************************************************************************************************************

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

Gazeta członków ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA

A COEXISTENTIA-EGYÜTTÉLÉS politikai mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ

www.coexistentia.cz

nr 126 (2/2025) 25.4.2025 r.

***********************************************************************************************************

Spotkanie europejskich liderów w Londynie (2.3.2025 r.) – w pierwszym rzędzie od lewej: prezydent Finlandii Alexander Stubb, prezydent Francji Emanuel Macron, premier Wielkiej Brytanii Keir Stermer, prezydent Ukrainy Wołydymyr Zełenski i premier Polski Donald Tusk / Európai vezetők találkozója Londonban (2025.3.2.) - balról az első sorban: Alexander Stubb finn elnök, Emanuel Macron francia elnök, Keir Stermer brit miniszterelnök, Volodimir Zelenszkij ukrán elnök és Donald Tusk lengyel miniszterelnök / / Setkání evropských lídrů v Londýně (2. 3. 2025) – v první řadě zleva: prezident Finska Alexander Stubb, prezident Francie Emanuel Macron, premiér Velké Británě Keir Stermer, prezident Ukrajiny Wołydymyr Zełenský a premiér Polska Donald Tusk

Impreza z okazji 105. rocznicy urodzin Otto Žabki 

Ünnepség Otto Žabka 105. születésnapja alkalmából 

Slavnost u příležitosti 105. výročí narozenin Otto Žabky

NAWSIE – Z okazji 105. rocznicy urodzin Otto Žabki, kompozytora, folklorysty, kucharza odbyło się w niedzielę 22.3.2025 r. spotkanie wspomnieniowe. W imprezie wzięli udział syn, dwie córki oraz wnuk i prawnuczka. – Ojciec posługiwał się gwarą, ale śpiewał również po polsku, niemiecku, rosyjsku, węgiersku i włosku – wspominał syn Žabki. Trzy pieśni z dorobku Žabki zaśpiewały dzieci z chóru „Melodyjka“. Natomiast zespół Blaf przedstawił również kilka jego pieśni. Życiorys i dorobek twórczy przedstawiono w formie prezentacji multimedialnej. Gościom podano zupę wykonaną według przepisu Žabki, z wieprzowiną, pieczarkami, śmietaną i musztardą. Organizatorami imprezy byli gmina Nawsie, Miejscowe Koło PZKO w Nawsiu i organizacja pożytku publicznego Koexistencia.

NAWSIE – 2025.3.22-én, vasárnap emlékülést tartottak Otto Žabka zeneszerző, folklorista és szakács születésének 105. évfordulója alkalmából. Az eseményen részt vett egy fia, két lánya, egy unokája és egy dédunokája. - Édesapám tájszólásban beszélt, de énekelt lengyelül, németül, oroszul, magyarul és olaszul is – emlékezett vissza Žabka fia. Žabka terméséből három dalt a „Melodyjka” kórus gyermekei énekeltek. A Blaf együttes pedig szintén több dalát adta elő. Az életrajzot és az alkotói teljesítményt multimédiás prezentáció formájában mutatták be. A vendégeket Žabka receptje szerint készült levest szolgáltak fel, sertéshússal, gombával, tejszínnel és mustárral. A rendezvényt Niasias önkormányzata, a Lengyel Egyesült Munkáspárt helyi szervezete és a Koexistencia nonprofit szervezet szervezte.

NÁVSÍ – U příležitosti 105. výročí narozenin Otto Žabky, skladatele, folkloristy, kuchaře se konala v neděli 22. 3. 2025 vzpomínková slavnost. Na setkání byli přítomní syn, dvě dcery a také vnuk a pravnuk. – Otec mluvil nářečím, ale zpíval rovněž polsky, německy, rusky, maďarsky a italsky – připomíná syn Žabky. Tři písně z díla Žabky zazpívaly děti ze sboru „Melodyjka“. Naopak soubor Blaf zazpíval rovněž několik jeho písní. Životopis a tvorba byla uvedena formou multimediální prezentace. Hostům byla podána polévka podle předpisu Žabky, s vepřovým masem, žampiony, smetanou a hořčicí. Pořadateli akce byli obec Návsí, Místní skupina PZKO Návsí a obecně prospěšná společnost Koexistencia.

Zdjęcie uczestników spotkania wspomnieniowego / Snímek účastníků vzpomínkového setkání

Ludvík Žabka, syn Otty Žabki / Ludvík Žabka, syn Otta Žabky

Odsłonięcie pomnika z okazji 130. rocznicy katastrofy górniczej 

A bányakatasztrófa 130. évfordulója alkalmából felállított emlékmű leleplezése 

Odhalení pomníka u příležitosti 130. výročí důlního neštěstí

KARWINA – W niedzielę 16.3.2025 r. na cmentarzu w Karwinie-Dołach został odsłonięty wyremontowany pomnik upamiętniający 52 ofiary katastrofy górniczej, która miała miejsce dokładnie przed 130 laty w kopalni Hoheneger. Uroczystości rozpoczęły się od mszy świętej w intencji poległych, która została odprawiona w kościele pw. św. Piotra z Alkandry. Następnie wyruszył pochód żałobny, w którym wzięli udział harcerze, koła umundurowanych górników oraz orkiestra górnicza z Hawierzowa. Aktu odsłonięcia pomnika dokonali: Jacek Gajewski z ambasady Rzeczypospolitej Polskiej w Pradze, konsul Konsulatu Generalnego Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie, Stanisław Bogowski, przedstawiciel Narodowego Instytutu Dziedzictwa Kulturowego za Granicą Michał Michalski oraz Stanisław Kołek ze stowarzyszenia Olza Pro, które było razem Kongresem Polaków w Republice Czeskiej i miastem Karwina organizatorami imprezy.

KARVINÁ – 2025.3.16-án, vasárnap a Karviná-Dole temetőben felújított emlékművet avattak a pontosan 130 évvel ezelőtt a Hoheneger-bányában történt bányaszerencsétlenség 52 áldozatának emlékére. Az ünnepségek az elesettek szándékára tartott szentmisével kezdődtek, amelyet az alkándi Szent Péter templomban celebráltak. Ezt követte a gyászmenet, amelyben cserkészek, egyenruhás bányászok körei és a havířovi bányászzenekar is részt vett. Az emlékmű leleplezésének aktusát Jacek Gajewski, a Lengyel Köztársaság prágai nagykövetségének képviselője, Stanisław Bogowski, a Lengyel Köztársaság Ostravai Főkonzulátusának konzulja, Michał Michalski, a Külföldi Kulturális Örökség Nemzeti Intézetének képviselője és Stanisław Kołek, az Olza Pro Egyesület képviselője végezte, amely a Csehországi Lengyelek Kongresszusával és Karviná városával együtt szervezte az eseményt.

KARVINÁ – V neděli 16. 3. 2025 se na hřbitově v Karviné-Dolech konalo odhalení opraveného pomníku na počest 52 obětí důlního neštěstí, které se událo přesně před 130 lety na dole Hoheneger. Slavnosti byly zahájeny bohoslužbou v kostele sv. Petra z Alkandry. Následně vyrazil pohřební průvod, kterého se účastnili skauti, skupiny uniformovaných horníků a hornický orchestr z Havířova. Ceremoniál odhalení uskutečnili: Jacek Gajewski z velvyslanectví Polské republiky v Praze, konzul Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě Stanisław Bogowski, zástupce Národního institutu kulturního dědictví za hranicemi Michał Michalski a také Stanisław Kołek ze sdružení Olza Pro, které bylo spolu s Kongresem Poláků v České republice a městem Karviná pořadateli akce.

80. rocznica mordu 3 Polaków na stoku Kozubowej 

0 éve gyilkoltak meg 3 lengyelt a Kozubová hegy lejtőjén 

80. výročí vraždy 3 Poláků na svahu Kozubové

ŁOMNA DOLNA – W niedzielę 6.4.2025 r. przy pomniku zastrzelonych działaczy Armii Krajowej na stoku Kozubowej odbyła się w dniu 80. rocznicy mordu Bolesława Ryłki, Stanisława Richtera „Kostrzewy“ i Jana Sikory „Kurzyszka“ impreza wspomnieniowa. Po zdobyciu Bielska przez wojska radzieckie niemieckie władze okupacyjne, widząc gwałtowne nasilenie działań partyzanckich, przeszły do kontrataku. W Koszarzyskach, w Milikowie, w Karpętnej, w Gródku i innych wioskach napadano gazdów, rabowano domy i zabijano bydło i kury. Partyzanci starali się chronić okoliczną ludność. Trójka partyzantów weszła w kontakt z niejakim Kicmerem z Gnojnika, od którego mieli pozyskać broń. W dniu 5.4.1945 r. rano przyszli ostrożnie do schroniska na Kozubowej. Tam czekało na nich 50 gestapowców, gdyż Kicmer okazał się konfidentem. Gestapowcy pojmali partyzantów, w gospodzie na Sałajce ich torturowali a na drugi dzień zamordowali ich na stokach Kozubowej. Ciała ofiar zakopano w miejscu stracenia. Po wojnie ekshumowano ich zwłoki i pogrzebano na cmentarzu w Jabłonkowie. Świadkami męczeńskiej śmierci partyzantów były cztery dziewczęta z Nawsia i Milikowa, które były zatrudnione w schronisku na Kozubowej. Również one były przesłuchiwane i torturowane, jednak przeżyły wojnę.

DOLNÍ LOMNÁ – 2025 április 6-án megemlékezést tartottak a Kozubová hegy lejtőjén a Honi Hadsereg agyonlőtt harcosainak emlékművénél, Boleslav Ryłka, Stanislav Richter „Kostrzewa“  és Jan Sikora „Kurzyszka“ meggyilkolásának 80.-ik évfordulója alkalmából. Bělsko szovjet hadsereg által való elfoglalása után a német megszállók vezetése a partizánakciók rendkívüli megerősödése miatt ellentámadásba ment át. Košařiska, Milíkov, Karpentná, Hrádek községekben és másutt is, megtámadták a gazdákat, fosztogatták a házakat és leöldösték a marhaállományt meg a baromfit. A partizánok igyekeztek megvédeni a környező lakosságot. Három partizán kapcsolatba lépett egy Kicmer nevű személlyel Hnojníkból, aki megigérte hogy fegyvereket ad át nekik. 1945 április 5-én reggel a partizánok óvatosan közeledtek a Kozubová hegyen lévő hegyi kunyhóhoz. Ott azonban 50 gestapós várta őket, mivel mint kiderült Kicmer besúgó volt. A gestapósok elfogták a partizánokat és a Salajkán lévő kocsmában megkínozták, majd másnap a Kozubová lejtőjén meggyilkolták őket. A partizánokat a kivégzésük helyszínén hantolták el. A háború után maradványaikat exhumálták és a jablunkovi temetőben temették el. A partizánok mártírhalálának tanúja volt négy lány Návsí és Milíkov községekből, akik a Kozubován lévő hegyi kunyhóban voltak alkalmazva. Őket ugyanúgy kihallgatták és megkínozták, ámbár ők a háborút túlélték.

DOLNÍ LOMNÁ – V neděli 6. 4. 2025 u příležitosti 80. výročí vraždy Boleslava Ryłky, Stanislava Richtera „Kostrzewy“ a Jana Sikory „Kurzyszka“ se u pomníku zastřelených funkcionářů Zemské armády na svahu Kozubové konala vzpomínková akce. Po dobytí Bělska sovětskou armádou německé okupační velení, když vidělo prudké zintenzivnění partyzánských akcí, přešlo do protiútoku. V Košařiskách, v Milíkově, v Karpentné, v Hrádku a jiných vesnicích přepadávali hospodáře, rabovali domy a zabíjeli dobytek a slepice. Partyzáni se snažili chránit okolní obyvatelstvo. Trojice partyzánů kontaktovalo nějakého Kicmera z Hnojníka, který jim měl předat zbraně. Dne 5. 4. 1945 ráno přišli opatrně do chaty na Kozubové. Tam na ně čekalo 50 gestapáků, protože Kicmer se ukázal jako konfident. Gestapáci zajali partyzány, v hospodě na Salajce jich mučili, a druhý den je na svahu Kozubové zavraždili. Jejich těla byla zakopána na místě popravy. Po válce jejich ostatky byly exhumovány a pochovány na hřbitově v Jablunkové. Svědky mučednické smrti partyzánů byly čtyři děvčata z Návsí a Milíkova zaměstnané v chatě na Kozubové. Rovněž ony byly vyslýchané a mučené, avšak přežily vojnu.

XIX Kongres COEXISTENTII odbędzie się 24.5.2025 r. w Wędryni. 

COEXISTENTIA XIX. Kongresszusa 2025.5.24-én kerül megrendezésre a Vendrynean. 

XIX. Kongres COEXISTENTIE se bude konat 24. 5. 2025 v Vendryni.

Kongresy ruchu politycznego COEXISTENTIA w statystyce 

A COEXISTENTIA politikai mozgalom kongresszusai statisztikailag

/ Kongresy politického hnutí COEXISTENTIA statisticky

data / datum		przewodniczący / předseda	miejsce obrad / místo jednání
31.3.1990	Kongres Założycielski / Ustavující Kongres	Miklos Duray	Bratislava
30.6.1990	I Kongres / I. Kongres	Miklos Duray	Lučenec
23.2.1991	II Kongres / II. Kongres	Miklos Duray	Košice
27.-28.2.1993	Kongres / Kongres		Komárno
15.5.1993	III Kongres / III. Kongres	Stanisław Gawlik	Czeski Cieszyn / Český Těšín
4.5.1995	IV Kongres / IV. Kongres	Stanisław Gawlik	Czeski Cieszyn / Český Těšín
27.3.1998	V Kongres / V. Kongres	Stanisław Gawlik	Czeski Cieszyn / Český Těšín
18.6.1999	VI Kongres / VI. Kongres	Stanisław Gawlik	Czeski Cieszyn / Český Těšín
30.3.2001	VII Kongres / VII. Kongres	Władysław Niedoba	Czeski Cieszyn / Český Těšín
23.5.2003	VIII Kongres / VIII. Kongres	Władysław Niedoba	Czeski Cieszyn / Český Těšín
23.5.2005	IX Kongres / IX. Kongres	László Attila Kocsis	Czeski Cieszyn / Český Těšín
14.4.2007	X Kongres / X. Kongres	László Attila Kocsis	Trzyniec / Třinec
23.5.2009	XI Kongres / XI. Kongres	Sándor Pálffy	Karwina / Karviná
17.6.2011	XII Kongres / XII. Kongres	Sándor Pálffy	Ostrava
27.4.2013	XIII Kongres / XIII. Kongres	Sándor Pálffy / Józef Przywara	Wędrynia / Vendryně
16.5.2015	XIV Kongres / XIV. Kongres	Józef Przywara	Jabłonków / Jablunkov
27.5.2017	XV Kongres / XV. Kongres	Józef Przywara	Czeski Cieszyn / Český Těšín
9.11.2019	XVI Kongres / XVI. Kongres	Józef Przywara	Nawsie / Návsí
15.10.2021	XVII Kongres / XII. Kongres	Zoltán Domonkos	Nawsie / Návsí
10.6.2023	XVIII Kongres / XVIII. Kongres	Zoltán Domonkos	Czeski Cieszyn / Český Těšín

Program wyborczy ruchu politycznego COEXISTENTIA (COEX) przygotowany na kadencję wyborczą 6/2025 – 5/2027 r.

1) Podstawowym celem COEX jest forsowanie zmian w systemie prawnym Republiki Czeskiej wynikających z zobowiązań sygnatariusza Umowy Ramowej Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszości Narodowych, oraz związane z tym cele wtórne, jakimi są a) śledzenie kroków organów administracji państwowej w sprawie implementacji traktatów europejskich do systemu prawnego Republiki Czeskiej, b) działania wspierające organy samorządu terytorialnego podczas wdrażania traktatów europejskich (tablice dwujęzyczne nazw topograficznych, nazwy instytucji państwowych samorządu terytorialnego i im jednostkom podległym, korzystanie z języka mniejszości narodowych w urzędach).

2) Zgodnie ze statutem COEX realizować podstawowe cele COEX, którymi są

a) prawo na korzystanie z własnego języka w kontaktach urzędowych,

b) prawo na wykształcenie w języku ojczystym, gwarantowane przez państwo,

a) prawo na udział w rozwiązywaniu spraw dotyczących mniejszości narodowych,

b) prawo do szerzenia informacji w własnym języku,

c) prawo na rozwój istotnych tradycji kulturowych,

d) prawo do zachowania własnych pamiątek kulturalnych i majątków.

3) Problematyka związana z punktami 1) i 2) powinna być omawiana podczas obrad komitetów ds. mniejszości narodowych w miastach i gminach i przedstawiana do akceptacji radzie i zarządowi miast i gmin. Kompetencje komitetu ds. mniejszości narodowych powinny być doprecyzowane i dane ustawą.

4) Priorytetem jest zachowanie i rozwój szkolnictwa mniejszości narodowych w Republice Czeskiej, przede wszystkim przedszkoli, szkół podstawowych, średnich ogólnokształcących i zawodowych autochtonicznej polskiej mniejszości narodowej w Województwie Morawsko-Śląskim.

5) Domagamy się opracowania i wdrożenia programu kształcenia społeczeństwa większościowego na terenach zamieszkałych przez autochtoniczną mniejszość narodową, przede wszystkim nauki języka mniejszości narodowej i jej historii.

6) Popieramy udoskonalenie współpracy szkolnictwa zawodowego, średniego oraz uczelni wyższych z przedsiębiorstwami.

7) Wspieramy ustawy poprawiające pozycję rodziny, jako podstawowej komórki społecznej.

8) Żądamy, aby Republika Czeska w większym stopniu wspierała bezpieczeństwo międzynarodowe i rozbudowę przemysłu obronnego co najmniej na poziomie 4% PKB.

9) Popieramy modernizację komunikacji kolejowej i dróg szybkiego ruchu oraz obwodnic.

10) Zapobieganie zanieczyszczeniom atmosfery oraz pogorszenia warunków środowiska naturalnego i krajobrazowego w Województwie Morawsko-Śląskim powinno być zadaniem Rządu Republiki Czeskiej i Urzędu Marszałkowskiego Województwa Morawsko-Śląskiego w Ostrawie.

11) Popieramy rozwój przedsiębiorczości z wykorzystaniem możliwości wolnego przepływu kapitału w ramach Unii Europejskiej i Strefy Schengen oraz współpracy transgranicznej między Republiką Czeską, Rzeczypospolitą Polską i Republiką Słowacką.

12) W gminach popieramy a) poprawę korzystania z usług komunalnych, b) budowanie sieci kanalizacyjnych oraz oczyszczalni ścieków, c) udoskonalenie działania sieci okręgowych, publicznych i prywatnych instytucji służby zdrowia, d) wytworzenie funduszu dla finansowania rekonstrukcji zabytków miejscowych – kapliczki, krzyże, zabytki techniki, drzewa historyczne.

13) Fundusze samorządów lokalnych powinny w większym stopniu zapewnić finansowanie grantów stowarzyszeń mniejszości narodowych w zakresie kultury, sportu oraz turystyki.

14) Radnym COEX zapewnimy, przy współpracy Koexistencia opp., serwis polityczny – strony internetowe www.coexistentia.cz, gazeta „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, będziemy zapraszać radnych COEX na zebrania i spotkania tematyczne i brać udział w zebraniach w gminach.

15) Będziemy współpracować ze stowarzyszeniami mniejszości narodowych w Republice Czeskiej, brać udział w imprezach wspomnieniowych z okazji znaczących rocznic mniejszości narodowych i ich osobistości historycznych, troszczyć się o miejsca pamięci narodowej.

Priorytety programowe ruchu politycznego COEXISTENTIA (COEX):

OCHRONA MNIEJSZOŚCI NARODOWYCH

a) Domagamy się, aby Rząd Republiki Czeskiej skutecznie dokończył implementację Umowy Ramowej Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych do systemu prawnego Republiki Czeskiej;

b) z punktu widzenia ochrony języków regionalnych lub mniejszości narodowych żądamy znowelizować prawodawstwo Republiki Czeskiej, tak aby zobowiązania Republiki Czeskiej, dane ratyfikacją Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszości Narodowych były dotrzymywane: 1) zapewnić uznanie języków mniejszości narodowych jako wyraz bogactwa kulturowego i fakt ten implementować do ustawy o dziedzictwie kulturalnym, ustawy szkolnej i ustawy o rozwoju regionalnym, 2) wspomagać wspieranie w użyciu języka regionalnego lub mniejszości narodowych, 3) popierać kształcenie i naukę języków mniejszości narodowych i znowelizować ustawy, tak aby nie trzeba było żądać o wyjątki dotyczących liczby uczniów;

c) domagamy się powołać organ kontrolny do realizacji zobowiązań Republiki Czeskiej wynikających z ratyfikacji Umowy Ramowej Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszości Narodowych;

d) będziemy forsować przyjęcie środków do poprawy uświadomienia społeczeństwa większościowego o prawach i obowiązkach wynikających z Umowy Ramowej Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszości Narodowych;

e) domagamy się, aby środki masowego przekazu, jak telewizja publiczna i radio, lokalna i regionalna prasa obszerniej monitorowały problematykę związaną z dotrzymywaniem Umowy Ramowej Rady Europy o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszości Narodowych;

f) domagamy się zmian w finansowaniu stowarzyszeń mniejszości narodowych – wysokość dotacji nie osiąga nawet wartości minimalnych odsetków z zabranych przez państwo majątków byłych przedwojennych polskich organizacji (Dekrety Benesza nie zezwoliły wznowić działalności przedwojennych polskich organizacji w Republice Czeskiej, a ich majątek zabrano jako „majątek poniemiecki“, i po roku 1953 decyzją Okręgowej Rady Narodowej w Ostrawie przekazano gminom), dążymy do wyrównania finansowego wszystkimi możliwymi legalnymi środkami.

INTEGRACJA EUROPEJSKA

a) Popieramy wzmocnienie kompetencji Unii Europejskiej w dziedzinie zapewnienia bezpieczeństwa obywateli i budowy przemysłu obronnego;

b) popieramy bardziej efektywne wykorzystanie środków z funduszy Unii Europejskiej, tak aby przyczyniły się do rozwoju regionu.

KSZTAŁCENIE, KULTURA I TURYSTYKA

a) Wnioskujemy w ramach programu nauczania szkoły podstawowej wprowadzenie przedmiotu o historii, kulturze i języku mniejszości narodowych w Republice Czeskiej i Unii Europejskiej;

b) popieramy współpracę z państwami Czwórki Wisegradzkiej w kulturze, sporcie i turystyce.

SĄDOWNICTWO I POLICJA

a) Popieramy podniesienie jakości procesu legislacyjnego i ustaw bez licznych nieustannych nowelizacji;

b) zaostrzenie ustawy o konflikcie interesu i zaprowadzenie odstraszających kar za korupcję;

c) uproszczenie struktur policji, tak aby liczba policjantów włączonych do działań operacyjnych w terenie nie malała.

USŁUGI I EKOLOGIA

a) Za priorytet uważamy oszczędne dysponowanie źródłami przyrody i energii;

b) zapewnienie podstawowego zasięgu komunikacyjnego i podniesienie udziału trakcji elektrycznej w transporcie kolejowym.

ŚRODOWISKO PRZEDSIĘBIORCZE

a) Popieramy reformę ustaw podatkowych i uproszczenie warunków dla inicjatywy prywatnej, przede wszystkim dla firm małych i średnich;

b) preferujemy wejście do strefy euro.

ROZWÓJ GMIN I MIAST

a) Koniecznością jest efektywne wykorzystanie środków z funduszy Unii Europejskiej;

b) większe i lepsze wykorzystanie wszystkich dostępnych środków finansowych (gminy, województwa, państwo, fundusze Unii Europejskiej, pożyczki bankowe, sektor prywatny);

c) stowarzyszenia mniejszości narodowych uważamy za stowarzyszenia rejestrowane zgodnie z ustawodawstwem Republiki Czeskiej, co umożliwi im wykorzystanie środków finansowych Unii Europejskiej w projektach przygranicznych.

USTAWY WYBORCZE

a) Domagamy się zmian ustaw wyborczych;

b) koniecznością jest zniesienie 5-procentowego progu wyborczego i zmiana ordynacji wyborczej przede wszystkim w wyborach do rad gminnych i miejskich.

Priorytety programowe COEX w zakresie programowym

1) Podstawowym celem politycznym COEX jest forsowanie ochrony i dalszego rozwoju praw człowieka i podstawowych swobód, przede wszystkim praw mniejszości narodowych zgodnie ze statutem COEX;

2) śledzić implementację Umowy Ramowej o Ochronie Mniejszości Narodowych i Europejskiej Karty Języków Regionalnych lub Mniejszości Narodowych do systemu prawnego Republiki Czeskiej;

3) działać w sprawie udzielenia pełnej rehabilitacji hrabiemu Jánosowi Esterházyemu, przy współpracy z Komitetem Pamięci Jánosa Esterházyego;

4) domagać się zmian w ustawach wyborczych, przede wszystkim w wyborach do rad gmin i rad województw, przez usunięcie 5-procentowego progu wyborczego i ponowne wprowadzenie ordynacji wyborczej obowiązującej w wyborach do rad gmin w latach 1990, 1994 i 1998 r.;

5) w wyborach do rad miast i gmin w 2026 roku współpracować z partiami politycznymi i ruchami politycznymi, które akceptują nasz program wyborczy i zgłosić samodzielne listy kandydackie, listy stowarzyszenia z kandydatami niezależnymi, ewentualnie listy koalicyjne w poszczególnych miastach i gminach Województwa Morawsko-Śląskiego;

6) w wyborach do Senatu Parlamentu Republiki Czeskiej popierać tych kandydatów, którzy akceptują nasz program wyborczy;

7) w wyborach do Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej, prezydenta republiki i do Parlamentu Europejskiego popierać kandydatów, partie polityczne i ruchy polityczne, które akceptują nasz program wyborczy;

8) forsować nowelizację ustawy o partiach i ruchach politycznych, znowelizować artykuł o obowiązkowym audycie tych partii i ruchów, które nie są finansowane z budżetu państwa i których roczny obrót nie przekracza 1 mln Kc.

Priorytety programowe COEX w zakresie medialnym

1) Współpracować z organizacją pożytku publicznego Koexistencia opp.;

2) publikować artykuły z działalności ruchu i realizacji jego celów w „Głosie” – gazecie Polaków w Republice Czeskiej“, miesięczniku „Zwrot“, dwumiesięczniku „Prágai Tükör“;

3) informować gazety regionalne i gazety gminne o działalności COEX;

4) informować o działalności COEX na łamach gazety „WTZ“ i na www.coexistentia.cz.

Priorytety programowe COEX w zakresie organizacyjnym

1) Przeprowadzić ocenę działalności COEX za okres 2023-2025 r.;

2) na podstawie statutu COEX ustalić liczbę wiceprzewodniczących na 2, liczbę członków Rady Republikowej na 21, Rady Wykonawczej na 9 (5 – Polska Sekcja Narodowa, 3 – Węgierska Sekcja Narodowa, 1 – Ukraińsko-Rusińska Sekcja Narodowa), Komisji Rewizyjnej na 3 i Sądu Rozjemczego na 3, do działalności Rady Wykonawczej włączyć Ukraińsko-Rusińską Sekcję Narodową;

3) zebrania Rady Republikowej zwoływać w grudniu (sobota) i w maju (sobota);

4) brać udział w zebraniach grup gminnych i obwodowych COEX, utrzymywać kontakt z członkami COEX;

5) zapewniać serwis polityczny dla członków rad miejskich i gminnych wybranych z list kandydackich COEX.

Volební program politického hnutí COEXISTENTIA (COEX) připraven na volební období 6/2025 – 5/2027

1) Základním cílem COEX je prosazování změn v právním řádě České republiky vyplývající ze závazků signatáře Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, a související s tím vedlejší cíle, kterými jsou a) sledování postupu orgánů státní správy ve věci implementace evropských úmluv do právního řádu České republiky, b) činnosti podporující orgány územní samosprávy při zavádění evropských úmluv (dvojjazyčné tabule s topografickými názvy, používání jazyka národnostní menšiny na veřejných úřadech).

2) V souladu se stanovami COEX plnit základní cíle COEX, kterými jsou

a) právo na používání vlastního jazyka v úředním styku,

b) právo na vzdělávání v mateřském jazyce, garantované státem,

c) právo na účast na řešení věcí týkajících se národních menšin,

d) právo na šíření informací ve vlastním jazyce,

e) právo na rozvoj vlastních kulturních tradic,

f) právo na zachování vlastních kulturních tradic a statků.

3) Problematika související s body 1) i 2) má být projednávána na jednání výboru pro národnostní menšiny ve městech a obcích a předložena ke schválení zastupitelstvu a radě měst a obcí. Kompetence výboru pro národnostní menšiny mají být upřesněny a dány zákonem.

4) Prioritou je zachování a rozvoj národnostního školství v České republice, zejména mateřských škol, základních škol, středních škol všeobecně vzdělávacích a odborných učilišť autochtonní polské národnostní menšiny v Moravskoslezském kraji.

5) Požadujeme zpracovat a uvést do života program vzdělávání většinové společnosti na území obývaném autochtonní národnostní menšinou, především výuky jazyka národnostní menšiny a její historie.

6) Podporujeme posílení spolupráce odborných učilišť, středních a vysokých škol s podnikatelskou sférou.

7) Podporujeme zákony zlepšující místo rodiny jako základní buňky společnosti.

8) Požadujeme, aby Česká republika ve větší míře podporovala mezinárodní bezpečnost a výstavbu obranného průmyslu na úrovni nejméně 4 % DPH

9) Podporujeme modernizaci železniční trakce a urychlení výstavby rychlostních komunikací a obchvatů.

10) Omezení znečišťování ovzduší a poškozování životního prostředí a krajiny v Moravskoslezském kraji má být úkolem Vlády České republiky a Krajského úřadu Moravsko-slezského kraje.

11) Podporujeme rozvoj podnikatelské sféry s využitím možnosti volného pohybu kapitálu v rámci Evropské unie a Schengenského prostoru a přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou.

12) V obcích podporujeme a) zlepšení využití komunálních služeb, b) řešení výstavby kanalizace a čistíren odpadních vod, c) vytvoření fungující, kvalitní a časově dostupné sítě krajských, soukromých a státních zdravotnických zařízení, d) založení fondu na obnovu místních památek – kapličky, kříže, technické památky, významné stromy.

13) Finance územních samospráv mají ve větší míře zajistit financování grantů spolků národnostních menšin v oblasti kultury, sportu a turistiky.

14) Členům zastupitelstev za COEX zajistíme, ve spolupráci s Koexistencia o.p.s., politický servis – internetové stránky www.coexistentia.cz, novin „Wiadomości-Tudósítások-Zprávy“, budeme zvát členy COEX zastupitelstev na schůze a tematická setkání a účastnit se schůzí v obcích.

15) Budeme spolupracovat se spolky národnostních menšin v České republice a účastnit se vzpomínkových akcí u příležitostí významných výročí národnostních menšin a jejich historických osobností, pečovat o místa národní památky.

Programové priority politického hnutí COEXISTENTIA (COEX):

OCHRANA NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN

a) Požadujeme, aby vláda České republiky úspěšně završila zavedení ratifikované Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin do právního řádu České republiky;

b) z hlediska ochrany menšinových či regionálních jazyků požadujeme novelizaci právního řádu České republiky, tak aby závazky České republiky dané ratifikací Evropské charty regionálních či menšinových jazyků byly dodržovány: 1) zajistit uznání menšinových jazyků jako výraz kulturního bohatství a tuto skutečnost implementovat do zákona o kulturním dědictví, školského zákona a zákona o regionálním rozvoji, 2) podporovat usnadňování používání regionálního nebo menšinového jazyka, 3) podporovat výuku a studium menšinových jazyků a novelizovat zákony, tak aby nebylo nutno žádat výjimky tykající se počtů žáků;

c) požadujeme ustanovit dozorčí orgán, jenž kontroluje plnění závazků České republiky daných ratifikací Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšina a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků;

d) budeme prosazovat přijetí opatření ke zlepšení povědomí většinové společnosti o právech a povinnostech vycházejících z aplikace Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšina a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků;

e) požadujeme, aby hromadné sdělovací prostředky jako veřejnoprávní televize a rozhlas, lokální a regionální tisk se zabývaly problematikou související s dodržováním Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšina a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků;

f) požadujeme provedení změn ve financování sdružení národnostních menšin – výše dotací nedosahuje ani částky minimálního úroku z odebraného státem majetku bývalých předválečných polských spolků (na moci Benešových dekretů nebyla umožněna reaktivace předválečných polských organizací v České republice a jejich majetek byl zabaven jako „majetek německý“ a po roce 1953 rozhodnutím Krajského národního výboru v Ostravě předán ke správě obcím), usilovat o vypořádání všemi možnými legálními prostředky.

EVROPSKÁ INTEGRACE

a) Podporujeme posílení kompetence Evropské unie v oblasti zajištění bezpečnosti občanů a výstavby obranného průmyslu;

b) podporujeme efektivnější využití prostředků z fondů Evropské unie, tak aby sloužily k efektivnějšímu rozvoji regionu.

VZDĚLÁVÁNÍ, KULTURA A CESTOVNÍ RUCH

a) Navrhujeme v rámci osnov základní školy docílit zavedení předmětu o historii, kultuře a jazyku národnostních menšin v České republice a Evropské unii;

b) podporujeme spolupráci v rámci států Visegrádské čtyřky v kultuře, sportu a turistice.

SOUDNICTVÍ A POLICIE

a) Podporujeme zkvalitnění legislativního procesu a zákony bez množství neustálých novelizací;

b) usilujeme o zpřísnění zákona o střetu zájmu a zavedení exemplárních trestů za korupci;

c) požadujeme zjednodušení policejních struktur, tak aby počet policistů využitých pro operativní činnost v terénu neklesal.

SLUŽBY A EKOLOGIE

a) Prioritní je šetrné nakládání s přírodními zdroji a energiemi;

b) usilujeme o zajištění základní dopravní obslužnosti a zvýšení podílu elektrifikované trakce v železniční dopravě.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ

a) Podporujeme reformu daňových zákonů a zjednodušení podmínek pro podnikání, především malých a středních firem;

b) podporujeme vstup do eurozóny.

ROZVOJ OBCÍ A MĚST

a) Nutností je sledovat efektivitu využití prostředků z fondů Evropské unie;

b) větší využívání všech dostupných zdrojů financování (obce, kraje, stát, fondy Evropské unie, půjčky bank, soukromý sektor);

c) považujeme spolky národnostních menšin za sdružení registrovaná na základě zákonů České republiky, což jim umožňuje využívání finančních zdrojů Evropské unie v příhraničních projektech.

VOLEBNÍ ZÁKONY

a) Požadovat změnu volebních zákonů;

b) usilujeme o zrušení 5% volebního prahu a změnu volebních výpočtu zejména ve volbách do zastupitelstev měst a obcí.

Programové priority COEX v oblasti programové

1) Základním politickým cílem hnutí je prosazování ochrany a dalšího rozvoje lidských práv a základních svobod, zejména práv národnostních menšin v souladu se stanovami COEX;

2) sledovat implementaci Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních či menšinových jazyků do právního řádu České republiky;

3) působit ve věci udělení plné rehabilitace hraběti Jánosi Esterházymu, za spolupráce Memoriálního výboru Jánose Esterházyho;

4) zasazovat se o změnu volebního zákona, zejména pro komunální a krajské volby, zrušením 5% volebního prahu a opětovným zavedením výpočtu volebních mandátů, který platil v komunálních volbách v letech 1990, 1994 a 1998;

5) ve volbách do zastupitelstev měst a obcí v roce 2026 spolupracovat s politickými stranami a politickými hnutími, které souhlasí s naším volebním programem a přihlásit samostatné kandidátní listiny, listiny sdružení s nezávislými kandidáty, případně koaliční listiny v jednotlivých městech a obcích Moravskoslezského kraje;

6) ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky podporovat ty kandidáty, kteří souhlasí s naším volebním programem;

7) ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, prezidenta republiky a Evropského parlamentu podporovat ty kandidáty, politické strany a politická hnutí, které souhlasí s naším volebním programem;

8) prosazovat novelizaci zákona o činnosti politických stran a politických hnutí, novelizovat ustanovení o povinném auditu těch stran a hnutí, které nejsou financovány ze státního rozpočtu a jejichž roční obrat nepřesahuje 1 mln Kč.

Programové priority COEX v oblasti mediální

1) Spolupracovat s obecně prospěšnou společností Koexistencia o.p.s.;

2) zveřejňovat v „Głosu” – novinách Poláků v České republice, měsíčníku „Zwrot”, dvouměsíčníku „Prágai Tükör” články o činnosti hnutí a plnění jeho úkolů;

3) informovat regionální tisk a obecní noviny o činnosti hnutí;

4) informovat o činnosti hnutí v novinách „WTZ“ a na www.coexistentia.cz.

Programové priority COEX v oblasti organizační

1) Provést zhodnocení činnosti COEX za období 2023-2025;

2) na základě stanov COEX stanovit počet místopředsedů na 2, počet členů Republikové rady na 21, Výkonné rady na 9 (5 – Polská národní sekce, 3 – Maďarská národní sekce, 1 – Ukrajinsko-Rusínská národní sekce), Revizní komise na 3 a Smírčí komise na 3, do činnosti Výkonné rady zapojit Ukrajinsko-Rusínskou národní sekci;

3) schůze Republikové rady svolávat v prosinci (sobota) a v květnu (sobota);

4) účastnit se schůzí místních a oblastních skupin COEX, udržovat kontakt se členy COEX;

5) připravovat politický servis pro členy zastupitelstev měst a obcí zvolených z kandidátních listin COEX.

Z okazji rocznicy oświadczenia programowego Együttélés  

Az Együttélés programnyilatkozatának évfordulója alkalmából  

U příležitosti výročí programového prohlášení Együttélés

Trzydzieści pięć lat temu, 7.2.1990 r., na łamach jedynego węgierskiego dziennika górskiego opublikowano oświadczenie programowe ruchu politycznego Együttélés (EPM). Niezależna Inicjatywa Węgierska (FMK) powstała w zawirowaniach związanych ze zmianą ustroju, który nie wyobrażał sobie samodzielnej reprezentacji politycznej Węgrów. Pozostała inicjatywą marginalną, która nie mogła zmobilizować dużego obozu, ale spowodowała większe zniszczenia. Prawie wszyscy jej byli inicjatorzy odeszli z polityki. Część z nich odniosła sukces w sferze gospodarczej. Oprócz nich na scenę wkroczył także Węgierski Ruch Chrześcijańsko-Demokratyczny (MKDM), którego pierwszy prezydent László Rajczy pojawił się dość szybko, a jego następca Béla Bugár dość powoli. Nie poddawał się, choć odegrał w naszym życiu politycznym szkodliwą rolę, której negatywne skutki odczuwalne są do dziś. Jedność Węgrów nie została osiągnięta od początku i od tego czasu kilkakrotnie się rozpadała.

Mieliśmy nadzieję, że spotkamy się po ponurych dekadach. Było dla nas jasne, że na jego czele powinien stanąć Miklós Duray, który już wcześniej dał się poznać przed krajem i światem, za co go ciągnięto.

Na początku stycznia 1990 roku powołano komitet roboczy, a następnie przeprowadzono szeroką wymianę poglądów z przedstawicielami ówczesnych organizacji, ale także specjalistami (prawnikami, socjologami, ekonomistami) oraz organizowano fora dyskusyjne w większych miastach południowej Słowacji, od Bratysławy po Kasę. „Zdecydowana większość wyrażonych opinii – w tym ekspertyz – wzywała do utworzenia niezależnej organizacji politycznej” – zadeklarował Duray. „Naszym zdaniem konieczne jest zorganizowanie wolnej od ideologii partii lub ruchu politycznego, który podjąłby walkę o polityczną reprezentację mniejszości węgierskiej. Nie można tego jednak oddzielać od podobnych żądań innych mniejszości narodowych. Dlatego uważamy, że zadanie to należy podjąć wspólnie z innymi mniejszościami narodowymi, łącznie z ochroną interesów całej ludności obszarów zamieszkałych przez mniejszości narodowe, w tym ludności słowackiej.” Mieliśmy wówczas nadzieję – łącznie ze mną – że uda nam się stworzyć zjednoczoną partię, która będzie reprezentować nie tylko Węgrów, ale także inne mniejszości. Można zatem spodziewać się, że potencjalnymi wyborcami będzie nie tylko około 10% populacji, ale 15%. Dlatego nazwano go Együttélés, razem z Współistnieniem, Soužití, Wspólnotą, Zusammenleben, Spivzsityją i Spolužiciem.

Jak wynika z założeń programowych, EPM chciała walczyć o zbiorowe prawa mniejszości narodowych. Nie udało się tego dotychczas osiągnąć.

Później spotkałem na różnych konferencjach wiele prominentnych osobistości, a wszyscy doradzali, że mniejszość liczebna może dochodzić swoich praw jedynie poprzez przyłączenie się do partii. Dowodzi tego przykład Basków, Katalończyków i Południowych Tyrolczyków.

Jakie będą główne filary ruchu? Reprezentacja polityczna jest możliwa w systemie demokratycznego pluralizmu, w którym przedstawiciele mniejszości narodowych mają prawo decydować o sprawach ich dotyczących i nie mogą być przegłosowani.

Stanowczo ostrzegano nas także, że o swoje prawa musimy walczyć przed przystąpieniem do Unii Europejskiej, bo później nie będziemy mieli takiej możliwości. My również przegapiliśmy tę szansę. Jedna lub dwie osoby są za to osobiście odpowiedzialne! Ostatecznie Czesi nie uznali za istotne reprezentowania siebie jako mniejszości, konflikt Ukraińców z Rusinami uniemożliwił ich stosunki, Niemcy zabronili Niemcom udziału w życiu politycznym, Romowie poszli własną drogą, a ich organizacje polityczne upadły. Tylko z Polakami udało nam się zbudować owocne relacje, zwłaszcza na Zaolziu. Straciliśmy ich jednak po podziale kraju. Później, mimo zjednoczenia partii, Węgierska Partia Koalicyjna nie podjęła się już reprezentowania pozostałych mniejszości. Jednak Együttelés Coexistencia wciąż żyje w Czechach!

Jeśli teraz przyjrzymy się tym twierdzeniom, zobaczymy, co się z nimi stało. Jedną z przyczyn jest to, że nie udało nam się zachować jedności i zdecydowanie reprezentować nasze uzasadnione życzenia.

Pragnął chronić dobra kulturalne, przyrodnicze i duchowe, rozwój gospodarczy, terytorialny, interesy społeczne i ekologiczne mniejszości narodowych, aby zapewnić mniejszościom narodowym warunki duchowe, materialne i moralne niezbędne do kształtowania ich tożsamości narodowej, aby mogły one na nowo budować swoje społeczeństwo oparte na samorządności. Niech zatem zwycięży pomocnicość, o której tak często wspominano. Podstawowym celem polityki społecznej jest ochrona rodziny.

„Jednym z celów polityki społecznej jest zrekompensowanie nieproporcjonalnych ubóstw, które od dziesięcioleci zubożały obszary zamieszkałe przez mniejszości narodowe”.

„Edukacja powinna być zarządzana samodzielnie. Należy odbudować system szkolnictwa mniejszości narodowych poprzez odtworzenie tam, gdzie to możliwe małych szkół, a wspólnie zarządzane szkoły należy rozdzielić. Mniejszości narodowe mają podstawowe prawo do nauki w swoim języku ojczystym od szkoły podstawowej aż po uniwersytet.”

Kultura powinna także zarządzać sobą.

„Mniejszości narodowe powinny same zdecydować, jakich instytucji potrzebują. Mniejszości powinny korzystać z rządowego budżetu kulturalnego zgodnie ze swoim stosunkiem liczbowym.” Powinni potrafić utrzymywać nieskrępowane stosunki ze swoim narodem żyjącym za granicą państwową oraz z grupami tej samej kultury.

Prawo musi zapewnić używanie języka ojczystego; powinni oni mieć możliwość posługiwania się językiem ojczystym w urzędach w obszarach administracyjnych, w których mieszkają. Powinno to dotyczyć znaków w miejscach publicznych oraz formularzy.

W życiu religijnym należy zapewnić używanie języka ojczystego.

W ostatnim punkcie stwierdzono:

„Cierpliwość, przebaczenie, wzajemny szacunek, wzajemna znajomość kultury i języka są podstawą współżycia ludzi różnych narodowości. Nie można sobie wyobrazić normalnego współistnienia bez równości i praw. Polityczne i społeczne normy wspólnego życia powinny być kształtowane przez wspólne interesy związane ze wspólnym zamieszkiwaniem. Autonomia wspólnotowa powinna być podstawową komórką praktyki współistnienia.”

Na przeszkodzie stanęły indywidualne interesy, ludzka słabość, zaniedbania, brak zasad, tchórzostwo i egoizm z naszej strony. Również fakt, że węgierskie społeczeństwo w górach zostało niespodziewanie dotknięte zmianami, musieliśmy nagle odnaleźć drogę, ale stare nerwy i hamulce, a także brak jasności, ograniczały naszą zdolność do działania. Rozważaliśmy kilka opcji. Zmniejszanie się naszej liczby pokazuje, że patrząc wstecz na tę podróż, nie możemy być usatysfakcjonowani.

Druga strona natomiast była przeciwna naszym wysiłkom. Do dziś nie wiemy, jaką rolę odegrały w tym tajne służby. Dziś mniejszość rozumiana jest niemal wyłącznie jako mniejszości seksualne. Polityków ekscytują inne kwestie: wojna i migracja oraz ograniczenie związanej z nią brutalnej przemocy…

Dziś zresztą okoliczności całkowicie się zmieniły. Z porządku obrad usunięto kwestię mniejszości.

Nie oznacza to jednak, że powinniśmy zrezygnować z naszych podstawowych żądań! Dążąc do kompletności, powinniśmy ocenić naszą sytuację i sformułować nasze oczekiwania, których musimy następnie konsekwentnie przestrzegać. Od czasu zmiany reżimu wyrosło nowe pokolenie, które musi kontynuować tę walkę, która nigdy się nie kończy.

Pamiętajmy i uczmy się!

Zoltán Balassa/Felvidék.ma

na podstawie węgierskiego artykułu

Harmincöt évvel ezelőtt, 1990.2.7-én jelent meg az Együttélés politikai mozgalom (EPM) programnyilatkozata Magyarország egyetlen hegyvidéki lapjának hasábjain. A Független Magyar Kezdeményezés (FMK) a rendszerváltás forgatagában alakult, amely nem irányozta elő a magyarság önálló politikai képviseletét. Marginális kezdeményezés maradt, amely nem tudott nagy tábort mozgósítani, de annál nagyobb kárt okozott. Korábbi kezdeményezői közül szinte mindenki távozott a politikából. Néhányan közülük a gazdasági szférában érvényesültek. Rajtuk kívül a Magyar Kereszténydemokrata Mozgalom (MKDM), amelynek első elnöke Rajczy László meglehetősen gyorsan, utódja Bugár Béla pedig meglehetősen lassan lépett színre. Nem adta fel, bár politikai életünkben káros szerepet játszott, aminek negatív hatásai a mai napig érezhetőek. A magyarság egysége nem valósult meg kezdettől fogva, és azóta is többször megbomlott.

Azt reméltük, hogy egy borús évtized után összejövünk. Egyértelmű volt számunkra, hogy az élére Duray Miklós kerüljön, aki már az ország és a világ előtt is ismertette magát, amiért meghurcolták.

1990. január elején munkabizottságot hoztak létre, amelyet széles körű eszmecsere követett az akkori szervezetek képviselőivel, de szakemberekkel (jogászok, szociológusok, közgazdászok) és vitafórumokkal Dél-Szlovákia nagyobb városaiban, Pozsonytól Kassáig. „Az elhangzott vélemények túlnyomó többsége – beleértve a szakértői véleményeket is-egy független politikai szervezet létrehozását szorgalmazta” – írja a Magyar Nemzet. – jelentette ki Duray. „Véleményünk szerint szükség van egy ideológiamentes párt vagy politikai mozgalom megszervezésére, amely felvenné a harcot a magyar kisebbség politikai képviseletéért. Ez azonban nem választható el más nemzeti kisebbségek hasonló követeléseitől. Ezért úgy gondoljuk, hogy ezt a feladatot más nemzeti kisebbségekkel együtt kell vállalni, beleértve a nemzeti kisebbségek által lakott területek teljes lakosságának érdekvédelmét, beleértve a szlovák lakosságot is”.” Akkoriban abban reménykedtünk – köztük én is –, hogy megalakulhat egy olyan egységes párt, amely nemcsak a magyarokat, hanem más kisebbségeket is képvisel. Így várható volt, hogy a potenciális szavazók nem csak a lakosság kb. 10%-át, hanem 15%-át is eléri majd. Ezért lett a neve Együttélés, az Együttélés, a Soužití, a Közösség, a Közösség, az Együttélés, a Spivzsityja és a Spolużic mellett.

A programnyilatkozat szerint az EPM a nemzeti kisebbségek kollektív jogaiért kívánt harcolni. Ezt eddig nem sikerült elérni.

Később különböző konferenciákon számos prominens személyiséggel találkoztam, és mindannyian azt tanácsolták, hogy egy számbeli kisebbség csak a pártba való belépéssel tudja érvényesíteni a jogait. A baszkok, a katalánok és a dél-tiroliak példája ezt bizonyítja.

Mik lesznek a mozgalom fő pillérei? A politikai képviselet a demokratikus pluralizmus rendszerében lehetséges, amelyben a nemzeti kisebbségek képviselőinek joguk van dönteni az őket érintő kérdésekben, és nem lehet őket túlszavazni.

Arra is nyomatékosan figyelmeztettek bennünket, hogy az Európai Unióhoz való csatlakozás előtt meg kell küzdenünk a jogainkért, mert később erre nem lesz lehetőségünk. Ezt a lehetőséget is elszalasztottuk. Egy-két ember személyesen felelős ezért! A csehek végül nem tartották fontosnak, hogy kisebbségként képviseljék magukat, az ukránok és a ruszinok közötti konfliktus ellehetetlenítette kapcsolataikat, a németek kitiltották a németeket a politikai részvételből, a romák a saját útjukat járták, politikai szervezeteik összeomlottak. Csak a lengyelekkel sikerült gyümölcsöző kapcsolatokat kiépíteni, különösen Zaolzie-ban. Ezeket azonban az ország felosztása után elvesztettük. Később a Magyar Koalíció Pártja a pártok egyesülése ellenére sem vállalta többé a többi kisebbség képviseletét. Az Együttélés Együttélés azonban még mindig él Csehországban!

Ha most megnézzük ezeket az állításokat, láthatjuk, mi történt velük. Ennek egyik oka az, hogy nem sikerült megmaradni egységesen és határozottan képviselni jogos kívánságainkat.

Védeni akarta a nemzeti kisebbségek kulturális, természeti és szellemi javait, gazdasági, területfejlesztési, szociális és ökológiai érdekeit, hogy a nemzeti kisebbségek számára biztosítsa a nemzeti identitásuk kialakításához szükséges szellemi, anyagi és erkölcsi feltételeket, hogy újjáépíthessék az önkormányzatiságon alapuló társadalmukat. Legyen tehát érvényes a már oly sokszor említett szubszidiaritás. A szociálpolitika elsődleges célja a család védelme.

„A szociálpolitika egyik célja, hogy kompenzálja azt az aránytalan szegénységet, amely a nemzeti kisebbségek által lakott területeket évtizedek óta elszegényíti”.

„Az oktatásnak önigazgatónak kell lennie. A nemzeti kisebbségek oktatási rendszerét úgy kell újjáépíteni, hogy ahol lehet, vissza kell állítani a kisiskolákat, és a közösen irányított iskolákat szét kell választani. A nemzeti kisebbségeknek alapvető joguk van az anyanyelvi oktatáshoz az általános iskolától az egyetemig”.

A kultúrának is önmagát kell irányítania.

„A nemzeti kisebbségeknek maguknak kell eldönteniük, hogy milyen intézményekre van szükségük. A kisebbségeknek a számarányuknak megfelelően kell felhasználniuk a kormány kulturális költségvetését.” Akadálytalan kapcsolatokat kell tudniuk fenntartani az országhatáron túl élő népükkel és az azonos kultúrájú csoportokkal.

A törvénynek biztosítania kell az anyanyelvük használatát; a lakóhelyük szerinti közigazgatási területeken a hivatalokban anyanyelvüket használhassák. Ennek ki kell terjednie a nyilvános helyeken elhelyezett táblákra és nyomtatványokra is.

A vallási életben biztosítani kell az anyanyelv használatát.

Az utolsó pont kimondja:

„A türelem, a megbocsátás, a kölcsönös tisztelet, a kultúra és a nyelv kölcsönös ismerete az alapja a különböző nemzetiségű emberek közötti együttélésnek. A normális együttélés elképzelhetetlen egyenlőség és jogok nélkül. A közös élet politikai és társadalmi normáit az együttélés közös érdekeinek kell alakítaniuk. A közösségi autonómia legyen az együttélés gyakorlatának alapsejtje”.

Az egyéni érdekek, az emberi gyengeség, a hanyagság, az elvek hiánya, a gyávaság és az önzés részünkről útjában állt. Az is, hogy a felvidéki magyar társadalmat váratlanul érte a változás, hirtelen kellett utat találnunk, de a régi idegek és fékek, valamint a tisztánlátás hiánya korlátozta cselekvőképességünket. Több lehetőséget is mérlegeltünk. Fogyatkozó létszámunk azt mutatja, hogy visszatekintve erre az útra, nem lehetünk elégedettek.

A másik oldal viszont ellenezte erőfeszítéseinket. A mai napig nem tudjuk, hogy a titkosszolgálatok milyen szerepet játszottak ebben. Ma a kisebbség alatt szinte kizárólag a szexuális kisebbségeket értjük. A politikusokat más témák izgatják: a háború és a migráció, valamint az ezzel járó erőszakos cselekmények visszaszorítása.....

Mára ráadásul a körülmények teljesen megváltoztak. A kisebbségek kérdése lekerült a napirendről.

Ez azonban nem jelenti azt, hogy fel kellene adnunk alapvető követeléseinket! A teljességre való törekvés során fel kell mérnünk helyzetünket, és meg kell fogalmaznunk elvárásainkat, amelyeket aztán következetesen be kell tartanunk. A rendszerváltás óta egy új generáció nőtt fel, amelynek folytatnia kell ezt a küzdelmet, amely soha nem ér véget.

Emlékezzünk és tanuljunk!

Balassa Zoltán/Felvidék.ma

magyar cikk alapján

Před třicetipěti lety, 7. 2. 1990, v denním tisku jediného maďarského horského deníku bylo zveřejněno programové prohlášení politického hnutí Együttélés (EPM). Nezávislá Maďarská Iniciativa (FMK) vznikla na základě zavíření spojeném se změnou zřízení, které si nedovedlo představit samostatnou politickou reprezentaci Maďarů. Zůstala marginální iniciativou, která nemohla zmobilizovat velkou skupinu, ale zavinila větší škody. Téměř všichni její bývalí iniciátoři odešli z politiky. Část z nich měla úspěch v hospodářské oblasti. Kromě nich na jeviště vstoupilo rovněž Maďarské křesťansko-demokratické hnutí (MKDM), jehož první prezident László Rajczy se objevil poměrně rychle, a jeho nástupce Béla Bugár poměrně pomalu. Nevzdával se, i když sehrál v našem politickém životě škodlivou úlohu, jejíž negativní následky pociťujeme dodnes. Jednota Maďarů nebyla od začátku dosažena a od té doby se několikrát rozpadla.

Měli jsme naději, že se setkáme po chmurných dekádách. Pro nás bylo jasné, že se do jeho čela má postavit Miklós Duray, který se už dříve dál poznat před zemí a světem, za co byl táhán.

Na začátku ledna roku 1990 vznikl pracovní výbor, a následně byla uskutečněna široká výměna myšlenek se zástupci tehdejších organizací, ale rovněž odborníky (právníky, sociology, ekonomy) a také pořádáno diskusní fóra ve větších městech jižního Slovenska, od Bratislavy po Kasu. „Naprostá většina vyslovených názorů – včetně expertíz – vyzývala ke zřízení nezávislé politické organizace” – prohlásil Duray. „Naším úkolem nutně je zřízení strany nebo politického hnutí volného od ideologie, který by se pustil do boje za politickou reprezentaci maďarské menšiny. Avšak nelze to oddělovat od obdobných požadavků jiných národnostních menšin. Proto se domníváme, že tento úkol se má zahájit společně s jinými národnostními menšinami, spolu s ochranou zájmu veškerého obyvatelstva území obývaném národnostními menšinami, včetně slovenského obyvatelstva.” Měli jsme naději – dohromady se mnou – že se nám podaří zřídit sjednocenou stranu, která bude zastupovat nejen Maďary, ale rovněž jiné menšiny. Bylo možno předpokládat, že potenciálními voliči bude nejen asi 10% populace, ale 15%. Proto bylo pojmenováno jako Együttélés, společně se Spolužitím, Soužitím, Wspólnotou, Zusammenleben, Spivžitiem a Spolužitím.

Jak vyplývá z programových předpokladů, EPM chtěla bojovat za kolektivní práva národnostních menšin. Dosud se nepodařilo toho dosáhnout.

Později jsem potkal na různých konferencích mnoho prominentních osobností, a všichni radili, že početná menšina může uskutečňovat svá práva pouze díky spojení se do strany. Dokazuje to příklad Basků, Katalánců a Jižních Tyrolců.

Jaké budou hlavní pilíře hnutí? Politická reprezentace je možná v demokratickém pluralitním systému, ve kterém zástupci národnostní menšiny mají právo rozhodovat o věcech jich se týkajících a nemohou být přehlasování.

Rozhodně nás varováno rovněž, že o svá práva musíme bojovat před přistoupením do Evropské unie, protože později nebudeme mít takovou možnost. My jsme rovněž propásli tuto příležitost. Jedna nebo dvě osoby jsou za to zodpovědné! Češi definitivně nepovažovali za důležité reprezentovat sebe jako menšinu, konflikt Ukrajinců s Rusíny znemožnil jejich vztahy, Německo zakázalo Němcům účast v politickém životě, Romové šli vlastní cestou, a jejich politické organizace se zhroutily. Pouze s Poláky se nám podařilo vytvořit užitečné vztahy, zejména na Zaolzí. Avšak ztratili jsme je po rozdělení státu. Později, přes sjednocení strany, Maďarská koaliční strana se neujala zastupovat ostatní menšiny. Avšak Együttelés Coexistencia stále žije v Čechách!

Jestli teď se podíváme na táto tvrzení, uvidíme, co se s nimi stálo. Jednou s příčin je to, že se nám nepodařilo udržet jednotu a rozhodně zastupovat naše odůvodněné touhy.

Chtěl chránit kulturní, přírodní a duševní majetek, hospodářský a územní vývoj, společenské a ekologické zájmy národnostních menšin, aby zajistit národním menšinám podmínky duševní, materiální a morální nezbytné pro formování jejich národní identitu, aby mohly znovu stavět svou společnost opřenou na samosprávě. Ať proto vítězí výpomoc, o které tak často bylo zmiňováno. Základním cílem společenské politiky je ochrana rodiny.

„Jedním z cílů společenské politiky je kompenzace neproporcionální chudoby, která po desetiletí zchudla území obývané národnostními menšinami”.

„Vzdělávání má být spravováno samostatně. Má se obnovit systém školství národnostních menšin přes znovu vytvoření tam, kde je to možné malých škol, a společně spravované školy se mají rozdělit. Národnostní menšiny mají základní právo na vzdělávání ve svém mateřském jazyce od základní školy až po univerzitu.”

Kultura má být rovněž spravována sama.

„Národnostní menšiny mají samy rozhodovat, které instituce potřebují. Menšiny mají právo využívat vládní kulturní rozpočet v souladu se svým početním poměrem.” Mají právo dokázat udržet nespoutané vztahy se svým národem žijícím za státní hranici a také se skupinami stejné kultury.

Právo musí zajistit používání mateřského jazyka; mají mít možnost používat mateřský jazyk na úřadech na administrativním území, kde bydlí. Má se to týkat značek na veřejných prostranstvích a také formulářů.

V náboženském životě se má zajistit používání mateřského jazyka.

V posledním bodě bylo zjištěno:

„Trpělivost, odpuštění, vzájemná úcta, vzájemná znalost kultury a jazyka jsou základem soužití osob různé národnosti. Nelze si představit normální soužití bez rovnosti a práv. Politické a společenské normy společného soužití mají být utvářeny společnými zájmy souvisejícími se společným bydlištěm. Autonomie soužití má být základní buňkou praxe koexistence.”

Překážkou byly individuální zájmy, lidská slabost, zanedbání, scházející pravidla, zbabělost a sobectví z naší strany. Rovněž skutečnost, že maďarská společnost v horách byla nenadále zasáhnuta změnami, museli jsme nalézt cestu, avšak stará nervozita, a také scházející jasnost, omezovaly naší schopnost k činnosti. Uvažovali jsme několik opcí. Zmenšující se naše početnost ukazuje, že když se díváme zpátky na tuto cestu, nemůžeme být uspokojení.

Druhá strana naopak měla opačný názor pro naše úsilí. Dodnes nevíme, jakou roli v tom sehrály tajné služby. Dnes menšina je chápána téměř výhradně jako sexuální menšina. Politiky excitují jiné otázky: vojna a migrace a také omezení spojené s ní brutální násilí…

Dnes ostatně okolnosti se úplně změnily. Z jednacího pořadu byla odstraněna otázka menšin.

To neznamená, že musíme rezignovat z naších základních požadavků! Ve směřování do úplnosti, musíme zhodnotit naši situaci a formulovat naše požadavky, které musíme následně důsledně dodržovat. Od doby změny režimu vyrostla nová generace, která musí pokračovat v tomto boji, který nikdy nekončí.

Pamatujme a učme se!

Zoltán Balassa/Felvidék.ma

na základě maďarského článku

Wybory do Izby Poselskiej Parlamentu RC odbędą się we wrześniu 

A csehországi Parlament Képviselőtestületébe a választásokat szeptemberben fogják megtartani

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se budou konat v září

Wybory do Izby Poselskiej Parlamentu Republiki Czeskiej odbędą się we wrześniu bieżącego roku. Dokładny termin wyborów ogłosi w maju prezydent republiki. Głównymi faworytami do zwycięstwa będzie opozycyjny ruch ANO oraz partie koalicji rządzącej – koalicja SPOLU, w której skład wchodzą ODS, KDU-ČSL i TOP09 oraz ruch polityczny STAN. O przekroczenie 5% lub 8% progu wyborczego będą zabiegać inne partie: SPD, Piráti, Stačilo!, Motoristé i SOCDEM. / A Cseh Köztársaság Parlamentjének Képviselőtestületébe a választásokat idén szeptemberben fogják megtartani. A választások pontos időpontját a köztársasági elnök májusban jelenti ki. A győzelem fő esélyesei az ANO ellenzéki mozgalom valamint a kormánykoalíció pártjai – a SPOLU (EGYÜTT) koalíciója, amelyet az ODS, KDU-ČSL, TOP09 és a STAN politikai mozgalom alkot. Más pártok is igyekeznek majd meghaladni az 5 %-os vagy pedig a 8 %-os választási küszöböt, úgymint az SPD, Piráti (Kalózpárt), Stačilo! (Elég volt!), Motoristé és a SOCDEM. / Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se budou konat v září letošního roku. Přesný termín voleb ohlásí v květnu prezident republiky. Hlavními favority na vítězství jsou opoziční hnutí ANO a strany vládní koalice – koalice SPOLU, která je složena s ODS, KDU-ČSL a TOP09 a také politické hnutí STAN. Překročit 5 % nebo 8 % volební prah se budou snažit jiné strany: SPD, Piráti, Stačilo!, Motoristé a SOCDEM.

Wybory prezydenckie w Polsce  

Elnökválasztás lesz Lengyelországban  

Prezidentské volby v Polsku

Pierwsza tura zaplanowana jest na 18.5.2025 r., ewentualna druga tura odbędzie się 1.6.2025 r. / Az első fordulót 2025 május 18-ra tervezik, az esetleges második fordulót 2025 június 1-én tartják meg. / První kolo je plánováno na 18. 5. 2025, případné druhé kolo se bude konat 1. 6. 2025.

	Imię i nazwisko kandidáta / Jméno a příjmení kandidáta	Partia polityczna / Politická strana
1.	Rafał Trzaskowski (53)	Platforma Obywatelska RP, samorządowiec, Urząd miasta stołecznego Warszawy
2.	Karol Nawrocki (42)	kandydat niezależny popierany przez Prawo i Sprawiedliwość, Instytut Pamięci Narodowej
3.	Szymon Hołownia (48)	Polska 2050 Szymona Hołowni, poseł
4.	Magdalena Biejat (43)	Nowa Lewica, senátorka
5.	Sławomir Mentzen (38)	Konfederacja Wolność i Niepodległość, doradca podatkowy
6.	Adrian Zandberg (45)	Razem, poseł
7.	Grzegorz Braun (58)	Konfederacja Korony Polskiej, poseł do Parlamentu Europejskiego
8.	Artur Bartoszewicz (51)	nauczyciel akademicki, Szkoła Główna Handlowa
9.	Marek Jakubiak (66)	Federacja dla Rzeczypospolitej, poseł
10.	Joanna Senyszyn (76)	Lepsza Polska, dziennikarka, „Fakty po Mitach“
11.	Marek Woch (46)	Bezpartyjni Samorządowcy, prawnik, Kancelaria Rzecznika Przedsiębiorców – Prosta Spółka Akcyjna
12.	Maciej Maciak (54)	Ruch Dobrobytu i Pokoju, dziennikarz, Portal Włocławek
13.	Krzysztof Stanowski (42)	dziennikarz, Kanał Zero S.A.

Wybory do niemieckiego Bundestagu – 23.2.2025 r. 

Választások a német Bundestagba - 2025.2.23. 

Volby do německého Bundestágu – 23. 3. 2025

W wyborach do niemieckiego parlamentu zanotowano następujące wyniki: Chrześcijańska Demokracja CDU/CSU: 28,6% (208 mandatów), Alternatywa dla Niemiec AFD: 20,8% (152 mandatów), Socjal-demokracja SPD: 16,4% (120 mandatów), Zieloni: 11,6% (85 mandatów), Lewica: 8,8% (64 mandatów), inne partie nie przekroczyły 5% progu wyborczego. Jeden mandat uzyskała duńska i fryzyjska partia narodowa Wyborczy Związek Południowoszlezwicki (po kilkuletniej przerwie). Partie mniejszości narodowych nie muszą przekroczyć 5% progu wyborczego, wystarczy że przekroczą go w jednym z krajów związkowych, w tym wypadku w Szlezwiku-Holsztynie – partia uzyskała tam 5,7 % głosów. / A német parlamenti választásokon a következő eredmények születtek: CDU/CSU: 28,6% (208 mandátum), Alternatíva Németországért AFD: 20,8% (152 mandátum), szociáldemokrata SPD: 16,4% (120 mandátum), Zöldek: 11,6% (85 mandátum), Baloldal: 8,8% (64 mandátum), a többi párt nem lépte át az 5%-os választási küszöböt. Egy mandátumot a dán és a fríz nemzeti párt, a Dél-schleswigi Választási Unió nyert (több év kihagyás után). A nemzeti kisebbségi pártoknak nem kell átlépniük az 5%-os választási küszöböt, elég, ha ezt valamelyik szövetségi tartományban teszik, ebben az esetben Schleswig-Holsteinben - a párt ott a szavazatok 5,7%-át szerezte meg. / Ve volbách do německého parlamentu byly zaznamenány následující výsledky: Křesťanská demokracie CDU/CSU: 28,6 % (208 mandátů), Alternativa pro Německo AFD: 20,8 % (152 mandátů), Sociální Demokracie SPD: 16,4 % (120 mandátů), Zelení: 11,6 % (85 mandátů), Levice: 8,8 % (64 mandátů), jiné strany nepřekročily 5 % volební prah. Jeden mandát v parlamentu získala dánská a frizijská národní strana Jihošlesvický volební svaz (po několikaleté přestávce). Národnostní strany nemusí splnit 5 % volební prah, postačí překročit ho v některém ze svazových států, v tomto případě ve Šlesviku Holštýnsku – strana tam získala 5,7 % hlasů.

RAZEM / CELKEM	CDU	CSU	AFD	SPD	Zieloni / Zelení	Lewica / Levice
Badenia-Wirtembergia / Badensko-Wirtenbersko	31,6 %		19,8 %	14,2 %	13,6 %	6,8 %
Bawaria / Bavorsko		37,2 %	19,0 %	11,6 %	12,0 %	5,7 %
Berlin / Berlín	18,3 %		15,2 %	15,1 %	16,8 %	19,9 %
Brandenburgia / Braniborsko	18,1 %		32,5 %	14,8 %	6,6 %	10,7 %
Bremy / Brémy	20,6 %		15,1 %	23,1 %	15,6 %	14,8 %
Saksonia Dolna / Dolní Sasko	28,1 %		17,8 %	23,0 %	11,5 %	8,1 %
Turyngia / Durynsko	18,6 %		38,6 %	8,8 %	4,2 %	15,2 %
Hamburg / Hamburk	20,7 %		10,9 %	22,7 %	19,3 %	14,4 %
Hesja / Hesensko	28,9 %		17,8 %	18,4 %	12,6 %	8,7 %
Meklemburgia-Pomorze Przednie / Maklenbersko-Přední Pomořansko	17,8 %		35,0 %	12,4 %	5,4 %	12,0 %
Nadrenia-Palatynat / Porýni-Felc	30,6 %		20,1 %	18,6 %	10,4 %	6,5 %
Saara / Sársko	26,9 %		21,6 %	21,9 %	7,2 %	7,3 %
Saksonia / Sasko	19,7 %		37,3 %	8,5,0	6,5 %	11,3 %
Saksonia-Alhalt / Sasko-Alhaltsko	19,2 %		37,1 %	11,0 %	4,4 %	10,8 %
Nadrenia Północna-Westfalia / Severní Porýní-Vestvalsko	30,1 %		16,8 %	20,0 %	12,4 %	8,3 %
Szlezwik-Holsztyn / Šlesvicko-Holštýnsko	27,6 %		16,3 %	18,8 %	14,9 %	7,8 %

Katastrofa kolejowa na Morawach 

Vasúti katasztrófa orvaországban 

Vlakové neštěstí na Moravách

W dniu 28.2.2025 r. w Hustopeczach nad Beczwą uległ katastrofie pociąg z toksycznym i wybuchowym benzenem. Doszło do wykolejenia 17 wagonów, 15 wagonów z cysternami benzenu zapaliło się. Określona ilość benzenu dostała się do gleby i torowiska, dotknięte były również wody gruntowe. Teren koło katastrofy jest bardzo zanieczyszczony, sanacja terenu potrwa co najmniej dwa lata. Chodzi o największą katastrofę tego typu od 30 lat na kontynencie europejskim. Na całe szczęście na niezamieszkałym terenie, 0,5 km od budynków i bez uszkodzenia innego pociągu na sąsiednim torze. Dlatego podczas katastrofy nie było rannych. Pociąg przejechał zwrotnicę więcej niż dwukrotnie dozwoloną prędkością. Dlatego przyczyną może być błąd maszynisty, wada techniczna, niewykluczony jest nawet zamierzony czyn karalny.

Chodziło o pociąg przewoźnika ODOS Cargo, który przewoził benzen z fabryki chemicznej DEZA Agrofert we Wałaskim Międzyrzeczu do ostrawskiego zakładu BorsodChem. Przewoził cca 1000 ton towaru, to jest 60 ton na jeden wagon. W Ostrawie z benzenu produkuje się anilin, bezbarwną ciecz olejową, którą później przewozi się na Węgry dla dalszej obróbki. Wykorzystuje się do produkcji barwników, lekarstw i mas plastycznych.

2025.2.28-án egy mérgező és robbanásveszélyes benzolt szállító vonat a Bechva folyónál Husztopechyben lezuhant. Kisiklott 17 vagon, 15 vagon benzolos tartálykocsival kigyulladt. Bizonyos mennyiségű benzol került a talajba és a pályára, a talajvíz is érintett volt. A katasztrófa környéke erősen szennyezett, a terület megtisztítása legalább két évet vesz igénybe. Ez a legnagyobb ilyen jellegű katasztrófa az európai kontinensen az elmúlt 30 évben. Szerencsére lakatlan területen történt, 0,5 km-re az épületektől, és a szomszédos vágányon közlekedő másik vonat nem sérült meg. Ezért a baleset során nem történt sérülés. A vonat a megengedett sebesség több mint kétszeresével haladt át a váltón. Ezért az ok lehetett mozdonyvezetői hiba, műszaki hiba, sőt a szándékos bűncselekmény sem kizárt.

A vonat egy ODOS Cargo vonat volt, amely benzolt szállított a DEZA Agrofert vegyi üzeméből a valahai Mezerichből az ostravai BorsodChem üzembe. Körülbelül 1000 tonna árut szállított, azaz vagononként 60 tonnát. Ostravában a benzolból anilint, színtelen olajos folyadékot állítanak elő, amelyet aztán Magyarországra szállítanak további feldolgozásra. Színezékek, gyógyszerek és műanyagok előállítására használják.

Dne 28. 2. 2025 v Hustopečích nad Bečvou havaroval vlak s toxickým a výbušným benzenem. Došlo k vykolejení 17 vagonů, 15 vagonů s cisternami benzenu vzplálo. Určité množství benzenu se dostalo do půdy a prostoru kolejí, zasaženy jsou i podzemní vody. Oblast kolem nehody je silně znečištěna, sanace potrvá nejméně dva roky. Jednalo se o největší havárií tohoto typu od 30 let na evropském kontinentu. Naštěstí v neobydleném terénu, 0,5 km od budov, a bez poškození jiné vlakové soupravy na mezilehlé koleji. Proto se havárie obešla bez zranění. Vlak projel výhybkami více než dvojnásobně povolenou rychlostí. Příčinou proto může být chyba strojvedoucího, technická závada, nevylučuje se ani úmyslný trestný čin.

Jednalo se o vlak dopravce ODOS Cargo, který převážel benzen z chemičky DEZA Agrofert ve Valašském Meziříčí do ostravského závodu BorsodChem. Přepravoval cca 1000 tun zboží, tedy 60 tun na jeden vagon. V Ostravě se z benzenu vyrábí anilin, což je bezbarvá olejová kapalina, která se pak převáží do Maďarska pro další využití. Používá se k výrobě barviv, léčiv a plastů.

Porównanie potencjału militarnego Unii Europejskiej i Rosji 

Az Európai Unió és Oroszország katonai potenciáljának összehasonlítása 

Porovnání vojenského potenciálu Evropské unie a Ruska

Polski premier Donald Tusk zwrócił się do europejskich przywódców po tym, gdy Stany Zjednoczone zadecydowały o wstrzymaniu pomocy wojskowej dla Ukrainy. „Nie może być tak, że 500 milionów Europejczyków żąda 300 milionów Amerykanów, aby pokonali 140 milionów Rosjan, którzy już trzy lata nie mogą pokonać 40 milionów Ukraińców“. Ursula von der Leyen, przewodnicząca Komisji Europejskiej, powiedziała na szczycie państw Unii Europejskiej, Wielkiej Brytanii, Norwegii, Turcji i Kanady, że „musimy stanowczo zwiększyć wydatki na obronność“. / Donald Tusk lengyel miniszterelnök az európai vezetőkhöz fordult, miután az Egyesült Államok úgy döntött, hogy visszatartja az Ukrajnának nyújtott katonai támogatást. „Nem lehet az, hogy 500 millió európai 300 millió amerikait követeljen, hogy legyőzzék a 140 millió oroszt, akik már három éve nem tudnak legyőzni 40 millió ukrán állampolgárt”. Ursula von der Leyen, az Európai Bizottság elnöke az Európai Unió, az Egyesült Királyság, Norvégia, Törökország és Kanada csúcstalálkozóján azt mondta, hogy „határozottan növelnünk kell a védelmi kiadásokat”. / Polský premiér Donald Tusk se obrátil na evropské lídry po tom, když Spojené státy rozhodly o zastavení vojenské pomoci Ukrajině. „Nemůže být tak, že 500 milionů Evropanů žádá 300 milionu Američanů, aby porazili 140 milionů Rusů, kteří už tři roky nemohou porazit 40 milionů Ukrajinců“. Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, řekla na setkání na nejvyšší úrovni států Evropské unie, Velké Británie, Norska, Turecka a Kanady, že „musíme rozhodně zvětšil výdaje na obranu“.

	Unia Europejska / Evropská unie	Rosja / Rusko
budżet wojskowy / vojenský rozpočet	300,8 mln dolarów	86,4 mln dolarów
personel czynny / aktivní personál	1 298 969	1 000 000
personel rezerwowy / záložní personál	1 750 152	2 000 000
czołgi / tanky	4 377	12 267
pojazdy pancerne / pancéřová vozidla	30 510	24 172
całkowita artyleria / dělostřelectvo celkem	6 416	12 266
artyleria samobieżna / samohybné dělostřelectvo	1 965	6 443
artyleria rakietowa / raketové dělostřelectvo	778	4 331
łączna liczba samolotów / letadla celkově	5 392	4 418
śmigłowce / vrtulníky	2 330	1 665
łączna liczba okrętów wojennych / vojenské lodě celkem	1 385	653
lotniskowce, w tym brytyjskie / letadlové lodě, včetně britské	3	1
niszczyciele / torpédoborce	17	14
fregaty / fregaty	78	11
korwety / korvety	23	80
łodzie podwodne, w tym brytyjskie / ponorky, včetně britské	59	66
broń jądrowa / atomové zbraně	519 (Wielka Brytania, Francja, amerykańska broń w Europie)	5889

Sytuacja na froncie (z marca 2025 r.) – według danych ukraińskich Rosja straciła (zabici / ranni) około 874 560 żołnierzy. Samodzielnie przedstawiona jest sytuacja na froncie wschodnim 

Fronthelyzet (2025 márciusától) - ukrán adatok szerint Oroszország mintegy 874 560 katonát vesztett (megölt/megsebesült). A keleti fronton kialakult helyzetet önállóan mutatják be 

Stav na frontě (z března 2025) – podle ukrajinských údajů Rusko přišlo (zabití / zranění) asi o 847 560 vojáků. Samostatně zveřejňujeme situací na východní frontě.

*************************************************************************************************************

„Wiadomości-Tudósítások-Zprávy”, wydawca / kiadó / vydavatel: Organizacja Pożytku Publicznego Koexistencia opp. / Koexistencia o.p.s. Közhasznú társaság / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / a kiadó címe / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / ul. Strzelnicza 209/28, rada redakcyjna / szerkesztőbizottság / redakční rada: Tadeusz Toman (redaktor naczelny / főszerkesztő / šéfredaktor), Zoltán Domonkos, Arpád Kosár, Władysław Drong, Bogusław Kaleta, zamknięcie numeru / lapzárta / uzávěrka čísla: 21. 4. 2025, treść numeru zamieszczona na stronach internetowych www.coexistentia.cz, w formie drukowanego zeszytu gazeta jest przekazywana instytucjom i archiwom, czytelnikom wyłącznie na zamówienie / a kiadvány nyilvánosan elérhető a www.coexistentia.cz honlapon, nyomtatott formában újságunkat intézmények és archívumok számára készítjük, olvasók számára csak megrendelésre / obsah čísla zveřejněn na webových stránkách www.coexistentia.cz, v tištěné podobě jsou noviny poskytovány institucím a archivům, čtenářům pouze na objednávku