wiadomości

************************************************************************************************************************

WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

Gazeta członków ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA

A COEXISTENTIA-EGYÜTTÉLÉS politikai mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ

www.coexistentia.cz

nr 124 (10/2024) 25. 10. 2024

************************************************************************************************************************

Zdjęcie z imprezy wspomnieniowej koło kopalni Barbara w Karwinie

Fotó a karvinai Barbara-bánya közelében tartott megemlékezésről

Snímek ze vzpomínkové akce u dolu Barbora v Karviné (www.zwrot.cz)

Uroczystość 85-lecia nazistowskiego mordu za kopalnią Barbara

Megemlékezés a Barbara-bánya mögötti náci mészárlás 85. évfordulójáról

Slavnost 85 let nacistické vraždy za dolem Barbora

Przed 85 laty w lesie, za kopalnią Barbara w Karwinie, życie straciło dwunastu Polaków. W miejscu zbrodni, która została przeprowadzona przez nazistów niemieckich 18.9.1939 r., spotkały się w środę po południu osoby, które uważają, że pamięć o tej tragedii, to kwestia zwyczajnej sprawiedliwości.

Uroczystość wspomnieniowa rozpoczęła się od złożenia zniczy przy pomniku przez członkinie połączonych chórów Miejscowych Kół PZKO w Suchej Górnej i Stonawie. Chórzyści pod batutą Marty Orszulik uświetnili to wydarzenie kilkoma pieśniami, a na zakończenie pod ich przewodnictwem wszyscy odśpiewali „Rotę”. Straż honorową trzymali harcerze 2. Karwińskiej Drużyny Harcerskiej „Wielka Niedźwiedzica” oraz poczty sztandarowe umundurowanych górników kopalni Barbara i Gabriela. – O losie większości zastrzelonych przesądziło uznanie ich za powstańców śląskich, co hitlerowcy uzasadniali znalezionym podczas domowej rewizji spisem abonentów gazety powstańców. Ten mord był utajniony i ci, którzy tych nieszczęśników zakopywali, zostali zobowiązani do milczenia pod karą śmierci – powiedział Stanisław Gawlik reprezentujący Stowarzyszenie Pożytku Publicznego Koexistencia, opp. Przytoczył również relację naocznego świadka Adolfa Barona z Suchej Średniej, który razem z pozostałymi siedmioma więźniami musiał kopać grób. Po zakończeniu II wojny światowej, w sierpniu 1945 roku, wskazał miejsce mordu, które zostało oznaczone również przez innych dwóch więźniów, Jana Recmanika i Dominika Kozieła. Syn tego ostatniego wziął udział w środowej uroczystości. Zwłoki ofiar zostały przeniesione po wojnie na cmentarz w Suchej Średniej. Z tej miejscowości pochodziła bowiem większość zamordowanych. Pozostali byli mieszkańcami Łąk, Orłowej, Stonawy i Suchej Dolnej. Ich nazwiska, wiek i wykonywany zawód przypomniał podczas apelu poległych chórzysta Zbigniew Przeczek.

– Cierpienie polskiej ludności cywilnej na Zaolziu było jednym z elementów niemieckiej machiny śmierci. Miało zastraszyć, złamać pozostałych. Wszyscy, którzy zostali tutaj rozstrzelani, stanowią dla nas ważny element tożsamości narodowej – powiedział konsul RP w Ostrawie Stanisław Bogowski, po czym podziękował władzom Karwiny oraz stowarzyszeniu Olza Pro i Koexistencii za troskę o to miejsce. – Pamięć o tej tragedii, to kwestia zwyczajnej sprawiedliwości – dodał. Wiceprezydent Karwiny, Andrzej Bizoń, zapewnił z kolei, że śmierć zamordowanych nie poszła na marne, bo „pamięć o nich będzie żyć w naszych sercach i w historii tego regionu”. O tym, że jest ona nadal żywa, świadczyły wieńce i kwiaty, które złożyły przy pomniku m.in. delegacje organizatorów, Rodziny Katyńskiej, kół PZKO w Karwinie-Frysztacie i Suchej Górnej oraz polskiej szkoły podstawowej w Suchej Górnej. – Delegacja naszej szkoły bierze regularnie udział w tym wydarzeniu. Dzieciom, dla których czasy II wojny światowej są już bardzo odległe i nie mają możliwości porozmawiania z naocznymi świadkami tych wydarzeń, trzeba te rzeczy nieustannie przypominać i powtarzać – powiedziała nauczycielka Grażyna Siwek. Przyznała, że jednym ze sposobów jest odwiedzanie z uczniami tych miejsc pamięci (przedruk z „Głosu”, 24.9.2024 r.)

Chórzystki złożyły znicze przy pomniku

Sboristky uložily věčný oheň u pomníku

Tizenkét lengyel vesztette életét 85 évvel ezelőtt a karvinai Barbara-bánya mögötti erdőben. A német nácik által 1939.9.18-án elkövetett bűntény helyszínén szerda délután olyan emberek találkoztak, akik szerint a tragédiára való emlékezés egyszerű igazságtétel.

A megemlékezés a Sucha Górna és Stonava helyi PZKO-körök egyesített kórusainak tagjai által az emlékműnél elhelyezett gyertyákkal kezdődött. A kóristák Orszulik Márta vezényletével több dallal tisztelegtek az esemény előtt, a végén pedig az ő vezetésükkel mindenki elénekelte a „Rota” című dalt. A díszőrséget a 2. Karviná „Wielka Niedźwiedzica” cserkészcsapat cserkészei és a Barbara és Gabriela bányák egyenruhás bányászainak zászlótartói állták. - A lelőttek többségének sorsát az határozta meg, hogy sziléziai felkelőknek ismerték el őket, amit a nácik a felkelők újságjának előfizetőiről szóló listával indokoltak, amelyet egy házkutatás során találtak. Ezt a gyilkosságot titokban tartották, és azok, akik eltemették ezeket a szerencsétleneket, halálbüntetés terhe mellett voltak kötelesek hallgatni” - mondta Stanisław Gawlik, a Koexistencia opp közhasznú társaság képviseletében. Idézte a Sucha Średnia-i Adolf Baron szemtanú beszámolóját is, akinek a másik hét fogollyal együtt kellett kiásnia a sírt. A második világháború befejezése után, 1945 augusztusában mutatta meg a gyilkosság helyszínét, amelyet két másik fogoly, Jan Recmanik és Dominik Koziel is megjelölt. Utóbbi fia részt vett a szerdai ünnepségen. Az áldozatok holttestét a háború után a Sucha Średnia-i temetőbe szállították. A meggyilkoltak többsége ebből a faluból származott. A többiek rétyi, orłowai, stonavai és Sucha Dolna lakosai voltak. Nevüket, korukat és foglalkozásukat Zbigniew Przeczek kántor idézte fel a halottak névsorolvasása során.

- A lengyel polgári lakosság szenvedése Zaolzie-ban a német halálgépezet egyik eleme volt. A megfélemlítés, a többiek megtörése volt a célja. Mindazok, akiket itt lelőttek, nemzeti identitásunk fontos részét képezik” - mondta Stanisław Bogowski, Ostrava lengyel konzulja, majd köszönetet mondott a karvinai hatóságoknak, valamint az Olza Pro és Koexistencii egyesületnek a hely gondozásáért. - Az emlékezés erre a tragédiára egyszerű igazságosság kérdése” - tette hozzá. Karviná alpolgármestere, Andrzej Bizon viszont arról biztosított, hogy a meggyilkoltak halála nem volt hiábavaló, mert „emlékük tovább él a szívünkben és a régió történelmében”. Azt, hogy az emlékezet még mindig él, a szervezők, a Katyń család, a PZKO Karviná-Fryštát és Sucha Górna körök, valamint a Sucha Górna-i lengyel általános iskola küldöttségei által az emlékműnél elhelyezett koszorúk és virágok is bizonyították. - Iskolánk küldöttsége rendszeresen részt vesz ezen a rendezvényen. A gyerekeknek, akik számára a második világháború kora nagyon távoli, és akiknek nincs lehetőségük beszélgetni az események szemtanúival, folyamatosan emlékeztetni és ismételni kell” - mondta Grażyna Siwek tanárnő. Elismerte, hogy ennek egyik módja az, hogy a tanulókkal együtt felkeresik ezeket az emlékhelyeket (a „Głos”, 2024.9.24-i számából újranyomtatva).

Před 85lety v lese za dolem Barbora v Karviné bylo zavražděno dvanáct Poláků. Na místě vraždy, která byla provedena německými nacisty 18. 9. 1939, se setkaly ve středu odpoledne osoby, které pokládají za nutné uctít památku této tragedie a že je to záležitost obyčejné spravedlnosti.

Vzpomínková slavnost byla zahájena položením věčného ohně u pomníku členky spojených pěveckých sborů Místních skupin PZKO Horní Suchá a Stonava. Sboristé pod vedením Marty Orszulik poctili tuto událost několika písněmi, a na závěr pod jejich vedením všichni zazpívali „Rotu”. Čestnou stráž drželi skauti 2. Karvinské skautské skupiny „Velká medvědice” a také doprovod praporu uniformovaných horníků dolů Barbora a Gabriela. – O osudu většiny zavražděných rozhodlo jejich prohlášení za slezské povstalce, což hitlerovci dokumentovali nalezeným během domovní revize seznamem předplatitelů povstaleckých novin. Tato vražda byla tajná, a ti, kteří tyto nešťastlivce zakopávali, byli zavázání k mlčenlivosti pod trestem smrti – řekl Stanislav Gawlik z obecně prospěšné společnosti Koexistencia, o.p.s. Uvedl rovněž hlášení očitého svědka Adolfa Barona z Prostřední Suché, který spolu s ostatními sedmi vězni musel kopat hrob. Po ukončení II světové války, v srpnu roku 1945, ukázal místo vraždy, které bylo rovněž označeno dvěma jinými vězni, Janem Recmanikem a Dominikem Koziełem. Syn posledně uvedeného se zúčastnil středeční slavnosti. Ostatky obětí byly po válce přemístěny na hřbitov do Prostřední Suché. Protože z této obce pocházela většina zavražděných. Další zavraždění byli občany Louk, Orlové, Stonavy a Dolní Suché. Jejich jména, věk a vykonávané zaměstnání připomněl během hlášení padlých sborista Zbigniew Przeczek.

– Utrpení polského civilního obyvatelstva na Zaolzí bylo jednou ze součástí německé mašinérie smrti. Mělo zastrašit, zlomit ostatní. Všichni, kteří byli zde postříleni, tvoří pro nás důležitý prvek národního uvědomění – řekl konsul Polské republiky v Ostravě, Stanisław Bogowski, a následně poděkoval vedení Karviné a také sdružením Olza Pro a Koexistencii za péči o toto místo. – Paměť o této tragédii, to je záležitost obyčejné spravedlnosti – dodal. Náměstek Karviné, Andrzej Bizoń, zase ujistil, že smrt zavražděných nebyla marná, protože „památka na ně bude žít v našich srdcích a v dějinách tohoto regionu”. O tom, že je ona i nadále živá, ať svědčí věnce a květiny, které položili u pomníku m.j. delegace pořadatelů, Katyňské rodiny, skupin PZKO Karviná-Fryštát a Horní Suchá a také polské základní školy Horní Suchá. – Delegace naší školy se pravidelně účastní této události. Dětem, pro které je II světová válka velmi vzdálena a nemají možnost pohovořit s očitými svědky těchto událostí, je nutno tyto věci neustálé připomínat a opakovat – řekla učitelka Grażyna Siwek. Uznala, že jedním ze způsobu jsou návštěvy s žáky tato památná místa.

Rajd kolarski Szlakiem Walk Powstańców Pierwszego Powstania Śląskiego

Kerékpártalálkozó az első sziléziai felkelés harcosainak nyomában

Cyklistický výlet Po stopách Prvního slezského povstání

W sobotę 17.8.2024 r. odbył się tradycyjny rajd kolarski Szlakiem Walk Powstańców Pierwszego Powstania Śląskiego. Organizatorami rajdu były gminy: Zebrzydowice, Piotrowice koło Karwiny i Godów, a także Miejscowe Koło Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego w Piotrowicach, Koło Turystyki Rowerowej w Godowie, Klub Kolarski „Przerzutka” w Zebrzydowicach oraz Organizacja Pożytku Publicznego Koexistencia, opp. Patronat nad imprezą przejął Konsulat Generalny Rzeczypospolitej Polskiej w Ostrawie. Uczestnicy przejechali 25-kilometrową trasę Zebrzydowice – Piotrowice koło Karwiny – Godów, w wydarzeniu wzięło udział około stu rowerzystów i rowerzystek.

Tegoroczny rajd rozpoczął się na placu zamkowym w Zebrzydowicach. – Jesteśmy winni powstańcom pamięć. W 1919 roku odważnie chwycili za broń i właśnie tutaj niedaleko wybuchło pierwsze powstanie śląskie – mówił na starcie Janusz Król, wójt gminy Zebrzydowice. Wydarzenia przypomniała również obecna sekretarz Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie, Marzena Karwowska. – W sierpniu 1919 roku wybuchło pierwsze powstanie śląskie – pierwszy z trzech zrywów, które miały za zadanie przyłączenie Górnego Śląska do odradzającej się Polski. Chociaż zakończyło się zaledwie po dziesięciu dniach, miało ogromne znaczenie historyczne. Było wyrazem niezłomnej woli ludu śląskiego, który pragnął przynależności do Polski i zapoczątkowało proces, który doprowadził do kolejnych powstań i ostatecznego ustalenia granic. Przemierzając szlaki, które niegdyś przemierzali nasi bohaterowie, oddajmy im hołd – podkreśliła. W wydarzeniu uczestniczyli również Henryk Franek, prezes koła Macierzy Ziemi Cieszyńskiej w Zebrzydowicach, Stanisław Grym z Koła Turystyki Rowerowej w Godowie oraz Helena Bartoszek, której ojciec brał udział w powstaniach śląskich.

Pierwsze powstanie śląskie wybuchło w nocy z 16 na 17.8.1919 roku w Piotrowicach koło Karwiny, dokładnie w budynku obecnego Centrum Kultury. – Było wielu przybyszów z Górnego Śląska, którzy niecierpliwili się, że nic się nie dzieje. Dowódcy podjęli więc decyzję, by walki rozpocząć – powiedział Stanisław Gawlik, jeden z pomysłodawców rajdu. Uczestnicy rajdu pierwszy przystanek mieli przy budynku Centrum Kultury w Piotrowicach koło Karwiny. Złożono kwiaty pod tablicą pamiątkową ufundowaną w 2019 roku, a krótkie wystąpienie wygłosił wójt Marian Lebiedzik. – Wszyscy dobrze wiemy, że to właśnie w tym obiekcie formowały się pierwsze oddziały powstańców, które ruszyły potem na drugą stronę do Godowa. Cieszę się, że po raz kolejny się tutaj spotykamy w tak licznym gronie – powiedział. W Piotrowicach koło Karwiny można było także zobaczyć wystawę, którą przygotowała kierowniczka wydziału kultury, Zuzanna Kondziołka. – Przypomina ona poprzednie edycje rajdu, a ponadto mamy tutaj piękne zdjęcia Franka Brzozy, zaawansowanego rowerzysty i fotografa, przedstawiające Żelazny Szlak Rowerowy – powiedziała.

Wieńce złożono także pod pomnikami powstańców Skrbeńsku i Godowie, również z udziałem władz Godowa. Na zakończenie uczestnicy rajdu mogli porozmawiać nie tylko na tematy powstańcze przy parówce i wodzie mineralnej w amfiteatrze w Godowie. Miejsca startu i zakończenia rajdu co roku się zmieniają, w przyszłym roku start rajdu zaplanowano w Piotrowicach koło Karwiny.

2024.8.17-én, szombaton került sor a hagyományos kerékpáros felvonulásra az első sziléziai felkelés harcosainak nyomvonalán. A rally szervezői Zebrzydowice, a Karviná melletti Piotrowice és Godow községek, valamint a Piotrowicei Lengyel Kulturális és Oktatási Egyesület helyi fiókja, a Godowi Kerékpáros Turisztikai Kör, a zebrzydowicei „Przeżutka” Kerékpáros Klub és a Koexistencia opp közhasznú szervezet voltak. A rendezvény a Lengyel Köztársaság Ostravai Főkonzulátusának védnöksége alatt zajlott. A résztvevők a Zebrzydowicétől a Karviná melletti Piotrowicén át Godówig tartó 25 kilométeres útvonalon tekertek, az eseményen mintegy száz férfi és női kerékpáros vett részt.

Az idei felvonulás a zebrzydowicei vár térről indult. - Tartozunk a felkelőknek egy emlékkel. 1919-ben bátran fegyvert fogtak, és nem messze innen tört ki az első sziléziai felkelés - mondta a rajtnál Janusz Król, a zebrzydowicei önkormányzat vezetője. Az eseményeket Marzena Karwowska, az ostravai lengyel főkonzulátus jelenlegi titkára is felidézte. - 1919 augusztusában kitört az első sziléziai felkelés - az első a három felkelés közül, amelyek célja Felső-Szilézia beolvasztása volt az újjászülető Lengyelországba. Bár mindössze tíz nap után ért véget, mégis nagy történelmi jelentőséggel bírt. A Lengyelországhoz tartozni vágyó sziléziai nép megtörhetetlen akaratát fejezte ki, és elindította azt a folyamatot, amely további felkelésekhez és a határok végleges rendezéséhez vezetett. Miközben az egykor hőseink által bejárt utakon járunk, tisztelegjünk előttük” - hangsúlyozta. Az eseményen részt vett Henryk Franek, a zebrzydowicei Macierzy Ziemi Cieszyńskiej Kör elnöke, Stanisław Grym a Godówi Kerékpáros Turista Körből és Helena Bartoszek, akinek édesapja részt vett a sziléziai felkelésekben.

Az első sziléziai felkelés 1919.8.16/17-én éjjel tört ki Piotrowicében, Karviná közelében, pontosan a mai kultúrház épületében. - Sok újonnan érkezett felső-sziléziai volt, akik türelmetlenek voltak, hogy nem történik semmi. Ezért a parancsnokok úgy döntöttek, hogy harcolni kezdenek” - mondta Stanisław Gawlik, a gyűlés egyik kezdeményezője. A gyűlés résztvevői első állomásukat a Karviná melletti Piotrowicében, a Kulturális Központ épületénél tették meg. A 2019-ben alapított emléktáblánál virágokat helyeztek el, majd Marian Lebiedzik polgármester mondott rövid beszédet. - Mindannyian jól tudjuk, hogy ebben az épületben alakultak meg a felkelők első csapatai, akik később átvonultak Godowba. Örülök, hogy ismét ilyen nagy számban találkozunk itt” - mondta. Piotrowicében egy kiállítást is megtekinthettek, amelyet a kulturális osztály vezetője, Zuzanna Kondziołka készített. - A rally korábbi kiadásait idézi fel, és itt vannak Frank Brzoza, egy haladó kerékpáros és fotós gyönyörű fotói, amelyek a Vasas kerékpárutat ábrázolják” - mondta.

Koszorúkat helyeztek el a skrbeński és godowi felkelők emlékművénél is, szintén a godowi hatóságok részvételével. A gyűlés végén a Godowi amfiteátrumban a résztvevők egy sör és ásványvíz mellett nem csak felkelős témákról beszélgethettek. A gyűlés kezdő- és célpontja minden évben változik, jövőre a tervek szerint a Karviná melletti Piotrowicében kezdődik majd a gyűlés.

V sobotu 17. 8. 2024 se konal tradiční cyklistický výlet po stopách bojů povstalců Prvního slezského povstání. Pořadateli výletu byly obce: Zebrzydowice, Petrovice u Karviné a Godov, a také Místní skupina Polského svazu kulturně osvětového v Petrovicích, Skupina cyklistické turistiky v Godově, cyklistický klub „Přehazovačka” v Zebrzydowicích a obecně prospěšná společnost Koexistencia, o.p.s.. Záštitu nad akcí převzal Generální konzulát Polské republiky v Ostravě. Účastníci projeli 25-kilometrovou trasu Zebrzydowice – Petrovice u Karviné – Godov, události se účastnilo asi sto cyklistů a cyklistek.

Letošní výlet byl zahájen na zámeckém náměstí v Zebrzydowicích. – Jsme vinní povstalcům památku. V roce 1919 hrdinsky se chopili zbraně a právě zde nedaleko vypuklo první slezské povstání – řekl na startu Janusz Król, starosta obce Zebrzydowice. Událost připomněla rovněž přítomná tajemnice Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě, Marzena Karwowska. – V srpnu roku 1919 vypuklo první slezské povstání – první ze tří osvobozeneckých hnutí, které měly za úkol připojit Horní Slezsko do osvobozujícího se Polska. I když bylo po pouze deseti dnech poraženo, mělo obrovský historický význam. Bylo vyjádřením neochvějného přání slezského lidu, který toužil k příslušnosti k Polsku a zahájilo proces, který dovedl k dalším povstáním a konečnému ustálení hranic. Při přeměřování trasy, kterou kdysi šli naši hrdinové, vzdejme jim hold – zdůraznila. Události se účastnili rovněž Henryk Franek, předseda skupiny Matice Těšínské země v Zebrzydowicích, Stanisław Grym ze Skupiny cyklistické turistiky v Godově a také Helena Bartoszek, které otec se účastnil slezských povstání.

První slezské povstání vypuklo v noci z 16 na 17. 8. 1919 v Petrovicích u Karviné, přesně v budově současného Kulturního centra. – Bylo zde mnoho přistěhovalců z Horního Slezska, kteří byli netrpěliví, že se nic neděje. Proto velitelé se rozhodli, aby boje byly zahájeny – řekl Stanislav Gawlik, jeden z iniciátorů výletu. První zastávku měli účastníci výletu u budovy Kulturního centra v Petrovicích u Karviné. Položili květiny u pamětní tabule založené v roce 2019, a krátký proslov zde měl starosta Marian Lebiedzik. – Všichni dobře víme, že se právě v této budově formovaly první povstalecké oddíly, které potom vyrazily na druhou stranu do Godova. Těším se, že se opět zde setkáváme v tak početném kruhu – řekl. V Petrovicích bylo možno také zhlédnout výstavu, kterou připravila ředitelka odboru kultury, Zuzanna Kondziołková. – Připomíná minulé ročníky výletu, a navíc zde máme pěkné fotografie Franka Brzozy, pokročilého cyklisty a fotografa, ukazující Železnou cyklistickou stezku – řekla.

Květiny byly rovněž položeny u pomníku povstalců v Skrbeňsku a Godově, také za účastí vedení Godova. Na závěr účastníci výletu mohli si pohovořit u párku a minerálky nejen na povstalecká témata v amfiteátru v Godově. Místo startu a cíle výletu se každoročně mění, v příštím roce start je plánován v Petrovicích u Karviné.

50. rocznica katastrofy górniczej w Suchej Górnej

A Horní Sucha-i bányakatasztrófa 50. évfordulója

50. výročí tragického neštěstí v Horní Suché

Pół wieku temu, 12.9.1974 r. o godz. 6.19, w Kopalni Prezydent Gottwald (później Franciszek) w Suchej Górnej urwała się lina windy górniczej. Winda runęła na głębokość 640 metrów, zginęło 8 górników. Z okazji okrągłej rocznicy tragedii na ścianie budynku administracyjnego nieczynnej już kopalni odsłonięto tablicę pamiątkową. Koło umundurowanych górników, w obecności wójta gminy Jana Lipnera, postanowiło uczcić rocznicę tego tragicznego wypadku. Kameralną uroczystość uświetnili śpiewem hymnu górniczego i innych pieśni o tematyce górniczej członkowie „Chórku” działającego przy MK PZKO w Suchej Górnej oraz chóru mieszanego „Slavíci”. Śpiewali do podkładu muzycznego, nagranego specjalnie na tę okazję przez orkiestrę dętą z polskiej Lubomii, partnerskiej gminy Suchej Górnej. Zagrała również orkiestra dęta „Sušanka”. Eugeniusz Kiedroń przypomniał przebieg tragicznego zdarzenia, wyświetlono również film dokumentalny. W spotkaniu wzięły udział stowarzyszenia górnicze z okolicy, pojawili się także członkowie rodzin ofiar wypadku.

Fél évszázaddal ezelőtt, 1974.9.12-én reggel 6.19-kor a Horní Suchá-i Gottwald (később Franz) elnöki bányában elszakadt egy bányafelvonókötél. A felvonó 640 méter mélyre zuhant, és 8 bányász meghalt. A tragédia kerek évfordulója alkalmából emléktáblát avattak a mára már megszűnt bánya adminisztratív épületének falán. Az egyenruhás bányászok köre a község polgármestere, Jan Lipner jelenlétében döntött úgy, hogy megemlékezik a tragikus baleset évfordulójáról. A meghitt ünnepséget a bányászhimnusz és más bányászdalok eléneklésével tisztelték meg a Felsőszuchai Kerületi Polgári Társulás „Kórusa” és a „Slavíci” vegyes kórus tagjai. Olyan zenei aláfestésre énekeltek, amelyet a Sucha Górna partnertelepüléséről, a lengyel Lubomia városából érkező fúvószenekar kifejezetten erre az alkalomra vett fel. A „Sušanka” fúvószenekar is fellépett. Eugeniusz Kiedroń felidézte a tragikus esemény lefolyását, és egy dokumentumfilmet vetítettek le. A találkozón részt vettek a környék bányászegyesületei, és jelen voltak a baleset áldozatainak családtagjai is.

Před půl stoletím, 12. 9. 1974 v 6:19 h, na Dole prezident Gottwald (později František) v Horní Suché se přetrhlo lano hornického výtahu. Výtahová klec se zřítila do hloubky 640 metrů, zahynulo 8 horníků. U příležitosti kulatého výročí tragédie na stěně administrativní budovy už nečinného dolu byla odhalena pamětní tabule. Skupina uniformovaných horníků, za přítomnosti starosty obce Jana Lipnera, se rozhodla uctít výročí této tragické události. Komorní slavnost poctili zpěvem hornické hymny a jiných písní o hornické tématice členové „Chórku” působícího při MS PZKO Horní Suchá a také smíšeného pěveckého sboru „Slavíci”. Zpívali do hudebního podkladu, nahraného schválně pro tuto příležitost dechovým orchestrem z polské Lubomě, partnerské obce Horní Suché. Zahrál rovněž dechový orchestr „Sušanka”. Evžen Kiedroń připomněl průběh tragických událostí, byl rovněž promítnut dokumentární film. Setkání se účastnili hornická sdružení z okolí, a také členové rodin obětí události.

Obrady Rady Wykonawczej ruchu politycznego COEXISTENTIA (dalej COEX) z 5.9.2024 r. w Karwinie-Frysztacie

A COEXISTENTIA politikai mozgalom (a továbbiakban COEX) végrehajtó tanácsának 2024.9.5-i ülése Karviná-Fryštátban.

Jednání Výkonné rady politického hnutí COEXISTENTIA (dále COEX) z 5. 9. 2024 v Karviné-Fryštátě

Obrady Rady Wykonawczej COEX zagaił przewodniczący COEX, Zoltan Domonkos, zebranie prowadził zastępca przewodniczącego COEX, Józef Toboła. Przebiegły wybory protokolanta i weryfikatora protokołu. Na protokolanta zaproponowano Tadeusza Tomana, na weryfikatora protokołu Władysława Dronga. Wnioski były uchwalone.

Przeczytano list ministra transportu Martina Kupky w sprawie rekonstrukcji odcinka kolejowego Dziećmorowice-Piotrowice koło Karwiny. Rada Wykonawcza COEX uchwaliła, że do sejmiku województwa morawsko-śląskiego będzie popierać kandydatów: Stanisława Folwarcznego (ODS), Bogusława Niemca (KDU-ČSL), Dianę Bongurę (TOP 09) i Romana Strzondałę (TOP 09) na liście koalicji SPOLU. Rada Wykonawcza COEX uchwaliła, že w okręgu wyborczym nr 74 – Hawierzów, Bogumin, Lutynia Dolna, Rychwałd, Pietwałd będzie popierać kandydata koalicji SPOLU, Bogusława Niemca (KDU-ČSL). Rada Wykonawcza COEX uchwaliła, że przedwyborcze spotkanie Polskiej Sekcji Narodowej poprowadzi przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej Józef Toboła.

A COEX Végrehajtó Tanács ülését Domonkos Zoltán, a COEX elnöke nyitotta meg, az ülést pedig Jozef Tobola, a COEX elnökhelyettese vezette. Sor került a jegyzőkönyvvezető és a jegyzőkönyv hitelesítő megválasztására. A jegyzőkönyvvezetőnek Tadeusz Toman-t, a jegyzőkönyv hitelesítőjének pedig Wladyslaw Drong-ot javasolják. A javaslatokat elfogadták.

Felolvasták Martin Kupka közlekedési miniszter levelét a Karviná melletti Dziećmorowice-Piotrovice vasúti szakasz felújításáról. A COEX Végrehajtó Tanácsa úgy határozott, hogy támogatja a morva-sziléziai regionális képviselőjelölteket: Stanislav Folwarczny (ODS), Boguslav Niemiec (KDU-ČSL), Diana Bongura (TOP 09) és Roman Strzondala (TOP 09) a SPOLU koalíciós listáján. A COEX Végrehajtó Tanácsa úgy határozott, hogy a 74. számú választási körzetben - Havířov, Bogumín, Lutyně Dolná, Rychvald, Pietwald - a SPOLU koalíciós jelöltjét, Boguslav Niemiecet (KDU-ČSL) támogatja. A COEX Végrehajtó Tanácsa úgy határozott, hogy a Lengyel Nemzeti Szekció választások előtti ülését a Lengyel Nemzeti Szekció elnöke, Jozef Tobola vezeti.

Az ülést Jozef Tobola, a COEXISTENTIA (a továbbiakban COEX) lengyel nemzeti szekciójának elnöke vezette. A műsorvezető köszöntötte a megjelent vendégeket - a morva-sziléziai regionális önkormányzati választásokon a COEX által támogatott SPOL listáján induló, 15.30 órakor érkező Stanisław Folwarczny, Roman Strzondała és Bogusław Niemc jelölteket, valamint a választókat, továbbá a Głos szerkesztőjét, Danuta Chlupot. Minden jelenlévő megkapta a WTZ 123 újságot. Ezt követően Domonkos Zoltán, a COEX elnöke vette át a szót, és köszöntötte a COEX lengyel nemzeti szekciójának tagjait és a megjelent vendégeket. Rövid beszámolót tartott Tadeusz Toman, a COEX Végrehajtó Tanácsának titkára, aki a COEX választásokon való részvételéről beszélt, megemlítette az 1998-as tartományi választásokon való részvételt, még az Ostravai kerületben, amikor a COEX a szavazatok 2,4%-át szerezte meg. Azóta a COEX más politikai pártokkal működik együtt, mivel egyedül nincs esélye arra, hogy átlépje az 5 %-os választási küszöböt. Megemlítette a Koexistencia opp nonprofit szervezet kiadói tevékenységét és egy előadás előkészítését.

A vendégek közül elsőként Stanislaw Folwarczny (ODS) és Roman Strzondala (TOP 09), a SPOL listás jelöltjei szólaltak fel. Folwarczny az oktatásért, ifjúságért és sportért felelős hetman-helyettesi tisztségért akar újra indulni - a középfokú oktatást a tartomány irányítja, az általános iskolák az önkormányzatok hatáskörébe tartoznak. Elmondta azt is, hogy gazdasági szempontból egy községben egy iskolára van terv, az egyes iskoláknak pedig saját igazgatójuk lesz. Strzondala a nemzeti kisebbségek tartományi bizottságában dolgozik, ahol az egyes projekteket vizsgálják, és továbbra is ebben a bizottságban szeretne dolgozni. A Hang szerkesztőjének is voltak kérdései a jelölthez. Később Boguslaw Kaleta vette át a szót, aki ismét a lengyel általános iskolák elnevezésére vonatkozó projektet ismertette. Elmondta, hogy a Český Těšín-i lengyel iskola új neve csak részben lett kijavítva, és nem felel meg az ő projektjének. Beszédében Boguslaw Kaleta megsértette a „Głos” szerkesztőjét, aki elhagyta az ülést. A Stanislav Folwarcznyval folytatott vitáját nem említem. Ezt követően Boguslaw Niemiec, a SPOL tartományi listáján induló és a 74-es Havířov-Bogumín körzet szenátorjelöltje is felszólalt. Megállapodás született a propagandaanyagok továbbításáról. Az ülést Jozef Tobola zárta.

Jednání VR COEX zahájil předseda COEX, Zoltán Domonkos, schůzi řídil místopředseda COEX, Josef Tobola. Proběhla volba zapisovatele a ověřovatele zápisu. Na zapisovatele navržen Tadeusz Toman, na ověřovatele zápisu navržen Władysław Drong. Návrhy byly schváleny.

Byl přečten dopis ministra dopravy Martina Kupky ve věci rekonstrukce železničního úseku Dětmarovice-Petrovice u Karviné. Výkonná rada COEX se usnesla, že do zastupitelstva Moravskoslezského kraje bude podporovat kandidáty: Stanislava Folwarczného (ODS), Bohuslava Niemiece (KDU-ČSL), Diany Bangoury (TOP 09) a Romana Strzondaly (TOP 09) na listině koalice SPOLU. Výkonná rada COEX se usnesla, že ve volebním okrsku č. 74 – Havířov, Bohumín, Dolní Lutyně, Rychvald, Petřvald bude podporovat kandidáta koalice SPOLU, Bohuslava Niemiece (KDU-ČSL). Výkonná rada COEX se usnesla, že předvolební setkání Polské národní sekce COEX bude řídit předseda Polské národní sekce, Josef Tobola.

Protokół ze spotkania przedwyborczego Polskiej Sekcji Narodowej

ruchu politycznego COEXISTENTIA, Karwina, 5.9.2024 r.,

Dom PZKO w Karwinie-Frysztacie

A lengyel nemzeti tanács választások előtti ülésének jegyzőkönyve a COEXISTENTIA politikai mozgalom, Karviná, 2024.9.5, PZKO Ház Karviná-Fryštátban.

Zápis z předvolební schůze Polské národní sekce politického hnutí COEXISTENTIA, Karviná, 5. 9. 2024

Obrady prowadził przewodniczący Polskiej Sekcji Narodowej COEXISTENTIA (dalej COEX), Józef Toboła. Prowadzący przywitał przybyłych gości – kandydatów w wyborach do samorządu Województwa Morawsko-Śląskiego z listy SPOLU, którą popiera COEX, Stanisława Folwarcznego, Romana Strzondałę i Bogusława Niemca, który przybędzie o godz. 15:30 i wyborców oraz redaktorkę „Głosu” Danutę Chlup. Wszyscy obecni otrzymali gazetkę WTZ 123. Następnie zabrał głos przewodniczący COEX, Zoltan Domonkos i pozdrowił wszystkich członków Polskiej Sekcji Narodowej COEX i przybyłych gości. Krótkie sprawozdanie przedstawił sekretarz Rady Wykonawczej COEX, Tadeusz Toman, mówił o udziale COEX w wyborach, wspomniał udział w wyborach wojewódzkich w 1998 roku jeszcze do Okręgu Ostrawskiego, kiedy COEX uzyskała 2,4 % głosów. Od tego czasu COEX współpracuje z innymi partiami politycznymi, ponieważ samodzielnie nie ma szansy przekroczyć 5 % progu wyborczego. Wspomniał o działalności wydawniczej i przygotowaniu prelekcji organizacji pożytku publicznego Koexistencia opp.

Spośród gości pierwsi zabrali głos kandydaci listy SPOLU – Stanisław Folwarczny (ODS) i Roman Strzondała (TOP 09). Folwarczny chce ponownie kandydować jako zastępca hetmana ds. szkolnictwa, młodzieży i sportu – województwo prowadzi szkolnictwo średnie, za szkoły podstawowe odpowiadają gminy. Wytłumaczył również, że jest projekt jednej szkoły w jednej gminie z punktu widzenia ekonomicznego, poszczególne szkoły natomiast będą miały swoich dyrektorów. Strzondała pracuje w wojewódzkim komitecie ds. mniejszości narodowych, gdzie są rozpatrywane poszczególne projekty i chce nadal pracować w tym komitecie. Pytania dla kandydata miała również redaktor „Głosu”. Później głos zabrał Bogusław Kaleta, przedstawiając ponownie projekt nazewnictwa polskich szkół podstawowych. Powiedział, że nowa nazwa polskiej szkoły w Czeskim Cieszynie jest tylko częściowo poprawiona i nie odpowiada jego projektowi. W swoim wystąpieniu Bogusław Kaleta obraził redaktor „Głosu”, która opuściła spotkanie. Później głos zabrał Bogusław Niemiec kandydat z listy SPOLU do województwa i również kandydat w wyborach senackich w okręgu 74 hawierzowsko-bogumińskim. Uzgodniono przekazywanie materiałów propagandowych. Zebranie zakończył Józef Toboła.

A vendégek közül elsőként Stanislaw Folwarczny (ODS) és Roman Strzondala (TOP 09), a SPOL listás jelöltjei szólaltak fel. Folwarczny az oktatásért, ifjúságért és sportért felelős hetman-helyettesi tisztségért akar újra indulni - a középfokú oktatást a tartomány irányítja, az általános iskolák az önkormányzatok hatáskörébe tartoznak. Elmondta azt is, hogy gazdasági szempontból egy községben egy iskolára van terv, az egyes iskoláknak pedig saját igazgatójuk lesz. Strzondala a nemzeti kisebbségek tartományi bizottságában dolgozik, ahol az egyes projekteket vizsgálják, és továbbra is ebben a bizottságban szeretne dolgozni. A Hang szerkesztőjének is voltak kérdései a jelölthez. Később Boguslaw Kaleta vette át a szót, aki ismét a lengyel általános iskolák elnevezésére vonatkozó projektet ismertette. Elmondta, hogy a Český Těšín-i lengyel iskola új neve csak részben lett kijavítva, és nem felel meg az ő projektjének. Beszédében Boguslaw Kaleta megsértette a „Głos” szerkesztőjét, aki elhagyta az ülést. Ezt követően Boguslaw Niemiec, a SPOL tartományi listáján induló és a 74-es Havířov-Bogumín körzet szenátorjelöltje is felszólalt. Megállapodás született a propagandaanyagok továbbításáról. Az ülést Jozef Tobola zárta.

Jednání řídil předseda Polské národní sekce COEXISTENTIE (dále COEX), Josef Tobola. Vedoucí uvítal příchozí hosty – kandidáty ve volbách do krajské samosprávy Moravskoslezského kraje z kandidátky SPOLU, kterou podporuje COEX, Stanislava Folwarczného, Romana Strzondalu a Bohuslava Niemce, který se dostaví v 15:30 h a voliče a také redaktorku „Głosu” Danutu Chlupovou. Všichni přítomní obdrželi noviny WTZ 123. Následně se ujal slova předseda COEX, Zoltan Domonkos a pozdravil všechny členy Polské národní sekce COEX a příchozí hosty. Krátkou zprávu přednesl tajemník Výkonné rady COEX, Tadeusz Toman, mluvil o účastí COEX ve volbách, vzpomněl účast v krajských volbách v roce 1998 ještě do Ostravského kraje, kdy COEX získala 2,4 % hlasů. Od té doby COEX spolupracuje z jinými politickými stranami, protože samostatně nemá šanci překročit 5 % volební práh. Vzpomněl o vydavatelské činnosti a přípravě přednášek obecně prospěšné společnosti Koexistencia o.p.s.

Z hostů první se ujali slova kandidáti listiny SPOLU – Stanislav Folwarczny (ODS) a Roman Strzondała (TOP 09). Folwarczny chce opět kandidovat jako náměstek pro školství, mládež a sport – kraj řídí střední školství, za základní školy odpovídají obce. Vysvětlil rovněž, že existuje projekt jednotné školy v jedné obci z ekonomického pohledu, naopak jednotlivé školy budou mít své ředitele. Strzondala pracuje v krajském výboru pro národnostní menšiny, kde jsou posuzovány jednotlivé projekty a chce i nadále pracovat v tomto výboru. Otázky pro kandidáta měla rovněž redaktorka „Głosu”. Později se ujal slova Bohuslav Kaleta a předložil opět projekt názvosloví polských základních škol. Řekl, že nový název polské školy v Českém Těšíně je pouze částečně opraven a neodpovídá jeho projektu. Ve svém vystoupení Bohuslav Kaleta urazil redaktorku „Głosu”, která opustila setkání. Později se ujal slova Bohuslav Niemiec kandidát z listiny SPOLU do kraje a rovněž kandidát v senátních volbách v obvodu 74 havířovsko-bohumínském. Bylo dohodnuto předání propagačních materiálů. Schůzi ukončil Josef Tobola.

Polscy pracowniky w płacach dogonili te czeskie

Lengyelország modellértékű az egész Európai Unió számára

Polští zaměstnanci už ve mzdách dohnali ty české

Wdzięczą za to silniejszemu wzrostowi gospodarczemu. Różnica między przeciętną płacą Czechów i Polaków praktycznie się już wyrównała. Dlatego Czesi tracą swoje pierwszeństwo w ramach krajów V4. Polska płaca w sektorze prywatnym osiąga aktualnie kwotę 1 795 eur, w przeliczeniu w zależności od aktualnego kursu około 45 511 brutto. W Czechach czyni w bieżącym roku 1 779 euro, w przeliczeniu około 45 106 koron. Pokazało to coroczne studium spółki doradczej Forvis Mazars, która porównuje 25 krajów. Polska jest jednocześnie uważana przez wielu Czechów za ubogiego sąsiada, do którego wielu z nich jeździ na zakupy tanich artykułów żywnościowych, ubrań lub materiałów pędnych. Rzeczywistość przy tym jest taka, że ze względu na kombinację porównywalnych płac i niższych cen z Czechami, Polacy mogą sobie nieraz pozwolić kupić więcej niż Czesi. – Dane te wskazują, że ich siła nabywcza jest porównywalna z tą naszą. W niektórych przypadkach są już na tym Polacy nawet lepiej niż Czesi – powiedział ekonomista spółki inwestycyjnej Martin Slaný. Sytuacja Polaków według niego będzie się dalej poprawiać, dlatego perspektywa polskiej ekonomiki jest znacznie lepsza niż reszty regionu. Polska ekonomika rośnie szybciej dzięki temu, że jest mniej związana z zagranicą. To ją czyni bardziej odporną wobec szoków cenowych ostatnich lat. Jednocześnie kraj lepiej wydał pieniądze z Unii Europejskiej, przede wszystkim na infrastrukturę transportową, energetyczną lub telekomunikacyjną. Z punktu widzenia wyniku ekonomicznego Polskę już przez kilka lat można zaszeregować do najskuteczniejszych państw Europy Środkowej. Podczas fali inflacyjnej w Polsce było znacznie taniej niż w czeskich sklepach, co rozpoczęło lawinę zakupów przezgranicznych. Rzeszy Czechów w polskich sklepach zauważyły również tamtejsze media. Przy ogólnym spojrzeniu na koszyk dotyczący zakupu bowiem okazało się, że ten czeski jest aż o 70 procent droższy niż polski. Polscy dziennikarze zauważyli również, że przepastne różnice panują wbrew temu, że inflacja w Czechach spada znacznie szybciej niż w Polsce.

Amennyiben olyan országot keresünk, amely az Európai Unió reménysége, és amelyet egyértelműen sikeres országnak lehet nevezni, akkor ma Lengyelországot így hívják. Az állami költségvetési hiányt ott nem nézik. A Karpaczban tartott harmincharmadik éves gazdasági fórumon, Lengyelország és Közép-Európa legnagyobb konferenciáján a vita gyorsan Lengyelországra és annak Európában elfoglalt helyére terelődött. - „Egészen biztosan Lengyelország az elmúlt húsz év európai növekedési bajnoka” - közvetítette Matteou Ferrazzi, az Európai Beruházási Bank vezető tisztviselője. Lengyelország előnye - Magyarországgal és a Cseh Köztársasággal ellentétben - a belső piac mérete és az ország mint olyan több válságos pillanatban is megmutatkozott. Húsz évvel ezelőtt az egy lakosra jutó lengyel bruttó hazai termék elérte az Európai Unió átlagának 48 százalékát. Ma ez 82 százalék, ami Portugáliának felel meg. A munkanélküliség korábban elérte a 20 százalékot, ma már csak 2,9 százalék. Az Európai Unióhoz való csatlakozást követő első 15 évben 2,5 millió lengyel vándorolt ki, főként az Egyesült Királyságba, Németországba és Írországba. 2018 óta a ciklus megfordult, és az ország állampolgárok visszatérését regisztrálja. Ehhez még hozzá kell adni a háború előtt százezer ukrán bevándorlását, és a háború kitörése után akár kétmillió háborús menekültet is. Lengyelország a válság idején is folyamatosan növekszik, miközben a cseh gazdaság évente több százalékkal esik vissza. Lengyelországnak nem hiányzik az önbizalom. Amikor április végén, május elején Lengyelország uniós csatlakozásának huszadik évfordulóját ünnepelték, Donald Tusk lengyel miniszterelnök bejelentette, hogy néhány éven belül Lengyelországban magasabb lesz az egy lakosra jutó termelékenység, mint Nagy-Britanniában. - Lengyelország valóban Európa vezetőjévé vált - tette hozzá Tusk Ursula von der Layen jelenlétében.

Vděčí za to silnějšímu hospodářskému růstu. Rozdíl mezi průměrnou mzdou Čechů a Poláků se už prakticky setřel. Češi tak přicházejí o své prvenství v rámci zemí V4. Polská mzda v soukromém sektoru aktuálně dosahuje částky 1 795 eur, v přepočtu v závislosti na aktuálním kurzu asi 45 511 hrubého. V Česku činí v letošním roce 1 779 eur, v přepočtu zhruba 45 106 korun. Ukázala to každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která srovnává 25 zemí. Polsko je přitom v hlavách mnoha Čechů chudým sousedem, k němuž řada z nich jezdí na nákup levných potravin, oblečení či pohonných hmot. Realita je přitom taková, že díky kombinaci s Čechy srovnatelnými mzdami a nižšími cenami, si Poláci leckdy mohou dovolit koupit víc než Češi. – Data naznačují, že jejich kupní síla je srovnatelná s tou naší. V některých případech jsou na tom Poláci už i lépe než Češi – řekl ekonom investiční společnosti Martin Slaný. Situace Poláků se podle něj bude zlepšovat dál, protože vyhlídky polské ekonomiky jsou výrazně lepší než zbytku regionu. Polská ekonomika roste rychleji díky tomu, že je měně provázaná se zahraničím. To ji činí odolnější vůči cenovým šokům posledních let. Zároveň země lépe utratila zdroje z Evropské unie, především na dopravní, energetickou nebo telekomunikační infrastrukturu. Z pohledu ekonomického výkonu se Polsko řadí mezi ty nejúspěšnější státy střední Evropy už několik let. Během inflační vlny v Polsku bylo výrazně levněji než v českých obchodech, což spustilo lavinu přeshraničních nákupů. Zástupců Čechů v polských obchodech si všimla i tamní média. Při celkovém pohledu na nákupní košík se totiž ukázalo, že ten český je až o 70 procent dražší než polský. Polští novináři si navíc všimli, že propastné rozdíly panují navzdory tomu, že inflace v Česku klesá mnohem rychleji než v Polsku.

Polska jest wzorem dla całej Unii Europejskiej

Lengyelország modellértékű az egész Európai Unió számára

Polsko je vzorem pro celou Evropskou Unií

O ile szukamy kraj, który jest nadzieją Unii Europejskiej i można go oznaczyć za jednoznacznie skuteczny kraj, tak się dziś nazywa Polska. Na deficyt budżetu państwa się tam nie patrzy. Na trzydziestym trzecim roczniku Forum Ekonomicznego w Karpaczu, największej konferencji Polski i Europy Środkowej, debata szybko przeniosła się na Polskę i jej pozycję w Europie. – Całkiem na pewno Polska jest europejskim czempionem wzrostu ostatnich dwudziestu lat – przekazał Matteou Ferrazzi, wysoki urzędnik Europejskiego Banku Inwestycyjnego. Zaletą Polski, w odróżnieniu od Węgier i Czech, okazała się w kilku kryzysowych momentach wielkość jego rynku wewnętrznego i kraju jako takiego. Przed dwudziestu laty osiągał krajowy produkt brutto Polski na obywatela 48 procent przeciętnej Unii Europejskiej. Dziś jest to 82 procent, co jest ekwiwalentem Portugalii. Bezrobocie wcześniej osiągało 20 procent, obecnie tylko 2,9 procent. W pierwszych 15 latach po przystąpieniu do Unii Europejskiej na emigrację wyjechało 2,5 milionów Polaków, głównie do Wielkiej Brytanii, Niemiec i Irlandii. Od 2018 roku tok się odwrócił i kraj notuje powrót obywateli. Do tego trzeba jeszcze doliczyć imigrację stu tysięcy Ukraińców przed wojną i aż dwu milionów uciekinierów wojennych po rozpoczęciu wojny. Polska nieustannie rośnie również podczas kryzysu, kiedy czeska ekonomika spada rocznie i o kilka procent. Polsce nie brakuje pewności siebie. Kiedy na przełomie kwietnia i maja świętowano dwadzieścia lat przystąpienia do Unii, polski premier Donald Tusk ogłosił, że za kilka lat będzie mieć Polska większą wydajność na obywatela niż Wielka Brytania. – Polska stała się rzeczywiście liderem Europy – dodał Tusk w obecności Ursuly von der Layen.

Pokud se hledá země, která je naději Evropské unie a lze ji označit za jednoznačně úspěšnou zemí, pak se dnes jmenuje Polsko. Na schodek státního rozpočtu se tam nekouká. Na třicátém třetím ročníku Ekonomického fóra v Karpaczi, největší konferenci Polska i střední Evropy, se debata brzy přenesla na Polsko a jeho pozici v Evropě. – Polsko je zcela určitě evropským šampionem růstu posledních dvaceti let – uvedl Matteou Ferrazzi, vysoký úředník Evropské investiční banky. Výhodou Polska, na rozdíl od Maďarska i Česka, se v několika krizových momentech ukázala velikost jeho vnitřního trhu a země jako takové. Před dvaceti lety dosahoval hrubý domácí produkt HDP Polska na obyvatele 48 procent průměru Evropské unie. Dnes je to 82 procent, což je ekvivalent Portugalska. Nezaměstnanost dosahovala dříve 20 procent, nyní dosahuje jen 2,9 procenta. V prvních 15 letech po vstupu do Evropské unie emigrovalo 2,5 milionů Poláků, hlavně do Velké Británie, Německa a Irska. Od roku 2018 se tok obrátil a země zaznamenává návrat obyvatel. K tomu je třeba připočíst imigraci statisíců Ukrajinců před válkou a až dvou milionů válečných uprchlíků po začátku války. Polsko setrvale rostlo i během krizí, kdy česká ekonomika klesala ročně i o několik procent. Polsku nechybí sebevědomí. Když na přelomu dubna a května oslavovalo dvacet let vstupu do Unie, prohlásil polský premiér Donald Tusk, že do několika let bude mít Polsko větší hospodářskou výkonnost na hlavu než Velká Británie. – Polsko se skutečně stalo lídrem Evropy – dodal Tusk v přítomnosti Ursuly von der Layen.

Wyniki wyborów wojewódzkich – 20-21.9.2024 r.

Regionális választási eredmények - 20-21.9.2024.

Výsledky krajských voleb – 20-21. 9. 2024

	Skład personalny / Personální složení
Województwo Środkowoczeskie *Středočeský kraj*	ANO – 25, STAN – 20, SPOLU – 13, Stačilo! – 3
Województwo Pilzeńskie *Plzeňský kraj*	ANO – 24, ODS a TOP09 společně do kraje – 9, STAN – 8, Stačilo! KSČM, SD-SN a ČSSD – 4, Pro náš kraj KDU-ČSL – 4, SPD a Trikolóra – 3, Česká pirátská strana – 3
Województwo Karlowarskie *Karlovarský kraj*	ANO – 28, STAN – 7, SPD a Trikolóra – 4, ODS – 3, Volba pro kraj – 3
Województwo Usteckie *Ústecký kraj*	ANO – 26, STAN – 7, ODS – 7, SPD, Trikolóra a PRO – 6, Stačilo! – 5, Lepší sever – 4
Województwo Liberckie *Liberecký kraj*	Starostové pro Liberecký kraj – 20, ANO – 18, SPOLU – 5, SPD a Trikolóra – 2
Województwo Królowohradeckie *Královohradecký kraj*	ANO – 18, Silní lídři pro kraj – 13, STAN, TOP09, HDK, LES – 6, Hlas samosdpráv – 3, SPD, Trikolóra, PRO a Svobodní – 3
Województwo Pardubickie *Pardubický kraj*	ANO – 15, 3PK Pro prosperující kraj – 11, ODS + TOP09 – 5, STAN – 3, Stačilo! KSČM, ČSNS, ČSSD – 3, SPD, Trikolóra a PRO – 2
Województwo Południowoczeskie *Jihočeský kraj*	ODS – 34, ANO – 17, Stačilo! KSČM, ČSSD, ČSNS a SD-SN – 4
Województwo Wysoczyna *Kraj Vysočina*	ANO – 18, Společně se starosty a občany – 11, KDU-ČSL – 4, STAN – 4, Stačilo! – 3, Sociální demokracie – 3, SPD, Trikolóra a PRO – 2
Województwo Południowomorawskie *Jihomoravský kraj*	SPOLU – 31, ANO – 22, Stačilo! – 4, SPD, Trikolóra, PRO a Svobodní – 4, Starostové pro Jižní Moravu – 4
Województwo Ołomunieckie *Olomoucký kraj*	ÄNO – 26, STAN – 9, Spojenci24 s vámi – 6, ODS – 5, SPD, Trikolóra, PRO a Svobodní – 5, Stačilo! – 4
Województwo Zlińskie *Zlínský kraj*	ANO – 20, K21 Zlínský kraj 21. století – 10, ODS – 5, STAN, TOP09 a ZVUK – 5, Stačilo! KSČM, ČSNS, ČSSD – 3, SPD – 2

Wybory do Sejmiku Województwa Morawskośląskiego

Választások a morva-sziléziai regionális közgyűlésbe

Volby do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje

	Skład personalny / Personální složení
ANO (35)	Ing. Josef Bělica (46, Havířov), Ing. Tomáš Navrátil (41, Opava), Mgr. Stanislav Kopecký (52, Nový Jičín), Ing. Ph.D. doc. Šárka Vilamová (49, Ostrava), Ing. Michal Kokošek (42, Opava), Ing. Šárka Šimoňáková (41, Raškovice), Robert Sivulka (50, Vrbno pod Pradědem), MUDr. Martin Gebauer (54, Karviná), Mgr. Richard Vereš (28, Ostrava), RNDr. Ph.D. Jan Veřmiřovský (44, Ostrava), Mgr. Petra Tesková (48, Hlučín), Ing. Radek Podstawka (55, Karviná), Petr Kopínec (54, Vrbno pod Pradědem), Lukáš Oprchalský (45, Rychvald), Róbert Massarovič (51, Havířov), Mgr. Monika Kotíková (35, Kravaře), Mgr. Libor Chyba (49, Sedlnice), Lenka Brzyszkovská (48, Orlová), Jan Vavroš (45, Ostrava), Bc. Zbyněk Vágner (51, Frenštát pod Radhoštěm), Mgr. Erik Bořuta (37, Ostava), PhDr. Ph.D. Igor Hendrych (56, Opava), Mgr. Petra Brodová (49, Ostrava), Ing. Ph.D. Jakub Chlopecký (34, Havířov), Mgr. Vlastimil Janiczek (52, Návsí), Ing. Ph.D. Filip Grygarčík (47, Kopřivnice), Bc. Martin Henč (58, Bruntál), Soňa Suchá (61, Ostrava), Vladimír Kolek (64, Karviná), Ing. Tomáš Holuša (47, Šenov), PhDr. Žaneta Thomasová (50, Hlučín), Mgr. Dalibor Novák (45, Bílovec), Ing. Jana Murová (44, Město Albrechtice), Bc. Tomáš Pavelek (53, Český Těšín), Tomáš Michopulos (53, Ostrava)
Starostové a osobnosti pro kraj – STAN (11)	Ing. prof. Ivo Vondrák, CSc (65, Velká Polom), Mgr. Michaela Šebelová (42, Kunčice pod Ondřejníkem), MUDr. Bc. Ondřej Němeček (52, Ostrava), Radim Kozlovský (55, Třinec), Mgr. Zdeněk Karásek (69, Ostrava), Ing. Ph.D. Petr Rys (51, Bruntál), Ing. Daniel Kończyna (43, Ostrava), Ing. Tomáš Lefner (53, Ostrava), Ing. Libor Witassek (55, Opava), Bc. Adam Hanus (39, Kopřivnice), Ing. Lenka Holková (47, Ostrava)
SPOLU (10)	Mgr. Monika Brzesková (KDU-ČSL, 47, Kravaře), Mgr. et Lukáš Curylo (KDU-ČSL, 50, Ostrava), Mgr. Radek Kaňa (ODS, 41, Šilheřovice), Mgr. Stanislav Folwarczny (ODS, 61, Český Těšín), Bc. Jiří Navrátil, MBA (KDU-ČSL, 47, Mořkov), Ing. Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL, 41, Havířov), Ing. Vladimír Návrat (ODS, 61, Ostrava), doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. (TOP 09, 53, Havířov), Ing. Aleš Linhart (ODS, 48, Ostrava, Ing. Pavel Mlýnek (ODS, 55, Frýdek Místek)
Stačilo – koalice KSČM a ČSNS (5)	Ing. Ivan Strachoň (51, Ostrava), JUDr. Josef Babka (68, Ostrava), Ing. Miroslav Hajdušík (40, Karviná), Mgr. Alena Grosová (60, Vítkov), Ing. Bc. Petr Havránek (46, Studénka)
SPD, Trikolóra a PRO (4)	MUDr. Jan Síla (74, Ostrava), Libor Hrivnáč (64, Opava), Ing. Peter Havránek (50, Ostrava), Ing. Pavel Staněk (57, Rychvald)

W Województwie Morawsko-Śląskim rządzić będzie ruch polityczny ANO razem z SPD. ANO posiada v 65osobowej radzie 35 mandatów i teoretycznie mogłoby utworzyć rząd samodzielnie. W kuluarach było jednak słychać, że chciałoby mieć w zarządzie partnera, ponieważ personalnie nie chce obsadzać niektórych funkcji. Koalicja SPOLU oznajmiła, że w nadchodzącym okresie przechodzi do opozycji z powodu rozbieżności z ruchem ANO. Już wcześniej rozmowy z ANO odmówił lider Starostów i osobistości dla województwa Ivo Vondrák. Dlatego ANO zdecydowało się na koalicję z SPD.

A morva-sziléziai régióban az ANO politikai mozgalom az SPD-vel együtt fog kormányozni. Az ANO 35 mandátummal rendelkezik a 65 fős tanácsban, és elméletileg egyedül is kormányt alakíthatna. A színfalak mögött azonban az a hír járja, hogy szeretne egy partnert a végrehajtó testületben, mivel bizonyos pozíciókat nem akar személyesen betölteni. A SPOLU koalíció bejelentette, hogy az ANO mozgalomtól való eltérése miatt az elkövetkező időszakban ellenzékbe vonul. Ivo Vondrák, a Sztarostok és a tartományi személyiségek vezetője már korábban is elutasította, hogy az ANO-val tárgyaljon. Ezért az ANO az SPD-vel való koalíció mellett döntött.

V Moravskoslezském kraji bude vládnout politické hnutí ANO spolu s SPD. ANO má v 65členném zastupitelstvu 35 křesel as teoreticky by mohlo sestavit vládu samo. V kuloárech se dlouho proslýchalo, že by chtělo mít v radě partnera, protože si personálně nevěří na obsazení některých postů. Koalice SPOLU oznámila, že pro nadcházející období míří kvůli rozporu s hnutím ANO do opozice. Už dříve vyjednávání vyloučil lídr Starostů a osobnosti pro kraj Ivo Vondrák. ANO se tak rozhodlo utvořil koalici s SPD.

Wyniki wyborów senackich – 20-21.9.2024 r.

Szenátusi választások eredményei - 2024. szeptember 20-21.

Výsledky senátních voleb – 20-21. 9. 2024

Obwód senacki 74 – Karwina Senátní obvod 74 - Karviná	wnioskodawca navrhhující strana		Wynik výsledek	procenta procent
Ing. Petr Vícha	SOCDEM	SOCDEM+ANO	13 249	58,33 %
Ing. Bogusław Niemiec	KDU-ČSL	SPOLU	4 363	19,16 %
Ing. Pavel Staněk	SPD	SPD+Trikolóra	2 896	12,75 %
Mgr. et Bc. Karel Světnička	Švýcarská dem.	Švýcarská dem.	1 330	5.85 %
MUDr. Krel Volný	ČSSD	ČSSD	884	3,89 %

Senatorowie wybrani w pierwszej turze

Az első fordulóban megválasztott szenátorok

Senátoři zvoleni v prvním kole

2.	Sokolov	Mgr. Jana Mráčková Vildumetzová	ANO
17.	Praha 12	Pavel Fischer	TOP 09
71.	Ostrava-město	Bc. Martin Bednář	ANO
74.	Karviná	Ing. Petr Vícha	SOCDEM
77.	Vsetín	Jiří Čunek	KDU-ČSL

Senatorowie wybrani w drugiej turze

A második fordulóban megválasztott szenátorok

Senátoři zvolení v druhém kole

5.	Chomutov	MVDr. Přemysl Rabas	SEN 21
8.	Rokycany	Ing. Mgr. Miroslav Kroc	STAN
11.	Domažlice	Jan Látka	ANO
14.	České Budějovice	Bc. Zbyněk Sýkora	ODS
20.	Praha 4	Ing. DrSc. prof. Jří Drahoš	STAN
23.	Praha 8	Mgr. Vladimíra Ludková	ODS
26.	Praha 2	Mgr. Dr. prof. Miroslav Bárta	STAN
29.	Litoměřice	MUDr. Ondřej Šterba	ANO
32.	Teplice	Ing. Jan Schiller	ANO
35.	Jablonec nad Nisou	Bc. Lenka Mlejnková	SLK
38.	Mladá Boleslav	Ondřej Lochman	STAN
41.	Benešov	JUDr. Ing. Ph.D. Zdeněk Hraba	ODS
44.	Chrudim	Mgr. Jan Tecl	ODS
47.	Náchod	brig.gen.vv. Mgr. Martin Červíček	ODS
50.	Svitavy	Mgr. Bc. David Šimek	KDU-ČSL
53.	Třibíč	Hana Žáková	STAN
56.	Břeclav	Mgr. Róbert Šlachta	PŘÍSAHA
59.	Brno-město	doc. Břetislav Rychlík	TOP 09
62.	Prostějov	Mgr. František Jura	ANO
65.	Šumperk	PhDr. Ph.D..prof. Stanislav Balíék	NK
68.	Opava	Ing. Tomáš Navrátil	ANO
80	Zlín	doc. RNDr. Ph.D. Oldřich Hájek	ANO

„Olza” wystąpiła na Wzgórzu Zamkowym w Cieszynie

Az „Olza” a cieszyni várhegyen lépett fel

„Olza” vystoupila na Zámeckém návrší v Těšíně

Zespół Pieśni i Tańca „Olza” świętował w sobotę 28.9.2024 r. 70-lecie istnienia. Jubileuszowy koncert odbył się na Wzgórzu Zamkowym w Cieszynie. Koncert rozpoczął się o godz. 16:00 blokiem Dziecięcego Zespołu Rytmiki i Tańca „Rytmika”, Studenckiego Zespołu Góralskiego „Skalni” z Krakowa oraz kapel „Czerchla” i „Lipka”. „Olza” zaprezentowała się po zmierzchu, po godz. 20:00.

Początki „Olzy” sięgają roku 1953, kiedy to Zarząd Powiatowy PZKO zorganizował w Czeskim Cieszynie kurs tańców ludowych i narodowych. Poprowadziła go choreografka, badaczka folkloru tanecznego, współtwórczyni Zespołu Pieśni i Tańca „Ziemia Cieszyńska” Janina Marcinkowa, która po stworzeniu nowego zespołu została jego kierowniczką artystyczną. 19.1.1954 r. odbyła się pierwsza próba „Olzy” w Czeskim Cieszynie. Początki były trudne, a repertuar skromny. Dopiero w 1956 r. zespół przedstawił swój pierwszy samodzielny program. Premiera odbyła się 24.3.1956 r. w hotelu „Piast”. Nazwę granicznej rzeki przyjął natomiast rok później. Obecnie „Olza” liczy 20 dziewczyn i 12 chłopców i obok rodzimego folkloru prezentuje również folklor czeski i słowacki.

Az Olza Dal- és Táncegyüttes 2024.9.28-án, szombaton ünnepelt. Fennállásának 70. évfordulóját. A jubileumi koncertre a cieszyni Várhegyen került sor. A koncert 16.00 órakor kezdődött a „Rytmika” Gyermek Ritmus és Táncegyüttes, a krakkói „Skalni” Hegyaljai Diákegyüttes, valamint a „Czerchla” és a „Lipka” együttesek blokkjával. Az „Olza” szürkület után, este 8 óra után mutatkozott be.

Az „Olza” eredete 1953-ig nyúlik vissza, amikor a PZKO kerületi igazgatósága népi és nemzeti táncok tanfolyamot szervezett Český Těšínben. Ezt Janina Marcinkowa koreográfus, a táncfolklór kutatója, a „Ziemia Cieszyńska” Ének- és Táncegyüttes társalapítója vezette, aki az új együttes megalakulása után annak művészeti vezetője lett. Az „Olza” első próbájára 1954.1.19-én került sor Český Těšínben. A kezdetek nehezek voltak, és a repertoár is szerény volt. Az együttes csak 1956-ban mutatta be első önálló műsorát. A bemutatóra 1956.3.24-én került sor a „Piast” szállodában. A határfolyó nevét egy évvel később vette fel. Napjainkban az „Olza” 20 lányt és 12 fiút számlál, és a hazai folklór mellett cseh és szlovák folklórt is bemutat.

Soubor písně a tanců „Olza” v sobotu 28. 9. 2024 světil svátek u příležitosti 70. výročí existence. Jubilejní koncert se konal na Zámeckém návrší v Těšíně. Koncert byl zahájen v 16:00 h vystoupením Dětského souboru rytmiky a tance „Rytmika”, Studentského goralského souboru „Skalni” z Krakova a také kapel „Czerchla” a „Lipka”. „Olza” vystoupila až po setmění v 20:00 h.

Začátky „Olzy” sahají do roku 1953, kdy Okresní výbor PZKO uspořádal v Českém Těšíně soutěž lidových a národních tanců. Vedla ho choreografka, badatelka tanečního folkloru, spolutvůrce Souboru písně a tanců „Ziemia Cieszyńska” Janina Marcinková, která po založení souboru se stala jeho uměleckým vedoucím. 19. 1. 1954 se konala první zkouška „Olzy” v Českém Těšíně. Začátky byly těžké, a repertoár nenáročný. Teprve v 1956 roce soubor předvedl svůj první samostatný program. Premiéra se konala 24. 3. 1956 v hotelu „Piast”: Název hraniční řeky přijal rok později. Dnes v souboru „Olza” tančí 20 holek a 12 chlapců a kromě domácího folklóru rovněž folklór český a slovenský.

Występ zespołu „Olza” na Wzgórzu Zamkowym w Cieszynie

Az Olza együttes fellépése a cieszyn-i Várhegyen

Vystoupení souboru „Olza” na Zámeckém návrší v Těšíně

Janusz Gajos obchodził 85. urodziny

Janusz Gajos a 85. születésnapját ünnepelte

Janusz Gajos slavil 85. narozeniny

Janusz Gajos jest uważany za jednego z najwybitniejszych i najbardziej znanych polskich aktorów. Do jego najlepszych ról należy ta z serialu „Czterej pancerni i pies”, i z filmów „Piłkarski poker”, „Wahadełko”, „Ucieczka z kina Wolność”, „Żółty szalik”, „Przesłuchanie”, „Kler”, ostatnio występował również w serialu „Król”.

Gajos jest laureatem wielu wyróżnień, wręczono mu m.in. Diamentowe Lwy – nagrodę publiczności dla najlepszego polskiego aktora czterdziestolecia od kiedy istnieje Festiwal Polskich Filmów w Gdyni. Był odznaczony Złotym Medalem Zasłużony Kulturze Gloria Artis i Krzyżem Komandorskim z Gwiazdą Orderu Odrodzenia Polski.

Janusz Gajos az egyik legkiemelkedőbb és legismertebb lengyel színésznek számít. Legjobb szerepei közé tartozik a „Czterej pancerni i pies” című sorozatban, valamint a „Piłkarski poker”, „Wahadłko”, „Ucieczka z kina Wolność”, „Żółty szalik”, „Przesłuchanie”, „Kler” című filmekben, és nemrég a „Król” című sorozatban is szerepelt.

Gajos számos díjat kapott, köztük a Gyémánt Oroszlánokat - a gdyniai Lengyel Filmfesztivál fennállásának 40 éve alatt a legjobb lengyel színésznek járó közönségdíjat. Megkapta a Gloria Artis aranyérmet a kultúráért való érdemekért és a Polonia Restituta Rend parancsnoki keresztjét a csillaggal.

Janusz Gajos je jedním z nejvíce oceňovaných a nejznámějších polských herců. K jeho nejlepším rolím patří ta ze seriálu „Čtyři z tanku a pes”, a z filmů „Fotbalový poker”, „Kyvadélko”, „Útěk z kina Svoboda”, „Žlutá šála”, „Výslech”, „Klér”, nedávno hrál rovněž v seriálu „Král”.

Gajos je držitelem řady ocenění, byl m.j. poctěn Diamantovými lvy – cenou obecenstva pro nejlepšího polského herce za období čtyřiceti let existence Festivalu polských filmů v Gdyni. Byl vyznamenán Zlatou medaili za zásluhy v oblasti kultury Gloria Artis a Řádem znovuzrozeného Polska v úrovní rytíře.

Janusz Gajos

Wrześniowa powódź najbardziej dotknęła rejon Jesioników (Jeseník, Bruntál, Opawa w Republice Czeskiej; Głuchołazy, Nysa w Polsce), zalane były również Ostrawa i Bogumin. Piotrowice koło Karwiny zalała Piotrówka. Na zdjęciu: część gminy Zawada

A Jeseníky régiót (Jesenik, Bruntal, Opava a Cseh Köztársaságban; Głuchołazy, Nysa Lengyelországban) érintette a legsúlyosabban a szeptemberi árvíz, de Ostrava és Bogumin is árvíz alá került. A Karviná melletti Piotrowicét a Piotrovka árasztotta el. Fotó: Zawada település egy része.

Zářijová povodeň nejvíce zasáhla oblast Jeseníků (Jeseník, Bruntál, Opava v České republice; Głuchołazy, Nysa v Polsku), zatopené byly rovněž Ostrava a Bohumín. Petrovice u Karviné zatopila Petrůvka, na snímku: část obce Závada

*************************************************************************************************************

„Wiadomości-Tudósítások-Zprávy”, wydawca / kiadó / vydavatel: Organizacja Pożytku Publicznego Koexistencia opp. / Koexistencia o.p.s. Közhasznú társaság / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / a kiadó címe / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / ul. Strzelnicza 209/28, rada redakcyjna / szerkesztőbizottság / redakční rada: Tadeusz Toman (redaktor naczelny / főszerkesztő / šéfredaktor), Zoltán Domonkos, Arpád Kosár, Władysław Drong, Bogusław Kaleta, zamknięcie numeru / lapzárta / uzávěrka čísla: 20.10.2024, treść numeru zamieszczona na stronach internetowych www.coexistentia.cz, w formie drukowanego zeszytu gazeta jest przekazywana instytucjom i archiwom, czytelnikom wyłącznie na zamówienie / a kiadvány nyilvánosan elérhető a www.coexistentia.cz honlapon, nyomtatott formában újságunkat intézmények és archívumok számára készítjük, olvasók számára csak megrendelésre / obsah čísla zveřejněn na webových stránkách www.coexistentia.cz, v tištěné podobě jsou noviny poskytovány institucím a archivům, čtenářům pouze na objednávku