytici květů i ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg a tuto jeho zástupce v rámci oslav položil na symbolický hrob. Organizace českých Maďaru pozitivně hodnotí toto gesto. Čeští a moravští Maďaři Jánose Estreházyho považují za svého, a proto si zachováváme a udržujeme jeho památku. Příkladem je i postavení jeho památníku v Mírově – zdůraznila předsedkyně Svazu Maďarů paní Anna Hyvnarová. Coexistentia-Soužití, která je politickým představitelem národních menšin v České republice, požaduje oficiálně rehabilitaci Jánose Esterházyho – řekl zpravodaji MTI předseda hnutí László Kocsis. Vzpomínkové slavnosti byly zahájeny dopoledne v Olomouci, kde seniorský farář János Zsidó celebroval katolickou svatou mši na památku Jánose Esterházyho. Na konci mše pěvecký sbor Concordia z Komárna (Slovenská republika) spolu s účastníky mše zazpívali maďarskou hymnu. Na svaté mši a při kladení věnců – vzhledem k tomu, že od tragické smrti Jánose Esterházyho uplynulo právě 50 let – na rozdíl od obvyklého počtu, se letos zúčastnilo více než 200 osob. Většina účastníku byla ze Slovenska. Více než dva tucty maďarských organizací z České republiky, ze Slovenska a z Maďarska umístilo k památníku věnce a kytice květů vzpomínek a uznání. Slavnosti se také zúčastnil poslanec Evropského parlamentu za Stranu maďarské koalice v SR, pan Árpád Duka-Zólyomi, zástupci Maďarského velvyslanectví a Polského velvyslanectví, jakož i Alice Malfatti-Esterházy, dcera zesnulého politika. János Esterházy zemřel 8. března 1957 v mírovské hradní věznici. I když místo pohřbu ani to, co se stalo s jeho popelem není známo, čeští Maďaři v roce 1998 s pomoci Maďarské republiky postavili mu symbolický památník na místním vězeňském hřbitově, o který se příkladně starají. Obec Mírov se také stará o památník, který současně je jediným památníkem Esterházyho v České republice. Památková komise Jánose Esterházyho sídlící v Budapešti a Svaz Ference Rákócziho pro tuto službu udělili letos obci Mírov Památkovou Medaili Jánose Eszterházyho, která na sobotní vzpomínkové slavnosti byla předána jejímu starostovi. (překlad István Gy. Palágyi)

Projev předsedy Politického hnutí Coexistentia-Soužití Dr. L.A.Kocsise

na pietním aktu k uctění památky hraběte Jánose Esterházyho

v Mírově dne 9. 6. 2007

Tisztelt Hölgyeim és Uraim, tisztelt ünneplő közönség, nagy megtiszteltetés számomra, hogy a Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom nevében köszönthetem e megemlékező ünnepség résztvevőit, és leróhatom kegyeletünket a csehszlovákiai magyar kisebbség kiváló politikai képviselője és mártírja, Gróf Esterházy János emléke előtt, kinek halála félévszázados évfordulójára ebben az évben emlékezünk meg.

Szanowne Panie, Szanowni Panowie, uczestnicy uroczystości wspomnieniowej. To wielki zaszczyt dla mnie przekazać pozdrowienia uczestnikom dzisiejszego zgromadzenia i oddać hołd w imieniu Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota czołowemu politykowi i męczennikowi węgierskiej mniejszości w Czechosłowacji, hrabiemu Jánosowi Esterházy, którego pięćdziesiątą rocznicę śmierci w tym roku wspominamy.

Vážené Dámy, vážení Pánové, účastníci pietního aktu. Je pro mně velkou ctí, že mohu jménem politického hnutí Coexistentia-Soužití pozdravit toto slavnostní shromáždění a vzdát hold přednímu politickému představiteli a mučedníku maďarské menšiny v Československu hraběti Jánosovi Esterházymu, jehož půlstoleté výročí úmrtí si letos připomínáme. Naše Hnutí věnuje trvalou pozornost uctění památky Jánose Esterházyho a přikládá velký politický význam otázce jeho právní rehabilitace. Za tím účelem byly před lety vytvořeny Memoriální výbor a pracovní skupina, která systematicky shromažďuje materiály, jež by mohly posloužit jako podklad pro přípravu iniciování rehabilitace v České republice. Využíváme různé příležitosti, včetně akcí s mezinárodní účastí, jakou byly mezinárodní konference v Chotěbuzi v roce 2000 a mezinárodní seminář v Praze v roce 2005, organizované naší obecně prospěšnou společností Koexistencia, k seznamování české i širší mezinárodní veřejnosti s příkladnými politickými postoji tohoto humanisty.

Dosud se zde úmyslně neuvádělo, že byl jediným poslancem, který nehlasoval 15. května 1942 pro zákon o deportaci Židů, jenž vedl k utrpení a smrti více než 80 tisíc nevinných lidí. Až v roce 1999, na mezinárodní konferenci v Olomouci, věnované problematice úlohy osobností v dějinách politických stran na území českých zemí a Československa, byla poprvé zmínka o tom, že Esterházy měl vážné výhrady k formě jednání a k výsledkům Mnichovské dohody, která pro Československo byla diktátem, obdobně jako předtím Trianonská dohoda pro Maďarsko. Rovněž tak dodnes málokdo ví, že Esterázy projevil své sympatie vůči  Polsku a pomáhal jeho občanům po napadení Polska Německem i přesto, že slovenský stát, jehož byl příslušníkem, vypověděl Polsku válku. Dal jasně najevo, že je na straně poraženého Polska, s nímž ho pojily i rodinné svazky – jeho matka, Elżbieta Tarnowska, byla polská hraběnka.

Je načase, aby János Esterházy byl zařazen tam, kde svým životním dílem patří: mezi velké osobnosti maďarských a světových dějin. K tomu je však potřebné očistit jeho jméno, politicky a právně rehabilitovat jeho osobu. Za účelem přípravy toho jsme na zmíněném semináři v Praze dali podnět k vytvoření mezinárodního koordinačního fóra složeného ze zástupců společenských organizací Maďarů žijících v Čechách, na Slovensku a v Maďarsku. Na X. Kongresu Hnutí, který se konal letos v dubnu v Třinci, jsme se rozhodli, že ještě v tomto jubilejním roce předložíme návrh, aby Úřad pro dokumentování a vyšetřování zločinů komunismu vydal oficiální prohlášení, které by směřovalo k plné rehabilitaci tohoto významného politika. S uspokojením mohu prohlásit, že se o tuto šlechetnou věc plně zasazují všichni členové našeho politického hnutí, a pevně věřím, že rehabilitace našeho mučedníka bude znamenat také podporu revize bezpráví páchaného i na polské menšině, jejíž 516 utýraných příslušníků je zde pochováno spolu s Jánosem Esterházym. Čest jejich památce!

Děkuji Vám za pozornost.

Artykuł zamieścił „GŁOS LUDU“ / Článek zveřejnil „GŁOS LUDU“

Artykuł z uroczystości wspomnieniowych z okazji 50. rocznicy śmierci Jánosa Esterházy zamieścił „Głos Ludu“ – gazeta Polaków w Republice Czeskiej z 28.6.br. / Člának na téma vzpomínkových slavností u příležitosti 50. výročí smrti Jánose Esterházyho zveřejnil „Głos Ludu“ – noviny Poláků v České republice z 28.6.tr.

Překlad článku: „COEXISTENTIA“ v Mírově. V sobotu 9.6.tr. se konaly v Olomouci (mše svatá v metropolitním kostele sv.Václava) a Mírově (shromáždění na místním hřbitově) vzpomínkové slavnosti u příležitosti 50. výročí smrti mučedníka, Jánose Esterházyho, funkcionáře maďarské národní menšiny z období první Československé republiky, poslance do československého parlamentu, který jako jediný v parlamentě Slovenského štátu z období II světové války nepodpořil zákon o deportaci Židů do koncentračních táborů. Po 1948 roce byl politickým vězněm, zemřel v Mírově v 1957 roce. Organizátorem akce bylo Sdružení Maďarů žijících v České republice. Účastnily se delegace z Maďarska, Slovenska (mj. skauti, pěvecký sbor z Komárna), ČR, poslanec do Evropského Parlamentu Árpád Duka Zolýomi, starosta Mírova Jaromír Jílek, delegace velvyslanectví Maďarské republiky, generálního konsulátu Polské republiky v Ostravě. U pomníku promluvil mj. spoluvězeň Esterházyho z Mírova. Projev jménem politického hnutí Coexistentia přednesl předseda László Attila Kocsis. Polskou národní sekci na slavnostech reprezentovali Jadwiga Karolczyk Tadeusz Toman a Stanisław Przyhoda. Na hřbitově v Mírově je rovněž pomník přes 500 Poláků – obětí německého fašismu, kteří zemřeli v období II světové války v Mírově. (T.T.)

PZKO: Festwiwal Jubileuszowy w Karwinie

PZKO: Jubilejní festival v Karviné

Polski Związek Kulturalno-Oświatowy (PZKO) obchodzi w bieżącym roku 60-lecie (był założony w 1947 roku). Właśnie jubileusz Związku był głównym mottem Festiwalu PZKO, który odbył się 23.6.br. w Karwinie. Festiwal zagaił pochód blisko 40 zespołów chóralnych i tanecznych oraz reprezentacji instytucji i stowarzyszeń mniejszości polskiej w Republice Czeskiej. O godz. 13.00 na Stadionie Zimowym zabrzmiało gromkie „Witómy Was“ chóru „Gorol“ z Jabłonkowa oraz odśpiewano hymny RC, Rzeczypospolitej Polskiej i „Gaude Mater Polonia“. Na otwarcie Festiwalu prezes, Zygmunt Stopa przywitał gości, m.in. Jana Pastwę, ambasadora RP w Pradze, Annę Olszewską, kierownika Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie, Andreja Sulitkę, dyrektora sekretariatu ds. mniejszości narodowych Urzędu Rady Ministrów RC, Josefa Byrtusa, konsula generalnego RC w Katowicach. Festiwal oficjalnie zagaił wiceprezydent Karwiny Petr Juras. Potem rozpoczęły się występy. Zaprezentowały się połączone chóry, zabrzmiały recytacje i solo Klemensa Słowioczka w „Hymnie III Tysiąclecia“ i Urszuli Niedoba w piosenkach góralskich. Zatańczyły młode zespoły m.in. „Zaolzioczek“, „Błędowianie“, „Łączka“, „Tyrka“, „Gizdy“, dzieci frysztackiego przedszkola z akompaniamentem „Lipki“ oraz dorosłe zespoły „Olza“, „Błędowianie“, „Zaolzi“, „Bystrzyca“, „Suszanie“. Gwoździem programu był występ Reprezentacyjnego Zespołu Wojska Polskiego oraz „Turnioków“. Festiwal przebiegał również w Parku Bożeny Němcowej, gdzie koła przygotowały stoiska z napiwkami i kuchnią domową. W Domu PZKO we Frysztacie przygotowana była wystawa „60 lat PZKO“. W Festiwalu brało udział około 3 tysiące osób. Prasa, również większościowa, o imprezie informowała krótko, ale obiektywnie.

Aktualnie w ramach PZKO działa 88 miejscowych kół PZKO skupionych w 9 radach obwodowych. W obwodzie orłowsko-bogumińskim działają koła Bogumin, Skrzeczoń, Szonychel, Zabłocie, Lutynia Dolna, Wierzniowice, Rychwałd, Orłowa-Poręba+Pietwałd, Orłowa+Łazy, Orłowa-Lutynia, Dąbrowa, w obwodzie karwińskim Piotrowice, Marklowice, Karwina-Stare Miasto, Karwina-Nowe Miasto, Karwina-Granice, Frysztat, Karwina-Raj, Darków, Łąki, Karwina-Henryk, Karwina-Sowiniec, w obwodzie SOS Stonawa, Olbrachcice, Sucha Górna, w obwodzie hawierzowskim Błędowice, Żywocice, Datynie Dolne, Hawierzów-Centrum, Hawierzów III, Hawierzów-Szumbark, Hawierzów-Sucha, w obwodzie czeskocieszyńskim Kocobędz, Ligota, Cierlicko-Centrum, Grodziszcz, Cierlicko-Kościelec, Stanisłowice, Mosty, Żuków Dolny, Żuków Górny, Mistrzowice, Sibica, Czeski Cieszyn-Osiedle, Czeski Cieszyn-Park Sikory, Czeski Cieszyn-Centrum, w obwodzie gnojnickim Gnojnik, Trzanowice, Rzeka, Ligotka Kameralna, Trzycież, Śmiłowice, w obwodzie trzynieckim Ropica, Oldrzychowice, Niebory, Trzyniec-Podlesie, Kanada, Trzyniec-Osówki, Leszna Dolna, Trzyniec, Trzyniec-Wieś, Trzyniec-Osiedle, Tyra, Guty, Karpętna, Wędrynia, Wędrynia-Zaolzie, w obwodzie bystrzyckim Nydek, Nydek-Głuchowa, Bystrzyca, Koszarzyska, w obwodzie jabłonkowskim Gródek, Nawsie, Jasienie, Milików-Centrum, Milików-Pasieki, Jabłonków, Pioseczna, Piosek, Bukowiec, Boconowice, Łomna Dolna, Łomna Górna, Mosty koło Jabłonkowa, Mosty-Szańce i samodzielnie Ostrawa.

Festiwale PZKO w statystyce / Festivály PZKO ve statistice

Krajowy Festiwal PZKO Czeski Cieszyn 12.7.1953

Drugi Festiwal PZKO Czeski Cieszyn 27.6.1954

Zjazd Polaków w Czechosłowacji Czeski Cieszyn 17.7.1955

Festiwal PZKO Czeski Cieszyn 7.7.1957

Festiwal PZKO Czeski Cieszyn 5.7.1959

Festiwal PZKO Czeski Cieszyn 30.6.-1.7.1962

Festiwal PZKO Czeski Cieszyn 27.-28.5.1964

Festiwal PZKO Karwina 1.-2.7.1967

Święto Dzieci i Młodzieży Czeski Cieszyn 29.-31.5.1970

Festiwal PZKO Karwina 24.-25.6.1972

Festiwal PZKO Trzyniec 23.6.1974

Festiwal PZKO Karwina 22.5.1977

Festiwal PZKO Trzyniec 25.5.1980

Festiwal PZKO Karwina 23.5.1982

Festiwal PZKO Trzyniec 18.-19.5.1985

Festiwal PZKO Karwina 31.5.1987

Festiwal PZKO Karwina 26.-27.5.1990

Festiwal Kultury Polskiej Trzyniec 29.-30.5.1992

Festiwal PZKO Karwina 27.5.1995

XX Festiwal PZKO Karwina 7.6.1997

Festiwal PZKO 2000 Trzyniec 27.-28.5.2000

Festiwal PZKO Karwina 25.5.2002

Festiwal PZKO Trzyniec 28.5.2005

Jubileuszowy Festiwal PZKO Karwina 23.6.2007

Polský kulturně-osvětový svaz (PZKO) slaví letos 60. výročí (vznikl v 1947 roce). A právě jubileum Svazu bylo hlavním mottem Festivalu PZKO, který se konal 23.6.tr. v Karviné. Festival zahájil průvod celkem až 40 pěveckých a tanečních souborů a delegace institucí a sdružení polské menšiny v České republice. Ve 13.00 hod. na Zimním stadionu bylo slyšet hlasité „Witómy Was“ sboru „Gorol“ z Jablunkova a odezněly hymny ČR, Polské republiky a „Gaude Mater Polonia“. V zahajovací řeči předseda PZKO, Zygmunt Stopa uvítal hosty, mj. Jana Pastwu, velvyslance Polské republiky v Praze, Annu Olszewskou, vedoucí generálního konsulátu Polské republiky v Ostravě, Andreja Sulitku, ředitele sekretariátu Rady vlády ČR pro národnostní menšiny, Josefa Byrtuse, generálního konsula ČR v Katovicích. Festival oficiálně zahájil náměstek karvinského primátora, Petr Juras. Potom byly zahájeny vystoupení. Prezentovaly se spojené pěvecké sbory, následovaly recitace a sólo Klemense Słowioczka v „Hymně III tisíciletí“ a Urszuly Niedoba s horalskými zpěvy. Tancovaly mladé soubory, mj. „Zaolzioczek“, „Błędowianie“, „Łączka“, „Tyrka“, „Gizdy“, děti z mateřské školy v Karviné-Fryštátě doprovázeny „Lipkou“ a dospělé soubory „Olza“, „Błędowianie“, „Zaolzi“, „Bystrzyca“, „Suszanie“. Hřebem programu bylo vystoupení Reprezentačního souboru polské armády a „Turnioků“. Festival se konal také v Parku Boženy Němcové, kde místní skupiny připravily stánky s nápoji a domácí kuchyni. V Domě PZKO v Karviné-Fryštátě byla připravena výstava „60 let PZKO“. Festivalu se účastnilo přibližně 3 tisíce osob. Tisk, také většinový, o akci informoval krátce, ale objektivně. Současně v rámci PZKO působí 88 místních skupin PZKO sdružených v 9 oblastních radách. V oblasti orlovsko-bohumínské působí skupiny Bohumín, Skřečoň, Šunychl, Záblatí, Dolní Lutyně, Věřňovice, Rychvald, Orlová-Poruba+Petřvald, Orlová+Lazy, Orlová-Lutyně, Doubrava, v karvinské oblasti Petrovice, Marklovice, Karviná-Staré Město, Karviná-Nové Město, Karviná-Hranice, Fryštát, Karviná-Ráj, Darkov, Louky, Karviná-Jindřich, Karviná-Sovinec, v oblasti SOS Stonava, Albrechtice, Horní Suchá, v havířovské oblasti Bludovice, Životice, Dolní Datyně, Havířov-Centrum, Havířov III, Havířov-Šumbark, Havířov-Suchá, v českotěšínské oblasti Chotěbuz, Lhota, Těrlicko-Centrum, Hradiště, Těrlicko-Kostelec, Stanislavice, Mosty, Dolní Žukov, Horní Žukov, Mistřovice, Svibice, Český Těšín-Sídliště, Český Těšín-Park Sikory, Český Těšín-Centrum, v hnojnické oblasti Hnojník, Třanovice, Řeka, Komorní Lhotka, Střitež, Smilovice, v třinecké oblasti Ropice, Oldřichovice, Nebory, Třinec-Podlesí, Kanada, Třinec-Osůvky, Dolní Lištná, Třinec, Třinec-Ves, Třinec-Sídliště, Tyra, Guty, Karpentná, Vendryně, Vendryně-Zaolzí, v bystřické oblasti Nýdek, Nýdek-Hluchová, Bystřice, Košařiska, v jablunkovské oblasti Hrádek, Návsí, Jasení, Milíkov-Centrum, Milíkov-Paseky, Jablunkov, Písečná, Písek, Bukovec, Bocanowice, Dolní Lomná, Horní Lomná, Mosty u Jablunkova, Mosty-Šance a samostatně Ostrava.

Święto trzech braci

Svátek tří bratrů

Tradycyjne Święto Trzech Braci w Cieszynie i Czeskim Cieszynie, które odbyło się 15-17.6.br. przebiegało już po raz siedemnasty. Rozpoczęło się korowodem, na czele którego jechali na koniach trzej legendarni założyciele miasta – bracia Bolko, Leszko i Cieszko. Na rynkach obu Cieszynów można było obejrzeć program przygotowany przez ośrodki kultury „Strzelnica“ i Dom Narodowy. Na rynku w Czeskim Cieszynie wystąpili m.in. piosenkarze Roman Lasota – finalista 3.edycji Super Star, absolwent Polskiego Gimnazjum w Czeskim Cieszynie i Ewa Farna – wschodząca gwiazda czeskiej estrady, uczennica polskiej szkoły podstawowej w Wędryni. Gościnnie wystąpiła m.in. grupa „Arka Noego“ z Warszawy.

Tradiční Svátek tří bratří se konal v Těšíně a Českém Těšíně ve dnech 15-17.6.tr. již posedmnácté. Bylo zahájen průvodem, na jehož čele na koních jeli tří legendární zakladatelé města – Bolko, Lěško a Cieszko. Na náměstích obou Těšínů byl připraven kulturními středisky „Střelnice“ a Dom Narodowy program. Na náměstí v Českém Těšíně vystoupili mj. zpěváci Roman Lasota – účastník finále 3.ročníku Super Star, absolvent polského gymnázia v Českém Těšíně a Ewa Farna – vycházející hvězda české estrády, žákyně polské základní školy ve Vendryni. Jako host vystoupila mj. skupina „Arka Noego“ z Varšavy.

Mniejszości narodowe wystąpiły w Karwinie i Trzyńcu

Národní menšiny vystoupily v Karviné a Třinci

„Przenikanie się kultur, czyli znamy się“ – pod takim hasłem odbył się w sobotę 9.6.br. w Karwinie II Festiwal Mniejszości Narodowych, który zorganizowały władze miasta, Komitet ds. Mniejszości Narodowych oraz Miejski Dom Kultury. Polski, grecki, słowacki i romski folklor zaprezentowały zespoły kulturalne z kilku miejsc województwa, jak też z Brna i Szumperku. Przepiękne widowisko mogły podziwiać setki widzów – napisało „Právo“ w dodatku regionalnym z 11.6. Na północnych Morawach, a może i w całej republice nie znajdziemy miasta, gdzie żyłoby razem tyle narodowości co w Karwinie – powiedział na zagajenie Festiwalu prezydent Karwiny Tomáš Hanzel (ČSSD). Najliczniejsza jest mniejszość słowacka – dodał. Niemałym zaskoczeniem dla organizatorów była wizyta Jiřího Paroubka, lidera ČSSD, który zatrzymał się nie tylko przy stoiskach, ale zamienił kilka słów z inaugurującym Festiwal na trombicie Józefem Chmielem. Ten objaśnił mu sposób gry na tym instrumencie. Polską mniejszość narodową reprezentowały zespoły „Oldrzychowice“, „Olza“ oraz „Gimnaści“ z Wędryni, mniejszość słowacką „Šmykňa“ z Ostrawy (nie dotarły „Čučorietki“ z Trzyńca), mniejszość grecką zespół taneczny „Lyceum Greczynek“ z Brna oraz „Kalliópi“ z Szumperka, mniejszość romską zespoły Roma Barda Band oraz dziecięce zespoły taneczne „Jekhatene“ z Ostrawy. Wieczorem w miejskim domu kultury zaprezentował się profesjonalny zespół taneczny „Lúčnica“ ze Słowacji. Jak poinformował Bogusław Raszka, wiceprzewodniczący Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota, który na Festiwalu był obecny jako członek wędryńskich „Gimnastów“, można było odnieść wrażenie, że widzom występy podobały się. W ramach Festiwalu odbyło się spotkanie prezydenta miasta i jego zastępców z przedstawicielami mniejszości narodowych Michalisem Dulkeridisem z Gminy Greckiej, Peterem Liptákiem z Gminy Słowaków i Zygmuntem Stopą, prezesem ZG PZKO. W rozmowach brał udział przewodniczący Komitetu ds. Mniejszości Narodowych Henryk Kubienka i konsul ds. Polonii Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie, Grażyna Kostrusiak. Pani konsul podzieliła się wrażeniami z imprezy na łamach Głosu Ludu. Stwierdziła, że na tegorocznym przeglądzie jak gdyby bardziej eksponowano grupy romskie i greckie.

W niedzielę 17.6.br. odbyła się podobna impreza w Trzyńcu, jej organizatorami było miasto i Komitet ds. Mniejszości Narodowych. Polską mniejszość narodową reprezentowały miejscowy chór mieszany PZKO „Zgoda“ oraz zespół taneczny „Oldrzychowice“, Greków zespół „Kalliopi“ z Szumperka, Romów kapela „Horháthowcy“ oraz zespół „Gipsi Werk“. W stoiskach przygotowanych przez PZKO-wców z Gutów, Końskiej i Łyżbic-Wsi mogli się posilić uczestnicy święta. Tygodnik regionalny „Horizont“ z 19.6.br. artykuł z imprezy rozpoczął zdaniem Greckie, romskie i słowackie melodie, jak też tradycyjne czesko-morawsko-słowackie Něpij, Jano, něpij vodu... rozbrzmiewały w niedzielne popołudnie.... Polskich zespołów redakcja nie zauważyła. Věra Palkovská, burmistrz miasta powiedziała dla Głosu Ludu: Dzień Mniejszości organizujemy po to, by przedstawiciele mniejszości narodowych mieli okazję pokazać swoje atuty. Ich tradycje wzbogacają koloryt miasta.

„Pronikání kultur aneb známe se navzájem“ – pod tímto heslem se konal v sobotu 9.6.tr. v Karviné II Festival národnostních menšin. Festival uspořádaly statutární město Karviná, výbor pro národnostní menšiny a Městský dům kultury. Polský, řecký, slovenský a romský folklór předvedly zájmové umělecké skupiny z několika míst kraje, a také z Brna a Šumperku – napsalo „Právo“ v regionální příloze z 11.6.tr. Na severní Moravě, a možná v celé republice nenajdete město, kde by žilo pospolu tolik národnosti jako v Karviné – prohlásil při zahájeni Festivalu primátor Karviné Tomáš Hanzel (ČSSD). Nejpočetněji je zastoupena slovenská národnostní menšina – dodal. Nemalým překvapením pro organizátory byla návštěva Jiřího Paroubka, lídra ČSSD, který se zastavil nejen u stánků, ale mluvil také s Josefem Chmielem, který zahajoval a končil Festival hrou na trombitě. Ten mu vysvětlil způsob hry na tomto hudebním nástroji. Polskou národní menšinu reprezentovaly soubory „Oldrzychowice“, „Olza“ a gymnasté z Vendryně, slovenskou menšinu „Šmykňa“ z Ostravy (nedorazily „Čučorietky“ z Třince), řeckou menšinu taneční soubor „Lyceum Řekyň“ z Brna a „Kalliópi“ z Šumperku, romskou menšinu soubory „Roma Barda Band“ a dětské taneční soubory „Jekhatene“ z Ostravy. Večer v Městském domě kultury vystoupil profesionální soubor „Lúčnica“ ze Slovenska. Jak řekl Bogusław Raszka místopředseda Politického hnutí Coexistentia-Soužití, který se Festivalu účastnil jako člen vendryňských gymnastů, můžeme mít dojem, že divákům se vystoupení líbila. V rámci Festivalu se konalo setkání primátora města a jeho náměstků se zástupci národnostních menšin Michalisem Dulkeridisem z Obce Řeků, Peterem Liptákem z Obce Slováků a Zygmuntem Stopou, předsedou PZKO. Jednání se účastnil předseda výboru pro národnostní menšiny Jindřich Kubienka a konsulka pro Polonii generálního konsulátu v Ostavě Grażyna Kostrusiak. Paní konsulka sdělila své dojmy z Festivalu čtenářům „Głosu Ludu“. Řekla mj., že v letošní přehlídce jako kdyby více byly exponovány skupiny romské a řecké.

V neděli 17.6.tr. se obdobná akce konala v Třinci. Organizátorem byly město a výbor pro národnostní menšiny. Polskou národní menšinu reprezentovaly místní smíšený sbor „Zgoda“ a taneční soubor „Oldrzychowice“, Řeky soubor „Kalliópi“ z Šumperku., Rómy kapela „Horvátovci“ a soubor „Gipsi Werk“. U stánků připravených skupinami PZKO z Gutů, Konské a Lyžbic-Vsi se účastnici akce mohli posilnit. Regionální týdeník „Horizont“ článek z 19.6 tr. zahájil větou „Řecké, romské a slovenské melodie, ale i tradiční česko-moravsko-slovenské Něpij Jano, něpij vodu... se nesly v nedělní odpoledni...“ Polské soubory redakce „nezaznamenala“. Věra Palkovská, starostka města řekla pro „Głos Ludu“: Den menšin pořádáme pro to, aby zástupci národních menšin měli možnost ukázat své trumfy. Jejich tradice obohacují ráz města.

W ramach programu Dnia Mniejszości Narodowych w Trzyńcu wystąpiła m.in. słowacka kapela zespołu „Jedlovina“. Artykuł na temat imprezy zamieścił trzyniecki tygodnik regionalny „Horizont“ z 19.6.br. Kserokopię artykułu zamieszczamy. Redakcja „zapomniała“ poinformować czytelników, że w imprezie wystąpiły zespoły taneczne i śpiewacze polskiej mniejszości narodowej / V rámci Dne národnostních menšin v Třinci vystoupila m.j. kapela slovenského souboru „Jedlovina“. Článek na téma akce zveřejnil třinecký regionální týdeník „Horizont“ z 19.6.tr. Xerokopii článku zveřejňujeme. Redakce „zapomněla“ informovat čtenáře, že v rámci akce vystoupily taneční a pěvecké soubory polské národní menšiny.

Festiwal Mniejszości Narodowych w Karwinie zagaiły i zakończyły dźwięki trombity Józefa Chmiela. Zespół Pieśni i Tańca „Olza“ z solistką Urszulą Szczepaniak zaprezentował się na rynku w Karwinie-Frysztacie aż trzykrotnie. Wystąpił również zespół Pieśni i Tańca „Šmykňa“. Lubię foklor – stwierdził ekspremier Jiří Paroubek, na zdjęciu z prezydentem Karwiny, Tomášem Hanzlem w stoisku greckim, gdzie otrzymał butelkę greckiego wina / Festival národních menšin v Karviné zahájily a ukončily zvuky trombity JosefaChmiela. Soubor písní a tanců „Olza“ s sólistkou Uršulou Szczepaniak se na náměstí v Karviné-Fryštátě prezentoval až třikrát. Vystoupil rovněž Soubor písní a tanců „Šmykňa“. Folklor mám rád – uvedl expremiér Jiří Paroubek, na snímku s pirimátorem Karviné Tomášem Hanzlem u řeckého stánku, kde dostal darem láhev řeckého vína.

Polskie śpiewactwo chóralne w Republice Czeskiej

Polský sborový zpěv v České republice

W bieżącym, roku obchodzimy 80-lecie zorganizowanego śpiewactwa polskiego na Zaolziu. Organizatorem ruchu śpiewaczego jest Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne działające przy PZKO, a od 2005 roku samodzielne Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne, w ramach którego działają chóry PZKO-wskie, chóry Polskiego Towarzystwa Artystycznego „Ars Musica“ oraz dwa samodzielne stowarzyszenia śpiewacze – Polski Chór Mieszany „Collegium Canticorum“ i Zespół Śpiewaczy „Przyjaźń“. Aktualnie w ramach ZŚM działają chór mieszany „Canticum Novum“ Czeski Cieszyn, „Collegium Iuvenum“ Czeski Cieszyn, „Collegium Canticorum“ Czeski Cieszyn, „Dźwięk“ Karwina-Raj, „Harfa“ Czeski Cieszyn, „Hasło“ Skrzeczoń, „Hutnik“ Trzyniec“ „Lira“ Darków, „Lutnia“ Lutynia Dolna, „Musicae Amantes“ Nydek, „Olbrachcice“, „Piotrowice-Marklowice“, „Przełęcz“ Mosty koło Jabłonkowa, „Przyjaźń“ Karwina, „Stonawa“ „Sucha“, „Zaolzie“ Orłowa-Lutynia, chór męski „Amici Cantionis Antiquae“ Czeski Cieszyn, „Chór Nauczycieli Polskich“, chór męski „Hejnał-Echo“ Karwina, chór żeński „Alaudae“ Karwina, chór żeński „Kalina“ Karwina, chór żeński „Melodia“ Nawsie, Polski Chór Mieszany „Ad Dei Gloriam“ i chór szkolny „Trallala“ PSP w Czeskim Cieszynie. Samodzielnie poza ZŚM działają chór męski „Gorol“ Jabłonków, chóry mieszane „Zgoda“ Niebory+Końska, „Godulan -opica“ i „Rychwałdzianie“. W sumie chóry liczyły w 2005 roku 787 śpiewaków. Organizacyjnie 19 chórów rozwijało swoją działalność pod opieką miejscowych kół PZKO, 5 chórów – Polskiego Towarzystwa Artystycznego „Ars Musica“, dwa chóry tworzyły samodzielne stowarzyszenia śpiewacze (Collegium Canticorum“, „Przyjaźń“), jeden chór działa przy domu kultury („Hutnik“).

V letošním roce slavíme 80. výročí organizovaného polského sborového zpěvu na Zaolzí. Organizátorem pěveckého hnutí je Pěvecko-muzické sdružení (Zrzeszenie Śpiewaczo-Muzyczne – ZŚM), které působí při Polském kulturně-osvětovém svazu (PZKO), a následně od 2005 roku samostatně. V rámci ZŚM působí sbory PZKO, sbory Polského artistického sdružení „Ars musica“ a dvě samostatná pěvecká sdružení – Polský smíšený sbor „Collegium Canticorum“ (Polski Chór Mieszany „Collegium Canticorum“) a Pěvecký soubor „Przyjaźń“ (Zespół Śpiewaczy „Przyjaźń“). Současně v rámci ZŚM působí smíšený sbor „Canticum Novum“ Český Těšín, „Collegium Iuvenum“ Český Těšín, „Collegium Canticorum“ Český Těšín, „Dźwięk“ Karviná-Ráj, „Harfa“ Český Těšín, „Hasło“ Skřečoň, „Hutnik“ Třinec „Lira“ Darkov, „Lutnia“ Dolní Lutyně, „Musicae Amantes“ Nýdek, „Olbrachcice“, „Piotrowice-Marklowice“, „Przełęcz“ Mosty u Jablunkova, „Przyjaźń“ Karviná, „Stonawa“ „Sucha“, „Zaolzie“ Orlová-Lutyně, mužský sbor „Amici Cantionis Antiquae“ Český Těšín, Sbor polských učitelů („Chór Nauczycieli Polskich“), mužský sbor „Hejnał-Echo“ Karviná, ženský sbor „Alaudae“ Karviná, ženský sbor „Kalina“ Karviná, ženský sbor „Melodia“ Návsí, Polský smíšený sbor „Ad Dei Gloriam“ (Polski Chór Mieszany „Ad Dei Gloriam“) i školní sbor „Trallala“ PZŠ v Českém Těšíně. Samostatně mimo ZŚM působí mužský sbor „Gorol“ Jablunkov, smíšené sbory „Zgoda“ Nebory+Konská, „Godulan-Ropica“ i „Rychwałdzianie“ Rychvald. Dohromady v pěveckých sborech v 2005 roce bylo registrováno 787 zpěváků. Organizačně 19 sborů svou činnost rozvíjelo pod patronací místních skupin PZKO, 5 – Polského artistického sdružení „Ars Musica“, dva sbory jako samostatná pěvecká sdružení („Collegium Canticorum“, „Przyjaźń“), jeden při domě kultury („Hutnik“).

Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych za 2005 rok – przyczynki z gmin / Zpráva o situaci národnostních menšin za 2005 rok – příspěvky z obcí

Sekretariat Rady Rządu ds. Mniejszości Narodowych opublikował (jak na razie tylko na internecie) „Sprawozdanie o sytuacji mniejszości narodowych za 2006 rok“. Najważniejsze jego teksty przedstawimy w następnym numerze „W-T-Z“, zaraz jak ukaże się skrypt Dziś publikujemy skrót przyczynków (w języku czeskim, bez tłumaczenia), jakie zamieściły gminy w ubiegłorocznym skrypcie / Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny zveřejnil (prozatím jen na internetu) „Zprávu o situaci národnostních menšin v 2006 roce“ Podstatné části jeho obsahu zveřejníme v následujícím čísle „W-T-Z“, hned jak bude vydáno skripto. Dnes zveřejňujeme krácené příspěvky, jaké zveřejnily obce ve skriptu v minulém roce.

Tak jako v minulých letech požádal sekretariát Rady statutární zástupce obcí o zodpovězení otázek se zaměřením na situaci příslušných národnostních menšin v obci. Osloveny byly ty obce, v nichž procentuální zastoupení příslušníků národnostních menšin přesáhlo hranici 10%, přičemž se nebralo v úvahu přihlášení se k moravské a slezské menšině. Obce, které na otázky nereagovaly, jsou uvedeny v poznámce pod čarou (z okresů Karviná a Frýdek Místek Bílá, Bohumín, Bukovec), u ostatních jsou odpovědi pouze formálně a stylisticky drobně upraveny.

Otázky:

1. Byl ve vaší působnosti ustanoven výbor pro národnostní menšiny (rada / jiný orgán / koordinátor), jaké agendy spravoval v roce 2005? Dochází ke kumulaci kompetencí v rámci menšinových agend obecně (tzn. stejný orgán administruje záležitostí národnostních menšin, integraci romských komunit, integraci cizinců, protidrogovou politiku)?

2. Jaká je spolupráce výboru pro národnostní menšiny (rady / jiného orgánu) s organizacemi příslušníků národnostních menšin?

Albrechtice – výbor tříčlenný (předsedou je člen zastupitelstva, v roce 2005 jednal třikrát). Na svých zasedáních řešil výbor především následující otázky: projednání návrhu rozpočtu obce, plánu práce rady obce a zastupitelstva obce, otázky národnostního školství, kulturní činnost v rámci organizace PZKO, návrh orientačního značení v obci – dvojjazyčné názvy a schválení zprávy o situaci národnostních menšin na území obce za rok 2004 Dle potřeby se zasedání výboru zúčastňovala předsedkyně místní skupiny PZKO a ředitelka ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím. Spolupráce výboru s radou a zastupitelstvem obce je na velmi dobré úrovni. V obci žije největší národnostní menšina polská. Ta je rovněž jako jediná organizována, vyvíjí bohatou společenskou a kulturní činnost, má své národnostní školství (...) V průběhu loňského roku obec provedla opravu fasády školy a oplocení. Zároveň byly provedeny úpravy školního hřiště Výše investic činila celkem 440 000 Kč. Spolupráci obce – především výboru – s příslušníky národnostních menšin hodnotí jako velmi dobrou Pravidelně navštěvují ZŠ a MŠ s polským jazykem vyučovacím a snaží se společně s ředitelkou řešit problémy školy. Předseda výboru je členem výboru PZKO. V loňském roce obec realizovala orientační

značení v obci v dvojjazyčném provedení (česko-polské nápisy). Hodnota investice činila 72 000 Kč. Dvojjazyčné nápisy figurují na většině významných budov v obci. (...) Obec si rovněž není vědoma problémů týkajících se užívání rodného jazyka na veřejnosti. V rámci školy velmi aktivně pracuje skupina rodičů a přátel školy – Matice školská / Macierz Szkolna (...). Největší organizací v obci je PZKO (...). Místní organizace PZKO nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost. Na provoz a údržbu Domu PZKO, ročně kolem 130 000 Kč, získává výběrem členských příspěvků a pronájmem vlastních prostor za účelem organizace různých rodinných oslav, podnikových konferencí. PZKO vyvíjí systematickou činnost a díky výboru a předsedkyni (...) je zajištěn rozvoj další činnosti i do budoucna.

Bocanovice – tříčlenný, zřízen v roce 2002. Spolupráce s polskou menšinou je nepřetržitá, dva zastupitelé jsou jejími příslušníky, rovněž zde pracuje MO PZKO. Jiné menšiny se na území obce nenacházejí.

Bystřice – čtyřčlenný.

Český Těšín – jedenáctičlenný, zastoupeny polská, romská a slovenská menšina, kontaktní osobou je člen zastupitelstva. Výbor projednává aktuální otázky týkající se národnostních menšin, zejména národnostního školství, poskytování kulturních grantů, právní úpravy na úseku příslušníků práv menšin. V rámci sociálního odboru Městského úřadu je agenda menšinových národnostních skupin včetně romské komunity a cizinců přiřazena k vyřizování agendy sociální péče, není vedena odděleně a samostatně (...) Město každý rok vyhlašuje termíny pro podávání žádosti o dotace na I a II pololetí v rámci zásad pro poskytování dotací z rozpočtu města na podporu kulturních a uměleckých aktivit a na podporu sportovních a jiných aktivit. Oddělené dotační programy na podporu národnostních menšin nejsou. Spolupráce Výboru s organizacemi národnostních menšin je dobrá, neboť v osobě jeho předsedy (...) je zde přímá návaznost na Hlavní výbor PZKO a Radu Kongresu Poláků, členka výboru (...) reprezentuje Polské pedagogické centrum, člen výboru (...) je členem Sdružení pro zachování menšinových jazyků v ČR.

Dolní Lomná – tříčlenný, jeden člen zastupitelem, zřízen v roce 2002.

Hnojník – tříčlenný, z toho dva jsou zastupitelé, v roce 2005 se scházel nepravidelně, především při organizaci různých akcí pořádaných obcí a místními školami a organizacemi. K dotazované případné kumulaci kompetencí výboru v rámci dalších agend nedochází. Obec je zřizovatelem dvou škol, Masarakovy ZŠ a MŠ a základní školy a mateřské školy s polským jazykem vyučovacím. Spolupráce obou zmíněných subjektů s vedením obce je dobrá, ne však bezproblémová. Rok 2005 byl ve znamení oslav 700 let obce a s tím spojenou organizací kulturních akcí (...). Jisté nesouhlasné připomínky vznesli občané polské národnosti k obsahu almanachu vydaného obecním úřadem k 700 letům obce. Tyto řešil výbor dne 28.6.2005, celá záležitost byla prezentována i na stránkách regionálního tisku. Člen výboru je také předsedou místní organizace PZKO, jako zástupce polské menšiny má přímý kontakt s vedením obce a obec se zástupcem občanů této národnostní menšiny. Obec podporuje (podle svých možnosti) polskou národnostní menšinu hlavně v oblasti národnostního školství, a to jednak akce pořádané ZŠ s polským jazykem vyučovacím, jednak účastí žáků obou škol – české i polské na akcích pořádaných družebními obcemi v Polsku a na Slovensku.

Horní Lomná – jediným členem Výboru je člen zastupitelstva. Mimo polské menšiny v obci nežijou příslušníci národnostních menšin. Výbor nevyvíjí žádnou činnost.

Horní Suchá – výbor pětičlenný, jeden člen zastupitelstva, zástupce maďarské, polské, romské a slovenské menšiny. Výbor spolupracoval s organizacemi zastupujícími národnostní menšiny, součinnost s Komisí k projednávání přestupků a Obvodním oddělením Policie ČR. Ověřoval, zda nedochází k narušování soužití národnostních menšin mezi sebou nebo s majoritní části obyvatelstva, sledoval problematiku dotací obce na činnost organizací a kroužků sdružujících národnostní menšiny, poskytoval informace o právních úpravách v otázce dvojjazyčností, používání jazyka národnostních menšin v občanském životě, o přípravě na ratifikaci Charty regionálních či menšinových jazyků, o možnostech získání dvojího občanství apod. V hodnoceném období nedocházelo ke kumulaci kompetencí výboru s jinými orgány veřejné správy nebo samosprávy. Výbor dlouhodobě a velmi úzce spolupracuje s organizacemi sdružujícími občany národnostních menšin. Maďarská a slovenská národnostní menšina nemá však v obci vlastní organizace nebo sdružení. Romská komunita se sdružuje v místní organizaci Demokratické aliance Romů, jejíž předseda je rovněž členem výboru. Tato organizace má asi 20 – 25 členů a příznivců a zaměřuje se především na sportovní a částečně i kulturní aktivity mládeže. Nejpočetnější národnostně menšinovou organizací je PZKO, který sdružuje především občany polské národnosti, má pevnou členskou základnu a čítá 575 členů (...). Obecné i specifické potřeby polského národnostně menšinového školství operativně a průběžně konzultuje starosta obce nebo jim pověřený pracovník i předseda výboru s ředitelem ZŠ s polským jazykem vyučovacím v obci.

Hrádek – výbor pětičlenný, předsedou člen zastupitelstva.

Chotěbuz – výbor osmičlenný, dva členové jsou členy zastupitelstva. K žádné kumulaci nedochází. Obecní úřad dotuje neziskové organizace. Je třeba zdůraznit, že dotuje místní skupinu PZKO, který je neziskovou organizací. Dotace je využita pro kulturní akce pořádány organizací PZKO. Obec žádá sekretariát vlády pro národnostní menšiny, aby obecní úřady byly informovány cizineckou policií o pobytu občanů, kteří bydlí na území obce na konzulární pas. Výbor pracuje se skupinami národnostních menšin, a to pouze slovenskou a polskou. Výbor dle šetření nemá zásadní problémy.

Jablunkov – výbor jedenáctičlenný, osm členů je členy zastupitelstva, šest zástupců polské a jeden slovenské menšiny, předsedou je člen zastupitelstva. V rámci působení samosprávy města není organizována žádná jiná národnostní menšina kromě polské (...). V roce 2006 se jednalo o agendu: aktualizace informací k zavedení dvojjazyčností bez nutnosti uplatnění petice, informace k ratifikaci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, monitorování vzájemného soužití polské menšiny s většinovou části obyvatelstva obce na zakládě zjištěné u přestupkové komise a kontrolního výboru, zda nedochází k případným přestupkům. Spolupráce výboru s PZKO je velmi dobrá. Charakterizuje ji mezi jinými bezprostřední přenos informací stejně jako operativní řešení problematiky polské národnostní menšiny jak v radě města, tak i v rámci PZKO. Tato oboustranně výhodná spolupráce je umožněna zejména personálním zastoupením. Šest členů PZKO je členy výboru, z toho předseda, současně radní, další je místostarostou města a předseda PZKO je zmocněncem pro spolupráci s orgány samosprávy.

Komorní Lhotka – výbor čtyřčlenný, předseda místostarostou, tři schůze v r. 2005. Obec je zřizovatelem ZŠ T.G.Masaryka a MŠ-Przedszkole, vyučuje se 1-5.ročník. MŠ-Przedszkole navštěvují děti české i polské národnosti. ZŠ s polským jazykem vyučovacím je v sousední obci Hnojník. (...) Zaměstnanci obecního úřadu jsou schopni občanům polské národnostní menšiny poskytnout veškeré informace a rady v polském jazyce. Budova obecního úřadu je označena dvojjazyčně.

Košařiska – výbor tříčlenný, předsedou člen zastupitelstva. Výbor nevyřizoval v roce 2005 žádnou agendu, ke kumulací kompetencí nedošlo. Spolupráce je dobrá, členové výboru jsou zároveň členy organizace příslušníků národnostních menšin v obci.

Kravaře – v roce 2005 zřízen tříčlenný výbor. V roce 2005 nevyřizoval žádnou agendu. Výbor spolupracoval se spolkem „Kruh přátel Německa“.

Milíkov – výbor tříčlenný, předsedou člen zastupitelstva.

Mosty u Jablunkova – výbor tříčlenný, všichni členové jsou zastupiteli. Výbor se v roce 2005 zabýval činnosti polské národnostní menšiny v obci, předseda výboru je členem rady pro národnostní menšiny u Kongresu Poláků v Českém Těšíně, kde se zúčastňuje jednání a průběžně podává informace členům výboru. V obci působí aktivně dvě organizace, které sdružují polskou národnostní menšinu – PZKO a Macierz Szkolna a současně působí folklorní soubor Górole a pěvecký soubor Przełęcz.

Návsí – výbor pětičlenný, předsedkyní zastupitelka. V roce 2005 výbor projednal dvojjazyčné označení ulic a veřejných budov. Člen zastupitelstva je členem MS PZKO a další členové výboru členy PZKO, proto je spolupráce s touto organizací velmi dobrá.

Nýdek – výbor tříčlenný, všichni členové jsou členy zastupitelstva, zřízen v roce 2002. Výbor se zabýval pouze polskou menšinou, přičemž jedinou písemnou agendou v roce 2005 bylo zpracování informací pro Zprávu o situaci národnostních menšin za rok 2004. Členové výboru pracují zároveň ve výboru místní skupiny PZKO. Díky vstřícnosti obecního úřadu probíhá přímá komunikace a spolupráce zástupců menšinových organizací s radou a zastupitelstvem obce, bez mezičlánku s nejasnými kompetencemi.

Orlová – výbor pětičlenný zřízen v záři 2005, zástupce polské, romské a slovenské menšiny, předsedou člen zastupitelstva, výbor se sešel jednou. Občané polské národnostní menšiny jsou starousedlíci, jsou zapojeni do práce zastupitelstva, spolupráce je dobrá.

Petrovice u Karviné – výbor zřízen v r. 2002, tříčlenný, dva členové členy zastupitelstva.

Písečná – výbor tříčlenný, dva členové jsou členy zastupitelstva. Výbor neřešil v minulém roce žádné problémy s postavením národnostních menšin v obci. Žádné další žádosti na zastupitelstvo ani starostu nebyly vzneseny od příslušníků národnostních menšin. Každoročně pořádá polská národnostní menšina sdružená v PZKO ples, tak se stalo i minulém roce a zúčastnili se ho rovněž někteří zastupitelé v čele se starostou. Soužití národnostních menšin s občany české národnosti je v obci dobré.

Ropice – výbor tříčlenný, předseda zastupitelem.

Řeka – výbor tříčlenný, zřízen v r. 2002. Vzhledem k tomu, že v obci existuje jen polská národnostní menšina, je agenda směřována na tuto menšinu. Občané polské národnostní menšiny jsou starousedlíci, jsou zapojeni do práce zastupitelstva, spolupráce je dobrá.

Smilovice – výbor.

Stonava – výbor pětičlenný, místostarosta předsedou. Výbor se zabývá problematikou národnostních menšin. Nedochází zde ke kumulaci kompetencí v rámci menšinových agend. Výbor tedy kromě národnostních záležitostí nemá v kompetenci romskou, protidrogovou či jinou náplň. Spolupráce výboru jak s obecním úřadem, tak se společenskými organizacemi je velmi dobrá, zejména jsou úzké kontakty mezi členy výboru PZKO na Těšínsku.

Střítež – již od roku 2002 existuje tříčlenný výbor, předsedkyní členka zastupitelstva, zástupce polské menšiny. V obci žijí pouze příslušníci polské menšiny, kteří jsou organizování v PZKO. Spolupráce s nimi je na mizivé úrovni, takže tuto činnost kompenzuje starosta. V roce 2005 oslavila obec 700 let trvání, do průběhu oslav se zapojili i příslušníci polské menšiny. Obec jim vychází vstříc např. s pronájmem kulturního domu při organizování akcí.

Těrlicko – výbor sedmičlenný, předsedou členka zastupitelstva, členy zástupci organizací menšin a ředitelka školy. Výbor administroval pouze záležitostí národnostních menšin. V obci byl zřízen v roce 2000. Současně předsedou je ředitelka ZŠ a MŠ s polským vyučovacím jazykem, která je členkou zastupitelstva, jediná v patnáctičlenném zastupitelstvu má polskou národnost. Dalšími členy jsou předsedové zájmových organizací, předsedové PZKO, učitelky, zástupci mládeže. Výbor se schází pravidelně šestkrát ročně, podle nutnosti i víckrát. Konkrétní činnosti výboru: koordinace práce zdejších zájmových organizací (...), vypracování projektů pro získání dotací na činnost zájmových organizací, problematika národnostního školství, pomoc při spolupráci s obcí v Polsku – Chybie. Jinak atmosféra v obci ohledně národnostních menšin je dobrá. V obci jsou uznávaná práva týkající se rozvíjení vlastní kultury, přijímání a rozšiřování informací v mateřském jazyce, sdružování v národnostních sdruženích, práva na vzdělání v polském jazyce a práva účasti na řešení věcí jich se týkající. Některé názvy budov státních orgánů jsou i v jazyce menšiny. Spolupráce obce a především výboru s příslušníky národnostních menšin hodnotí výbor jako velmi dobrou. Zástupci a organizace národnostní menšiny aktivně působí v oblasti osvěty, kultury, v obecním tisku a společenském životě obce.

Třanovice – výbor zřízen v roce 2002, ani jednou se jeho členové nesetkali. V obci žije mizivá menšina obyvatel romské národnosti. Aktivně působí pouze polská menšina, která je sdružena v PZKO. Představitel polské menšiny vyřizuje veškeré připomínky přímo se starostou, což přináší kladné výsledky.

Třinec – výbor je sedmičlenný, zřízen v roce 2002, předsedou je člen zastupitelstva, zastoupeny polská, řecká a slovenská menšina. Ke společným schůzkám výboru jsou zváni předsedové romských sdružení Láčo Láv a Sdružení Romů východního Slezska. Výbor administruje záležitostí národnostních menšin, dochází ke spolupráci s odborem školství a kultury MěÚ v záležitosti školství. Na území správního obvodu města je několik škol s polským jazykem vyučovacím. Agendu romských komunit spravuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví – oddělení sociálně právní ochrany dětí MěÚ. Romský poradce pracující ne MěÚ řeší romskou problematiku na území města. Vzhledem k tomu, že v Třinci není romská komunita příliš početná a není místně kumulována, řeší romský poradce konkrétní ojedinělé případy. Je v kontaktu s romskými poradci kraje a spolupracuje na projektu „Podpora romských žáků středních škol“. V rámci akce „Třinecké kulturní léto“ se každoročně v Třinci koná „Přehlídka národnostních menšin“ (...) Národnostní menšiny pořádají i své kulturní akce. Polská menšina pořádá každoročně celou škálu akcí včetně „Festivalu polské národnostní menšiny“. Obec Slovákov pořádá „Fašiangovou zábavu a pochování basy“, romská komunita pořádá karneval pro děti, každoročně připravuje setkání také řecká komunita ke státnímu svátku Řecka.

Vělopolí – výbor tříčlenný, předsedkyní členka zastupitelstva. Výbor spravoval jen záležitosti národnostních menšin, tudíž nedocházelo ke kumulací kompetencí. Národnostní menšiny v obci nemají samostatnou organizaci.

Vendryně – výbor je pětičlenný, dva členové zastupiteli, tři zástupci polské a jeden slovenské menšiny, zřízen v prosinci 2002. Hlavním úkolem výboru je spolupráce s národnostně smíšeným obyvatelstvem. Největší a prakticky jediná menšina je polská (...) Pokud jde o romskou komunitu, integraci cizinců, protidrogovou politiku apod. – tímto se výbor nezabývá, jelikož tyto záležitostí nejsou v obci aktuální. V obci aktivně pracují 2 místní skupiny PZKO (...). V rámci MS PZKO (Czytelnia) působí velmi aktivně gymnastický soubor Gimnaści. Dalšími aktivními národnostními spolky jsou Matice školská a turistická organizace Beskid Śląski. Národnostní menšiny jsou zastoupeny prakticky ve všech ostatních organizacích v obci.

Havířov – výbor není zřízen. Od 1.1.2004 byla na Magistrátu města zřízena funkce poradce pro národnostní školství, jehož úkolem je vyřizování agendy práv příslušníků národnostních menšin, sledování národnostních menšin, spolupráce se školami, které navštěvují děti národnostních menšin, poskytování informací o vyřizování úředních záležitostí na správních úřadech apod. Tento poradce úzce spolupracuje s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje – poradce pro národnostní menšiny (romským poradcem). V roce 2005 se město neúčastnilo dotačního řízení v rámci projektů zaměřených na aktivity národnostních menšin, které jsou dotovány Radou vlády pro národnostní menšiny (poznámka předkladatele: není zřejmé co má pisatel na mysli). Město se však každoročně finančně podílí na projektech občanských a neziskových organizací., které se zabývají romskou problematikou (např. Armáda spásy, Sdružení laiků Dona Bosca o.s., SP+D Kontakt, Slezská diakonie). Tyto organizace však pracují i v jiných oblastech.

Karviná – výbor šestičlenný, dva členové jsou členy zastupitelstva, zástupci polské, romské, řecké a slovenské menšiny, zřízen v roce 2000. Výbor spolupracuje s příslušnými odbory Magistrátu města, pod které spadají záležitostí týkající se národnostních menšin, např. integrace romské komunity, integrace cizinců, protidrogová politika apod. Tudíž nedochází ke kumulaci kompetencí bezprostředně v rámci menšinových agend. Dotační programy na podporu národnostních menšin, poskytované v rámci dotační politiky obce, nejsou jasně oddělovány, ale jsou podporovány v rámci jednotlivých fondů statutárního města. Na Magistrátu města působila i roce 2005 sociální pracovnice pro romskou problematiku, která svou činnosti napomáhala výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Podařilo se nám navázat dobrou spolupráci s představiteli romských občanských sdružení, které nabízejí kulturní, vzdělávací činnost zaměřenou na mládež a prevenci kriminality. Soustřeďují se také na volnočasové aktivity pro děti se sociokulturně znevýhodněného prostředí. Na zakládě dotačního programu Rady vlády pro záležitostí romské komunity a za finanční spoluúčastí města pracovali v obci 4 romští terénní sociální pracovníci. Jejich činnost spočívala především v poradenství a povzbuzování aktivit rodin i jednotlivců k vlastní iniciativě při řešení sociální situace, ve které se nacházejí. Velkou měrou se podíleli na zvyšování kvality trávení volného času děti z romských rodin. Odbor sociálně právní ochrany dětí Magistrátu města získal finanční dotaci z programu prevence kriminality a uspořádal letní tábor pro více jak dvacet dětí žijících v sociálně znevýhodněném prostředí. Tento projekt se konal ve spolupráci s policií ČR. Spolupráce výboru s organizacemi příslušníků národnostních menšin je i nadále na dobré úrovni. Dokladem této spolupráce je připravovaný multikulturní festival s názvem „Prolínání kultur aneb jak se známe“.

Další, poměrně velká část obcí na otázku po zřízení výboru pro národnostní menšiny reagovala negativně. Např. v Doubravě výbor není zřízen, přes výzvy zastupitelstva. MO PZKO nepociťuje nutnost jeho zřízení.

Będą, czy nie będą – cd.

Jako uzupełnienie do artykułu w „WTZ“ z 8.6.br. zamieszczamy zdjęcie billboardu – tablicy wjazdowej w Jabłonkowie. Wiele gmin chce w ten sposób załatwić sprawę dwujęzyczności lub już załatwiły. Taki billboard może wykupić i zainstalować za odpowiednią opłatą jakikolwiek biznesmen. Byle sprejer może ją zamalować i pies z kulawą nogą nie upomni się o taką tablicę. A koszta tej tablicy są niemal takie same co kilku tablic ustawowych / Jako doplnění článku z „WTZ“ z 8.6.tr. zveřejňujeme snímek billboardu – vjezdové tabule v Jablunkově. Některé obce chtějí takto vyřešit otázku dvojjazyčností nebo už vyřešily. Takový billboard může zaplatit a instalovat jakýkoliv podnikatel. Kterýkoliv sprejer ho může znehodnotit a ani pes se zlomenou nohou se k takové tabuli nepřihlásí. A náklady na takovou tabuli jsou téměř jako několik tabulí zákonných.

W sprawie optymalizacji polskiego szkolnictwa w Trzyńcu

Rada Miasta, zgodnie z poleceniem Ministerstwa Spraw Wewnętrznych, postanowiła zmienić brzmienie ustawy dotyczącej optymalizacji polskiego szkolnictwa w Trzyńcu tak, by nie umożliwić inną interpretację uchwały. Nowy tekst uchwały przyjęto 11.6.br. na zebraniu przedstawicielstwa miejskiego większością głosów (optymalizację przesunięto o jeden rok). Kontr uchwała radnej Izabeli Frenclowej (COEX), która przewidywała również stworzenie koncepcji rozwoju szkolnictwa polskiego w Trzyńcu, która jednak nie przewidywałaby zamknięcia PSP Trzyniec-Taras nie zyskała większościowego poparcia radnych. Ministerstwo szkolnictwa zdecydowało nie wykreślić szkoły z rejestru szkół. Natomiast MSW w przekazanym Wspólnocie liście z 28.6.br. stwierdza, że ma inne zdanie od Ministerstwa Szkolnictwa i że trzyniecki ratusz ustaw nie naruszył. Władze miasta w oparciu o uchwały przedstawicielstwa mają podobno prawo samodzielnie zarządzać miastem a państwo może zmieniać jego decyzje tylko, kiedy jest naruszona ustawa. MSW argumentuje Europejską Kartą Samorządności. Bardziej szczegółowo sprawę opiszemy w następnym numerze „WTZ“. / Rada města, na žádost Ministerstva vnitra, změnila text usnesení týkajícího se optimalizace polského školství v Třinci tak, aby byl znemožněn jiný výklad usnesení. Nové znění usnesení bylo přijato na schůzi městského zastupitelstva 11.6.tr. (optimalizace byla posunuta o jeden rok). Protinávrh usnesení Izabeli Frenclové (COEX), který chce rovněž zpracovat koncepci rozvoje polského školství v Třinci, ale bez nutnosti zrušit PZŠ Třinec-Terasa nezískal většinovou podporu zastupitelů. Ministerstvo školství rozhodlo nevyškrtnout školu z registru škol. Naopak Ministerstvo vnitra v předaném Soužití dopise z 28.6.tr. konstatuje, že má jiný názor od Ministerstva školství a že třinecká radnice zákon neporušila. Vedení města na základě usnesení zastupitelstva má údajně právo samostatně spravovat město a stát nemůže měnit jeho rozhodnutí v případě že zákon nebyl porušen. Ministerstvo vnitra argumentuje Evropskou chartou místní samosprávy. Blíže se této problematice budeme věnovat v příštím čísle „WTZ“.

List do Komitetów Mniejszości Narodowych w gminach

Ruch Polityczny Coexistentia-Wspólnota wysłał do wszystkich gmin na Zaolziu listy z zapytaniem o działalność Komitetu ds. Mniejszości Narodowych i uchwały dotyczące instalacji dwujęzycznych tablic. Do 31 gmin z większą niż 10% mniejszością polską napisany był po polsku, do reszty gmin po czesku. Odpowiedzi będą wykorzystane do celów statystycznych. Więcej szczegółów w następnym numerze „W-T-Z“. / Politické hnutí Coexistentia-Soužití zaslalo do všech obcí na Zaolziu dopisy s otázkou na činnost Výboru pro národnostní menšiny a usnesení související s instalací dvojjazyčných tabulí. Do 31 obcí s větší jak 10% polskou menšinou byl napsán polsky, do ostatních obcí česky. Odpovědi budou využity pro statistické účely. Více podrobnosti v dalším čísle „W-T-Z“.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

W następnym numerze / V příštím čísle

Polska szkoła podstawowa Trzyniec-Taras / Polská základní škola Třinec-Terasa

Komitety ds Mniejszości Narodowych w gminach / Výbory pro národnostní menšiny v obcích

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Polska – Unia Europejska – Niemcy - USA

Polsko – Evropská unie – Německo – USA

W Brukseli odbył się w czerwcu br. szczyt Unii Europejskiej. Po trudnych i trwających kilka dni negocjacjach przywódcy państw Unii Europejskiej porozumieli się w sprawie tekstu nowego traktatu Unii Europejskiej. Styl, w jakim Polska prowadziła negocjacje przed i podczas szczytu spotkał się z krytyczną oceną większości mediów europejskich. Również prasa czeska zamieściła komentarze, m.in. Lidové noviny z 16.7..br. (Luboš Palata „Raději Německo než Polsko“) i Právo z 2.7.br. (Jiří Pehe „Polsko do Unie zatim nepatří“). Ksero obu artykułów zamieszczamy. Faktem jest, że stosunki na linii Polska – Niemcy są złe. Rządzący aktualnie w Polsce bracia Kaczyńscy, Lech – prezydent, Jarosław – premier, chcą osłabić w Unii Europejskiej pozycję Niemiec. Polepszeniu stosunków nie pomaga nieprzejednana postawa niemieckiej kanclerz Angeli Merkel. Niemcy chcą przewodzić Unii, ich przywódcy nie rozumieją jednak historycznych kontekstów. Poprawiły się stosunki Polski z Francją i Hiszpanią, przywódcy obu państw bawili z wizytą w Polsce. Największe poparcie uzyskała Polska u prezydenta Václava Klausa, który jest znany z swej eurosceptycznej postawy. Prezydent Václav Klaus rozpoczął 10.7.br. trzydniową oficjalną wizytę w Polsce. Wzorowe są stosunki jak Polski tak Czech z USA. Prezydent USA, George Bush, bawił z wizytą w Czechach i Polsce. Z przywódcami obu krajów omówił przede wszystkim sprawę planowanej tarczy antyrakietowej oraz problem zniesienia wiz dla obywateli Czech i Polski.

V červnu tr. se konal v Bruselu summit Evropské unie. Po těžkém a dlouhodobém dohadování hlav států Evropské unie byl dohodnut obsah nové smlouvy Evropské unie. Styl, v jakém Polsko vedlo rozhovory před štítem a na něm byl kriticky hodnocen většinou evropských médií. Rovněž český tisk zveřejnil komentáře, mj. Lidové noviny z 16.7.tr. (Luboš Palata „Raději Německo než Polsko“) a Právo z 2.7.tr. (Jiří Pehe „Polsko do Unie zatím nepatří“). Xero obou článků zveřejňujeme. Je skutečností, že vztahy mezi Polskem a Německem jsou špatné. Vládnoucí dnes v Polsku bratří Kaczyńští, Lech – prezident, Jarosław – předseda vlády, mají zájem oslabit pozici Německa v Evropské unií. Zlepšení vztahů nepomáhají tvrdé postoje německé kancléřky Angely Merkelové. Němci chtějí být lídrem Unie, avšak jejich političtí představitelé nechápou historické souvislosti. Zlepšily se vztahy Polska z Francií a Španělskem, hlavy obou států navštívily Polsko. Největší podporu má Polsko u prezidenta Václava Klause, který je znám svými eurosceptickými postoji. Václav Klaus zahájil 10.7.tr. oficiální třídenní návštěvu Polska. Vzorné jsou vztahy Česka i Polska s USA. Prezident USA, George Bush, navštívil Česko i Polsko. Z hlavami obou států jednal především záležitost plánovaného raketového štítu a problematiku zrušení vízové povinnosti pro občany České republiky i Polské republiky.

Również w czeskiej prasie komentuje się działania braci Lecha i Jarosława Kaczyńskich. „Deník“ z 18.6.br. zamieścił w artykule „Mocne kaczory, które poruszają całą Europą obchodzili 58 lat“ zamieszcza zdjęcie obu dwojaczków z 1962 roku, kiedy mieli 12 lat, w filmie „O dwóch takich co ukradli księżyc“ oraz aktualne ich zdjęcie podczas obrad partii Prawo i Sprawiedliwość / Rovněž český tisk komentuje činnost bratrů Lecha a Jarosława Kaczyńských. „Deník“ z 18.6.tr zveřejnil v článku „Mocní kačeři, kteří hýbají Evropou, slavili 58 let“ zveřejnil snímek obou dvojčat z 1962 roku, kdy jim bylo 12 let, ve filmu „Dva co ukradli měsíc“ a současné jejich foto na jednání strany Právo a Spravedlnost.

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia, IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman, Władysław Drong, Józef Toboła, zamknięcie numeru / uzávěrka čísla: 10.7.2007, gratis / zdarma