xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

13 – 4/2007 (31.5.2007)

Gazeta członków Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota

A Coexistentia-Együttélés Politikai Mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

TRZYNIEC, 14.7.2007, na zdjęciu: delegaci 10. Kongresu Ruchu Politycznego Wspólnota / TŘINEC: 2007.IV.14 a felvételen: az Együttélés Politikai Mozgalom X. kongres szusának küldöttei  / TŘINEC, 14.4.2007, na snímku: delegáti X. Kongresu Politického hnutí Soužití

 

Obradował 10. Kongres Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia

Jednal X. Kongres Politického hnutí Soužití-Coexistentia

 

     W sobotę 14.4.br. obradował w Domu PZKO im. Adama Wawrosza Trzyniec-Taras 10. Kongres Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota. Wzięło w nim udział 28 delegatów – członkowie Rady Republikowej, radni z list Wspólnoty, delegaci wybrani na konwentach sekcji narodowych i zebraniach grup gminnych oraz goście – wice burmistrz Orłowej Radislav Mojžíšek (SNK ED), radny z Orłowej Bogusław Chwajol (SNK ED), radny z Karwiny Petr Dyszkiewicz (Naše Karvinsko), prezesi Zarządu Głównego PZKO Zygmunt Stopa, Kongresu Polaków w RC Józef Szymeczek (przybył w trakcie obrad), pełnomocnik Wspólnoty w Warszawie Józef Staniek. Były reprezentowane redakcje Głosu Ludu (redaktor Jacek Sikora), Prága Tükör (redaktor János Kokes) i polskiego kwadransa ČR w Ostrawie (redaktor Halina Drabek).

     Obrady zagaił prezes Ruchu, László Attila Kocsis, pierwszą część obrad prowadził István Palágyi, drugą – Piotr Żabiński. Wybrano komisje – mandatową (Józef Pietrus, Władysław Drong, István Fucsik), wnioskodawczą (Józef Toboła, Jadwiga Karolczyk, János Balla) i wyborczą (Józef Przywara, Franciszek Filipek, Ryszard Połednik). W numerze zamieszczamy sprawozdanie przewodniczącego Ruchu, przyjęty program i priorytety programowe, wybrane władze Ruchu oraz uchwały. Sprawozdanie w imieniu Węgierskiej Sekcji Narodowej przedstawił István Palágyi, w imieniu Polskiej Sekcji Narodowej – Władysław Niedoba. Goście reprezentujący SNK ED i Naše Karvinsko zadeklarowali chęć kontynuowania współpracy programowej i wyborczej z Wspólnotą.

     W przerwie obrad odbyło się zebranie Rady Republikowej. Rada Republikowa w głosowaniu tajnym wybrała 13-osobową Radę Wykonawczą, wiceprzewodniczącego Ruchu, Bogusława Raszkę, który będzie podczas obrad centralnych organów Ruchu reprezentować interesy samorządowców Wspólnoty. Rada Republikowa uchwaliła terminy zebrań Rady Republikowej i Rady Wykonawczej.

 

     V sobotu 14.4. tr. jednal v Domě PZKO Adama Wawrosze Třinec-Terasa X. Kongres Politického hnutí Coexistentia-Soužití. Kongresu s účastnilo 28 delegátů – členů Republikové rady, zastupitelé zvoleni z listin Soužití, delegáti zvoleni na Konventech národních sekcí a schůzích místních skupin a hosté – místostarosta Orlové Radomír Mojžíšek (SNK ED), zastupitel z Orlové Bogusław Chwajol (SNK ED), zastupitel z Karviné Petr Dyszkiewicz (Naše Karvinsko), předsedové Hlavního výboru PZKO Zygmunt Stopa, Kongresu Poláků v ČR Józef Szymeczek (dorazil v průběhu jednání), zmocněnec Soužití ve Varšavě Józef Staniek. Byly reprezentovány redakce Głosu Ludu (redaktor Jacek Sikora), Prágai Tükör (redaktor János Kokes) a polského kwadransu ČR Ostrava (redaktor Halina Drabek).

     Jednání zahájil předseda Hnutí, László Attila Kocsis, první část jednání řídil István Palágyi, druhou – Piotr Żabiński. Byly zvoleny komise – mandátová (Józef Pietrus, Władysław Drong, István Fucsik), návrhová (Józef Tobola, Jadwiga Karolczyk, Lajos Balla) a volební (Józef Przywara, Franciszek Filipek, Ryszard Polednik). Uvnitř čísla zveřejňujeme zprávu předsedy Hnutí, schválený program, programové priority, zvolené vedení Hnutí a usnesení. Zprávu jménem Maďarské národní sekce přednesl István Palágyi, jménem Polské národní sekce Władysław Niedoba. Hosté reprezentující SNK ED a Naše Karvinsko deklarovali zájem pokračovat v programové a volební spolupráci se Soužitím.

     V přestávce jednání se konala schůze Republikové rady. Republiková rada tajným hlasováním zvolila 13-člennou Výkonnou radu, místopředsedu Hnutí Bogusława Raszku, který bude při jednání ústředních orgánů Hnutí hájit zájmy zastupitelů Soužití. Republiková rada schválila termíny schůzí Republikové rady a Výkonné rady.

 

Zdjęcia z Kongresu Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia: 1) kierownictwo Ruchu za stołem prezydialnym, 2) goście, 3) delegaci podczas obrad plenarnych / Snímky z Kongresu Politického hnutí Soužití-Coexistentia: 1) vedení Hnutí za předsednickým stolem, 2) hosté, 3) delegáni při plenárním jednání (foto: Józef Toboła)

 

Zpráva z činnosti Politického hnutí Coexistentia-Soužití

předkládaná jeho předsedou PhDr. Ladislavem Kocsisem

na X. Kongrese v Třinci dne 14. dubna 2007

 

Vážené dámy, Vážení pánové, milí hosté!

     Ještě jednou srdečně pozdravuji každého ctěného účastníka X. kongresu Politického hnutí Coexistentia-Soužití-Wspólnota-Együttélés-Spivżitja v České republice, delegátky, delegáty, zastupitele, diplomatické zástupce a další vzácné hosty. Je pro mne velká čest, že zprávu o činnosti Hnutí mohu přednést před tímto prestižním shromážděním. Zpráva je psána v češtině, aby se tak ušetřil čas na její přetlumočení do polštiny, maďarštiny, případně i dalšího jazyka, příslušně podle národnostního složení členů Hnutí a našich vzácných hostů. Předpokládám, že čeština bude dobrým dorozumívacím jazykem pro nás všech.

     Dovolte mi prosím, abych Vás nyní seznámil se zprávou, v níž jsou promítnuty hlavní úkoly vytýčené na posledním kongresu a na následných zasedáních republikových orgánů Hnutí, na nedávno konaných konventech národních sekcí, jakož i průběžně vzniklé problémy vyžadující řešení z naší strany. K objektivnímu posouzení míry úspěšnosti či neúspěšností naší práce může vhodně posloužit jako vodítko Program Hnutí vypracovaný na období let 2005 a 2006 a aktualizovaný na zasedáních Republikové rady. V tomto komplexním dokumentu je ustanoveno, že základním politickým cílem Hnutí je programové prosazování ochrany a dalšího rozvoje lidských práv a základních svobod. Dále, že ve své činnosti se řídí dokumenty Evropské unie a Rady Evropy, zejména Rámcovou úmluvou o ochraně národních menšin, Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, atd.

     Ve znamení konfrontace závazků, jež pro ČR vyplývají z těchto mezinárodních norem, s realitou a s výsledky našich snažení, probíhala jedna z nejvýznamnějších akcí Hnutí, a to mezinárodní seminář, konaný 17. prosince 2005 v Praze pod názvem „Ochrana práv menšin – 15 let v politice za práva národních menšin v České republice“ Byl uspořádán pod patronací Frakce Evropské lidové strany-Evropských demokratů Evropského parlamentu zastoupená europoslancem Ing. Arpádem Duka Zólyomim za účastí uznávaných politologů, historiků, dále diplomatických zástupců velvyslanectví Slovenska, Maďarska a Polska, představitelů občanských sdružení národních menšin žijících v ČR, domácích i zahraničních novinářů, včetně korespondenta BBC. Hromadné sdělovací prostředky vyzvedávaly obavy řečníků o asimilaci Poláků, Maďarů a jiných národností. Tisk citoval slova předsedy Hnutí, že mizení jazyků národních menšin z veřejnoprávních médií, nedostatek škol a obava o jejich další existenci vážně trápí menšiny v ČR. Velké publicity se dostalo výrokům bývalého vládního zmocněnce pro lidská práva, politologa Petra Uhla, který mimo jiné prohlásil, že teoreticky mají lidé jiných národností právo na svoje vysílání, školy a mohou svoji řeč užívat i v úředním styku, ale prakticky na to mohou vznést nárok jen velice obtížně, protože jim v tom brání nesmyslně byrokratická pravidla zákona o národnostních menšinách z roku 2001. Poznamenal, že Poláci, kteří žijí kompaktně, jsou tímto zákonem systematicky odnárodňováni. Historik prof. Emanuel Mandler analyzoval historické aspekty a negativní vliv Benešových dekretů na život národních menšin v Československu po druhé světové válce. Europoslanec Arpád Duka-Zólyomi svoje vystoupení zaměřil na realizaci Evropské charty práv národních menšin z pohledu Evropského parlamentu a s poukazem na nedostatečnost řešení problematiky. Můžeme konstatovat, že akce byla velmi úspěšná, a to i díky dobrým ohlasům v domácích a zahraničních hromadných sdělovacích prostředcích, a tudíž bezezbytku splnila svůj účel.

     Hnutí každoročně předkládá Sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny svoje připomínky k situaci národních menšin v České republice, jež mohou být využity jako podkladový materiál pro vypracování zprávy vlády ČR o situaci na tomto úseku za předcházející rok. V letošních připomínkách se mimo jiné uvádí, že Hnutí s uspokojením přijalo a plně podporuje zákonné zavádění dvojjazyčností v rozsahu stanoveném Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, kterou Česká republika ratifikovala. Zároveň jsme však upozornili na některé problémy, jež se týkají plnění některých článků této Charty, zejména ustanovení článků 6 a 7. Dále jsme konstatovali liknavý postup některých ministerstev, jež doposud neupravily ustanovení zákonů, která se neslučují s ratifikovanou Chartou, jako např. ustanovení Správního řádu, Školského zákona a zákonů o účetnictví a o správě daní. V dalším jsme požadovali, aby stát zajišťoval v souladu se školským zákonem všestranný rozvoj menšinového národnostního školství, finančně i jinak zabezpečoval školská zařízení a nepřipustil jejich uzavírání. Rovněž jsme požadovali zákonem stanovit kompetence Výborů pro národnostní menšiny, zvýšit dotace ze státního rozpočtu na tisk národních menšin, změnit dotační politiku vůčí občanským sdružením národních menšin, a to tak, aby dotace nebyly závislé pouze na grantech. Předložili jsme také náš požadavek na zrušení 5 %-ního volebního prahu při krajských a komunálních volbách, na novelizaci zákona o činnosti politických stran a hnutí, zejména vypuštění ustanovení o povinném auditu těch stran a hnutí, které nejsou financovány ze státního rozpočtu a jejichž roční obrat nepřesahuje 1 mil. Kč.

     V programu Hnutí na období let 2005-2006 je konstatováno, že v prostředí evropské integrace se vytvářejí podmínky k překonání některých historických křivd, které ještě i v současné době vytvářejí nepravý obraz o postojích a místě menšin. V souvislosti s prohlášením vlády ČR ze srpna 2005 ohledně omluvy německým antifašistům předseda Hnutí zaslal 17. listopadu téhož roku dopis předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi, v němž vyjádřil politování nad tím, že stejný diferencovaný postup nebyl uplatněn i vůči maďarské a polské menšině. Dne 3. ledna 2006 přišla od premiéra odpověď s oficiálními stanovisky vlády ČR, na která Maďaři a Poláci marně čekali celá desetiletí. Podle ní vláda vyjádřila politování nad tím, že některé z osob z řad někdejších československých občanů, které trpěly pod nacistickým terorem, byly po skončení druhé světové války v rozporu s tehdy platnou právní úpravou postiženy v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v poválečném Česko-Slovensku proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu. Tato omluva je dle dopisu premiéra zaměřena nejenom vůčí příslušníkům německé národností, ale také příslušníkům maďarské a polské národnosti. Dalekosáhlého významu je i další část dopisu vyjadřujícího lítost nad osudy tisíců bezprávém postižených bývalých československých občanů – příslušníků maďarské národnosti, kteří byli v letech 1946-1947 násilně přesídlení z jižního Slovenska do pohraničí českých zemí na nucené práce. Formulace v dopisu, jako „takzvané nepřátelské obyvatelstvo“, „bezpráví“, „násilné přesídlení“, „nucené práce“, dosud žádný český státník nepoužíval. Rovněž předtím nikdo z nich nepřiznal, že šlo o postihy „v rozporu s tehdy platnou právní úpravou“. Toto politické gesto omluvy vlády ČR, učiněné z popudu našeho Hnutí, má pro naše národní komunity v ČR historický význam, i když nesměřuje k materiálnímu odškodnění postižených osob. Také reakce maďarské vlády a prezidenta republiky Laszlóa Sólyomana na tento vstřícný krok české vlády byla vesměs pozitivní. Na významu celé události nic nemění ani skutečnost, že podle některých českých sdělovacích prostředků tato omluva vlády dále vyostřila spory mezi nejvyššími českými ústavními činiteli – prezidentem a premiérem ČR. V návaznosti na výše uvedené politické gesto vlády ČR je v předkládaném Programu Hnutí na období 2007 až 2009 stanoven úkol, podle něhož Hnutí bude usilovat v souladu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu o finanční vyrovnání jako kompenzaci za majetky, které byly konfiskovány organizacím a fyzickým osobám na základě zákonů po 25. únoru 1948. S výše uvedeným má spojitost i další významná událost: Našemu Hnutí se dostalo velké pocty pozváním na zahájení výstavy v bruselském sídle Evropského parlamentu, která prezentovala dokumenty o deportaci Maďarů ze Slovenska do Čech u příležitosti 60. výročí této bolestné události. Na vernisáži dne 12. září 2006 měl čest pronést slavnostní zahajovací projev vedle europoslance za MR také předseda Hnutí. Vedle výměny dopisů mezi předsedou Hnutí a předsedou vlády ČR a našeho účinkování na půdě Evropského parlamentu ke zvýšení mezinárodní prestiže Hnutí přispěla i vzájemná korespondence předsedy Hnutí s maďarským prezidentem republiky a ministryní zahraničních věcí MR, jakož i dobré kontakty s velvyslancem MR a dalších zemí v ČR. Ke kontaktům Hnutí, především Polské národní sekce, došlo také směrem k polským představitelům a organizacím. Je předpoklad, že po personálních změnách ve vedení generálního konsulátu Polské republiky v Ostravě se zlepší spolupráce Hnutí i s tímto zastupitelským úřadem.

     Velký politický význam připisujeme otázce rehabilitace parlamentního poslance první Československé republiky, hraběte Jánose Esterházyho. Při MNS byla zřízena pracovní skupina, jejímž úkolem je nashromáždit dokumenty potřebné k iniciování rehabilitace. Mezi jiné se jí již podařilo získat osvobozující rozsudek moskevského soudu. Jako první krok hodláme iniciovat vydání oficiálního prohlášení Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, pokud možno ještě letos u příležitosti 50. výročí úmrtí tohoto významného politika.

     Hlavní úsilí Hnutí, zejména však Polské národní sekce, bylo v hodnoceném období zaměřeno na přípravy voleb do místních samospráv. Při PNS byl zřízen volební štáb, který organizoval veškerou činnost na tomto úseku. Dále byl vypracován dokument „Programové priority PNS“ a harmonogram termínů. Štáb zajistil včasné podání kandidátních listin. Průběžně byly realizovány jednotlivé akce volební kampaně – setkání kandidátů, tiskové konference a podobně. Důsledně jsme plnili i naše závazky vyplývající ze smlouvy o součinnosti Coexistentie s SNK ED, která byla uzavřena na úrovní předsedů obou politických subjektů v květnu 2006. Naše zvýšené úsilí však nepřineslo tomu odpovídající volební výsledky, i když nelze zpochybnit dosažené úspěchy. Příčinu můžeme spatřovat mimo jiné v nedostatečném zabezpečení volební agitace. Evidentně chyběly finanční prostředky na letáky, které měl dle smlouvy o součinnosti poskytnout náš partner, ale nestalo se to tak. Přes to všechno naši kandidáti získali 40 mandátů, obdobně jako v předcházejících komunálních volbách, což je také dobrý výsledek! Nyní nám půjde o to, abychom zlepšili spolupráci Hnutí s našimi zastupiteli. Bude zapotřebí je častěji než dosud zvát na schůze, pořádat setkání se zastupiteli v obcích. V případě potřeby zajistíme pro členy obecních zastupitelstev zvolených na listinách Hnutí i politický servis, s čímž se počítalo již v Programu Hnutí na léta 2005 a 2006 a je to stanoveno i v Programu na období let 2007 až 2009.

     Členství naši země v Evropské unií vyžaduje i od Hnutí Coexistentia-Soužití zvýšené úsilí na podporu prohloubení evropské integrace. V našich podmínkách má mimořádný význam podpora regionální a strukturální politiky Unie, protože jejím prostřednictvím EU významnou měrou přispívá k rozvoji zaostávajících oblastí, jakou je i Moravskoslezský kraj. Jde nám o to, aby Hnutí napomohlo zejména získání potřebných prostředků ze strukturálních fondů EU k podpoře všestranného rozvoje tohoto regionu, kompaktněji také obývané národními menšinami, hlavně Poláky, jejichž zájmy naše Hnutí zastupuje.

     Vážené Dámy a vážení Pánové, na základě výše uvedeného můžeme konstatovat, že hodnocené období dvou let, jež uplynulo od IX. Kongresu bylo pro naše Hnutí úspěšné, posílilo naši výchozí pozici pro další činnost při hájení práv národních menšin žijících v České republice, při úsilí o jejich harmonické soužití s většinovým národem, rovněž tak při napomáhání rozvoje dobrých přátelských vztahů mezi naši vlastí a našimi mateřskými zeměmi. Patří za to upřímné poděkování národním sekcím, zejména polské a maďarské, částečně i ukrajinsko-rusínské, i když v průběhu minulého roku došlo k dočasnému pozastavení její činnosti, jakož i všem funkcionářům Hnutí, členům Republikové rady i Výkonné rady, zastupitelům, zástupcům měst a obcí. Děkuji všem za dobře vykonanou práci a ze srdce přeji k další práci mnoho úspěchů!

     Vážené Dámy a vážení Pánové, děkuji Vám za ctěnou pozornost. 

 

Uchwała 10. Kongresu Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia (COEX) z 14.4.2007

 

Kongres bierze do wiadomości:

1.      sprawozdanie z działalności COEX, które przedstawił przewodniczący COEX, László Attila Kocsis,

2.      sprawozdanie przewodniczącego Węgierskiej Sekcji Narodowej, Istvána György Palágyi,

3.      sprawozdanie przewodniczącego Polskiej Sekcji Narodowej, Władysława Niedoby,

4.      informację przewodniczącego Komisji Rewizyjnej COEX Stanisława Przyhody,

Kongres uchwala:

5.      tryb wyborów centralnych organów COEX przez głosowanie tajne,

6.      wybory przewodniczącego COEX, László Attila Kocsise,

7.      wybory pierwszego wiceprzewodniczącego COEX, Wiesława Sikory,

8.      skład Rady Republikowej COEX,

9.      skład Komisji Rewizyjnej COEX,

10.  skład członków i rezerwowych Sądu Rozjemczego COEX,

Kongres dalej uchwala:

11.  program COEX na okres 5/2007 – 4/2009,

12.  priorytety programowe na okres 5/2007 – 4/2009,

Kongres zobowiązuje przewodniczącego COEX:

13.  przesłać Ministerstwu Spraw Wewnętrznych RC zawiadomienie organu statutarnego COEX,

14.  zwoływać zebrania centralnych organów COEX zgodnie ze statutem COEX,

Kongres dalej bierze do wiadomości:

15.  informację Zygmunta Stopy, przewodniczącego Zarządu Głównego PZKO, o odbyciu Festiwalu PZKO w dniu 23.6.2007 r. w Karwinie,

16.  informację Bogusława Raszki, wice wójta gminy Wędrynia, o działalności samorządu związaną z wdrażaniem dwujęzyczności,

Kongres zobowiązuje Radę Republikową COEX

17.  opracować program dotyczący zwracania się do centralnych organów RC w związku z przyspieszeniem wdrażania Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych,

18.  omówić i uzupełnić priorytety programowe w punkcie „Integracja Europejska“ o bardziej intensywną współpracę z SNK ED związaną w współdziałaniem wyborczym i programowym,

19.  informacje ze sprawozdań sekcji narodowych i z dyskusji rozpracować do podstawowych zadań COEX.

 

Uchwała Rady Republikowej Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia (COEX) z 14.4.2007

 

Rada Republikowa rada uchwala:

1.      skład Rady Wykonawczej COEX,

2.      wybory zastępcy przewodniczącego COEX, Bogusława Raszki,

Rada Republikowa dalej uchwala:

3.      terminy zebrań Rady Republikowej i Rady Wykonawczej w 2007 roku i wstępne terminy zebrań  Rady Republikowej i Rady Wykonawczej w 2008 i 2009 roku,

Rada Republikowa upoważnia wiceprzewodniczącego COEX:

4.      reprezentować interesy samorządowców wybranych z list kandydackich COEX podczas obrad centralnych organów COEX.

 

Usnesení X. Kongresu Politického hnutí Soužití-Coexistentia (COEX) z 14.4.2007

 

Kongres bere na vědomí:

1.      zprávu z činnosti COEX, přednesený předsedou COEX, László Attilou Kocsisem,

2.      zprávu předsedy Maďarské národní sekce, přednesenou Istvánem György Palágyi,

3.      zprávu předsedy Polské národní sekce, přednesenou Władysławem Niedobou,

4.      informaci předsedy Revizní komise COEX Stanisława Przyhody,

Kongres schvaluje:

5.      způsob volby ústředních orgánů COEX tajnou volbou,

6.      volbu předsedy COEX, László Attila Kocsise,

7.      volbu prvního místopředsedy COEX, Wiesława Sikory,

8.      složení Republikové rady COEX,

9.      složení Revizní komise COEX,

10.  volbu členů a náhradníků Smírčí komise COEX,

Kongres dále schvaluje:

11.  program COEX na období 5/2007 – 4/2009,

12.  programové priority COEX na období 5/2007 – 4/2009,

Kongres ukládá předsedovi COEX:

13.  zaslat Ministerstvu vnitra ČR oznámení statutárního orgánu COEX,

14.  svolávat schůze ústředních orgánů COEX v souladu se stanovami COEX,

Kongres dále bere na vědomí:

15.  informaci Zygmunta Stopy, předsedy Hlavního výboru PZKO, o konání Festivalu PZKO dne 23.6.2007 v Karviné,

16.  informaci Bogusława Raszky, místostarosty obce Vendryně, o činnosti samosprávy související s zaváděním dvojjazyčností,

Kongres ukládá Republikové radě COEX

17.  vypracovat program týkající se oslovování ústředních orgánů České republiky ve věci urychlení zavádění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků do života,

18.  projednat a doplnit programové priority v oblasti bodu „Evropská integrace“ o intenzivnější spolupráci s SNK ED týkající se vzájemné spolupráce volební a programové,

19.  poznatky ze zpráv národních sekcí a z diskuse rozpracovat do základních úkolů COEX.

 

Usnesení Republikové rady Politického hnutí Soužití Coexistentia (COEX) z 14.4.2007

 

Republiková rada schvaluje:

1.      složení Výkonné rady COEX,

2.      volbu místopředsedy COEX, Bogusława Raszky,

Republiková rada dále schvaluje:

3.      termíny schůzí Republikové rady a Výkonné rady v roce 2007 a předběžné termíny schůzí Republikové rady a Výkonné rady v letech 2008 a 2009,

Republiková rada ukládá místopředsedovi COEX:

4.      hájit zájmy zastupitelů zvolených z kandidátních listin COEX při jednání ústředních orgánů COEX.

 

Program Ruchu Politycznego Coexistentia-Soužití-Wspólnlnota-Együttélés-Spivżitja na okres 5/2007 – 4/2009

 

Podstawowym celem politycznym Ruchu jest programowe forsowanie ochrony i dalszego rozwoju praw człowieka i podstawowych swobód, przede wszystkim tych, które są podstawą sprawiedliwości i pokoju na świecie i które najlepiej są dotrzymywane z jednej strony skuteczną demokracją polityczną i z drugiej strony wspólnym pojmowaniem i dotrzymywaniem praw człowieka. Ruch forsuje dotrzymywanie praw określonych w Deklaracji Ogólnej Praw Człowieka która była ogłoszona przez Zgromadzenie Ogólne Organizacji Narodów Zjednoczonych dnia 10 grudnia 1948. W swojej działalności postępuje zgodnie z dokumentami Unii Europejskiej i Rady Europy, przede wszystkim Kartą Podstawowych Praw i Swobód w brzmieniu protokołu nr 11, Umową Ramową Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych, Europejską Konwencją Rady Europy o Ochronie Języków Mniejszościowych i Regionalnych.

Wychodząc z faktu, że integracja europejska jest jakościowym krokiem w związku z przystąpieniem Republiki Czeskiej do Unii Europejskiej, Ruch w swoim statucie konkretyzuje cele polityczne w forsowanie a) korzystanie z własnego języka w kontaktach urzędowych, b) prawo na wykształcenie w języku ojczystym, gwarantowane przez państwo, c) prawo na udział w rozwiązywaniu spraw dotyczących mniejszości narodowych i etnicznych, d) prawo do szerzenia informacji we własnym języku, e) prawo na rozwój istotnych tradycji kulturowych, f) prawo do zachowania własnych pamiątek kulturalnych i majątków. W tym celu Ruch żąda:

g) aby państwo zapewniało, w zgodzie z ustawą szkolną, wszechstronny rozwój mniejszościowego szkolnictwa narodowościowego, finansowo i nie tylko zabezpieczało placówki szkolne i nie dopuściło do ich zamykania,

h) aby ustawowe wdrażanie dwujęzyczności na podstawie Umowy Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych, którą Republika Czeska ratyfikowała, było obowiązkiem nie tylko samorządów, ale przede wszystkim państwa,

i) aby przyspieszono wdrażanie Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych, którą Republika Czeska ratyfikowała i aby organy centralne państwa dostosowały ustawy, które są w sprzeczności z Kartą,

j) aby poparcie języków mniejszościowych i regionalnych było podstawowym zadaniem państwa i aby środki masowego przekazu, przede wszystkim media publiczne wypełniały zobowiązania wynikające z Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych,

k) aby publikatory mniejszości narodowych były w większym zakresie niż dotąd wspierane dotacjami z budżetu państwa i aby były uwzględnione koszta na ich wydawanie,

l) aby poczyniono zmiany w polityce dotacyjnej państwa wobec stowarzyszeń obywatelskich mniejszości narodowych i to tak, aby dotacje z budżetu państwa nie były uzależnione wyłącznie od grantów.

Ruch będzie brał aktywny udział w wyborach do organów przedstawicielskich wszystkich szczebli.

Stałym zadaniem jest utrzymywanie kontaktu z członkami przedstawicielstw miejskich i gminnych wybranych z list kandydackich Ruchu, zapraszanie radnych na zebrania, organizowanie spotkań z samorządowcami w gminach i zapewnienie członkom przedstawicielstw gminnych wybranych z list Ruchu serwisu politycznego. Ruch regularnie śledzi działalność komitetów ds. mniejszości narodowych w województwie i gminach.

Ruch wstawia się za zmianą ustawy wyborczej, usunięciem postanowień, które są niekorzystne dla małych partii politycznych. Ruch żąda usunięcia 5% progu wyborczego w wyborach wojewódzkich i zwłaszcza w wyborach komunalnych. Ruch żąda powrót do ordynacji wyborczej w wyborach komunalnych, która obowiązywała w latach 1990, 1994, 1998.

Ruch popiera integrację europejską, przede wszystkim a) zniesieni postanowień przejściowych w zatrudnianiu obcokrajowców, b) zaprowadzenie wspólnej waluty europejskiej, c) przystąpienie Republiki Czeskiej do strefy Schengen w pierwotnym terminie, d) przyspieszenie negocjacji z państwami europejskimi, których proces demokratyczny umożliwia ich stopniowe włączenie do struktur Unii Europejskiej. W kwestii obywatelstwa Ruch jest zdania, że wprowadzenie obywatelstwa Unii Europejskiej umożliwi pełne włączenie wszystkich mniejszości narodowych do życia politycznego i społecznego państw Unii Europejskiej.

W środowisku integracji europejskiej są wytwarzane warunki do przezwyciężenia niektórych krzywd historycznych związanych z przypisywaniem winy kolektywnej za rozbicie pierwszej Republiki Czechosłowackiej zastosowaniem sankcji w związku z powojennymi dekretami prezydenta Edvarda Beneša. Ruch dąży do otwartego, szczerego i konstruktywnego podejścia do rozwiązania tej problematyki. Pierwszym krokiem w tym kierunku jest organizowanie konferencji i seminariów dotyczących skutków Dekretów Beneša na mniejszości narodowe w Republice Czeskiej, z udziałem historyków, politologów, polityków i świadków z Republiki Czeskiej, Republiki Słowackiej, Republiki Węgierskiej, Rzeczypospolitej Polskiej i dalszych państw.

Ruch dąży na podstawie ustawy o bezprawiu reżymu komunistycznego o wyrównanie finansowe jako rekompensatę za majątki, które były skonfiskowane organizacjom i osobom fizycznym na podstawie ustaw przyjętych po 15 lutym 1948 roku.

Ruch popiera starania, jakie powstają w Republice Czeskiej, Republice Słowackiej, Republice Węgierskiej i Rzeczypospolitej Polskiej o rehabilitację posła pierwszej Republiki Czechosłowackiej, Jánosa Esterházy.

Ruch dąży do pogłębienia współpracy w ramach państw Czwórki Wyszahradzkiej. Ruch popiera politykę regionalną i strukturalną Unii Europejskiej, dlatego że za jej pośrednictwem Unia Europejska znacznie przyczynia się do rozwoju obszarów pozostających w tyle, przede wszystkim przez restrukturalizację przemysłu, dywersyfikację prowincji, czy rewitalizację zaniedbanych dzielnic miejskich. Ruch podkreśla konieczność wykorzystania właściwych projektów do pozyskiwania środków finansowych z funduszy strukturalnych Unii Europejskiej, przede wszystkim na poparcie przez granicznych euro-regionów.

Ruch forsuje nowelizację ustawy o działalności partii politycznych i ruchów politycznych, zwłaszcza żąda wypuścić postanowienie o obowiązkowym audycie tych partii i ruchów politycznych, które nie są finansowane z budżetu państwa i których roczny obrót nie przekracza 1 mln Kcz.

Przy współpracy z organizacją pożytku publicznego Koexistencia Ruch kontynuuje działalność wydawniczą, zwłaszcza wydawanie periodyku „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, którego nakład jest zależny od zapewnienia środków finansowych i publikacji o małym nakładzie (broszury, publikacje wiązane) na temat działalności Ruchu i problematyki mniejszości narodowych. Ruch przy współpracy z organizacją pożytku publicznego Koexistencia organizuje konferencje prasowe, seminaria i konferencje naukowe, których ilość i zakres są uzależnione od zapewnienia środków finansowych.

Ruch troszczy się o miejsca pamięci, które przypominają wydarzenia i działalność polskich i węgierskich osobistości na obszarze Republiki Czeskiej. Szczególną uwagę poświęca miejscom, które przypominają umęczonych i zamordowanych współobywateli z okresu drugiej wojny światowej. Ruch uważa, że jednym z priorytetów kształcenia młodej generacji jest ustawiczne podkreślanie przyczyn i następstw tych tragicznych wydarzeń.

W ramach programów nauczania szkoły podstawowej Ruch proponuje wprowadzenie przedmiotu o historii, kulturze i języku mniejszości narodowych w Republice Czeskiej i Unii Europejskiej.

Cele polityczne Ruch pełni w dziedzinach administracji państwowej i samorządowej, ustawodawstwa, bezpieczeństwa, transportu, ekologii, szkolnictwa, kształcenia, kultury, i to z punktu widzenia interesu mniejszości narodowych.

 

Program Politického hnutí Coexistentia-Soužití-Wspólnota-Együttélés-Spivżitja na období 5/2007 – 4/2009

 

Základním politickým cílem Hnutí je programové prosazování ochrany a dalšího rozvoje lidských práv a základních svobod, zejména těch, které jsou základem spravedlnosti a míru ve světě a které jsou nejlépe zachovávány na jedné straně účinnou politickou demokracií a na druhé straně společným pojetím a dodržováním lidských práv. Hnutí prosazuje dodržování práv zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv, jež byla vyhlášena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948. Ve své činnosti se řídí dokumenty Evropské unie a Rady Evropy, zejména Chartou základních práv a svobod Evropské unie, Úmluvou Rady Evropy po ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolu č.11, Rámcovou úmluvou Rady Evropy o ochraně národních menšin, Evropskou chartou Rady Evropy o ochraně menšinových a regionálních jazyků.

Vycházejíce ze skutečnosti, že evropská integrace znamená kvalitativní posun v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, Hnutí ve svých stanovách základní politické cíle konkretizuje v prosazování práv na a) používání vlastního jazyka v úředním styku, b) právo na vzdělání v mateřském jazyce, garantované státem, c) právo účasti na řešení věci, týkající se národních a etnických menšin, d) právo na šíření informací ve svém jazyce, e) právo na rozvoj vlastních kulturních tradic, f) právo na zachování vlastních kulturních památek a statků.

Za tím účelem Hnutí požaduje:

g) aby stát zajišťoval, v souladu se školským zákonem, všestranný rozvoj menšinového národnostního školství, finančně i jinak zabezpečoval školská zařízení a nepřipustil jejich uzavírání,

h) aby zákonné zavádění dvojjazyčností na základě Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin, kterou Česká republika ratifikovala, bylo nejen povinností samospráv, ale především státu,

i) aby bylo urychleno naplňování Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, kterou Česká republika ratifikovala a aby ústřední orgány státu upravily příslušné zákony, které se neslučují s Chartou,

j) aby podpora menšinových a regionálních jazyků byla základním úkolem státu a aby hromadné sdělovací prostředky, zejména veřejnoprávní naplňovaly závazky vyplývající z Evropské charty regionálních či menšinových jazyků,

k) aby tiskoviny národních menšin byly ve větším rozsahu než dosud podporovány dotacemi ze státního rozpočtu a aby byly zohledňovány náklady na vydávání těchto tiskovin,

l) provést změny v dotační politice státu směrem k občanským sdružením národních menšin a to tak, aby dotace ze státního rozpočtu nebyly závislé pouze na grantech.

Hnutí bude aktivně vystupovat ve volbách do zastupitelských sborů všech stupňů.

Trvalým úkolem Hnutí je udržování kontaktu se členy městských a obecních zastupitelstev, kteří byli zvoleni z kandidátních listin Hnutí, zejména zvaní zastupitelů na schůze, pořádání setkání se zastupiteli v obcích a zajišťování pro členy zastupitelstev politického servisu. Hnutí se pravidelně informuje o činnosti výborů pro národnostní menšiny v krajích a obcích.

Hnutí se zasazuje o změnu volebního zákona, odstranění ustanovení, jež znevýhodňuje malé politické strany. Hnutí požaduje zrušení 5% volebního prahu v krajských a zejména v komunálních volbách. S ohledem na volební výpočet Hnutí požaduje vrátit se k volebnímu zákonu pro komunální volby, který platil v létech 1990, 1994, 1998.

Hnutí podporuje evropskou integraci, zejména a) zrušení přechodných opatření v zaměstnávání cizinců, b) zavedení jednotné evropské měny, c) vstup České republiky do Schengenského prostoru v původním termínu, d) urychlení rozhovorů s evropskými státy, jejichž demokratizační proces umožňuje jejich postupné začleňování do struktur Evropské unie. V otázce občanství se Hnutí domnívá, že zavedení občanství Evropské unie umožní plné zapojení všech národních menšin do politického a společenského života členských států Evropské unie.

V prostředí evropské integrace se vytvářejí podmínky k překonání některých historických křivd souvisejících s připisováním kolektivní viny za rozbití první Československé republiky uplatněním sankcí v souvislosti s poválečnými dekrety prezidenta Edvarda Beneše. Hnutí usiluje o otevřený, upřímný a konstruktivní přístup k řešení této problematiky. Prvním krokem v tomto směru je konání konferencí a seminářů k dopadům Benešových dekretů na národní menšiny v České republice, za účastí historiků, politologů, politiků a pamětníků z České republiky, Slovenské republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a dalších států.

Hnutí usiluje v souladu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu o finanční vyrovnání jako kompenzaci za majetky, které byly konfiskovány organizacím a fyzickým osobám na základě zákonů přijatých po 25. únoru 1948.

Hnutí podporuje úsilí, které vzniká v České republice, Slovenské republice, Maďarské republice a Polské republice na rehabilitaci poslance první Československé republiky Jánose Esterházyho.

Hnutí usiluje o prohloubení spolupráce v rámci států Visegrádské čtyřky. Hnutí podporuje regionální a strukturální politiku Evropské unie, protože jejím prostřednictvím Evropská unie významnou měrou přispívá k rozvoji zaostávajících oblastí, zejména k restrukturalizaci průmyslu, diverzifikací venkovských oblastí, či revitalizací zanedbávaných městských čtvrtí. Hnutí zdůrazňuje nutnost využívat příslušné projekty k získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie, zejména k podpoře přeshraničních projektů.

Hnutí prosazuje novelizaci zákona o činnosti politických stran a politických hnutí, především požaduje vypustit ustanovení o povinném auditu těch stran a hnutí, které nejsou financovány ze státního rozpočtu a jejichž roční obrat nepřesahuje 1 mln Kč.

Ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Koexistencia Hnutí pokračuje ve vydavatelské činnosti, zejména občasníku „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, jehož náklad závisí od zajištění finančních prostředků a publikací v malém nákladu (brožury, vázané publikace) o činnosti Hnutí a problematice národních menšin. Hnutí ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Koexistencia pořádá tiskové konference, semináře a vědecké přednášky, jejíž počet a rozsah závisí od zajištění finančních prostředků.

Hnutí pečuje o pietní místa připomínající událostí a působení polských a maďarských osobností na území České republiky. Zvláštní pozornost věnuje místům, které připomínají umučené a povražděné spoluobčany v období druhé světové války. Hnutí se domnívá, že jednou z priorit vzdělávání mladé generace je neustálé zdůrazňování příčin a důsledků těchto tragických událostí.

V rámci osnov základní školy Hnutí navrhuje zavedení předmětu o historii, kultuře a jazyku národních menšin v České republice a Evropské unií.

Politické cíle Hnutí plní v oblastech státní správy, samosprávy, legislativy, bezpečnosti, trestního práva, soudnictví, vězeňství, ekonomiky, zdravotnictví, sociální a bytové politiky, dopravy, životního prostředí, školství, vzdělávání, kultury, a to z pohledu zájmu národních menšin.

 

Priorytety programowe Ruchu Politycznego Coexistentia-Soužití-Wspólnota-Együttélés-Spivżitja na okres 5/2007 – 4/2009

 

OCHRONA MNIEJSZOŚCI NARODOWYCH * Forsujemy korzystanie z własnego języka w kontaktach urzędowych * w zgodzie z Umową Ramową o Ochronie Mniejszości Narodowych i nowelizacją ustawy o gminach domagamy się wprowadzenia dwujęzycznego nazewnictwa miast, gmin, części gmin i dwujęzycznych napisów na budynkach urzędów państwowych i samorządowych – w języku czeskim i polskim na etnicznie mieszanym terenie Śląska Cieszyńskiego * korzystać z kompetencji Komitetów ds. Mniejszości Narodowych w gminach przy wdrażaniu dwujęzycznych napisów * w zgodzie z Europejską Kartą Języków Regionalnych czy Mniejszościowych domagamy się realizacji przyjętych zobowiązań dotyczących ochrony języków uwzględnionych w Karcie * jesteśmy za kształceniem w języku ojczystym, gwarantowane przez państwo * domagamy się zachowania placówek przedszkolnych, szkół podstawowych i średnich z polskim językiem nauczania * domagamy się, aby kształcenie w języku polskim było możliwe również w średnich szkołach zawodowych * gwarantem kształcenia członków mniejszości narodowych musi być państwo, a nie gmina * umożliwić społeczeństwu większościowemu na etnicznie mieszanym terenie kształcenie w języku mniejszości narodowej * koniecznością jest umożliwić mniejszościom narodowym szerzyć informacje w języku ojczystym * przez skuteczną politykę dotacyjną domagamy się zachowania prasy mniejszości narodowych * jesteśmy za zapewnieniem szerszej obecności mniejszościom narodowym w mediach elektronicznych * domagamy się istotnych zmian w polityce dotacyjnej względem stowarzyszeń mniejszości narodowych

INTEGRACJA EUROPEJSKA * Popieramy zniesienie postanowień przejściowych w zatrudnianiu obcokrajowców * bardziej efektywne wykorzystanie środków z funduszy Unii Europejskiej tak, aby przyczyniły się do rozwoju regionu * chcemy mniej regulacji europejskich, przede wszystkim w dziedzinie rynku pracy i wolnego przepływu usług * popieramy wzmocnienie unijnych kompetencji w dziedzinie sprawiedliwości, prawa i bezpieczeństwa wewnętrznego w celu należytego zapewnienia bezpieczeństwa obywateli

KSZTAŁCENIE, KULTURA I TURYSTYKA * Popieramy zmiany w nauczaniu szkolnym od nauczania pamięciowego  do samodzielnego myślenia * w ramach programu nauczania szkoły podstawowej wnioskujemy wprowadzenie przedmiotu o historii, kulturze i języku mniejszości narodowych w Republice Czeskiej i Unii Europejskiej * popieramy przystąpienie w pierwotnym terminie RC do strefy Schengen * współpracę z państwami Czwórki Wisegradzkiej w kulturze, sporcie i turystyce

SĄDOWNICTWO I POLICJA * Popieramy podniesienie jakości procesu legislacyjnego i ustaw bez licznych nieustannych nowelizacji * zaostrzenia ustawy o konflikcie interesu i zaprowadzenie odstraszających kar za korupcję * składanie zamówień publicznych na tzw. rynku elektronicznym * uproszczenia struktur policji, aby więcej policjantów było włączonych do działań operacyjnych w terenie

USŁUGI I EKOLOGIA * Za priorytet uważamy oszczędne dysponowanie źródłami przyrody i energii * zapewnienie podstawowego zasięgu komunikacyjnego i podniesienie udziału trakcji elektrycznej w transporcie kolejowym * chcemy dokończyć kolejowe, wodne i drogowe podłączenie Republiki Czeskiej, przede wszystkim przemysłowej aglomeracji ostrawsko-karwińskiej do Europy * nie popieramy prywatyzację za wszelką cenę przewoźników ogólnopaństwowych

ŚRODOWISKO PRZEDSIĘBIORCZE * Popieramy reformę ustaw podatkowych i uproszczenie warunków dla inicjatywy prywatnej, przede wszystkim dla małych i średnich firm * wnioskujemy uproszczenie systemu podatkowego i jego stabilność * preferujemy obniżenie deficytu budżetu państwa i wejście do strefy euro * jesteśmy za uelastycznieniem rynku pracy * podniesienie zatrudnienia nie można osiągnąć bez potrzebnych reform * w reformie emerytalnej popieramy zaprowadzenie systemu o trzech filarach – obowiązkowy stały, obowiązkowy z oszczędzaniem z gwarancją państwową i dobrowolne doubezpieczenie komercyjne * w ubezpieczeniu zdrowotnym popieramy wprowadzenie indywidualnych umów ubezpieczeniowych zawartych między obywatelem i ubezpieczalnią

ROZWÓJ GMIN I MIASTA * Koniecznością jest efektywnego wykorzystanie środków z funduszy Unii Europejskiej * większe i lepsze wykorzystanie wszystkich dostępnych środków finansowych (gminy, województwa, państwo, fundusze Unii Europejskiej, pożyczki bankowe, sektor prywatny) * stowarzyszenia obywatelskie mniejszości narodowych uważamy za stowarzyszenia rejestrowane zgodnie z ustawodawstwem RC, co umożliwi im wykorzystanie środków finansowych UE w projektach przygranicznych

USTAWY WYBORCZE * Domagamy się zmian ustaw wyborczych * koniecznością jest likwidacja 5% progu wyborczego i zmiana ordynacji wyborczej przede wszystkim w wyborach do przedstawicielstw gminnych i miejskich * okazało się, że zmiana ustawy wyborczej do Izby Poselskiej Parlamentu RC mająca na celu wzmocnienie wpływu wielkich partii jest nieskuteczna * na poziomie regionalnym i komunalnym koniecznie trzeba umożliwić pozaparlamentarnym partiom regionalnym wpływać na sprawy publiczne

 

Programové priority Politického hnutí Coexistentia-Soužití-Wspólnota-Együttélés-Spivżitja na období 5/2007 – 4/2009

 

OCHRANA NÁRODNÍCH MENŠIN * Prosazujeme používání vlastního jazyka v úředním styku * v souladu s Rámcovou úmluvou Rady Evropy o ochraně národních menšin a novelizací zákona o obcích požadujeme zavedení dvojjazyčného názvosloví měst, obcí, částí obcí a dvojjazyčných nápisů na státních a samosprávných úřadech – v jazyce českém a polském na etnicky smíšeném území Těšínského Slezska * využívat pravomoc Výborů pro národnostní menšiny v obcích při zavádění dvojjazyčných nápisů * v souladu s Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků požadujeme plnění přijatých závazků k ochraně uvedených v Chartě jazyků * jsme pro vzdělávání v mateřském jazyce, garantované státem * požadujeme zachování předškolních zařízení, základních a středních škol s polským jazykem vyučovacím * požadujeme, aby bylo umožněno vzdělávání v jazyce polském rovněž na středních odborných školách * zárukou vzdělávání příslušníků národních menšin musí být stát, nikoli obec * umožnit majoritní společnosti na etnicky smíšeném území vzdělávání v jazyce národní menšiny * národní menšiny musí mít možnost šířit informace v mateřském jazyce * účinnou dotační politikou požadujeme zachování národnostního tisku * jsme pro zajištění většího prostoru pro národní menšiny v elektronických médiích * požadujeme zásadní změnu dotační politiky směrem k občanským sdružením národních menšin

EVROPSKÁ INTEGRACE * Podporujeme zrušení přechodných opatření v zaměstnávání cizinců * zefektivnění využití prostředků z fondů Evropské unie tak, aby sloužily k rozvoji regionu * jsme pro méně evropských regulací, především v oblasti pracovního trhu a volného pohybu služeb * podporujeme posílení unijních pravomocí v oblasti spravedlnosti, práva a vnitřní bezpečnosti, aby bylo možné náležitě zabezpečit bezpečnost občanů

VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA A CESTOVNÍ RUCH * Podporujeme změnu školní výuky od memorování k samostatnému myšlení * v rámci osnov základní školy docílit zavedení předmětu o historii, kultuře a jazyku národních menšin v České republice a Evropské unii * podporujeme vstup do Schengenského prostoru v původním termínu * spolupráci v rámci států Visegrádské čtyřky v kultuře, sportu a turistice

SOUDNICTVÍ A POLICIE * Podporujeme zkvalitnění legislativního procesu a zákony bez množství neustálých novelizací * zpřísnění zákona o střetu zájmu a zavedení exemplárních trestů za korupci * zadávání veřejných zakázek s využitím tzv. elektronického tržiště * zjednodušení policejních struktur tak, aby více policistů bylo použito pro operativní činnost v terénu

SLUŽBY A EKOLOGIE * Za prioritu považujeme šetrné nakládání s přírodními zdroji a energiemi * zajištění základní dopravní obslužnosti a zvýšení podílu elektrifikované trakce v železniční dopravě * dotvoření železničního, vodního a dálničního napojení České republiky na Evropu, zejména ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace * nepodporujeme privatizaci celostátních dopravců za každou cenu

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ * Podporujeme reformu daňových zákonů a zjednodušení podmínek pro podnikání, především malých a středních firem * navrhujeme zjednodušení daňové soustavy a její stabilitu * upřednostňujeme snížení deficitu státního rozpočtu a vstup do eurozóny a vzpružnění trhu práce * zvýšení zaměstnanosti nelze docílit bez potřebných reforem * v penzijní reformě podporujeme zavedení třípiliřového systému – povinný průběžný, povinný spořící se státní garancí a dobrovolné komerční s připojištěním * ve zdravotním pojištění podporujeme zavedení individuální pojistné smlouvy, uzavřené mezi občanem a pojišťovnou

ROZVOJ OBCÍ A MĚST * Je nutno zefektivnit využití prostředků z fondů Evropské unie * více a lépe využívat všechny dostupné zdroje financování (obce, kraje, stát, fondy Evropské unie, půjčky bank, soukromý sektor) * občanská sdružení národních menšin je nutno považovat za sdružení registrovaná na zakládě zákonů ČR, což umožňuje využití finančních zdrojů EU v příhraničních projektech

VOLEBNÍ ZÁKONY * Požadujeme změny volebních zákonů * zrušit 5% volební práh a změnit volební  výpočet zejména ve volbách do obecních a městských zastupitelstev * změny ve volebním zákoně pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR směrem k posílení vlivů velkých stran se ukázaly jako neúčinné * na regionální a komunální úrovní musí být umožněno ovlivňovat  správu věcí veřejných neparlamentním regionálním stranám.

 

Skład centralnych organów Ruchu Politycznego Wspólnota-Coexistentia

Složení ústředních orgánů Politického hnutí Coexistentia-Soužití

 

Przewodniczący / předseda: László Attila Kocsis

1. wiceprzewodniczący / 1. místopředseda: Wiesław Sikora

Rada Republikowa / Republiková rada: Lajos Balla, László Derian, Mária Dědinová, Władysław Drong, István Fucsik, Rudolf Gaál, Stanisław Gawlik, Bronisław Haratyk, Jadwiga Karolczyk, Eugeniusz Kiedroń, László Attila Kocsis, András Kolozsváry, Tadeusz Kornuta, Karol Madzia, Ferenc Monus, László Morovics, György Nemes, Władysław Niedoba, István Palágyi, Sándor Pálffy, Józef Pietrus, Bogusław Raszka, Wiesław Sikora, Ernö Soós, Józef Toboła, Tadeusz Toman, Zoltán Trosko, Paweł Wania

Komisja Rewizyjna / Revizní komise: Éva Farkás, László Fekete, Györgyi Kláris, Stanisław Przyhoda, Edward Zaleski

Sąd Rozjemczy / Smírčí komise: András Dojcsan, Alfred Kołorz, Piotr Żabiński, rezerwowi / náhradníci: Zoltán Domonkos, Franciszek Jeżowicz

Wiceprzewodniczący, przewodniczący PSN / místopředseda, předseda PNS: Władysław Niedoba

Wiceprzewodniczący, przewodniczący WSN / místopředseda, předseda MNS: István Palágyi

Wiceprzewodniczący / místopředseda: Bogusław Raszka

Rada Wykonawcza / Výkonná rada: Władysław Drong, István Fucsik, Stanisław Gawlik, Jadwiga Karolczyk, László Attila Kocsis, Ferenc Monus, György Nemes, Władysław Niedoba, István Palágyi, Józef Pietrus, Bogusław Raszka, Wiesław Sikora, Tadeusz Toman

Sekretarz Rady Wykonawczej / tajemník Výkonné rady: Tadeusz Toman

 

Terminy zebrań RR i RW w 2007 roku

Termíny schůzí RR a VR v roce 2007

 

14.4.2007 (sobota)                  RR                Trzyniec / Třinec                             PSN / PNS

12.5.2007 (sobota)                  RW / VR       Czeski Cieszyn / Český Těšín          PSN / PNS

15.6.2007 (piątek / pátek)       RR                Ostrava                                          WSN / MNS

14.7.2007 (sobota)                  RW / VR       Czeski Cieszyn / Český Těšín          PSN / PNS

29.9.2007 (sobota)                  RW / VR       Praha                                              WSN / MNS

29.9.2007 (sobota)                  RR                Praha                                              WSN / MNS

14.11.2007 (sobota)                RW / VR       Czeski Cieszyn / Český Těšín          PSN / PNS

 

Wstępne terminy zebrań RR i RW w 2008 roku

Předběžné termíny schůzí RR a VR v roce 2008

 

luty / únor                                RW / VR       Ostrava                                          WSN / MNS

luty / únor                                RR                Ostrava                                          WSN / MNS

kwiecień / duben                      RW / VR       Czeski Cieszyn / Český Těšín          PSN / PNS

maj / květen                             RR                Wędrynia / Vendryně                      PSN / PNS

czerwiec / červen                     RW / VR       Ostrava                                          WSN / MNS

sierpień / srpen                         RW / VR       Czeski Cieszyn / Český Těšín          PSN / PNS

październik / říjen                     RW / VR       Dolní Lutyně                                   PSN / PNS

listopad                                    RW / VR       Praha                                              WSN / MNS

listopad                                    RR                Praha                                              WSN / MNS

 

Wstępne terminy zebrań RR i RW w 2009 roku

Předběžné termíny schůzí RR a VR v roce 2009

 

styczeń / leden                         RW / VR       Czeski Cieszyn / Český Těšín          PSN / PNS

marzec / březen                        RW / VR       Ostrava                                          WSN / MNS

kwiecień / duben                      Kongres        xxx                                                 PSN / PNS

 

Stałe punkty programu obrad RR

Stálé body programu jednání RR

 

a)                zaakceptowanie programu obrad / schválení programu jednání

b)                wybory protokolanta i weryfikatora protokołu / volba zapisovatele a ověřovatele zápisu

c)                wybory komisji mandatowej i wnioskodawczej / volba mandátové a návrhové komise

d)                sprawozdanie przewodniczącego COEX / zpráva předsedy COEX

e)                sprawozdanie przewodniczących sekcji narodowych / zprávy předsedů národních sekcí

f)                  sprawozdanie komisji rewizyjnej / zpráva revizní komise

g)                kontrola uchwał RR / kontrola usnesení RR

h)                informacja komisji mandatowej / informace mandátové komise

i)                  dyskusja / diskuze

j)                  przyjęcie uchwały / přijetí usnesení

 

Stałe punkty programu obrad RW

Stálé body programu jednání VR

 

a)                zaakceptowanie programu obrad / schválení programu jednání

b)                wybory weryfikatora protokołu / volba ověřovatele zápisu

c)                informacja o korespondencji doręczonej i odesłanej / informace o došlé a odesnalé poště

d)                kontrola uchwał RW / kontrola usnesení VR

e)                sprawozdanie przewodniczącego COEX / zpráva předsedy COEX

f)                  informacje przewodniczących sekcji narodowych / informace předsedů národních sekcí

g)                dyskusja / diskuze

h)                przyjęcie uchwały / přijetí usnesení

 

Kongres na łamach prasy / Kongres v tisku

 

Zamieszczamy artykuł, jaki opublikował „Głos Ludu“ z 17.4. br. Miesięcznik „Zwrot“ (5/2007) poinformował o Kongresie na drugiej stronie okładki: „László Attila Kocsis został ponownie przewodniczącym, a Wiesław Sikora pierwszym wiceprzewodniczącym Ruchu Politycznego Coexistentia-Wspólnota. Podczas obrad 10. Kongresu Wspólnoty w Trzyńcu wybrano Radę Republikową, Komisję Rewizyjną i Sąd Rozjemczy“. Zamieszczamy również tekst artykułu, jaki zamieścił dziennik „Új szó“ gazeta ukazująca się na Słowacji w języku węgierskim. / Články na téma Kongresu zveřejnily tiskoviny polské národní menšiny v ČR „Głos Ludu“ a „Zwrot“. Deník „Új szó“ (Nové slovo) vycházející v maďarštině na Slovensku uveřejnil dne 16.4. tr. článek z péra novináře a publicisty Jánose Kokese o konání 10. kongresu Politického hnutí Coexistentia-Soužití v ČR. Mimo jiné v něm vyzvedává, že na základě rozhodnutí delegátů se tato organizace hájící zájmy národních menšin žijících v ČR bude domáhat rehabilitace J.Esterházyho. Dále na kongresu z maďarské strany odeznělo, že Maďaři plně podporují požadavek Poláků, aby se na jimi obývaném území uplatňovala dvojjazyčnost. V tomto směru český stát vzal na sebe právní závazek přijetím Evropské charty o regionálních a menšinových jazycích. Poláci považují za poškození svých práv, že místní české samosprávy jen velmi pomalu realizují ustanovení charty. Na polský návrh se do usnesení kongresu dostalo i to, že Hnutí bude iniciovat u příslušných státních orgánů, aby řada úředně chráněných menšinových jazyků byla rozšířena vedle polštiny, slovenštiny, němčiny a romštiny také o maďarštinu. Kongres dále přijal nový program Hnutí na období let 2007-2009 a stanovil hlavní úkoly organizace.

 

 

Media polskiej i węgierskiej mniejszości narodowej w RC – miesięcznik „Zwrot“ (4/2007) i kwartalnik „Tükörkép“ (1/2007) zamieściły artykuły z działalności Ruchu Politycznego Coexiszentia-Wspólnota z okresu przed kwietniowym Kongresem Ruchu. Chodzi o przyczynki Tadeusza Tomana „Wspólnota-Coexistentia przed Kongresem“ i László Attila Kocsisa „Coexistentia-Együttélés A csehorsági kisebbségek érdekvédelmi szervezete“. Kserokopie obu artykułów zamieszczamy na łamach pisma. / A Cseh Köztársaságban élö lengyel és magyar nemzeti kisebbségek sajtója – a „Zwrot“ c.havilap (4/2007) és kéthavonként megjelenö „Tüköerkép“ (1/2007) cikkeket közölt a Coexistentia-Egyöttélés Politikai Mozgalomnak az áprilisi kongresszusát megelözö idöszakban végzet tevékenységéröl. Az egyik Tadeusz Toman „Wspólnota-Coexistentia przed Kongresem“ c.cikke, a másik Kocsis László Attila „Coexistentia-Együttélés A csehországi kisebbségek érdekvédelmi szervezete“ címü cikke. Mindkettö fénymásolatát közöljük lapunk belsö oldalain. / Tiskoviny polské a maďarské národní menšiny v ČR – měsíčník „Zwrot“ (4/2007) a čtvtletník „Tükörkép“ (1/2007) zveřejnily články z činnosti Politického hnutí Coexistentia-Soužití z období před dubnovým Kongresem Hnutí. Jedná se o článek Tadeusze Tomana „Wspólnota-Coexistentia przed Kongresem“ a článek László Attily Kocsise „Coexistentia-Együttélés A csehországi kisebbségek érdekvédelmi szervezete“. Xerokopie obou článků přinášíme uvnitř listu.

 

Brak decyzji w sprawie polskiej szkoły na trzynieckim osiedlu

Není ještě rozhodnuto o polské škole na třineckém sídlišti

     Korzystając z dobrodziejstwa ratyfikowanej przez Parlament Republiki Czeskiej Europejskiej Karty Ochrony Języków Regionalnych czy Mniejszościowych, umożliwiającą zwracanie się do Urzędów w języku ojczystym, wystosował Ruch Polityczny Coexistentia-Wspólnota 30.3. br. list w języku polskim adresowany Urzędowi Rządu – Sekretariatowi Rady Rządu RC ds. Mniejszości Narodowych (Andrej Sulitka), Ministerstwu Szkolnictwa RC (Dana Kuchtová), Ministerstwu Spraw Wewnętrznych RC (Ivan Langer), Ministrowi Rządu RC (Džamila Stehlíková), ombudsmanowi (Otakar Motejl), Europejskiej Komisji ds. Ochrony Mniejszości Narodowych przy Parlamencie Europejskim w Strassburgu, Urzędowi Wojewódzkiemu w Ostrawie i Przedstawicielstwu Miasta Trzyniec. List razem z tłumaczeniem na język czeski podpisał pierwszy wiceprzewodniczący Ruchu, Wiesław Sikora. Treścią listu była skarga dotycząca uchwały nr. 3/74/2007 Samorządu Miasta Trzyńca z 27.2.2007, którą została zlikwidowana Polska Szkoła Podstawowa i Polskie Przedszkole Trzyniec-Taras oraz żądanie anulowania powyższej Uchwały, z powodu domniemania naruszenia tą uchwałą praw konstytucyjnych, szeregu artykułów Ustaw Republiki Czeskiej oraz postanowień Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych. W uzasadnieniu Wspólnota pisze, że samorząd miasta zlekceważył prawa konstytucyjne RC, mianowicie art.25 Karty Praw i Swobód Obywatelskich, nie uwzględnił faktu, że likwidacja placówki edukacyjnej mniejszości narodowych jest jasno określona art.185 ustawy szkolnej nr.57/2004 Sb., odrzucił petycję rodziców, nie uwzględnił żądania, by konieczność likwidacji szkoły omówił Komitet ds. Mniejszości Narodowych. Wspólnota-Coexistentia żąda uchylenia Uchwały. Na list zareagowało MSW (informacja dyrektor Wydziału Kontroli i Nadzoru Administracji Publicznej Marii Kostruhovej o przyjęciu skargi i stwierdzenie, że działania w tej sprawie wymagają czasu, dlatego stanowisko MSW będzie przekazane w terminie późniejszym), miasto Trzyniec (informacja z 25.4. br., Ladislava Chromca, kierownika wydziału, że przedstawicielstwo na posiedzeniu 24.4. skargę omówiło i wzięło do wiadomości) i minister Džamili Stehlíkovej (odpowiedź z 17.5. br. z informacją, że MSW decyzji jeszcze nie podjęło i że dyspozycji jest tylko stanowisko Ministerstwa Szkolnictwa stwierdzające, że szkoła spełnia ustawowe limity i tym samym nie ma prawnego powodu do zamknięcia szkoły, jednocześnie zwraca uwagę na ograniczone możliwości organów centralnych wtrącać się do spraw samorządu).

     Również Kongres Polaków w RC wystosował listy (20.3. br.) do MSW, konkretnie do Marii Ostruhovej, dyrektor wydziału Kontroli i Nadzoru Administracji Publicznej oraz Dany Kuchtovej, minister szkolnictwa w sprawie planowanego zamknięcia szkoły – pisze „Głos Ludu“ – gazeta Polaków w RC z 22.3. br. Zostaliśmy zmuszeni do podjęcia takiego kroku ze względu na złą wolę Rady Miasta i absolutną ignorancję naszego stanowiska w związku z nieskutecznością prób porozumienia się przed podjęciem decyzji o likwidacji szkoły (…). Musimy bronić swoich praw, ponieważ ta decyzja Rady Miasta mogłaby stanowić niebezpieczny precedens  – stwierdził Józef Szymeczek, prezes Kongresu Polaków.

     Czeska prasa regionalna zamieszcza na swoich łamach niepełne, niekiedy nawet nieprawdziwe informacje. W trzynieckim tygodniku „Hutnik“ a artykule „Temat połączenia szkół na tapecie“ pojawiły się rażące nieprawdy. Autorka artykułu Petra Jurásková pisze, iż w szkole uczy się obecnie średnio 10,7 ucznia na klasę, sugerując, że polska mniejszość wprowadza w błąd opinię publiczną twierdząc, że szkoła spełnia limity (w rzeczywistości jest 13,9 ucznia na klasę, tj. więcej niż ustawowych 12). Dalszą pomyłką autorki jest stwierdzenie, że ministerstwo nie znalazło uchybień w postępowaniu miasta. Prawda jest taka, że kwestia tzw. „optymalizacji“ jest przez MSW badana.

     Temat szkoły omawiano podczas obrad Przedstawicielstwa Miejskiego 14.4. br. Radni zostali poinformowani o uchwałach Komitetu ds. Mniejszości Narodowych, w których nie zgadza się on z postępowaniem Rady Miasta w sprawie „optymalizacji“ i poleca rewokowanie swojej uchwały. Prezes Komitetu Ladislav Vrátný niestety nie podjął próby wytłumaczenia radnym stanowiska Komitetu. Do rewokacji uchwały nie doszło. Temat szkoły powrócił przy okazji czytania listu Ruchu Politycznego Wspólnota w obronie szkoły. Burmistrz Věra Palkovská stwierdziła, że proces łączenia szkół jest już w toku. Powiedziała również, że nie do przyjęcia jest fakt, iż w czeskiej szkole w pierwszej klasie uczy się 24 uczniów, w polskiej natomiast tylko pięciu. W obronie polskiej szkoły wystąpił członek ZG Macierzy Szkolnej Jan Branny oraz radny Radim Turek. Natomiast za zamknięciem polskiej szkoły opowiedzieli się Erna Grygowa, Bronisław Sikora i radny Stanisław Sajdok. Swoje zdanie przekazał również Ladislav Vrátný informując o tym, że w egzaminach wstępnych do czeskiego gimnazjum w Trzyńcu startuje 7 uczniów polskich podstawówek, dodając że to o czymś świadczy, skoro w Czeskim Cieszynie jest polskie gimnazjum.

     Likwidacji polskiej szkoły w Trzyńcu-Tarasie poświęcony był felieton redaktor Danuty Chlup „Moim zdaniem“ (GL, 26.4. br.). Według niej ci, którzy godzą się na utratę jednej z polskich placówek mogą nie być gorszymi od nas Polakami. Reagowała Otylia Toboła, jej wypowiedź zamieszczono w ramach „Hyde parku“ 10.5 br. Nie wiem, co znaczy od nas, nie wiem co znaczy gorszymi. Nie chodzi tu o lepszych i gorszych. Są natomiast dwie strony sporu. Jedna – to Kongres Polaków z Macierzą Szkolną, PZKO, Coexistentią i rodzicami. Druga strona sporu – to trzyniecki ratusz na czele z panią burmistrz, która ma do dyspozycji kilku Polaków gotowych uczestniczyć w przedstawieniach dla mediów (…). W tym sporze chodzi już nie tylko o jedną polską szkołę. Chodzi już o to, czy czeskie państwo ze swoimi ustawami i międzynarodowymi zobowiązaniami potrafi bronić polskie mniejszości przed zakusami lokalnych prominentów.

     Na żądanie Kongresu Polaków w RC Kancelaria Adwokacka Hruška, Klouček, Sládek, Topinka § Džmuráňová z Pragi wypracowała opinię prawną analizującą kroki władz Trzyńca. Opinia jednoznacznie podkreśliła, że doszło do celowego obejścia ustawy szkolnej i działań niezgodnie z ustawą o mniejszościach narodowych. Oprócz tego miasto postępowało sprzecznie z Kartą Podstawowych Praw i Wolności. Jak dowiedziała się redakcja Głosu Ludu (GL, 19.5. br., „Rozmowy w Lanach“) z kręgów zbliżonych do premiera RC, Mirek Topolánek wystosował do premiera RP Jarosława Kaczyńskiego list w kwestii szkoły na Tarasie. Z tego samego źródła nadchodzą też informacje, że w czeskim MSW przeważa pogląd, iż w decyzji o „optymalizacji“ doszło do naruszenia prawa. Tadeusz Toman, 24.5.2007

Využívaje dobrodiní ustanovení Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, ratifikované Parlamentem ČR, umožňující obracet se na úřady polské menšině ve svém mateřském jazyce Politické hnutí Coexistentia-Soužití se obrátilo 30.3. tr. dopisem na Úřad vlády – Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny (Andrej Sulitka), Ministerstvo školství ČR (Dana Kuchtová), Ministerstvo vnitra ČR (Ivan Langer), Ministra vlády ČR (Džamila Stehlíková), ombudsmana (Otakar Motejl), Evropskou komisi pro ochranu národních menšin při Evropském parlamentu ve Strasburgu, Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě a Zastupitelstvo města Třince. Dopis spolu s překladem do jazyka českého podepsal první místopředseda Wiesław Sikora. Obsahem dopisu byla stížnost ve věci usnesení č.3/74/2007 Zastupitelstva města Třince z 27.2.2007, kterým, byla zrušena Polská základní škola a polská mateřská škola Třinec-Terasa a zároveň žádost o revokaci tohoto Usnesení z důvodů podezření na porušení ústavních práv polské národní menšiny, několika dalších článků zákonů České republiky a zároveň ustanovení Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Ve zdůvodnění Soužití poukazuje, že Zastupitelstvo města přezíravě opomenulo uznat ústavní práva ČR, jmenovitě čl.25 Listiny základních práv a svobod, nepřihlédlo ke skutečnosti, že zrušení školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je možno provést jen v souladu s §185 školského zákona č.561/2004 Sb., zamítlo petici rodičů, neumožnilo vyhovět žádosti, aby zrušením školy se zabýval výbor pro národnostní menšiny. Soužití žádá revokaci usnesení. Na dopis reagovalo Ministerstvo vnitra (informace ředitelky odboru dozoru a kontroly veřejné správy Marie Kostruhové o převzetí stížnosti a konstatování, že úkony a posouzení podkladů vyžadují více času, proto stanovisko MVn bude zasláno v pozdějším termínu), město Třinec (sdělení ved.odboru Ladislava Chromce z 25.4. tr., že Zastupitelstvo na svém zasedání 24.4. tr. stížnost projednalo a vzalo na vědomí) a ministryně Úřadu vlády Džamila Stehlíková (v dopise z 17.5. tr. informuje, že MVn dosud šetření neukončilo a je pouze vyjádření Ministerstva školství, podle něhož škola splňuje zákonné limity, proto neexistuje právní důvod zrušení školy, současně upozorňuje na omezené možnosti centrálních orgánů zasahovat do záležitostí samosprávy). Také Kongres Poláků v ČR zaslal (dne 20.3. tr.) dopisy Ministerstvu vnitra a ministryní školství Daně Kuchtové v záležitosti plánovaného zrušení školy – píše „Głos Ludu“ z 22.3. tr. Byli jsme přinuceni se takto rozhodnout s ohledem na neochotu Rady města a úplnou ignoranci našeho názoru v souvislosti s bezvýslednými snahami dohodnout se před přijetím rozhodnutí o zrušení školy. Musíme hájit svá práva, protože toto rozhodnutí Rady města mohlo by se stát nebezpečným precedentem – řekl Józef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků. Český regionální tisk zveřejnil neúplné, někdy dokonce nepravdivé informace. Třinecký týdeník „Hutník“ v článku Petry Juráskové zveřejnil zřejmé nepravdy. Ve škole se prý vzdělává průměrně 10,7 žáků na třídu, čímž autorka čtenářům namlouvá, že polská menšina uvádí v omyl veřejné mínění (ve skutečnosti škola má 13,9 žáků na třídu, to je více než zákonných 12). Dalším omylem autorky článku je konstatování, že ministerstvo nenašlo v chování města chyby. Pravda je taková, že otázka „optimalizace“ je MVn zkoumána. Téma školy bylo projednáváno na jednání Zastupitelstva města 14.4. tr. Zastupitelé byli informování o usneseních Výboru pro národnostní menšiny, ve kterých Výbor nesouhlasí s postupem Rady města v záležitosti „optimalizace“ a doporučuje revokovat své Usnesení. Předseda Výboru Ladislav Vratný bohužel se nepokusil vysvětlit zastupitelům názor Výboru. Revokace usnesení nebyla zařazena na pořad jednání. Diskuse na téma školy byla obnovena opět v souvislosti s projednáváním dopisu Politického hnutí Soužití za obhajobu školy. Starostka Věra Palkovská prohlásila, že proces sloučení škol už probíhá. Řekla také, že není akceptovatelná skutečnost, kdy v české škole v první třídě se vzdělává 24 žáků, a v polské jen pět. Na obhajobu polské školy vystoupil člen HV Matice školské, Jan Branny a zastupitel Radim Turek. Naopak pro zrušení polské školy byli Erna Grygová, Bronislav Sikora a zastupitel Stanislav Sajdok.  Ladislav Vratný řekl, že k přijímacím zkouškám na české gymnázium v Třinci se přihlásilo 7 žáků polských základek a že to o něčem svědčí, když v Českém Těšíně je polské gymnázium. Zrušení školy byl věnován článek redaktor Danuty Chlup v GL 26.4. tr. Autorka píše, že ti kteří souhlasí se zánikem jednoho polského školského zařízení nemusí být horšími od nás Poláky. Otylia Toboła 10.5. v rámci „Hyde Parku“ reaguje – Nevím co znamená „od nás“, nevím co znamená „horšími“. Jsou dvě strany sporu. Jednou je Kongres Poláků s Matici školskou, PZKO, Coexistentii a rodiči. Druhá strana sporu – to je třinecká radnice vedena starostkou, do jejíž dispozice je několik Poláků připravených účastnit se představení pro média (…). V tomto sporu nejde už o jednu polskou školu. Jde o to zda český stát se svými zákony a mezinárodními závazky je schopen chránit polskou menšinu před choutkami místních prominentů. Na žádost Kongresu Poláků zpracovala pražská advokátní kancelář Hruška, Klouček, Sládek, Topinka § Dmuráňová právní stanovisko hodnotící jednotlivé kroky vedení Třince. Posudek jednoznačně zdůrazňuje, že cíleně byl obejít školský zákon a byl porušen zákon o právech národnostních menšin. Kromě toho město postupovalo v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Jak zjistila redakce GL z kruhů blízkých premiérovi ČR, Mirek Topolánek zaslal polskému premiérovi Jaroslavu Kaczyńskému dopis v záležitosti školy v Třinci-Terase. Ze stejného pramene přicházejí informace, že v českém Ministerstvu vnitra převažuje názor, že při rozhodnutí o „optimalizaci“ byl porušen zákon.

 

Europejska Karta Języków Regionalnych czy Mniejszościowych ratyfikowana

Dnia 19 kwietnia 2006 roku Izba Poselska Parlamentu Republiki Czeskiej przyjęła uchwałę do wniosku, w którym rząd Republiki Czeskiej wyraził zgodę na ratyfikację Europejskiej Karty Języków Regionalnych czy Mniejszościowych (ETS 148). Izba Poselska tym samym wyraziła zgodę na ratyfikację tej bardzo ważnej konwencji europejskiej Republika Czeska oświadczyła, że przyjęte postanowienia Karty będzie stosować w zgodzie z obowiązującymi w RC ustawami i odpowiednimi umowami międzynarodowymi, które przyjęła. Karta obowiązuje od 1.3.2007 roku i jako dokument międzynarodowy ma pierwszeństwo przed ustawami wewnętrznymi.

Karta za cel stawia sobie chronić i wspierać języki regionalne czy mniejszościowe w Europie. Określa cele i zasady ich ochrony i ustanawia liczne postanowienia wspierające ich wykorzystanie w kontaktach publicznych. W Republice Czeskiej Europejska Karta Języków Regionalnych czy Mniejszościowych chroni cztery języki: niemiecki, polski, romski i słowacki. Karta definiuje podstawowe zasady ich ochrony i wsparcia. Definiuje konkretne ustalenia dotyczące języka polskiego stosowane na terytorium Województwa Morawskośląskiego, powiatów Frydek Mistek i Karwina i języka słowackiego stosowane na terytorium całej Republiki Czeskiej. Postanowienia dotyczące ich ochrony są zawarte w stosownych ustawach. Niektóre ustawy trzeba dostosować do przepisów Karty. Najważniejszą ustawą, która dotyczy tej problematyki jest ustawa nr. 271/2001 Dz.U. o prawach członków mniejszości narodowych i o zmianie niektórych przepisów, w aktualnym brzmieniu.

Zobowiązania Karty dotyczą w liczbie 41 punktów języka polskiego i 37 punktów języka słowackiego. W stosunku do języka polskiego będzie Repulika Czeska będzie aplikować wybrane postulaty Karty. Zobowiązała się między innymi, że * udostępni wykształcenie przedszkolne lub istotną część wykształcenia przedszkolnego * udostępni wykształcenie podstawowe lub istotną część wykształcenia podstawowego * udostępni wykształcenie średnie lub istotną część wykształcenia średniego * udostępni istotną część wykształcenia technicznego i fachowego * będzie popierać lub zezwalać udzielania wykształcenia uniwersyteckiego lub innego wyższego * będzie czynić priorytetowym lub popierać ofertę kształcenia dorosłych lub dalszego kształcenia * przedsięweźmie środki dla zapewnienia nauczania historii i kultury, których przejawem jest język polski * w procesach obywatelsko cywilnych zapewni stronie procesu, aby osoby posługujące się językiem polskim mogły przed sądem składać wnioski w języku polskim bez dodatkowych kosztów * w procesach sądowych do spraw administracyjnych zapewni stronie procesu, aby osoby posługujące się językiem polskim mogły przed sądem składać wnioski w języku polskim bez dodatkowych kosztów * w ramach organów samorządowych i służb publicznych zapewni, aby osoby posługujące się językiem polskim mogły składać wnioski ustne i pisemne w języku polskim * zezwoli albo będzie zachęcać do posługiwania się lub przyjęcia tradycyjnych i poprawnych form nazw miejscowych w języku polskim * w należyty sposób zapewni, aby nadawcy audycji radiowych i telewizyjnych emitowali programy w języku polskim * wesprze regularną emisję audycji radiowych w języku polskim * wesprze regularną emisję programów telewizyjnych w języku polskim * będzie wspierać powołanie lub zachowanie przynajmniej jednej gazety w języku polskim lub będzie do tego zachęcać * będzie wspierać bezpośredni udział osób posługujących się językiem polskim przy powoływaniu instytucji kulturalnych i planowaniu działalności kulturalnej.

 

Evropská charta regionálních či menšinových jazyků ratifikována

Dne 19. dubna 2006 roku bylo přijato usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k návrhu, kterým vládá České republiky souhlasí s ratifikací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků (ETS 148). Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci této důležité evropské úmluvy. ČR prohlásila, že přijatá opatření Charty bude uplatňovat v souladu se svým ústavním pořádkem a příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je vázána. Charta platí od 1.3.2007 roku a jako mezinárodní dokument má přednost před vnitřními zákony.

Charta si klade za cíl chránit a podporovat regionální či menšinové jazyky v Evropě. Formuluje cíle a principy jejich ochrany a stanoví četná opatření na podporu jejich užívání ve veřejném životě. V České republice Evropská charta regionálních či menšinových jazyků chrání čtyři jazyky: němčinu, polštinu, romštinu a slovenštinu. Charta definuje základní principy ochrany a podpory těchto jazyků. Definuje konkrétní ustanovení k ochraně polštiny s teritoriálním omezením na Moravskoslezský kraj, okres Frýdek-Místek a Karviná a slovenštinu s rozsahem po celé České republice. Opatření na jejich ochranu jsou uvedeny v příslušných zákonech. Některé zákony je nutno uvést do souladu s Chartou. Nejvýznamnějším zákonem, který se týká této problematiky je zákon č. 271/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Závazky Charty platí v počtu 41 bodů pro polštinu a 37 bodů pro slovenštinu. Ve vztahu k polštině bude Česká republika aplikovat vybrané požadavky Charty. Zavázala se mezi jinými, že * zpřístupní předškolní vzdělávání nebo podstatnou část předškolního vzdělávání * zpřístupní základní vzdělávání nebo podstatnou část základního vzdělávání * zpřístupní středoškolské vzdělávání nebo podstatnou část středoškolského vzdělávání * zpřístupní podstatnou část technického a odborného vzdělávání * bude podporovat a/nebo povolovat poskytování univerzitního nebo jiného vysokoškolského vzdělávání * bude upřednostňovat a/nebo podporovat nabídku vzdělávání dospělých nebo dalšího vzdělávání * učiní opatření k zajištění výuky dějin a kultury, jejíž výrazem je polština * v občanskoprávním řízení zaručí účastníkovi řízení, aby užíval při osobním vystoupení před soudem polštinu, aniž mu tím vzniknou další náklady * v soudním řízení ve správních věcech zaručí účastníkovi řízení, aby užíval při osobním vystoupení před soudem polštinu, aniž mu tím vzniknou další náklady * v rámci samosprávných celků i v orgánech místní veřejné správy zajistí, aby uživatelé polštiny mohli podávat ústní a písemné žádosti v polštině * dovolí a/nebo bude podporovat aby se užívaly nebo přijaly tradiční a správné formy místních názvů v polštině * náležitým způsobem zajistí, aby provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání vysílali programy v polštině * podpoří pravidelné vysílání rozhlasových programů v polštině * podpoří pravidelné vysílání televizních programů v polštině * podpoří zřízení nebo zachování alespoň jedněch novin v polštině nebo k němu bude napomáhat * bude podporovat přímou účast představitelů uživatelů polštiny při zřizování kulturního zařízení a plánování kulturní činnosti

 

Předání vysokého státního vyznamenání Maďarské republiky

členovi Republikové rady Politického hnutí Coexistentia-Soužití

panu Ing. Alexandru Pálffymu

 

Prezident Maďarské republiky, Jeho Excelence László Sólyom udělil vysoké státní vyznamenání – Řád rytižského kříže Maďarské republiky Ing. Alexandru Pálffymu, bývalému dlouholetému generálnímu řediteli BorsodChem/MCHZ se sídlem v Ostravě, členu Republikové rady Politického hnutí Coexistentia-Soužití. Toto ocenění získal za podporu maďarských ekonomických a kulturních iniciativ v České republice a za sponzorskou činnost. Vyznamenání předal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec MR v ČR J.E.István Szabó na recepci uspořádané dne 23. dubna 2007 v Praze za účasti představitelů ČR, MR a diplomatických zástupců Slovenské republiky. Přítomní byli rovněž předseda PH Coexistentia-Soužití Dr. László Attila Kocsis a další členové Republikové rady Hnutí. K tomuto vysokému ocenění činnosti pana Ing. Alexandra Pálffyho upřímně gratulujeme jménem vedení a všech členů Politického hnutí Coexistentia-Soužití. Zároveň vyjadřujeme radost nad tím, že tak významná osobnost aktivně působí i v našich řadách. Svou činností nejen přispívá k prohloubení česko-maďarských hospodářských styků, k rozvoji Moravsko-Slezského regionu, na který naše Hnutí zaměřuje svou hlavní aktivitu, k šíření maďarské kultury v českém prostředí a k celkovému prohloubení česko-maďarské vzájemnosti, ale také napomáhá harmonickému soužití většinového národa a národních menšin v ČR, což je jedním z hlavních cílů našeho Hnutí.

Níže uvádíme projev Jeho Excelence Istvána Szabóa, který pronesl při slavnostním ceremoniálu předání vyznamenání a jeho český překlad.

 

Na snímku: Ing. Alexander Pálffy a velvyslanec Maďarské republiky

J.E. István Szabó při ceremonii předání vyznamenání

 

Tisztetl Vendégink! Hölgyeim és Uraim!

     Engedjék meg, hogy mindenek elött tisztelettel köszöntsem önöket mai rendezvényünkön, melynek aktualitását az a tény adja, hogy javaslatomra Sólyom László Köztársasági Elnök úr, a mygyar gazdasági és kulturális kezdeményezések támogatásáért, valamint szponzori tevékenységéért a Magyar Köztársaság Lovagkeresztje kitüntetést adományozta Alexander Pálffy úrnak.

     Külön szeretném köszönteni a prágai szlovák nagykövetség ideiglenes ügyvivöjet, diplomatáit, akiknek köszönöm, hogy jelenlétükkel megtisztelték a mai önnepi eseményt.

     Alexander Pálffy 2002 februárjálót tévekenykedik a BorsodChem Moravszké Chemické Závody Rt-nél, a legnagyobb magyar tökebafektetéssel müködö csehországi vállalatnál, amelynek 2006 decemberéig a vezérigazgatója volt. Munkássága magalapozta a cég sikerét, amely Osztrava város és a régió egyik legnagyobb és kiemelkedöen eredményes vállalatává vált. Alexander Pálffy szakmai és tudományos tevékenységének köszönhetöen a cég külföldi expanzióját nem csak a V4-es országokra, hanem a Távol-Keletre, Japánra is kiterjesztette.

     Több évtizedes tudományos munkája gyümölcseként több tudományos fokozatot szerzett, saját szabadalmakat dolgozott ki. Szükebb szakmai és kutatási területén túl a vegyészeti, gyógyászati, gumiipari és müanyagipari szakterületeken is folyamatosan törekedett az új ismeretek és technológiák átvételére és meghonosítására, erröl tanúskodnak eddigi menedzseri kitüntetései és elismerései is. Szerteágazó szakmai kapcsolatrendszerének felépítésében a számos nyelv kiváló ismeretére is támaszkodhat.

     Alexander Pálffy a termelési kapcsolatok elmélyísésén túl a társadalmi kontaktusok építéséhez is hozzájárult, s a magyar és a cseh kultúra mecénásává vált. Szakmai és személyes tekintélyét latba vetve felkarolta a régióbeli magyar kulturális és gazdasági kezdeményezéseket, segítette a magyar cégeket, ezzel is jelentösen hozzájárulva a magyar-cseh kétoldalú kapcsolatok elmélyítéséhez, a csehországi magyar közösség identitásénak erösítéséhez, s a magyar hagyományok csehországi ápolásához. A Csehországbán élö magyar közösség is meleg szívvel emlékezik a kulturális és egyéb rendezvényeinek önzetlen támogatójára.

     Személy szerint nagyra értékelem azt a tevékenységet, amelyet Alexander Pálffy az országaink gazdasági együttmüködésémek fejlesztése és az emberek közötti kapcsolatok terén végzett. Engedjék meg, hogy személyes tapasztalotomat is megosszam Önökkel. A mintegy 3 éves csehországi nygyköveti tevékenységem során Alexandert egy végtelenül szerény, ezzel együtt a mások problémáira i fogékony, segítökész embernek ismertem meg. Szakmai munkája mellett mindig figyelmet fordított a hozzá fordulók emberi problémáinak a megértésére és megoldására.

     Sokoldalúságát látom abban, hogy napi munkája mellett hobby-tevékenységeinek is él, bár érzésem szerint erre kevés ideje jutott, hiszen eddigi találkozásaink alkalmából is megtapasztaltam, hogy azok köze tartozónak vallhajta magát, akik a nap huszonnégy óráját képesek többszörösére beosztani.

     Megtisztelö feladat számomra, hogy Köztársasági Elnök úr nevében Alexander Pálffy mérnök úr részéte átadhatom a Magyar Köztársaság Lovagkeresztje kitüntetést.

Vážení Hosté, Dámy a Pánové!

     Dovolte mi, především, abych Vás s úctou pozdravil na naší dnešní recepci, jejíž aktualita je v té skutečnosti, že prezident Maďarské republiky pan László Sólyom na základě mého návrhu udělil za podporu maďarských ekonomických i kulturních iniciativ a za sponzorskou činnost panu inženýru Alexandru Pálffymu Ŕád rytížského kříže MR.

     Chtěl bych zvlášť pozdravit chargé d´affaires a diplomaty velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a děkuji jim, že svoji účastí poctili naši dnešní slavnost.

     Pan Alexander Pálffy je činný od února roku 2002 v podniku, kde je největší maďarská kapitálová investice v České republice, a to v akciové společnosti BorsodChem Moravské Chemické Závody, kde do prosince 2006 zastával funkci generálního ředitele. Úspěchy firmy vzrostly na základech jeho pracovního působení, a podnik se vypracoval na jednu z největších a významně dominujících společností města Ostravy a regionu. Díky odborné a vědecké činnosti pana Alexandra Pálffyho firma rozšířila svoji expanzi do zahraniční nejen do států Visegrádské čtyřky, nýbrž také na Dálný Východ, Japonska.

     Několik desítek let jeho vědecké práce přinesly svoje ovoce ve formě získání vědeckých hodností, je autorem vlastních patentů. Za užším rámcem odborných a výzkumných oblastí se neustále snažil k využití a zavedení nových poznatků a technologií také v odvětvích chemického, farmaceutického, gumárenského průmyslu a průmyslu umělých hmot, o tom svědčí jeho četná dosavadní manažerská vyznamenání a uznání. Při tvorbě své rozvětvené sítě odborných kontaktů se mohl účinně opírat o svoji výbornou znalost cizích jazyků.

     Pan Alexander Pálffy kromě prohloubení výrobních kontaktů přispěl také k vytvoření společenských kontaktů a stal se mecenášem maďarské a české kultury. Zasadil se svoji odbornou a osobní autoritou a podpořil tak maďarské kulturní a ekonomické iniciativy v regiónu, podporoval maďarské firmy, značně přispívaje tak k prohloubení maďarsko-českých bilaterálních vztahů, k upevnění identity maďarské komunity v českých zemích, pečoval o uchování maďarských národních tradic na území České republiky. Komunita Maďarů žijících v České republice s dobrým pocitem vzpomíná na nezištného podporovatele jejich kulturních a jiných akcí.

     Vysoko hodnotím také já osobně aktivity, které pan Alexander Pálffy vyvíjel na poli rozvoje ekonomické spolupráce našich zemí a upevnění mezilidských vztahů. Dovolte mi, abych se s Vámi také podělil o svoje osobní dojmy. Po dobu svého téměř 3-letého působení ve funkci velvyslance v ČR jsem poznal Sándora jako člověka nesmírně skromného, přitom naslouchajícího problému druhých, ochotného pomoci. Mimo svých odborných aktivit věnoval stále dostatek pozornosti pochopení a řešení lidských problémů těch, kteří se na něho obrátili. Jeho mnohostrannost vidím v tom, že vedle své každodenní práce se taktéž věnuje svým koníčkům, ačkoli mám takový pocit, že mu na to zbývalo jen málo času, vždyť jsem při našich dosavadních setkáních nabyl dojmu, že patří mezi ty, kteří dokáží čtyřiadvacet hodin jednoho dne včas rozvrhnout do jeho několika násobků.

     Je pro mne poctou, že mohu jménem pana prezidenta předat panu inženýru Alexandru Pálffymu Řád rytížského kříže Maďarské republiky.

 

 

„Wiadomości – Tudósítások – Zprávy“, wydawca / vydavatel: Organizacja Wyższego Pożytku Publicznego / Obecně prospěšná společnost Koexistencia, IČO: 68899289, adres wydawcy / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / Strzelnicza 28, rada redakcyjna / redakční rada: Tadeusz Toman, Władysław Drong, Józef Toboła, zamknięcie numeru  / uzávěrka čísla: 28.5.2007,  gratis / zdarma