************************************************************************************************************************

WIADOMOŒCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY

 

Gazeta członków ruchu politycznego COEXISTENTIA-WSPÓLNOTA

A COEXISTENTIA-EGYÜTTÉLÉS politikai mozgalom tagjainak lapja

Noviny členů politického hnutí COEXISTENTIA-SOUŽITÍ

 

www.coexistentia.cz

 

nr 122  (5/2024)                    28. 5. 2024

************************************************************************************************************************

oklad

Połšczone chóry męskie Hejnał-Echo z Karwiny i Gorol z Jabłonkowa wystšpiły 15.4.2024 r. w Karwinie-Dołach podczas uroczystoœci wspomnieniowej z okazji 100. rocznicy wybuchu w kopalni Gabriela. 

2024. április 15-én a karvinai Hejnał-Echo és a jablunkovi Gorol egyesített férfikórusok léptek fel Karviná-Dole-ban a Gabriela-bányában történt robbanás 100. évfordulója alkalmából rendezett megemlékezésen.  Spojené mužské pěvecké sbory Hejnał-Echo z Karviné a Gorol z Jablunkova vystoupily 15. 4. 2024 v Karviné-Dolech během vzpomínkové slavnosti k 100. výročí výbuchu na dole Gabriela.

 

Uroczystoœci wspomnieniowe z okazji 100. rocznicy wybuchu w kopalni Gabriela w Karwinie 

Megemlékezés a karvinai Gabriela-bányában történt robbanás 100. évfordulója alkalmából tartott ünnepségen 

Vzpomínkové slavnosti při příležitosti 100. výročí výbuchu na dole Gabriela v Karviné

 

Na cmentarzu w Karwinie-Dołach w niedzielę 14.4.2024 r. rozpoczęły się uroczystoœci wspomnieniowe upamiętniajšce 100. rocznicę tragicznego wybuchu w kopalni Gabriela w Karwinie. Do katastrofy, w której zginęło 15 górników, doszło 12.4.1924 r.

    W poniedziałek 15.4.2024 r. kontynuowano rozpoczęte dnia poprzedniego uroczystoœci upamiętniajšce ofiary wypadku w kopalni Gabriela. Odprawiono ekumeniczne nabożeństwo i wspomniano ofiar tragicznego wypadku. Wygłoszono także trzy referaty. Społeczno-gospodarcze uwarunkowania w pierwszym dwudziestoleciu XX wieku w regionie karwińskim  przybliżył Tadeusz Siwek. Obszerny referat opisujšcy okolicznoœci wypadku odczytał Stanisław Gawlik. Natomiast Stanisław Kołek przedstawił krótkie wystšpienie na temat postępu technicznego w trakcie prac przygotowawczych do dalszego wydobycia węgla po wybuchu. Katastrofa ta miała duży wpływ na poprawienie warunków bezpieczeństwa w kopalniach. Przede wszystkim służby ratownicze udoskonaliły swoje systemy działania.

    Uroczystoœć prowadził  Józef Toboła, obecni byli goœcie: Izabella Wołłejko-Chwastowicz, konsul generalna Konsulatu Generalnego Rzeczpospolitej Polskiej w Ostrawie i Andrzej Bizoń, wiceprezydent Miasta Karwiny. Organizatorami imprezy były stowarzyszenia OLZA PRO i Koexistencia opp. W uroczystoœci wystšpiły połšczone chóry męskie Hejnał-Echo i Gorol.

 

2024. április 14-én, vasárnap a karviná-dolnai temetőben emlékünnepséget tartottak a karvinai Gabriela-bányában történt tragikus robbanás 100. évfordulója alkalmából. A 15 bányász halálát okozó baleset 1924. április 12-én történt.

    Hétfőn, 2024. április 15-én folytatódtak a megemlékezések a Gabriela-bánya előző napi robbanásának áldozatai tiszteletére. Ökumenikus istentiszteletet tartottak, és megemlékeztek a tragikus baleset áldozatairól. Három előadás is elhangzott. Tadeusz Siwek a XX. század első húsz évének társadalmi-gazdasági viszonyait mutatta be Karviná térségében. A baleset körülményeit ismertető terjedelmes előadást Stanislav Gawlik olvasta fel. Másrészt Stanislav Kołek rövid előadást tartott a robbanás utáni további szénbányászat előkészítő munkálatai során elért technikai fejlődésről. Ez a baleset nagy hatással volt a bányák biztonságának javítására. Mindenekelőtt a mentőszolgálatok javították működési rendszerüket.

     Az ünnepségen Josef Tobola elnökölt, és jelen volt Izabella Wołłejko-Chwastowicz, a Lengyel Köztársaság Ostravai Főkonzulátusának főkonzulja és Andrzej Bizoń, Karviná város alpolgármestere. A rendezvény szervezői az OLZA PRO és a Koexistencia o.p.s. voltak. A rendezvényen fellépett a Hejnał-Echo és a Gorol férfikórus.

 

Na hřbitově v Karviné-Dolech v neděli 14. 4. 2024 byly zahájeny vzpomínkové slavnosti u příležitosti 100. výročí tragického výbuchu na dole Gabriela v Karviné. K neštěstí, ve kterém zahynulo 15 horníků, došlo 12. 4. 1924.

    V pondělí 15. 4. 2024 vzpomínkové slavnosti na počest obětí výbuchu na dole Gabriela z minulého dne pokračovaly. Byla odsloužena ekumenická bohoslužba a připomenuty obětí tragické nehody. Byly rovněž proneseny tři referáty. Společensko-hospodářské podmínky v prvním dvacetiletí XX. století v karvinském regionu přiblížil Tadeusz Siwek. Rozsáhlý referát popisující okolnosti neštěstí přečetl Stanislav Gawlik. Naopak Stanislav Kołek přednesl krátké vystoupení na téma technického pokroku během přípravných prací pro další těžbu uhlí po výbuchu. Toto neštěstí mělo velký vliv na zlepšení bezpečnosti práce na dolech. Především záchranné služby zdokonalily svůj systém činnosti.

     Slavnosti řídil Josef Tobola, přítomní byli hosté: Izabella Wołłejko-Chwastowicz, generální konsulka Generálního konsulátu Polské republiky v Ostravě a Andrzej Bizoń, náměstek primátora Města Karviné. Pořadateli akce byly sdružení OLZA PRO a Koexistencia o.p.s. Na slavnosti vystoupily mužské pěvecké sbory Hejnał-Echo a Gorol.

 

Obrady Rady Wykonawczej ruchu politycznego COEXISTENTIA (dalej COEX) z 12.4.2024 r. w Milikowie 

A COEXISTENTIA politikai mozgalom (a továbbiakban COEX) végrehajtó bizottságának 2024. április 12-i ülése Milíkovban 

Jednání Výkonné rady politického hnutí COEXISTENTIA (dále COEX) z 12. 4. 2024 v Milíkově

 

Obrady zagaił przewodniczšcy COEX, Zoltan Domonkos, zebranie prowadził 1. zastępca COEX, Bogusław Raszka. Przebiegły wybory protokolanta i weryfikatora protokołu. Na protokolanta zaproponowano Tadeusza Tomana, na weryfikatora protokołu Władysława Dronga. Wnioski były uchwalone. Program zebrania zawierał następujšce punkty: przygotowanie zebrania Polskiej Sekcji Narodowej COEX z radnymi COEX, list Biura Rzšdu RC w sprawie prywatnego nadawcy programów telewizyjnych O2.

    Spotkanie z radnymi COEX odbędzie się dziœ 12.4.2024 r., godz. 15.30, spotkanie prowadzić będzie przewodniczšcy Polskiej Sekcji Narodowej COEX Józef Toboła. Był omówiony list Biura Rzšdu RC w sprawie prywatnego nadawcy programów telewizyjnych O2, list omówi z O2 Józef Toboła. Kolejne zebranie Rady Wykonawczej COEX odbędzie się w pištek 14.6.2024 r., 15:30 godz. w Wędryni. Na zakończenie zebrania przyjęto uchwałę RW COEX.

 

Az ülést Domonkos Zoltán, a COEX elnöke nyitotta meg, és Bohuslav Raszka, a COEX első alelnöke elnökölt. Sor került a jegyzőkönyvvezető és a jegyzőkönyv hitelesítő megválasztására. A jegyzőkönyvvezetőnek Tadeusz Toman-t, a jegyzőkönyv hitelesítőjének pedig Władysław Drong-ot jelölték. A javaslatokat elfogadják. Az ülés napirendjén a következő pontok szerepeltek: a COEX Lengyel Nemzeti Tagozatának a COEX képviselőivel való találkozójának előkészítése, a Cseh Köztársaság Kormányhivatalának levele az O2 TV műsorszórási szolgáltatások magánszolgáltatójával kapcsolatban.

    A COEX képviselőivel való találkozóra ma, 2024. április 12-én 15:30-kor kerül sor, a találkozót Josef Tobola, a COEX Lengyel Nemzeti Tagozatának elnöke vezeti. A cseh kormányhivatalnak az O2 magán televíziós szolgáltatóval kapcsolatos levelét Josef Tobola az O2 képviselőjével vitatta meg. A COEX következő elnökségi ülésére 2024. június 14-én, pénteken 15:30 órakor kerül sor Vendrynben. Az ülés végén a COEX Végrehajtó Bizottsága a következő határozatot fogadta el.

 

Jednání zahájil předseda COEX, Zoltan Domonkos, schůzi řídil 1. místopředseda COEX, Bohuslav Raszka. Proběhla volba zapisovatele a ověřovatele zápisu. Na zapisovatele navržen Tadeusz Toman, na ověřovatele zápisu navržen Władysław Drong. Návrhy byly schváleny. Program schůze obsahoval následující body: příprava schůze Polské národní sekce COEX se zastupiteli COEX, dopis z Úřadu vlády ČR ve věci soukromého poskytovatele služeb televizního vysílání O2.

    Setkání členů COEX se členy zastupitelstev se bude konat dnes 12. 4. 2024 v 15:30 h, schůzi bude řídit předseda Polské národní sekce COEX, Josef Tobola. Byl projednán dopis z Úřadu vlády ČR ve věci soukromého poskytovatele služeb televizního vysílání O2, dopis projedená s O2 Josef Tobola. Další schůze Výkonné rady COEX se bude konat v pátek 14. 6. 2024, 15:30 h ve Vendryni. Na závěr schůze bylo přijato usnesení VR COEX.

 

Uchwała Rady Wykonawczej ruchu politycznego COEXISTENTIA (dalej RW COEX) z 12.4.2024 r. 

A COEXISTENTIA politikai mozgalom (a továbbiakban: VR COEX) elnökségének 2024. április 12-i határozata 

Usnesení Výkonné rady politického hnutí COEXISTENTIA (dále VR COEX) z 12. 4. 2024

 

RW COEX / VR COEX

wybrała protokolantem Tadeusza Tomana, / Tadeusz Tomant választotta jegyzőkönyv vezetőnek, / zvolila zapisovatelem Tadeusze Tomana,

wybrała weryfikatorem protokołu Władysława Dronga, / megválasztotta Władysław Drongot a jegyzőkönyv hitelesítőjének, / zvolila ověřovatelem zápisu Władysława Dronga,

zobowišzała Józefa Tobolę prowadzić zebranie Polskiej Sekcji Narodowej COEX z radnymi, / megbízta Josef Tobolt, hogy vezesse le a COEX Lengyel Nemzeti Tagozatának ülését a COEX képviselőivel, / uložila Josefu Tobolovi řídit setkání Polské národní sekce COEX se zastupiteli,

zobowišzała Józefa Tobołę omówić ze spółkš O2 list z Biura Rzšdu Republiki Czeskiej, / megbízta Josef Tobolt, hogy tárgyaljon az O2-vel a Cseh Köztársaság Kormányhivatalának leveléről, / uložila Josefu Tobolovi projednat se společností O2 dopis z Úřadu vlády České Republiky,

zobowišzała sekretarza RW COEX Tadeusza Tomana przesłać zaproszenia członkom RW COEX na zebranie 14.6.2024 r. (pištek) w Wędryni. / megbízta Tadeusz Tomant, a COEX RB titkárát, hogy küldjön meghívókat a COEX RB tagjainak a 2024. június 14-én (pénteken) Vendrinben tartandó ülésre, / uložila tajemníkovi VR COEX Tadeuszovi Tomanovi zaslat pozvánky členům VR COEX na schůzí 14. 6. 2024 (pátek) ve Vendryni.

 

Protokół ze spotkania Polskiej Sekcji Narodowej ruchu politycznego COEXISTENTIA (dalej COEX) z radnymi COEX w dniu 12.4.2024 r. w Milikowie  A COEXISTENTIA politikai mozgalom Lengyel Nemzeti Tagozatának (a továbbiakban: COEX) és a COEX képviselőinek 2024. április 12-én Milíkovban tartott találkozójáról készült jegyzőkönyv 

Zápis z setkání Polské národní sekce politického hnutí COEXISTENTIA (dále COEX) se zastupiteli COEX dne 12. 4. 2024 v Milíkově

 

Obrady prowadził przewodniczšcy Polskiej Sekcji Narodowej COEX, Józef Toboła. Przywitał goœci, podziękował działaczom Miejscowego Koła PZKO w Milikowie-Pasiekach za przygotowanie sali i poczęstunku. Następnie zabrał głos pierwszy zastępca przewodniczšcego COEX, Bogusław Raszka, który na podstawie sprawozdań o wynikach wyborów komunalnych podziękował radnym, którzy działajš w gminach również w interesie polskiej mniejszoœci narodowej. Wszyscy obecni otrzymali gazetkę „WTZ 121”. Głos zabrał również Roman Strzondała z TOP-09 i poinformował, że na liœcie SPOLU w jesiennych wyborach wojewódzkich będš kandydować Stanisław Folwarczny (ODS), Bogusław Niemiec (KDU-ČSL) i Roman Strzondała (TOP 09), każdy wyborca ma cztery głosy preferencyjne, czyli to idealna możliwoœć głosowania na polskich kandydatów. O ile chodzi o wybory europejskie stwierdzono, że nie ma na kogo głosować z Polaków, dlatego COEX nie będzie zabierało głosu w tej sprawie.

    Józef Toboła stwierdził, że w senackich wyborach w okręgu hawierzowsko-bogumińskim jest w kontakcie z Bogusławem Niemcem, który w tym głosowaniu ma pozytywne informacje. Następnie zabrali głos: wójt gminy Milików, Ewa Kawulok, wójt gminy Koszarzyska Janusz Klimek i radny z Ropicy, Józef Kozdra. Goœcie stwierdzili, że do działalnoœci przedstawionej przez Bogusława Raszkę nie ma czego dodawać, poruszyli też sprawę polskiego szkolnictwa. Na zakończenie głos zabrał przewodniczšcy COEX, Zoltan Domonkos. Po zakończeniu oficjalnej dyskusji rozmawiano jeszcze na tematy historyczne.

 

A találkozót Josef Tobola, a COEX Lengyel Nemzeti Tagozatának elnöke vezette. Üdvözölte a vendégeket, köszönetet mondott a PZKO Milíkov-Paseky helyi csoportjának tisztviselőinek a terem előkészítéséért és a frissítőkért. Ezt követően Bohuslav Raszka, a COEX első alelnöke vette át a szót, és a helyhatósági választások eredményeiről szóló beszámoló alapján köszönetet mondott a tanácsosoknak, akik a településeken a lengyel nemzeti kisebbség érdekében dolgoznak. Minden jelenlévő megkapta a „WTZ 121" című újságot. Ezután Roman Strzondała (TOP-09) vette át a szót és tájékoztatott, hogy Stanislav Folwarczny (ODS), Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL) és Roman Strzondała (TOP 09) a SPOLU listáján indul az őszi regionális választásokon, minden választópolgárnak négy preferenciális szavazata van, így ez egy ideális lehetőség, hogy a lengyel jelöltekre szavazzanak. Az európai parlamenti választásokkal kapcsolatban elhangzott, hogy nincs kire szavazni, így a COEX nem kommentálja ezt a kérdést.

    Josef Tobola kijelentette, hogy a Havířov-Bohumín kerületben a szenátusi választások kapcsán kapcsolatban áll Bohuslav Niemeccel, akinek pozitív információi vannak erre a szavazásra vonatkozóan. Ezt követően Milíkov polgármestere, Eva Kawuloková, Košařiska polgármestere, Janusz Klimek és Josef Kozdra, a ropicei tanácsos szólalt fel. A vendégek kijelentették, hogy a Bohuslav Raszka által bemutatott tevékenységekhez nincs mit hozzátenni, és a lengyel oktatásügyet is megemlítették. Végül a COEX elnöke, Domonkos Zoltán vette át a szót. A hivatalos vita befejezése után történelmi témák is szóba kerültek.

 

Jednání řídil předseda Polské národní sekce COEX Josef Tobola. Přivítal hosty, poděkoval funkcionářům Místní skupiny PZKO Milíkov-Paseky za přípravu sálu a občerstvení. Následně se ujal slova první místopředseda COEX, Bohuslav Raszka, který na základě zprávy o výsledcích komunálních voleb poděkoval členům zastupitelstev, kteří působí v obcích také v zájmu polské národnostní menšiny. Všichni přítomní obdrželi noviny „WTZ 121”. Potom se ujal slova Roman Strzondała z TOP-09 a informoval, že na listině SPOLU v podzimních krajských volbách budou kandidovat Stanislav Folwarczny (ODS), Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL) a Roman Strzondała (TOP 09), každý volič má čtyři preferenční hlasy, proto je to ideální možnost hlasovat za polské kandidáty. Pokud jde o evropské volby bylo konstatováno, že není pro koho hlasovat z Poláků, proto COEX se nebude k této záležitosti vyjadřovat.

    Josef Tobola prohlásil, že v senátních volbách v obvodu havířovsko-bohumínském je v kontaktu s Bohuslavem Niemcem, který má o tomto hlasování pozitivní informace. Následně se ujali slova: starosta obce Milíkov Eva Kawuloková, starosta obce Košařiska Janusz Klimek a člen zastupitelstva z Ropice Josef Kozdra. Hosté prohlásili, že k činnosti přednesené Bohuslavem Raszkou není co dodávat, zmínili rovněž záležitosti polského školství. Na závěr se ujal slova předseda COEX, Zoltan Domonkos. Po ukončení oficiální diskuze bylo hovořeno rovněž na historické témata.

milików1

milików2

Działacze COEXISTENTII w Milikowie 

A COEXISTENTIA tisztviselői Milíkovban 

Funkcionáři COEXISTENTIE v Milíkově

 

Spotkanie Klubów Kobiet PZKO w Karwinie-Frysztacie 

A PZKO Női Klubok találkozója Karviná-Fryštátban 

Setkaní klubů žen PZKO v Karviné-Fryštátě

 

W sobotę 20.4.2024 r. delegacje Klubów Kobiet PZKO z całego Zaolzia spotkały się w Domu PZKO w Karwinie-Frysztacie. Wspólnie spędzony czas umilił paniom zespół „Dobry Wieczór”, „Teatrzyk Bez Kurtyny” i chór mieszany „Lira”. Przygotowany był jak zawsze poczęstunek i obiad.

 

2024. április  20-án, szombaton a PZKO Női Klubok küldöttségei találkoztak az egész Zaolzí a PZKO Házban Karviná-Fryštátban. Együtt a "Dobry wieczór" együttes, a "Teatrzyk Bez Kurtyny" és a "Lira" vegyes kórus. Mint mindig, most is frissítőkkel és ebéddel készültek.

 

V sobotu 20. 4. 2024 delegace Klubů žen PZKO z celého Zaolzí se setkaly v Domě PZKO v Karviné-Fryštátě. Společně strávený čas zpříjemnily soubory „Dobry wieczór”, „Teatrzyk Bez Kurtyny” a smíšený pěvecký sbor „Lira”. Připraveno bylo jako vždy občerstvení a oběd.

kluby

Zdjęcie ze spotkania Klubów Kobiet PZKO w Karwinie-Frysztacie 

Fotó a PZKO Női Klubok találkozójáról Karviná-Fryštátban 

Snímek ze setkání Klubů žen PZKO v Karviné-Fryštátě

 

„Wesołe starziki” w Gródku 

"Víg öregek" Hrádekben 

„Veselí staříci” v Hrádku

 

W sobotę 13.4.2024 r. amatorski zespół teatralny, działajšcy przy Miejscowym Kole PZKO w Gródku, zaprezentował swoje najnowsze przedstawienie, zatytułowane „Wesołe starziki”. Autorem i reżyserem tego spektaklu jest Kazimierz Cieœlar. Chodzi o kontynuację wczeœniejszych przedstawień, które teatr w Gródku zaprezentował w 2019 i 2022 roku. Sytuacje na scenie sš z życia wzięte, co sprawiało, że przedstawienie stało się atrakcjš dla wszystkich, bez różnicy wieku. Głównš rolę w przestawieniu odegrał Stanisław Wolny.

 

2024. április 13-án, szombaton a PZKO Hrádek helyi csoportjának keretében működő amatőr színtársulat bemutatta legújabb, "Víg öregek" című darabját. A darab szerzője és rendezője Kazimierz Cieœlar. A darab folytatása a korábbi előadásoknak, amelyeket a Hrádek színház 2019-ben és 2022-ben mutatott be. A színpadon megjelenő helyzetek mintha az életből lennének véve, ami a darabot kortól függetlenül mindenki számára vonzóvá teszi. A főszerepet Stanislav Wolny alakította.

 

V sobotu 13. 4. 2024 ochotnický divadelní soubor, působící v rámci Místní skupiny PZKO Hrádek, představil svou nejnovější hru nazvanou „Veselí staříci”. Autorem a režisérem této hry je Kazimierz Cieœlar. Jde o pokračování dřívějších představení, které divadlo z Hrádku zahrálo v roce 2019 a 2022. Situace na jevišti jsou jako převzaté ze života, což působí, že hra se stala atrakcí pro všechny, bez rozdílu věku. Hlavní roli zahrál Stanislav Wolny.

grodek

Zdjęcie z przedstawienia zespołu teatralnego MK PZKO w Gródku 

Fotó az MS PZKO Hrádek színházi csoport találkozójáról 

Snímek ze setkání divadelního souboru MS PZKO Hrádek

 

Trasa kolei wysokich prędkoœci zatwierdzona 

Trasa vysokorychlostní železnice stanovena

 

Trasa kolei wysokich prędkoœci (KWP) z Bogumina do Katowic jest już ustalona. Na odcinku od Bogumina do granicy państwowej poprowadzi wzdłuż istniejšcej trasy kolejowej i obwodnicy miast, ale dotknie również chronionš pamištkę przyrody. Z pierwotnych pięciu wariantów ostatecznie decydowano między dwiema. Ta, która była w końcu wybrana poprowadzi najpierw wzdłuż istniejšcej trasy kolejowej z Bogumina do Lutyni Dolnej a póŸniej skręci w kierunku granicy państwowej, którš przekroczy koło elektrowni dziećmorowickiej. Dodatkowo korytarz kolei wysokich prędkoœci od Bogumina częœciowo poprowadzi równolegle z planowanš drogš, która poza terenami zabudowanymi od Bogumina przez Dziećmorowice ku Karwinie i ma służyć jako obwodnica tych gmin. Droga i nowa kolej ma prowadzić wzdłuż południowej strony planowanej strefy przemysłowej w Wierzniowicach i dolnolutyńskiej częœci Nierad. Trasa kolei prowadzi przez teren przyrodniczo chroniony – pamištkš przyrody Niwa Olzy. Korytarz przechodzi przez jednš alej, która jest częœciš składowš tego terenu chronionego. Konieczne będzie przeprowadzić przecinkę alei w szerokoœci minimum dwudziestu metrów, projekt będzie tu według dostępnych założeń prowadzony po estakadzie. Ingerencję tš do pamištki przyrody można uważać za potencjalnie znacznie negatywnš w zwišzku z zagrożeniem fragmentacji biotopu osmoderma eremita, co może prowadzić do jego uszkodzenia. Kolejna częœć chronionych terenów przyrodniczych wokół rzeki Olzy by trasš KWP nie miała być dotknięta.

    Definitywne okreœlenie gdzie poprowadzi trasa KWP sš mile widziane przez starostów Lutyni Dolnej i Bogumina. Krokiem tym mianowicie odblokowano tereny, z którymi nie można było w żaden sposób rozporzšdzać. Według starosty Lutyni Dolnej, Pavla Buzka, uchwalony wariant trasy nie miałby gminie w żaden sposób ubliżyć. – Ewentualne ograniczenia hałasu i inne uporzšdkowania budowlane będziemy rozstrzygać w kolejnych krokach – powiedział.

    Trasa KWP z Brna do Ostrawy i dalej do Katowic mierzy mniej więcej 200 kilometrów i jest podzielona na kilka etapów. Na niektórych odcinkach koło Brna zaczęto już z modernizacjš trasy tak, aby można było po niej jeŸdzić prędkoœciš około 200 km/godz. Na odcinku Przerów-Ostrawa przy budowie KWP liczy się z różnymi prędkoœciami torowymi 320 km/godz i 230 km/godz. Zakłada się, że rozpoczęcie budowy trasy do Polski będzie w 2028 roku. Gotowa miałaby być do 2035 roku. 

 

Trasa vysokorychlostní železnice (VTR) z Bohumína do Katovic je již stanovena. Povede v úseku od Bohumína po státní hranici podél stávající železniční trati a obchvatu měst, ale zasáhne i chráněnou přírodní památku. Z původních pěti variant se nakonec rozhodovalo mezi dvěma. Ta která byla nakonec zvolena, povede zprvu podél stávající železniční trati z Bohumína do Dolní Lutyně a poté se stočí směrem ke státní hranici, kterou překročí v blízkosti dětmarovické elektrárny. Vysokorychlostní železniční koridor navíc od Bohumína zčásti povede souběžně s plánovanou silnicí mimo zastavěná území od Bohumína přes Dětmarovice ke Karviné a má sloužit jako obchvat těchto obcí. Silnice i nová železnice má vést podél jižní strany plánované průmyslové zóny ve Věřňovicích a dolnolutyňskou částí Nerad. Trasa železnice prochází chráněným územím – přírodní památkou Niva Olzy. Koridor prochází přes jednu alej, která je součástí tohoto zvl᚝ chráněného území. Bude nutné provést průsek aleje v šíří minimálně dvacet metrů, záměr zde bude podle dostupných podkladů veden po estakádě. Tento zásah do přírodní památky lze považovat za potenciálně významně negativní z důvodu hrozící fragmentace biotopu páchníka hnědého, která může vést k jeho poškození. Další část chráněných přírodních území poblíž řeky Olzy by trasou VTR dotčena být neměla.

    Definitivní určení kudy povede trasa VTR vítají také starostové Dolní Lutyně a Bohumína. Tímto krokem se totiž odblokovala území, se kterými se nesmělo nijak nakládat. Podle starosty Dolní Lutyně, Pavla Buzka, by schválená varianta trasy obcí neměla nijak ublížit. – Případná hluková omezení a další stavební úpravy budeme řešit v dalších krocích – dodal.

    Trasa VTR v Brna do Ostravy a dál do Katovic měří asi 200 kilometrů a je rozdělena do několika etap. V některých úsecích okolo Brna se již začalo s modernizací trati tak, aby se po ní dalo jezdit rychlostí okolo 200 km/h. V úseku Přerov-Ostrava se s výstavbou VTR počítá s rozdílnými traovými rychlostmi 320 km/h a 230 km/h. Zahájení výstavby trasy na Polsko se přepokládá v roce 2028. Hotová by měla být do roku 2035.

 

„Seksmisja” – 40-lecie premiery 

„Sexmise” – 40. výročí od premiéry

 

„Seksmisja” miała premierę 14.5.1984 r. Jego bohaterowie – Maks Paradys i Albert Starski, grani przez Jerzego Stuhra i Olgierda Łukaszewicza, budzš się z hibernacji w 2044 roku, z dzisiejszej perspektywy za 20 lat. W filmowym 2044 roku nie ma już mężczyzn, a kobiety żyjš w totalitarnym œwiecie, pod ziemiš, ponieważ kłamstwo władzy mówi, że œrodowisko na powierzchni skażone jest promieniowaniem.

    „Seksmisję” oglšdano wyłšcznie w demoludach. Anglicy i Amerykanie uznali film za antyfeministyczny, natomiast my nie znaliœmy jeszcze słowa „feminizm” – mówi reżyser filmu, Juliusz Machulski w 40-lecie jego premiery. – Kręcšc „Seksmisję” miałem 27 lat. Nie znałem panów Huxleya ani Orwella, choć chciałem nakręcić zabawnš krytykę systemu komunistycznego. Rzeczywistoœć mi pomagała, bo wybuchł stan wojenny. Cenzorzy nie byli idiotami, uznali, że to może być dobry wentyl bezpieczeństwa jako komedia z atrakcyjnymi kobietami na ekranie. Wiele dialogów w „Seksmisji” było zrozumiałych wyłšcznie w Polsce, jak rozpacz Maksa, że obudził się w 2044 roku i przespał moment, gdy miał dostać przydział na mieszkanie. Wiele pomysłów było autorstwa Jerzego Stuhra, na przykład „Ciemnoœć widzę, ciemnoœć”, „Kobieta mnie bije”, „Nasi tu byli”, ja wymyœliłem „Kierunek Wschód! Tam musi być jakaœ cywilizacja”. Za największš manipulację „Seksmisji” uznano, że widzowie muszš kibicować męskim bohaterom, którzy sš gnębieni przez kobiety. W filmie jest chyba największa w dziejach polskiej kinematografii liczba nagich biustów, nieustannie oglšdamy piersi aktorek: w czasie meczu, gdy wymieniajš się koszulkami, na basenie, w windzie (tę scenę czechosłowaccy komunistyczni cenzorzy usunęli – TT), i w trakcie pracy nad in vitro, one bez przerwy się rozbierajš. To był czas obyczajowego rozluŸnienia w polskim kinie. O ile mamy multum rozebranych kobiet, to jest wyłšcznie jedna scena z rozebranymi Stuhrem i Łukaszewiczem, gdy biorš prysznic. Pokazane sš tylko fragmenty ich poœladków, penisy podobno nie były fotogeniczne. Penis pojawia się w ostatniej scenie, ale to siusiak niemowlaka. Główny punkt oskarżenia kobiet pod adresem „Seksmisji” jest taki: okazuje się, że tak naprawdę tymi kobietami w sfeminizowanym œwiecie rzšdzi mężczyzna. Przebrany za kobietę i manipulujšcy prawdziwymi kobietami.

 

„Sexmise” měla premiéru 14. 5. 1984. Jeho hrdinové – Maks Paradys a Albert Starski, které hráli Jerzy Stuhr a Olgierd Łukaszewicz, se budí z hybernace v 2044 roce, z dnešní perspektivy za 20 let. V filmovém roce 2044 už nejsou muži, a ženy žijí v totalitním světě, pod zemí, protože lež vládců mluví, že prostředí na povrchu je zamořeno zářením.

    „Sexmise” byla uváděna pouze v socialistických státech. Angličané a Američané považovali film za antifeministický, naopak my jsme ještě neznali pojem „feminismus” – řekl režisér filmu, Juliusz Machulski na 40-té výročí jeho premiéry. – Při filmování „Sexmise” jsem měl 27 let. Neznal jsem pány Huxleye ani Orwella, i když jsem chtěl natočit zábavnou kritiku komunistického systému. Skutečnost mi pomáhala, protože vypukl válečný stav. Cenzoři nebyli idioty, uznali, že to může být dobrý bezpečnostní ventil jako komedie s atraktivními ženami na obrazovce. Mnoho dialogů v „Sexmisi” bylo pochopeno pouze v Polsku, například zoufalství Makse, že se probudil v roce 2044 a prospal moment, kdy měl obdržet příděl na byt. Mnoho nápadů bylo autorství Jerzego Stuhra, například „Temno vidím, temno”, „Žena mne bije”, „Naši tu byli”, já jsem vymyslel „Směr Východ! Tam musí být nějaká civilizace”. Za největší manipulaci „Sexmise” bylo považováno, že diváci musí fandit mužským hrdinům, kteří jsou utlačováni ženami. Ve filmu je snad největší počet obnažených poprsí v dějinách polské kinematografie, nestále si prohlížíme prsa hereček: v průběhu zápasu, když si vyměňují trička, v bazénu, ve výtahu (tuto scénu českoslovenští komunističtí cenzoři odstranili – TT), v průběhu práce nad in vitro, ony se neustálé svlékají. To bylo období společenského uvolnění v polském kině. Pokud zde máme multum svlečených žen, je zde pouze jediná scéna se svlečenými Stuhrem a Łukaszewiczem, když se sprchují. Ukázaný jsou pouze částí jejich zadku, penisy zřejmě nebyly fotogenické. Penis se objevuje v poslední scéně, ale to je penis nemluvněte. Hlavní bod obžaloby žen na adresu „Sexmise” je následující: ukazuje se, že tak doopravdy těm ženám ve zfeminizovaném světě vládne muž. Převlečen za ženu a manipulující skutečnými ženami.

seksmisja

„Seksmisja” – na zdjęciu Olgierd Łukaszewicz i Jerzy Stuhr 

„Sexmise” – na snímku Olgierd Łukaszewicz a Jerzy Stuhr

 

Wybory samorzšdowe w Polsce 

Samosprávné volby v Polsku

 

7.4.2024 r. odbyły się w Polsce wybory samorzšdowe. Druga tura odbyła się 14 dni po pierwszej turze, czyli 21.4.2024 r. W największych polskich miastach funkcje prezydentów obronili członkowie Koalicji Obywatelskiej – w Warszawie Rafał Trzaskowski, w Wrocławiu popierany przez Lewicę i Koalicję Obywatelskš Zbigniew Sutryk, w Łodzi Hanna Zdanowska, w Poznaniu Jacek Jaœkowiak, w Gdańsku Aleksandra Dulkiewicz. W Krakowie nowo wybranym prezydentem został członek Koalicji Obywatelskiej Aleksander Miszalski. W miastach nad 50 000 mieszkańców burmistrzami zostali kandydaci Koalicji Obywatelskiej, Trzeciej Drogi lub Lewicy, z dwoma wyjštkami – Jastrzębie-Zdrój i Siedlce, gdzie wygrało Prawo i Sprawiedliwoœć.

 

7. 4. 2024 se konaly v Polsku komunální volby. Druhé kolo voleb se konalo 14 dnů po prvním kole, to je 21. 4. 2024. V největších polských městech posty primátorů obhájili členové Občanské koalice – ve Varšavě Rafał Trzaskowski, ve Wroclawi podporovaný Levicí a Občanskou koalicí Zbigniew Sutryk, v Łodzi Hanna Zdanowská, v Poznani Jacek Jaœkowiak, v Gdańsku Alexandra Dulkiewicz. V Krakově byl nově zvoleným primátorem je člen Občanské koalice Alexander Miszalski. Ve městech nad 50 000 obyvatel starosty zůstali kandidáti Občanské koalice, Třetí cesty nebo Levice, se dvěma výjimkami – Jastrzębie-Zdrój a Siedlce, kde vyhrálo Právo a Spravedlnost.

 

Wyniki wyborów do Sejmików Wojewódzkich / Výsledky voleb do Krajských výborů:

Koalicja Obywatelska

Trzecia Droga

Lewica

PiS

Konfederacja

BS

KS

ŒS

Województwo

Dolnoœlšskie

15

4

1

13

0

3

0

0

Opolskie

14

1

0

10

0

0

0

5

Œlšskie

20

5

2

18

0

0

0

0

Małopolskie

12

6

0

21

0

0

0

0

Podkarpackie

6

4

0

21

2

0

0

0

Lubelskie

6

5

0

21

1

0

0

0

Œwiętokrzyskie

7

6

0

16

1

0

0

0

Łódzkie

12

4

1

16

0

0

0

0

Wielkopolskie

15

7

2

15

0

0

0

0

Lubuskie

14

6

0

10

0

0

0

0

Zachodniopomorskie

15

3

1

10

0

0

1

0

Pomorskie

20

3

0

10

0

0

0

0

Kujawsko-Pomorskie

14

5

0

11

0

0

0

0

Mazowieckie

20

8

1

21

1

0

0

0

Warmińsko-Mazurskie

13

6

0

11

0

0

0

0

Podlaskie

8

6

0

15

1

0

0

0

BS = Bezpartyjni Samorzšdowcy (województwo dolnoœlšskie)

KS = Koalicja Samorzšdowa (województwo zachodniopomorskie)

ŒS = Œlšscy Samorzšdowcy (województwo opolskie)

 

Wybory prezydenta na Słowacji 

Volby prezidenta na Slovensku

 

W sobotę 23.3.2024 r. odbyła się na Słowacji pierwsza tura wyborów prezydenta republiki. O prezydencie Słowacji zadecydowała druga tura w dniu 6.4.2024 r. Awansujšcymi kandydatami byli liberalny prawicowy demokrata Ivan Korčok i autorytatywny lewicowy polityk Peter Pelegrini. W powiatach Komarno i Dunajska Streda pierwsze miejsce uzyskał węgierski polityk Krisztián Forró. Wyniki pierwszej tury: Ivan Korčok – 42,48%, Peter Pellegrini – 37,05%.

   W drugiej turze wyborów na Petera Pellegriniego głosowało 53,12% wyborców, natomiast na Ivana Korczoka 46,87%.

 

V sobotu 23. 3. 2024 proběhlo na Slovensku první kolo voleb prezidenta republiky. O novém prezidentovi Slovenska rozhodlo druhé kolo voleb 6. 4. 2024. Postupujícími kandidáty byli liberální pravicový demokrat Ivan Korčok a autoritární levicový politik Peter Pellegrini. V okresech Komárno a Dunajská Streda první místo získal maďarský politik Krisztián Forró. Výsledky prvního kola: Ivan Korčok – 42,48 %, Peter Pellegrini – 37,05 %.

    Ve druhém kole voleb na Petera Pellegriního hlasovalo 53,12 % voličů, naopak na Ivana Korčoka 46,87 %.

 

frekwencja wyborcza

volební účast

Peter Pellegrini

Ivan Korčok

Bratislavský kraj

70,9 %

34,02 %

65,97 %

Trnavský kraj

59,8 %

50,51 %

49,48 %

Trečianský kraj

67,7 %

58,31 %

41,68 %

Nitranský kraj

57,2 %

58,74 %

41,25 %

Žilinský kraj

67,1 %

56,07 %

43,92 %

Banskobystrický kraj

57,9 %

61,01 %

38,98 %

Prešovský kraj

57,2 %

57,39 %

42,60 %

Košický kraj

52,2 %

54,42 %

45,57 %

 

Z ostatniej chwili: Słowacki premier Robert Fico został postrzelony 15.5.2024 r. w mieœcie Handlowa, gdzie tego dnia obradował słowacki rzšd. Strzały padły przed domem kultury w momencie, kiedy Robert Fico wyszedł do witajšcych go ludzi. Zamachowcem był 71-letni obywatel Levic. Robert Fico został przetransportowany helikopterem do Bańskiej Bystrzycy i tam był poddany dwukrotnej operacji. Stan premiera jest bardzo poważny.

    Biuro prasowe słowackiego rzšdu apeluje o korzystanie jedynie z oficjalnych doniesień. Nieprawdziwe informacje niepotrzebnie przyczyniajš się do napięć i dalszych podziałów w społeczeństwie.

 

Aktuálně: Slovenský premiér Robert Fico byl postřelen 15. 5. 2024 ve městě Handlová, kde tohoto dne jednala slovenská vláda. Střílelo se před kulturním domem ve chvíli, kdy Robert Fico vyšel k vítajícím ho lidem. Atentátníkem byl 71-léty občan Levice. Robert Fico byl převezen vrtulníkem do Bánské Bystrice a tam prodělal dvě operace. Jeho stav je velmi vážný.

    Tisková kancelář slovenské vlády vyzývá k používání pouze oficiálních oznámení. Nepravdivé informace zbytečně způsobují napětí a další rozdělení společnosti.

 

Wybory do Parlamentu Unii Europejskiej 

Volby do Parlamentu Evropské unie

 

Tegoroczne wybory do Parlamentu Europejskiego odbędš się w poszczególnych państwach Unii Europejskiej w dniach 6-9.6.2024 r. W Republice Czeskiej wybory odbędš się w pištek i sobotę 7-8.6.2024 r. Polacy głosować będš w niedzielę 9.6.2024 r.

    Polscy wyborcy wybiorš 53 europosłów. Państwowa Komisja Wyborcza przeprowadziła losowanie ogólnokrajowych list wyborczych:

Nr 1 – Koalicyjny Komitet Wyborczy Trzecia Droga Polska 2050 Szymona Hołowni – Polskie Stronnictwo Ludowe

Nr 2 – Komitet Wyborczy Konfederacja

Nr 3 – Komitet Wyborczy Wyborców Bezpartyjni Samorzšdowcy

Nr 4 – Komitet Wyborczy Wyborców Polexit

Nr 5 – Koalicyjny Komitet Wyborczy Koalicja Obywatelska

Nr 6 – Komitet Wyborczy Lewica

Nr 7 – Komitet Wyborczy Prawo i Sprawiedliwoœć

    W Republice Czeskiej wybierać będziemy 21 europosłów. Z szansami na sukces kandydować będš następujš komitety wyborcze:

Nr 3 – Partia Polityczna SPD a Trikolóra

Nr 6 – Partia Polityczna PRO – Jindřicha Rajchla

Nr 9 – Partia Polityczna PŘÍSAHA a MOTORISTÉ

Nr 12 – Partia Polityczna Strana Zelených

Nr 14 – Partia Polityczna ANO 2011

Nr 17 – Partia Polityczna Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)

Nr 20 – Partia Polityczna SOC-DEM Sociální demokracie

Nr 21 – Partia Polityczna STAN+SLČ Starostové a osobnosti pro Evropu

Nr 23 – Partia Polityczna Česká pirátská strana

Nr 26 – Partia Polityczna Stačilo, koalice KSČM, SO-SN, ČSNS

 

Letošní volby do Evropského parlamentu se budou konat v jednotlivých státech Evropské unie ve dnech 6-9. 6. 2024. V České republice volby se konají v pátek a sobotu 7-8. 6. 2024. Poláci budou hlasovat v neděli 9. 6. 2024.

    Polští voliči zvolí 53 europoslanců. Státní volební komise provedla losování celostátních kandidátních listin:

1 – Koaliční volební výbor Trzecia Droga Polska 2050 Szymona Hołowni – Polskie Stronnictwo Ludowe

2 – Volební výbor Konfederacja

3 – Volební výbor voličů Bezpartyjni Samorzšdowcy

4 – Volební výbor voličů Polexit

5 – Koaliční volební výbotr Koalicja Obywatelska

6 – Volební výbor Lewica

7 – Volební výbor Prawo i Sprawiedliwoœć

    V České republice budeme volit 21 europoslanců. S šancemi na úspěch kandidují následující volební výbory:

3 – Politická strana SPD a Trikolóra

6 – Politická strana PRO – Jindřicha Rajchla

9 – Politická strana PŘÍSAHA a MOTORISTÉ

12 – Politická strana Strana Zelených

14 – Politická strana ANO 2011

17 – Politická strana Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)

20 – Politická strana SOC-DEM Sociální demokracie

21 – Politická strana STAN+SLČ Starostové a osobnosti pro Evropu

23 – Politická strana Česká pirátská strana

26 – Politická strana Stačilo, koalice KSČM, SO-SN, ČSNS

 

Jerzy Buzek i Jan Olbrycht już nie kandydujš 

Jerzy Buzek és Jan Olbrycht már nem jelöltek 

Jerzy Buzek a Jan Olbrycht už nekandidují

 

Jerzy Buzek urodził się w 1940 roku w Œmiłowicach na Zaolziu. Wywodzi się z ewangelickiej rodziny Buzków, która odgrywała wielkš rolę w polskiej polityce międzywojennej. Działacz opozycji demokratycznej w Polskiej Rzeczpospolitej Ludowej. Wystudiował inżynierię chemicznš na Wydziale Mechaniczno-Energetycznym Politechniki Œlšskiej. Jest uznawanym pracownikiem naukowym i profesorem nauk technicznych. W latach 1997-2001 był prezesem Rady Ministrów. W 2004 roku był wybrany posłem Parlamentu Europejskiego, a w latach 2009-2012 pełnił funkcję przewodniczšcego Parlamentu Europejskiego. Jego córka Agata Buzek jest znanš aktorkš. Z Jerzym Buzkiem działacze COEXISTENTII spotkali się w marcu 1998 roku. Wtedy jako polski premier zawitał na Zaolzie i razem z czeskim premierem Josefem Tošenovskim odwiedzili dom rodzinny w Œmiłowicach.

    Jan Olbrycht urodził się w 1952 roku w Rybniku. Polityk i filolog, w latach 1990-1998 był burmistrzem Cieszyna. Od 2004 roku jest posłem Parlamentu Europejskiego z ramienia Platformy Obywatelskiej. Jan Olbrycht był goœciem konferencji międzynarodowej „Wyniki Polskiej Prezydencji w Unii Europejskiej” jaka odbyła się 21.4.2012 r. w Piotrowicach koło Karwiny. Organizatorem była organizacja pożytku publicznego Koexistencia opp. i Miejscowe Koło PZKO w Piotrowicach koło Karwiny.

    Tegoroczne wybory do Parlamentu Europejskiego odbędš się w poszczególnych państwach Unii Europejskiej w dniach 6-9.6.2024 r. W Republice Czeskiej wybory odbędš się w pištek i sobotę 7-8.6.2024 r. Polacy głosować będš w niedzielę 9.6.2024 r.

 

Jerzy Buzek 1940-ben született Smilovicében, Zaolzie-ban. Az evangélikus Buzek családból származott, amely jelentős szerepet játszott a két világháború közötti lengyel politikában. A Lengyel Népköztársaságban a demokratikus ellenzék funkcionáriusa volt. A sziléziai Politechnikum gépészeti és energetikai tanszékén vegyészmérnöknek tanult. A műszaki tudományok elismert tudósa és professzora. 1997 és 2001 között miniszterelnök volt. 2004-ben beválasztották az Európai Parlamentbe, és 2009-2012 között az Európai Parlament elnöke volt. Lánya az ismert színésznő, Agata Buzková. A COEXISTENTIA funkcionáriusai 1998 márciusában találkoztak Jerzy Buzkóval. Akkoriban lengyel miniszterelnökként Zaolzieba látogatott, és Josef Toshenovský cseh miniszterelnökkel együtt meglátogatták a család smilovicei házát.

    Jan Olbrycht 1952-ben született Rybnikben. Politikus és filológus, 1990 és 1998 között Cieszyn polgármestere volt. 2004 óta az Európai Parlament képviselője a Polgári Platform színeiben. Jan Olbrycht a "Az Európai Unió lengyel elnökségének eredményei" című nemzetközi konferencia vendége volt, amelyre 2022. április 21-én került sor a Karviná melletti Petrovicében. A rendezvényt a Koexistencia o. p .s. közhasznú társaság és a PZKO Petrovice u Karviné helyi csoportja szervezte.

    Az idei európai parlamenti választásokra az Európai Unió egyes országaiban 2024. június 6-9. között kerül sor.

 

Jerzy Buzek se narodil v roce 1940 ve Smilovicích na Zaolzí. Pochází z evangelické rodiny Buzků, která hrála velkou úlohu v polské meziválečné politice. Funkcionář demokratické opozice v Polské lidové republice. Vystudoval chemické inženýrství na Mechanicko-energetické katedře Slezské polytechniky. Je uznávaným vědeckým pracovníkem a profesorem technických věd. V letech 1997-2001 byl předsedou vlády. V roce 2004 byl zvolen poslancem do Evropského parlamentu, a v letech 2009-2012 plnil funkci předsedy Evropského parlamentu. Jeho dcerou je známá herečka Agata Buzková. Z Jerzym Buzkem se funkcionáři COEXISTENTIE setkali v březnu 1998. Tehdy jako polský premiér přijel na Zaolzí a společně s českým premiérem Josefem Tošenovským navštívili rodinný dům ve Smilovicích.

    Jan Olbrycht se narodil v roce 1952 v Rybníku. Politik a filolog, v letech 1990-1998 byl starostou Cieszyna. Od 2004 roku je poslancem za Občanskou Platformu do Evropského parlamentu. Jan Olbrycht byl hostem mezinárodní konference „Výsledky polského předsednictví v Evropské unií”, která se konala 21. 4. 2022 v Petrovicích u Karviné. Pořadatelem této akce byla obecně prospěšná společnosti Koexistencia o. p .s. a Místní skupina PZKO Petrovice u Karviné.

    Letošní volby do Evropského parlamentu se budou konat v jednotlivých státech Evropské unie ve dnech 6-9. 6. 2024. V České republice volby se konají v pátek a sobotu 7-8. 6. 2024. Poláci budou hlasovat v neděli 9. 6. 2024.

gazetka

Na zdjęciu działacze COEXISTENTII, Alfred Kołorz i Tadeusz Toman, przekazujš premierowi Jerzemu Buzkowi kwiaty i materiały o działalnoœci ruchu (zdjęcie zamieœciła na okładce „Nasza Gazetka” 2.2.2002 r.) 

A képen a COEXISTENTIA tisztviselői, Alfred Kołorz és Tadeusz Toman virágokat és a mozgalom tevékenységéről szóló anyagokat nyújtanak át Jerzy Buzek miniszterelnöknek (a kép a "Nasza Gazetka" címlapján jelent meg 2002. február 2-án) 

Na snímku funkcionáři COEXISTENTIE, Alfred Kołorz a Tadeusz Toman, předávají premiérovi Jerzymu Buzkovi květiny a materiály o činnosti hnutí (snímek zveřejnila na obálce „Nasza Gazetka” 2. 2. 2002)

stadionolimp

Letnie igrzyska olimpijskie przebiegały w Paryżu w 1900 i 1924 roku. Tym razem odbędš się po raz trzeci w dniach 26.7.-11.8.2024 r. Na zdjęciu: stadion olimpijski w Paryżu 

A nyári olimpiai játékokat 1900-ban és 1924-ben rendezték meg Párizsban. 2024. július 26. és augusztus 11. között ezúttal harmadszorra kerül sor. A képen: a párizsi olimpiai stadion. 

Letní olympijské hry se konaly v Paříži v letech 1900 a 1924. Tentokrát se budou konat potřetí ve dnech 26. 7. – 11. 8. 2024. Na snímku: olympijský stadión v Paříži

 

************************************************************************************************************************

„Wiadomoœci-Tudósítások-Zprávy”, wydawca / kiadó / vydavatel: Organizacja Pożytku Publicznego Koexistencia opp. / Koexistencia o.p.s. Közhasznú társaság / Obecně prospěšná společnost Koexistencia o.p.s., IČO: 68899289, adres wydawcy / a kiadó címe / adresa vydavatele: 737 01 Český Těšín / Czeski Cieszyn, Střelniční / ul. Strzelnicza 209/28, rada redakcyjna / szerkesztőbizottság / redakční rada: Tadeusz Toman (redaktor naczelny / főszerkesztő / šéfredaktor), Zoltán Domonkos, Arpád Kosár, Władysław Drong, Bogusław Kaleta, zamknięcie numeru / lapzárta / uzávěrka čísla: 23.5.2024, treœć numeru zamieszczona na stronach internetowych www.coexistentia.cz, w formie drukowanego zeszytu gazeta jest przekazywana instytucjom i archiwom, czytelnikom wyłšcznie na zamówienie / a kiadvány nyilvánosan elérhető a www.coexistentia.cz honlapon, nyomtatott formában újságunkat intézmények és archívumok számára készítjük, olvasók számára csak megrendelésre / obsah čísla zveřejněn na webových stránkách www.coexistentia.cz, v tištěné podobě jsou noviny poskytovány institucím a archivům, čtenářům pouze na objednávku